§ 1
Veřejným zaměstnancům, kteří v době nesvobody byli poškozeni na svých právech a nárocích ze služebního (pensijního) poměru pro politické chování své nebo jiných osob nebo pro osobní vlastnosti své nebo jiných osob nebo v souvislosti s politickými poměry, které nastaly za doby nesvobody, se poskytne odškodnění podle tohoto dekretu s účinností ode dne, kdy došlo ke škodě.
§ 2
(1) Vyslovil-li soud nebo úřad nicotnost trestního rozsudku nebo nálezu nebo zrušil-li je podle čl. 9 a 10 ústavního dekretu presidenta republiky ze dne 3. srpna 1944 o obnovení právního pořádku, nebo byla-li rozhodnutí soudní nebo veřejné správy zrušena podle čl. 6 tohoto dekretu, má takový výrok, pokud jde o práva a nároky ze služebního (pensijního) poměru, účinky v tomto dekretu stanovené.
(2) O odčinění křivd podle tohoto dekretu může býti rozhodnuto i před zahájením (skončením) řízení podle čl. 6, 9 a 10 uvedeného ústavního dekretu, je-li již předem bezpečně prokázáno, že jsou splněny veškeré v § 1 pro odčinění křivd předepsané předpoklady.
(3) Jestliže podle výsledků řízení podle čl. 6, 9 a 10 uvedeného ústavního dekretu podmínky pro odčinění křivd podle tohoto dekretu nejsou splněny, pozbude rozhodnutí o odčinění křivd platnosti.
(4) Změní-li soud nebo úřad rozsudek (nález, rozhodnutí) podle čl. 6 a 9 uvedeného ústavního dekretu, poskytne se, jsou-li pro to u zaměstnance splněny všechny předpoklady stanovené tímto dekretem, přiměřené odškodnění podle tohoto dekretu tak, jako kdyby tento rozsudek (nález, rozhodnutí) nebyl vydán za doby nesvobody.
§ 3
(1) Veřejnými zaměstnanci ve smyslu tohoto dekretu se rozumějí:
1. zaměstnanci v činné službě
a) státu, svazků územní samosprávy, ostatních veřejnoprávních korporací a nadací;
b) ústavů, podniků, fondů a zařízení, jež náležejí subjektům uvedeným pod písm. a) nebo jsou jimi spravovány;
c) pro něž platí zákon ze dne 24. června 1926, č. 104 Sb. (učitelský zákon);
2. poživatelé odpočivných (zaopatřovacích) platů a čekatelného, kteří jsou v pensijním zaopatření státu a ostatních korporací a subjektů uvedených pod č. 1,
3. osoby, které nespadají pod č. 1 a 2 jen proto, že byly propuštěny ze služeb nebo vyloučeny z pensijního zaopatření zaměstnavatelů uvedených pod č. 1 bez jakýchkoliv nároků na služební nebo odpočivné (zaopatřovací) platy nebo ze služeb vystoupily.
(2) Kde tento dekret užívá slova zaměstnanec (zaměstnanci), rozumějí se tím, pokud se z dekretu jinak nepodává, osoby podle odstavce 1 a pozůstalí po těchto osobách s nárokem na zaopatřovací platy. Při tom nerozhoduje, zda jde o služební (pracovní) poměr veřejnoprávní nebo soukromoprávní (smluvní).
§ 4
(1) Politickým chováním ve smyslu § 1 jest rozuměti zejména veškeré počiny, jimiž zaměstnanec (jiná osoba) dal na jevo, že nesouhlasí s novým politickým uspořádáním, jestliže uprchl do ciziny, zdráhal se vykonati slib nebo uposlechnouti rozkazu k nastoupení služby mimo území býv. Protektorátu, nesložil vůbec nebo včas nebo s úspěchem zkoušku z německého jazyka, vyvíjel činnost označenou za nepřátelskou vůči Německu, příslušel k určité organisaci a byl za tuto nebo jinou politickou činnost disciplinárně nebo soudně potrestán, vzat do vazby nebo jinak zajištěn, nebo stíhán a pod.
(2) Zaměstnanci poškozenými pro osobní vlastnosti své neb jiných osob se rozumějí zaměstnanci židé nebo židovští míšenci nebo zaměstnanci žijící v manželství se židy nebo židovskými míšenci, zaměstnanci legionáři nebo příslušníci zednářských lóží a pod.
(3) V souvislosti s politickými poměry, které nastaly za doby nesvobody, byli poškozeni zaměstnanci, kteří byli stíháni z důvodů na jejich osobě (nebo jiných osobách) nezávislých, na př. v rámci odvetných nebo obdobných opatření, jako rukojmí, dále profesoři vysokých škol a vysokoškolští asistenti po uzavření českých vysokých škol a pod.
§ 5
Ke škodám ve smyslu § 1 náležejí:
a) uložení pořádkového peněžitého trestu (pokuty), vyslovení důtky (obdobného disciplinárního, kárného trestu),
b) vyloučení nebo odepření postupu do vyšších stupňů služného (adjuta, denního platu, odměny a pod.),
c) zmenšení (snížení) služného (adjuta, denního platu, odměny a pod.), zkrácení, odepření nebo zastavení výplaty služebního platu (platu jemu odpovídajícího),
d) odklad ustanovení čekatele v definitivním poměru, na něž je právní nárok, přeřazení zaměstnance na služební místo nižší služební třídy (nižší zaměstnanecké skupiny),
e) přeložení (trvalé odvelení) na jiné služební místo v téže nebo jiné politické obci nebo převedení do jiného oboru veřejné služby, v obou případech pak s případným přeřaděním zaměstnance do nižší platové stupnice (stupnice funkčního služného) nebo do nižšího stupně služného (platu jemu odpovídajícího) nebo s případným snížením příslušejícího služebního platu,
f) propuštění, ztráta úřadu v důsledku soudního trestního řízení, přeložení na dovolenou s čekatelným, předčasné přeložení do výslužby z moci úřední nebo sice na vlastní žádost, jestliže z okolností, za nichž byla podána, lze souditi, že zaměstnanec byl k podání žádosti z důvodů uvedených v § 4 přinucen nebo aniž dovršil věkovou hranici platnou pro přeložení do výslužby z moci úřední, ji podal jen za tím účelem, aby nebyl nucen sloužiti zájmům německých okupantů, dále přeložení do výslužby z trestu s případným snížením odpočivných platů,
g) odnětí nebo snížení odpočivných (zaopatřovacích) platů, zkrácení jejich výplaty nebo jejich ztráta v důsledku soudního trestního odsouzení,
h) neuznání doby ztrávené v československých legiích za služební dobu a její úplné nebo částečné vyloučení při výměře odpočivných (zaopatřovacích) platů,
ch) jiné než pod písm. a) až h) uvedené újmy, které postihly zaměstnance.
§ 6
(1) K odčinění škod (§ 5) provedou se tato opatření:
2. V případě podle písm. b) se vyměří služné (adjutum, denní plat, odměna a pod.), pokud se týče odpočivné (zaopatřovací) platy tak, jako kdyby k vyloučení nebo odepření platového postupu nebylo došlo.
3. v případě podle písm. c) určí se služné (adjutum, denní plat, odměna a pod.) znovu, pokud se týče vyměří se odpočivné (zaopatřovací) platy na podkladě nesnížené (nezkrácené) pensijní základny. Zkrácené (odepřené, zastavené) služební platy (platy odpovídající) se doplatí.
4. V případě podle písm. d) ustanoví se zaměstnanec v definitivním poměru, přeřazený zaměstnanec se zařadí, pokud se týče odpočivné (zaopatřovací) platy se vyměří tak, jako kdyby k těmto opatřením nebylo došlo.
5. V případě podle písm. e) nahradí se zaměstnanci výlohy spojené s přestěhováním a týž se přeloží zpět na původní nebo jiné rovnocenné služební místo. Zaměstnanec převedený do jiného oboru veřejné správy se převede zpět. O vojenských gážistech z povolání a déle sloužících platí ustanovení předchozích dvou vět jen, budou-li povoláni do vojenské činné služby. V ostatním platí obdobně ustanovení bodu č. 4.
6. V případech podle písm. f):
posuzuje se, pokud jde o jeho služební (pracovní) poměr a přísluší mu služební plat (plat jemu odpovídající) tak, jako kdyby k opatřením uvedeným pod písm. f) nebylo došlo.
A. Zaměstnanec se přihlásí k nastoupení činné služby:
Je-li způsobilým ke službě zaměstnanec, který
A. Zaměstnanec se přihlásí k nastoupení činné služby:
Je-li způsobilým ke službě zaměstnanec, který
aa) nedovršil do dvou měsíců po vyhlášení dekretu věkovou hranici platnou pro přeložení do výslužby bez průkazu nezpůsobilosti (po případě 60. rok věku, není-li účasten veřejného pensijního zaopatření),
bb) dovršil sice v uvedené době zmíněnou věkovou hranici, avšak nedosáhl ještě zákonného nároku na plné výslužné,
Nepřihlásil-li se zaměstnanec k činné službě do 2 měsíců po vyhlášení tohoto dekretu, ačkoliv nejpozději v poslední den této lhůty nedovršil ještě věkovou hranici platnou pro přeložení do výslužby bez průkazu nezpůsobilosti, obdrží odškodnění podle písm. A pouze do účinnosti tohoto dekretu. Po té době se má za to, že souhlasí s tím, aby na místě všech nároků vyplývajících ze služebního (pensijního) poměru pro něho a jeho příslušníky bylo mu poskytnuto odbytné ve výši dvojnásobku jeho pensijní základny.
B. Zaměstnanec se nepřihlásí k nastoupení činné služby.
B. Zaměstnanec se nepřihlásí k nastoupení činné služby.
Zaměstnanec, jenž podle písm. bb) vstoupí do výslužby, může býti na vlastní žádost podle platných předpisů povolán do činné služby (reaktivován).
Zaměstnanec se posuzuje podle písm. A:
C. Zaměstnanec se sice přihlásil k nastoupení činné služby, nebyl však uznán způsobilým ke službě, dovršil věkovou hranici, zemřel.
a od té doby pak příslušejí mu (pozůstalým po něm) bez zvláštního aktu o přeložení do výslužby pravidelné odpočivné (zaopatřovací) platy.
Zaměstnanec se posuzuje podle písm. A:
C. Zaměstnanec se sice přihlásil k nastoupení činné služby, nebyl však uznán způsobilým ke službě, dovršil věkovou hranici, zemřel.
a od té doby pak příslušejí mu (pozůstalým po něm) bez zvláštního aktu o přeložení do výslužby pravidelné odpočivné (zaopatřovací) platy.
bb) do dne, v němž dosáhl zákonného nároku na plné výslužné, dovršil-li nejpozději do 2 měsíců ode dne vyhlášení dekretu věkovou hranici platnou pro přeložení do výslužby bez průkazu nezpůsobilosti,
aa) do dne účinnosti dekretu, nebyl-li uznán způsobilým ke službě,
cc) do dne úmrtí,
Byl-li zaměstnanec popraven, usmrcen nebo zemřel-li ve vazbě (zajištění nebo v příčinné souvislosti s pracovním přikázáním - zasazením), pokud se týče po propuštění (zajištění), avšak předčasně v pravděpodobné příčinné souvislosti s vazbou (zajištěním nebo s pracovním přikázáním - zasazením), patří vdově od prvního dne měsíce následujícího po dni manželova úmrtí vdovská pense (zaopatřovací plat) ve výši 100 % jeho pensijní základny, ne však méně než 15 000 K. Vdově po poživateli odpočivného (zaopatřovacího) platu patří jako vdovská pense (zaopatřovací plat) v těchto případech odpočivný (zaopatřovací) plat, který příslušel jejímu manželovi. Vdově po zaměstnanci, který byl popraven, usmrcen, zemřel ve vazbě a pod. před 1. lednem 1944, t. j. přede dnem účinnosti platových novel č. 15 až 19/1944 Sb., přísluší od 1. ledna 1944 vdovská pense (zaopatřovací plat) ve výši 100 %ní pensijní základny podle sazeb uvedených platových novel.
D. Zaměstnanec byl popraven, usmrcen, zemřel ve vazbě a pod.
D. Zaměstnanec byl popraven, usmrcen, zemřel ve vazbě a pod.
7. V případě podle písm. g) se přiznají odpočivné (zaopatřovací) platy tak, jako kdyby k jejich ztrátě, odnětí nebo snížení, pokud se týče zkrácení jejich výplaty nebylo došlo.
8. V případě podle písm. h) se nově upraví nebo vyměří služební, pokud se týče odpočivné (zaopatřovací) platy, při čemž se doba ztrávená v československých legiích zhodnotí podle předpisů platných před 30. zářím 1938.
9. V případě podle písm. ch) se poskytne přiměřené odškodnění, při čemž se použije obdoby ustanovení bodu 1 až 8.
(2) U zaměstnanců nezvěstných je zastaviti služební, pokud se týče odpočivné platy koncem měsíce, v němž uplynuly dva roky od doby, kdy se stali nezvěstnými, leč že by měly býti tyto platy zastaveny již dříve z jiných zákonných důvodů. Po zastavení platů je osobám, jimž by příslušely po nezvěstném v případě jeho úmrtí zaopatřovací platy, pokud nebudou účastny vojenského nebo podobného zaopatření, vypláceti až do doby prohlášení za mrtva zálohu na tyto platy. Pokud u nezvěstných zaměstnanců již uplynula dvouroční lhůta uvedená v prvém odstavci, je služební (odpočivné) platy zastaviti koncem měsíce, v němž tento dekret nabude účinnosti.
(3) V případech uvedených v § 5, písm. f) a g) se započtou na odškodnění, jež se poskytne podle tohoto dekretu, veškeré příjmy plynoucí nebo poskytnuté z důvodu služebního poměru nebo se zřetelem na něj, jakož i příjmy ze soukromé výdělečné činnosti konané po odchodu z činné služby. Příjmy plynoucí z přikázání podle vládního nařízení ze dne 4. května 1942, č. 154 Sb., jímž se činí některá opatření o řízení práce, se započítávají částkou přesahující částku 12.000 K ročně a šlo-li o přikázání mimo území býv. Protektorátu částkou přesahující částku 24.000 K ročně.
(4) V případech zvláštního zřetele hodných, zejména upadl-li zaměstnanec (jeho pozůstalí) do bídy, těžké nemoci nebo pozbyl-li způsobilosti k výdělku nebo jeví-li se to nutné v zájmu odstranění nesrovnalostí, pokud se týče tvrdostí, možno přiznati kromě odškodnění podle předchozích odstavců buď další jednorázové peněžité odškodnění neb jiné vyšší odškodnění.
§ 7
Přiznání odškodnění podle tohoto dekretu je vyloučeno, jestliže zaměstnanec pokud se týče ostatní oprávněné osoby nejsou v ohledu státní a národní spolehlivosti bezúhonní.
§ 8
(1) Odškodnění se poskytne na písemnou nekolkovanou přihlášku, kterou nutno podati nejpozději do konce června 1946 u služebního úřadu příslušného podle nynějšího služebního upotřebení zaměstnance. Zaměstnanci ve výslužbě, jakož i bývalí zaměstnanci podají přihlášku u svého posledního osobního úřadu (jeho nástupce) a není-li tohoto úřadu, u úřadu, jehož likvidující orgán zařizuje (zařizoval) výplatu odpočivných platů (úřad vyplácející). Zaměstnanci, kteří vystoupili nebo byli propuštěni ze služeb ústředních později zrušených úřadů, podají přihlášku u ministerstva financí, zaměstnanci, kteří vystoupili nebo byli propuštěni z odborných služeb podřízených zrušeným ústředním úřadům, u zemských finančních ředitelství. U téhož úřadu podají přihlášku i pozůstalí po zaměstnanci. Lhůta je dodržena, jestliže přihláška byla v této lhůtě odevzdána poštovní dopravě. Žádosti, návrhy a stížnosti sledující odškodnění, které byly podány před účinností dekretu (§ 14) nelze pokládati za přihlášku ve smyslu tohoto dekretu, není-li návrh náležitě vystižen.
(2) Zmeškání lhůty uvedené v odstavci 1, jakož i lhůty uvedené v § 6, odst. 1, č. 6, písm. B může v odůvodněných případech prominouti příslušný ústřední úřad v dohodě s ministerstvem financí.
(3) V přihlášce je třeba označiti přesně druh a objem utrpěné škody, uvésti všechny podstatné okolnosti rozhodné pro posouzení případu, připojiti písemné doklady a nabídnouti důkazy. V případech podle § 5, písm. f) a g) je uvésti též výši příjmů z prostředků veřejných a z výdělečné činnosti ve smyslu § 6, odst. 3.
§ 9
(2) O odškodnění v případech podle § 2, odst. 4, jakož i podle § 6, odst. 1, č. 9 a § 6, odst. 4 rozhodne příslušný ústřední úřad v dohodě s ministerstvem financí a vnitra. Ukáže-li se toho potřeba, může ministerstvo financí v dohodě s ministerstvem vnitra a nejvyšším účetním kontrolním úřadem vydati o odškodněních v těchto případech všeobecně závazné směrnice.
(3) Jinak rozhoduje o odškodnění
a) u zaměstnanců státních a u učitelů podle zákona učitelského příslušný osobní úřad, u poživatelů státních odpočivných (zaopatřovacích) platů úřad uvedený v § 8, odst. 1, věta druhá, u bývalých zaměstnanců uvedených v § 8, odst. 1, věta třetí ministerstvo financí, pokud se týče zemské finanční ředitelství,
b) u zaměstnanců svazků územní samosprávy příslušný zemský národní výbor,
c) u zaměstnanců ostatních korporací veřejného práva a nadací příslušný státní dohlédací úřad; tento úřad může své oprávnění přenésti na podřízenou korporaci veřejného práva s dozorčí pravomocí.
§ 10
Předpisy o součinnosti státních úřadů (orgánů) finanční správy ve věcech pensijních zůstávají nedotčeny.
§ 11
Z rozhodnutí podle tohoto dekretu lze se odvolati do 15 dnů u úřadu, jenž rozhodl v I. stolici, k ústřednímu úřadu. Lhůta počíná dnem následujícím po doručení rozhodnutí; počátek a běh lhůty se nestaví nedělemi nebo státem uznanými svátky a památnými dny. Připadne-li na ně konec lhůty, pokládá se nejbližší den pracovní za poslední den lhůty.
§ 12
Zaměstnanci, který, uprchnuv do ciziny, tam vstoupil do služeb Československé republiky (jeho pozůstalým), poskytne se odškodnění podle tohoto dekretu do doby, kdy zaměstnanec do těchto služeb vstoupil; po té době jen potud, pokud odškodnění podle tohoto dekretu je pro zaměstnance (jeho pozůstalé) příznivější, nežli práva a nároky vyplývající z uvedených služeb.
§ 13
Podle zásad tohoto dekretu jest obdobně postupovati i ohledně odškodnění poživatelů darů a pensí z milosti a odpočivných (zaopatřovacích) platů povolených podle volné úvahy.
§ 14
Tento dekret nabývá účinnosti prvého dne měsíce následujícího po vyhlášení; provedou jej všichni členové vlády.