Část I
Oceňování činžovních domů.
§ 1
Za činžovní domy podle této vyhlášky se považují budovy zcela nebo zčásti pronajaté nebo vlastníkem užívané nebo zdarma přenechané k účelům bytovým, výdělečným nebo veřejným, s výjimkou rodinných domů (§ 10) a takových budov, které jejich vlastník používá k vlastním účelům výdělečným v rozsahu větším než 80% celkové podlahové plochy budovy. Budova se považuje za činžovní dům i tehdy, jsou-li obyvatelé budovy zcela nebo zčásti ve službách vlastníka budovy a představuje-li poskytnutí bytu zcela nebo zčásti úplatu za práce pro vlastníka konané.
§ 2
Podkladem pro stanovení obecné ceny činžovních domů jest roční nájemné (roční nájemní hodnota).
§ 3
Za roční nájemné se považuje soubor všech platu přepočtených na celý kalendářní rok, které jest nájemník povinen podle smlouvy nebo zákonného ustanovení plniti v době rozhodné pro vyměření (t. j. 15. listopadu 1945) vlastníku budovy za přenechání budovy nebo její části i s příslušenstvím (§ 5, odst. 3 zák. č. 134/1946 Sb.) ať přímo nebo nepřímo v penězích, přírodninách, pracovních výkonech nebo jiných majetkových výhodách. Příslušenstvím se rozumí na rozdíl od ustanovení § 150, odst. 2 zákona o přímých daních také strojní a živnostenské zařízení, ústřední topení a výtahy.
§ 4
K ročnímu nájemnému podle § 3 se však nepočítají:
Jsou-li shora uvedené částky zahrnuty v nájemném, nutno je vyloučiti. Nebudou-li náklady uvedené pod písm. a) prokázány, jest počítati na tyto náklady úhrnnou částku ve výši 20% ročního nájemného.
Jsou-li shora uvedené částky zahrnuty v nájemném, nutno je vyloučiti. Nebudou-li náklady uvedené pod písm. a) prokázány, jest počítati na tyto náklady úhrnnou částku ve výši 20% ročního nájemného.
a) náklady otopu (včetně dovozu) pro ústřední topení a dodávku vody,
b) vlastní náklady spojené s provozem zdviže (poplatky za proud, nájemné za měřidlo, výdaje spojené s revisí zdviže a pod.),
c) náhrady za vedlejší plnění, která se sice vztahují na užívání místností, prospívají vsak pouze jednotlivým nájemníkům (pojištění zrcadlových skel a pod.).
§ 5
Od ročního nájemného podle § 3 se dále odečtou obecní dávky a dávkám podobné platy, jsou-li v ročním nájemném zahrnuty. Dávkám podobnými platy jsou platy, které postihují uživatele budovy (její části) a které vlastník budovy obci pouze odvádí. Dávky a dávkám podobné platy se odečtou podle výše posledního ročního předpisu známého poplatníkovi v době podání přiznání.
§ 6
(1) Na místo ročního nájemného vezme se za podklad pro stanovení obecné ceny činžovního domu roční nájemní hodnota, jestliže budovy nebo její části v době rozhodné pro vyměření (t. j. 15. listopadu 1945)
a) nebylo užíváno nebo
b) bylo užíváno vlastníkem nebo
c) byla přenechána zdarma komukoliv k užívání nebo
d) byla pronajata komukoliv za zřejmě nižší nájemné, než jaké je v místě obvyklé nebo
e) byla přenechána k užívání zároveň s jinými majetkovými předměty nebo právy za úhrnný plat nebo
f) jestliže vzniknou o údajích stran, pokud jde o úplaty za přenechané užívání budovy nebo její části, pochybnosti, které nebyly vyvráceny.
(2) Roční nájemní hodnota se ocení penízem, přepočteným na celý rok, kterého by bylo lze dosáhnouti pronájmem budovy nebo její části s příslušenstvím (§ 5, odst. 3 zák. č. 134/1946 Sb.) v době rozhodné pro vyměření (t. j. 15. listopadu 1945). Příslušenstvím se rozumí — na rozdíl od ustanovení § 150, odst. 2 zákona o přímých daních — také strojní a živnostenské zařízení, ústřední topení a výtahy. U domů s tímto příslušenstvím musí býti proto nájemní hodnota, zjištěná pro účely daně činžovní, přiměřeně zvýšena, a to o částku, která by při pronájmu připadla na úplatu za přenechané užívání tohoto příslušenství. Jinak platí pro zjištění nájemní hodnoty ustanovení § 152 zákona o přímých daních a prováděcího nařízení k němu. Dále platí pro nájemní hodnotu obdobně též ustanovení §§ 3 až 5 této vyhlášky.
§ 7
(2) Do skupiny I patří Velká Praha, Velké Brno, Velká Ostrava, Bratislava a Košice, jakož i obce, které by jinak spadaly do následující skupiny II, ve kterých však sazba obecních dávek a poplatků přesahuje 15% základu daně činžovní,
do skupiny II obce se sídlem úřadů okresních národních výborů nebo okresních soudů, jakož i obce více než 7000 obyvateli, s výjimkou obcí, spadajících do skupiny I,
do skupiny III všechny ostatní obce.
do skupiny II obce se sídlem úřadů okresních národních výborů nebo okresních soudů, jakož i obce více než 7000 obyvateli, s výjimkou obcí, spadajících do skupiny I,
do skupiny III všechny ostatní obce.
(3) Při zjišťování, zda úhrn obecních dávek a poplatků podle odstavce 2 převyšuje 15% základu daně činžovní, přihlédne se pouze k dávkám a poplatkům, jež se vyměřují na podkladě nájemného nebo nájemní hodnoty. Jsou to zejména dávka z nájemného, všeobecné vodné, poplatek za odvoz popela a smetí a poplatek za používání obecních stok. Při tom jsou rozhodné ty nejvyšší sazby zmíněných dávek a poplatků, které platily v obci dne 1. ledna 1945.
(4) Řídí-li se zařazení do skupin uvedených v odstavci 2 počtem obyvatel, jest rozhodným stav obyvatelstva podle posledního statistického šetření.
§ 8
Obecná cena činžovního domu stanovená násobkem ročního nájemného (roční nájemní hodnoty) se zvýší nebo sníží, jsou-li dány skutečnosti, které podstatně zvyšují nebo snižují hodnotu budovy a neprojevují se v nájemném (nájemní hodnotě). Takovou skutečností může býti na příklad poloha budovy, stáří budovy, poškození budovy válečnými událostmi nebo jinou vyšší mocí. Snížení nelze však uplatňovati z důvodů, že nebyly prováděny běžné opravy po dobu války. Na toto znehodnocení byl vzat zřetel při stanovení násobků. Výše přirážky nebo srážky se řídí významem, jaký by byl přikládán dotyčné okolností při prodeji budovy. Celkově nesmí však úhrn srážek nebo úhrn přirážek nebo rozdíl mezi úhrnem srážek a přirážek v případech, kde jsou dány zároveň okolnosti zvyšující a snižující, činiti více než 30% a ve zvlášť odůvodněných případech ne více než 50%. Obecná cena činžovního domu, stanovená násobkem nájemného (nájemní hodnoty), nesmí však po zvýšení nebo snížení podle těchto ustanovení býti ani vyšší ani nižší než obecná prodejní cena.
§ 9
(1) V obecné ceně činžovního domu, zjištěné podle předchozích ustanovení, je obsažena též hodnota zastavěného pozemku včetně nádvoří, jakož i hodnota případné domovní zahrady. Převyšuje-li však výměra zahrady 1000 m2, ocení se domovní zahrada samostatně. Při tom se hledí jen k výměře přesahující 1000 m2. Obecnou cenou činžovního domu je pak obecná cena budovy zvýšená o obecnou cenu zahrady.
(2) Byl-li dům postaven po 1. lednu 1936, nesmí býti jeho obecná cena, zjištěná podle předchozích ustanovení, nižší než pořizovací nebo nabývací cena, snížená o normální opotřebení. To však neplatí v tom případě, prokáže-li poplatník, že obecná prodejní cena je nižší.
Část II
Oceňování rodinných domů.
§ 10
Za rodinné domy podle této vyhlášky se považují budovy, které podle svého stavebního provedení neobsahují více než jeden byt. Při tom se nehledí k místnostem určeným pro domovní zaměstnance (domovníka, topiče, zahradníka a pod.). Nezáleží též na tom, zda budova je obývána vlastníkem nebo pronajata. Taktéž jest bez významu, jsou-li místnosti určené pro domovní zaměstnance pronajaty osobám, jež nejsou ve služebním poměru k vlastníku budovy. Budova platí za rodinný dům i tehdy, slouží-li zčásti vlastním nebo cizím účelům výdělečným nebo účelům veřejným a není tím podle obecných, hospodářských hledisek podstatně porušena její vlastnost jako rodinného domu. Ustanovení této vyhlášky však neplatí pro rodinné domy, jichž obyvatelná plocha (prov. nař. k § 136, odst. 2 zák. o př. d.) přesahuje 160 m2. Takové rodinné domy se ocení obecnou cenou prodejní.
§ 11
Pro oceňování rodinných domů platí obdobně ustanovení části prvé.
Část III
Všeobecná ustanovení.
§ 12
Obecná cena zjištěná podle ustanovení části prvé a druhé nesmí býti nižší než obecná cena, kterou by bylo oceniti pozemek, na němž budova stojí, kdyby nebyl zastaven (§ 48, odst. 1 zák. č. 134/1946 Sb.). Tuto obecnou cenu pozemku lze však snížiti o náklady potřebné k odstranění trosek v těch případech, kdy budova byla válečnými událostmi anebo živelní pohromou zničena tak, že její zbytky musí býti úplně odstraněny na účet majitele. Při zjišťování této ceny buď hleděno pouze k ploše skutečně budovou zastavené a k nádvoří. Do výměry zastavěného pozemku nelze proto započítávati na př. plochu připadající na domovní zahradu. V obcích s více než 20.000 obyvateli stanoví obecnou cenu pozemku vyměřovací úřad po dohodě s místním národním výborem.
§ 13
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.