§ 1
Ustanovení této vyhlášky se vztahují na moravské víno vyrobené v jihomoravské vinařské oblasti z hroznů tamější evropské vinné révy sklizně 1946.
§ 2
(1) Rozdělení hroznů do tří odrůdových skupin ve smyslu vyhlášky nejvyššího úřadu cenového ze dne 5. září 1946, běž. č. 1712 o cenách hroznů domácího původu ze sklizně 1946 určených ke zpracování (Ú. l. I č. 160/1946) platí i pro tuto vyhlášku.
(2) Ceny za víno vyrobené z hroznů I. skupiny odrůd stanoví nejvyšší úřad cenový, zvláštními výměry.
(3) Za mošt a víno z hroznů II. a III. skupiny odrůd stanoví se pro výrobce tyto nejvyšší ceny:
| Skupina odrůd | ||
|---|---|---|
| II. | III. | |
| za 1 litr Kčs | za 1 litr Kčs | |
| a) hroznový mošt nebo víno s usedlinou | 22,50 | 17,50 |
| b) víno bez usedliny — po prvém stáčení | 24.— | 19.— |
| c) víno po druhém stáčení | 25.— | 20.— |
(4) Ceny stanovené za hroznový mošt v odstavci 3, písmeno a) platí pro mošt o obsahu cukru 18%. Za každé nižší nebo vyšší procento obsahu cukru se stanovená cena sníží nebo zvýší o Kčs 1.—.
(5) Jsou-li k hroznům II. skupiny odrůd přimíšeny hrozny III. skupiny odrůd, smějí být účtovány ceny stanovené v odstavci 3, pro II. skupinu odrůd jen tehdy, nepřesahuje-li přimíšené množství hroznů III. skupiny odrůd 20% celkového množství. Jinak se smějí účtovat nejvýše ceny stanovené pro III. skupinu odrůd.
§ 3
(1) Velkoobchodní rozpětí při prodeji moravského vína maloobchodu, hostinským podnikům nebo velkospotřebitelům smí činiti nejvýše Kčs 8.— u 1 litru.
(2) Velkoobchodní rozpětí stanovené v odstavci 1 se připočítává k cenám stanoveným v § 2, odst. 3, písm. c) a tímto rozpětím jsou kryty veškeré náklady spojené se školením a obchodem.
(3) Mimo obchodní rozpětí stanovené v odstavci 1 smí býti do prodejní ceny započítáno dopravné ve skutečné výši, nejvýše však částkou Kčs 0.50 u 1 litru vína.
(4) Do velkoobchodní prodejní ceny smí býti započítána přirážka odpovídající skutečnému opotřebení obalů a ztrátám při dopravě nejvýše však Kčs 1.— u 1 litru vína.
(5) Velkoobchodní rozpětí smí účtovat i výrobce. Zúčastní-li se na dodávce vína vedle výrobce i velkoobchodník, nesmí jejich úhrnné obchodní rozpětí a přirážka za dopravné, opotřebení obalů a ztráty při dopravě překročiti částky stanovené v odstavcích 1, 3 a 4.
§ 4
Prodejní cena vína u výrobce nebo velkoobchodníka přípustná podle této vyhlášky se rozumí franko jeho nakládací stanice, při dodávkách v místě franko dům příjemce bez uložení, za hotové beze srážky při obdržení zboží nebo dobírkou, bez obalu.
§ 5
(1) Při prodeji moravského vína spotřebiteli ze sklepa nebo skladu smí výrobce nebo velkoobchodník zvýšit ceny stanovené v § 2, odst. 3, písmeno c) nejvýše o Kčs 8.50 u 1 litru.
(2) Při prodeji moravského vína spotřebiteli v tak zv. výčepu pod víchem povoleném Svazem zahradnicko-vinařským, může si výrobce připočítat k ceně stanovené v § 2, odst. 3, písmeno c) nejvýše Kčs 10.— u 1 litru.
§ 6
Při řezu vína různých odrůd zjistí se nejvýše přípustné ceny podle této vyhlášky pro jednotlivé druhy a z těchto cen se vypočte nejvýše přípustná cena směsi jako vážený průměr.
§ 7
(1) Při dodávkách zralého vína v lahvích může si výrobce nebo velkoobchodník účtovat k prodejní ceně přípustné podle § 3 a § 5 ještě přirážku úměrnou skutečným nákladům spojeným s adjustováním a ztrátou při rozbití, dále s vyplachováním lahví kyselinou a vodou, vysušením, plněním, zátkováním, kapslováním, ukládaním do beden, opatřením nálepek, ochranných obalů, dřevité vlny a j., nejvýše však Kčs 3.50 u 1 láhve s obsahem 1 litru nebo 0.7 litru.
(2) Při dodávce vína v lahvích smí se vybírati od kupujícího záloha ve výši Kčs 3.— za každou láhev. Záloha se kupujícímu vrátí nebo připíše k dobru, vrátí-li čisté a neporušené láhve na svůj náklad dodavateli.
(3) Na zapůjčené sudy, demižony a bedny smí se požadovati záloha, nejvýše však ve výši trojnásobku jejich pořizovací ceny ke dni dodávky.
(4) Zapůjčené sudy, demižony a bedny jsou odběratelé povinni vrátit čisté a nepoškozené na svůj náklad do 6 týdnů od přijetí dodávky.
(5) Nejsou-li vinné sudy vráceny ve lhůtě stanovené v odstavci 4, smí být účtováno půjčovné, které smí činit měsíčně nejvýše tyto částky:
Při obsahu sudu:
Za každý započatý měsíc smí činit půjčovné nejvýše poměrný díl měsíčního půjčovného, a to podle počtu dnů. Půjčovné smí se účtovat počínajíc 7. týdnem od přijetí dodávky vína v sudech až do dne navrácení sudů. Zapůjčené sudy je povinen odběratel vrátit čisté a nepoškozené franko sklad půjčovatele nebo franko jiné dohodnuté místo.
Při obsahu sudu:
Za každý započatý měsíc smí činit půjčovné nejvýše poměrný díl měsíčního půjčovného, a to podle počtu dnů. Půjčovné smí se účtovat počínajíc 7. týdnem od přijetí dodávky vína v sudech až do dne navrácení sudů. Zapůjčené sudy je povinen odběratel vrátit čisté a nepoškozené franko sklad půjčovatele nebo franko jiné dohodnuté místo.
| do 199 litrů | 12.— Kčs, | |
| od 200 do 299 litrů | 15.— Kčs, | |
| od 300 do 399 litrů | 20.— Kčs, | |
| od 400 do 599 litrů (kaštanové) | 30.— Kčs, | |
| od 400 do 599 litrů (dubové) | 40.— Kčs, | |
| od 600 do 900 litrů (kaštanové) | 40.— Kčs, | |
| od 600 do 900 litrů (dubové) | 50.— Kčs. | |
(6) Dodávka vína může být učiněna závislou na vrácení sudů, lahví a ostatních obalů z předešlých dodávek.
§ 8
Výrobci i velkoobchodníci jsou povinni vydati na každou dodávku účet, ve kterém je nutno uvést cenu, množství a druh vína. Při dodávce velkoobchodníkovi musí výrobce uvést v uzávěrce nebo v účtě částku, kterou vyčerpal z velkoobchodního rozpětí a z přirážek přípustných podle § 3 této vyhlášky.
§ 9
Maloobchodníci, kteří prodávají moravské víno přímo spotřebitelům v uzavřených lahvích, smějí si připočítat k nákupní ceně, kterou jim účtuje dodavatel, rozpětí až do výše 21% nejvýše však Kčs 8.50 u 1 litru. Ustanovení § 7, odst. 2 platí obdobně.
§ 10
Všechna obchodní rozpětí i prodejní ceny přípustné podle této vyhlášky se rozumějí i s daní z obratu avšak bez daně z vína a příslušné přirážky.
§ 11
Při dodávkách vína v lahvích platí ustanovení vyhlášky Českomoravského svazu ovocnicko-zelinářského ze dne 30. ledna 1942, o označování vína a nápojů vínu podobných a o plnění vína lahvového (Ú. l. č. 25/1942) s tím doplněním, že je třeba na nálepce vždy označiti ročník vína.
§ 12
Každý kdo prodává víno spotřebiteli musí vyvěsit ve své prodejně (skladu) ceník obsahující prodejní ceny vín.
§ 13
Obchodní rozpětí stanovená touto vyhláškou jsou nejvyšší a podniky jsou proto povinny postupovat podle příslušných ustanovení vyhlášky nejvyššího úřadu cenového ze dne 1. října 1946, běž. č. 1832, o některých opatřeních k zajištění cen hospodářsky odůvodněných (Ú. l. I č. 180/1946).
§ 14
Ustanovení této vyhlášky se nevztahují na výčepní a prodejní ceny vína v hostinských živnostech.
§ 15
Nejvyšší úřad cenový nebo místa jím pověřená mohou povolit nebo nařídit výjimky z ustanovení této vyhlášky nebo z předpisů vydaných k jejímu provedení nebo doplnění.
§ 16
Přestupky ustanovení této vyhlášky se trestají podle části čtvrté vládního nařízení o zřízení nejvyššího úřadu cenového a podle předpisů toto nařízení měnících nebo doplňujících.
§ 17
Tato vyhláška nabývá účinnosti třetím dnem po vyhlášení v Úředním listě.