§ 1
Sazby za lékařské výkony a výrobky v soukromé lékařské praxi uvedené v § 2 mohou býti, pokud dále není stanoveno jinak, zvýšeny nejvýše o 150% a platí jako sazby směrné nikoli jako sazby minimální.
§ 2
Ustanovení § 1 platí:
a) pro sazby stanovené tarifem Lékařské komory pro zemi Českou ze dne 19. prosince 1928 s výjimkou sazeb za zubolékařské výkony a výrobky,
b) pro sazby stanovené tarifem zubolékařských výkonů a výrobků, vydaných Lékařskou komorou pro zemi Českou dne 30. prosince 1924,
c) pro sazby stanovené tarifem Lékařské komory pro zemi Moravskoslezskou ze dne 4. října 1923,
d) pro všechny ostatní sazby požadované a placené ke dni 20. června 1939,
e) pro sazby za lékařské výkony a výrobky nově zavedené po 20. červnu 1939.
§ 3
Ustanovení § 1 se nevztahuje na výkon lékařské služby pro nositele veřejnoprávního sociálního pojištění a na lékařské výkony a výrobky placené ze státních nebo jiných veřejných jakož i dobročinných prostředků.
§ 4
(1) Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 20. března 1946.
(2) Současně se zrušuje použivatelnost vyhlášky nejvyššího úřadu cenového ze dne 9. července 1941, běž. č. 560, o sazbách v soukromé lékařské praxi (Ú. l. č. 162/1941).