§ 1
Tato vyhláška platí pro prodej listnatého řeziva vyrobeneho na území zemí České a Moravskoslezské, které je tříděno a měřeno podle ustanovení obsažených v příloze I.
§ 2
(1) Při prodeji listnatého řeziva (§ 1) výrobcem smějí být nabízeny, požadovány a placeny nejvýše ceny vypočtené podle přílohy II.
(2) Ceny podle odstavce 1 se rozumějí franko vagon železniční nakládací stanice výrobce.
(3) Dodává-li se řezivo na přání kupujícího na jiné místo než do železniční nakládací stanice a vzniknou-li tím vyšší výlohy, je prodávající oprávněn k ceně podle odstavce 1 připočítat rozdíl mezi skutečně vzniklými náklady v přípustné výši a náklady, které by vznikly s dopravou řeziva do nakládací stanice a s jeho naložením do železničních vagonů.
(4) Odváží-li si kupující řezivo z pily vlastními nebo jím objednanými povozy nebo nákladními auty, rozumějí se ceny podle odstavce 1 loko pila s naložením na povoz nebo nákladní auto. Je-li takto odebrané řezivo dopravováno dále po železnici, je prodávající povinen snížit účtovanou cenu o částku odpovídající nákladům, které by mu vznikly, kdyby řezivo dodal franko vagon železniční nakládací stanice.
§ 3
Při prodeji řeziva výrobcem přímo spotřebiteli mohou být ceny vypočtené podle přílohy II zvýšeny o tyto přirážky:
| a) při dodávce v množství do 1 m3 | o 17%, |
| b) při dodávce v množství přes 1 m3 do 10 m3 | o 10%. |
§ 4
(1) Nejvyšší ceny listnatého řeziva v obchodě se tvoří:
a) z nákupní ceny,
b) z obchodní přirážky,
c) z dopravních nákladů.
(2) Nákupní cenou se rozumí cena u výrobce, která byla za řezivo v přípustné výši účtována, po odečtení slev všeho druhu, vyjma skonto.
(3) Obchodní přirážka smí činit nejvýše:
a) při dodávce spotřebiteli přímo z pilařského závodu 10%,
b) při dodávce spotřebiteli z obchodního skladu
| v množství do 1 m3 | 30%, |
| v množství přes 1 m3 do 10 m3 | 23%, |
| v množství přes 10 m3 | 15%. |
(5) Dopravními náklady se rozumějí skutečně vzniklé dopravné po železnici, jakož i výlohy v přípustné výši za odvoz řeziva z přijímací železniční stanice do obchodního skladu. Dopravuje-li se řezivo jinými dopravními prostředky než po železnici, smějí být započítány skutečné náklady v přípustné výši, nejvýše však náklady, jaké by vznikly dopravou po železnici včetně nákladů na dovoz z přijímací železniční stanice.
(6) Při dodávkách z obchodního skladu spotřebiteli může obchodník místo skutečných dopravních nákladů při nákupu (odstavec 5) účtovat dopravní náklady zjištěné váženým průměrem ze všech svých nákupů za předcházející kalendářní čtvrtletí. Jednou zvolený způsob výpočtu nesmí být měněn.
(7) Při dodávce řeziva z obchodního skladu rozumějí se ceny vypočítané podle odstavce 1 loko tento sklad včetně výloh za naložení na dopravní prostředek. Při zásilkách po železnici platí tyto ceny franko vagon železniční nakládací stanice.
(8) Dodává-li se řezivo z obchodního skladu na místo určení, musejí být výlohy za dopravu řeziva na místo určení účtovány odděleně v přípustné výši.
(9) Vřadí-li se do obchodu více obchodníků s dřívím, nesmějí být ceny z tohoto důvodu zvýšeny. Prodávající obchodník je povinen sdělit kupujícímu obchodníkovi podíl obchodní přirážky, který byl ze stanovené obchodní přirážky již vyčerpán.
§ 5
(1) Pilařské závody, které současně provozují obchod s dřívím, mohou postupovat při prodeji řeziva vlastní výroby jen tehdy podle ustanovení platných pro obchod, udržují-li v jiné obci obchodní sklad oddělený prostorově od pilařského závodu a dodávají-li řezivo z tohoto skladu.
(2) Obchodníci s dřívím mohou postupovat při prodeji řeziva vyrobeného ve mzdě jen tehdy podle ustanovení platných pro obchod, jestliže toto řezivo dodávají ze svého obchodního skladu. Při dodávkách takto vyrobeného řeziva přímo z pilařského závodu se na ně vztahují ustanovení platná pro výrobce.
(3) Závody uvedené v odstavci 1 a 2 jsou povinny vést o nákupu a prodeji přikoupeného řeziva, jakož i o prodeji řeziva vyrobeného ve mzdě odděleně záznamy podle hodnoty a množství (v m3) a odděleně je účtovat.
§ 6
(1) Prodávající musí řezivo před dodáním zřetelně označkovat podle ustanovení přílohy I.
(2) Prodej různých jakostních nebo tloušťkových či šířkových tříd za průměrnou cenu je nepřípustný.
(3) Pilopadlé řezivo smí být prodáváno jen v tom případě, neprodává-li pilařský závod nebo obchodník s dřívím (ze svého obchodního skladu) řezivo téže dřeviny vytříděné do jakostních tříd I—III, po případě pařížské řezivo. Výjimku tvoří pouze kratiny, které smějí být prodávány jako pilopadlé i když závod prodává řezivo téže dřeviny v normálních délkách tříděné. Jednou zvolený způsob prodeje nesmí být měněn.
§ 7
(1) Pro stanovení výše přirážek podle § 3 a § 4, odst. 3, písm. b) je rozhodným celkové množství řeziva dodané témuž kupujícímu na jednu uzávěrku, byť i v dílčích množstvích.
(2) Jestliže došlo k dílčím dodávkám na jednu uzávěrku zaviněním kupujícího a jestliže by přirážky podle § 3 a § 4, odst. 3, písm. b) na tyto dílčí dodávky byly vyšší než pro celou uzávěrku, je prodávající oprávněn požadovat přirážku stanovenou pro množství řeziva, které bylo dodáno vždy během jednoho kalendářního týdne.
§ 8
(1) Ceny a obchodní přirážky stanovené nebo vypočtené podle této vyhlášky se rozumějí i s daní z obratu.
(2) Prodávající musí kupujícímu vystavit do 14 dnů ode dne dodávky účet.
(3) Dnem dodávky se rozumí den, kdy bylo řezivo odevzdáno kupujícímu nebo dopravě, anebo připraveno k odevzdání, či odeslání na výzvu kupujícího.
(4) Při placení do 30 dnů ode dne dodávky se rozumějí účtované ceny bez jakékoli srážky.
(5) Ze všech částek zaplacených na žádost prodávajícího přede dnem dodávky musí být poskytnuto skonto ve výši 3%. Nepřesahuje-li však účtovaná částka při jednorázovém prodeji 10.000.— Kčs, nemusí být skonto poskytnuto.
(6) Není-li zaplaceno ve lhůtě stanovené v odstavci 4, mohou být počítány z dlužných částek za další dobu úroky z prodlení o 2% vyšší, než je platná diskontní sazba Národní banky Československé.
§ 9
(1) Prodávající je povinen vést o prodeji a nákupu takové záznamy, aby z nich bylo možno oprávněnost požadované ceny kdykoli prokázat. Tyto záznamy musejí být uschovány alespoň 3 léta, není-li jinak předepsána delší uschovací lhůta.
(2) Na každou dodávku musí být odevzdán nebo odeslán dodací list. V dodacím listu musí být uvedena alespoň adresa kupujícího a údaje o jakosti, počtu kusů, jakož i o jednotlivých rozměrech dodaného řeziva.
(3) Účty musejí obsahovat všechny údaje, které jsou potřebné k výpočtu cen podle ustanovení této vyhlášky.
(4) Ceny vypočtené podle této vyhlášky jsou nejvyšší a je proto nutno postupovat podle příslušných ustanovení vyhlášky nejvyššího úřadu cenového ze dne 1. října 1946 o některých opatřeních k zajištění cen hospodářsky odůvodněných (Ú. l. I č. 180/1946, běž. č. 1832).
§ 10
Nejvyšší úřad cenový může povolit nebo nařídit výjimky z ustanovení této vyhlášky nebo z předpisů vydaných k jejímu provedení.
§ 11
Přestupky ustanovení této vyhlášky se trestají podle části čtvrté vládního nařízení o zřízení nejvyššího úřadu cenového a podle předpisů toto nařízení měnících nebo doplňujících.
§ 12
(1) Tato vyhláška nabývá účinnosti 10. dnem po vyhlášení a platí pro všechny dodávky uskutečněné počínajíc tímto dnem.
(2) Týmž dnem se zrušuje použivatelnost vyhlášky nejvyššího úřadu cenového ze dne 10. února 1943 o tvoření cen domácího listnatého řeziva v obchodě s dřívím (Ú. l. č. 40/1943, běž. č. 110) a platnost vyhlášky nejvyššího úřadu cenového ze dne 15. listopadu 1945 o zvýšení cen domácího surového dříví a řeziva, jakož i dříví palivového (Ú. l. I č. 135/1945, běž. č. 405), jakož i všech výměrů, jimiž byly upraveny ceny, obchodní přirážky a dodací a platební podmínky při dodávkách listnatého řeziva.
Část I
ČÁST PRVNÍ.
TŘÍDĚNÍ A MĚŘENÍ LISTNATÉHO ŘEZIVA.
Pro zařazení řeziva do jednotlivých jakostních tříd je směrodatnou lepší strana kusu (prkna nebo fošny). Druhá strana musí vyhovovat alespoň podmínkám pro další jakostní třídu; není-li tomu tak, zařadí se kus o třídu výše, než do které by patřil podle své horší strany.
pařížské řezivo jednotlivě (každý kus) zelenou barvou nebo písmenem P.
řeživo II. jakostní třídy jednotlivě (každý kus) modrou barvou nebo číslicí 2,
Řezivo I. jakostní třídy jednotlivě (každý kus) červenou barvou nebo číslicí 1,
Značkuje se:
C. ZNAČKOVÁNÍ.
řezivo III. jakostní třídy jednotlivě nebo skupinově černou barvou nebo číslicí 3,
řeživo II. jakostní třídy jednotlivě (každý kus) modrou barvou nebo číslicí 2,
Řezivo I. jakostní třídy jednotlivě (každý kus) červenou barvou nebo číslicí 1,
Značkuje se:
C. ZNAČKOVÁNÍ.
řezivo III. jakostní třídy jednotlivě nebo skupinově černou barvou nebo číslicí 3,
B. MĚŘENÍ.
Nejmenší šířky vrchní ložné plochy u neomítaného řeziva a nejmenší šířky u řeziva omítaného jsou:
Řezivo musí být na obou koncích rovně zaříznuté a tak vyrobené, aby mělo účtovanou míru i v proschlém stavu. Podměrnost následkem seschnutí dřeva se připouští až do 2% šířky a tloušťky u nejvýše 50% počtu kusů.
Krychlový obsah řeziva se počítá v metrické míře na 3 desetinná místa.
U řeziva habrového, lipového, olšového, akátového, třešňového, hruškového a švestkového, jakož i u řeziva z bílého jasanu mohou být nejmenší vrchní ložné šířky volně sjednány.
Délky se měří v odstupňování po 10 cm; zaokrouhlují se dolů na celé decimetry.
Tloušťky se měří na celé milimetry uprostřed délky kusu. Tloušťka prořezaného zboží se měří na nejtenším místě. Normální tloušťky jsou: 20, 26, 30, 35, 40, 45, 50, 60, 70, 80, 90, 100 mm.
Normální délka u omítaného i neodnímaného řeziva je 2—6 m. Výjimku tvoří řezivo ořechové, akátové, třešňové, hruškové a švestkové, u něhož normální délka je 1—6 m.
Běl se započítává do kubatury.
Šířky se měří uprostřed délky kusu i když je v tomto místě kus vydutý nebo vypuklý. Zaokrouhlují se dolů na celé centimetry. Šířka u neomítaného řeziva se zjišťuje u tlouštěk do 40 mm měřením na užší ložné ploše, u tlouštěk přes 40 mm jako průměr měření obou ložných ploch.
| u tlouštěk | do 26 mm | 10 cm, |
| od 27 do 35 mm | 12 cm, | |
| od 36 do 40 mm | 14 cm | |
| od 41 do 45 mm | 15 cm, | |
| od 46 mm výše | 18 cm. |
Nejmenší šířky vrchní ložné plochy u neomítaného řeziva a nejmenší šířky u řeziva omítaného jsou:
Řezivo musí být na obou koncích rovně zaříznuté a tak vyrobené, aby mělo účtovanou míru i v proschlém stavu. Podměrnost následkem seschnutí dřeva se připouští až do 2% šířky a tloušťky u nejvýše 50% počtu kusů.
Krychlový obsah řeziva se počítá v metrické míře na 3 desetinná místa.
U řeziva habrového, lipového, olšového, akátového, třešňového, hruškového a švestkového, jakož i u řeziva z bílého jasanu mohou být nejmenší vrchní ložné šířky volně sjednány.
Délky se měří v odstupňování po 10 cm; zaokrouhlují se dolů na celé decimetry.
Tloušťky se měří na celé milimetry uprostřed délky kusu. Tloušťka prořezaného zboží se měří na nejtenším místě. Normální tloušťky jsou: 20, 26, 30, 35, 40, 45, 50, 60, 70, 80, 90, 100 mm.
Normální délka u omítaného i neodnímaného řeziva je 2—6 m. Výjimku tvoří řezivo ořechové, akátové, třešňové, hruškové a švestkové, u něhož normální délka je 1—6 m.
Běl se započítává do kubatury.
Šířky se měří uprostřed délky kusu i když je v tomto místě kus vydutý nebo vypuklý. Zaokrouhlují se dolů na celé centimetry. Šířka u neomítaného řeziva se zjišťuje u tlouštěk do 40 mm měřením na užší ložné ploše, u tlouštěk přes 40 mm jako průměr měření obou ložných ploch.
Všeobecně:
Ojediněle se vyskytující velké vady mohou být odpočítány v míře, pokud jsou vyváženy zvlášť dobrou jakostí a nesnižují podstatně užitkovou hodnotu kusu. Každý odpočet v míře musí být na kusu zřetelně vyznačen. Při zařazování řeziva do jakostních tříd se nepřihlíží k vadám, které jsou odpočítány v míře. Dodávající je povinen učinit vhodná opatření, aby se zamezilo trhání řeziva.
Stanovené jakostní znaky v příslušné jakostní třídě představují vždy dolní mez, při které ještě lze určitý kus do této třídy zařadit.
A. JAKOSTNÍ ZNAKY.
Řezivo se třídí podle těchto jakostních znaků:
Ojediněle se vyskytující velké vady mohou být odpočítány v míře, pokud jsou vyváženy zvlášť dobrou jakostí a nesnižují podstatně užitkovou hodnotu kusu. Každý odpočet v míře musí být na kusu zřetelně vyznačen. Při zařazování řeziva do jakostních tříd se nepřihlíží k vadám, které jsou odpočítány v míře. Dodávající je povinen učinit vhodná opatření, aby se zamezilo trhání řeziva.
Stanovené jakostní znaky v příslušné jakostní třídě představují vždy dolní mez, při které ještě lze určitý kus do této třídy zařadit.
A. JAKOSTNÍ ZNAKY.
Řezivo se třídí podle těchto jakostních znaků:
2. Suky:
Zarostlé suky musejí být po celém obvodu alespoň na jedné straně kusu se dřevem pevně srostlé.
Nezarostlé suky jsou volné nebo na obou stranách kusu nedostatečně zarostlé, anebo na jedné straně úplně volné a na druhé straně jen částečně zarostlé.
Černé suky jsou suky tmavšího zabarvení, které je známkou počínající hniloby; jejím dalším stupněm jsou nahnilé suky.
Suky se měří na nejdelším a nejširším místě i se zarostlou kůrou. Nepřihlíží se k zarostlým sukům do 1 cm, k nezarostlým sukům do ½ cm největšího průměru a k černým součkům do 3 mm největšího průměru; to neplatí pro pařížské řezivo.
Zarostlá kůra je stejnou vadou jako nezarostlý suk a měří se stejným způsobem.
Zarostlé suky musejí být po celém obvodu alespoň na jedné straně kusu se dřevem pevně srostlé.
Nezarostlé suky jsou volné nebo na obou stranách kusu nedostatečně zarostlé, anebo na jedné straně úplně volné a na druhé straně jen částečně zarostlé.
Černé suky jsou suky tmavšího zabarvení, které je známkou počínající hniloby; jejím dalším stupněm jsou nahnilé suky.
Suky se měří na nejdelším a nejširším místě i se zarostlou kůrou. Nepřihlíží se k zarostlým sukům do 1 cm, k nezarostlým sukům do ½ cm největšího průměru a k černým součkům do 3 mm největšího průměru; to neplatí pro pařížské řezivo.
Zarostlá kůra je stejnou vadou jako nezarostlý suk a měří se stejným způsobem.
Musejí být zbaveny kůry. Velikost obliny u prken a fošen se zjišťuje šikmým měřením na nejširším místě, u hraněného dříví poměrem k výšce a šířce kusu. Řezivo musí být po celé délce na obou plochách alespoň pilou dotčeno.
6. Obliny:
6. Obliny:
5. Poškození hmyzem:
hrubá červotočivost je poškození dřevní tkáně chodbami větších druhů hmyzu (na př. žír tesaříka).
Drobná červotočivost je poškození dřevní tkáně drobnými druhy hmyzu,
hrubá červotočivost je poškození dřevní tkáně chodbami větších druhů hmyzu (na př. žír tesaříka).
Drobná červotočivost je poškození dřevní tkáně drobnými druhy hmyzu,
4. Trhliny:
Rozlišují se:
Rozlišují se:
a) podélné koncové trhliny, které se vyskytují na koncích (čelech) řeziva a probíhají od čela směrem podélným (ve směru vláken),
c) bočné (šikmé) trhliny probíhají na plochách řeziva od bočných hran šikmo k směru vláken,
d) mrazové trhliny probíhají ve směru vláken a jsou zpravidla vroubeny různě zbarvenými pruhy, nebo skvrnami.
b) výsušné (sluneční) trhliny; vyskytují se na plochách řeziva a probíhají ve směru vláken; nesmějí procházet kusem,
3. Zakřivení a zborcení:
Zakřivení je odchylka od směru podélné osy kusu a může být bud’ jednostranné nebo vlnité.
Zborcení je odchylka od směru osy příčné a může být buď sedlové nebo žlabovité.
Zakřivení je odchylka od směru podélné osy kusu a může být bud’ jednostranné nebo vlnité.
Zborcení je odchylka od směru osy příčné a může být buď sedlové nebo žlabovité.
Zkřenčelost a nahnilost je další stupeň rozkladu dřeva, snižující již jeho pevnost a pružnost. Dříví, které nedrží hřebík, je shnilé.
Zbarvené dřevo je takové, které má jinou než přirozenou barvu. Za zbarvení se tedy považuje zčervenání nebo jiné zbarvení způsobené houbami, po příp. atmosférickými vlivy, pokud se tato různobarevnost nedá odstranit hoblíkem. Jaderné zbarvení se považuje za přirozené.
1. Zbarvení:
Zbarvené dřevo je takové, které má jinou než přirozenou barvu. Za zbarvení se tedy považuje zčervenání nebo jiné zbarvení způsobené houbami, po příp. atmosférickými vlivy, pokud se tato různobarevnost nedá odstranit hoblíkem. Jaderné zbarvení se považuje za přirozené.
1. Zbarvení:
Odlupčivost je trhlina mezi letokruhy.
7. Odlupčivost:
7. Odlupčivost:
D. JAKOSTNÍ TŘÍDY.
Neopracovaná prkna a fošny.
Neopracovaná prkna a fošny.
3. Jasan, cer (quercus cerris), jilm, akát a ořech.
Třídí se jako dub, při čemž u jilmu a ceru (quercus cerris) je přípustná, vzhledem k jejich vlastnostem — odlupčivost, kterou je nutno odpočítat v míře. Zdravé jádro u jasanu je přípustné.
Třídí se jako dub, při čemž u jilmu a ceru (quercus cerris) je přípustná, vzhledem k jejich vlastnostem — odlupčivost, kterou je nutno odpočítat v míře. Zdravé jádro u jasanu je přípustné.
1. Dub zimní a letní.
Boules — je neomítané řezivo vyrobené z kulatiny jakostní třídy o nejmenším středním průměru 30 cm bez kůry. Všechny kusy z jednoho kmene musejí být znovu na sebe složené a do červena oškrabené (zbavené borky). Jakost řeziva nesmí být horší než u řeziva I. jakostní třídy.
Boules — je neomítané řezivo vyrobené z kulatiny jakostní třídy o nejmenším středním průměru 30 cm bez kůry. Všechny kusy z jednoho kmene musejí být znovu na sebe složené a do červena oškrabené (zbavené borky). Jakost řeziva nesmí být horší než u řeziva I. jakostní třídy.
Řezivo smí být:
Vyloučeno je řezivo s dvojitou dření, drobnou červotočivostí, se zarostlou kůrou, mrazovými a bočními trhlinami, řezivo odlupčivé, jakož i točitě rostlé.
Řezivo smí mít:
I. jakostní třída:
Vyloučeno je řezivo s dvojitou dření, drobnou červotočivostí, se zarostlou kůrou, mrazovými a bočními trhlinami, řezivo odlupčivé, jakož i točitě rostlé.
Řezivo smí mít:
I. jakostní třída:
5. žír tesaříka, neproniká-li hlouběji než do ⅓ tloušťky,
4. výsušné trhliny na jedné ploše nejvýše do hloubky 3 mm,
3. na obou čelech po jedné rovné koncové trhlině; u délek pod 2 m nesmí součet délek obou trhlin být větší než šířka kusu, u délek od 2 m nesmí žádná z těchto trhlin být delší než šířka kusu,
2. s výjimkou prvních 2 bm, které musejí být bezsuké, na každém dalším běžném metru 1 zdravý zarostlý suk do 7 cm největšího průměru,
7. u omítaného řeziva oblinu do ¼ délky a ⅓ tloušťky kusu, jakož i na obou hranách téže plochy stopy běli nejvýše do ½ tloušťky a 2 cm šířky kusu.
1. zbarvené do 5% plochy kusu.
6. u neomítaného řeziva jednostranné zakřivení, a to u délek pod 2 m do výšky oblouku 5 cm, u délek od 2 m do výšky oblouku nepřesahující ½ šířky kusu,
II. jakostní třída:
Řezivo smí mít:
Vyloučeno je řezivo s drobnou červotočivostí, se zarostlou kůrou, řezivo odlupčivé a točitě rostlé.
Řezivo smí být:
Řezivo smí mít:
Vyloučeno je řezivo s drobnou červotočivostí, se zarostlou kůrou, řezivo odlupčivé a točitě rostlé.
Řezivo smí být:
7. u omítaného řeziva oblinu do ½ délky kusu, která nesmí být větší než tloušťka kusu; k běli se nepřihlíží.
6. u neomítaného řeziva jednostranné zakřivení do výšky oblouku nepřesahující ½ šířky kusu,
5. pronikající žír tesaříka,
4. koncové trhliny, které nejsou delší než dvojnásobek šířky kusu a boční trhliny, pokud nejsou delší ½ šířky kusu; nepřihlíží se k mrazovým trhlinám, jsou-li odpočítány v míře,
3. na každém běžném metru 1 zdravý, zarostlý a nezbarvený suk až do 15 cm největšího průměru; k zdravým, zarostlým a nezbarveným sukům do 4 cm největšího průměru se nepřihlíží,
2. ojediněle mírně zborcené.
1. zbarvené do 20% plochy kusu,
Pařížské řezivo (jen rovnoběžně omítané).
Řezivo smí mít:
Vyloučeno je řezivo zbarvené, zborcené, červotočivé, odlupčivé, s nahnilými suky, se šikmými a pronikajícími trhlinami a mrazovými trhlinami.
III. jakostní třída:
Řezivem III. jakostní třídy se rozumí takové zboží, které neodpovídá jakostním předpisům I. a II. třídy, pokud je technicky použitelné jako řezivo.
Řezivo smí mít:
Vyloučeno je řezivo zbarvené, zborcené, červotočivé, odlupčivé, s nahnilými suky, se šikmými a pronikajícími trhlinami a mrazovými trhlinami.
III. jakostní třída:
Řezivem III. jakostní třídy se rozumí takové zboží, které neodpovídá jakostním předpisům I. a II. třídy, pokud je technicky použitelné jako řezivo.
3. povrchové stopy po žíru tesaříkem a u délek od 2 m malé skladové skvrny a ojedinělé stopy po vyhnilých sucích do 5 mm největšího průměru, nepronikají-li hlouběji než do ¼ tloušťky kusu.
2. výsušné trhliny jen na jedné ploše nebo hraně, pronikající do hloubky nejvýše 3 mm a u délek od 2 m rovnou koncovou trhlinu, není-li delší než šířka kusu,
1. ojediněle zdravé, zarostlé a nezbarvené suky do 5 mm největšího průměru; u délek od 2 m je přípustný na jedné straně na každém běžném metru jeden zdravý, zarostlý, nezbarvený a nepronikající suk až do 1 cm největšího průměru,
Boules — je neomítané řezivo vyrobené z kulatiny I. třídy o nejmenším středním průměru 30 cm bez kůry. Všechny kusy z jednoho kmene musejí být znovu na sebe složené. Jakost řeziva nesmí být horší než u řeziva I. jakostní třídy.
Bukové řezivo je pařené a nepařené. Pařené řezivo I. třídy musí být řádně propařeno a musí mít stejnoměrnou barvu.
2. Buk.
Bukové řezivo je pařené a nepařené. Pařené řezivo I. třídy musí být řádně propařeno a musí mít stejnoměrnou barvu.
2. Buk.
Řezivem III. jakostní třídy se rozumí takové zboží, které neodpovídá jakostním předpisům I. a II. třídy, pokud je technicky použivatelné jako řezivo.
III. jakostní třída:
III. jakostní třída:
Vyloučeno je řezivo s dvojitou dření, plamencovým jádrem, s bočnými, šikmými a mrazovými trhlinami, jakož i řezivo odlupčivé a točitě rostlé.
Řezivo smí mít:
I. jakostní třída:
Řezivo smí mít:
I. jakostní třída:
2. na obou čelech rovné koncové trhliny, a to:
c) u řeziva nad 4 m nesmí délka jednotlivých trhlin přesahovat trojnásobnou šířku kusu,
a) u řeziva pod 2 m nesmí délka jednotlivých trhlin být větší než šířka kusu,
b) u řeziva od 2—4 m nesmí délka jednotlivých trhlin přesahovat dvojnásobnou šířku kusu,
10. na jedné straně proříznutou dřeň.
1. s výjimkou prvních dvou běžných metrů, které musejí být bezsuké, na každém dalším běžném metru jeden zdravý, zarostlý, nezbarvený suk až do 8 cm největšího průměru,
5. malé stopy po skladování, příznaky zkřenčelosti na obou čelech, jejíž délka nesmí být větší než ½ šířky kusu,
4. skladovou plíseň nepronikající hlouběji než 1 mm, u řeziva nad 40 mm tloušťky nejvýše do 2 mm,
3. výsušné trhliny jen na jedné ploše nejvýše do hloubky 3 mm,
7. zdravé jádro,
6. sedlové a žlabovité zborcení horních kusů do výšky oblouku 2 cm nejvýše u 10% počtu kusů celkového dodávaného množství,
8. u neomítaného řeziva jednostranné zakřivení, a to u délek pod 2 m do výšky oblouku 5 cm, u délek od 2 m do výšky oblouku nepřesahující ½ šířky kusu,
9. u omítaného řeziva oblinu do ¼ délky a ⅓ tloušťky kusu,
Řezivo smí být:
II. jakostní třída:
Řezivo smí mít:
II. jakostní třída:
Řezivo smí mít:
6. u omítaného řeziva oblinu do ½ délky kusu, která nesmí být větší než tloušťka kusu,
7. do 20% počtu kusů dodávaného množství zarostlou kůru, malou odlupčivost, zborcení, ojedinělé černé suky a točivost.
4. souvislou plíseň, pokud nerozrušuje strukturu dřeva, souvislé příznaky zkřenčelosti na obou čelech, jejíž délka nesmí být větší než šířka kusu,
5. u neomítaného řeziva jednostranné zakřivení do výšky oblouku, nepřesahující ½ šířky kusu,
1. zbarvené do 20% plochy kusu.
2. zdravé, zarostlé, nezbarvené suky do 4 cm největšího průměru a na každém běžném metru 1 zdravý, zarostlý, nezbarvený suk do 15 cm největšího průměru nebo na místo tohoto suku 1 vyhnilý suk do 8 cm největšího průměru,
3. koncové trhliny bez omezení velikosti, mrazové trhliny do ½ délky kusu, pokud podstatně nesnižují použivatelnost řeziva, boční trhliny, které nejsou delší než ½ šířky kusu,
Třídí se jako buk. U olše je přípustná vyhnilá dřeň a vyhnilé suky, nutno je však odpočítat v míře. U habru a hrušky jsou přípustné výsušné trhliny na obou plochách až do 3 mm hloubky.
4. Javor, habr, bříza, olše, hruška, třešeň a švestka.
4. Javor, habr, bříza, olše, hruška, třešeň a švestka.
Třídí se jako buk. Připouští se vyhnilá dřeň a větší vyhnilé suky než je stanoveno u bukového řeziva, nutno je však odpočítat v míře; u topolů a vrb je přípustná odlupčivost. U I. jakostní třídy připouští se žír tesaříka (hrubá červotočivost), nejvýše však do ½ tloušťky prkna, u II. jakostní třídy smí žír tesaříka (hrubá červotočivost) pronikat na obě plochy.
5. Lípa, topol, vrba, osika a ostatní měkké listnáče.
5. Lípa, topol, vrba, osika a ostatní měkké listnáče.
Část II
ČÁST DRUHÁ.
TŘÍDĚNÍ A MĚŘENÍ SUROVÝCH VLYSŮ.
Pro zařazení surových vlysů do jednotlivých jakostních tříd jsou směrodatné obě hrany a obě strany surového vlysu. Surové vlysy se vyrábějí z dubu, jasanu, jilmu a výjimečně též z jiných dřevin. Pokud se k výrobě použije dubu cerového (quercus cerris), musí být zvlášť vytříděn a označen.
Bukové surové vlysy musejí být dobře propařené a mít stejnoměrnou barvu. Vlysy červotočivé nebo jinak hmyzem poškozené jsou nepřípustné.
C. JAKOSTNÍ TŘÍDY.
Surové vlysy musejí být:
III. jakostní třída:
Surové vlysy smějí mít:
III. jakostní třída:
Surové vlysy smějí mít:
b) na vnější (levé) straně:
7. dřeň a mrazové trhlinky.
6. běl u dubu a jilmu do tloušťky 5 mm,
a) na vnitřní (pravé) straně:
4. sluneční trhliny, které neprocházejí vlysem,
3. menší načervenalost, nebo červené pruhy,
2. jeden zdravý, hoblovatelný suk do 2 cm průměru,
5. příčné, hrubé letokruhy a menší točivost;
1. dobře hoblovatelné a prakticky zdravé.
Surové vlysy smějí mít:
Surové vlysy musejí být:
II. jakostní třída:
Surové vlysy musejí být:
II. jakostní třída:
b) na vnější (levé) straně:
4. běl u dubu a jilmu do 1 cm šířky a 5 mm tloušťky.
a) na vnitřní (pravé) straně:
3. stopy po skladových skvrnách, načervenalosti, různě zbarvené skvrny, tečky a drobné vady, které použitelnost zboží nesnižují;
2. šikmé letokruhy, malé, zdravé, dobře hoblovatelné suky do 1 cm průměru, a to: až do délky 50 cm 1 suk, u délek nad 50 cm nejvýše 2 suky,
1. zdravé, bez trhlin a dřeně.
Surové vlysy musejí být:
Na vnější (levé) straně smějí mít:
I. jakostní třída:
Bukové vlysy musejí mít jednu plochu bez jádra.
Na vnější (levé) straně smějí mít:
I. jakostní třída:
Bukové vlysy musejí mít jednu plochu bez jádra.
5. malé skladové pruhy, zdravé načervenalé skvrny, proužky a tečky.
4. dobře zarostlé zdravé suky do 1 cm průměru, nepronikající na pravou stranu,
3. u dubu a jilmu běl do 1 cm šířky a 3 mm tloušťky,
2. na vnitřní (pravé) straně bez jakýchkoli vad; obě hrany této strany musejí být ostré a bez chyb.
1. zdravé, bez trhlin a dřeně,
A. JAKOSTNÍ ZNAKY.
Surové vlysy se třídí podle stejných jakostních znaků jako listnaté řezivo (část první, oddíl A.). Není však přípustné jakékoli vady odpočítávat v míře.
Surové vlysy se třídí podle stejných jakostních znaků jako listnaté řezivo (část první, oddíl A.). Není však přípustné jakékoli vady odpočítávat v míře.
Délka se měří až do 100 cm s odstupňováním po 5 cm, u délek přes 100 cm s odstupňováním po 10 cm; zjištěná míra se zaokrouhluje vždy dolů.
B. MĚŘENÍ.
Surové vlysy musejí být ostře rovnoběžně omítané, pravoúhle zaříznuté a vyrobené s nadmírou, která činí v proschlém stavu u šířek 3 mm, u délek 2 cm; nadmíra se nepočítá do hmoty. Podměrnost následkem seschnutí dřeva se připouští až do 4% tloušťky a do 2% šířky.
Tloušťka se měří na celé milimetry. Normální tloušťka je 26 mm, tenčí zboží je přípustné jen po dohodě s kupujícím, musí však být zvlášť vytříděné a označené.
Šířka se měří u šířek do 45 mm po 5 mm, u šířek od 50 mm na celé centimetry; zjištěná míra se zaokrouhluje vždy dolů.
B. MĚŘENÍ.
Surové vlysy musejí být ostře rovnoběžně omítané, pravoúhle zaříznuté a vyrobené s nadmírou, která činí v proschlém stavu u šířek 3 mm, u délek 2 cm; nadmíra se nepočítá do hmoty. Podměrnost následkem seschnutí dřeva se připouští až do 4% tloušťky a do 2% šířky.
Tloušťka se měří na celé milimetry. Normální tloušťka je 26 mm, tenčí zboží je přípustné jen po dohodě s kupujícím, musí však být zvlášť vytříděné a označené.
Šířka se měří u šířek do 45 mm po 5 mm, u šířek od 50 mm na celé centimetry; zjištěná míra se zaokrouhluje vždy dolů.
CENY LISTNATÉHO ŘEZIVA.
I. Prkna a fošny.
1. Základní ceny.
A. Řezivo normálních délek.
| Rozměry | Řezivo neomítané | Řezivo rovnoběžně omítané | ||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| tlouštka | šířka | boules | pilopadlé | Jakostní třída | ||||||
| I | II | III | I | II | III | |||||
| Nejvyšší ceny u výrobce za 1 m3 v Kčs | ||||||||||
| dub s výjimkou ceru (quercus cerris), jasan | 20 mm | do 32 cm | 3500 | 2600 | 3300 | 2550 | 1800 | 3800 | 2950 | 2100 |
| od 33 cm | 3600 | 2800 | 1950 | 4100 | 3250 | 2300 | ||||
| 26 až 100 mm | do 32 cm | 2500 | 3200 | 2500 | 1750 | 3700 | 2900 | 2050 | ||
| od 33 cm | 3500 | 2750 | 1900 | 4000 | 3200 | 2250 | ||||
| přes 1 0 mm | do 32 cm | 2600 | 3300 | 2600 | 1850 | 3800 | 3000 | 2150 | ||
| od 33 cm | 3600 | 2850 | 2000 | 4100 | 3300 | 2350 | ||||
| buk nepařený | 20 mm | do 32 cm | 2200 | 1800 | 2050 | 1800 | 1450 | 2350 | 2050 | 1650 |
| od 33 cm | 2250 | 2000 | 1600 | 2550 | 2250 | 1800 | ||||
| 26 až 100 mm | do 32 cm | 1750 | 2000 | 1750 | 1400 | 2300 | 2000 | 1600 | ||
| od 33 cm | 2200 | 1950 | 1550 | 2500 | 2200 | 1750 | ||||
| přes 100 mm | do 32 cm | 1850 | 2100 | 1850 | 1500 | 2400 | 2100 | 1700 | ||
| od 33 cm | 2300 | 2050 | 1650 | 2600 | 2300 | 1850 | ||||
| javor, jilm | 20 mm | do 32 cm | 2900 | 2250 | 2750 | 2250 | 1700 | 3150 | 2500 | 1950 |
| od 33 cm | 3000 | 2450 | 1850 | 3400 | 2800 | 2100 | ||||
| 26 až 100 mm | do 32 cm | 2200 | 2700 | 2200 | 1650 | 3100 | 2450 | 1900 | ||
| od 33 cm | 2950 | 2400 | 1800 | 3350 | 2750 | 2050 | ||||
| přes 100 mm | do 32 cm | 2300 | 2800 | 2300 | 1750 | 3200 | 2550 | 2000 | ||
| od 33 cm | 3050 | 2500 | 1900 | 3450 | 2085 | 2150 | ||||
| Hruška, třešeň, švestka | 20 mm | do 24 cm od 25 cm | 2900 | 2250 | 2750 3000 | 2250 2450 | 1700 1850 | 3150 3400 | 2500 2800 | 1950 2100 |
| 26 až 100 mm | do 24 cm od 25 cm | 2200 | 2700 2950 | 2200 2400 | 1650 1800 | 3100 3350 | 2450 2750 | 1900 2050 | ||
| přes 100 mm | do 24 cm od 25 cm | 2300 | 2800 3050 | 2300 2500 | 1750 1900 | 3200 3450 | 2550 2850 | 2000 2150 | ||
| Habr, akát | 20 mm | do 24 cm od 25 cm | 2950 | 2250 | 2750 3000 | 2250 2450 | 1700 1850 | |||
| 26 až 100 mm | do 24 cm od 25 cm | 2200 | 2700 2950 | 2200 2400 | 1650 1800 | |||||
| přes 100 mm | do 24 cm od 25 cm | 2300 | 2800 3050 | 2300 2500 | 1750 1900 | |||||
| Lípa, bříza, olše | 20 mm | do 24 cm od 25 cm | 2500 | 1950 | 2350 2550 | 1950 2150 | 1450 1600 | |||
| 26 až 100 mm | do 24 cm od 25 cm | 1900 | 2300 2500 | 1900 2100 | 1400 1550 | |||||
| přes 100 mm | do 24 cm od 25 cm | 2000 | 2400 2600 | 2000 2200 | 1500 1650 | |||||
| Osika, topol, vrba | 20 mm | do 32 cm od 33 cm | 2300 | 1900 | 2250 2450 | 1900 2100 | 1250 1400 | |||
| 26 až 100 mm | do 32 cm od 33 cm | 1850 | 2200 2400 | 1850 2050 | 1200 1350 | |||||
| přes 100 mm | do 32 cm od 33 cm | 1950 | 2300 2500 | 1950 2050 | 1300 1450 | |||||
| Kaštan, jeřáb | 20 mm | do 32 cm od 33 cm | 2200 | 1850 | 2150 2350 | 1850 2050 | 1150 1350 | |||
| 26 až 100 mm | do 32 cm od 33 cm | 1800 | 2100 2300 | 1800 2000 | 1100 1300 | |||||
| přes 100 mm | do 32 cm od 33 cm | 1900 | 2200 2400 | 1900 2100 | 1200 1400 | |||||
| Ořech | 20 mm | do 32 cm od 33 cm | 4200 | 3350 | 4100 4500 | 3400 3700 | — — | |||
| 26 až 100 mm | do 32 cm od 33 cm | 3300 | 4000 4400 | 3300 3600 | — — | |||||
| přes 100 mm | do 32 cm od 33 cm | 3400 | 4100 4500 | 3400 3700 | — — | |||||
| Ostatní listnáče | 20 mm | do 32 cm od 33 cm | 2150 | 1750 | 2100 2300 | 1750 1950 | 1200 1350 | |||
| 26 až 100 mm | do 32 cm od 33 cm | 1700 | 2050 2250 | 1700 1900 | 1150 1300 | |||||
| přes 100 mm | do 32 cm od 33 cm | 1800 | 2150 2350 | 1800 2000 | 1250 1400 | |||||
B. Kratiny.
| Jakostní třída | Srážka ze základních cen prken a fošen normální délky | ||||
|---|---|---|---|---|---|
| dub, jasan | buk | ořech | ostatní dřeviny | ||
| Kčs/m3 | |||||
| I. | 500 | 250 | 700 | 350 | |
| II. | 550 | 300 | 900 | 400 | |
| III. | 650 | 400 | — | 500 | |
| pilopadlé | 550 | 300 | 900 | 400 | |
| boules | 500 | 250 | 700 | 350 | |
2. Přirážky k základním cenám:
| a) | je-li kupujícím výslovně objednáno řezivo v jiných než normálních délkách (s výjimkou kratin) | 100.— Kčs/m3, |
| b) | na řezivo z jemnoletého dubu nebo z bílého jasanu | 10%, |
| c) | na paření bukového řeziva | 120.— Kčs/m3. |
C. Pařížské řezivo.
| Nejvyšší cena u výrobce za 1m3 | 3.600.— Kčs. |
II. Surové vlysy.
| Dřevina | Jakostní třída | ||
|---|---|---|---|
| I | II | III | |
| Nejvyšší ceny u výrobce za 1 m3 v Kčs | |||
| dub (s výjimkou ceru) jasan | 3200 | 2700 | 2000 |
| buk (pařený) | 2000 | 1700 | — |
| jilm | 2700 | 2200 | — |
| cer (quercus cerris) | 1800 | 1500 | — |
| Přirážka na t. zv. „Zrcadlové“ surové vlysy | 20%. |
III. Zaokrouhlování cen.
1. Výsledné ceny 1 m3 řeziva, vypočítané podle této přílohy, se zaokrouhlují na celé pětikoruny, a to tak, že se nepřihlíží k částkám do 2.50 Kčs a částky přes 2.50 Kčs se zaokrouhlují na nejblíže vyšší celé pětikoruny.