Část I
Obsah skladního účetnictví.
§ 1
Úkoly skladního účetnictví.
(1) O zásobách, t. j. o surovinách, pomocných a provozovacích látkách, zboží, obalech a pod., se musí v podnicích vésti evidence ve skladním účetnictví, aby toto poskytovalo zejména
a) podrobný přehled o přírůstcích, úbytcích a stavu zásob podle jejich jednotlivých druhů,
b) podklady pro kontrolu zásob,
c) podklady pro pravidelný soupis majetku a kapitálu.
(2) Generální sekretariát Hospodářské rady stanoví ve vysvětlivkách podle § 2, odst. 2 zákona č. 116/1946 Sb., co se v podnicích jednotlivých hospodářských odvětví nebo skupin rozumí zásobami, o nichž se musí vésti evidence ve skladním účetnictví podle odstavce 1.
§ 2
Přírůstky, úbytky a stav zásob se musí zachycovati v zápisech skladního účetnictví aspoň v jednotkách množství s uvedením ceny za jednotku nebo s uvedením celkové ceny.
§ 3
Zápisy skladního účetnictví se provádějí v účetních knihách, které mohou býti vázané nebo vedené jako volné listy.
§ 4
(1) Zápisy skladního účetnictví musí obsahovati:
a) označení příslušné účtové skupiny, po případě účtu finančního účetnictví, na nichž se zachycuje příslušný druh zásob,
b) označení a popis jednotlivých druhů zásob,
c) jednotku množství, v níž se sledují přírůstky a úbytky zásob, a
d) pro každou jednotlivou položku aspoň
cc) cenu za jednotku množství nebo celkovou cenu přírůstku nebo úbytku zásob, s výjimkou uvedenou v § 5, odst. 3,
aa) datum přírůstku nebo úbytku zásob, po případě označení období, provádí-li se zápisy také souhrnně podle § 5, odst. 3,
bb) přírůstek nebo úbytek zásob v jednotkách množství,
dd) odvolání na účetní doklad.
(2) Údaje skladního účetnictví podle odstavce 1 se mohou rozděliti do několika zápisů, je-li zajištěna jejich vzájemná spojitost.
(3) Zápisy skladního účetnictví mohou se svolením finančního úřadu I. stolice sloužiti i daňovým potřebám pro obor nepřímých daní a státních finančních monopolů, zachycují-li též údaje předepsané příslušnými daňovými zákony a nařízeními.
§ 5
(1) Přírůstky zásob se musí v zápisech skladního účetnictví běžně zachycovati podle jednotlivých účetních dokladů (faktury došlé, dodací listy, přijímací listy, návratky a pod.).
(2) Úbytky zásob se musí v zápisech skladního účetnictví běžně zachycovati podle jednotlivých účetních dokladů (faktury vydané, výdejky, dodací listy a pod.). Je dovoleno úbytky jednotlivých druhů zásob zachycovati souhrnně denně, jde-li o stejné jejich určení.
(3) Zápisy o přírůstcích a úbytcích zásob se mohou prováděti souhrnně v obdobích nejvýše měsíčních, jestliže se o přírůstcích a úbytcích zásob vede podrobná evidence aspoň v jednotkách množství podle odstavců 1 a 2. Místo ceny za jednotku množství jednotlivých položek přírůstku nebo úbytku zásob může býti při souhrnných zápisech uvedena průměrná cena za jednotku množství nebo musí býti uvedena celková cena.
§ 6
O zásobách, které jsou mimo podnik (na příklad materiál zaslaný k zušlechtění, konsignační sklady), je třeba vésti přiměřeně podle ustanovení této vyhlášky evidenci, z níž musí býti též patrno, kde zásoby jsou.
§ 7
O zásobách, které má podnik v držení, avšak které nemá ve vlastnictví (na příklad materiál převzatý k zpracování ve mzdě, cizí konsignační zboží) a o zásobách třetích osob skladovaných v podnicích dopravních a skladištních, musí se vésti zvláštní evidence přiměřeně podle ustanovení této vyhlášky; cena za jednotku ani celková cena se nemusí u těchto zásob uváděti. Z této evidence musí býti též patrno, kdo má disposiční právo se skladovanými zásobami.
§ 8
(1) Zápisy skladního účetnictví musí býti doloženy.
(2) Účetní doklady skladního účetnictví musí míti aspoň obsah, který je stanovený v § 18, odst. 2 vládního nařízení č. 205/1946 Sb.; přitom je třeba, aby z textu, objasňujícího účetní případ, bylo vždy zřejmé i označení druhu zásob [§ 4, odst. 1, písm. b)] a údaje o jejich původu (na příklad označení dodavatele, střediska) nebo údaje o jejich určení (na příklad označení odběratele, střediska).
(3) Zjistí-li se při srovnávání skutečného stavu zásob se zápisy skladního účetnictví rozdíly, musí se vyšetřiti jejich příčina, kterou je nutno uvésti i v účetním dokladu, podle něhož se provede příslušný zápis ve skladním účetnictví.
Část II
Ustanovení všeobecná a závěrečná.
§ 9
(1) Účetní knihy, které obsahují zápisy skladního účetnictví, se musí uschovávati po dobu deseti let, počítajíc od uplynutí účetního roku, kdy byl v nich proveden poslední zápis.
(2) Pro úschovu účetních dokladů skladního účetnictví se stanoví podle § 19, odst. 3 vládního nařízení č. 205/1946 Sb. lhůta tří let od uplynutí účetního roku, jehož se přímo týkají, pokud nejde o účetní doklady finančního účetnictví, které nutno uschovávati po dobu deseti let podle § 19, odst. 2 téhož vládního nařízení.
(3) Nedotčeny zůstávají zvláštní předpisy o delších lhůtách, které jsou stanoveny pro úschovu účetních dokladů.
§ 10
Generální sekretariát Hospodářské rady určí podle ustanovení § 3 zákona č. 116/1946 Sb. vyhláškou v Úředním listě republiky Československé a v Úředním věstníku, kdy vznikne pro určitý okruh podniků povinnost říditi se ustanoveními této vyhlášky.
§ 11
Generální sekretariát Hospodářské rady může v případech zřetele hodných povoliti výjimku z ustanovení této vyhlášky.
§ 12
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.