§ 1
(1) Podniky, dodávající zboží v obalech nebo se zařízeními používanými pro dopravu zboží (odstavec 2) — dále jen „podniky dodávající“—, jsou povinny přijímat zpět tyto obaly a zařízení od svých odběratelů za náhradu vypočtenou podle ustanovení § 2, s výjimkou případů uvedených v § 4. Dodací podmínky odporující této povinnosti jsou nepřípustné.
(2) Obaly a zařízeními podle odstavce 1 se rozumějí dřevěné obaly (na př. bedny, laťové bedny, polobedny, klece, lehké sudy, džbery, dřevem vyztužené lepenkové obaly a j.) a dřevěná zařízení určená k častějšímu použití pro dopravu zboží (na př. bubny, cívky, záhražky, stříšky a j.).
§ 2
(1) Základem pro výpočet náhrady za vrácený obal nebo zařízení smí být jen jejich pořizovací cena odpovídající příslušným cenovým předpisům.
(2) Dodávající podnik je povinen poskytnouti za vrácené dále použitelné obaly a zařízení náhradu ve výši dvou třetin zvlášť účtované pořizovací ceny (odstavec 1) obalu nebo zařízení, jestliže v ceně dodaného zboží podle cenových předpisů tato cena obalu nebo zařízení není započtena. Pokud cenové předpisy u některého druhu zboží připouštějí účtovati za obal nebo zařízení částky vyšší, než je pořizovací cena podle odstavce 1, je dodávající podnik povinen poskytnouti za vrácené dále použitelné obaly a zařízení náhradu odpovídající takto účtované částce, snížené o jednu třetinu pořizovací ceny.
(3) Je-li cena dodaného zboží stanovena cenovými předpisy včetně ceny obalu nebo zařízení, je dodávající podnik povinen vyznačiti na účtě částku, kterou poskytne jako náhradu za vrácené a dále použitelné obaly nebo zařízení, nejméně však ve výši uvedené v odstavci 2.
§ 3
Náklady za dopravu vrácených obalů a zařízení nese vracející, nestanoví-li dosavadní podmínky nebo směrnice jinak.
§ 4
Tato vyhláška se nevztahuje na případy, kde cenovými předpisy je povoleno účtovati za vlastní obaly a zařízení zálohu, půjčovné, zdržné nebo úhradu za opotřebení obalů.
§ 5
Nejvyšší úřad cenový může naříditi nebo povoliti výjimky z ustanovení této vyhlášky.
§ 6
Přestupky ustanovení této vyhlášky se trestají podle části čtvrté vládního nařízení o zřízení nejvyššího úřadu cenového a podle předpisů toto nařízení měnících nebo doplňujícch.
§ 7
Tato vyhláška nabývá účinnosti 15. listopadu 1948.