§ 1
(1) Národními podniky podle těchto směrnic jsou národní podniky zřízené podle dekretu presidenta republiky ze dne 24. října 1945, č. 109 Sb., o znárodnění dolů a některých průmyslových podniků, ve znění zákona ze dne 28. dubna 1948, č. 114 Sb., o znárodnění některých dalších průmyslových a jiných, podniků a závodů a o úpravě některých poměrů znárodněných a národních podniků, dekretu presidenta republiky ze dne 24. října 1945, č. 101 Sb., o znárodnění některých podniků průmyslu potravinářského, ve znění zákona ze dne 28. dubna 1948. č. 115 Sb., o znárodnění dalších průmyslových a jiných výrobních podniků a závodů v oboru potravinářském a o úpravě některých poměrů znárodněných a národních podniků tohoto oboru, zákona ze dne 28. dubna 1948, č. 121 Sb., o znárodnění ve stavebnictví, a zákona ze dne 5. května 1948, č. 123 Sb., o znárodnění polygrafických podniků.
(2) Tyto směrnice platí i pro podniky znárodněné podle předpisů uvedených v předchozím odstavci, dokud tyto podniky nebudou začleněny do národních podniků.
§ 2
Národní podnik je povinen konali své platy zásadně převodem v úctě u banky podle směrnic o tom vydaných. Výjimečně je placení hotovými přípustné, jde-li o platby:
1. vlastním zaměstnancům (mzdy, služné, cestovné, náhrady služebních výloh a pod.),
2. osobám, které pro národní podnik konají služby, obdobné činnosti jeho vlastních zaměstnanců (na př. experti),
3. za drobné nákupy,
4. za výkony a služby živnostníkům,
5. za poštovné a nákup poštovních a jiných cenin,
6. za dobírky a vinkulované zásilky,
7. na dávky za úřední výkony,
8. na drobné dary a příspěvky,
9. za jízdenky a letenky včetně vedlejších poplatků, případné i cestovní šeky a valuty,
10. za dodávky, výkony, poplatky a veřejné dávky, u nichž je placení hotovými obvyklé a jiný způsob placení není možný nebo by byl nehospodárný.
§ 3
(1) Hotovosti potřebné na výplaty mezd a služného smí národní podnik vyzvednouti jen k výplatním lhůtám.
(2) K ostatním účelům smí národní podnik udržovati hotovosti jen ve výši, která je nezbytně nutná.
(3) Hotovosti přesahující výši přípustnou podle odstavce 2 je národní podnik povinen odváděti nejpozději příští pracovní den na účet u banky, nejde-li o přebytek nepatrný vzhledem k dennímu pokladnímu obratu.
(4) Nejvýše přípustná výše pokladní hotovosti, určená podle § 4, odst. 1, písm. b), a rozsah nepatrného přebytku, určený podle § 4, odst. 1, písm. c), musí býti poznamenány v pokladní knize (pomocné pokladní knize) každé jednotlivé pokladny národního podniku.
§ 4
(1) Ústřední (oblastní) orgány určí pro národní podniky jim podřízené
b) nejvýše přípustné pokladní hotovosti podle § 3, odst. 2,
c) rozsah nepatrného přebytku podle § 3, odst. 3.
(2) Opatření podle předcházejícího odstavce podléhá schválení věcně příslušného ministra.
(3) Opatření podle odstavce 1 učiní pro národní podniky polygrafické ministerstvo informací a osvěty a pro národní podniky stavební ministerstvo techniky.
§ 5
Tyto směrnice nabývají účinnosti od 1. ledna 1949.