§ 1
(1) Pro lisované, stříkané, soustruhované a řezané výrobky, jako jsou:
vyrobené zcela nebo převážně z umělých plastických hmot, se stanoví dále uvedené obchodní přirážky a prodejní podmínky.
vyrobené zcela nebo převážně z umělých plastických hmot, se stanoví dále uvedené obchodní přirážky a prodejní podmínky.
a) ozdobné předměty, upomínkové a dárkové zboží,
b) drobné zboží pro domácnost (kalíšky, pohárky, talíře atd.),
c) kuřácké potřeby,
d) bižuterie,
e) table-tennisové míčky,
f) hřebeny a předměty k péči o vlasy,
g) výlisky pro elektrotechnické účely a nábytkové kování,
h) ostatní výlisky všeho druhu,
(2) Obchodní přirážky činí:
a) ve velkoobchodu 15% z nákupní ceny velkoobchodu,
b) v maloobchodu pro I. místní třídu, to jest v sídle Krajských národních výborů a v lázeňských městech Karlových Varech, Mariánských Lázních, Františkových Lázních, Poděbradech a Luhačovicích 30%, pro II. místní třídu, to jest ve všech ostatních místech Čech a Moravy, 25% z nákupní ceny maloobchodu.
(3) Základem pro obchodní přirážky je čistá nákupní cena, bez všeobecné daně. Výrobní a velkoobchodní podniky jsou povinny účtovati všeobecnou daň odděleně.
(4) Ceny spotřebitelské se zaokrouhlují takto: Při ceně výrobku do Kčs 10.— na celý desetihaléř, při ceně od Kčs 10.— do Kčs 100.— na celý padesátihaléř a při ceně nad Kčs 100.— na celou korunu nahoru.
(5) Ceny vypočtené podle této vyhlášky se rozumějí bez obalu franko stanice odesilatele. Účty jsou splatny do 14 dnů od data účtu, beze srážky, obaly se účtují pořizovací cenou. O účtování vrácených upotřebitelných obalů platí ustanovení vyhlášky ze dne 5. listopadu 1948, č. 2657 Ú. l. I.
(6) Ambulantní obchodníci mohou připočísti nejvýše obchodní přirážku II. místní třídy.
(7) Při prodeji zboží živnostenským spotřebitelům a velkospotřebitelům se krátí obchodní přirážky maloobchodu o polovinu. Velkospotřebitelem se rozumějí úřady, ústavy, školy, celostátní a veřejné organisace a průmyslové podniky, pokud objednají zboží nejméně za Kčs 3000.— najednou.
§ 2
O cenách zboží, které je dne 1. ledna 1949 v obchodních podnicích, platí ustanovení § 7, vyhlášky ze dne 22. prosince 1948, č. 3315 Ú. l. I, kterou se vydávají přechodné předpisy o tvoření cen po vyhlášení zákona o všeobecné dani. Počínajíc dnem 1. února 1949 však smí býti i toto zboží prodáváno jen za ceny vypočtené podle této vyhlášky.
§ 3
Nejvyšší úřad cenový může povolit nebo nařídit výjimky z ustanovení této vyhlášky nebo z předpisů, vydaných k jejímu provedení.
§ 4
Přestupky ustanovení této vyhlášky se trestají podle části čtvrté vládního nařízení o zřízení nejvyššího úřadu cenového a podle předpisů toto nařízení měnících nebo doplňujících.
§ 5
Zrušuje se použivatelnost vyhlášky nejvyššího úřadu cenového ze dne 16. listopadu 1944, č. 683 Ú. l., o stanovení nejvyššího rozpětí v obchodu s některým dřevěným, kovovým a jiným zbožím, pokud se týká výrobků vyrobených z umělých plastických hmot a zrušují se i výjimky podle zmíněné vyhlášky povolené.
§ 6
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1949.