§ 1
(1) Národní dopravní podniky (v dalším jen „národní podniky“) soustředí své spojení s peněžními ústavy tak, že
a) platy týkající se provozu (§ 6 statutu) soustředí národní podnik, který má sídlo v krajích českých, u Živnostenské banky, národního podniku a národní podnik, který má sídlo na Slovensku, u Slovenské Tatra banky, národního podniku;
b) platy týkající se investic (§ 7 statutu) soustředí u Investiční banky, národního podniku.
(2) Československé dráhy, národní podnik a Československá automobilová doprava, národní podnik, soustředí z platů týkajících se provozu [odstavec 1, písm. a)] platy, které se vztahují na majetek podniků v krajích českých, u Živnostenské banky, národního podniku, a platy, které se vztahují na jejich majetek na Slovensku, u Slovenské Tatra banky, národního podniku; z platů, týkajících se investic [odstavec 1, písm. b)] soustředí platy, které se vztahují na majetek podniků v krajích českých u Investiční banky, národního podniku v Praze a platy, které se vztahují na jejich majetek na Slovensku, u jejího oblastního ústavu v Bratislavě.
(3) Pro financování provozu smějí býti národní podniky ve spojení, pouze se živnostenskou bankou, národním podnikem nebo se Slovenskou Tatra bankou, národním, podnikem (nadále „provozní banky“). Prostředků určených k provozním účelům nesmějí národní podniky použiti k financování investic (§ 6 statutu). Pro financování investic jsou národní podniky povinny používati výlučně Investiční banky, národního podniku (nadále „investiční banka“). Prostředků určených k investičním účelům nesmí národní podniky použiti ani přechodně k jiným účelům (§ 7 statutu).
(4) Investiční banka převezme od provozních bank úvěry poskytnuté na investice ihned po jejich vyúčtování.
(5) Ministr financí určí v dohodě s ministrem dopravy
které mají býti převedeny na provozní banky a na investiční banku.
které mají býti převedeny na provozní banky a na investiční banku.
a) finanční pohledávky a závazky bývalých podniků Československé státní dráhy a Československé státní aerolinie vůči státu, převzaté národními podniky Československé dráhy (ČSD), československá automobilová doprava (ČSAD) a Československé aerolinie (ČSA) podle § 8 zák. č. 311/1948 Sb.,
b) pohledávky a závazky národních podniků Československé dráhy, Československá automobilová doprava a Československé aerolinie vůči státu, vzniklé do 30. června 1949,
§ 2
Národní podnik může se souhlasem provozní banky zřizovati sběrné účty u jiného peněžního ústavu. Na takové sběrné účty smějí býti zúčtovány pouze docházející platy; tyto platy se musí převáděti ve prospěch účtu národního podniku u provozní banky podle jejího příkazu.
§ 3
Národní podnik bude míti u provozních bank jakož i u investiční banky účet, buď u jejich hlavního nebo oblastního nebo pobočného závodu. Peněžní styk jednotlivých závodů národního podniku může býti prováděn také akreditivním pověřením u místní pobočky banky nebo u lidového peněžního ústavu.
§ 4
Národní podnik může používati služeb Poštovní spořitelny, národního podniku, jedním nebo podle potřeby několika podúčty provozních bank.
§ 5
Národní podnik nesmí udržovati žirový účet u Národní banky Československé.
§ 6
Pokud ministr financí dá souhlas k navázání spojení s jiným peněžním ústavem než provozní a investiční bankou, je národní podnik povinen dáti provozní a investiční bance informace o průběhu takového spojení.
§ 7
(1) Provozní banky a investiční banka budou poskytovati úvěry v rámci celostátního finančního plánu.
(2) Provozní banka poskytne národnímu podniku provozní úvěr ve výši vyplývající ze schváleného rozpočtu příjmů a výdajů, sestaveného podle příslušné vyhlášky státního úřadu plánovacího. Ministerstvo (pověřenectvo) dopravy stanoví v dohodě s ministerstvem financí na návrh národního podniku nejvýše přípustnou hranici provozního úvěru během rozpočetního období, přihlížejíc při tom k příjmovým a výdajovým výkyvům během rozpočetního období.
(3) Investiční banka poskytne národnímu podniku investiční úvěr ve výši, vyplývající ze schváleného rozpočtu investičního majetku a z ročpočtu příjmů a výdajů, sestavených podle příslušné vyhlášky státního úřadu plánovacího. Ministerstvo (pověřenectvo) dopravy stanoví v dohodě s ministerstvem financí na návrh národního podniku nejvýše přípustnou hranici investičního úvěru během rozpočetního období, přihlížejíc při tom k příjmovým a výdajovým výkyvům během rozpočetního období.
§ 8
Provozní banky a investiční banka jsou oprávněny požadovat) přiměřené zajištění poskytnutého úvěru ve zvláštních případech, o nichž rozhodne ministr financí v dohodě s ministrem dopravy.
§ 9
Ke zvýšení úvěru u provozní banky nebo investiční banky z naléhavých a mimořádných důvodů nad výši, stanovenou podle § 7, je třeba souhlasu ministerstev dopravy a financí.
§ 10
(1) Národní podniky předloží za sebe, po případě za českou (slovenskou) oblast podniku ČSD a ČSAD prostřednictvím ministerstva (pověřenectva) dopravy:
a) provozní bance:
1. roční podnikový rozpočet,
3. čtvrtletní rozvahové rozpočty,
2. čtvrtletní rozpočet příjmů a výdajů s měsíčním členěním,
5. roční účetní závěrku s vysvětlivkami, a to do 14 dnů po jejím schválení ministerstvem dopravy a financí,
4. výsledky rozpočetní kontroly čtvrtletních rozvahových rozpočtů,
b) investiční bance:
Rozpočty, výsledky rozpočetní kontroly a účetní závěrky, uvedené pod a) a b), případně i jiné doklady (na př. evidenční list), jakož i finanční plán, budou národní podniky předkládati provozním bankám a investiční bance v rozsahu a způsobem určeným příslušnými předpisy, platnými pro národní dopravní podniky.
Rozpočty, výsledky rozpočetní kontroly a účetní závěrky, uvedené pod a) a b), případně i jiné doklady (na př. evidenční list), jakož i finanční plán, budou národní podniky předkládati provozním bankám a investiční bance v rozsahu a způsobem určeným příslušnými předpisy, platnými pro národní dopravní podniky.
1. rozpočet investičního majetku a vlastního kapitálu z ročního podnikového rozpočtu,
3. čtvrtletní rozpočty investičního majetku a čtvrtletní rozpočty vlastního kapitálu,
2. čtvrtletní rozpočet příjmů a výdajů, týkající se investic,
5. roční účetní závěrku s vysvětlivkami ke kmenovému jmění a k investicím, a to do 14 dnů po jejím schválení ministerstvem dopravy a financí,
6. hlášení o plnění úkolů, které národní podniky provedly ve smyslu §§ 12 a 13 vl. nař. č. 108/1949 Sb.
4. výsledky rozpočetní kontroly čtvrtletních rozpočtů investičního majetku a vlastního kapitálu, jakož i rozpočtů příjmů a výdajů, týkajících se investic,
(2) Národní podniky předloží prostřednictvím ministerstva (pověřenectva) dopravy provozní bance zahajovací rozvahu s vysvětlivkami a investiční bance zahajovací rozvahu s vysvětlivkami ke kmenovému jmění a k investicím.
(3) Se souhlasem ministerstva (pověřenectva) dopravy mohou si provozní banky a investiční banka vyžádat od národního podniku další podklady pro peněžní kontrolu.
(4) Ministerstvo (pověřenectvo) dopravy zašle investiční bance přehledy ve smyslu § 2, odst. 2 vl. nař. č. 108/1949 Sb., t. j. přehledy investičních částek, určených pro národní podniky a jejich změn, a to rozčleněné podle jednotlivých druhů investic prováděcího plánu se zřetelem k plánovacím hlediskům toho kterého plánovacího období.
§ 11
Národní podnik je povinen při udělování příkazů a při peněžních výběrech oznamovati provozní nebo investiční bance jejich účel způsobem, odpovídajícím rozčlenění rozpočtu příjmů a výdajů. Národní podnik označí tyto příkazy k umožnění peněžní kontroly investiční bankou podle členění prováděcích plánů investic [§ 5, odst. 1, písm. a) vl. nař. č. 108/1949 Sb.], a to v rozsahu, který určí ministerstvo financí v dohodě se státním úřadem plánovacím. K uvedeným příkazům přikládá národní podnik investiční bance k nahlédnutí účty dodavatelů investic nebo jejich opisy.
§ 12
Provozní banka zašle ministerstvu (pověřenectvu) dopravy a národnímu podniku kontrolní sestavení peněžních příjmů a výdajů za uplynulé rozpočetní období; obdobné kontrolní sestavení, týkající se peněžních příjmů a výdajů souvisejících s investicemi, zašle i investiční banka; národní podnik upozorní banky a ministerstvo (pověřenectvo) dopravy na odchylky mezi svou vlastní rozpočetní kontrolou a kontrolním sestavením bank.
§ 13
K úhradě výdajů na investice použije národní podnik:
a) odpisů investic (§ 8 statutu a § 16, odst. 1 této vyhlášky),
b) částek, rovnajících se účetní (zbytkové) hodnotě vyřazených investic (§ 16, odst. 2),
c) příspěvku státu na investice (§ 11 statutu),
d) úvěru (§ 7 statutu),
e) přechodně vlastních prostředků nebo úvěru provozní banky při pořizování investic vlastní výroby (§ 15).
§ 14
(1) Platy za investice koná národní podnik na vrub svého účtu (svých účtů) u investiční banky (v dalším „investiční účet“).
(2) Zůstatky investičního účtu národního podniku jsou jeho pohledávkou nebo dluhem vůči investiční bance.
(3) Pohledávky a dluhy národního podniku vzniklé v běžném roce u investiční banky se úročí sazbou platnou pro investiční zápůjčky (úvěry). Tyto úroky se účtují jako výnos nebo náklad národního podniku.
(4) Kreditního zůstatku u provozní banky smí národní podnik použiti k platům za investice jen se schválením ministerstev dopravy a financí.
(5) K financování investic smí národní podnik použiti jiného úvěru než u investiční banky jen s jejím souhlasem. V tomto případě oznámí národní podnik čtvrtletně investiční bance částky takto čerpané.
§ 21
Na národní podniky se vztahují ustanovení vyhlášky ministerstva financí ze dne 23. prosince 1948, č. 3493 Ú. l. I. Opatření, jež podle § 4 zmíněné vyhlášky přísluší učiniti ústřednímu (oblastnímu) orgánu, učiní, pokud jde o národní podniky, ministerstvo (pověřenectvo) dopravy.
§ 22
Výjimky z ustanovení této vyhlášky povoluje ministerstvo financí v dohodě s ministerstvem dopravy, jemuž národní podniky podávají své návrhy na povolení výjimek.
§ 23
Tyto směrnice nabývají účinnosti dnem vyhlášení.
§ 15
Investice vlastní výroby financuje národní podnik vlastními prostředky nebo úvěrem u provozní banky až do doby vyúčtování dokončených nebo rozpracovaných investic do účtové třídy O. Toto vyúčtování se provádí měsíčně. Do konce měsíce následujícího po provedení vyúčtování je národní podnik povinen převésti celou aktivovanou částku ze svého investičního účtu ve prospěch svého běžného účtu u provozní banky.
§ 16
(1) Národní podnik je povinen koncem každého měsíce uhraditi ve prospěch svého investičního účtu částku odpovídající odpisům investic za běžný měsíc. Výše odpisů se stanoví jednou dvanáctinou ročních odpisů, obsažených ve schváleném rozpočtu investičního majetku; není-li schválen rozpočet, stanoví se roční částka odpisů odhadem, při čemž se přihlédne k odpisu za předcházející rok a k plánovaným (nebo alespoň předpokládaným) novým a vyřazeným investicím. Rozdíl mezi odvedenými částkami a odpisy vyjádřenými ve schválené roční účetní závěrce, převede podnik na vrub nebo ve prospěch svého investičního účtu do 14 dnů po schválení účetní závěrky ministerstvem dopravy a financí.
(2) Obdobně je národní podnik povinen uhraditi ve prospěch svého investičního účtu částky rovnající se účetní (zbytkové) hodnotě investic vyřazených z investičního majetku, a to do konce měsíce, následujícího po měsíci, v němž bylo vyřazení investic vyúčtováno. Nastanou-li škody na pojištěných investicích, poukáže se pojišťovnou poskytnutá náhrada škody až do výše účetní (zbytkové) hodnoty investice na investiční účet podniku; jestliže je náhrada škody nižší než účetní (zbytková) hodnota investice, uhradí podnik rozdíl ve prospěch svého investičního účtu.
(3) Ve prospěch svého investičního účtu převede národní podnik investiční příspěvky, poskytnuté mu státem.
§ 17
Liší-li se částky, kterými byly investice aktivovány v účtové třídě O, od částek proplácených z účtu u investiční banky (na př. aktivované dopravné, clo, provise atd., naopak slevy a jiné dobropisy od investičních dodavatelů), je národní podnik povinen tyto částky, čerpané u provozní banky nebo došlé na účet u ní, převésti do konce příštího měsíce na svůj účet u investiční banky, pokud jednotlivé částky přesahují 10.000 Kčs. Menší částky se vyrovnají koncem roku souhrnně.
§ 18
O způsobu splacení debetního zůstatku investičního účtu koncem účetního roku dohodne se národní podnik s investiční bankou, při čemž doba splatnosti bude stanovena se zřetelem na povahu investic a jejich podnikovou upotřebitelnost. Dohoda podléhá schválení ministerstev dopravy a financí, která společně rozhodnou o způsobu splacení, kdyby k dohodě výše zmíněné nedošlo.
§ 19
Národní podnik nesmí do základu pro výpočet kalkulačních úroků (nákladových) zahrnouti hodnotu investic ve stavbě ani pohledávky za investičními dodavateli. Z investic ve stavbě a ze záloh zahraničním dodavatelům investic se jako část pořizovacích nákladů aktivují interkalární úroky sazbou z investičního úvěru u investiční banky. Při uvedené sazbě je národní podnik povinen účtovati pololetně úrok tuzemskému investičnímu dodavateli ze záloh, pokud je jejich poskytnutí přípustné podle předpisů o placení dodávek.
§ 20
Národní podniky jsou povinny k 30. červnu 1949, pokud se tak již nestalo, rozděliti pohledávky a závazky vůči dodavatelům na investiční dodavatele a ostatní dodavatele, a počínajíc 1. červencem 1949 vykazovati zůstatky na osobních účtech dodavatelů rozděleně podle uvedeného hlediska během roku i v účetních závěrkách.