439/1949 Sb.

Vyhláška ministerstva vnitra, kterou se vydávají podrobnější předpisy k zákonu o cestovních pasech.

Poslední dostupné znění: 1949-04-011951-12-31 · 2 znění v historii →

§ 1

Příslušnost.
(1) Československé cestovní pasy vydávají, prodlužují jejich časovou a rozšiřují jejich územní platnost
a) pasové oddělení ministerstva vnitra v Praze pro obvody krajů Pražského, Českobudějovického, Plzeňského, Karlovarského, Ústeckého, Libereckého, Hradeckého a Pardubického;
b) pasové oddělení ministerstva vnitra v Brně pro obvody krajů Brněnského, Jihlavského, Olomouckého, Gottwaldovského a Ostravského;
c) pasové oddělení ministerstva vnitra v Bratislavě pro obvod krajů Bratislavského, Nitranského, Banskobystrického, Žilinského, Košického a Prešovského.

§ 2

Obsah pasu.
(1) Československý cestovní pas obsahuje příjmení a jméno osoby, které byl vydán, údaje o datech a místu narození, bydlišti, zaměstnání, dále popis osoby s fotografií, podpis osoby, vyznačení časové a územní platnosti pasu a označení úřadu, který pas vydal.
(2) Do cestovního pasu manželova může být zapsána manželka, která však nemůže tento pas použíti k samostatné cestě. Děti mladší 15 let mohou býti zapsány v cestovním pase rodičů, mají-li stejné příjmení. Po dovršení 15 let musí býti z cestovního pasu rodičů úředně vyškrtnuty.

§ 3

Časová platnost pasu.
Československé cestovní pasy vydávají se zásadně na dobu nezbytně nutnou k pobytu v cizině, nejvýše však na dobu 5 let. Jejich časová platnost může býti prodloužena, nikoliv však na dobu přesahující 10 let ode dne vydání cestovního pasu.

§ 4

Žádost a doklady.
(1) Žádosti o vydání, prodloužení časové a rozšíření územní platnosti československých cestovních pasů musí býti — nepovolí-li ministerstvo vnitra výjimku — podány žadatelem osobně, na předepsaných tiskopisech, a to u úřadů uvedených v § 1.
K žádosti je připojiti zejména:
a) jde-li o žádost za vydání pasu:
1. občanský průkaz a nemá-li ho dosud žadatel, jiný úřední průkaz totožnosti opatřený podobenkou,
2. rodný (křestní) list,
3. oddací list (po případě úmrtní list manžela),
10. 3 fotografie;
9. doklad o důležitosti cesty,
8. potvrzení okresního národního výboru o zaplacení všech daní a poplatků,
7. doklad o vojenském poměru (jmenování prostředníka a souhlas okresního doplňovacího velitelství),
6. potvrzení okresního národního výboru místa bydliště, že proti vydání cestovního pasu není námitek,
5. doklad o splnění ohlašovací povinnosti,
4. osvědčení o československém státním občanství vydané po roce 1945 (po případě doklad o tom, že se žadatel považuje podle příslušných předpisů za československého státního občana),
b) jde-li o žádost za prodloužení časové nebo rozšíření územní platnosti pasu:
2. doklady uvedené v písm. a), č. 5 až 9;
1. cestovní pas,
c) jde-li o žádost za vydání vystěhovaleckého cestovního pasu:
2. souhlas ministerstva sociální péče k vystěhování,
3. příslib visa k přicestování,
1. doklady uvedené v písm. a), č. 1 až 10,
6. místopřísežné prohlášení, že se žadatel vzdává přídělu valut,
7. zvláštní daňové osvědčení pro vystěhovalce.
4. potvrzení Národní banky československé, že žadatel nemá v cizině hodnoty, které mají býti podle devisových předpisů hlášeny, případně, že tyto hodnoty hlásil,
5. potvrzení místního národního výboru, že žadatel nemá v držení nepřátelský majetek,
(2) Doklady uvedené v odst. 1, písm. a), č. 2 až 4 mohou být nahrazeny občanským průkazem, jsou-li v něm zapsány.

§ 5

Visová povinnost.
(1) Cestovní pasy cizinců musí býti k cestě do Československa zásadně opatřeny československými visy.
(2) Od visové povinnosti jsou osvobozeni pouze majitelé bulharských diplomatických a zvláštních cestovních pasů a polských diplomatických cestovních pasů (vyhláška ministra vnitra ze dne 31. prosince 1947, č. 230 Sb., o úlevách z visové povinnosti ve styku s Bulharskem a vyhláška ministra vnitra ze dne 24. května 1948, č. 111 Sb., o úlevách z visové povinnosti ve styku s Polskem).
(3) Československá visa udělují skutečné československé zastupitelské úřady, které také mohou platnost uděleného visa kdykoliv zrušit. Rovněž mohou platnost vis zrušit okresní i krajské národní výbory.

§ 6

Náhradní cestovní průkazy.
Za průkaz nahrazující cestovní pas se uznávají:
1. dětské cestovní průkazy vydávané místo cestovních pasů občanům Československé republiky mladším 15 let,
2. československé prozatímní cestovní pasy vydávané osobám bez státní příslušnosti. Dále mohou býti vydávány cizincům, kteří nemají cestovních pasů, není-li v Československu zastupitelský úřad jejich státu. Prozatímní cestovní pas platí k návratu do Československa pouze tehdy, je-li v něm výslovně uvedeno, že platí — pokud je vydán vnitrostátními úřady — též k cestě „a zpět“, pokud jest vydán československými zastupitelskými úřady v cizině, že platí „k cestě do Československé republiky“,
4. na československo-polské hranici průkazy pro hraniční zmocněnce a jejich pomocníky vydané ministerstvem vnitra nebo hraničními zmocněnci,
5. na hranici československo-polské a československo-maďarské propustky pro malý pohraniční styk vydané v Československu příslušným okresním národním výborem, na druhé straně hranic příslušným úřadem a vidované příslušným orgánem,
6. zájezdní soupisky vydané hromadným výpravám ministerstvem vnitra nebo jím zmocněným orgánem,
7. propustky vydávané ministerstvem vnitra osobám zaměstnaným při úpravě československých státních hranic,
8. plavecké legitimace vydávané „Československou plavbou labskou, národním podnikem“ v Praze a vidované ministerstvem vnitra pro lodníky na Labi,
9. plavecké knížky vydané plavebním úřadem v Praze a vidované ministerstvem vnitra pro zaměstnance „Československé plavby oderské, národní podnik“ v Ostravě,
10. plavecké knížky vydávané „Československou plavbou dunajskou, národním podnikem“ v Bratislavě pro plavbu na Dunaji a vidované pověřenectvem vnitra,
11. cestovní průkazy totožnosti vydané okresním národním výborem platné pouze pro vystěhování osob, které podle dekretu č. 33/1945 Sb. ztratily československé státní občanství,
12. repatriační cestovní průkazy (listy) vydávané československými zastupitelskými úřady v cizině.

§ 7

Účinnost.
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1949.