§ 1
(1) Tato vyhláška platí pro prodej listnatého řeziva, které je tříděno a měřeno podle ustanovení obsažených v příloze I. Prodej řeziva jinak tříděného nebo měřeného se nedovoluje.
(2) Z ustanovení této vyhlášky se vyjímá tvoření cen listnatého řeziva:
a) pod 20 mm tloušťky,
b) nad 6 m délky,
c) leteckého řeziva (t. j. řeziva určeného k stavbě letadel). Ceny těchto druhů řeziva mohou být sjednány volně.
§ 2
(1) Při prodeji listnatého řeziva výrobcem nesmějí být překročeny ceny vypočtené podle přílohy II.
(2) Ceny podle odstavce 1 se rozumějí franko vagon železniční nakládací stanice výrobce.
(3) Dodává-li se řezivo na přání kupujícího na jiné místo než do železniční nakládací stanice výrobce a vzniknou-li tím vyšší výlohy, je prodávající oprávněn k ceně podle odstavce I připočítat odděleně účtovaný rozdíl mezi skutečně vzniklými náklady v přípustné výši a náklady, které by vznikly s dopravou řeziva do nejbližší nakládací stanice a s jeho naložením do železničních vagonů.
(4) Odváží-li si kupující řezivo z pily vlastními nebo jím objednanými povozy nebo nákladními auty, rozumějí se ceny podle odstavce 1 loko pila s naložením na povoz nebo nákladní auto. Je-li takto odebrané řezivo dopravováno dále po železnici, je prodávající povinen snížit cenu vypočítanou podle odstavce 1 o zvlášť účtovanou částku odpovídající nákladům, které by mu vznikly, kdyby řezivo dodal franko vagon železniční nakládací stanice.
§ 3
(1) Při prodeji listnatého řeziva distribučním podnikem smí si distribuční podnik připočítat k cenám vypočteným podle přílohy II tyto přirážky:
| a) | při dodávkách přímo z pily v množství: | |
| do 1 m3 | 14%, | |
| přes 1 m3 do 10 m3 | 7%, | |
| přes 10 m3 | 2%, | |
| b) | při dodávkách z distribučního skladu v množství: | |
| do 1 m3 | 33%, | |
| přes 1 do 10 m3 | 25%, | |
| přes 10 m3 | 20%, |
(2) Přirážky podle odstavce 1, písm. a) smí požadovat i výrobce, který dodává řezivo přímo spotřebiteli. Dodává-li je prostřednictvím distribučního podniku v množství do 10 m3, je distribuční podnik povinen se rozdělit s výrobcem o stanovené přirážky v přiměřeném poměru.
(3) Dodává-li výrobce řezivo z vlastního distribučního skladu, který je v jiné obci než jeho pilařský závod, smí účtovati k cenám vypočteným podle přílohy II stejné přirážky jako distribuční podnik.
(4) Ceny vypočítané podle odstavce 1, písm. b) se rozumějí loko distribuční sklad s naložením na dopravní prostředek. Při zásilkách po železnici platí tyto ceny franko vagon železniční nakládací stanice.
(5) Dodává-li se řezivo z distribučního skladu na místo určení, musejí být výlohy za dopravu řeziva na místo určení účtovány odděleně v přípustné výši.
(6) Vřadí-li se do distribuce více distribučních podniků, nesmějí být ceny z tohoto důvodu zvýšeny. Prodávající distribuční podnik je povinen sdělit kupujícímu distribučnímu podniku podíl přirážky, který pro sebe vyčerpal.
§ 4
(1) Prodávající musí řezivo před dodáním zřetelně označkovat podle ustanovení přílohy I.
(2) Prodej různých jakostních nebo rozměrových tříd za průměrnou cenu je nepřípustný.
(3) Pilopadlé řezivo smí být prodáváno jen v tom případě, neprodává-li pilařský závod nebo distribuční sklad řezivo téže dřeviny vytříděné do jakostních tříd I—III, po případě pařížské řezivo. Výjimku tvoří pouze kratiny, které smějí být, prodávány jako pilopadlé i když závod prodává řezivo téže dřeviny v normálních délkách tříděné. Jednou zvolený způsob prodeje nesmí býti měněn.
§ 5
(1) Pro stanovení výše přirážek podle § 3, odst. 1 je rozhodným celkové množství řeziva dodané témuž kupujícímu na jednu uzávěrku, byť i v dílčích množstvích.
(2) Jestliže došlo k dílčím podávkám na jednu uzávěrku zaviněním kupujícího, a jestliže by přirážky podle § 3, odst. 1 na tyto dílčí dodávky byly vyšší než pro celou uzávěrku, je prodávající oprávněn požadovat přirážku stanovenou pro množství řeziva, které bylo dodáno vždy během jednoho kalendářního týdne.
§ 6
Ceny vypočtené podle této vyhlášky jsou nejvyšší a rozumějí se bez všeobecné daně.
§ 7
(1) Prodávající je povinen vésti, o prodeji a nákupu takové záznamy, aby z nich bylo možno oprávněnost požadované ceny kdykoli prokázat. Tyto záznamy musejí být uschovány alespoň 3 roky, není-li jinak předepsána delší uschovací lhůta.
(2) Na každou dodávku musí být odevzdán nebo odeslán dodací list, v němž musí být alespoň uvedena adresa kupujícího a údaje o jakosti, počtu kusů, jakož i o jednotlivých rozměrech dodaného řeziva.
§ 8
Nejvyšší úřad cenový může povolit nebo nařídit výjimky z ustanovení této vyhlášky nebo z předpisů vydaných k jejímu provedení.
§ 9
Přestupky ustanovení této vyhlášky se trestají podle části čtvrté vládního nařízení o zřízení nejvyššího úřadu cenového a podle předpisů toto nařízení měnících nebo doplňujících.
§ 10
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. září 1949 a platí pro všecky dodávky uskutečněné počínajíc tímto dnem. Zároveň se zrušuje vyhláška nejvyššího úřadu cenového ze dne 14. března 1947, č. 244 Ú. l. I, o cenách listnatého řeziva, jakož i platnost všech výměrů, jimiž byly upraveny ceny a platební a dodací podmínky pro listnaté řezivo.
k vyhlášce 903/1949.
Část I
Část první.
Třídění a měření listnatého řeziva.
Pro zařazení řeziva do jednotlivých jakostních tříd je směrodatnou lepší strana kusu (prkna nebo fošny). Druhá strana musí vyhovovat alespoň podmínkám pro další jakostní třídu; není-li tomu tak, zařadí se kus o třídu výše, než do které by patřil podle své horší strany.
A. JAKOSTNÍ ZNAKY.
Řezivo se třídí podle těchto jakostních znaků:
Řezivo se třídí podle těchto jakostních znaků:
2. Suky:
Černé suky jsou suky tmavšího zbarvení, které je známkou počínající hniloby; jejím dalším stupněm jsou nahnilé suky.
Suky se měří na nejdelším a nejširším místě i se zarostlou kůrou. Nepřihlíží se k zarostlým sukům do 1 cm, k nezarostlým sukům do ½ cm největšího průměru a k černým součkům do 3 mm největšího průměru; to neplatí pro pařížské řezivo.
Zarostlá kůra je stejnou vadou jako nezarostlý suk a měří se stejným způsobem.
Nezarostlé suky jsou volné nebo na obou stranách kusu nedostatečně zarostlé, anebo na jedné straně úplně volné a na druhé straně jen částečně zarostlé.
Zarostlé suky musejí být po celém obvodu alespoň na jedné straně kusu se dřevem pevně srostlé.
Černé suky jsou suky tmavšího zbarvení, které je známkou počínající hniloby; jejím dalším stupněm jsou nahnilé suky.
Suky se měří na nejdelším a nejširším místě i se zarostlou kůrou. Nepřihlíží se k zarostlým sukům do 1 cm, k nezarostlým sukům do ½ cm největšího průměru a k černým součkům do 3 mm největšího průměru; to neplatí pro pařížské řezivo.
Zarostlá kůra je stejnou vadou jako nezarostlý suk a měří se stejným způsobem.
Nezarostlé suky jsou volné nebo na obou stranách kusu nedostatečně zarostlé, anebo na jedné straně úplně volné a na druhé straně jen částečně zarostlé.
Zarostlé suky musejí být po celém obvodu alespoň na jedné straně kusu se dřevem pevně srostlé.
Zbarvené dřevo je takové, které má jinou než přirozenou barvu. Za zbarvení se tedy považuje zčervenání nebo jiné zbarvení způsobené houbami, po příp. atmosférickými vlivy, pokud se tato různobarevnost nedá odstranit hoblíkem. Jaderné zbarvení se považuje za přirozené.
Zkřenčelost a nahnilost je další stupeň rozkladu dřeva, snižující již jeho pevnost a pružnost. Dříví, které nedrží hřebík, je shnilé.
1. Zbarvení:
Zkřenčelost a nahnilost je další stupeň rozkladu dřeva, snižující již jeho pevnost a pružnost. Dříví, které nedrží hřebík, je shnilé.
1. Zbarvení:
3. Zakřivení a zborcení:
Zborcení je odchylka od směru osy příčné a může být buď sedlové nebo žlabovité.
Zakřivení je odchylka od směru podélné osy kusu a může být buď jednostranné nebo vlníté.
Zborcení je odchylka od směru osy příčné a může být buď sedlové nebo žlabovité.
Zakřivení je odchylka od směru podélné osy kusu a může být buď jednostranné nebo vlníté.
Ojediněle se vyskytující velké vady mohou být odpočítány v míře, pokud jsou vyváženy zvlášť dobrou jakostí a nesnižují podstatně užitkovou hodnotu kusu. Každý odpočet v míře musí být na kusu zřetelně vyznačen. Při zařazování řeziva do jakostních tříd se nepřihlíží k vadám, které jsou odpočítány v míře. Dodávající je povinen učinit vhodná opatření, aby se zamezilo trhání řeziva.
7. Odlupčivost:
Všeobecně:
Stanovené jakostní znaky v příslušné jakostní třídě představují vždy dolní mez, při které ještě lze určitý kus do této třídy zařadit.
Odlupčivost je trhlina mezi letokruhy.
7. Odlupčivost:
Všeobecně:
Stanovené jakostní znaky v příslušné jakostní třídě představují vždy dolní mez, při které ještě lze určitý kus do této třídy zařadit.
Odlupčivost je trhlina mezi letokruhy.
Musejí být zbaveny kůry. Velikost obliny u prken a fošen se zjišťuje šikmým měřením na nejširším místě, u hraněného dříví poměrem k výšce a šířce kusu. Řezivo musí být po celé délce na obou plochách alespoň pilou dotčeno.
6. Obliny:
6. Obliny:
hrubá červotočivost je poškození dřevní, tkáně chodbami větších druhů hmyzu (na př. žír tesaříka).
5. Poškození hmyzem:
Drobná červotočivost je poškození dřevní tkáně drobnými druhy hmyzu,
5. Poškození hmyzem:
Drobná červotočivost je poškození dřevní tkáně drobnými druhy hmyzu,
4. Trhliny:
Rozlišují se:
Rozlišují se:
a) podélné koncové trhliny, které se vyskytují na koncích (čelech) řeziva a probíhají od čela směrem podélným (ve směru vláken),
d) mrazové trhliny probíhají ve směru vláken a jsou zpravidla vroubeny různě zbarvenými pruhy nebo skvrnami.
b) výsušné (sluneční) trhliny; vyskytují se na plochách řeziva a probíhají ve směru vláken; nesmějí procházet kusem,
c) bočné (šikmé) trhliny probíhají na plochách řeziva od bočných hran šikmo k směru vláken,
Řezivo musí být na obou koncích rovně zaříznuté a tak vyrobené, aby mělo účtovanou míru i v proschlém stavu. Podměrnost následkem seschnutí dřeva se připouští až do 2% šířky a tloušťky u nejvýše 50% počtu kusů.
B. MĚŘENÍ.
Běl se započítává do kubatury.
Tloušťky se měří na celé milimetry uprostřed délky kusu. Tloušťka prořezaného zboží se měří na nejtenším místě.
Normální délka u omítaného i neomítaného řeziva je 2—6 m. Výjimku tvoří řezivo ořechové, akátové, třešňové, hruškové a švestkové, u něhož normální délka je 1—6 m.
Šířky se měří uprostřed délky kusu i když je v tomto místě kus vydutý nebo vypuklý. Zaokrouhlují se dolů na celé centimetry. Šířka u neomítaného řeziva se zjišťuje u tlouštěk do 89 mm měřením na užší ložné ploše, u tlouštěk od 40 mm jako průměr měření obou ložných ploch.
Nejmenší šířky vrchní ložné plochy u neomítaného řeziva a nejmenší šířky u řeziva omítaného jsou:
Délky se měří v odstupňování po 10 cm; zaokrouhlují se dolů na celé decimetry.
Krychlový obsah řeziva se počítá v metrické míře na 3 desetinná místa.
U řeziva habrového, lipového, olšového, akátového, třešňového, hruškového a švestkového, jakož i u řeziva z bílého jasanu, mohou být nejmenší vrchní ložné šířky volně sjednány.
B. MĚŘENÍ.
Běl se započítává do kubatury.
Tloušťky se měří na celé milimetry uprostřed délky kusu. Tloušťka prořezaného zboží se měří na nejtenším místě.
Normální délka u omítaného i neomítaného řeziva je 2—6 m. Výjimku tvoří řezivo ořechové, akátové, třešňové, hruškové a švestkové, u něhož normální délka je 1—6 m.
Šířky se měří uprostřed délky kusu i když je v tomto místě kus vydutý nebo vypuklý. Zaokrouhlují se dolů na celé centimetry. Šířka u neomítaného řeziva se zjišťuje u tlouštěk do 89 mm měřením na užší ložné ploše, u tlouštěk od 40 mm jako průměr měření obou ložných ploch.
| u tlouštěk | do 26 mm | 10 cm, |
| od 27 do 35 mm | 12 cm, | |
| od 36 do 40 mm | 14 cm, | |
| od 41 do 45 mm | 15 cm, | |
| od 46 mm výše | 18 cm. |
Nejmenší šířky vrchní ložné plochy u neomítaného řeziva a nejmenší šířky u řeziva omítaného jsou:
Délky se měří v odstupňování po 10 cm; zaokrouhlují se dolů na celé decimetry.
Krychlový obsah řeziva se počítá v metrické míře na 3 desetinná místa.
U řeziva habrového, lipového, olšového, akátového, třešňového, hruškového a švestkového, jakož i u řeziva z bílého jasanu, mohou být nejmenší vrchní ložné šířky volně sjednány.
řezivo II. jakostní třídy jednotlivě (každý kus) modrou barvou nebo číslicí 2,
pařížské řezivo jednotlivě (každý kus) zelenou barvou nebo písmenem P.
Řezivo I. jakostní třídy jednotlivě (každý kus) červenou barvou nebo číslicí 1,
Značkuje se:
C. ZNAČKOVANÍ.
řezivo III. jakostní třídy jednotlivě nebo skupinově černou barvou nebo číslicí 3,
pařížské řezivo jednotlivě (každý kus) zelenou barvou nebo písmenem P.
Řezivo I. jakostní třídy jednotlivě (každý kus) červenou barvou nebo číslicí 1,
Značkuje se:
C. ZNAČKOVANÍ.
řezivo III. jakostní třídy jednotlivě nebo skupinově černou barvou nebo číslicí 3,
D. JAKOSTNÍ TŘÍDY.
Neopracovaná prkna a fošny.
Neopracovaná prkna a fošny.
2. Buk.
Řezivem III. jakostní třídy se rozumí takové zboží, které neodpovídá jakostním předpisům I. a II. třídy, pokud je technicky použitelné jako řezivo.
I. jakostní třída:
II. jakostní třída:
Řezivo smí být:
Řezivo smí mít:
Boules — je neomítané řezivo vyrobené z kulatiny I. jakostní třídy o nejmenším středním průměru 30 cm bez kůry. Všechny kusy z jednoho kmene musejí být znovu na sebe složené. Jakost řeziva nesmí být horší než u řeziva I. jakostní třídy.
Vyloučeno je řezivo s dvojitou dření, plamencovým jádrem, s bočnými, šikmými a mrazovými trhlinami, jakož i řezivo odlupčivé a točitě rostlé.
Řezivo smí mít:
III. jakostní třída:
Bukové řezivo je pařené a nepařené. Pařené řezivo I. třídy musí být řádně propařeno a musí mít stejnoměrnou barvu.
Řezivem III. jakostní třídy se rozumí takové zboží, které neodpovídá jakostním předpisům I. a II. třídy, pokud je technicky použitelné jako řezivo.
I. jakostní třída:
II. jakostní třída:
Řezivo smí být:
Řezivo smí mít:
Boules — je neomítané řezivo vyrobené z kulatiny I. jakostní třídy o nejmenším středním průměru 30 cm bez kůry. Všechny kusy z jednoho kmene musejí být znovu na sebe složené. Jakost řeziva nesmí být horší než u řeziva I. jakostní třídy.
Vyloučeno je řezivo s dvojitou dření, plamencovým jádrem, s bočnými, šikmými a mrazovými trhlinami, jakož i řezivo odlupčivé a točitě rostlé.
Řezivo smí mít:
III. jakostní třída:
Bukové řezivo je pařené a nepařené. Pařené řezivo I. třídy musí být řádně propařeno a musí mít stejnoměrnou barvu.
1. s výjimkou prvních dvou běžných metrů, které musejí být bezsuké, na každém dalším běžném metru jeden zdravý, zarostlý, nezbarvený suk až do 10 cm největšího průměru,
10. na jedné straně proříznutou dřeň.
2. na obou čelech rovné koncové trhliny, a to:
c) u řeziva nad 4 m nesmí délka jednotlivých trhlin přesahovat trojnásobnou šířku kusu,
b) u řeziva od 2—4 m nesmí délka jednotlivých trhlin přesahovat dvojnásobnou šířku kusu,
a) u řeziva pod 2 m nesmí délka jednotlivých trhlin být větší než šířka kusu,
3. výsušné trhliny jen na jedné ploše nejvýše do hloubky 3 mm,
4. skladovou plíseň nepronikající hlouběji než 1 mm, u řeziva nad 40 mm tloušťky nejvýše do 2 mm,
5. malé stopy po skladování, příznaky zkřenčelosti na obou čelech, jejíž délka nesmí být větší než ½ šířky kusu,
6. sedlové a žlabovité zborcení horních kusů do výšky oblouku 2 cm nejvýše u 10 % kusů celkového dodávaného množství,
7. zdravé jádro,
8. u neomítaného řeziva jednostranné zakřivení, a to u délek pod 2 m do výšky oblouku 5 cm, u délek od 2 m do výšky oblouku nepřesahující ½ šířky kusu,
9. u omítaného řeziva oblinu do ¼ délky a ⅓ tloušťky kusu,
Vyloučeno je řezivo s drobnou červotočivostí, se zarostlou kůrou, řezivo odlupčivé a točitě rostlé.
Vyloučeno je řezivo zbarvené, zborcené, červotočivé, odlupčivé, s nahnilými suky, se šikmými a pronikajícími trhlinami a mrazovými trhlinami.
Řezivo smí mít:
Pařížské řezivo (jen rovnoběžně omítané):
Řezivem III. jakostní třídy se rozumí takové zboží, které neodpovídá jakostním předpisům I. a II. třídy, pokud je technicky použitelné jako řezivo.
III. jakostní třída:
Řezivo smí mít:
I. Dub zimní a letní.
Boules — je neomítané řezivo vyrobené z kulatiny I. jakostní třídy o nejmenším středním průměru 30 cm bez kúry. Všechny kusy z jednoho kmene musejí být znovu na sebe složené a do červena oškrábané (zbavené horky). Jakost řeziva nesmí být horší než u řeziva I. jakostní třídy.
Řezivo smí být:
II. jakostní třída:
I. jakostní třída:
Řezivo smí být:
Vyloučeno je řezivo s dvojitou dření, drobnou červotočivostí, se zarostlou kůrou, mrazovými a bočními trhlinami, řezivo odlupčivé, jakož i točitě rostlé.
Řezivo smí mít:
Vyloučeno je řezivo zbarvené, zborcené, červotočivé, odlupčivé, s nahnilými suky, se šikmými a pronikajícími trhlinami a mrazovými trhlinami.
Řezivo smí mít:
Pařížské řezivo (jen rovnoběžně omítané):
Řezivem III. jakostní třídy se rozumí takové zboží, které neodpovídá jakostním předpisům I. a II. třídy, pokud je technicky použitelné jako řezivo.
III. jakostní třída:
Řezivo smí mít:
I. Dub zimní a letní.
Boules — je neomítané řezivo vyrobené z kulatiny I. jakostní třídy o nejmenším středním průměru 30 cm bez kúry. Všechny kusy z jednoho kmene musejí být znovu na sebe složené a do červena oškrábané (zbavené horky). Jakost řeziva nesmí být horší než u řeziva I. jakostní třídy.
Řezivo smí být:
II. jakostní třída:
I. jakostní třída:
Řezivo smí být:
Vyloučeno je řezivo s dvojitou dření, drobnou červotočivostí, se zarostlou kůrou, mrazovými a bočními trhlinami, řezivo odlupčivé, jakož i točitě rostlé.
Řezivo smí mít:
6. u neomítaného řeziva jednostranné zakřivení, a to u délek pod 2 m do výšky oblouku 5 cm, u délek od 2 m do výšky oblouku nepřesahující ½ šířky kusu,
1. zbarvené do 5% plochy kusu.
2. s výjimkou prvních 2 bm, které musejí být bezsuké, na každém dalším běžném metru 1 zdravý zarostlý suk do 8 cm největšího průměru,
3. na obou čelech po jedné rovné koncové trhlině; u délek pod 2 m nesmí součet délek obou trhlin být větší než šířka kusu, u délek od 2 m nesmí žádná z těchto trhlin být delší než šířka kusu,
4. výsušné trhliny na jedné ploše nejvýše do hloubky 3 mm,
5. žír tesaříka, neproniká-li hlouběji než do ⅓ tloušťky,
7. u omítaného řeziva oblinu do 1/4 délky a ⅓ tloušťky kusu, jakož i na obou hranách téže plochý stopy běli nejvýše do ½ tloušťky a 2 cm šířky kusu.
Třídí se jako buk. Připouští se vyhnilá dřeň a větší vyhnilé suky než je stanoveno u bukového řeziva, nutno je však odpočítat v míře; u topolů a vrb je přípustná odlupčivost.
5. Lípa, topol, vrba, osika a ostatní měkké listnáče.
U I. jakostní třídy se připouští žír tesaříka (hrubá červotočivost), nejvýše však do ½ tloušťky prkna, u II. jakostní třídy smí žír tesaříka (hrubá červotočivost) pronikat na obě plochy.
5. Lípa, topol, vrba, osika a ostatní měkké listnáče.
U I. jakostní třídy se připouští žír tesaříka (hrubá červotočivost), nejvýše však do ½ tloušťky prkna, u II. jakostní třídy smí žír tesaříka (hrubá červotočivost) pronikat na obě plochy.
Je řezivo dodávané na zvláštní objednávku československým drahám, národnímu podniku, nebo výrobcům železničních vozidel, v jakosti a rozměrech předepsaných pro stavbu železničních vozidel. Třídí se jako neopracovaná prkna a fošny, s tím rozdílem, že dílenské řezivo jasanové, dubové a jilmové, I. jakostní třídy, pod 50 mm tloušťky, musí být bez dřeně; u řeziva od 30 mm tloušťky může být 30 % kusů s dření proříznutou.
6. Dílenské řezivo.
6. Dílenské řezivo.
3. Jasan, cer (quercus cerris), jilm, akát a ořech.
Třídí se jako dub, při čemž u jilmu a ceru je přípustná — vzhledem k jejich vlastnostem — odlupčivost, kterou je nutno odpočítat v míře. Zdravé jádro u jasanu je přípustné.
Třídí se jako dub, při čemž u jilmu a ceru je přípustná — vzhledem k jejich vlastnostem — odlupčivost, kterou je nutno odpočítat v míře. Zdravé jádro u jasanu je přípustné.
Třídí se jako buk. U olše je přípustná vyhnilá dřeň a vyhnilé suky, nutno je však odpočítat v míře. U habru a hrušky jsou přípustné trhliny na obou plochách až do 3 mm hloubky.
4. Javor, habr, bříza, olše, hruška, třešeň a švestka.
4. Javor, habr, bříza, olše, hruška, třešeň a švestka.
Část II
Část druhá.
Třídění a měření surových vlysů.
Pro zařazení surových vlysů do jednotlivých jakostních tříd jsou směrodatné obě hrany a obě strany surového vlysu. Surové vlysy se vyrábějí z dubu jasanu, jilmu a výjimečně též z jiných dřevin. Pokud se k výrobě použije dubu cerového, musí být zvlášť vytříděn a označen.
Bukové surové vlysy musejí být dobře propařené a mít stejnoměrnou barvu. Vlysy červotočivé nebo jinak hmyzem poškozené jsou nepřípustné.
A. JAKOSTNÍ ZNAKY.
Surové vlysy se třídí podle stejných jakostních znaků jako listnaté řezivo (část první, oddíl A). Není však přípustné jakékoli vady odpočítávat v míře.
Surové vlysy se třídí podle stejných jakostních znaků jako listnaté řezivo (část první, oddíl A). Není však přípustné jakékoli vady odpočítávat v míře.
Tloušťka se měří na celé milimetry. Normální tloušťka je 26 mm, tenčí zboží se přípustné jen po dohodě s kupujícím, musí však být zvlášť vytříděné a označené.
Surové vlysy musejí být ostře rovnoběžně omítané, pravoúhle zaříznuté a vyrobené s nadmírou, která činí v proschlém stavu u šířek 3 mm, u délek 2 cm; nadmíra se nepočítá do hmoty. Podměrnost následkem seschnutí dřeva se připouští až do 4% tloušťky a do 2% šířky.
B. MĚŘENÍ.
Šířka se měří u šířek do 45 mm po 5 mm, u šířek od 50 mm na celé centimetry; zjištěná míra se zaokrouhluje vždy dolů.
Délka se měří až po 100 cm s odstupňováním po 5 cm, u délek přes 100 cm s odstupňováním po 10 cm; zjištěná míra se zaokrouhluje vždy dolů.
Surové vlysy musejí být ostře rovnoběžně omítané, pravoúhle zaříznuté a vyrobené s nadmírou, která činí v proschlém stavu u šířek 3 mm, u délek 2 cm; nadmíra se nepočítá do hmoty. Podměrnost následkem seschnutí dřeva se připouští až do 4% tloušťky a do 2% šířky.
B. MĚŘENÍ.
Šířka se měří u šířek do 45 mm po 5 mm, u šířek od 50 mm na celé centimetry; zjištěná míra se zaokrouhluje vždy dolů.
Délka se měří až po 100 cm s odstupňováním po 5 cm, u délek přes 100 cm s odstupňováním po 10 cm; zjištěná míra se zaokrouhluje vždy dolů.
Surové vlysy smějí mít:
C. JAKOSTNÍ TŘÍDY.
I. jakostní třída:
Surové vlysy musejí být:
Na vnější (levé) straně smějí mít:
II. jakostní třída:
Surové vlysy musejí být:
Surové vlysy smějí mít:
III. jakostní třída:
Surové vlysy musejí být:
C. JAKOSTNÍ TŘÍDY.
I. jakostní třída:
Surové vlysy musejí být:
Na vnější (levé) straně smějí mít:
II. jakostní třída:
Surové vlysy musejí být:
Surové vlysy smějí mít:
III. jakostní třída:
Surové vlysy musejí být:
b) na vnější (levé) straně:
6. běl u dubu a jilmu do tloušťky 5 mm,
7. dřeň a mrazové trhlinky.
a) na vnitřní (pravé) straně:
2. šikmé letokruhy, malé, zdravé, dobře hoblovatelné suky do 1 cm průměru, a to: až do délky 50 cm 1 suk, u délek nad 50 cm nejvýše 2 suky,
3. stopy po skladových skvrnách, načervenalosti, různě zbarvené skvrny, tečky a drobné vady, které použitelnost zboží nesnižují;
5. malé skladové pruhy, zdravé načervenalé skvrny, proužky a tečky. Bukové vlysy musejí mít jednu plochu bez jádra.
2. na vnitřní (pravé) straně bez jakýchkoliv vad; obě hrany této strany musejí být ostré a bez chyb.
4. dobře zarostlé zdravé suky do 1 cm průměru, nepronikající na pravou stranu,
3. u dubu a jilmu běl od 1 cm šířky a 3 mm tloušťky,
1. zdravé, bez trhlin a dřeně,
k vyhlášce č. 903/49.
Ceny listnatého řeziva.
Ceny listnatého řeziva.
I. Prkna a fošny.
1. Základní ceny.
A. Řezivo normálních délek.
| Dřevina | Rozměry | Neomítané | Rovnoběžně omítané | |||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Tloušťka | Šířka | Boules | Pilo-padlé | Jakostní třída | ||||||
| I | II | III | I | II | III | |||||
| mm | cm | Kčs/m3 | ||||||||
| Ořech, třešeň | 20 | do 24 od 25 | 4100 | 3300 | 4050 | 3350 | — | |||
| 4450 | 3650 | — | ||||||||
| 26–100 | do 24 od 25 | 3250 | 3950 | 3250 | — | |||||
| 4350 | 3550 | — | ||||||||
| přes 100 | do 24 od 25 | 3350 | 4050 | 3350 | — | |||||
| 4450 | 3650 | — | ||||||||
| Dub jemnoletý | 20 | do 32 od 33 | 3800 | 2800 | 3550 | 2750 | 4100 | 3200 | — | |
| 3900 | 3000 | — | 4400 | 3500 | ||||||
| 26–100 | do 32 od 33 | 2700 | 3450 | 2700 | — | 4000 | 3100 | — | ||
| 3800 | 2950 | — | 4300 | 3400 | ||||||
| přes 100 | do 32 od 33 | 2800 | 3600 | 2800 | — | 4100 | 3200 | — | ||
| 3900 | 3100 | — | 4400 | 3400 | — | |||||
| Dub s výjimkou ceru, jasan t. zv. bílý | 20 | do 32 od 33 | 3450 | 2560 | 3250 | 2510 | 1700 | 3740 | 2900 | 2000 |
| 3540 | 2750 | 1850 | 4030 | 3190 | 2200 | |||||
| 26–100 | do 32 od 33 | 2460 | 3150 | 2460 | 1650 | 3640 | 2850 | 1950 | ||
| 3440 | 2700 | 1800 | 3930 | 3140 | 2150 | |||||
| přes 100 | do 32 od 33 | 2560 | 3250 | 2560 | 1750 | 3740 | 2950 | 2050 | ||
| 3540 | 2800 | 1900 | 4030 | 3240 | 2250 | |||||
| Hruška, švestka | 20 | do 24 od 25 | 3500 | 2600 | 3300 | 2550 | 1700 | 3800 | 2950 | 2000 |
| 3600 | 2800 | 1850 | 4100 | 3250 | 2200 | |||||
| 26–100 | do 24 od 25 | 2500 | 3200 | 2500 | 1650 | 3700 | 2900 | 1950 | ||
| 3500 | 2750 | 1800 | 4000 | 3200 | 2150 | |||||
| přes 100 | do 24 od 25 | 2600 | 3300 | 2600 | 1750 | 3800 | 3000 | 2100 | ||
| 3600 | 2850 | 1900 | 4100 | 3300 | 2250 | |||||
| Habr, akát | 20 | do 24 od 25 | 2900 | 2210 | 2710 | 2210 | 1600 | |||
| 2950 | 2410 | 1750 | ||||||||
| 26–100 | do 24 od 25 | 2160 | 2660 | 2160 | 1550 | |||||
| 2900 | 2360 | 1700 | ||||||||
| přes 100 | do 24 od 25 | 2260 | 2760 | 2260 | 1650 | |||||
| 3000 | 2460 | 1800 | ||||||||
| Jasan, javor, jilm | 20 | do 32 od 33 | 2900 | 2210 | 2710 | 2210 | 1600 | 3100 | 2450 | 1850 |
| 2950 | 2410 | 1750 | 3350 | 2750 | 2000 | |||||
| 26–100 | do 32 od 33 | 2160 | 2660 | 2160 | 1550 | 3050 | 2400 | 1800 | ||
| 2900 | 2360 | 1700 | 3300 | 2700 | 1950 | |||||
| přes 100 | do 32 od 33 | 2260 | 2760 | 2260 | 1650 | 3150 | 2500 | 1900 | ||
| 3000 | 2460 | 1800 | 3400 | 2800 | 2050 | |||||
| Lípa, bříza, olše | 20 | do 24 od 25 | 2060 | 2520 | 2050 | 1500 | ||||
| 2750 | 2330 | 1650 | ||||||||
| 26-100 | do 24 od 25 | 2700 | 2000 | 2470 | 2000 | 1450 | ||||
| 2700 | 2280 | 1600 | ||||||||
| přes 100 | do 24 od 25 | 2100 | 2570 | 2100 | 1550 | |||||
| 2800 | 2380 | 1700 | ||||||||
| Osika, topol, vrba | 20 | do 32 od 33 | 1870 | 2210 | 1870 | 1150 | ||||
| 2410 | 2060 | 1300 | ||||||||
| 26–100 | do 32 od 33 | 2260 | 1820 | 2160 | 1820 | 1100 | ||||
| 2360 | 2010 | 1250 | ||||||||
| přes 100 | do 32 od 33 | 1920 | 2260 | 1920 | 1200 | |||||
| 2460 | 2110 | 1350 | ||||||||
| Kaštan, jeřáb | 20 | do 32 od 33 | 1820 | 2110 | 1830 | 1050 | ||||
| 2310 | 2020 | 1250 | ||||||||
| 26–100 | do 32 od 33 | 2160 | 1770 | 2060 | 1770 | 1000 | ||||
| 2260 | 1970 | 1200 | ||||||||
| přes 100 | do 32 od 33 | 1870 | 2160 | 1870 | 1100 | |||||
| 2360 | 2070 | 1300 | ||||||||
| Buk nepářeny | 20 | do 32 od 33 | 1770 | 2210 | 2020 | 1350 | 2310 | 2020 | 1550 | |
| 1970 | 1770 | 1500 | 2510 | 2210 | 1700 | |||||
| 26–100 | do 32 od 33 | 2160 | 1720 | 1970 | 2160 | 1300 | 2260 | 1970 | 1500 | |
| 1720 | 1920 | 1450 | 2460 | 2160 | 1650 | |||||
| přes 100 | do 32 od 33 | 1820 | 2070 | 1820 | 1400 | 2360 | 2170 | 1600 | ||
| 2260 | 2020 | 1550 | 2560 | 2260 | 1750 | |||||
| Ostatní listnáče | 20 | do 32 od 33 | 1720 | 2060 | 1720 | 1100 | ||||
| 2260 | 1920 | 1250 | ||||||||
| 26–100 | do 32 od 33 | 2110 | 1670 | 2010 | 1670 | 1050 | ||||
| 2210 | 1870 | 1200 | ||||||||
| přes 100 | do 32 od 33 | 1770 | 2110 | 1770 | 1150 | |||||
| 2310 | 1970 | 1300 | ||||||||
| Jakostní třída | Srážka ze základních cen prken a fošen normální délky | |||
|---|---|---|---|---|
| dub, jasan t. zv. bílý | buk | ořech, třešeň | ostatní dřeviny | |
| Kčs/m3 | ||||
| I. | 500 | 250 | 700 | 350 |
| II. | 550 | 300 | 900 | 400 |
| III. | 650 | 400 | — | 500 |
| pilopadlé | 550 | 300 | 900 | 400 |
| boules | 500 | 250 | 700 | 350 |
B. Kratiny.
2. Přirážky k základním cenám:
Je-li účtována přirážka na dílenské řezivo, nesmí již být účtována přirážka na délku.
Přirážka na délku smí být požadována ten tehdy, je-li kupujícím předem výslovně objednáno a prodávajícím také skutečné dodáno řezivo v přesně určených délkách, a to nejméně 1 m3 od každé jednotlivé délky.
Je-li účtována přirážka na dílenské řezivo, nesmí již být účtována přirážka na délku.
| a) | na délku (neplatí pro kratiny) | 50.— Kčs m3 |
| b) | na dílenské řezivo | 100.— Kčs m3 |
Přirážka na délku smí být požadována ten tehdy, je-li kupujícím předem výslovně objednáno a prodávajícím také skutečné dodáno řezivo v přesně určených délkách, a to nejméně 1 m3 od každé jednotlivé délky.
| Nejvyšší cena u výrobce za 1 m3 | 3600.— Kčs. |
C. Pařížské řezivo.
II. Surové vlysy.
| 2. Přirážka na t. zv. „zrcadlové“ surové vlysy | 20%. | |
1. Základní ceny.
| Dřevina | Jakostní třída | ||
|---|---|---|---|
| I | II | III | |
| Kč/m3 | |||
| dub (s výjimkou ceru), jasan | 3400 | 2800 | 2000 |
| buk (pařený) | 2200 | 1800 | — |
| jilm | 2900 | 2300 | — |
| cer | 1800 | 1500 | — |
III. Zvláštní sazby.
| 1. Za umělé vysoušení 1 m3 řeziva Příplatek za umělé vysoušení smí být požadován jen tehdy, je-li umělé vysoušení provedeno na výslovné přání kupujícího. | 150.— Kčs. |
| 2. Za paření 1 m3 bukového řeziva | 120.— Kčs. |
IV. Zaokrouhlování cen.
1. Výsledné ceny 1 m3 řeziva, vypočítané podle této přílohy, se zaokrouhlují na celé pětikoruny, a to tak, že se nepřihlíží k částkám do 2.50 Kčs a částky přes 2.50 Kčs se zaokrouhlují na nejblíže vyšší celé pětikoruny.
2. Ustanovení odstavce 1 se použije obdobně při výpočtu přirážek podle § 3 vyhlášky.