§ 1
(1) Lékaři a veterináři jsou povinni mít v zásobě, připravovat a vydávat léčiva, pokud vykonávají své povolání
a pokud není zásobení léčivy v těchto místech, závodech, ústavech a zařízeních zajištěno výdejem léčiv podle § 14 odst. 2 nebo § 15 zákona.
a pokud není zásobení léčivy v těchto místech, závodech, ústavech a zařízeních zajištěno výdejem léčiv podle § 14 odst. 2 nebo § 15 zákona.
a) v místech, v nichž je ztíženo zásobení léčivy pro značnou vzdálenost nejbližší lékárny, nebo
b) v závodech, ústavech nebo zařízeních, v nichž je pro značnou potřebu léčiv účelné umožnit jejich výdej,
(2) O tom, na které lékaře a veterináře se vztahuje povinnost podle odstavce 1, rozhoduje krajský národní výbor.
§ 2
(1) Lékaři a veterináři jsou povinni mít v zásobě a vydávat takové druhy léčiv, aby se mohla uspokojit potřeba nutně a pravidelně užívaných léčiv. Léčiva připravují jen v nezbytných případech.
(2) O přípravě a výdeji léčiv lékaři a veterináři platí přiměřeně příslušné předpisy o přípravě a výdeji léčiv v lékárnách.
§ 3
(1) Lékařům a veterinářům dodává léčiva národní podnik Medika podle jejich výběru tak, aby byla zajištěna povinná zásoba léčiv podle ustanovení § 2.
(2) Způsob odběru léčiv a jejich vyúčtování upraví národní podnik Medika v dohodě s Ústřední národní pojišťovnou a příslušným svazem jednotné odborové organisace.
§ 4
Lékařům a veterinářům přísluší za uložení, přípravu a výdej léčiv odměna, jejíž výši určí ministerstvo práce a sociální péče v dohodě s ministerstvy zdravotnictví a zemědělství.
§ 5
Dnem počátku účinnosti této vyhlášky zaniká oprávnění k provozu dosavadních domácích (na Slovensku příručních) lékáren lékařů a veterinářů.
§ 6
§ 7
Tato vyhláška nabývá účinnosti 60 dne po vyhlášení.