Vyhláška státního úřadu plánovacího, kterou se vydávají směrnice pro určování stavebních obvodů a pro řízení o nich.

(1) Pro každou obec, v níž se mají provádět nové pozemní stavby nebo veřejná zařízení s nimi souvisící, se určí jeden nebo více stavebních obvodů.

(2) Stavební obvody se určí tak, aby byla zajištěna soustavná, ucelená a hospodárná výstavba obce v takových celcích, aby se jimi umožnila hromadná stavební výroba.

(3) Stavební obvod se neurčuje pro stavby a veřejná zařízení, která lze podle § 11 vládního nařízení provádět mimo stavební obvod.

(1) V obcích, které mají pravomocný podrobný územní plán (dále jen „podrobný plán“), se stavební obvody určí uvnitř území, určeného tímto plánem pro zastavění.

(2) V území, pro které neplatí podrobný ani upravovači plán, určí krajský národní výbor stavební obvod jen pro stavby, pro které je takové umístění vzhledem k jejich účelu a druhu nezbytné.

(1) V obcích, které mají pravomocný směrný, územní plán (dále jen „směrný plán“), pro něž však dosud neplatí podrobný plán, se stavební obvody určí tak, aby odpovídaly všeobecným směrnicím pro stavební rozvoj obce, obsaženým ve směrném plánu.

(2) Při určení stavebního obvodu v obcích, které nemají pravomocný územní plán ani platný upravovací plán, dbá krajský národní výbor, aby v rámci potřeb jednotného hospodářského plánu

(1) Stavební obvod lze určit jen pro stavby nebo veřejná zařízení, jejichž účel a druh nejsou v rozporu s podrobným nebo směrným plánem, po případě se směrnicemi a pokyny, vydanými podle § 3 odst. 2. Výjimku může na návrh krajského národního výboru povolit státní úřad plánovací v dohodě s ministerstvem techniky. Výjimku je nutno poznamenat ve směrném a podrobném plánu, po případě tyto plány podle povolené výjimky pozměnit.

(2) Grafické schematické znázornění způsobu zastavění a počtu podlaží [§ 5 odst. 1 písm. a) vládního nařízení] se vyznačí v podrobném plánu tak, že u schematicky znázorněného způsobu zastavění se číselně vyjádří počet podlaží.

(3) Znázornění způsobu zastavění a počtu podlaží je rozhodující a závazné pouze pro určení výškové obrysové linie, vyjádřené počtem podlaží.

(1) V obcích, kde platí podrobný plán, jsou první stavební obvody určeny zpravidla již tímto plánem.

(2) Nemá-li obec pravomocný podrobný plán nebo nedostačují-li stavební obvody dosud určené pro potřebu nové výstavby, určí krajský národní výbor další stavební obvody nebo rozšíří obvody dosavadní.

(1) Stavební obvody se určují tak, aby stavební akce byly podle možnosti soustředěny.

(2) Do stavebního obvodu se zařazují:

(3) Stavební obvod zahrnuje kromě ploch potřebných pro vlastní zastavění též plochy, které jsou určeny k účelům souvisícím s výstavbou obce (plochy pro komunikace, sady a pod.).

(4) Stavební obvod nesmí zasahovat do pásu, který se v šíří 500 m prostírá podél státních hranic.

(1) Samostatné stavební obvody je třeba určit pro nové pozemní stavby a veřejná zařízení k účelům

(2) Za stavby pro účely výroby se podle této vyhlášky považují též samostatné administrativní budovy výrobních podniků a objekty skladištní nebo skladiště, souvisící přímo s provozem výrobních jednotek. Výrobou se rozumí jak výroba průmyslová, tak i výroba zemědělská, nikoli však výroba v malých provozovnách, umístěných v budovách, které převážně slouží jinému účelu (na př. obuvnická dílna v obytném domě).

(3) Službami se rozumějí obchod, cestovní ruch, péče sociální, zdravotní a kulturní, školství, tělesná výchova a sport, informace a osvěta, zotavná péče a jiná společenská zařízení. Pro každou stavbu těchto užších skupin je třeba určit samostatný stavební obvod s přihlédnutím k objemové typisaci těchto staveb a k velikosti daných úkolů území obce a k zvláštní povaze a účelu těchto staveb. Podle možnosti je však třeba sdružovat stavební obvody pro stavby, které spolu souvisí svým účelem, doplňují se nebo mohou využívat společných doplňkových zařízení. Sdružují se zejména stavby školské, tělovýchovné a kulturní, aby se tak vytvořila výchovná střediska, v nichž nezastavitelné části obvodů mohou být upraveny jako sadové prostory. Stavební obvody pro účely služeb nesoustřeďují se jen v jediné části obce. Výjimku tvoří obvodový pás, v němž podle potřeby a ve shodě s podrobným plánem mohou být určovány stavební obvody pro účely služeb tak, aby postavené objekty později vytvořily souvislý obvodový pás.

(4) Stavební obvody pro potřeby veřejné správy se určí tak, aby zaujímaly pokud možno ústřední polohu v sídlišti. Stavbami pro účely veřejné správy rozumí se též administrativní budovy masových organisací a národních, komunálních a družstevních podniků, pokud podle způsobu jejich užívání nemohou být zařazeny do jiného stavebního obvodu (na př. výroby, služeb). Ve větších městech budiž však též dbáno toho, aby i jádro obce bylo obydlené (§ 5 odst. 3 vládního nařízení).

(5) Pro hromadné bytové stavební akce několika stavebníků je možno určit současně více stavebních obvodů. Jednotlivé stavební obvody je nutno určit nejvýše v takovém rozsahu, aby mohly být vybaveny potřebnými společenskými zařízeními (jeslemi, mateřskými školami, zařízeními obchodu a pod.). Přitom je třeba dbát toho, aby provoz těchto zařízení nekřížil dopravní spoje dálkové nebo spoje velké místní intensity.

(6) Při určování stavebních obvodů pro účely dopravy je třeba dbát toho, aby stavby v nich provedené nepřekážely stavebnímu rozvoji obce a aby ani svým vzhledem nepůsobily rušivě.

(7) Stavební obvody pro účely asanace budou zpravidla určeny již podrobným plánem, a to v takovém rozsahu, aby přestavba nevyhovujících částí sídliště mohla být provedena co nejdříve a aby ploch takto získaných bylo přednostně využito; tím bude zabráněno nežádoucímu plošnému narůstání obce.

(1) Řízení o určení stavebního obvodu zahájí krajský národní výbor

(2) Z vlastního podnětu zahájí krajský národní výbor řízení,

(3) Zjistí-li místní národní výbor některou z okolností uvedených v odstavci 2, může navrhnout krajskému národnímu výboru, aby zahájil řízení o určení stavebního obvodu.

(4) Stavebník je povinen navrhnout krajskému národnímu výboru zahájení řízení o určení stavebního obvodu prostřednictvím místního národního výboru, a to před zahájením prací na zastavovacím plánu a projektu.

(1) Navrhne-li zahájení řízení o určení stavebního obvodu stavebník, zjistí krajský národní výbor, zda je možno provést stavební investici ve stavebním obvodu již určeném. V kladném případě vyrozumí o tom stavebníka s tím, že v jiném obvodu nelze stavbu provést.

(2) Není-li možno stavbu provést ve stavebním obvodu již určeném, zahájí krajský národní výbor neprodleně řízení o určení stavebního obvodu.

(1) Krajský národní výbor vyhotoví a zašle návrh určení stavebního obvodu místnímu národnímu výboru, okresnímu národnímu výboru a veřejným orgánům, kterých se určení stavebního obvodu dotýká s výzvou, aby se k návrhu vyjádřily ve lhůtě, kterou určí.

(2) Po projednání návrhu s místním a okresním národním výborem a po slyšení stavebníka určí krajský národní výbor stavební obvod výměrem, v němž popíše rozsah stavebního obvodu, uvede účel a druh zastavění a připojí k výměru jako jeho nedílnou součást kopii příslušné části podrobného plánu a kopii katastrální mapy, v níž červeně vyznačí hranice stavebního obvodu. V obcích, kde nemají dosud katastrálních map, se kopie katastrální mapy nahrazují kopií nejpodrobnější mapy, jaká je po ruce, po případe fotoplánem.

(3) Není-li podrobného plánu, uvede se ve výměru o určení stavebního obvodu přípustný stupeň využití obvodu:

(4) Výměr o určení stavebního obvodu doručí krajský národní výbor místnímu a okresnímu národnímu výboru, jakož i veřejným orgánům, kterých se určení stavebního obvodu dotýká, po případě též stavebníkovi, který podal návrh na zahájení řízení o určení stavebního obvodu.

(5) Pravomocně určený stavební obvod se veřejně vyhlásí v obci způsobem v místě obvyklým. Jeden opis výměru s kopií katastrální mapy nebo mapy tuto nahrazující, se připojí jako příloha knihy stavebních obvodů, kterou vede krajský národní výbor a do níž se zapisují pravomocně určené a očíslované stavební obvody s potřebnými údaji.