192/1951 Sb. — Vyhláška ministerstva těžkého průmyslu o některých opatřeních týkajících se nevyužitých telekomunikačních zařízení.

§ 1

Opatření o nevyužitém materiálu podle vládního nařízení č. 107/1949 Sb. se vztahují také na:

	č. plán. skupiny:
telefonní přístroje systému místní baterie	19	20	0,
telefonní přístroje systému ústřední baterie	19	20	1,
telefonní přístroje automatické	19	20	2,
telefonní přístroje řadové	19	20	4,
telefonní přístroje ředitelské, pro spoluposlech a pod.	19	20	5,
telefonní mincovní automaty	19	20	80,
důlní automatické telefonní přístroje	19	20	83,
důlní telefonní přístroje systému místní baterie	19	20	84,
součástky telefonních přístrojů	ex 19	20	9,
telefonní ústředny (včetně jejich součástek)	19	21,
dálnopisné přístroje HEL (včetně jejich součástek)	19	24	1,
dálnopisné přístroje STAR STOP (včetně jejich součástek)	19	24	2,
telegrafní ústředny (včetně jejich součástek)	19	25,
zařízení k utajení hovorů	19	28	4,
diktovací a podobné přístroje	19	28	6

(dále jen „telekomunikační zařízení“), jichž není využito.

(1) Telekomunikační zařízeni, která jsou v místnosti, budově nebo jiné nemovitosti, jejímž uživatelem je
se považují za nevyužitá, není-li jich zapotřebí k zajištění jeho (jejího) plynulého chodu (provozu). Za nevyužitá se u takových orgánů, podniků a organisací považují také telefonní ústředny a telegrafní ústředny, které lze bez újmy provozu vyměnit za menší nebo jednodušší.

a) orgán nebo zařízení veřejné správy nebo soud,

b) národní nebo komunální podnik nebo lidové družstvo,

c) společnost pro zahraniční obchod nebo mezinárodní zasilatelství,

d) podnik, který je pod národní správou veřejného orgánu, národního podniku nebo komunálního podniku,

e) masová organisace,

(2) Telekomunikační zařízení, která jsou v místností, budově nebo nemovitosti jiného než v odstavci 1 uvedeného uživatele, se považují vždy za nevyužitá.

§ 3

Uživatelé místností, budov nebo jiných nemovitostí jsou povinni hlásit nevyužitá telekomunikační zařízení do 15. června 1951, a stane-li se telekomunikační zařízení nevyužitým po této době, do 30 dnů ode dne, kdy se tak stalo příslušnému orgánu Československé státní pošty, národního podniku. Příslušným orgánem je krajská správa spojů (ve Velké Praze: I. správa spojů), v jejímž obvodě je místnost, budova nebo jiná nemovitost, v níž je telekomunikační zařízení.

§ 4

(1) Hlášení podle § 3 musí obsahovat tyto údaje:

a) jméno a příjmení (název), zaměstnání a bydliště ohlašovatelovo,

b) jméno a adresu vlastníka telekomunikačního zařízení, je-li jím někdo jiný než ohlašovatel,

c) označení, po případě stručný popis telekomunikačního zařízení,

d) místo, kde telekomunikační zařízení je,

e) datum hlášení a podpis ohlašovatelův.

(2) Ohlašovatel je povinen na vyzvání podat podrobnější zprávy o nevyužitém telekomunikačním zařízení.

§ 5

Československá státní pošta, národní podnik, se pověřuje, aby v rámci jednotného hospodářského plánu činila opatření pro využití nevyužitých telekomunikačních zařízení. Na její vyzvání jsou majitelé nevyužitých telekomunikačních zařízení povinni jí tato zařízení ve stanovené lhůtě za přiměřenou úplatu přenechat, a jde-li o nevyužitou telefonní (telegrafní) ústřednu podle § 2 odst. 1 věty druhé, nabídnout k výměně.

§ 6

Tato vyhláška se nevztahuje na

1. domácí telefony, schodišťové telefony, t. zv. elektrické vrátné a podobná zařízení jednoduchého provedení, určená k používání jen uvnitř téže budovy,

2. telekomunikační zařízení Československé státní pošty, národního podniku, včetně zařízení propůjčených účastníkům do užívání (na př. telefonních účastnických stanic), Československých státních drah, národního podniku, vojenské, letecké, vodní a plavební správy, Sboru národní bezpečnosti a Československého rozhlasu.

§ 7

Ministerstvo pošt nebo orgán jím zmocněný může stanovit nebo povolit výjimky z ustanovení této vyhlášky.

§ 8

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 20. května 1951.