Vyhláška ministerstva zemědělství o zajištění osiva a sadby pro osev v hospodářském roce 1951/1952 a o výkupu a dodávce osiva a sadby ze sklizně 1951.

(1) Provedení osevu a výsadby zemědělských plodin je jedním ze základních úkolů všech pěstitelů. K splnění tohoto úkolu jsou pěstitelé povinni:

(2) Při vstupu do jednotného zemědělského družstva II. až IV. typu odevzdá pěstitel družstvu na společný osev nebo k výměně na společný osev osivo a sadbu v množství potřebném na osev (osázení) ploch, které dosud obdělával.

(3) Místní národní výbory dbají, a okresní a krajské národní výbory dozírají, aby při výkupu zemědělských plodin bylo ustanovení odstavce 1 bezpodmínečně dodržováno.

(1) Jednotná zemědělská družstva II. až IV. typu si mohou ponechat ze smluvních množitelských ploch šlechtěné osivo obilovin potřebné na 15% plánované osevní plochy obilovin, šlechtěnou sadbu průmyslových bramborů, potřebnou na 24% osevní plochy běžného pěstování a šlechtěnou sadbu bramborů ostatních odrůd, s výjimkou raných odrůd, potřebnou na 22% osevní plochy běžného pěstování. Z ponechaného množství šlechtěného osiva a sadby se nevybírají šlechtitelské poplatky. Tato jednotná zemědělská družstva jsou povinna za tato množství dodat hospodářskému družstvu na protidodávku tržní zboží téže plodiny (případně se jim o toto množství snižuje nárok na náhradní dodávku stanovenou v § 15 odst. 1 písm. a) a nemají nárok na dodávku šlechtěného osiva a sadby obilovin a bramborů uvedených v první větě na osev a výsadbu semenářského dílce.

(1) Pěstitelé, kteří v hospodářském roce 1950/1951 uzavřeli smlouvu o množení osiva a sadby, jsou povinni dodat ze smluvních množitelských ploch veškerou sklizeň, ať byly osivo a sadba v uznávacím řízení uznány nebo zamítnuty, s výjimkou uvedenou v odstavci 2. Jednotná zemědělská družstva II. až IV. typu jsou povinna dodat veškerou sklizeň ze smluvních množitelských ploch až na množství, které si ponechají podle § 4 odst. 1.

(2) Dodávka ze zamítnuté smluvní množitelské plochy u obilovin, luštěnin a bramborů se snižuje o náhradní dodávku, jestliže byla pěstiteli stanovena při rozpisu dodávkových úkolů.

(3) Hospodářská družstva vedou výkaz vykoupeného množství obilovin, luštěnin a bramborů ze zamítnutých množitelských ploch; při tom se řídí pokyny Ústředí pro hospodaření se zemědělskými výrobky, na Slovensku Družstva pro hospodaření se zemědělskými výrobky (dále jen „Ústředí“).

(4) Pěstitel, který nedodržel vlastní vinou smluvní množitelskou plochu nebo nesplní dodávku osiva, obilovin, luskovin, olejnin a sadby bramborové podle množitelské smlouvy, je povinen dodat běžné tržní plodiny téhož druhu a v množství vyplývajícím z jeho dodávkového úkolu v osivu nebo sadbě, a to bez újmy trestní odpovědnosti vyplývající z nesplnění smlouvy. Toto množství určí okresní národní výbor.

(5) Pěstitel, který nedodržel vlastní vinou smluvní množitelskou plochu nebo nesplní smluvní dodávku osiva u cukrovky, krmné řepy, krmné mrkve, zeleninových, travních a jetelových semenných porostů, je povinen bez újmy trestní odpovědnosti, vyplývající z nesplnění smlouvy, dodávku nahradit dodávkou běžných tržních plodin jiného druhu, a to v množství, které stanoví okresní národní výbor.

(1) Pěstitelé lnu a konopí jsou povinni všechen sklizený len a konopí ihned po vysušení odsemenit. Rosit len se semenem se zakazuje.

(2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na pěstitele, kteří podle smlouvy dodají veškerý len se semenem do máčíren.

(3) Máčírny lnu jsou povinny odsemenit převzatý len nejpozději do 15. října 1951 a vyčištěné semeno dodat nejpozději do 31. října 1951 Ústředí.

(4) Pěstitelé lnu, kteří se zavázali k výrobě osiva lnu na zvláštních semenných plochách, jsou povinni tyto plochy přihlásit do uznávacího řízení a dodat z těchto ploch veškerou sklizeň lněného semene.

(5) Z ostatních ploch běžného pěstování jsou pěstitelé povinni dodat veškerou sklizeň lněného semene a konopí s výjimkou množství potřebného pro vlastní osev.

(1) O použití osiva a sadby vykoupených podle §§ 5 až 8 rozhoduje ministerstvo zemědělství. Ústředí je povinno tato množství přednostně a odděleně vykoupit, vést v patrnosti a odděleně skladovat od zboží vykoupeného pro jiné účely než osivové. Při skladování osiva a sadby pečuje Ústředí o to, aby nedošlo k pomíchání druhů, odrůd a stupňů.

(2) Ministerstvo zemědělství stanoví v dohodě s ministerstvem vnitřního obchodu, jakého množství osiva a sadby, vykoupených podle §§ 5 až 8, se použije pro setí a sadbu, a kdy se použije zbývajícího množství pro jiné účely.

(1) Výdej osiva obilovin, luskovin, olejnin, lnu a konopí a sadby bramborové pěstitelům pro běžné pěstování se provádí výlučně na protidodávku, kterou nutno odevzdat nejpozději při odběru osiva a sadby. Pěstitel, který dodá zemědělské plodiny uvedené v předchozí větě na protidodávku před odběrem osiva a sadby, vyžádá si zároveň o tom od vykupovače potvrzení.

(2) Ustanovení odstavce 1 platí obdobně, odebírá-li pěstitel osivo a sadbu pro množení. Potvrdí-li místní národní výbor, že množitel dodal veškeré vyrobené osivo a sadbu a že má dále množit, a nevybral-li si množitel náhradní dodávku, vydá mu hospodářské družstvo osivo a sadbu pro nové množení nebo běžné pěstování bez protidodávky.

(3) O výdeji podle ustanovení odstavce 1 a 2 jsou hospodářská družstva povinna vést podrobnou evidenci.

(4) Způsob plnění protidodávek Československým státním statkům, národnímu podniku, upraví zvlášť ministerstvo zemědělství v dohodě s ministerstvem vnitřního obchodu.

(1) Výdej osiva a sadby na plochy běžného pěstování se provádí podle plánu schváleného ministerstvem zemědělství.

(2) Krajské národní výbory a ústředně plánované podniky; předloží ministerstvu zemědělství návrhy plánů potřeby osiva a sadby podle krajů, druhů plodin a s uvedením plánovaných ploch pro:
osivo ozimů a sadbu bramborů do 30. června 1951,
osivo jarních druhů obilovin do 20. července 1951, předběžný plán a do 31. října 1951 definitivní plán a
ostatní jařiny do 30. listopadu 1951.

(3) Krajské národní výbory a ústředně plánované podniky dbají při stanovení množství osiva a sadby, které má být dodána pro plánované plochy, tohoto postupu, podle něhož mohou přidělit osivo a sadbu:

a)	Jednotným zemědělským družstvům II. až IV. typu, která po prvé provádějí osev na společných honech — na % plochy	Jednotným zemědělským družstvům II. až IV typu, která r. 1950/1951 osela hony šlechtěným osivem — nejvýše na % plochy	Československým statkům, státním, nár. podniku — nejvýše na % plochy	Ostatnímu ústředně plánovanému sektoru — nejvýše na % plochy	Jednotným zemědělským družstvům I. typu a soukromému sektoru — nejvýše na % plochy
obilovin	100	20	20	20	20
kukuřice	100	100	100	100	100
luštěnin jedlých	100	100	50	50	20
luštěnin krmných na zrno	100	50	50	50	20
olejnin na zrno	100	50	50	50	20
lnu a konopí	100	100	100	100	100
bramborů raných	100	20	20	20	20
bramborů průmyslových	100	30	30	30	20
bramborů ostatních	100	27	27	27	20
pro nové podsevy travopolních honů jetelotravní směsky	100	100	100	100	—

Jednotným zemědělským družstvům II. až IV. typu náleží mimo to osivo a sadba na 100% nově rozšířené plochy. Při výpočtu potřeby uvedeného osiva a sadby se odečítají od těchto ploch plochy pro množení, na které budou osivo a sadba přidělovány podle plánu ministerstva zemědělství; krajské národní výbory kromě toho odečítají i ty plochy, na které si jednotná zemědělská družstva II. až IV. typu ponechala osivo a sadbu podle ustanovení § 4.

(4) Osivo a sadbu k množení dodávají Československé státní statky, národní podnik a Ústředí podle plánu ministerstva zemědělství.

(5) Místním národním výborům v obcích, v nichž porosty vykazují nízké výnosy nebo vážné zdravotní závady (na př. sněť obilná nebo rakovina bramborů), přidělí k výměně okresní národní výbor potřebné množství šlechtěného přesevu (přesadby). V takových případech mohou krajské národní výbory nařídit pěstitelům povinnou výměnu osiva a sadby v množství stanoveném krajským nebo okresním národním výborem.

(6) V obcích zamořených rakovinou bramborů může krajský národní výbor nařídit výměnu veškeré sadby bramborové.

(1) Na 1 ha plánované osevní plochy se stanoví toto množství osiva nebo sadby:

(2) Ministerstvo zemědělství, po případě krajský národní výbor podle jeho pokynů může snížit nebo zvýšit množství osiva a sadby na 1 ha.

(1) Náhradní dodávky pokud není dále stanoveno jinak vydává hospodářské družstvo za dodávky osiva a sadby ze smluvních množitelských ploch jednotným zemědělským družstvům a soukromým pěstitelům (odstavec 4) takto:

(2) Náhradní dodávky podle ustanovení odstavce 1 písm. c), d) a f) se vydávají za stejných podmínek i za dodaná osiva z nesmluvních ploch.

(3) Podmínkou pro poskytnutí náhradní dodávky podle odstavce 1 a 2 je dále, že pěstitel splnil dodávky osiva a sadby ve stanoveném výkupním termínu.

(2a) Náhradní dodávky cukru [odstavec 1 písm. e)] přísluší pouze osobám, které provedly práce spojené s výsadbou sazenic, ošetřením kultury během vegetace a sklizní semenaček. Dávky cukru rozvrhne na tyto osoby místní národní výbor, a to poměrně podle přímé účasti na pracech uvedených v předchozí větě. Na příslušné množství cukru vydá oprávněným osobám místní národní výbor poukázky na cukr. Podrobnější pokyny o výdeji a zúčtování poukázek na cukr a o jeho odběru vydá ministerstvo vnitřního obchodu.

(4) Pro jednotná zemědělská družstva a pro soukromé množitele a pěstitele určí na návrh hospodářského družstva náhradní dodávku a její výši okresní národní výbor, který přihlédne k jejich potřebě krmiv. Ustanovení předchozí věty se nevztahuje na náhradní dodávku cukru.