370/1951 Sb.

Vyhláška ministra financí o fakturování a placení za zboží a výkony.

Poslední dostupné znění: 1952-01-01 – 1955-12-31 · 2 znění v historii →

§ 1

Rozsah platnosti.

(1) Tato vyhláška upravuje fakturování a placení dodávek zboží a výkonů, uskutečněných těmito dodavateli:
a) zařízeními v oboru státního hospodářství,
b) hlavními správami a jim podřízenými složkami zásobovacími a odbytovými,
c) národními podniky,
e) komunálními podniky,
f) družstvy, pokud nejsou vedena jen funkcionářsky,
g) podniky pod národní správou vykonávanou některým z podniků uvedených pod písm. c) až f).
(2) Vyhláškou jsou vázáni všichni odběratelé dodavatelů uvedených v odstavci 1.

§ 2

Obsah faktury.

(1) Faktura musí být v záhlaví označena výrazně jako faktura a musí obsahovat:
Údaje podle písm. g) a ch) mohou být uvedeny na zvláštní příloze k faktuře, což musí být ve faktuře poznamenáno.
a) datum vyhotovení a číslo faktury, jakož i název a adresu dodavatele a název (jméno) odběratele a adresu, na kterou má být faktura zaslána;
b) údaj, které objednávky se týká. Zasílá-li se faktura jinému místu, než které objednávku učinilo, též název a adresu objednatele. U zboží dodávaného podle disposičního příkazu úředních distribučních orgánů nebo podle předem stanoveného klíče jest uvést údaje úředního příkazu nebo údaje rozhodnutí o kontingentu;
c) den vyskladnění zboží nebo den dokončení výkonu. Neodebere-li odběratel zboží ve smluvené dodací lhůtě nebo neučiní-li vše, čeho je třeba, aby zboží mohlo být v této lhůtě vyskladněno, platí za den vyskladnění poslední den smluvené dodací lhůty. U dodávek, u nichž se množství zboží určuje teprve po převzetí odběratelem (§ 4 odst. 6), jest uvést den převzetí zboží. Dojde-li při vývozních obchodech příkaz podniků zřízených nebo určených podle zákona č. 119/1948 Sb. k odeslání zboží před uplynutím sjednané dodací lhůty, jest uvést místo dne vyskladnění zboží datum odesílacího razítka dopravcova. U traťových obchodů dovozních platí za den vyskladnění den, kdy zboží po přechodu československé státní hranice bylo převzato dopravcem k další přepravě; fakturuje-li se vsak zboží podle rozhodnutí dodavatele až po převzetí zboží (§ 4 odst. 6), jest uvést den převzetí zboží. Za den dokončení spedičního výkonu se považuje den, kdy byla provedena výsledná kalkulace;
d) den odeslání faktury, který musí být totožný s datem poštovního razítka nebo při doručení poslem se dnem převzetí faktury odběratelem nebo peněžním ústavem;
e) den splatnosti fakturované částky, a je-li splatnost zkrácená, také důvod zkrácení;
f) údaj o tom, z kterého závodu nebo skladu bylo zboží vyskladněno, nebo kterým závodem byl výkon proveden. V případech, kdy sklad nebo závod vyskladňující nebo závod výkon provádějící je v jiné obci než místo fakturující, také údaj o tom, které místo za tento sklad nebo závod fakturuje;
g) množství zboží, jeho pojmenování a druh (jakost) nebo druh a dobu trvání výkonu, po případě počet jednotek výkonu. U zboží a výkonů podléhajících všeobecné dani jest uvést též položku a podpoložku sazebníku všeobecné daně, sazbu a základ této daně; tyto údaje se nemusí uvádět, je-li všeobecná daň paušalována nebo započtena do fakturované částky a při dodávkách zboží maloobchodním podnikům a spotřebitelům. Důvod, pro který se údaje podle předcházející věty neuvádějí, musí být ve faktuře vyznačen, nejde-li o dodávku zboží maloobchodním podnikům nebo spotřebitelům. Sazba všeobecné daně se nemusí uvádět, dodává-li se zboží do daňově vázaného oběhu. Položka ani podpoložka sazebníku všeobecné daně se nemusí uvádět, je-li u příslušného druhu zboží podléhajícího této dani uvedeno číslo zboží podle jednotného seznamu zboží vydaného státním úřadem plánovacím;
h) dodává-li se zboží do daňově vázaného oběhu, údaj o tom, že všeobecná daň nebyla zaplacena;
ch) cenu za jednotku množství zboží nebo výkonu, jakož i úhrnnou cenu. Podniky průmyslu polygrafického mohou uvádět pouze úhrnnou cenu za zboží nebo výkon, podléhající téže položce (podpoložce) oddílu A sazebníku všeobecné daně. U zboží, které výběrčí všeobecné daně zdaňuje, je nutno u každého druhu zboží stejné položky (podpoložky) sazebníku všeobecné daně vyznačit úhrnnou cenu za toto zboží odděleně, na př. ve dvou sloupcích tak, aby z toho byla patrna částka připadající na všeobecnou daň. Totéž platí, fakturuje-li výběrčí všeobecné daně výkon (na př. dopravu, spedici) podléhající této dani. Při dodávkách zdaněného zboží maloobchodním podnikům a spotřebitelům nemusí být částka připadající na všeobecnou daň ve faktuře vyznačena odděleně;
i) fakturuje-li se, až dojde výsledek rozboru nebo na základě oznámení odběratele, den, kdy došel výsledek rozboru nebo oznámení o výsledku rozboru zboží (§ 4 odst. 1), po případě den, kdy došlo oznámení o převzetí zboží (§ 4 odst. 6);
j) u investic číselné označení investice podle jednotného seznamu zboží vydaného státním úřadem plánovacím a testy podle účelu úhrady. U investic nadlimitních jest uvést též čísla investiční jednotky a u investic podlimitních vždy číslo 999;
k) název (jméno) a adresu příjemce zboží, jde-li o traťový obchod, jehož se zúčastní kromě dodavatele a příjemce zboží další odběratel;
l) jiné údaje výslovně předepsané zvláštními předpisy, na př. cenovými;
m) údaje, na nichž se odběratel s dodavatelem dohodl.
(2) Mimo tyto náležitosti může faktura obsahovati zejména:
a) údaje o způsobu, jakým se zboží posílá (drahou, poštou, povozem a pod.), na čí nebezpečí se posílá, zda pojištěné, vyplaceně nebo nevyplacené;
b) doložky o obalu, dopravném a jiných nákladech;
c) náklady za obal, pojištění, dopravu, vážení a pod., které má zaplatit odběratel;
d) místo žalovatelnosti.
(3) Faktura za dodávku energie, vody a za odvedení odpadní vody veřejnými kanalisacemi musí obsahovat:
a) datum vyhotovení a číslo faktury, jakož i název a adresu dodavatele (po případě v obvyklých zkratkách), číslo, po případě název (jméno) a adresu odběratele;
b) den předchozího odpočtu dodávky energie (vody) a stav měřidla;
c) den konečného odpočtu dodávky energie (vody) a stav měřidla;
d) konstantu měřidla, je-li jiná než 1;
e) množství a druh dodávky energie (vody); kde není namontován vodoměr, vypočte se množství odebrané vody nebo odvedené odpadní vody podle směrných čísel stanovených příslušným ústředním úřadem;
f) značku sazby, jakož i úhrnnou cenu;
g) výši stálého platu podle podmínek sjednané sazby;
h) nájemné za měřidla, pokud není zahrnuto ve stálém platu;
ch) údaje uvedené v odstavci 1 písm. d), e), l) a m).
(4) Faktura za výkony opravářské musí obsahovat:
Údaje podle písm. a) a b) mohou být uvedeny na zvláštní příloze k faktuře, což musí být ve faktuře poznamenáno.
a) druh provedeného výkonu podle jednotlivých ucelených částí, cenu za jednotlivé ucelené části, jakož i úhrnnou cenu;
b) množství, pojmenování a druh spotřebovaného materiálu, cenu za jednotku množství materiálu, jakož i úhrnnou cenu;
c) položku sazebníku všeobecné daně a sazbu této daně, částku připadající na tu kterou položku všeobecné daně, jakož i úhrnnou částku této daně;
d) údaje podle odstavce 1 písm. a) až f), l) a m).

§ 3

Sběrná faktura a soupis faktur.

(1) Při stálém styku mezi dodavatelem a odběratelem mohou být dodávky zboží a opakující se výkony uskutečněné v době delší jednoho dne a ne delší jednoho kalendářního měsíce nebo hospodářského období jej nahrazujícího, vyfakturovány
a) sběrnou fakturou nebo
b) soupisem faktur.
(2) Sběrná faktura musí být v záhlaví jako taková označena a musí obsahovat všechny náležitosti podle § 2 odst. 1 písm. a) až m), při čemž místo dne vyskladnění zboží nebo dne dokončení výkonu jest uvést období, ve kterém bylo zboží vyskladněno nebo výkony dokončeny. Sběrná faktura za dodávku energie, vody a za odvedení odpadní vody veřejnými kanalisacemi musí obsahovat údaje podle § 2 odst. 3.
(3) Při soupisu faktur musí být každá dodávka zboží nebo výkon vyfakturovány fakturou vyhovující ustanovením § 2 odst. 1 písm. a) až d) a f) až m). Soupis faktur musí pak být v záhlaví jako takový označen a musí obsahovat:
Údaj podle písm. c) a d) mohou být uvedeny na zvláštní příloze k soupisu faktur, což však musí být v soupisu faktur po znamenáno.
a) datum vyhotovení a číslo soupisu faktur, jakož i název a adresu dodavatele a název (jméno) odběratele a adresu, na kterou má být soupis faktur zaslán,
b) období, jehož se soupis faktur týká,
c) označení (datum a číslo) jednotlivých faktur,
d) výsledné částky jednotlivých faktur,
e) součet výsledných částek jednotlivých faktur.
f) den odeslání soupisu faktur, který musí být totožný s datem poštovního razítka nebo při doručení poslem se dnem převzetí soupisu faktur odběratelem,
g) den splatnosti součtu výsledných částek jednotlivých faktur.
(4) Sběrných faktur nebo soupisů faktur lze používat pouze při dodávkách nebo výkonech, při nichž je tento způsob fakturování sjednán. Tento předpoklad je bez dalšího dán při dodávkách energie a vody, při odvádění odpadní vody veřejnými kanalisacemi a při výkonech kominických, při čemž období pro sběrnou fakturu za dodávku energie může činit až dva měsíce, při dodávkách vody a při odvádění odpadní vody veřejnými kanalisacemi až tři měsíce a při výkonech kominických až jeden rok. Výkony kominické lze vyfakturovat soukromým osobám a soukromým podnikům sběrnou fakturou v polovině zvoleného období za celé období najednou; zvolené období nesmí být delší než jeden rok.

§ 4

Zasílání faktury.

(1) Faktura musí být odeslána zároveň s vyskladněným zbožím, uhrazuje-li se místním inkasním příkazem. Faktura nebo jednotlivá faktura při soupisu faktur musí být odeslány nejpozději do tří všedních dnů po vyskladnění zboží nebo dokončení výkonu, nikoli však před vyskladněním zboží nebo dokončením výkonu. Jde-li však o dodávku výrobku, který se teprve na místě určení montuje, nebo zasílá li se výrobek rozložený v součástky, jejichž montáž provede odběratel, počítá se tato třídenní lhůta ode dne dokončení montáže resp. vyskladnění poslední součástky. U zboží, jež lze vyfakturovat až po provedeném rozboru, jest fakturu odeslat do tří všedních dnů poté, co došel výsledek rozboru. Provádí-li rozbor odběratel, musí tak učinit ve lhůtě sjednané s dodavatelem. Výsledek rozboru je pak povinen oznámit dodavateli doporučeným dopisem nebo dopisem doručeným poslem na potvrzení nejpozději příštího dne po dokončení rozboru. Pro vyfakturování výkonů opravářských se prodlužuje lhůta tří všedních dnů na 6 dnů.
(2) Sběrná faktura nebo soupis faktur musí být odeslány nejpozději do 5 dnů po skončení příslušného období (§ 3 odst. 1). Lhůta 5 dnů se prodlužuje na 14 dnů, jde-li o sběrnou fakturu Československých státních lázní a zřídel a Mediky, národního podniku. Sběrná faktura za dodávku energie, vody a za odvedení odpadní vody veřejnými kanalisacemi musí být odeslána do 14 dnů a za výkony kominické do 5 dnů po skončení příslušného období (§ 3 odst. 4).
(3) Je-li místo vyskladňující nebo výkon provádějící v jiné obci než místo fakturující, s výjimkou případů uvedených v odstavci 6, musí být faktura neb jednotlivá faktura při soupisu faktur odeslána do 6 dnů po vyskladnění zboží nebo dokončení výkonu a sběrná faktura, soupis faktur nebo sběrná faktura za výkony kominické do 9 dnů po skončení příslušného období. Lhůta 6 dnů se prodlužuje pro podniky zřízené nebo určené podle zákona č. 119/1948 Sb., pro státní statky, národní podniky, a pro národní podniky pro těžbu dříví na 8 dnů.
(4) U traťových obchodů, kdy odběratel fakturuje příjemci zboží (svému odběrateli), musí fakturu nebo jednotlivou fakturu při soupisu faktur odeslat příjemci zboží do 10 dnů po vyskladnění zboží a sběrnou fakturu nebo soupis faktur do 12 dnů po skončení příslušného období (§ 3 odst. 1). Tyto lhůty se prodlužují o tři dny a pro podniky zřízené nebo určené podle zákona č. 119/1948 Sb. o 5 dnů, je-li sklad nebo závod vyskladňující v jiné obci, než místo, které za tento sklad nebo závod fakturuje. Vrátí-li však odběratel fakturu dodavateli podle odstavce 8, musí odeslat příjemci zboží fakturu do tří všedních dnů po obdržení správně vyhotovené faktury, při čemž ve faktuře zaslané příjemci zboží uvede také den, kdy správně vyhotovenou fakturu obdržel.
(5) U traťových obchodů, jichž se zúčastní kromě dodavatele, jenž zboží vyskladňuje, a příjemce zboží další dva odběratelé, je první odběratel povinen zaslat druhému odběrateli fakturu nebo jednotlivou fakturu při soupisu faktur do 10 dnů po vyskladnění zboží a sběrnou fakturu nebo soupis faktur do 12 dnů po skončení příslušného období (§ 3 odst. 1). Druhý odběratel je povinen zaslat příjemci zboží fakturu nebo jednotlivou fakturu při soupisu faktur do 15 dnů po vyskladnění zboží a sběrnou fakturu nebo soupis faktur do 17 dnů po skončení příslušného období (§ 3 odst. 1). Uvedené lhůty se prodlužují o další tři dny, je-li sklad nebo závod vyskladňující v jiné obci než místo, které za tento sklad nebo závod fakturuje. První i druhý odběratel může podle odstavce 8 vrátit fakturu do dvou dnů po jejím obdržení. Vrátí-li první odběratel fakturu, musí odeslat druhému odběrateli fakturu do dvou dnů po obdržení nové správně vyhotovené faktury od dodavatele. Vrátí-li však fakturu druhý odběratel, je první odběratel povinen zaslat mu novou správně vyhotovenou fakturu do dvou dnů po obdržení vadné faktury. Druhý odběratel je povinen v takovém případě zaslat fakturu příjemci zboží do dvou dnů po obdržení nové správně vyhotovené faktury. Z faktur zaslaných prvním odběratelem druhému odběrateli a tímto příjemci zboží musí být patrno, proč došlo k prodloužení lhůt pro zaslání faktur.
(6) U takových traťových obchodů dovozních, u nichž se dodávka fakturuje podle rozhodnutí dodavatele až po převzetí zboží, nebo u dodávek, u nichž se množství zboží určuje teprve po jeho převzetí odběratelem, musí se převzetí uskutečnit nejpozději příštího dne po dodání dokladů doprovázejících zásilku odběrateli (příjemci), nebude-li prokázáno dokladem vystaveným dopravcem, že zboží v této lhůtě nemohlo být od něho převzato. V téže lhůtě musí být rovněž zjištěno i množství zboží. V případech, kdy Československé státní dráhy, národní podnik, dopravují vagony se zbožím na t. zv. předávkovou kolej, prodlužuje se lhůta k převzetí zboží a k případnému zjištění jeho množství o další den. Den dodání dokladů doprovázejících zásilku se do lhůty nepočítá. Odběratel (příjemce) je povinen doporučeným dopisem nebo dopisem doručeným poslem na potvrzení oznámit dodavateli den převzetí zboží a jeho množství, případně jiné údaje dohodnuté s dodavatelem, a to nejpozději příštího dne po převzetí zboží. Dodavatel se může s odběratelem dohodnout, aby oznámení o převzetí zboží bylo zasláno telegraficky nebo dálnopisem nebo, aby údaje související s převzetím zboží byly sděleny telefonicky. Faktura pak musí být odeslána do tří všedních dnů poté, kdy došlo oznámení o převzetí zboží; fakturuje-li se však zboží sběrnou fakturou, musí být tato odeslána ve lhůtě uvedené v odstavci 2.
(7) Při nestavebních investicích velkého rozsahu a jejich opravách nebo při jednotlivých etapách nestavebních investic velkého rozsahu nebo při provádění výstav velkého rozsahu nebo při dodávce jednotlivého výrobku zhotoveného podle zvláštního požadavku odběratele (prototyp), které lze vyfakturovat jen podle výsledné kalkulace, musí být faktura odeslána nejpozději do 4 týdnů po uplynutí kalendářního měsíce nebo hospodářského období jej nahrazujícího, v němž nestavební investice velkého rozsahu nebo její etapy nebo jednotlivý výrobek byly vyskladněny, resp. opravy nebo práce na výstavě dokončeny. Faktura za montáž nestavební investice velkého rozsahu nebo za etapu montáže, které lze vyfakturovat jen podle výsledné kalkulace, musí být odeslána do 4 týdnů po uplynutí kalendářního měsíce nebo hospodářského období jej nahrazujícího, v němž byla montáž dokončena, resp. u etap montáže do 4 týdnů po uplynutí příslušného období (§ 7 odst. 2), v němž byla etapa provedena; u zahraničních montáži pak do 5 týdnů po obdržení montážních výkazů z montážního staveniště, při čemž den obdržení montážních výkazů musí být z faktury patrný, nejpozději však do 10 týdnů po uplynutí kalendářního měsíce nebo hospodářského období jej nahrazujícího, v němž byly montážní práce provedeny. V uvedených případech musí dodavatel již v nabídce odůvodnit, proč je nutno stanovit cenu až na podkladě výsledné kalkulace. Faktura za montáž provedenou zahraničním dodavatelem v tuzemsku musí být odeslána odběrateli podnikem zřízeným nebo určeným podle zákona č. 119/1948 Sb. nejpozději do 6 dnů po doručení faktury zahraničního dodavatele. Tento den musí být z faktury jmenovaného podniku patrný. Faktury za provádění výzkumných prací nebo jejich etap (§ 7 odst. 4) musí být odeslány v těchže lhůtách jako faktura za tuzemskou montáž nestavební investice velkého rozsahu. Faktury za investice a jejich udržování prováděné Československými státními drahami, národním podnikem, nebo jinými národními podniky na vlečkách, nebo Československou státní poštou, národním podnikem, musí být odeslány do konce měsíce, který následuje po měsíci, v němž byly investice nebo udržovací práce dokončeny.
(8) Odběratel může do 5 dnů po obdržení vrátit dodavateli fakturu, neobsahuje-li podstatné náležitosti, t. j. správné údaje, které musí faktura podle vyhlášky obsahovat; v takovém případě je však povinen vyznačit ve vrácené faktuře nesprávné údaje nebo chybějící náležitosti. Odesláním takové vadné faktury nesplnil dodavatel s hlediska všeobecné daně povinnost vydat odběrateli náležitý doklad (§ 16 odst. 2 zákona č. 283/1948 Sb., o všeobecné dani, ve znění zákona č. 263/1949 Sb.). Nová správně vyhotovená faktura musí být odeslána odběrateli do tří všedních dnů po doručení vadné faktury dodavateli, při čemž v nové správně vyhotovené faktuře jest uvést den, kdy dodavatel vadnou fakturu obdržel.
(9) Den vyskladnění zboží nebo den dokončení výkonu [§ 2 odst. 1 písm. c)] se nepočítá do lhůty pro zaslání faktury.
(10) Dodavatelé uvedení v § 1 odst. 1, kteří dodávají zboží jednotným zemědělským družstvům nebo provádějí pro ně výkony, jsou povinni odeslat stejnopis faktury
a) u dodávek provozních — peněžnímu ústavu, se kterým je jednotné zemědělské družstvo v peněžním spojení provozní povahy,
b) u dodávek nestavebních investic — peněžnímu ústavu, se kterým je jednotné zemědělské družstvo v peněžním spojení investiční povahy.

§ 5

Placení faktury.

(1) Fakturu, sběrnou fakturu nebo soupis faktur musí odběratel zaplatit do 14 dnů po jejich odeslání, nebyla-li zvláštním předpisem nebo dohodou stran stanovena kratší platební lhůta. Den odeslání faktury se do lhůty nepočítá. Platební lhůta se zkracuje o dny, o které byly překročeny lhůty k provedení rozboru a k odeslání výsledku rozboru odběratelem (§ 4 odst. 1), k převzetí zboží a k oznámení o převzetí zboží (§ 4 odst. 6), a to i tehdy, když v údaji o splatnosti fakturované částky nebylo toto zkrácení platební lhůty uvedeno. Platební lhůta musí být dodržena, i když v ní nemohlo být zboží převzato co do množství a druhu (jakosti) nebo výkon schválen. Vrátí-li odběratel fakturu (§ 4 odst. 8), běží platební lhůta teprve ode dne odeslání nové správně vyhotovené faktury.
(2) Lhůta splatnosti je dodržena, obdrží-li peněžní ústav v poslední den lhůty v úředních hodinách pro styk se stranami příkaz k provedení úhrady. Peněžní ústav je povinen v oznámení o zúčtování ve prospěch uvést den, kdy došel příkaz k úhradě. Obdrží-li peněžní ústav příkaz k provedení úhrady po úředních hodinách pro styk se stranami, uvede v oznámení o zúčtování ve prospěch příští všední den jako den, kdy příkaz došel. Provádí li se úhrada prostřednictvím několika peněžních ústavů, rozhoduje den, kdy došel příkaz prvnímu ústavu.
(3) Nemohla-li být úhrada faktury provedena ani v poslední den její splatnosti pro nedostatek prostředků na účtě odběratele nebo proto, že úhrada není přípustná podle předpisů pro kontrolu plnění plánu, vrátí peněžní ústav příkaz k provedení úhrady odběrateli s uvedením důvodu, pro který nemůže úhradu provést. V takovém případě platí, že příkaz k úhradě nebyl peněžnímu ústavu odeslán.
(4) Placení se může vztahovat pouze na určité faktury. Proti penále, poplatku z prodlení, náhradě ve výši poplatku z prodlení a úrokům podle § 11 nelze započíst vzájemnou pohledávku. Vzájemnou pohledávku nelze započíst ani proti částce uvedené ve faktuře, vyjma v mezipodnikovém zúčtovacím styku.

§ 6

Penále a poplatek z prodlení.

(1) Zjistí-li odběratel, že dodavatel neodeslal fakturu, sběrnou fakturu, jednotlivou fakturu při soupisu faktur nebo soupis faktur ve stanovených lhůtách (§§ 4 a 8), je povinen účtovat dodavateli a dodavatel odběrateli zaplatit penále ve výši 1% konečné částky té které faktury, nejméně však 50 Kčs. Činí-li prodlení při zaslání faktury více než měsíc, účtouje se penále za každý další i započatý kalendářní měsíc opět ve výši 1% konečné částky faktury, nejméně však opět 50 Kčs. Částku 50 Kčs je nutno účtovat, i když vypočtené penále je nižší než 50 Kčs. Účastníci mezipodnikového zúčtovacího styku neplatí však penále v případech, kdy byla překročena lhůta k odeslání faktury, sběrné faktury nebo soupisu faktur proto, že den určený Státní bankou československou pro mezipodnikové zúčtování následuje po lhůtách stanovených k odeslání zmíněných faktur.
(2) Jestliže odběratel neobdržel fakturu, je povinen doporučeným dopisem vyžádat si ji od dodavatele, a to nejpozději do 6 dnů poté, co mohl zjistit, že lhůta pro zaslání faktury uplynula, a zároveň jeho opisem uvědomit peněžní ústav, se kterým je dodavatel v peněžním spojení provozní povahy. Odběratel může se s dodavatelem dohodnout, že zaslání faktury bude žádat obyčejným dopisem. Dodavatel nemůže odmítat placení penále, jestliže odběratel uvedenou povinnost nesplnil.
(3) U takových traťových obchodů, kdy odběratel kupuje zboží bez všeobecné daně a teprve sám účtuje příjemci zboží všeobecnou daň, tvoří základ pro výpočet penále podle odstavce 1 konečná částka faktury bez všeobecné daně. To platí pouze tehdy, když odběratel neodeslal příjemci zboží fakturu ve stanovených lhůtách proto, že nedostal včas fakturu od svého dodavatele, a za předpokladu, že svou fakturu odešle příjemci zboží do tří všechních dnů poté, co fakturu od svého dodavatele obdržel. V takových případech je odběratel povinen uvést ve faktuře zaslané příjemci zboží den, kdy fakturu od dodavatele obdržel.
(4) Ustanovení odstavce 3 platí obdobně i pro vyúčtování penále příjemcem zboží, jde-li o traťové obchody podle § 4 odst. 5, avšak s tím rozdílem, že lhůta tří všedních dnů pro zaslání faktury se zkracuje na dva dny.
(5) Ustanovení odstavce 1 platí obdobně i v případech, kdy nebyla odeslána faktura za obaly ve lhůtě stanovené v § 9 odst. 2 a 8, jakož i v případech, kdy nebyla vyúčtována náhrada za opotřebení obalů nebo náhrada za poškození obalů vrácených ve lhůtě sjednané nebo zvláštními předpisy stanovené, nebo jejichž pohotovost k odevzdání byla v této lhůtě podle ujednání oznámena, a to ve lhůtě uvedené v § 9 odst. 7 a 8.
(6) Je-li odběratel v prodlení s placením faktury, sběrné faktury nebo soupisu faktur, je dodavatel povinen účtovat a odběratel dodavateli zaplatit poplatek z prodlení ve výši 1% z dlužné částky jednou provždy a vedle toho ještě ½‰ z dlužné částky za každý den prodlení, celkem však nejméně 50 Kčs. Částku 50 Kčs je nutno účtovat, i když vypočtený poplatek z prodlení je nižší než 50 Kčs.
(7) Penále a poplatek z prodlení mají být vyúčtovány do 30 dnů po získání všech podkladů pro stanovení jejich výše.
(8) Penále a poplatek z prodlení se promlčují v jednom roce. Promlčecí doba pro penále počíná dnem odeslání faktury a pro poplatek z prodlení dnem zaplacení faktury.
(9) V příkazech k provedení úhrady penále a poplatku z prodlení musí být zvlášť označeno, že jde o úhradu penále nebo poplatku z prodlení.
(10) Stejnopis vyúčtování penále nebo poplatku z prodlení zašle odběratel resp. dodavatel, který je vyúčtoval, peněžnímu ústavu, s nímž je v peněžním spojení provozní povahy strana, které penále nebo poplatek z prodlení byl vyúčtován. Stejnopis vyúčtování poplatku z prodlení soukromému podniku nebo soukromé osobě není třeba zasílat peněžnímu ústavu.
(11) Zařízení v oboru státního hospodářství neplatí penále, náhradu ve výši poplatku z prodlení nebo úroky podle § 11 státní správě; rovněž státní správa neplatí poplatek z prodlení, náhradu ve výši poplatku z prodlení nebo úroky podle § 11 zařízením v oboru státního hospodářství.
(12) Soukromé osoby a soukromé podniky nesmějí požadovat penále, poplatek z prodlení a náhradu ve výši poplatku z prodlení od dodavatelů uvedených v § 1 odst. 1.

§ 7

Nestavební investice velkého rozsahu, vývojové práce pro vojenskou správu a výzkumné práce.

(1) Nestavební investice velkého rozsahu se vyfakturují a uhradí ve smyslu vyhlášky podle etap stanovených hospodářskou smlouvou. Není-li hospodářská smlouva sjednána, stanoví smluvní strany ve shodě s kontrolou výrobního resp. dodávkového plánu etapy (dílčí dodávky) investic. Nedojde-li k dohodě smluvních stran, stanoví etapy věcně příslušné ministerstvo dodavatele v dohodě s věcně příslušným ministerstvem odběratele. Každá dodávkově dokončená etapa investic se samostatně vyfakturuje a uhradí podle vyhlášky. Ve fakturách, které musí být označeny pořadovým číslem, jest uvést též název nestavební investice a údaj, že jde o dílčí dodávku, při čemž v poslední faktuře musí být uveden také přehled o provedených etapách a jejich úhradách. U vývozních obchodů se považuje za etapu každá dílčí dodávka vyskladněná a odeslaná najednou.
(2) Za etapu podle odstavce 1 lze považovat také montáž nestavební investice velkého rozsahu, provedenou nejméně za kalendářní měsíc nebo hospodářské období jej nahrazující. Vyfakturovat lze jen provedené montáže. Ve faktuře za montáž musí být zvlášť uvedeno, jaké částky připadají na montáž té které etapy nestavební investice. Bude-li za montáž vystaveno více faktur, musí být v poslední faktuře uveden také přehled o tom, jaké částky připadají celkem na montáž té které etapy nestavební investice, a jednotlivé faktury, v nichž jest uvésti též název nestavební investice a údaj, že jde o dílčí montáž, musí být označeny pořadovým číslem. Ve fakturách za zahraniční montáže není třeba uvádět, jaké částky připadají na montáž té které etapy nestavební investice.
(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 platí obdobně pro vývojové práce pro vojenskou správu s tím rozdílem, že etapy stanoví ministerstvo národní obrany samo.
(4) Výzkumné práce se vyfakturují a uhradí podle vyhlášky po jejich dokončení, nebylo-li sjednáno, že se vyfakturují a uhradí podle etap. Za takovou etapu lze také považovat výzkumné práce provedené nejméně za kalendářní měsíc nebo hospodářské období jej nahrazující.

§ 8

Dodávky zboží dovezeného z ciziny.
Dodávku zboží dovezeného z ciziny, jež je určeno k dalšímu zpracování, nebo dodávku těžkého investičního statku dovezeného z ciziny, jejichž definitivní prodejní cenu lze stanovit pouze dodatečně, vyfakturuje dodavatel tuzemskému odběrateli cenou zjištěnou podle údajů, které jsou mu známé, nebo prozatímní cenou s odběratelem sjednanou. Bude-li fakturovaná částka vyšší, než by byla podle definitivní ceny, vrátí dodavatel nejen přeplatek, nýbrž i úroky z tohoto přeplatku ve výši debetních úroků bankovních, platných pro provozní úvěr odběratele, ode dne zaplacení faktury do dne vrácení přeplatku. Totéž se vztahuje na případný poplatek z prodlení, připadající na přeplatek. Tyto částky je dodavatel povinen uhradit do 14 dnů ode dne, kdy mohl vypočíst definitivní cenu. Je-li dodavatel v prodlení s placením, je povinen platit z těchto částek poplatek z prodlení podle § 6 odst. 6. Bude-li definitivní cena vyšší než původně fakturovaná, vyfakturuje dodavatel tento doplatek do tří všedních dnů poté, co mohl vypočíst definitivní cenu, zvláštním dodatkem k původní faktuře včetně úroků z tohoto doplatku ve výši debetních úroků bankovních, platných pro jeho provozní úvěr, ode dne splatnosti původní faktury do dne splatnosti dodatku k faktuře. Na dodatek k faktuře se vztahují ustanovení této vyhlášky.

§ 9

(1) Obaly, jejichž vrácení bylo zvláštními předpisy nařízeno nebo předem vymíněno, se vykazují v příslušné faktuře pouze evidenčně podle množství a druhů. U obalů, jejichž vrácení bylo jen vymíněno, musí být kromě toho uvedena také jejich cena, předem sjednaná s odběratelem resp. cena zvláštními předpisy stanovená.
(2) Nevrátí-li odběratel obaly ve lhůtě sjednané nebo zvláštními předpisy stanovené, nebo vrátí-li je v této lhůtě ve stavu neupotřebitelném, vyfakturuje je dodavatel do 14 dnů po vyskladnění obalů za cenu sjednanou nebo zvláštními předpisy stanovenou, při čemž za den vyskladnění se považuje příští všední den po uplynutí lhůty pro vrácení obalů nebo den, kdy neupotřebitelné obaly dodavatel obdržel. Totéž platí, neoznámí-li odběratel podle ujednání ve lhůtě sjednané nebo zvláštními předpisy stanovené pohotovost k odevzdání obalů, nebo oznámí-li to, ale obaly jsou při jejich převzetí neupotřebitelné. Vrátí-li odběratel obaly nebo oznámí-li podle ujednání pohotovost k jejich odevzdání po lhůtě sjednané nebo zvláštními předpisy stanovené, vyfakturuje je podniku, který zboží s obaly vyskladnil, při čemž částka, kterou může obaly fakturovat, t. j. částka jemu fakturovaná, se snižuje za každých i započatých 14 dnů o 10%. Odběratel je povinen zaslat fakturu za obaly ve lhůtách stanovených v § 4 odst. 1 a 3. Tyto lhůty se počítají ode dne, kdy odběratel fakturu za obaly od dodavatele obdržel a vrátil-li obaly později, ode dne, kdy obal zaslal podniku, který je se zbožím vyskladnil, nebo kdy podle ujednání oznámil pohotovost k odevzdání obalů. Tento den musí být z faktury patrný.
(3) Jestliže obaly byly vráceny nebo byla-li podle ujednání oznámena pohotovost k jejich odevzdání teprve po lhůtě sjednané neb zvláštními předpisy stanovené, avšak před vyfakturováním obalů podle odstavce 2, může dodavatel účtovat přímo náhradu ve výši 10% ze sjednané nebo zvláštními předpisy stanovené ceny obalů, a to za každých i započatých 14 dnů prodlení s vrácením obalů nebo odesláním oznámení o pohotovosti k jejich odevzdání. Tím však není dotčena povinnost dodavatele zaplatit penále podle § 6 odst. 1 z částky sjednané nebo zvláštními předpisy stanovené za obaly, jestliže nedodržel lhůtu 14 dnů k jejich vyfakturování.
(4) Připadne-li poslední den lhůty pro vrácení obalů do doby přechodného zastavení přepravy obalů, prodlužuje se sjednaná nebo zvláštními předpisy stanovená lhůta pro jejich vrácení o 14 dnů, počítaných ode dne odvolání tohoto obmezení.
(5) Odběratel musí oznámit do 10 dnů po převzetí zboží, kolik obalů bylo během dopravy poškozeno tak, že se staly neupotřebitelnými. K oznámení jest připojit příslušné potvrzení dopravce. Zasílá-li se zboží s obaly na nebezpečí odběratele, vyfakturuje mu dodavatel takové obaly cenou pořizovací, a to do 14 dnů poté, co oznámení s potvrzením dopravce obdržel, při čemž ve faktuře uvede den, kdy oznámení obdržel. Opomene-li odběratel oznámení s potvrzením dopravce včas odeslat, vyfakturuje mu dodavatel neupotřebitelné obaly podle odstavce 2 bez ohledu na to, zda zboží bylo nebo nebylo zasláno na jeho nebezpečí.
(6) Obdrží-li podnik, který zboží a obaly vyskladnil, obaly ve stavu poškozeném (nehledíc k normálnímu opotřebení), může požadovat náhradu podle jejich pořizovací ceny. Obdrží-li však obaly před uplynutím sjednané nebo zvláštními předpisy stanovené lhůty ve stavu neupotřebitelném, může požadovat náhradu podle jejich pořizovací ceny, bude-li prokázáno potvrzením dopravce, že se obaly staly neupotřebitelnými během dopravy, jinak podle ceny sjednané nebo zvláštními předpisy stanovené. Pro reklamace platí obdobně ustanovení § 11.
(7) Sjednanou nebo zvláštními předpisy stanovenou náhradu za opotřebení obalů lze požadovat nejvýše za dobu, ve které mají být obaly podle dohody nebo zvláštních předpisů vráceny. Náhradu za opotřebení obalů nebo náhradu za poškození obalů, vrácených ve lhůtě sjednané nebo zvláštními předpisy stanovené, nebo jejichž pohotovost k odevzdání byla v této lhůtě podle ujednání oznámena, nutno požadovat do 6 dnů poté, co obaly obdržel podnik, který je se zbožím vyskladnil. Příslušnou částku je odběratel povinen uhradit do 14 dnů ode dne odeslání vyúčtování náhrady za opotřebení obalů nebo náhrady za jejich poškození; z vyúčtování musí být patrný den, kdy obdržel obaly podnik, který je se zbožím vyskladnil. Je-li odběratel v prodlení s placením, je povinen platit poplatek z prodlení podle § 6 odst. 6. Náhradu za opotřebení obalů lze zahrnout do příslušné faktury za zboží.
(8) Nefakturuje-li dodavatel podle odstavce 2 při obchodech traťových obaly vyskladněné se zbožím přímo příjemci zboží, nýbrž svému odběrateli, platí pro další zasílání faktur obdobně ustanovení § 4 odst. 4 resp. 5 s tím rozdílem, že lhůty uvedené v těchto odstavcích pro zasílání faktury se prodlužují o 8 dnů. Jestliže dodavatel nevyúčtoval při týchž obchodech náhradu za opotřebení obalů nebo náhradu za poškození obalů podle odstavce 7 přímo příjemci zboží, nýbrž svému odběrateli, platí pro další zasílání vyúčtování obdobně ustanovení § 4 odst. 4 resp. 5 o zasílání faktur v případech, kdy místo vyskladňující je v jiné obci než místní fakturující. Pro zasílání a vrácení faktur za obaly odběratelem resp. odběrateli platí rovněž ustanovení § 4 odst. 4 resp. 5.
(9) Ustanovení odstavců 1 až 8 se nevztahují na láhve, obaly půjčené pivovary, cisterny a hrncové vozy.

§ 10

Zákazy.

(1) Není přípustné požadovat a poskytovat:
a) kauce, vadia, záruční listiny a zajištění jiného druhu,
b) skonta,
c) zálohy, vyjma záloh na láhve a na bedny pro pivní láhve,
d) placení před vyskladněním zboží nebo před provedením výkonu,
e) placení dobírkou. Zasílání zboží dobírkou je však přípustné, nepřevyšuje-li úhrnná cena dodávky zboží 2.000 Kčs. Tato částka se snižuje na 1.000 Kčs, jde-li o dodávku zboží pro státní správu nebo zařízení v oboru státního hospodářství.
(2) Záruky nebo zálohy nebo placení předem nebo placení dobírkou nebo při vyskladnění zboží nebo ihned po provedení výkonu lze požadovat výjimečně od družstev, a to:
Při placení zálohovém nebo placení předem je dodavatel povinen poskytnout družstvu jakožto odběrateli úrokovou náhradu ve výši debetních úroků bankovních, platných pro provozní úvěr družstva (při nestavebních investicích ve výši platné pro investiční úvěr), a to ode dne uhrazení zálohy nebo platby předem do dne splatnosti fakturované částky.
a) při nejistotě o platební schopnosti družstva,
b) nedodržuje-li družstvo platební lhůty,
c) při dodávkách speciálního zboží zhotoveného pro družstvo podle jeho zvláštních požadavků (podle vzorů, nákresů a pod., lišících se od běžné výroby), které by bylo jinak neprodejné nebo prodejné jen se ztrátou.
(3) Od soukromých podniků a od soukromých osob, po případě od podniků uvedených v § 1 odst. 1 písm. g), lze požadovat zajištění všeho druhu, placení zálohové, placení předem nebo placení dobírkou, placení při vyskladnění zboží nebo ihned po provedení výkonu.

§ 11

Odpovědnost za vady a reklamace.

(1) Placením ve lhůtě uvedené v § 5 odst. 1 nepozbývá odběratel nároků z odpovědnosti za vady, a to ani tehdy, jestliže je zjistil a vytkl před placením. Uplatňování nároku z odpovědnosti za vady nebo reklamace se může vztahovat pouze na určitou fakturu.
(2) Uplatní-li odběratel nárok z odpovědnosti za vady v platební lhůtě, musí v této lhůtě zaplatit částku faktury, která není zmíněným nárokem dotčena. Nebude li nárok z odpovědnosti za vady uznán důvodným dohodou stran nebo rozhodnutím příslušného orgánu a přesáhne-li neoprávněně zadržená částka zároveň 10% konečné částky faktury, je odběratel povinen doplatit dodavateli zadrženou částku a zároveň platit z této částky poplatek z prodlení podle § 6 odst. 6 ode dne splatnosti faktury do dne úhrady zadržené částky. Jinak je odběratel povinen doplatit zadrženou částku včetně úroků z této částky ve výši debetních úroků bankovních, platných pro provozní úvěr dodavatele, a je-li dodavatelem zařízení v oboru státního hospodářství, ve výši 3.6%, a to ode dne splatnosti faktury do dne zaplacení zadržené částky, částky uvedené v předchozí větě je odběratel povinen uhradit do 14 dnů ode dne, kdy nárok z odpovědnosti za vady nebyl uznán důvodným; je-li v prodlení s placením, je povinen platit z těchto částek poplatek z prodlení podle § 6 odst. 6.
(3) Jestliže odběratel nezadržel částku odpovídající nároku z odpovědnosti za vady a tento nárok byl pak uznán důvodným dohodou stran nebo rozhodnutím příslušného orgánu, je dodavatel povinen vrátit odběrateli zaplacenou částku odpovídající nároku z odpovědnosti za vady, a nejde-li o případ podle odstavce 4, také zaplatit úroky z této částky ve výši debetních úroků bankovních, platných pro provozní úvěr odběratele, a je-li odběratelem státní správa nebo zařízení v oboru státního hospodářství, ve výši 3,6%, a to ode dne zaplacení faktury do dne vrácení částky odpovídající nároku z odpovědnosti za vady. Tyto částky je dodavatel povinen uhradit do 14 dnů ode dne, kdy nárok z odpovědnosti za vady byl uznán důvodným; je-li v prodlení s placením, je povinen platit z těchto částek poplatek s prodlení podle § 6 odst. 6.
(4) Jestliže odběratel nezadržel částku odpovídající nároku z odpovědnosti za vady a tato částka přesahuje 10% konečné částky faktury, je dodavatel povinen vrátit nejen zaplacenou částku, odpovídající uznanému nároku z odpovědnosti za vady, nýbrž také zaplatit z ní náhradu ve výši poplatku z prodlení podle § 6 odst. 6 ode dne zaplacení faktury odběratelem do dne úhrady částky odpovídající nároku z odpovědnosti za vady.
(5) Ustanovení odstavců 1 až 4 platí obdobně:
a) pro reklamaci z jiných důvodů než z odpovědnosti za vady,
b) pro námitky proti částkám uvedeným ve faktuře za výkon nebo za dodávku zboží, jehož cena byla stanovena podle výsledné kalkulace (§ 4 odst. 7).
(6) Dodavatel není povinen zaplatit náhradu ve výši poplatku z prodlení ani úroky (odstavce 3 až 5) v případech, kdy z týchž důvodů platí penále podle vyhlášek vydaných podle § 10 odst. 1 zákona č. 99/1950 Sb., o hospodářských smlouvách a státní arbitráži.

§ 12

Všeobecná ustanovení.

(1) Připadne-li poslední den kterékoliv lhůty uvedené ve vyhlášce na den pracovního klidu, je posledním dnem lhůty nejblíže příští den pracovní.
(2) Konečná částka faktury, náhrady za opotřebení obalů nebo jejich poškození, náhrady podle § 9 odst. 3, penále, poplatku z prodlení, náhrady ve výši poplatku z prodlení a úroků podle § 1 se zaokrouhluje na celé koruny, a to při haléřové částce do 50 haléřů dolů a přes 50 haléřů nahoru.
(3) U národních podniků energetických může sběrnou fakturu nahradit odběrní knížka energie schválená ministerstvem paliv a energetiky v dohodě s ministerstvem financí. Jsou-li odběrateli státní správa nebo zařízení a podniky uvedené v § 1 odst. 1 nelze nahradit sběrnou fakturu odběrní knížkou.

§ 13

Omezení platnosti.

(1) Vyhláška se nevztahuje:
a) na obchodní styk s dodavateli a odběrateli v cizině,
b) na výkony prováděné Československou státní poštou, národním podnikem, v poštovním, telefonním a telegrafním provozu
c) na přepravní výkony národních dopravních podniků a Vítkovických železáren Klementa Gottwalda, národního podniku v Ostravě,
d) na předplatné časopisů a novin,
e) na výkony strojních a traktorových stanic, jde-li o výkony pro jednotná zemědělská družstva nebo pro zemědělce,
f) na dodávky učebnic státním nakladatelstvím školám,
g) na takové dodávky zboží a výkony uskutečněné zařízeními v oboru státního hospodářství pro státní správu, za které jim podle platných předpisů nepřísluší náhrada,
h) na dodávky zboží a výkony, za které se podle příslušných předpisů vybírají veřejné dávky jakkoli nazvané.
(2) Dodávky zboží nebo výkony, u nichž úhrnná cena nepřesahuje 1000 Kčs, nemusí být fakturovány a lze je uhrazovat v hotovosti proti vydání stvrzenky.
(3) Maloprodejny zařízení a podniků uvedených v § 1 odst. 1 nefakturují.
(4) Dodávky řepového semene, odpadových cukrovarských výrobků a cukru mohou být dodavatelům řepy vyfakturovány a jimi uhrazeny při nejbližším odpočtu dodávky řepy.
(5) Dodávky podniků mlékárenského průmyslu mohou být dodavatelům mléka vyfakturovány a jimi uhrazeny při nejbližším odpočtu dodávky mléka.

§ 14

Závěrečná ustanovení.

(1) Na dodávky zboží a výkony uskutečněné do 31. prosince 1951 se vztahují předpisy platné v době provedení dodávek zboží nebo výkonů.
(2) Nedotčeny zůstávají:
a) předpisy o placení inkasními příkazy,
b) ustanovení o fakturování a placení zemědělských výrobků obsažená v tržních řádech a cenových předpisech.

§ 15

Účinnost vyhlášky.
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1952; vztahuje se na dodávky zboží a výkony provedené po 31. prosinci 1951.