§ 1
Národní a komunální podniky (dále jen „podniky“) konají své platby zásadně převodem se svého účtu u peněžního ústavu, s nímž jsou ve spojení provozní povahy. Placení hotovými je přípustné výjimečně, jde-li o platby:
1. vlastním zaměstnancům (mzdy, platy, náhrady cestovních, stěhovacích a jiných výdajů a pod.),
2. osobám, které pro podniky konají služby obdobné činnosti jejich vlastních zaměstnanců (na př. experti),
3. za drobné nákupy do výše stanoveného finančního limitu,
4. za drobné výkony a služby,
5. za poštovné a nákup poštovních a jiných cenin,
6. za dobírky nebo o platby v hotovosti podle vyhlášky o fakturování a placení za zboží a výkony,
7. za jízdenky a letenky na vnitrostátních linkách,
8. za dodávky, výkony, nájemné, poplatky a veřejné dávky, jestliže placení hotovými je obvyklé a jiný způsob placení není možný nebo by byl nehospodárný,
9. za přepravné podle předpisů o vyrovnávání částek přepravného národním dopravním podnikům výběrkami přepravného.
§ 2
(1) Hotovost potřebnou na výplatu mezd a platů smějí si podniky (závody, jednotky) vyzvednout jen k výplatním lhůtám
(2) K ostatním platbám uvedeným v § 1 smějí podniky (závody, jednotky) udržovat pokladní hotovost jen ve výši, která je nezbytně nutná. Tuto hotovost stanoví pro národní podniky v rámci finančního plánu příslušná hlavní správa a není-li jí, věcně příslušné ministerstvo v dohodě s peněžním ústavem, s nímž je podnik ve spojení provozní povahy. Pro komunální podniky stanoví tuto hotovost v rámci finančního plánu vedoucí národní výbor v dohodě s peněžním ústavem, s nímž je komunální podnik ve spojení provozní povahy.
(3) Orgány uvedené v předcházejicím odstavci řídí se při stanovení nezbytně nutné pokladní hotovosti hlediskem hospodárnosti, bezpečnosti a plynulosti platebního styku; přihlížejí při tom též k úkolům podniku, jeho rozsahu, počtu jeho závodů (jednotek), vzdálenosti financujícího peněžního ústavu, sezónní potřebě a pod. Nezbytně nutnou pokladní hotovost stanoví absolutním číslem pro každý podnik samostatně.
(4) Stanovenou hotovost rozvrhne podnik na závody (jednotky). Výše nezbytně nutné hotovosti podniku (hotovost připadající na závod, po případě na jednotku) musí být poznamenána v pokladní knize (pomocné pokladní knize) každé jednotlivé pokladny podniku (závodu, jednotky).
(5) Orgány uvedené v odstavci 2 určí dále pro každý podnik nejvýše přípustné částky pro platby v hotovosti za dodávky a výkony uvedené v § 1 č. 3, 4 a 8.
§ 3
Podniky (závody, jednotky) doplňují nezbytně nutnou pokladní hotovost sníženou platbami podle § 1 z obratového (běžného) účtu, při čemž použijí závazného tiskopisu vydaného Státní bankou československou. V tiskopise rozvedou podle testů, k jakému účelu hotovosti použily. Doplnění provedou do konce kalendářního měsíce nebo hospodářského období jej nahrazujícího, v němž bylo hotovosti použito.
§ 4
(1) Podniky (závody, jednotky) jsou povinny odvést platby přijaté v hotovosti v plné výši téhož dne, kdy byly přijaty, výjimečně následujícího všedního dne na obratový (běžný) účet u peněžního ústavu.
(2) Platby nedosahující ve svém denním úhrnu částky stanovené podnikem, nejvýše však 500 Kčs (t. zv. „nepatrný přebytek“) mohou podniky (závody, jednotky) odvést až s příštím odvodem plateb, vždy však tak, aby mohly být zachyceny na účtě u peněžního ústavu do konce kalendářního měsíce nebo hospodářského období jej nahrazujícího, v němž je podnik (závod, jednotka) přijal. Nepatrný přebytek se poznamenává v pokladní knize (pomocné pokladní knize) každé jednotlivé pokladny podniku (závodu, jednotky).
§ 5
Podniky (závody, jednotky), kterým to povolil orgán příslušný podle § 2 odst. 2, mohou si výjimečně zadržovat z přijatých plateb částky potřebné na nezbytné výdaje v hotovosti. Do konce každého kalendářního měsíce nebo hospodářského období jej nahrazujícího jsou však povinny odvést takto zadržené platby, při čemž použijí závazného tiskopisu vydaného Státní bankou československou, a vyžádat si úhradu na výdaje v hotovosti provedené během měsíce (období).
§ 6
Pro Československou státní poštu, národní podnik, platí pouze ustanovení § 1.
§ 7
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1952.