179/1952 Sb. — Vyhláška ministerstev zemědělství a výkupu o zajištění osiva a sadby pro osev, v hospodářském roce 1952/1953 a o výkupu a dodávce osiv a sadby ze sklizně 1952.

Oddíl 1

§ 1

Účel.
Hodnotné osivo a sadba mají veliký vliv na výši a jakost sklizní. Je proto nutno s nimi řádně hospodařit a zajišťovat, aby byly co nejúčelněji využity.

§ 2

Základní pojmy.
Podle této vyhlášky se rozumí:

I. a) elitním osivem a sadbou:
šlechtitelem vyrobené, vysokohodnotné osivo a sadba, z nichž se množením získává šlechtěné osivo a sadba,

b) šlechtěným osivem a sadbou:
osivo a sadba získané množením z elitního osiva a sadby a používané buď k dalšímu množení nebo jako první nejhodnotnější stupeň osiva a sadby pro běžnou potřebu zemědělství,

přesevem (přesadbou) B:
při tom přesevem (přesadbou) A
osivo a sadba šlechtěných odrůd, získané dalším množením šlechtěného osiva a sadby, po případě dalším množením přesevu (přesadby);
se rozumí osivo a sadba ze smluvních množitelských ploch, u lnu však i z ploch běžného pěstování, které při uznávání vykazují jakostní znaky, stanovené pro přesev (přesadbu) A,
c) přesevem (přesadbou):
osivo a sadba ze smluvních množitelských ploch, které neodpovídají jakostním znakům stanoveným pro přesev (přesadbu) A, anebo osivo a sadba vypěstované na plochách běžného pěstování, které byly po přehlídce v porostu určeny ke sklizni jako přesev (přesadba) B,

II. a) množitelskými plochami:
smluvní plochy určené k výrobě a dodávce elitního nebo šlechtěného osiva a sadby anebo přesevu (přesadby) krajových odrůd, jakož i semenářské dílce jednotných zemědělských družstev II. až IV. typu, určené k výrobě osiva a sadby pro vlastní potřebu družstev,

plochy, na kterých jsou pěstovány zemědělské plodiny pro potřebu výživy nebo průmyslu.
b) plochami běžného pěstování:

Oddíl 2

§ 3

(1) Včasné a řádné provedení osevu a výsadby zemědělských plodin je jedním ze základních úkolů všech pěstitelů. Ke splnění tohoto úkolu jsou pěstitelé povinni:

a) zajistit si z vlastní sklizně — z ploch běžného pěstování nebo ze semenářských dílců — hodnotné osivo a sadbu všech plodin v množství potřebném k osetí nebo osázení celých, plánem pro hospodářský rok 1952/1953 stanovených osevních ploch anebo si ponechat této potřebě odpovídající, v § 13 stanovené množství běžných tržních plodin, které odvedou nejpozději při nákupu osiva nebo sadby jako protidodávku,

b) osivo a sadbu až do provedení osevu výsadby) řádně uskladnit.

(2) Při vstupu do jednotného zemědělského družstva se společným obděláváním půdy jsou pěstitelé povinni odevzdat družstvu osiva a sadbu nebo běžné tržní plodiny v množství potřebném k osetí (osázení) ploch, které dosud obdělávali.

(3) Národní výbory a plnomocníci ministerstva výkupu dbají, aby při výkupu zemědělských plodin bylo ustanovení odstavců 1 a 2 dodržováno.

Oddíl 3

§ 4

(1) Pěstitelé, kteří v hospodářském roce 1951/1952 uzavřeli smlouvu o množení osiva a sadby, jsou povinni dodat ze smluvních množitelských ploch uznaných i zamítnutých celou sklizeň, s výjimkou uvedenou v odstavci 2.

(2) Ze zamítnutých (u ozimé pšenice a ozimého žita též v porostu na přesev B sestupněných) smluvních množitelských ploch obilovin a brambor jsou pěstitelé povinni dodat nejméně taková množství běžného tržního obilí a brambor, jaká by byli povinni dodat, kdyby na těchto plochách pěstovali běžné tržní obilí nebo brambory.

(3) Pěstitelé, kteří vlastní vinou nedodrželi smluvní množitelskou plochu nebo nesplnili dodávku:

a) osiva obilovin, luskovin, olejnin a sadby bramborové podle množitelské smlouvy, jsou povinni dodat běžné tržní plodiny téhož druhu v množství, které stanovil okresní, po případě místní národní výbor při rozpisu dodávkových úkolů,

b) osiva přadných rostlin (lnu a konopí), cukrovky, krmné řepy, krmné mrkve, zeleninových, travních a jetelových semen, jsou povinni dodávku osiv (semen) nahradit dodávkou běžných tržních plodin jiného druhu v množství, které stanoví okresní národní výbor.

(4) Splnění dodávky podle odstavce 3 nevylučuje trestní stihání pěstitele pro nesplnění množitelské smlouvy.

Oddíl 4

§ 5

Výkup přesevu (přesadby) obilovin (jarní pšenice, jarního ječmene a ovsa), luštěnin a bramborů.
Pěstitelé dodají výkupním skladům (hospodářským družstvům) na plnění smluvního dodávkového úkolu přednostně sklizeň z ploch osetých (osázených) šlechtěným osivem (sadbou), jestliže porosty na těchto plochách byly při polních přehlídkách uznány za způsobilé pro sklizeň přesevu (přesadby). Tento přesev (přesadba) bude dodáván jako přesev (přesadba) B.

§ 6

Výkup osiva lnu a konopí.

(1) Pěstitelé lnu a konopí jsou povinni všechen sklizený len a konopí ihned po vysušení odsemenit. Rosit len se semenem se zakazuje.

(2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na pěstitele, kteří podle smlouvy dodají veškerý len se semenem do tíren.

(3) Tírny Inu jsou povinny odsemenit převzatý len nejpozději do 30. listopadu 1952 a vyčištěné semeno dodat nejpozději do 15. prosince 1952 výkupním skladům (hospodářským družstvům).

(4) Pěstitelé lnu, jejichž porosty běžného pěstování budou pojaty do zvláštního uznávacího řízení a v tomto řízení uznány za vhodné pro sklizeň přesevu, jsou povinni dodat výkupním skladům (hospodářským družstvům) a, jde-li o státní statky, Ředitelství šlechtitelských a chovatelských stanic, veškeré osivo lnu sklizení z těchto ploch.

(5) Z ostatních ploch běžného pěstování jsou pěstitelé povinni dodat veškerou sklizeň semene lnu a konopí s výjimkou množství potřebného pro vlastní osev.

§ 7

Výkup osiva travin a jetelovin.
Pěstitelé, kteří vypěstovali na plochách běžného pěstování osivo travin a jetelovin, jsou povinni dodat výkupnímu skladu (hospodářskému družstvu) veškeré sklizené osivo až na množství potřebné k osetí plánem stanovených ploch pícnin.

Oddíl 5

§ 8

(1) Pěstitelé osiva a sadby zemědělských plodin uvedených v §§ 4 až 7 jsou povinni dodat osivo a sadbu před ostatním tržním zbožím v nejkratší době po sklizni, pokud pak jde o len, nejpozději do 31. prosince 1952.

(2) Ředitelství šlechtitelských a chovatelských stanic a výkupní sklady (hospodářská družstva) jsou povinny osivo a sadbu přednostně a odděleně vykoupit, vyčistit a skladovat tak, aby nedošlo k jejich znehodnocení, zejména pomícháním s běžným tržním zbožím, po případě s osivem jiných druhů, odrůd nebo stupňů pěstování.

Oddíl 6

§ 9

O způsobu použití osiva a sadby, vykoupených podle §§ 4 až 7, rozhoduje ministerstvo zemědělství v dohodě s ministerstvem výkupu.

§ 10

Protidodávky za osivo a sadbu.

(1) Výdej osiva obilovin, luskovin, olejnin a lnu, sadby bramborové a sadby česneku pěstitelům pro běžné pěstování se provádí zásadně na protidodávku, kterou nutno odevzdat nejpozději při odběru osiva a sadby. Pěstitelé, kteří dodají zemědělské plodiny uvedené v předchozí větě na protidodávku již před odběrem osiva a sadby, vyžádají si o tom od výkupce potvrzení na výkupním lístku.

(2) Ustanovení odstavce 1 platí obdobně, odebírají-li pěstitelé osiva a sadbu pro množení.

(3) Potvrdí-li okresní plnomocník ministerstva výkupu že množitel:
vydá mu výkupní sklad (hospodářské družstvo), po případě Ředitelství šlechtitelských a chovatelských stanic osivo a sadbu pro nové množení nebo běžné pěstování, bez protidodávky.

a) dodal veškeré vyrobené osivo a sadbu plodin, které mimo smluvní množitelské plochy vůbec nepěstoval,

b) neodebral náhradní dodávku za množství osiva a sadby, dodaná nad stanovený dodávkový úkol běžného tržního zboží,

c) nedostal za osivo a sadbu; dodané nad stanovený dodávkový úkol běžného tržního zboží, nadsmluvní ceny (příplatky),

(4) O výdeji osiva a sadby podle odstavců 1 až 3 jsou výkupní sklady (hospodářská družstva), po případě Ředitelství šlechtitelských a chovatelských stanic povinny vést přesnou evidenci.

(5) Způsob plnění protidodávek státními statky upraví ministerstvo zemědělství v dohodě s ministerstvem výkupu.

§ 11

Dodavatelé osiva a sadby.
Osivo a sadbu smějí dodávat:

osivo čekanky národnímu podniku Kávoviny a družstvu Čekanka;
veškeré osivo a sadbu státním statkům a ekonomiím Ředitelství šlechtitelských a chovatelských stanic a svým smluvním množitelům;
osivo řepy cukrové národním podnikům cukrovarnického průmyslu;
1. Ředitelství šlechtitelských a chovatelských stanic:
chmelovou sadbu a ovocné podnože přímo spotřebitelům podle plánu ministerstva zemědělství; osivo a sadbu jiných plodin podle plánu ministerstva zemědělství a ministerstva výkupu též krajským výkupním podnikům po případě výkupním skladům (hospodářským družstvům);

přednostně jednotným zemědělským družstvům II. až IV. typu a ústředně plánovaným zemědělským závodům — s výjimkou státních statků a ekonomií Ředitelství šlechtitelských a chovatelských stanic — na plochy běžného pěstování, pak krajsky plánovaným zemědělským závodům socialistického sektoru a ostatním pěstitelům a se souhlasem ministerstva výkupu také jiným výkupním skladům (hospodářským družstvům) a zpracovatelským závodům bramborářského průmyslu ministerstva potravinářského průmyslu pro výdej zemědělským závodům v jejich výkupních obvodech.
2. výkupní sklady (hospodářská družstva):

§ 12

Plánování potřeby osiva a sadby.

(1) Osivo a sadba na plochy běžného pěstování se vydávají podle odbytového plánu ministerstva zemědělství, vypracovaného na základě návrhů plánů potřeby osiva a sadby.

(2) Návrhy plánu potřeby osiva a sadby (odstavec 1) s uvedením výměry plánovaných osevních ploch předloží ministerstvu zemědělství, pokud jde o potřebu:

a) ústředně plánovaných zemědělských závodů s výjimkou státních statků, jednotných zemědělských družstev a ostatních krajsky plánovaných závodů
krajské národní výbory po projednání návrhu s krajským výkupním podnikem,

osivo jařin do 15. listopadu 1952.
b) státních statků
krajské správy státních statků pro
osivo ozimů a sadbu bramborovou do 15. července 1952,

(3) Krajské národní výbory, po případě krajské správy státních statků stanoví množství osiva a sadby, které má být dodáno pro plánované plochy běžného pěstování, podle zjištěné skutečné potřeby, při čemž dbají, aby zemědělské závody vyměnily vlastní osivo a sadbu za šlechtěné osivo (sadbu), po případě přesev (přesadbu) v tomto rozsahu:
Jednotným zemědělským družstvům se společným obděláváním půdy, kterým byla vyhláškou č. 62/1952 Ú. l., o výrobě osiv a sadby na semenářských dílcích jednotných zemědělských družstev, uložena povinnost vyrábět jakostní a zdravé osivo ozimé pšenice, ozimého žita, jarního ječmene, ovsa a bramborovou sadbu pro vlastní potřebu na semenářských dílcích, bude za stejných podmínek jako ostatním jednotným zemědělským družstvům II. až IV. typu dodáno též osivo (sadba) těchto plodin na 100% nově rozšířené plochy. Při výpočtu potřeby osiva a sadby se od celkových osevních ploch odečítají plochy množitelské, na které budou osivo a sadba přidělovány podle zvláštního odbytového plánu.

		jednotná zemědělský družstva II. až IV. typu, která provádějí po prvé osev společných honech — na % plochy	jednotná zemědělská družstva až II. IV. která osela společné hony šlechtěným osivem (sadbou) v hospodářském roce 1951/1952 a dříve — na % plochy	státní statky — na % plochy	ostatní ústředně plánované závody na % — plochy	jednotná zemědělská družstva I. typu a jednotlivě hospodařící rolníci — na % plochy
a)	pšenice ozimá	100	12—20	100	100	30
	žito ozimé	100	12—20	100	100	20
	ječmen jarní	100	13—20	50	20	20
	oves	100	13—20	20	20	20
	ostatní obiloviny	100	50	50	50	20
	kukuřice	100	100	100	100	100
	luštěniny jedlé	100	50	50	50	20
	luštěniny krmné na zrno	100	50	50	50	20
	olejniny na zrno	100	50	50	50	20
	len a konopí	100	100	100	100	100
	brambory	100	20—30	30	20	20
	jetelo- a vojtěško-travní směsi pro nové podsevy travopolních honů	100	100	100	100	—

b) Potřeba osiva, jetelovin, travin a ostatních pícnin se uvede na celou plánovanou plochu osevu, po odečtení vlastních zásob pěstitele a po odečtení přídělu osiv pro množení. Příděl osiv a sadby se provádí přednostně jednotným zemědělským družstvům II. až IV. typu a zemědělským závodům socialistického sektoru.

(4) Osivo a sadbu pro množení dodávají podle plánu ministerstva zemědělství výkupní sklady a Ředitelství šlechtitelských a chovatelských stanic.

(5) Okresní národní výbory mohou místním národním výborům v obcích, kde porosty vykazují vážné zdravotní závady (na př. sněť obilná, nebo rakovina bramborů), nebo kde pro nízké výnosy nejsou plněny dodávkové úkoly, přidělit k výměně potřebné množství šlechtěného osiva (přesevu) nebo sadby (přesadby). V takových případech mohou krajské národní výbory pěstitelům nařídit povinnou výměnu osiva a sadby.

§ 13

Množství osiva a sadby pro plánovaný osev na 1 ha plochy.

(1) Na 1 ha plánované osevní plochy se stanoví toto množství osiva nebo sadby:

a)	pro zasetí čisté kultury na zrno:	kg
	ozimé nebo jarní pšenice.	200
	ozimého žita, ozimého ječmene, jarního ječmene	180
	jarního žita nebo ovsa	170
	pohanky	50
	prosa	20
	kukuřice	50
	jedlého hrachu (podle velikosti zrna)	150—170
	drobnozrnného hrachu	100
	čočky (podle velikosti zrna)	100—120
	jedlých fazolí	120
	pelušky (podle velikosti zrna)	100—150
	koňského bobu	150
	zimní vikve	80
	jarní vikve	70
	lněného semene	140
	lněného semene pro množitelské plochy	100
	řepky nebo řepice	10
	konopí	60—80
	konopí pro množitelské plochy	40
	hořčice	14
	máku	5
	soji	60
	slunečnice	10
	světlice (saflor)	20
	lničky seté	20
b)	pro plánované okopaniny:
	bramborové sadby dodané na podzim	2.500
	bramborové sadby dodané na jaře	2.200
	cukrovky 17—23 kg (+reserva 1—2 kg)
	čekanky 4 kg (+reserva 1 kg)
	vodnice	4
	krmné řepy	20
	krmné mrkve	6
	tuřínu	4
c)	pro zasetí čisté kultury jetelovin a travin:
	jetele červeného	15
	vojtěšky	20
	jetele bílého	10
	jetele švédského	12
	štírovníku	12
	úročníku	20
	inkarnátu	25
	tolice dětelová	20
	vičence vyluštěného	100
	vičence nevyluštěného	150
	komonice	20
	kolence	20
	svazenky	12

	Při setbě do řádků 10—12 cm	Při setbě do širokých řádků
	kg	cm	kg
bojínku lučního	14	42	9
		45	7.5
kostřavy luční	26	42	16
		45	15
ovsíku vyvýšeného	24	42	18,5
		45	17
srhy laločnaté	17	42	10
		45	8,9
jílku anglického	30	35	13,5
		40	11,8
jílku italského	38	35	16,3
		40	11,2
jílku jednoletého	40	40	13,2
kostřavy červené	20	40	15
lipnice úrodné		42	12
		45	11
ovsíku žlutavého		42	12
		45	11
psárky luční	13	50	11
psinečku bílého výběžkatého	13	50	8
pohanky hřebenité	26	30	18
		50	8

d)	pro zasetí čistého porostu na zelené krmení:
	prosa	20
	kukuřice na zeleno nebo siláž	100
	pohanky	50
	hořčice	20
	řepky nebo řepice	15
	slunečnice	20
	moharu	25
	čiroku	25

i)	pro smluvní osevní plochy zelenin:
	zahradního hrachu	190 kg
	zahradních fazolí	120 kg
	česneku	600 kg
	melounů	2 kg

Osivo ostatních zelenin vydá ministerstvo výkupu na podkladě pěstitelských smluv podle odbytových zásad stanovených ministerstvem zemědělství. Výkupní sklady (hospodářská družstva) jsou povinny ihned, jakmile zjistí nedostatek osiva zelenin, oznámit jej ministerstvu výkupu a ministerstvu Zemědělství.

V suchých oblastech může být vojtěška i jetel ve směskách nahrazena štírovníkem, ve vojtěško-travní směsi může být vojtěška nahrazena ligrusem,
vojtěšky 14 kg a 15 kg ovsíku vyvýšeného a 4 kg srhy laločnaté.
červeného jetele 12 kg a 8 kg bojínku lučního nebo 16 kg kostřavy luční
vojtěško-travní směsky
jetelotravní směsky
e) pro travopolní hony dvouleté:

f) pro 5—6leté a pro 3—4leté travopolní hony stanoví ministerstvo zemědělství složení směsek zvlášť;

15 kg luskovin a 15 kg hořčice;
20 kg luskovin a 20 kg slunečnice, nebo
30 kg luskovin a 10 kg slunečnice, nebo
g) pro luskoví nové směsky:

h) pro luskovinno-obilné směsky:
40 kg luskovin;

ch) pro přísev do obilovin:
10 kg jarní vikve nebo pelušky nebo hrachu;

(2) Ministerstvo zemědělství po případě krajský národní výbor podle jeho pokynů může snížit nebo zvýšit množství osiva a sadby na 1 ha.

Oddíl 7

§ 14

Náhradní dodávky pěstitelům.

(1) Náhradní dodávky vydávají výkupní sklady za dodávky osiva a sadby ze smluvních množitelských ploch jednotným, zemědělským družstvům a jednotlivě hospodařícím zemědělcům takto:

a) za osivo obilovin a sadbu bramborovou: stejné tržní plodiny, a to v množství, které pěstitel dodal nad množství stanovené v obecním sumáři pro rozpis dodávkových úkolů,

b) za osivo jedlých a krmných luštěnin: 80 kg krmných obilovin nebo 100 kg jiných jadrných krmiv za každých dodaných 100 kg osiva luštěnin,

c) za osivo jetelovin: 200 kg jadrných krmiv za každých dodaných 100 kg jetele červeného, bílého nebo švédského, úročníku, inkarnátu, štírovníku nebo komonice, 100 kg jadrných krmiv za každých dodaných 100 kg nevyluštěného osiva vičence a 50 kg jadrných krmiv za každých dodaných 100 kg osiva vojtěšky;

d) za osivo travin: 25 kg jadrných krmiv za každých dodaných 100 kg osiva bojínku lučního, jílku a kostřavy luční, 60 kg jadrných krmiv za každých dodaných 100 kg osiva psárky luční, lipnice luční a ovsíku žlutavého a 40 kg jadrných krmiv za každých dodaných 100 kg osiva ostatních travin;

e) za osivo olejnin, lnu a konopí: ½ kg jadrných krmiv za každý dodaný 1 kg osiva olejnin, lnu a konopí; za každý dodaný 1 kg osiva lnu a konopí nad smluvní povinnost obdrží pěstitel 1 kg jadrných krmiv.

(2) Za osivo cukrovky, krmné řepy a čekanky obdrží množitelé 1 kg cukru bez započtení do spotřební dávky za každých dodaných 100 kg osiva cukrovky a krmné řepy nebo 30 kg osiva čekanky kromě mimořádného přídělu řepných řízků, a to podle směrnic, které vydají ministerstva zemědělství a vnitřního obchodu. Těmito směrnicemi budou též stanoveny náhradní dodávky za smluvní plochy sazeček.

(3) Ustanovení odstavce 2 pokud, se týká náhradní dodávky cukru se vztahuje též na zemědělské závody ústředně plánované a zemědělsky, výzkumné a šlechtitelské ústavy a stanice.

(4) Náhradní dodávky podle ustanovení odstavce 1 písm. c) až e) se vydávají za stejných podmínek i za osiva dodaná z nesmluvních ploch.

(5) Podmínkou pro poskytnutí náhradní dodávky podle odstavce 1 dále je, že pěstitel splnil dodávky osiva a sadby ve stanoveném výkupním termínu.

(6) Plnomocníci ministerstva výkupu kontrolují, zda výkupní sklady dodržují ustanovení o náhradních dodávkách.

§ 15

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 12. července 1952.