Hlava 1
Výkon soudnictví.
Úkoly soudů.
§ 3
(1) Soudy chrání
a) společenský řád a státní zřízení republiky, její socialistickou výstavbu a socialistické vlastnictví,
b) osobní, pracovní a majetková práva a zákonem chráněné zájmy občanů,
c) práva a zákonem chráněné zájmy socialistických právnických osob a jiných společenských organisací.
(2) Soudy zajišťují, aby zákony a jiné právní předpisy byly přesně a důsledně zachovávány a aby jich bylo používáno v souladu se zájmy pracujícího lidu. Proto také upozorňují příslušné orgány na nedostatky, které v tom směru zjistily. Vojenské soudy kromě toho chrání bojeschopnost ozbrojených sborů, kázeň a pořádek v nich stanovený, upevňují nedílnou velitelskou pravomoc a tím přispívají k obraně vlasti.
§ 4
(1) Celou svou činností vychovávají soudy občany k oddanosti a věrnosti k Československé republice, k přesnému a důslednému zachovávání zákonů a jiných právních předpisů, k šetření socialistického vlastnictví, k pracovní kázni, k plnění povinností, které jim ukládá obrana státu, a k řádnému zachovávání pravidel socialistického soužití.
(2) Při ukládání trestů mají soudy na zřeteli nejen potrestání pachatele trestného činu, nýbrž i jeho polepšení a převýchovu.
§ 5
Soudy plní své úkoly tím, že
1. konají trestní řízení a podle zákona ukládají tresty zrádcům vlasti, škůdcům socialistického vlastnictví a jiným nepřátelům lidu, těm, kdož porušují vojenské povinnosti, jakož i těm, kdož porušují osobní a majetková práva občanů,
2. konají občanskoprávní řízení a rozhodují o právech a zákonem chráněných zájmech občanů, socialistických právnických osob a jiných společenských organisací.
§ 6
Rovnost občanů před soudem.
(1) Všichni občané jsou si před soudem rovni.
(2) Každému občanu se zaručuje možnost, aby před soudem jednal ve své mateřštině.
§ 7
Instanční postup.
(1) Soudnictví se vykonává ve dvou stolicích.
(2) Opravnou stolicí nad lidovým soudem je krajský soud, nad vojenským obvodovým soudem vyšší vojenský soud. Rozhodoval-li krajský soud nebo vyšší vojenský soud jako soud první stolice, je opravnou stolicí nejvyšší soud.
(3) Výjimky stanoví zákon.
§ 1
Obecné soudy.
Obecnými soudy jsou nejvyšší soud, krajské soudy a lidové soudy.
Obecnými soudy jsou nejvyšší soud, krajské soudy a lidové soudy.
§ 2
Zvláštní soudy.
(1) Zvláštními soudy jsou vojenské soudy a rozhodčí soudy; jiné zvláštní soudy mohou být zřízeny jen zákonem.
(2) Vojenské soudy jsou vyšší vojenské soudy a vojenské obvodové soudy.
(3) Organisaci rozhodčích soudů a jiných zvláštních soudů upravují zákony, kterými se tyto soudy zřizují.
§ 8
Stížnost pro porušení zákona.
(1) Proti pravomocnému rozhodnutí kteréhokoli soudu, kterým byl porušen zákon, může generální prokurátor nebo předseda nejvyššího soudu podat stížnost pro porušení zákona.
(2) Proti rozhodnutí o stížnosti pro porušení zákona je další stížnost vyloučena.
Hlava 2
Lidové a krajské soudy.
Vojenské soudy.
Složení senátů.
Územní uspořádání lidových a krajských soudů.
Uspořádání vojenských soudů.
§ 9
Složení soudů.
(1) Lidové soudy a krajské soudy se skládají z předsedy, po případě z jeho náměstků, z dalších soudců a ze soudců z lidu.
(2) Vojenské soudy se skládají z náčelníka soudu, po případě z jeho zástupců, z dalších vojenských soudců a ze soudců z lidu.
§ 10
(1) Lidové soudy rozhodují v senátech složených ze soudce jako předsedy a dvou soudců z lidu.
(2) Vojenské obvodové soudy rozhodují v senátech složených z vojenského soudce jako předsedy a dvou soudců z lidu.
(3) Výjimky stanoví zákon.
§ 11
(1) Krajské soudy rozhodují v první stolici v senátech složených ze soudce jako předsedy a dvou soudců z lidu, ve druhé stolici v senátech složených ze tří soudců, z nichž jeden předsedá, a dvou soudců z lidu; jinak rozhodují v senátech složených ze tří soudců.
(2) Vyšší vojenské soudy rozhodují v prvé stolici v senátech složených z vojenského soudce jako předsedy a dvou soudců z lidu; v druhé stolici v senátech složených ze tří vojenských soudců, z nichž jeden předsedá, a dvou soudců z lidu; jinak rozhodují v senátech složených ze tří vojenských soudců.
(3) Výjimky stanoví zákon.
§ 12
Dozor na rozhodovací činnost.
(1) Soudy druhé stolice vykonávají dozor na rozhodovací činnost soudů první stolice zejména tím, že
a) rozhodují o opravných prostředcích podaných proti rozhodnutím soudů první stolice, která nenabyla ještě právní moci; přitom jsou oprávněny vytknout vady, které se vyskytly při nesprávném použití zákonů a jiných právních předpisů a uložit jejich odstranění;
b) sledují rozhodování soudů první stolice a pečují o jeho jednotnost.
(2) Bezprostřední dozor na rozhodovací činnost soudců (vojenských soudců), činných u jednotlivých soudů (vojenských soudů), vykonává předseda (náčelník) soudu.
§ 13
(1) Sídla a obvody lidových soudů se shodují se sídly a obvody okresních národních výborů.
(2) Sídla a obvody krajských soudů se shodují se sídly a obvody krajských národních výborů.
§ 14
Odchylkou od ustanovení uvedeného v § 13 může ministr spravedlnosti nařízením
3. zřizovat lidové soudy s výlučnou pravomocí ve věcech trestních nebo ve věcech občanskoprávních pro celý obvod lidového nebo krajského soudu nebo pro jejich části anebo zřídit takové soudy s výlučnou pravomocí pro dva nebo více obvodů lidových soudů.
2. zřizovat lidové nebo krajské soudy s působností pro obvody dvou nebo více okresních nebo krajských národních výborů nebo pro jejich části,
1. stanovit sídla lidových nebo krajských soudů v místech mimo sídlo okresního nebo krajského národního výboru,
§ 15
(1) Lidové soudy mohou obstarávat trestní nebo občanskoprávní agendu nebo některé druhy občanskoprávní agendy, vztahující se k určité územní části jejich obvodu, v jednom nebo ve více odděleních umístěných mimo své stálé sídlo (pobočky lidového soudu), po případě mohou zavést mimo své sídlo pravidelné úřední dny; podrobnosti stanoví ministr spravedlnosti (§ 49).
(2) Sídlo pobočky lidového soudu nebo místo, kde jsou pravidelné úřední dny, platí pro úkony tam provedené za sídlo lidového soudu.
§ 16
(1) President republiky jako vrchní velitel zřizuje a zrušuje vojenské soudy. Za zvýšeného ohrožení vlasti může president republiky toto právo přenést na podřízené vojenské orgány.
(2) Vojenské soudy se zřizují s působností
b) pro funkcionáře ozbrojených sborů,
c) pro části ozbrojených sborů.
a) pro územní obvody,
(3) Působnost podle jednotlivých bodů odstavce 2 může být spojována.
(4) Ustanovení § 15 se může použít obdobně i pro vyšší vojenské soudy a pro vojenské obvodové soudy.
§ 17
Hlava 3
Nejvyšší soud.
Působnost nejvyššího soudu.
Složení senátů.
Plenum nejvyššího soudu.
§ 18
(1) Nejvyšší soud jako nejvyšší soudní orgán dozírá na rozhodovací činnost všech soudů ostatních.
(2) Sídlo nejvyššího soudu je v Praze.
§ 19
Dozor na rozhodovací činnost soudů vykonává nejvyšší soud zejména tím, že
1. rozhoduje o opravných prostředcích podaných proti rozhodnutím krajských, vyšších vojenských soudů jako soudů první stolice, která nenabyla ještě právní moci; přitom je oprávněn vytknout vady, které se vyskytly při nesprávném použití zákonů a jiných právních předpisů, a uložit jejich odstranění;
2. rozhoduje o stížnostech pro porušení zákona, které podal generální prokurátor nebo předseda nejvyššího soudu proti pravomocným rozhodnutím soudů nebo generální prokurátor proti takovým rozhodnutím prokurátorů;
3. sleduje rozhodování soudů a zajišťuje jeho jednotnost.
§ 20
(1) Na návrh předsedy nejvyššího soudu nebo generálního prokurátora může nejvyšší soud,
Soud, který pak rozhoduje, řídí se v občanskoprávní věci předpisy o řízení platnými pro soud, jemuž byla věc odňata.
Soud, který pak rozhoduje, řídí se v občanskoprávní věci předpisy o řízení platnými pro soud, jemuž byla věc odňata.
b) z důležitých důvodů odejmout věc, ve které bylo podáno odvolání proti rozsudku lidového soudu (vojenského obvodového soudu), příslušnému krajskému soudu (vyššímu vojenskému soudu) a rozhodnout o odvolání sám.
a) považuje-li to se zřetelem na povahu trestného činu nebo osobu pachatele nebo se zřetelem na význam občanskoprávní věci za nutné, odejmout věc příslušnému lidovému soudu (vojenskému obvodovému soudu) a přikázat ji k dalšímu řízení a k rozhodnutí krajskému soudu (vyššímu vojenskému soudu),
(2) Věci náležející do působnosti obecných soudů nelze přikázat k rozhodnutí soudům zvláštním.
(3) Věci náležející do působnosti vojenských soudů nelze přikázat k rozhodnutí soudům obecným.
§ 21
Složení nejvyššího soudu.
Nejvyšší soud se skládá z předsedy, jeho náměstků, z dalších soudců a vojenských soudců a ze soudců z lidu.
Nejvyšší soud se skládá z předsedy, jeho náměstků, z dalších soudců a vojenských soudců a ze soudců z lidu.
§ 22
Soudní kolegia.
Nejvyšší soud vykonává soudnictví v těchto soudních kolegiích:
Nejvyšší soud vykonává soudnictví v těchto soudních kolegiích:
1. v trestním kolegiu,
2. v občanskoprávním kolegiu,
3. ve vojenském kolegiu.
§ 23
(1) Trestní a občanskoprávní kolegium rozhoduje jako soud druhé stolice v senátech složených ze tří soudců příslušného kolegia a dvou soudců z lidu, vojenské kolegium v senátech složených ze tří vojenských soudců vojenského kolegia a dvou soudců z lidu; jinak rozhoduje trestní a občanskoprávní kolegium v senátech složených ze tří soudců příslušného kolegia, vojenské kolegium v senátech složených ze tří vojenských soudců.
(2) Výjimky stanoví zákon.
§ 25
Předseda nejvyššího soudu může předsedat senátu kteréhokoli soudního kolegia nejvyššího soudu.
§ 24
§ 26
(1) Plenum nejvyššího soudu rozhoduje o stížnostech pro porušení zákona podaných proti rozhodnutím senátu některého soudního kolegia nejvyššího soudu; kromě toho v zájmu zajištění jednotnosti soudního rozhodování vydává soudům směrnice pro správný výklad zákonů a jiných právních předpisů.
(2) Zasedání plena nejvyššího soudu jsou neveřejná.
§ 27
(1) Plenum nejvyššího soudu se skládá z předsedy, jeho náměstků a ostatních soudců a vojenských soudců nejvyššího soudu; k platnosti rozhodnutí plena nejvyššího soudu je třeba, aby byly přítomny aspoň dvě třetiny všech soudců a vojenských soudců.
(2) Plenum nejvyššího soudu svolává předseda nejvyššího soudu, který mu též předsedá.
(3) Účast generálního prokurátora v zasedání plena je povinná; zasedání plena nejvyššího soudu se může účastnit též ministr spravedlnosti.
§ 28
Jednací řád nejvyššího soudu.
Podrobnosti, zejména o organisaci práce u nejvyššího soudu, o jeho řízení, o sestavování senátů v jednotlivých kolegiích, o organisaci a bližší působnosti v soudních kolegiích, o postupu při jednání a hlasování presidia nejvyššího soudu a plena nejvyššího soudu, o způsobu výkonu práva dozoru na rozhodovací činnost soudů a o způsobu zajišťování jednotnosti jejich rozhodování, stanoví jednací řád nejvyššího soudu; usnese se na něm plenum nejvyššího soudu.
Podrobnosti, zejména o organisaci práce u nejvyššího soudu, o jeho řízení, o sestavování senátů v jednotlivých kolegiích, o organisaci a bližší působnosti v soudních kolegiích, o postupu při jednání a hlasování presidia nejvyššího soudu a plena nejvyššího soudu, o způsobu výkonu práva dozoru na rozhodovací činnost soudů a o způsobu zajišťování jednotnosti jejich rozhodování, stanoví jednací řád nejvyššího soudu; usnese se na něm plenum nejvyššího soudu.
Hlava 4
Soudci z lidu.
§ 30
(1) Soudcům z lidu, kteří jsou v pracovním poměru, přísluší náhrada za mzdu, která jim ušla výkonem soudcovské funkce nebo výkonem jiné činnosti s touto funkcí souvisící.
(2) Náhradu za mzdu ušlou výkonem soudcovské funkce poskytuje soudcům z lidu jejich zaměstnavatel; náhradu za mzdu ušlou výkonem jiné činnosti s touto funkcí souvisící poskytuje soudcům z lidu stát.
(3) Výši náhrady stanoví vláda nařízením v dohodě s jednotnou odborovou organisací.
§ 29
§ 31
(1) Soudcům z lidu, kteří nejsou v pracovním poměru, přísluší náhrada za výdělek (zvýšené vydání), který jim ušel (které jim vzniklo) výkonem činností uvedených v § 30 odst. 1.
(2) Náhradu za ušlý výdělek (zvýšené vydání) poskytuje stát.
(3) Výši náhrady stanoví vláda nařízením.
§ 32
V závažných případech může vláda povolit soudcům z lidu i jiné náhrady.
§ 33
(1) Náhrady cestovních výdajů poskytuje soudcům z lidu stát, a to přiměřeně podle předpisů o náhradách cestovních výdajů platných pro soudce.
(2) Náhrady cestovních výdajů soudcům z lidu z řad příslušníků ozbrojených sborů se poskytují podle příslušných služebních předpisů.
Hlava 5
Přísaha.
§ 34
§ 37
Úřední oděv.
V kterých případech nosí soudci a soudci z lidu úřední oděv a jaká je jeho úprava, stanoví ministr spravedlnosti.
V kterých případech nosí soudci a soudci z lidu úřední oděv a jaká je jeho úprava, stanoví ministr spravedlnosti.
§ 35
§ 36
Hlava 6
Správa a dohled.
§ 38
(1) Úkolem soudní správy je pečovat o vše, čeho je soudům třeba k řádnému výkonu soudnictví, zejména po stránce osobní, organisační, finanční, hospodářské, plánovací a po stránce školení.
(2) Ministr spravedlnosti nebo jím zmocněné orgány dohlížejí, jak soudy plní své úkoly a jak ve své činnosti dodržují socialistickou zákonnost. Předmětem dohledu na soudní rozhodování mohou být jen rozhodnutí, která jsou v právní moci.
§ 39
(1) Soudní správu u krajských soudů a u lidových soudů v obvodu krajského soudu vykonává předseda krajského soudu, který ve věcech soudní správy podléhá ministerstvu spravedlnosti.
(2) Soudní správu u nejvyššího soudu vykonává předseda nejvyššího soudu, který ve věcech soudní správy podléhá ministru spravedlnosti. Úkoly soudní správy uvedené v § 38 odst. 1 plní u vojenského kolegia nejvyššího soudu předseda nejvyššího soudu prostřednictvím předsedy vojenského kolegia.
(3) Soudní správu u vojenských soudů vykonává v ministerstvu spravedlnosti hlavní správa vojenských soudů.
§ 40
Dohled na ústavy, v nichž se vykonává ochranné opatření, vykonává ministr, jehož orgány ústav spravují; tento ministr vydává též předpisy o tom, jak se v těchto ústavech vykonávají ochranná opatření.
Hlava 7
Přechodná a závěrečná ustanovení.
§ 41
(1) Do doby, než budou provedeny volby soudců a vojenských soudců, platí o přijímání soudcovských čekatelů, o ustanovování soudců a vojenských soudců, jakož i o úpravě pracovních a platových poměrů soudcovských čekatelů, soudců a vojenských soudců dosavadní předpisy.
(2) Odchylkou od ustanovení odstavce 1
b) vojenské soudce u vojenských soudů a u vojenského kolegia nejvyššího soudu ustanovuje a do funkcí určuje ministr spravedlnosti v dohodě s ministrem národní obrany.
a) přísluší soudcům z povolání služební označení „soudce“;
§ 42
Do doby, než budou provedeny volby soudců z lidu, platí o jejich právním postavení, zejména o jejich povolávání (určování), pokud tento zákon nestanoví jinak, dosavadní předpisy.
§ 44
§ 43
§ 45
Funkci kárného žalobce v kárném senátě nejvyššího soudu vykonává soudce nejvyššího soudu, určený k tomu předsedou nejvyššího soudu z řad soudců trestního nebo občanskoprávního kolegia na celý rok předem.
§ 46
(1) Pokud tento zákon nestanoví jinak, platí pro vojáky činné u vojenských soudů, u vojenského kolegia nejvyššího soudu a u hlavní správy vojenských soudů, pokud jde o jejich vojenský služební poměr, všechny právní předpisy vztahující se na vojáky, jakož i všechny vojenské služební řády a předpisy.
(2) Kázeňskou pravomoc nad vojenskými soudci vykonávají jejich soudcovští představení; kázeňskou pravomoc nad předsedou vojenského kolegia nejvyššího soudu vykonává předseda nejvyššího soudu.
(3) O kázeňské pravomoci nad ostatními vojáky činnými u vojenských soudů a u vojenského kolegia nejvyššího soudu a nad vojáky činnými u hlavní správy vojenských soudů platí ustanovení kázeňského řádu. Kázeňskou pravomoc nad náčelníkem hlavní správy vojenských soudů vykonává ministr spravedlnosti.
(4) Opatření podle zákona č. 85/1950 Sb., týkající se vojáků činných u vojenských soudů, u vojenského kolegia nejvyššího soudu a u hlavní správy vojenských soudů, činí ministr národní obrany v dohodě s ministrem spravedlnosti.
§ 47
(1) Dosavadní sídla a obvody okresních a krajských soudů stávají se sídly a obvody lidových a krajských soudů.
(2) Kde se platné předpisy zmiňují o okresních soudech, rozumějí se jimi lidové soudy.
§ 48
Oprávnění ve věcech soudní správy, která dosavadní předpisy svěřují krajské soudní správě nebo správě ministerstva spravedlnosti při krajském národním výboru, vykonává napříště předseda krajského soudu.
§ 49
Podrobnější předpisy o organisaci práce u lidových, krajských a vojenských soudů, zejména o zřizování poboček lidových soudů, o zavádění pravidelných úředních dnů a o rozvrhu práce, upraví ministr spravedlnosti.
§ 50
Opatření týkající se vojenského soudnictví činí ministr spravedlnosti v dohodě s ministrem národní obrany.
§ 51
(2) Příslušníci Sboru uniformované vězeňské stráže stávají se příslušníky Sboru národní bezpečnosti.
§ 52
Zrušují se všechny předpisy, které upravují věci, na něž se vztahuje tento zákon, a to zejména:
1. ministerské nařízení č. 10/1853 ř. z., příl. D, o zařízení soudních úřadů,
2. patent č. 81/1853 ř. z., jímž se vyhlašuje nový zákon o vnitřním zařízení a jednacím řádu veškerých soudních úřadů,
3. zákon č. 217/1896 ř. z., jímž se vydávají předpisy o obsazování, vnitřním zařízení a jednacím řádu soudů (zákon o soudní organisaci), ve znění podle pozdějších předpisů,
4. zákon č. 5/1918 Sb., o nejvyšším soudu, ve znění podle pozdějších předpisů,
5. zákon č. 451/1919 Sb., jímž se zřizují trestní sborové soudy I. stolice,
6. zákon č. 92/1924 Sb., o labských plavebních soudech,
7. vládní nařízení č. 93/1924 Sb., o labských plavebních soudech, ve znění podle pozdějších předpisů,
8. vládní nařízení č. 25/1927 Sb., kterým se určuje, při kterých příležitostech jsou soudci povinni nosit úřední oděv a jímž se vydávají bližší předpisy o jeho úpravě, ve znění vl. nař. č. 162/1932 Sb. a vl. nař. č. 5/1949 Sb.,
9. zákon č. 112/1942 Sl. z., o organisaci soudů, úřadů veřejné obžaloby a soudní správy,
10. zákon č. 113/1942 Sl. z., jímž se uvádí do účinnosti zákon č. 112/1942 Sl. z., o organisaci soudů, úřadů veřejné obžaloby a soudní správy,
12. zákon č. 232/1948 Sb., o státním soudu, ve znění podle pozdějších předpisů,
15. ustanovení §§ 1 až 9, 16, 19, 20, 22, 117 až 129 a 133 zákona č. 319/1948 Sb., o zlidovění soudnictví,
18. zákon č. 267/1949 Sb., o úpravě některých otázek v oboru soudnictví.
§ 53
(1) Tento zákon nabývá, pokud není v odstavci 2 stanoveno jinak, účinnosti dnem 1. ledna 1953.
(2) Ustanovení § 39 odst. 2 věty druhé nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1953.
(3) Tento zákon provedou všichni členové vlády.