Část I
Úvodní ustanovení.
§ 1
Aby všechna mládež byla stejně účastna všech státem jí zaručených možností plného tělesného i duševního rozvoje, zejména aby byla zaručena řádná výchova všech dětí v uvědomělé občany republiky, připravené přispívat svou prací k prospěchu společnosti, a aby žádné dítě neutrpělo újmy na svých právech, pečuje stát také o sociálně právní ochranu mládeže.
§ 2
Sociálně právní ochrana mládeže (dále jen „ochrana mládeže“) spočívá zejména ve vykonávání hromadného poručenství a opatrovnictví, ve zvláštní ochraně dětí, které nejsou v péči rodičů, v činnosti poradní a pomocné a v tom, že stát přispívá na úhradu osobních potřeb dětí, které toho potřebují.
§ 3
(2) Peněžité příspěvky na úhradu osobních potřeb dětí poskytuje stát prostřednictvím poručenského (opatrovnického) soudu.
Část II
Úkoly ochrany mládeže.
Oddíl1
Hromadné poručenství a opatrovnictví.
§ 5
(1) Žádá-li si toho zájem nezletilce, může soud na úřadovnu přenést také jen některá práva a některé povinnosti zákonného zástupce.
(2) Úřadovna může být také ustanovena opatrovníkem nezletilého pro úkon.
§ 4
§ 6
(1) Úřadovna napomáhá k tomu, aby žádný nezletilec nezůstal bez zákonného zástupce.
(2) Dokud se poručník neujme poručenství nebo opatrovník nezletilcův opatrovnictví, náleží úřadovně vykonávat i neodkladné úkony poručníkovy nebo opatrovníkovy.
§ 7
Úřadovna je soudu nápomocna při dozoru na činnost poručníků a opatrovníků nezletilých.
Oddíl2
Ochrana dětí, které nejsou v péči rodičů.
§ 8
(1) Dítě lze umístit do péče nahrazující péči rodičů jen na podkladě rozhodnutí soudu.
(2) Je-li třeba umístit dítě v takové péči bez odkladu, zařídí umístění úřadovna a zároveň požádá soud o schválení tohoto opatření.
(3) Rozhodnutí (schválení) soudu není třeba, jde-li o umístění dítěte, učiněné v rámci výkonu moci rodičovské, nebo o umístění jen přechodné.
§ 9
Je-li třeba dítě svěřit do péče nahrazující péči rodičů, bude umístěno zásadně do péče kolektivní; jinak lze dítě umístit jen v rodině, která skýtá záruku, že dítě bude vychováno k lásce k lidově demokratickému státu, a která je schopna mu poskytnout prostředí příznivé po všech stránkách pro jeho rozvoj, a to zpravidla u toho, kdo dítě osvojí.
§ 10
(1) Úřadovna sleduje bedlivě, zdali se dětem dostává všeho, čeho je třeba k jejich zdárnému tělesnému a duševnímu rozvoji.
(2) Soud může z dohledu úřadovny vyjmout děti, které jsou umístěny v rodině, ukáže-li se, že péče o tyto děti je trvale bezvadná a nepotřebuje soustavné kontroly; vynětí dětí z dohledu může soud kdykoliv odvolat.
(3) Na výkon péče kolektivní úřadovna nedohlíží.
Oddíl3
§ 11
§ 12
§ 13
§ 14
Oddíl4
Činnost poradní a pomocná.
§ 15
(1) Činností poradní a pomocnou přispívají úřadovny zvláště k zdárnému vykonávání rodičovské moci a k řádnému plnění všech povinností poručníků a opatrovníků nezletilých.
(2) Zákonným zástupcům pomáhají úřadovny především ve věcech výživy a výchovy dětí, jsou jim nápomocny ve styku se soudy, národními výbory a orgány státní správy a zprostředkují umístění dětí zvláště v ozdravovnách, v ústavech a zařízeních výchovných, ošetřovacích nebo léčebných.
(3) Právní ochranu mládeže zajišťují úřadovny zejména udílením právních porad a opatřováním a sepisováním listin, potřebných k zjištění otcovství, k uskutečnění osvojení dítěte, k uplatnění nároků dítěte na poskytování prostředků na výživu a výchovu, nároků matky proti otci dítěte, za kterého není provdána, nároků na rodinné přídavky (přídavky na děti, výchovné), dávky z národního pojištění, státní dětský příspěvek a podobně.
(4) O právní ochranu mládeže pečují úřadovny také součinností se soudy a prokurátory, a to jak ve věcech občanskoprávních, tak v trestních věcech proti mladistvým.
Část III
Organisační ustanovení.
Oddíl1
Úřadovny ochrany mládeže.
§ 16
(1) Úřadovny se zřizují při lidových soudech, které vykonávají soudnictví ve věcech občanskoprávních.
(2) Plnění úkolů právní ochrany mládeže v poměru k cizině lze soustředit u jediné úřadovny.
§ 17
(1) Úřadovny plní své úkoly svými zaměstnanci, zejména hromadnými poručníky a sociálními pracovnicemi; přitom jim napomáhají důvěrníci ochrany mládeže.
(2) Důvěrníky ochrany mládeže ustanovují úřadovny z osob doporučených okresním národním výborem.
§ 18
Hromadný poručník složí u soudu slib, že bude řádně plnit úkoly uložené mu právními předpisy. Tím je nahrazen slib, který jinak poručníci (opatrovníci) skládají po každé, jakmile jsou ustanoveni.
§ 19
(1) Správu úřadoven a služební dohled nad nimi, pokud nejde o výkon jejich vlastní působnosti, obstarává krajská soudní správa.
(2) Vrchní dohled na úřadovny vykonává ministr spravedlnosti; pokud jde o výkon jejich vlastní působnosti, podléhají přímo ministerstvu spravedlnosti.
(3) Jednací řád úřadoven vydá ministr spravedlnosti.
Oddíl2
Zařízení pro kolektivní péči o mládež.
§ 20
(1) Kolektivní péči poskytují dětem mladším než tři léta dětské zdravotnické ústavy, dětem starším domovy a jiná výchovná zařízení.
(2) Právní poměry těchto výchovných zařízení, jakož i podmínky pro přijetí dítěte do nich a výchovu chovanců upravují zvláštní předpisy.
§ 21
§ 22
Část IV
Obecná ustanovení.
§ 23
K umožnění řádného výkonu všech svých povinností jsou úřadovny v stálém styku s národními výbory, se školami, se sdruženími rodičů a přátel školy, s ústavy a zařízeními výchovnými, ošetřovacími a léčebnými, zejména se všemi ústavy a zařízeními, pečujícími o zdraví matky a dítěte, jakož i s dobrovolnými organisacemi sdružujícími mládež.
§ 24
Veškeré orgány státní správy, národní výbory, školy a výchovné, ošetřovací a léčebné ústavy (zařízení), jakož i dobrovolné organisace jsou povinny spolupůsobit při provádění tohoto zákona.
§ 25
Hromadný poručník, sociální pracovnice a důvěrník ochrany mládeže jsou oprávněni, je-li toho k dohledu na péči o dítě třeba, dítě navštívit, prohlédnout místnosti, které dítě obývá nebo v nichž se zdržuje, a žádat na rodičích, členech jejich domácnosti, nebo i na jiných osobách, aby podle pravdy podávali vysvětlení o poměrech dítěte, jakož i aby dítě podle daného pokynu přivedli k lékařskému nebo k jinému vyšetření.
§ 26
Náklady na sociálně právní ochranu mládeže hradí stát, pokud jejich úhrada není zajištěna jinak.
§ 27
Ministr spravedlnosti se zmocňuje, aby v dohodě se zúčastněnými členy vlády vydal nařízením zvláštní předpis podle § 12 odst. 2, jakož i jiné předpisy potřebné k provedení tohoto zákona; může také soudní správu pověřit, aby nároky dětí na výživné sama vymáhala, i pokud nejsou kryty poskytovaným příspěvkem.
§ 28
Zaměstnanci okresních národních výborů, pověření výlučně agendou sociálně právní ochrany mládeže, přecházejí do oboru ministerstva spravedlnosti.
§ 29
(1) Organisační opatření, učiněná před účinností tohoto zákona k včasnému jeho provedení, zůstávají, pokud neodporují tomuto zákonu, nedotčena a považují se za opatření učiněná podle tohoto zákona.
(2) O návrhu výchovny dorostu na prodloužení ochranné výchovy může soud podle tohoto zákona rozhodnout, i když chovanec dosáhne věku, který je dosud rozhodující pro ukončení ochranné výchovy, před účinností tohoto zákona.
§ 30
(1) Zrušují se veškerá ustanovení o věcech upravených tímto zákonem a všechna ustanovení, která odporují ustanovením tohoto zákona.
(2) Zrušují se zejména:
1. zák. čl. VIII/1901, o státních dětských domovech;
2. zák. čl. XXI/1901, o zaopatření dětí starších sedmi let, odkázaných na obecnou podporu;
3. nařízení č. 1/1903 B. M. (uh. m. vnitra), o ochraně opuštěných dětí;
4. zákon č. 256/1921 Sb., o ochraně dětí v cizí péči a dětí nemanželských;
5. vládní nařízení č. 29/1930 Sb., jímž se provádí zákon o ochraně dětí v cizí péči a dětí nemanželských;
6. zákon č. 213/1941 Sl. z., o veřejné ochraně mládeže, veřejném poručenství a úpravě ochranného dozoru;
§ 31
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1953; provede jej ministr spravedlnosti v dohodě se zúčastněnými členy vlády.