111/1953 Sb.

Nařízení o základních fondech hospodářských organisací

Poslední dostupné znění: 1954-01-011958-12-31 · 2 znění v historii →

§ 1

Účel nařízení.
Význam základních fondů, které jsou ve správě hospodářských organisací státního socialistického sektoru a jsou jako národní majetek zdrojem bohatství a blahobytu pracujícího lidu, vyžaduje, aby jejich správa byla upravena jednotně a řídila se zásadami, které by zajišťovaly jejich nejúčelnější a nejhospodárnější využití a stálé zvelebování. Tyto zásady je třeba přiměřeně uplatnit i na ostatní hospodářské organisace.

§ 2

Rozsah platnosti.
(1) Toto nařízení platí pro všechny hospodářské organisace (dále jen „podniky“) s výjimkami dále uvedenými.
(2) Pro banky, státní spořitelny a Státní pojišťovnu platí toto nařízení, jen pokud zvláštní předpisy o hospodaření těchto ústavů nestanoví jinak.
(3) Na podniky pro zahraniční obchod, První českou zajišťovnu a na lidová družstva se vztahují jen ustanovení § 3, § 6 odst. 1 a 2 a §§ 7, 8, 14 a 15 tohoto nařízení, a to přiměřeně.

§ 3

Pojem základních fondů.
(1) Základními fondy podniku jsou hmotné předměty, jejichž doba upotřebitelnosti je delší než jeden rok a jejichž hodnota je vyšší než limit stanovený podle předpisů o účetní evidenci; jsou to zejména budovy, stavby, stroje a jiná zařízení, inventář a též pozemky. Bez zřetele na hodnotu patří k základním fondům zemědělské stroje a zemědělské nářadí (nikoli ruční), dospělá tažná a chovná zvířata, dospělá drůbež a včelstva.
(2) K základním fondům nepatří pracovní oděv, pracovní obuv a ložní výbava, bez zřetele na hodnotu a dobu upotřebitelnosti, speciální nástroje a speciální přípravky, bez zřetele na hodnotu, a mladá zvířata a zvířata ve výkrmu.

§ 4

Podstata správy.
Podnik, který spravuje základní fondy, je oprávněn a povinen vlastním jménem s péčí řádného hospodáře a s omezeními uvedenými v tomto nařízení mít je v držbě a v evidenci, ochraňovat, udržovat, zvelebovat je a užívat jich a nakládat s nimi co nejúčelněji, jak to vyžaduje plnění úkolů státního plánu rozvoje národního hospodářství.

§ 5

Příslušnost ke správě.
(1) Základní fondy má zásadně spravovat podnik, který je pověřen úkoly, k jejichž plnění základní fondy zcela nebo převážně slouží; výjimky jsou možné jen ze závažných hospodářských nebo jiných důvodů.
(2) V pochybnostech o příslušnosti ke správě základních fondů mezi podniky podřízenými témuž ústřednímu úřadu rozhoduje orgán jim přímo společně nadřízený; mezi podniky z oboru působnosti různých ústředních úřadů rozhodují tyto úřady ve vzájemné dohodě.
(3) Ustanovení odstavce 2 platí obdobně při pochybnostech o příslušnosti ke správě základních fondů mezi podniky a rozpočtovými organisacemi.

§ 6

Evidence.
(1) Řádná správa základních fondů především vyžaduje, aby základní fondy byly podle zvláštních předpisů zjištěny, sepsány, oceněny a evidovány. Podnik je dále povinen sledovat, zejména při inventarisaci, zda základní fondy co do skutečného množství, druhu a stavu souhlasí s evidencí.
(2) Podnik pečuje též o to, aby hranice jeho pozemků byly vytyčeny a omezníkovány a hraniční znaky udržovány.
(3) Podnik je povinen dbát o pořádek ve veřejných knihách, zejména aby v nich byl zapsán jako vlastník československý stát s vyznačením podniku, který základní fondy spravuje.

§ 7

Ochrana základních fondů.
(1) Podnik je povinen učinit předepsaná, po případě vhodná opatření, zejména bezpečnostní a protipožární, aby se předešlo poškození, zničení, ztrátě nebo zneužití základních fondů.
(2) K zajištění výkonu práv vyplývajících ze správy základních fondů je podnik povinen použít včas všech právních prostředků, zejména domáhat se ochrany vlastnického práva a držby, uplatňovat nároky na náhradu škody a dávat podnět k trestnímu stíhání.

§ 8

Údržba a generální opravy.
Podnik je povinen udržovat základní fondy v řádném uživatelném stavu, zejména včasným, pravidelným a hospodárným prováděním běžných oprav, aby se předešlo předčasným generálním opravám, po případě opatřování nových základních fondů. Běžné opravy je třeba zajistit v ročním plánu, generální opravy též v dlouhodobém plánu.

§ 9

Využití základních fondů; přebytečné základní fondy.
(1) Soustavné zvyšování výroby, produktivity práce a snižování vlastních nákladů vyžaduje, aby všech základních fondů v podnicích bylo plně využito. Podnik je proto povinen plné využití základních fondů zajistit, řídě se přitom v podrobnostech zvláštními předpisy, zejména statutem.
(2) Základní fondy, o nichž podnik při sestavování nebo změně plánu zjistí, že jich nebude využito vůbec nebo že jich bude využito jen v nepatrné míře, považují se za přebytečné. To neplatí o základních fondech v reservě a o základních fondech instalovaných do provozu, avšak podle pokynů příslušných orgánů nepoužívaných (daných do konservace). Podnik je povinen o přebytečných základních fondech podat do 30 dnů po zjištění přebytečnosti zprávu nadřízenému orgánu a upozornit, která hospodářská nebo rozpočtová organisace má o ně zájem.
(3) Nadřízený orgán převede přebytečné základní fondy na podnik nebo rozpočtovou organisaci v oboru své působnosti, kde je jich zapotřebí. Zjistí-li nadřízený orgán, že v oboru jeho působnosti nelze přebytečných základních fondů využít, ohlásí to ústřednímu úřadu, který postupuje obdobně. Nelze-li přebytečných základních fondů využít v oboru působnosti ústředního úřadu, převedou se do správy podniku nebo rozpočtové organisace v působnosti jiného ústředního úřadu, kde je o ně zájem.
(4) Ministerstvo financí stanoví v dohodě se státním úřadem plánovacím, jak se hlásí přebytečné základní fondy a zjišťují organisace, u nichž může být těchto fondů nejlépe využito. Státní úřad plánovací může stanovit, které přebytečné základní fondy smějí být z působnosti ústředního úřadu převáděny jen se souhlasem státního úřadu plánovacího.

§ 10

Likvidace základních fondů.
(1) Základní fondy podniků, které se staly neupotřebitelnými a nelze je učinit upotřebitelnými vůbec nebo jen po neúměrně nákladné opravě, se vyřazují likvidací. Předměty z likvidace se zužitkují v podniku nebo prodají podle toho, co je hospodárnější. Prodej těchto předmětů se provádí zásadně prostřednictvím podniků socialistického sektoru.
(2) O likvidaci základních fondů a o tom, jak se naloží s předměty z likvidace, rozhoduje vedoucí podniku (závodu) na základě vyjádření komise složené ze zaměstnanců podniku, po případě jiných věci znalých osob. Členy komise určí vedoucí podniku (závodu); jedním z členů komise musí být ustanoven hlavní (vedoucí) účetní nebo jeho zástupce. O likvidaci se sepíše protokol. Likvidace strojů a jiných zařízení do šrotu vyžaduje schválení ústředního úřadu.
(3) Ustanovení odstavce 2 platí přiměřeně i pro likvidaci základních fondů v důsledku jejich ztráty nebo krádeže a u dospělých chovných a tažných zvířat, dospělé drůbeže a včelstev též v důsledku jejich uhynutí.
(4) U dospělých chovných a tažných zvířat a dospělé drůbeže považuje se za likvidaci také převedení do výkrmu, prodej nebo zabití, u včelstev jejich prodej. Protokol o likvidaci může být nahrazen jiným dokladem.
(5) Dnem stanoveným v rozhodnutí o likvidaci, po případě skutečností uvedenou v odstavci 4, ztrácejí základní fondy v podniku svou povahu.

§ 11

Pronájem.
(1) Přebytečné základní fondy, které nelze převést (§ 9, odst. 3) ani zcizit, mohou být pronajaty, a to především organisacím státního socialistického sektoru. O pronájmu se sepíše listina.
(2) Pronájem místností k účelům obytným nebo provozním se řídí předpisy o hospodaření s byty nebo s jinými místnostmi.

§ 12

Převody správy základních fondů.
(1) Správa základních fondů se převádí mezi podniky navzájem, jen jde-li o základní fondy přebytečné nebo vyžaduje-li to obecný zájem. Ze správy podniků do správy rozpočtových organisací a naopak mohou být základní fondy převedeny, pokud to připouštějí i předpisy platné pro rozpočtové organisace. Převod správy se děje administrativně a bezplatně.
(2) Ústřední úřad nebo orgán jím pověřený může v oboru své působnosti administrativním opatřením převést základní fondy ze správy podniku do správy jiného podniku (vyčlenit je a zároveň začlenit) nebo do správy rozpočtové organisace; jde-li o převod do správy podniku nebo rozpočtové organisace v oboru působnosti jiného ústředního úřadu, činí se administrativní opatření v dohodě obou ústředních úřadů.
(3) Jde-li o základní fondy menšího hospodářského významu, může být administrativní opatření (odstavec 2) nahrazeno písemnou dohodou podniku s jiným podnikem nebo rozpočtovou organisací, schválenou příslušným ústředním úřadem nebo orgány jím pověřenými. Schválení není třeba, jde-li o základní fondy, jejichž úhrnná pořizovací hodnota, ve které jsou vedeny v účetní evidenci, nepřevyšuje 20.000 Kčs, pokud si příslušný ústřední úřad nevyhradí schvalování převodů správy základních fondů o pořizovací hodnotě nižší. Ministr financí může v dohodě s vedoucími zúčastněných ústředních úřadů částku 20.000 Kčs zvýšit buď pro obor určitého ústředního úřadu nebo pro určité druhy základních fondů.
(4) Administrativní opatření nebo dohoda (odstavce 2 a 3) musí obsahovat podstatné náležitosti, zejména označení podniku předávajícího, podniku (rozpočtové organisace) přejímajícího, určení předmětu převodu, jeho pořizovací hodnotu a výši oprávek, po případě ustanovení o závadách, pohledávkách a závazcích a den přechodu správy.
(5) Oprávnění ministra financí udělovat souhlas k začlenění národního majetku do podniků, vyhrazené mu předpisy o národních podnicích, není dotčeno.

§ 13

Zcizení a zatížení základních fondů.
(1) Základní fondy nemohou být zcizeny nebo zatíženy, a to ani exekučně, pokud se ve zvláštních předpisech nebo v tomto nařízení nestanoví jinak.
(2) Přebytečné základní fondy, které nelze převést (§ 9, odst. 3), může podnik v zájmu rozvoje národního hospodářství nebo v jiném obecném zájmu zcizit lidovým družstvům nebo dobrovolným organisacím, po případě též pracujícím.
(3) Pracujícím mohou být zcizeny rodinné domky a podobné drobné stavby (na př. chaty), podíly k nim nebo pozemky pro jejich stavbu a pro zřízení zahrádky. Pozemky lze též zcizit k odstranění stavebních, hospodářských nebo zdravotních závad u budov.
(4) Základní fondy se zcizují zásadně úplatně, a to za běžnou cenu (§ 367 obč. zák.), za jinou cenu nebo bezplatně jen ze zvlášť závažných důvodů.
(5) Zcizení základních fondů děje se písemnou formou a vyžaduje schválení ústředního úřadu.

§ 14

Odpisování základních prostředků.
(1) Řádně provedenými odpisy základních prostředků, t. j. peněžních prostředků vynaložených na pořízení základních fondů, vyjadřujícími jejich postupné opotřebení, zajišťují se finanční prostředky na jejich obnovu a generální opravy a opatřuje podklad pro správné zjištění nákladů na výrobu a oběh.
(2) Odpisy se vypočítávají z původní nebo reprodukční pořizovací hodnoty (odpisová základna) podle obecných norem odpisů, směrných norem odpisů nebo (zvláštních) norem odpisů.
(3) Ministerstvo financí v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady stanoví podrobnosti, zejména obecné a směrné normy odpisů. Tím nejsou dotčeny předpisy o účetní evidenci, které zmocňují ústřední účetní jednotky stanovit normy odpisů.

§ 15

Generální inventarisace.
Neodpovídá-li v důsledku vývoje cenové hladiny hodnota základních fondů vedená v účetní evidenci již všeobecně jejich reprodukční pořizovací hodnotě, základní fondy se nově ocení na podkladě údajů opatřených generální inventarisací. Generální inventarisaci spojenou s novým oceněním nařizuje ministerstvo financí a stanoví přitom její rozsah, způsob a podmínky provádění.

§ 16

(1) Ministerstvo financí v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady může stanovit výjimky a odchylky z tohoto nařízení.
(2) Ministerstvo financí může pro úplatné nabývání základních fondů podniky od soukromníků stanovit podmínky, po případě takové nabývání omezit nebo i vyloučit.

§ 17

Ministerstvo financí v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady vydá podle potřeby podrobnější předpisy k provedení tohoto nařízení.

§ 18

Účinnost.
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1954; provedou je všichni členové vlády.