§ 1
(1) Zajištění podmínek bezpečné a zdravotně nezávadné práce je jedním z nezbytných předpokladů úspěšného plnění těžebních, výrobních a provozních úkolů.
(2) Za zajištění bezpečné a zdravotně nezávadné práce v závodech podléhajících dozoru veřejné báňské správy odpovídá ředitel podniku a ostatní osoby odpovědné za plnění těžebních, výrobních a provozních úkolů, zejména závodní ředitelé, hlavní inženýři (techničtí vedoucí), vedoucí důlních úseků, vedoucí revírů, hlavní mechanici, vedoucí povrchových provozů, vedoucí dílen, mistři a předáci.
§ 2
(1) Jako výkonný a poradní orgán pro vytvářeni a udržování podmínek bezpečné a zdravotně nezávadné práce se zásadně ve všech závodech, jakož i orgánech závodům nadřazených (hlavní správy ministerstev, kombináty, revírní a obvodní ředitelství, podniky a pod.), ustanoví bezpečnostní technici.
(2) Bezpečnostní technici jsou v otázkách bezpečnosti a hygieny práce zástupci hlavního inženýra a jsou mu přímo podřízeni a odpovědni. Vykonávají-li svou působnost na hlubinných dolech, lomech nebo v orgánech jim nadřazených, považují se za důlní techniky příslušného orgánu.
§ 3
(1) Bezpečnostní techniky závodu ustanovuje a odvolává vedoucí závodu po dohodě s technikem přímo nadřazeného orgánu a po předchozím schválení obvodním báňským úřadem daném v dohodě s jednotnou odborovou organisací.
(2) Bezpečnostní techniky v nadřazených orgánech ustanovuje a odvolává vedoucí příslušného orgánu po předchozím schválení báňského úřadu II. stupně daném v dohodě s jednotnou odborovou organisací.
(3) Bezpečnostní technik může být zbaven své funkce, zejména neplní-li řádně své úkoly.
§ 4
Počet bezpečnostních techniků určí na návrh vedení závodů (orgánů) příslušné ministerstvo v dohodě s báňským úřadem II. stupně a s jednotnou odborovou organisací; při tom přihlédne k povaze těžby, výroby a provozu s hlediska nebezpečí při práci, k rozsahu závodů, k místně odlehlým provozovnám a pracovištím a k počtu pracovníků.
§ 5
(1) Bezpečnostními techniky mohou být ustanoveny osoby, které prokázaly zkouškou, že mají pro tuto funkci odborné (praktické i theoretické) a organisační schopnosti a osobní vlastnosti a které absolvovaly
a) vysokou školu báňskou a mají alespoň dvouletou praxi v hornictví nebo u báňských úřadů, nebo
b) vyšší horní školu (čtyřletou) a mají alespoň čtyřletou praxi v hornictví, nebo
c) nižší horní školu (dvouletou) a mají alespoň šestiletou praxi v hornictví, nebo
d) kurs pro bezpečnostní techniky a mají alespoň desetiletou praxi v hornictví.
(2) Kursy pro bezpečnostní techniky [odstavec 1 písm. d)] jsou nejméně čtyřměsíční a jsou specialisovány podle oborů; zřizují je příslušná ministerstva.
(3) U osob, které byly před počátkem účinnosti této vyhlášky již ustanoveny bezpečnostními techniky, může být upuštěno i od požadavku absolvování kursu pro bezpečnostní techniky. Jsou však povinny vykonat předepsanou zkoušku (§ 6), a to nejpozději do 1. srpna 1954.
§ 6
(1) Zkoušky bezpečnostních techniků určených pro závody se konají před tří až pětičlennou komisí jmenovanou báňským úřadem II. stupně a složenou ze zástupce báňských úřadů, jednotné odborové organisace, z bezpečnostního technika nadřazeného orgánu a, jde-li o zkoušku absolventů kursu (§ 5 odst. 2) z potřebného počtu učitelů kursu. Předsedou komise je zástupce báňského úřadu.
(2) Bezpečnostní techniky nadřazených orgánů přezkouší tříčlenná komise jmenovaná báňským úřadem II stupně a složená ze zástupce tohoto úřadu, který komisi předsedá, ze zástupce jednotné odborové organisace a z bezpečnostního technika nadřazeného orgánu
(3) Zkušební řády pro zkoušky bezpečnostních techniků vydají příslušná ministerstva po dohodě s jednotnou odborovou organisací a s báňským úřadem II. stupně.
§ 7
(1) Bezpečnostní technik nesmí být zpravidla zaměstnán jinak než vykonáváním své funkce. Pouze jde-li o závody nebo orgány menší a provozované za méně nebezpečných okolností (tedy nikoliv, na př. o doly s třaskavými plyny, s nebezpečným uhelným prachem a s průvaly vod), může báňský úřad II. stupně povolit, aby
a) bezpečnostní technik kromě své funkce vykonával i jiné přesně určené práce,
b) u některého z nadřazených orgánů nebyl ustanoven bezpečnostní technik, je-li o řádnou koordinaci a kontrolu provozně bezpečnostní služby postaráno jinak.
(2) Pro závody malé (nejvýše s 50 pracovníky) a pro doly na keramické a stavební nerosty provozované za méně nebezpečných okolností vydají příslušná ministerstva v dohodě s báňským úřadem II. stupně zvláštní směrnice o zaměstnávání bezpečnostních techniků.
(3) Vykonává-li bezpečnostní technik i jiné práce, vyhradí mu vedoucí závodu (orgánu) potřebnou část jeho pracovní doby k tomu, aby mohl řádně vykonávat funkci bezpečnostního technika,
§ 8
(1) Bezpečnostní technik závodu má zejména tyto úkoly:
a) sleduje pokud možno ve spolupráci se závodní radou (komisí ochrany a bezpečnosti práce) soustavnými prohlídkami stav provozní a požární bezpečnosti, stav hygienických zařízení, pomůcek a zařízení pro první pomoc po technické stránce na pracovištích pod zemí i na povrchu; při tom dbá zejména zachovávání bezpečnostních předpisů a sleduje s hlediska bezpečnosti větrání, pokud není ustanoven zvláštní vedoucí větrání, plánování otvírek, rozdělávek, porubních method, provádění mechanisace, elektrifikace a pod. Je povinen zjišťovat závady ohrožující bezpečnost, zejména takové, které spočívají v nedodržování bezpečnostních předpisů jak ve vlastním pracovním postupu jednotlivců (při užívání nástrojů, ochranných zařízení a pomůcek, při stavbě výdřevy a pod.), tak v samotné stavbě a zajištění strojních, dobývacích, dopravních, větracích a jiných zařízení,
b) navrhuje, pokud možno ve spolupráci se závodní radou (komisí ochrany a bezpečnosti práce), hlavnímu inženýru opatření ke zvýšení bezpečnosti a zdravotní nezávadnosti provozu, zejména k odstranění závad a k zlepšení organisace provozu a pracovního prostředí.
c) účastní se vyšetřování pracovních úrazů, zejména těžkých, hromadných a smrtelných, a zjišťuje při tom jejich příčiny; doplňuje záznam o úrazu, sestavený mistrem nebo jiným vedoucím pracoviště, a jeho originál předkládá hlavnímu inženýru závodu a podává předepsaná hlášení úrazů. Odpovídá za evidenci pracovních úrazů podle jednotlivých záznamů o úrazech a předkládá komisím ochrany a bezpečnosti práce a nadřízeným orgánům výkazy o počtu a příčinách úrazů. Na podkladě záznamů, o úrazech provádí rozbor jejich příčin pro plánovité snižování úrazovosti v závodech, zejména posuzuje účinnost dosavadních bezpečnostních zařízení, technickoorganisačních opatření a výchovy pracovníků k bezpečné a zdravotně nezávadné práci, navrhuje zejména po stránce preventivní, jak odstranit závady a nedostatky, které byly příčinou úrazů a které se vyskytují i na jiných pracovištích.
d) účastní se přípravy a provádění bezpečnostně zdravotních plánů, materiálově technického zásobování pro obor bezpečnosti a hygieny práce; podporuje na závodě socialistické soutěžení a zlepšovatelské hnutí,
e) pečuje spolu s orgány jednotné odborové organisace o propagaci bezpečnosti, o výchovu k bezpečné a zdravé práci, o výběr zaměstnanců na pracovní místa s ohledem na bezpečnost při práci a o zaškolování nově přijatých pracovních sil,
f) provádí kontrolu pohotovosti záchranného sboru,
g) spolupracuje s dílenským (obvodním) lékařem při organisování první pomoci při úrazech a nehodách,
h) účastní se porad s bezpečnostním technikem nadřazeného orgánu a schůzí závodní komise ochrany a bezpečnosti práce.
(2) Je-li nebezpečí z prodlení, je bezpečnostní technik závodu povinen učinit opatření k zajištění bezpečného a zdravotně nezávadného provozu na místě sám, po případě i zařídit vyřazení strojů nebo zastavení práce. O učiněném opatření je povinen bezpečnostní technik podat bez odkladu zprávu hlavnímu inženýru. Hlavní inženýr, jestliže nesouhlasí s provedeným opatřením, rozhodne sám o věci a oznámí to hlavnímu inženýru nadřazeného orgánu; ten si vyžádá stanovisko svého bezpečnostního technika a rozhodne s konečnou platností.
(3) Se zvýšenou pozorností se stará bezpečnostní technik závodu o dodržování všech bezpečnostních opatření na pracovištích, na něž jsou umísťováni žáci a absolventi hornických učilišť státních pracovních záloh. Pomáhá ředitelům učilišť seznamovat žáky a mistry výrobního výcviku s bezpečnostními předpisy a kontroluje jejich praktické uplatňování.
§ 9
(1) Bezpečnostní technik orgánu, který je přímo nadřazen závodu
a) kontroluje a koordinuje činnost bezpečnostních techniků na závodech, účastní se jejich výběru a pečuje dalším vhodným školením o zvyšování jejich odborné úrovně,
b) obstarává společné záležitosti provozně bezpečnostní služby uvnitř orgánu,
c) účastní se přípravy plánů investic a technických opatření se zřetelem na bezpečnost a hygienu práce,
d) účastní se vyšetřování závažných provozních nehod, zejména smrtelných úrazů, záparů a katastrof,
e) přenáší zkušenosti týkající se bezpečnosti při práci z jednoho závodu na druhé,
f) zpracovává z výsledků úrazové statistiky a ze zkušeností získaných na závodech návrhy na provedení opatření nutných k soustavnému snižování úrazovosti a
g) předkládá hlavnímu inženýru pravidelné zprávy o stavu bezpečnosti práce.
(2) Při nebezpečí z prodlení postupuje se obdobně podle ustanovení § 8 odst. 2.
(3) Bezpečnostní technik ostatních nadřazených orgánů kontroluje a koordinuje v podřízených orgánech činnost bezpečnostních techniků a vedoucích větrání.
§ 10
Odpovědnost vedoucího a ostatních vedoucích osob závodu (orgánu) za zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci není ustanovením a činností bezpečnostního technika dotčena. Tyto osoby jsou také povinny podporovat bezpečnostní techniky v jejich činnosti a zařídit, aby bezpečnostní technici byli zpraveni o všech provozních nehodách (na př. o smrtelných úrazech, záparách a katastrofách) a zúčastnili se jejich vyšetřování,
§ 11
Bezpečnostní technik při své činnosti úzce spolupracuje zvláště s orgány bezpečnosti práce jednotné odborové organisace (se závodními inspektory práce), s orgány báňských úřadů, státní zdravotní správy, státního dozoru na zaměstnávání pracovníků a s orgány požární ochrany.
§ 12
(1) Podrobný rozsah činnosti bezpečnostních techniků stanoví směrnice, které vydá báňský úřad II. stupně.
(2) Ústřední báňský úřad může v dohodě s příslušným ústředním hospodářským orgánem vyjmout některé závody podléhající dozoru veřejné báňské správy a orgány jim nadřazené zcela nebo zčásti z dosahu platnosti této vyhlášky.
§ 13
§ 14
Vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. srpna 1953.