§ 1
Doby hájení.
(1) Kromě druhů zvěře uvedených v § 24 odst. 2 zákona č. 225/1947 Sb. jsou po celý rok hájeny též tyto druhy zvěře: drop veliký, drop malý, bažantí slepice, moták jižní, moták obecný, zvěř jelení sika a všechny druhy roháčů; roháč veliký není vsak hájen na plůdkovych rybnících a výtažnících od 16. srpna do 31. října
(2) Až do konce roku 1956 jsou celoročně hájeni tetřeví a tetřívčí kohouti a koroptve.
(3) Až do konce roku 1953 je celoročně hájena kuna lesní a kuna skalní.
§ 2
Doby lovu.
(1) Pro dále uvedené druhy zvěře se stanoví doba lovu takto:
| jeleni | od 1. září do 31. prosince, |
| laň, kolouch | od 1. září do 31. prosince, |
| srnec | od 1. června do 30. září, |
| daněk | od 1. října do 15. listopadu, |
| srna, srnče, danělka a daňče | od 1. září do 31. prosince, |
| divoké kachny (kromě kachny zrzohlavé) | od 16. srpna do 31. října, |
| divoké husy | od 16. srpna do 31. prosince, |
| sluka lesní | od 16. března do 15. dubna, od 1. záři do 31. prosince |
| holub hřivnáč | od 1. srpna do 31. prosince, |
| káně lesní a rousná | od 1. září do 30. dubna; |
| v uznaných bažantnicích je však lov kání lesních a rousných dovolen po celý rok, | |
| pochop rákosní | od 16. srpna do 31. března, |
| pilich šedý | od 1. prosince do konce února, |
| veverka obecná | od 1. prosince do 31. ledna, |
| sova pustovka a puštík | od 1. prosince do 31. března, |
| bachyně zvěře černé | od 1. října do konce února, |
| koroptev počínaje rokem 1957 | od 16. srpna do 30. září, |
| bažanti - kohouti (všeho druhu) | od 1. listopadu do 31. prosince. |
(2) Počínajíc rokem 1954 se stanoví doba lovu kuny lesní a kuny skalní od 1. prosince do 31. ledna; v roce 1954 je tedy dovolen lov kuny též od 1. ledna do 31. ledna.
§ 2a
Připadne-li první den stanovené doby lovu na den nejblíže následující po dni pracovního klidu, prodlužuje se doba lovu o tento den pracovního klidu.
§ 3
Výjimky.
(1) Okresní národní výbor může i v době hájení povolit odstřel:
a) veverky obecné ve školkách na žádost správy lesního hospodářství,
b) bachyně zvěře černé, vyžaduje-li toho zájem polního hospodářství.
(2) Z celoročního hájení výra obecného (§ 24 odst 2 zákona č. 225/1947 Sb.) může krajský národní výbor povolit na žádost mysliveckého hospodáře výjimky, pokud jde o vybírání hnízd. Myslivecký hospodář smí si z výrů vybraných z hnízd ponechat pouze jednoho, ostatní je povinen nabídnout Československé myslivecké jednotě v Praze.
(3) Krajský národní výbor může zkrátit dobu lovu zajíců, bažantů a koroptví v honitbách, v nichž to vyžaduje řádný chov a ochrana uvedené zvěře, zejména kde stavy této zvěře vlivem nepříznivého počasí značně poklesly, a dobu lovu koroptví a bažantů též tam, kde této zvěře je zapotřebí k hubení škůdců zemědělských kultur.
(4) Celoročním hájením bažantích slepic není dotčen odchyt bažantí zvěře stanovený rozpisem plánu myslivosti. Při odchytu upraví se poměr pohlaví; přestárlé slepice se vyřadí.
(5) Zemědělská správa rady krajského národního výboru může v honitbě, v níž je plánován odstřel nejméně 100 kusů bažantích kohoutů a v níž je současné nadměrný stav bažantích slepic, povolit na žádost mysliveckého hospodáře po slyšení krajského mysliveckého sdružení výjimkou z celoročního hájení bažantích slepic (§ 1 odst. 1) jeden hon na bažantí slepice k úpravě vzájemného poměru pohlaví bažantí zvěře v době od 1. do 15. prosince. Hon může být povolen jen s tou podmínkou, že plánovaný odstřel kohoutů se sníží nejvýše o 20 % a místo kohoutů, o něž plán odstřelu se takto snížil, se odstřelí bažantí, slepice. Při odstřelu bažantích slepic musí být dbáno toho, aby nebyly odstřelovány mladé slepice.
(6) Celoročním hájením koroptví není dotčen plán jejich odchytu. Zemědělské odbory (správy) rad okresních (krajských) národních výborů a okresní myslivecká sdružení dbají, aby plán odchytu koroptví byl splněn. V případech, že plánovaný odchyt v některých honitbách z důvodů veterinárně zdravotních nelze provést, provede zemědělský odbor rady okresního národního výboru změnu rozpisu plánu odchytu koroptví na jednotlivé honitby tak, aby plán odchytu koroptví v okrese byl splněn. Není-li možno takovou změnu plánu odchytu v rámci okresu provést, obrátí se zemědělský odbor rady okresního národního výboru na zemědělskou správu rady krajského národního výboru, která změnu provede v rámci kraje.
(7) Zemědělský odbor rady okresního národního výboru může v honitbách, které mají výjimečně vysoké stavy koroptví, povolit mysliveckému hospodáři po slyšení okresního mysliveckého sdružení odchyt přiměřeného počtu koroptví nad stanovený plán odchytu, opis povolení zašle ústředí Československé myslivecké jednoty.*)
§ 4
Způsoby lovu, jeho omezení a zákaz.
(1) Lov bažantů je zakázán v honitbách, v nichž odstřel bažantí zvěře nebyl plánován, nebo v nichž bažantí zvěř byla v posledních dvou letech nově vysazen
(2) V době od 16. do 31. srpna počínaje rokem 1957 může být prováděn jen přeběrný odstřel starých koroptví, a to ploužením za účasti nejvýše 3 střelců-myslivců, kteří dávají záruku, že nebudou odstřelovány mladé koroptve. Při lovu musí být používán nejméně jeden lovecký upotřebitelný pes.
(3) Odstřel zvěře drobné (divokých kachen a hus, koroptví, bažantů, zajíců) smí být prováděn jen na společných honech předem hlášených zemědělskému odboru rady okresního národního výboru.
(4) Zajíci smějí být loveni v polních honitbách na téže ploše pouze jednou, v lesních honitbách nejvýše dvakrát v roce a bažanti nejvýše třikrát v roce na téže ploše. Počet honů musí být vždy úměrný, stavu zvěře
(5) Zakazuje se lov korunových (i nerovných) jelenů, zvěře spárkaté nadháňkou (naháňkou) a lov kachen na čekání a na tahu. Zákaz lovu zvěře spárkaté nadháňkou se však nevztahuje na lov zvěře černé.
(6) Zemědělská správa rady krajského národního výboru může na žádost mysliveckého hospodáře po slyšení krajského mysliveckého sdružení, výjimkou ze zákazu stanoveného v odstavci 5 povolit:
a) odstřel přiměřeného počtu korunových (i nerovných) jelenů průběrných (k chovu nežádoucích) v rámci schváleného plánu odstřelu. Myslivecký hospodář je povinen v tomto případě předložit okresnímu mysliveckému sdružení, v jehož obvodu honitba leží, trofeje s horní i dolní čelistí ulovených kusů.
b) odstřel kachen na tahu a na čekání, a to nejvýše jednou týdně, za účasti nejméně tří střelců a s použitím nejméně jednoho lovecky upotřebitelného psa, když kachny prokazatelně působí v honitbě nadměrné škody na obilí. Povolení je třeba udělovat tak, aby kachny nebyly stříleny v týž den ve všech honitbách.
§ 5
(1) Okresní myslivecké sdružení je povinno vysílat na hony na drobnou zvěř mysliveckého důvěrníka, který s mysliveckým hospodářem odpovídá za řádné provedeni honu a za to, že odstřelem nebudou dotčeny normované zimní kmenové stavy zvěře
(2) Ustanovení odstavce 1 neplatí pro státni vyhrazené honitby a pro honitby ve vojenské správě.
§ 6
(1) Chovatelé výrů jsou povinni hlásit všechny výry, které chovají v zajetí, Československé myslivecké jednotě, která jim pro ně vydá evidenční list a kovové kroužky.
(2) Uhynutí nebo jinou ztrátu výra chovaného v zajetí je chovatel povinen hlásit Československé myslivecké jednotě v Praze.
(3) Prodej a nákup výrů chovaných v zajetí může být prováděn jen prostřednictvím Československé myslivecké jednoty.
§ 7
§ 8
Tato vyhláška platí jen v krajích českých a nabývá účinnosti dnem 15. srpna 1953.