§ 1
Rozsah platnosti.
(1) Podniky (osoby), mající oprávnění k provozování dopravy osob osobními auty, smějí požadovat nejvýše sazby stanovené touto vyhláškou.
§ 2
Sazby za jízdy v místech, v nichž jsou autodrožky opatřeny úředně zkoušenými taxametry.
(1) Za jízdy autodrožkami v místech, v nichž jsou autodrožky opatřeny úředně zkoušenými taxametry, pokud v odstavcích 2 a 3 není uvedeno jinak, se stanoví tyto sazby:
| a) | základní sazba | 3,— Kčs |
|---|---|---|
| b) | sazba za každý kilometr jízdy s cestujícím jedním směrem | 3,10 Kčs |
| při čemž taxametr počítá za každých 100 m částku | 0,31 Kčs | |
| c) | sazba za každý ujetý kilometr jízdy s cestujících oběma směry | 1,70 Kčs. |
(2) Za jízdy autodrožkami v Praze se stanoví tyto sazby:
| a) | základní sazba | 3,— Kčs |
|---|---|---|
| b) | sazba za každý kilometr jízdy s cestujícím | 2,10 Kčs |
| při čemž taxametr počítá za každých 100 m částku | 0,21 Kčs. |
(3) Za jízdy autodrožkami v Bratislavě se stanoví tyto sazby:
| a) | základní sazba | 3,— Kčs |
|---|---|---|
| b) | sazba za každý ujetý kilometr s cestujícím | 2,50 Kčs |
| při čemž taxametr počítá za každých 100 m částku | 0,25 Kčs. |
(4) Při telefonickém objednání autodrožky nebo při objednání na pozdější dobu smí řidič autodrožky zapnout taxametr od počátku jízdy.
(5) Při jízdách do míst ležících mimo obvod obce, v němž je stanoviště autodrožky, smějí být požadovány sazby uvedené v § 3.
§ 3
Sazby za jízdy v místech, v nichž nejsou autodrožky opatřeny úředně zkoušenými taxametry.
(1) Za jízdy v místech, v nichž nejsou autodrožky opatřeny úředně zkoušenými taxametry, se stanoví tyto sazby:
při čemž jízdné se platí za všechny ujeté kilometry, t j. jak za cestu s cestujícím, tak za zpáteční cestu i když cestující vozu ke zpáteční cestě nepoužije, popřípadě i za jízdu na místo, kde cestující nastoupí. Za jízdy bez cestujícího smějí však býti počítány jen sazby, odpovídající nejkratší možné cestě.
| a) | základní sazba | 3,— Kčs |
|---|---|---|
| b) | sazba za každý ujetý kilometr jízdy | 1,70 Kčs, |
při čemž jízdné se platí za všechny ujeté kilometry, t j. jak za cestu s cestujícím, tak za zpáteční cestu i když cestující vozu ke zpáteční cestě nepoužije, popřípadě i za jízdu na místo, kde cestující nastoupí. Za jízdy bez cestujícího smějí však býti počítány jen sazby, odpovídající nejkratší možné cestě.
(2) Řidič je povinen upozornit cestujícího před začátkem jízdy na stav tachometru.
§ 4
§ 5
Příplatek za čtvrtou a každou další osobu.
(1) Za dopravu čtvrté a každé další osoby, pro kterou je v autodrožce volné sedadlo, smí být požadován v místech uvedených v § 2 při každé ukončene jízdě jednorázový příplatek po Kčs 2,—.
(2) V místech uvedených v § 3, jakož i při jízdách z míst uvedených v § 2, smí být požadováno za každou čtvrtou a další osobu, pro kterou je v autodrožce volné místo, za každý ujetý kilometr jízdy s cestujícím i za zpáteční cestu (§ 3 odst 1) Kčs 0,10.
(3) Za dítě do 10 let v doprovodu dospělých se jízdné ani příplatek neplatí. Za dvě děti mladší 10 let se platí sazby jako za dospělou osobu.
§ 6
Doprava zavazadel.
(1) Za dopravu zavazadel, lyží, psů a pod. smí být požadován za každou zakončenou jízdu, za kus (za pár lyží) jednorázový příplatek po Kčs 1,—.
(2) Za věci o celkové váze do 10 kg nebo za zavazadlo menších rozměrů než 60 X 40 X 20 cm nesmí být příplatek podle odstavce 1 požadován.
(3) Dopravu věcí v celkové váze přes 50 kg nebo zavazadel větších rozměrů než 80 X 50 X 30 cm může řidič autodrožky odmítnout.
§ 7
Noční příplatek.
Při jízdách od 21 hodin do 6 hodin může být účtován za každou zakončenou jízdu jednorázový příplatek 2,— Kčs.
Při jízdách od 21 hodin do 6 hodin může být účtován za každou zakončenou jízdu jednorázový příplatek 2,— Kčs.
§ 8
Sazby při společných jízdách.
Jsou-li za účelem lepšího využití autodrožky dopravováni společné cestující, kteří mají různý cíl cesty, a nevznikají delší zajížďky nebo větší ztráta času pro jednotlivé cestujíci, počítá se každému příslušný díl ze základní sazby a ostatních společných příplatků v poměru kilometrů jím ujetých a (sazba) za kilometry jím skutečně ujeté. Příplatky, které se týkají pouze jednoho i cestujících, nesmějí být rozvrhovány na ostatní cestující.
Jsou-li za účelem lepšího využití autodrožky dopravováni společné cestující, kteří mají různý cíl cesty, a nevznikají delší zajížďky nebo větší ztráta času pro jednotlivé cestujíci, počítá se každému příslušný díl ze základní sazby a ostatních společných příplatků v poměru kilometrů jím ujetých a (sazba) za kilometry jím skutečně ujeté. Příplatky, které se týkají pouze jednoho i cestujících, nesmějí být rozvrhovány na ostatní cestující.
§ 9
Paušální sazby.
(1) Okresní národní výbory mohou stanovit pro často používané úseky jednotné paušální sazby.
(2) Do paušálních sazeb je nutno zahrnout základní sazbu, sazbu za ujeté kilometry a po případě průměrnou čekací dobu a další příplatky, které se obvykle vyskytují.
§ 10
Stravné a nocležné řidiče.
(1) Při jízdách mimo obvod obce, kde je stanoviště autodrožky, smí řidič autodrožky počítat stravné a nocležné podle platných předpisů.
(2) Za garážování vozidla přes noc smí být účtována skutečně zaplacená částka.
§ 11
(1) Při příležitostných jízdách (na př. při křtinách, svatbách, pohřbech a pod.) není přípustné připočítávat jakékoliv zvláštní příplatky.
(2) Je-li autodrožka na přání cestujícího vyzdobena, smí řidič autodrožky počítat za výzdobu vozidla skutečně zaplacenou částku zvýšenou o režijní přirážku ve výši 10% a úplatu za prokazatelné jízdy na prázdno a za čekací dobu.
(3) Hotové výlohy, které souvisí bezprostředně s jízdou (na př. poplatek za přívoz, desinfekce a pod.), platí cestující.
(4) Při přerušení jízdy, které nezavinil cestující, jako při poškození vozidla a pod., smí býti požadována náhrada jen za skutečně vykonanou jízdu.
§ 12
(1) Řidič autodrožky je povinen po ukončení cesty vyplnit cestujícímu stvrzenku podle vzoru uvedeného v příloze této vyhlášky a průpis vydat cestujícímu. Stvrzenka musí být uschována po dobu jednoho roku.
(2) Běžné číslo, poznávací značka autodrožky a označení podniku (oprávněné osoby) musejí být na stvrzence předtištěny. Jméno řidiče a číslo jeho řidičského průkazu mohou být vyznačeny stejným způsobem. Ostatní údaje vyplní řidič inkoustovou tužkou.
§ 13
V každé autodrožce musí býti viditelně umístěn ceník obsahující hlavní běžné sazby stanovené touto vyhláškou.
§ 14
Ministerstvo místního hospodářství nebo orgány jím zmocněné mohou povolit výjimky z ustanovení této vyhlášky.
§ 15
Zrušuje se vyhláška č. 98/1952 Ú. l. o sazbách za jízdy autodrožkami.
§ 16
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. října 1953.
Příloha k vyhlášce č. 317/1953 Ú. l.
