Vyhláška ministra zahraničního obchodu, kterou se vydává celní silniční řád.

(1) Silniční dopravní prostředky mohou přestupovat státní hranice jen po celních cestách. Pro jednotlivé případy může však silniční celnice nebo její odbočka (dále jen „celnice”) povolit v dohodě s příslušnými orgány ministerstva vnitra přestup státních hranic mimo celní cesty.

(2) Cesta mezi hranicemi a pohraniční celnicí musí být vykonána bez průtahu, beze změny nákladu a bez odbočení; celnice nebo celní hlídka může vzhledem ke zvláštním okolnostem případu dát podrobnější pokyny.

(3) Pohraniční celnice může uložit osobám, které dopravují motorovými vozidly zboží přes hranice, aby při jízdě od celnice na místo určení, po případě při průvozu zboží tuzemskem, použily cesty stanovené celnicí, a to bez průtahu, beze změny nákladu a bez odbočení.

(4) Pohraniční celnice může, souhlasí-li příslušný orgán ministerstva vnitra, povolit dopravci, aby zboží bylo pod celním dohledem na státních hranicích překládáno z cizozemských dopravních prostředků na tuzemské nebo naopak.

(1) Silniční celnice stanoví pracovní dobu tak, aby vyhovovala potřebám dopravy. Je-li toho třeba, může být zavedena i nepřetržitá pracovní doba. Cestující má přestoupit hranice tak, aby mohl dopravit zboží k pohraniční celnici ještě v pracovní době

(2) Celnice, u nichž je zavedena nepřetržitá pracovní doba, jsou povinny provádět celní řízení týkající se cestujících a jejich zavazadel, která neobsahují zboží určene pro obchod, jakož i osob v pohraničním styku, v kterékoli denní nebo noční době a také ve dnech pracovního klidu, pokud je v této době prováděna též pasová kontrola. Rovněž jsou povinny na návrh celního účastníka neprodleně projednávat zboží podléhající rychlé zkáze a živá zvířata.

(1) Orgány celní správy jsou oprávněny prohlížet silniční dopravní prostředky a zdržet je u celnice po dobu nutnou k provedení celního řízení. Mohou doprovázet dopravní prostředky na úseku mezi státními hranicemi a pohraniční celnicí; je-li nutno, mohou doprovázet motorová vozidla i na těch silnicích ve vnitrozemí, které navazují na celní cestu. Celnice poznamená na přepravních dokladech důvod, proč byl doprovod nařízen

(2) Orgány celní správy jsou oprávněny vstupovat do skladištních a provozních místností dopravních podniků, které provádějí mezinárodní dopravu zboží nebo osob po silnicích; jsou též oprávněny nahlížet do průvodních listin a do zápisů o dopravě zboží a zavazadel a požadovat od dopravce potřebná vysvětlení. Mohou rovněž žádat, aby byly otevřeny zásilky, je-li to nutné s hlediska kontroly dovozu, vývozu a průvozu zboží. K otevření musí být přibrán kromě osoby, která zboží dopravuje, aspoň jeden svědek.

(3) Úkony orgánů celní správy nesmí být silniční doprava rušena větší měrou, než je nezbytně nutno.

(4) K doprovodu motorových vozidel dopravujících osoby nebo zboží z ciziny nebo do ciziny, musí mít doprovázející orgán celní správy zvláštní služební příkaz celnice. Dopravce je povinen tento orgán doprovázeným vozidlem dopravit bezplatně na místo projednání zavazadel nebo zboží.

(1) Zaměstnanci tuzemských dopravních podniků jsou povinni dbát zájmů celní správy. Zejména jsou povinni oznamovat celnici podezření z trestných činů a přestupků, o kterých se dovědí při výkonu služby a které záležejí v ohrožení devisového hospodářství, ve zkrácení nebo ohrožení daně (cla a dávek se clem vybíraných) nebo v porušení předpisů o oběhu zboží ve styku s cizinou. Jsou též povinni vycházet vstříc orgánům celnic a orgánům celní správy, pověřeným celní kontrolou v silniční dopravě nebo dohledem na ni, dávat jim vysvětlení, o něž požádají, na jejich upozornění odstraňovat závady, jež by mohly způsobit národohospodářské škody, a umožnit jim nahlédnout do průvodních listin a podle potřeby i do jiných listin.

(2) Zaměstnanci dopravních podniků, kteří byli odsouzeni pro trestné činy nebo přestupky uvedené v odstavci 1, mohou být zaměstnáváni při provádění mezinárodní dopravy nebo na pracovištích, na nichž by přicházeli do styku se zbožím podléhajicím celní kontrole, jen se souhlasem ústřední celní správy.

(1) Osoby, které přestupují státní hranice po silnici nebo jiné cestě, jsou povinny dostavit se k pohraniční celnici^*) a podrobit se u ní celnímu řízení. Celnice může v dohodě s příslušnými orgány ministerstva vnitra povolit výjimku pokud jde o místo provedení celního řízení.

(2) Dopravce musí dodat zboží pohraniční celnici s předepsanými doklady a připravit dopravní prostředky a zboží k prohlídce. Nemůže-li dopravce provést pomocné práce při celním řízení (nakládání, skládání, překládání, vybalování a zahalování zboží, dopravení zboží do místností revisních a pod.) vlastními silami, zařídí jejich provedení podle pokynů celnice na svůj náklad.

(1) Přepravované zboží, které podléhá celní kontrole, dá celnice pod celní závěru K celní prostorové závěře používá celnice jen závěsných závěr (z olova, jiného kovu nebo z umělé hmoty), ke kusové závěře může používat také pečetí nebo celních známek. Celnice vyznačí připojení celních závěr v celních, po případě v přepravních dokladech Nelze-li závěru bezpečně přiložit (na př. u nákladů na otevřených vozech), musí být náklad v celních a přepravních dokladech náležitě popsán (druh, značka, číslo, zvláštní poznávací značka, druh balení, váha a pod.).

(2) Dopravní prostředky a obaly musí být upraveny tak, aby je bylo možno účelně opatřit celní závěrou, aniž by předtím byla celnice nucena provádět na nich úpravy.

(1) Odesilatel zboží v cizině přiloží k přepravním dokladům zřetelně psanou mezinárodní (prvotní) celní prohlášku a vyznačí na nich, že je připojena. Není-li prohláška připojena, lze se spokojit s údaji v přepravních dokladech.

(2) Zvláštní povolení, osvědčení a pod., bez něhož podle zvláštních předpisů nesmí zboží přestoupit státní hranice, musí být připojeno k mezinárodní (prvotní) celní prohlášce nebo k přepravním dokladům.

(1) Jestliže se zboží při dopravě zkazilo nebo poškodilo nebo vzniklo-li podezření, že bylo něco odcizeno, je dopravce povinen zboží neprodleně dopravit k nejbližší celnici. Není-li to možné, je dopravce povinen podat neprodlené hlášení příslušnému organu ministerstva vnitra, který vyrozumí nejbližší celnici. Orgány celní správy, po případě příslušné orgány ministerstva vnitra jsou povinny učinit opatření, aby zboží neuniklo celní kontrole.

(2) Zboží nesmí být bez souhlasu celní správy zničeno nebo učiněno nepotřebným k původnímu účelu.

(1) Prohlídka zavazadel se koná na celništi. Nemá-li cestující zboží určené pro obchod, může navrhnout celní řízení ústně; u cestovních potřeb může být celní řízení provedeno podle výsledku celní prohlídky.

(2) Cestující jsou povinni vyložit věci tak, aby mohly být snadno prohlédnuty.

(3) Nejde-li o zboží určené pro obchod, může celnice při vyclívání používat útržkového sešitu celních kvitancí; množství zboží zjišťuje zpravidla odhadem.

(1) Při dovozu nebo průvozu zboží je dopravce povinen odevzdat celnici dvojmo podepsaný seznam nákladu. Údaje v seznamu se musí shodovat s údaji v mezinárodní (prvotní) celní prohlášce. Celnice vyznačí na seznamu data projednání zboží; jedno vyhotovení seznamu si ponechá, druhé vrátí dopravci.

(2) Při vývozu zboží je dopravce povinen odevzdat pohraniční celnici podepsaný seznam nákladu. Bylo-li zboží projednáno k vývozu již jinou celnicí, přesvědčí se výstupní celnice, zda prostorové a kusové celní závěry jsou neporušeny a porovná náklad se seznamem a s celními doklady. Neshledá-li závad, propustí zboží do ciziny a projednání vyznačí ve vývozních dokladech a v seznamu nákladu; seznam si ponechá.

(3) Celnice je oprávněna vykonat prohlídku nebo namátkovou kontrolu zboží; prohlídku je povinna vykonat, jsou-li celní závěry porušeny nebo je-li jiné důvodné podezření, že obsah zásilky byl změněn nebo že bylo se zbožím nakládáno jiným nedovoleným způsobem.

(1) O poukazování zavazadel a zboží platí přiměřeně ustanovení celního železničního řádu.

(2) Celnice může požadovat složení jistoty za celní náhradu.

(3) O přepravě zboží z ciziny do ciziny přes tuzemsko a z tuzemska do tuzemska přes cizí státní území (přepravní styk) platí obecné celní předpisy. Výkon celní kontroly pravidelné přepravy zboží tímto způsobem prováděné upraví ministerstvo zahraničního obchodu v dohodě s ministerstvy dopravy a vnitra Je-li však o výkonu celní kontroly takové přepravy sjednána mezinárodní smlouva, platí ustanovení této smlouvy.

(1) Motorová vozidla se propouštějí do záznamního oběhu v tuzemsku podle ustanoveni obecných celních předpisů.

(2) Ústřední celní správa může povolit, aby k propuštění motorových vozidel do záznamního oběhu, jimiž přijíždějí k dočasnému pobytu v tuzemsku cestující, kteří mají bydliště v cizině, bylo používáno mezinárodních celních dokladů, a to triptyku¹) nebo karnetu.²) Vydávánim triptyků může ústřední celní správa pověřit československou organisaci motoristů a zmocnit ji jako člena mezinárodních automobilových organisací též k vydávání karnetů. Triptyky s delší dobou platnosti (na př. roční) opravňují k opětovným přestupům státních hranic během své platnosti. Každý přestup hranic musí být potvrzen celnici.

(3) Ústřední celní správa může povolit, aby bylo používáno mezinárodních celních dokladů také při přestupu státních hranic nákladními automobily a při dopravě zboží těmito automobily.

(4) Mezinárodní celní doklady musí být řádně vyplněny a nesmějí být opravovány a pod. Má-li celnice pochybnosti o jejich pravosti, může odmítnout propuštění vozidla podle těchto dokladů.

(5) Při propouštění motorových vozidel a zboží do záznamního oběhu v tuzemsku na mezinárodní celní doklady postupuje celnice podle pokynů vytištěných na těchto dokladech.

(6) K výstupu motorového vozidla a zboží z tuzemska stanoví celnice lhůtu přiměřenou k účelu cesty (podle udání cestujícího a pod.), nejdéle však jeden rok.

(7) V mezinárodním celním dokladu musí být vyznačeny též předměty, které nepatří k normálnímu vybavení vozidla (na př. vozík na zavazadla). Na vlečné vozy se vydávají samostatné mezinárodní celní doklady.

(1) Vystoupí-li motorové vozidlo, náhradní součástky nebo zboží, které byly propuštěny do záznamního oběhu v tuzemsku, na trvalo do ciziny, potvrdí to celnice na mezinárodním celním dokladu nebo na celní záznamce; byla-li složena jistota za celní náhradu, uvolní ji. Nedošlo-li k výstupu v době platnosti mezinárodních celních dokladů nebo celní záznamky, zúčtuje celnice jistotu za celní náhradu.

(2) Výstup motorového vozidla, náhradních součástek nebo zboží do ciziny po zániku platnosti mezinárodního celního dokladu nebo po uplynutí lhůty stanovené v celní záznamce, se považuje výjimečně za uskutečněný včas

(3) V případech uvedených v odstavci 2 potvrdí celnice výstup tak, jako by k němu bylo došlo včas, a důvod zdržení vyznačí na mezinárodním celním dokladu nebo na celní záznamce.

(1) Nevystoupí-li motorové vozidlo, náhradní součástky nebo zboží propuštěné do záznamního oběhu v tuzemsku, včas do ciziny, zaplatí celní zájemce celní náhradu. Náhrada se vyměří podle stavu a předpisů, kdy motorové vozidlo, náhradní součástky nebo zboží byly propuštěny do záznamního oběhu v tuzemsku.

(2) Celnice nevyměří celní náhradu, pokud jde o součástky vymontované při opravě vozidla v tuzemsku, budou-li bezplatně přenechány tuzemskému podniku, oprávněnému obchodovat s motorovými vozidly nebo je opravovat anebo oprávněnému ke sběru surovin.