Vyhláška ministerstva financí, kterou se vydávají pojistné podmínky pro rodinné důchodové pojištění.

(1) Nárok na starobní důchod má pojištěný, který dosáhl věku uvedeného v pojistné smlouvě, ne však dříve než v 60 letech u muže nebo v 55 letech u ženy.
(1) Nárok na invalidní důchod má pojištěný, u něhož již před vznikem nároku na starobní důchod nastal podstatný pokles výdělku jako následek nepříznivého zdravotního stavu, je-li tento stav trvalý. Za podstatný pokles výdělku se pokládá, nevydělá-li si a nemůže-li si pojištěnec vydělat ve svém povolání nebo v jiném zaměstnání přiměřeném jeho dosavadnímu povolání alespoň polovinu svého průměrného výdělku za posledních pět kalendářních let před vznikem nároku na invalidní důchod, nebo trvalo-li pojištění kratší dobu, za tuto dobu. Za trvalý se pokládá zdravotní stav, který podle poznatků lékařské vědy potrvá pravděpodobně déle než rok.
(1) Nárok na vdovský důchod má vdova po pojištěném, trvalo-li její manželství s ním alespoň jeden rok a dosáhla-li v den úmrtí pojištěného manžela věku 45 let. Podmínka trvání manželství alespoň jeden rok se považuje za splněnou, nastala-li smrt pojištěného následkem úrazu nebo akutní sdělné choroby, nebo pečuje-li vdova alespoň o jedno nezaopatřené dítě mladší než 18 let.
(1) Nárok na sirotčí důchod má dítě pozůstalé po pojištěném. Na sirotčí důchod mají nárok i pozůstalí osvojenci, vnukové a pastorci pojištěného, jestliže pojištěný v den svého úmrtí měl na tyto pozůstalé nárok na rodinné přídavky nebo na výchovné.
(1) Výše důchodu starobního, invalidního a vdovského je stanovena v pojistné smlouvě.
(1) Důchody jsou stanoveny v ročních částkách; vyplácejí se však měsíčně předem ve stejných částkách zaokrouhlených na 10 haléřů nahoru.
(1) Pro vznik nároku na důchody je třeba, aby od počátku pojištění uplynul alespoň jeden rok (čekací doba).
(1) Navrhovatel pojištění se přihlašuje k rodinnému důchodovému pojištění na tiskopise vydaném pojišťovnou.
(1) Za pojištění se platí pojišťovně pojistné. Pojistná období, ve kterých se pojistné platí, a jeho výše jsou uvedeny v pojistné smlouvě.

(2) Starobní důchod náleží pojištěnému počínaje prvním dnem v měsíci, ve kterém dosáhne sjednané věkové hranice.
(2) Pojištěný, který v posledních dvou nebo více letech před vznikem nároku na invalidní důchod nebyl zaměstnán v pracovním poměru, má nárok na invalidní důchod, jestliže jeho tělesná nebo duševní vada vznikla následkem vrozeného defektu, úrazem (poškozením nebo ztrátou některé části těla) nebo nemocí, působí snížení nebo omezení tělesných nebo duševních schopností alespoň o polovinu a podle poznatků lékařské vědy potrvá pravděpodobně déle než rok.
(2) Vdova po pojištěném, jejíž manželství s ním trvalo alespoň jeden rok a která v den úmrtí pojištěného nedosáhla věku 45 let, má nárok na důchod, je-li Invalidní nebo pečuje-li alespoň o jedno nezaopatřené dítě mladší než 18 let.
(2) Sirotčí důchod náleží od prvního dne měsíce, v němž pojištěný zemřel.
(2) Výše sirotčího důchodu činí jednu čtvrtinu pojištěného starobního důchodu.
(2) Plná měsíční částka důchodu náleží i za měsíc, v němž zanikl nárok na důchod.
(2) Stane-li se pojištěný invalidním již v prvním roce trvání pojištění, zaniká pojistný poměr a pojišťovna vrátí zaplacené pojistné. Zemře-li pojištěný již v prvním roce trvání pojištění, vyplatí pojišťovna částku rovnající se výši zaplaceného pojistného vdově, po případě družce, která splňuje podmínky ustanovení čl. 4 odst. 3; není-li vdovy (družky), vyplatí pojišťovna částku rovnající se výši zaplaceného pojistného dětem pojištěného a není-li ani těchto, tomu, kdo pojištěnému vypravil pohřeb.
(2) Pojišťovna může žádat, aby navrhovatel připojil k návrhu vyplněný a podepsaný dotazník o svém zdravotním stavu, po případě též zprávu o svém zdravotním stavu podanou lékaři, které určí pojišťovna. Tyto doklady jsou součástí návrhu.
(2) Pojistné se platí vždy předem. Pojistné za první pojistné období je splatno do 15 dnů od data vystavení pojistky; pojistné za další pojistné období je splatno vždy prvního pracovního dne tohoto období.

(3) Výplata starobního důchodu může být na žádost pojištěného odložena. Odložením výplaty důchodu se starobní důchod zvyšuje o částky odpovídající podle pojistně-matematických zásad době, po kterou byla výplata důchodu odložena.
(3) Invalidní důchod náleží pojištěnému ode dne vzniku invalidity. Nelze-li tento den bezpečně zjistit, náleží mu důchod počínaje dnem, kdy naň uplatnil nárok. Jestliže však podle poznatků lékařské vědy nelze vyloučit, že před uplynutím jednoho roku od vzniku nepříznivého zdravotního stavu nastane takové zlepšení zdravotního stavu, že u pojištěného nebudou splněny podmínky stanovené v předchozích odstavcích pro vznik nároku na invalidní důchod, náleží pojištěnému invalidní důchod počínaje prvním dnem v měsíci, v němž od vzniku nepříznivého zdravotního stavu uplynul rok, aniž se zdravotní stav zlepšil.
(3) Nárok na důchod ve výši vdovského důchodu má družka pojištěného, která dosáhla v den jeho úmrtí věku 45 let nebo je invalidní, žila-li s pojištěným bezprostředně před jeho smrtí alespoň pět let ve společné domácnosti. Pečuje-li alespoň o jedno nezaopatřené dítě pojištěného mladší než 18 let, stačí, žila-li s pojištěným bezprostředně před jeho smrtí alespoň tři roky ve společné domácnosti. Ministerstvo financí může čekací dobu pěti, po případě tří let v odůvodněných případech zkrátit.
(3) Nárok na sirotčí důchod zaniká úmrtím nebo dovršením 18. roku věku dítěte.
(3) Je-li důchodce trvale tak bezmocný, že potřebuje ošetření a obsluhu jinou osobou, zvyšují se pojištěné důchody s výjimkou sirotčího důchodu o jednu polovinu důchodu, který důchodci jinak náleží podle těchto pojistných podmínek.
(3) Důchodce je povinen bez zbytečného odkladu oznámit každou změnu, která má vliv na výplatu důchodu, jakož i změnu bydliště. Na vyzvání je povinen předložit doklady o okolnostech rozhodných pro nárok na výplatu důchodu a podrobit se po případě lékařskému vyšetření. Nevyhoví-li důchodce vyzvání pojišťovny do 30 dnů, zastaví se mu výplata důchodu.
(3) Ustanovení předchozího odstavce však neplatí, nastala-li invalidita nebo smrt pojištěného následkem úrazu nebo akutní choroby sdělné; v těchto případech se podmínka stanovená v odstavci 1 považuje vždy za splněnou.
(3) Přijme-li pojišťovna návrh, potvrdí jeho přijetí navrhovateli písemně, zpravidla vydáním listiny o pojistné smlouvě (pojistky). Doručením písemného projevu pojišťovny o přijetí návrhu navrhovateli je pojistná smlouva uzavřena.
(3) Povinnost platit pojistné končí prvním dnem měsíce, ve kterém pojištěnému vznikl nárok na starobní důchod, nebo dnem, kdy zemřel. Stal-li se pojištěný za trvání pojištění invalidním, zprošťuje se povinnosti platit pojistné po dobu trvání invalidity. Pro zjištění vzniku a trvání invalidity se použije obdobně ustanovení pro přiznání nároku na invalidní důchod (čl. 3).

(4) Nárok na starobní důchod zaniká úmrtím pojištěného.
(4) Nárok na důchod zaniká, jestliže pominuly podmínky požadované v odstavcích 1 a 2 pro přiznání invalidního důchodu, nebo jestliže pojištěný zemřel, nejpozději však dnem vzniku nároku pojištěného na starobní důchod. Invalidní důchod z rodinného důchodového pojištění bude po uplynutí jednoho roku odňat také pojištěnému, jemuž nebyl přiznán nebo jemuž byl odňat zákonný invalidní důchod z národního důchodového pojištění nebo jiného zařízení pojišťujícího dávky obdobné, dávkám národního důchodového pojištění z toho důvodu, že pojištěný již není invalidním.
(4) Za invalidní se považuje vdova (družka), jestliže její tělesná nebo duševní vada vznikla následkem vrozeného defektu, úrazem (poškozením nebo ztrátou některé části těla) nebo nemocí, působí snížení nebo omezeni tělesných nebo duševních schopností alespoň o jednu polovinu a tento stav potrvá podle poznatků lékařské vědy pravděpodobně déle než rok.
(4) Sirotčí důchod se však vyplácí i po dovršení 18. roku věku dítěte, je-li dítě pro nepříznivý zdravotní stav neschopno výdělku anebo se připravuje soustavně na budoucí životní povolání studiem nebo jiným školením (výcvikem); nejde-li o nepřetržitou neschopnost k výdělku pro trvalou úplnou invaliditu, vyplácí se však sirotčí důchod nejdéle do dovršení 25. roku věku dítěte.
(4) Částky neprávem přijaté je nutno vrátit. Nedohodne-li se osoba k vrácení částek povinná s pojišťovnou o jiném způsobu jejich vrácení, mohou být částky pojišťovnou sráženy z důchodu, na který tato osoba má nárok.
(4) Nevyjádří-li se pojišťovna k návrhu do měsíce ode dne, kdy jí byl doručen, platí pojistná smlouva za uzavřenou dnem následujícím po uplynutí této lhůty.
(4) Nebylo-li pojistné za první rok pojištění zcela zaplaceno do patnácti měsíců od data vystavení pojistky, pojistný poměr zaniká.

(5) Důchod náleží vdově (družce) od prvního dne měsíce, v němž pojištěný zemřel.
(5) Pojišťovna může od smlouvy odstoupit, jestliže navrhovatel v návrhu uvedl nesprávné údaje nebo zamlčel závažné okolnosti, jestliže by správné a úplné údaje měly vliv na přijetí návrhu. Odstoupení lze ohlásit pojistníku nejpozději do 60 dnů ode dne, kdy se pojišťovna dověděla o nesprávnosti nebo neúplnosti údajů uvedených v návrhu. Při odstoupení od smlouvy se pojistníku vrátí 90% pojistného.
(5) Zaplatí-li pojistník pojistné nejméně za jeden rok pojištění a přestane-li dále platit pojistné, přemění se pojištění po uplynutí šesti měsíců od splatnosti dlužného pojistného v pojištění bez dalšího placení pojistného na snížené důchody (automatická redukce). Snížené důchody se stanoví tak, že se reservy pojistného původního pojištění ke dni, do kterého bylo pojistné zaplaceno, použije jako jediného pojistného.

(6) Výplata důchodu vdově (družce) se přerušuje prvým dnem měsíce následujícího po měsíci, v němž přestala být invalidní nebo v němž přestala pečovat alespoň o jedno nezaopatřené dítě mladší než 18 let; výplata se však obnoví, jakmile budou opět splněny podmínky stanovené pro přiznání nároku na důchod. Výplata důchodu vdově (družce) se však nepřeruší, jestliže jí důchod byl vyplácen nepřetržitě alespoň pět let.
(6) Pojišťovna však nemůže od smlouvy odstoupit, jestliže
(6) Jestliže nárok na takto stanovený důchod nedosáhne částky alespoň Kčs 120,— ročně, může pojišťovna vyplatit jednorázové odbytné ve výši reservy pojistného ke dni, do kterého bylo pojistné zaplaceno; výplatou odbytného pojistný poměr zaniká.

(7) Nárok vdovy (družky) na důchod zaniká jejím úmrtím.
(7) Udal-li pojistník nesprávně věk, upraví se nároky z pojištění tak, aby odpovídaly zaplacenému pojistnému se zřetelem ke skutečnému věku pojištěného; tam, kde by úprava znamenala snížení nároků, může pojišťovna povolit pojistníku na jeho žádost, aby doplatil rozdíl v pojistném a zavázal se napříště platit pojistné ve výši odpovídající skutečnému věku. Učiní-li tak před pojistnou příhodou, zůstávají jeho původní nároky z pojištění zachovány.

(8) Vdově, u které nejsou v den úmrtí pojištěného splněny podmínky pro vznik nároku na vdovský důchod, vyplatí pojišťovna pětinásobek ročního důchodu, který by jí náležel, kdyby podmínky nároku na důchod byly splněny. Totéž platí o družce, u níž nejsou splněny podmínky stanovené v odstavci 3, jestliže je matkou nezaopatřeného dítěte pojištěného, které je mladší než 18 let, a žila s pojištěným bezprostředně před jeho smrtí alespoň jeden rok ve společné domácnosti.