195/1954 Sb. — Vyhláška Ústřední rady odborů a státního úřadu důchodového zabezpečení o národním pojištění účastníků organisované tělesné výchovy a sportu a členů Horské služby.

§ 1

Pro účely národního pojištění se posuzuje jako zaměstnání v pracovním poměru organisovaná tělovýchovná a sportovní činnost

pokud tato činnost je vykonávána v době a na místě stanovených plánem a podle pravidel a v rámci pokynů příslušného sportovního vedoucího nebo tělovýchovné složky, která poskytuje příležitost k tělovýchovným nebo sportovním výkonům.

a) členů dobrovolných sportovních organisací Revolučního odborového hnutí, Dobrovolné sportovní organisace Sokol a Dobrovolné sportovní organisace Pracovní zálohy,

b) členů obdobných organisačních útvarů příslušníků ozbrojených sil, pokud nejsou zabezpečeni podle předpisů o vojenské nemocenské péči nebo o národním pojištění nemocenském a o důchodovém zaopatření příslušníků ozbrojených sil,*)

§ 2

(1) Účastníci organisované tělesné výchovy a sportu uvedení v § 1 (dále jen „účastníci tělovýchovy”) jsou pojištěni podle předpisů o národním pojištění, avšak jen v tomto rozsahu:

1. Utrpí-li účastník tělovýchovy při tělovýchově nebo sportovní činnosti vykonávané za předpokladů uvedených v § 1 úraz, má nárok na

a) bezplatné mimoústavní a ústavní ošetřování,

b) pomoc při zmrzačení, zohyždění a tělesných vadách,

c) dávky úrazového odškodnění (§ 77 a násl. zákona), nastalo-li v důsledku úrazu snížení výdělečné schopnosti aspoň o 20%.

2. Zemře-li účastník tělovýchovy v důsledku úrazu utrpěného při tělovýchovné nebo sportovní činnosti vykonávané za předpokladů uvedených v § 1, náleží jeho pozůstalým úrazové odškodnění (§ 87 zákona) a těm z nich, kteří vypravili pohřeb, též pohřebné (§ 49 odst. 1 zákona).

3. Úraz, utrpěný na cestě k místu provádění tělovýchovné nebo sportovní činnosti nebo zpět, se pokládá za úraz utrpěný při této činnosti.

4. Dávky úrazového odškodnění se vyměřují ze základu 4.800 Kčs ročně, pokud účastník tělovýchovy nemá z jiného důvodu vyměřovací základ vyšší.

(2) Účastníkům tělovýchovy, po případě pozůstalým po nich, kterým při úrazu utrpěném za předpokladů uvedených v § 1 náleží další nebo výhodnější dávky podle předpisů o národním pojištění nebo podle předpisů o péči o vojenské a válečné poškozence**), poskytnou se tyto dávky podle uvedených předpisů.

§ 3

Státní úřad důchodového zabezpečení může výjimečně v případě hodném zvláštního zřetele dávky úrazového odškodnění přiměřeně zvýšit.

§ 4

Pojistné platí členové tělovýchovných a sportovních organisací ve výši 1 Kčs ročně. Pojistné vybírají a odvádějí státnímu úřadu důchodového zabezpečení vrcholné orgány těchto organisací.

§ 5

Osoba, uplatňující nárok podle této vyhlášky, oznámí úraz bez průtahu své základní členské tělovýchovné (sportovní) organisací. Tato organisace ohlásí úraz po provedeném šetření nejpozději do 8 dnů odboru sociálního zabezpečení rady okresního národního výboru s výstižným vylíčením okolností případu a je povinna i dále spolupůsobit při zjišťování skutečností rozhodných pro posouzení nároku.

§ 6

Ustanovení této vyhlášky lze použít přiměřeně i na úrazy účastníků tělovýchovy, k nimž došlo v době od 1. ledna 1953 do dne počátku účinnosti této vyhlášky, pokud nároky na odškodnění byly ohlášeny způsobem dříve obvyklým u úrazového odboru Československé obce sokolské nebo u některého výboru pro tělesnou výchovu a sport.

§ 8

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. září 1954.

§ 7