§ 1
Československá zkušebna zbraní a střeliva pro civilní potřebu.
Působnost ve věcech zkoušení zbraní a střeliva pro civilní potřebu vykonává Československá zkušebna zbraní a střeliva pro civilní potřebu v Praze, zkušební pracoviště národního podniku Konstrukta Praha (dále jen „zkušebna“).*)
Působnost ve věcech zkoušení zbraní a střeliva pro civilní potřebu vykonává Československá zkušebna zbraní a střeliva pro civilní potřebu v Praze, zkušební pracoviště národního podniku Konstrukta Praha (dále jen „zkušebna“).*)
§ 2
Úkoly.
(1) Zkušebna je povinna pečovat, aby zkoušením zbraní a střeliva pro civilní potřebu byla zajištěna jejich technická spolehlivost a bezpečnost. Cílem je bezpečnost s hlediska kvality zbraně a střeliva, a to nejen pro střelce, nýbrž i pro jeho okolí.
(2) Při plnění úkolů podle odstavce 1 zkušebna zejména:
a) přezkušuje zbraně a střelivo pro civilní potřebu,
b) vydává nálezy, posudky a osvědčení v oboru zkoušení zbraní a střeliva pro civilní potřebu.
c) ověřuje zbraně a střelivo pro civilní potřebu, které při úředním přezkoušení vyhověly, předepsanými zkušebními značkami,
d) učiní zbraně pro civilní potřebu, které při úředním přezkoušení nevyhověly, podle dalších ustanovení této vyhlášky trvale nezpůsobilými ke střelbě; zajímavé exempláře zbraní pro civilní potřebu shromažďuje ve zvláštní sbírce a svoje poznatky o nich sděluje výrobcům, po případě příslušným úředním místům. Jejich sbírku dává k disposici pro výzkumné a propagační účely,
e) udržuje v zájmu zvyšování úrovně zkušební techniky a v zájmu výzkumu nových zkušebních metod styky s vědeckými ústavy, institucemi a jinými organisacemi domácími i zahraničními a pečuje o uplatnění poznatků vědy v oboru zkoušení techniky zbraní a střeliva pro civilní potřebu,
f) propaguje pokrokové zkušební metody, publikuje výsledky a poznatky ze své činnosti ve vlastních publikacích, odborných časopisech, filmu, rozhlase, přednáškami a pod.,
g) pečuje o zvýšování odborné úrovně zkušebních techniků a podporuje jejich školení theoretické i praktické.
h) vypracovává v závažných případech znalecké posudky v oboru zbraní a střeliva pro civilní potřebu a jejich používání.
§ 3
Zbraně a střelivo pro civilní potřebu podléhající úřednímu přezkoušení.
(1) S výjimkami dále uvedenými podléhají úřednímu přezkoušení
a) zbraně pro civilní potřebu, za něž se považují
1. ruční střelné zbraně, z nichž je možno střílet střely zápalnou složí nebo střelným prachem (včetně jatečních a vestřelovacích přístrojů) s výjimkou zbraní zavedených do výzbroje československé armády a zbraní dovezených pro studijní a výzkumné účely,
2. vzduchovky a větrovky určené pro vývoz, a to s dlouhými drážkovanými hlavněmi, a jde-li o vzduchovky, též s dlouhými hladkými hlavněmi, jejichž střely mají počáteční rychlost větší než 100 m/vteř.,
b) všechny nové druhy hromadně vyráběného střeliva pro civilní potřebu a všechno dosud hromadně vyráběné střelivo pro civilní potřebu, jestliže se na něm mění základní konstrukční prvky, jakož i střelivo pro civilní potřebu dovezené z ciziny, s výjimkou střeliva pro výzkumné a studijní účely, s nímž budou konat pokusy jen odborní pracovníci výzkumných a studijních oddělení. Za konání pokusu se však nepovažuje soutěžní používání takového střeliva na střeleckých závodech, při cvičení ve střelbě a při lovu. Základními konstrukčními prvky, při jejichž změně podléhá všecko dosud hromadně vyráběné střelivo pro civilní potřebu přezkoušení, jsou materiál, zápalka, zápalná slož, zátravky, kovadlinky, rozměry a druh prachové náplně, nabíjecí poměr a tvar střely.
(2) Úřednímu přezkoušení podléhají též podstatné součásti ručních střelných zbraní, jimiž jsou hlaveň a závěrové ústrojí.
(3) Úřednímu přezkoušení nepodléhají
1. ruční střelné zbraně provážené československým celním územím,
2. zbraně a střelivo pro civilní potřebu cizinců, kteří je oprávněně při přechodném pobytu v tuzemsku používají ke své osobní potřebě,
3. zbraně a střelivo pro civilní potřebu dovezené z ciziny, byly-li úředně přezkoušeny podle předpisů v cizině platných a ověřeny cizozemskými zkušebními značkami za podmínky vzájemnosti; zda a nakolik je tato podmínka splněna, stanoví ministerstva zahraničního obchodu a strojírenství.
§ 4
Povinnost předložit zbraně a střelivo pro civilní potřebu k přezkoušení.
(1) Zbraně a střelivo pro civilní potřebu jsou výrobci povinni předložit k přezkoušení před uvedením na trh, dovozci do 30 dnů po dovezení.
(2) Držitelé ručních střelných zbraní jsou povinni je předložit k přezkoušení na výzvu zkušebny uveřejněnou v Úředním listu a časopisu Myslivost; ve výzvě bude blíže uvedeno, kterých zbraní se přezkoušení týká, a stanoveno pořadí, jakož i lhůta pro jejích předložení. Zároveň se zbraní předloží držitelé i potvrzení výkonného orgánu okresního národního výboru, že jsou oprávněni k držení předložené zbraně.
§ 5
Místo zkoušek.
(1) Zkoušky zbraní a střeliva pro civilní potřebu se konají ve zkušebně nebo přímo u výrobce. Požádá-li o to orgán zkušebny, je výrobce povinen umožnit přezkoušení jím předložených zbraní a střeliva pro civilní potřebu ve svém závodě nebo na své střelnici, dát mu příslušné zařízení k disposici a vypomoci svým personálem. Výrobce je povinen bezplatně dodat zkoušené střelivo a na žádost zapůjčit zkušebně příslušné zbraně.
(2) Nové zbraně zkoušené u výrobce se předkládají ke zkoušení v seriích nejméně 50 kusů.
§ 6
Prohlídky.
Aby bylo zjištěno, zda jsou zachována ustanovení této vyhlášky, po případě dalších předpisů, má zkušebna právo požadovat předložení zbraně a střeliva pro civilní potřebu v distribuci a při používání za účelem jejich prohlídky. Tyto prohlídky vykonávají orgány zkušebny v dohodě s ministerstvem vnitra.
Aby bylo zjištěno, zda jsou zachována ustanovení této vyhlášky, po případě dalších předpisů, má zkušebna právo požadovat předložení zbraně a střeliva pro civilní potřebu v distribuci a při používání za účelem jejich prohlídky. Tyto prohlídky vykonávají orgány zkušebny v dohodě s ministerstvem vnitra.
§ 7
Náhrady za zkoušení.
(1) Za zkoušení zbraní a střeliva pro civilní potřebu se vybírají náhrady podle platných cenových předpisů.
(2) Kromě náhrad za zkoušky má zkušebna právo účtovat poštovné a obal.
§ 8
Úřední označování zbraní.
(1) Zbraně pro civilní potřebu, které při úředním přezkoušení vyhověly, budou ověřeny zkušebními značkami předepsanými v § 9 této vyhlášky. Vložené hlavně a vložkované komory zkušebna nepřezkušuje a učiní je před vrácením trvale nezpůsobilými k střelbě.
(2) Zbraně pro civilní potřebu, které při úředním přezkoušení nevyhověly
a) pro závady opravitelné, budou vráceny držiteli, aby závadu odstranil a nejpozději do 6 měsíců zbraň znovu předložil k přezkoušení. O každé takto vrácené zbrani bude podána zpráva okresnímu národnímu výboru, jenž vydal potvrzení o oprávnění zbraň držet;
b) pro závady podle posudku zkušebny neopravitelné, budou učiněny před vrácením trvale nezpůsobilými ke střelbě deformací hlavně.
(3) U zbraní upomínkových nebo památkových, které nejsou určeny pro praktickou potřebu nebo u nichž lze důvodně předpokládat, že při zkouškách nevyhoví, může zkušebna na zvláštní písemné přání a na náklad držitele provést podle možností znehodnocení speciální, při kterém musí být zbraň učiněna trvale nezpůsobilou ke střelbě, aniž by byla vzhledově znehodnocena. U kulových zbraní je zapotřebí k dalšímu držení takové zbraně souhlasu okresního oddělení ministerstva vnitra.
§ 9
Úřední značky.
(1) Zbraně pro civilní potřebu, které při úředním přezkoušení vyhověly, se ověřují těmito zkušebními značkami:
(2) Zkušební značky jsou vysoké 5 mm; zkušební značky 5 a 6 mohou být vysoké jen 3 mm, používá-li se jích pro drobné zbraně nebo součásti.
(3) Na každou zbraň předloženou ke zkoušení se vyráží pořadové číslo protokolu, a pokud je toho zapotřebí, i ráže zbraně a druh náboje. Zbraně zkoušené u výrobce se ověřují pouze úřední značkou a do zkušebního protokolu se zapisují jejich výrobní čísla.
§ 10
Úřední označování vzduchovek a větrovek a ověřování jejich typů.
(1) Vzduchovky a větrovky, které při úředním přezkoušení vyhověly, budou ověřeny zkušební značkou 6. Vzduchovky a větrovky touto značkou neověřené není dovoleno vyvážet.
(2) Typ vzduchovek a větrovek, který vyhověl předepsaným zkouškám (včetně zkoušky typové) a neodporuje jiným předpisům, ověří zkušebna jako schválený typ pro vývoz písemným osvědčením, ve kterém budou uvedeny výsledky zkoušek. Hodnoty uvedené v písemném osvědčení může zkušebna kdykoliv přezkoušet na dalších seriích tohoto typu, uzná-li to za nutné. Vzduchovky a větrovky tohoto ověřeného typu budou při vývozu přezkušovány pouze povinnou částí zkoušek (§ 32).
(3) Obdobné osvědčení vystaví zkušebna i pro typy vzduchovek pro tuzemskou potřebu, u nichž byla na žádost provedena typová zkouška.
§ 11
Úřední osvědčení střeliva.
Na střelivo z hromadné výroby pro civilní potřebu, které vyhovělo všem zkušebním předpisům, vystaví zkušebna úřední ověření, ve kterém budou uvedeny ověřené základní údaje [§ 34 písm. a) až f)]. Výrobce je povinen uvést tyto ověřené základní údaje na nálepce krabičky se střelivem.
Na střelivo z hromadné výroby pro civilní potřebu, které vyhovělo všem zkušebním předpisům, vystaví zkušebna úřední ověření, ve kterém budou uvedeny ověřené základní údaje [§ 34 písm. a) až f)]. Výrobce je povinen uvést tyto ověřené základní údaje na nálepce krabičky se střelivem.
§ 12
Označování střeliva do vzduchovek a větrovek.
Krabičky střeliva do vzduchovek a větrovek, které vyhovělo předepsaným zkouškám, zalepí výrobce páskou, na níž bude umístěna značka 6.
Krabičky střeliva do vzduchovek a větrovek, které vyhovělo předepsaným zkouškám, zalepí výrobce páskou, na níž bude umístěna značka 6.
§ 13
Jiné značky.
Výrobní, tovární nebo obchodní značky na zbraních a střelivu pro civilní potřebu se nesmějí podobat úředním značkám
Výrobní, tovární nebo obchodní značky na zbraních a střelivu pro civilní potřebu se nesmějí podobat úředním značkám
§ 14
Úřední zkoušky.
(1) Úřední přezkoušení záleží ve zkoušce výstřelem, v prohlídce zbraně a přezkoušení odporu spouště.
(2) Všechny zbraně se musí zkoušet bezdýmným prachem. Na písemnou žádost mohou být provedeny i zkoušky černým prachem.
(3) Kulovnice, při nichž se používá nábojů s plášťovou střelou, musí být zkoušeny plášťovou střelou s bezdýmným prachem.
(4) Údaje tlaků obsažené v dalších ustanoveních jsou vždy míněny jako údaje tlakoměrných pušek typu t. zv. mezinárodního, t. j. s měřením tlaku v prostoru nábojové komory.
§ 15
Rozdělení zbraní.
Pro zkoušky se zbraně rozdělují na:
zbraně s dlouhými hlavněmi, a to:
zbraně s krátkými hlavněmi, a to:
Pro zkoušky se zbraně rozdělují na:
zbraně s dlouhými hlavněmi, a to:
zbraně s krátkými hlavněmi, a to:
b) drážkované kulovnice,
c) malorážky a malé brokovnice a
a) zbraně s hladkými hlavněmi,
d) pušky s hlavněmi smíšenými,
§ 16
(1) Všechny zbraně s dlouhými hlavněmi se podrobují povinné zkoušce bezdýmným prachem.
(2) Na zvláštní písemnou žádost mohou být kromě toho provedeny tyto zkoušky černým prachem:
1. první zkouška hlavní,
2. druhá zkouška hlavní,
3. zkouška hotové zbraně černým prachem, t. zv. třetí zkouška.
§ 17
(1) Tlak plynů při povinné zkoušce bezdýmným prachem činí pro všechny ráže nejméně 1000 kg/cm2. Zbraně zařízené na silnější než obvyklé náboje (delší nábojnice) se zkoušejí přiměřeně silnějším tormentačním nábojem.
(2) Zbraně, které při této zkoušce vyhověly, budou ověřeny na hlavní a na závěru zkušební značkou 4.
(3) Samočinné zbraně se zkoušejí zpravidla dvěma náboji, z nichž první je náboj podle odstavce 1 a druhý je náboj obyčejně ve zbrani používaný.
(4) Na žádost vystaví zkušebna osvědčení o zbrani, která při této zkoušce vyhověla.
§ 18
Na písemnou žádost mohou být jednotlivé surové hlavně, t. j. hlavně na povrchu zhruba obrobené a vyvrtané, podrobeny zkoušce černým prachem. Náboj prachu a broků budiž tak velký, aby tlak plynů činil 1100 kg/cm2. Hlavně, které při této zkoušce vyhověly, budou ověřeny zkušební značkou 1.
§ 19
(1) Na písemnou žádost mohou být hotové hlavně, obrobené uvnitř i zevně na správnou míru, u zbraní několikahlavňových již spájené, avšak jen v bílém stavu, podrobeny t. zv. druhé zkoušce černým prachem. Náboj prachu a broků budiž tak velký, aby tlak plynu činil nejméně 800 kg/cm2.
(2) Hlavně, které při této zkoušce vyhověly, budou ověřeny zkušební značkou 2.
§ 20
(1) Na písemnou žádost mohou se třetí zkoušce černým prachem podrobit zbraně úplně hotové. Tlak plynů činí při této zkoušce nejméně 620 kg/cm2; vrtání (ráže) hlavní se nesmí podstatně lišit od hodnoty zjištěné při druhé zkoušce.
(2) Zbraně, které při této zkoušce vyhověly, budou ověřeny zkušební značkou 3.
§ 21
Zkoušky drážkovaných kulovnic.
(1) Drážkované kulovnice se podrobují zkoušce bezdýmným prachem, a to zpravidla třemi náboji. První dva náboje vyvíjejí tlak průměrně o 30 % vyšší, než je tlak plynů náboje obyčejně ve zbrani používaného. Třetí náboj je náboj obyčejně používaný, který musí být se zbraní předložen.
(2) Zbraně, které při zkoušce vyhověly, budou ověřeny zkušební značkou 5.
(3) Na žádost vystaví zkušebna osvědčení o zbrani, která vyhověla při této zkoušce.
§ 22
Zkoušky malorážek a malých brokovnic.
(1) Malorážky s okrajovým zápalem se podrobuji jediné zkoušce, a to teprve jsou-li úplně hotové. Zkouška se koná bezdýmným prachem, a to zpravidla jedním tormentačním nábojem, s tlakem průměrně o 30 % vyšším, než je tlak nominální.
(2) Samočinné a opakovací zbraně se zkoušejí zpravidla dvěma náboji, z nichž druhý je náboj obyčejně v této zbrani používaný.
(3) Je-li zbraň zařízená na nábojnice se středovým zápalem kulovničky (kulovničky do ráže 5,6 mm), musí se zkoušet a označovat podle ustanovení § 21 jako drážkované kulovnice.
(4) Malorážky s hladkým vývrtem do 9 mm, z nichž se střílí též zesíleným nábojem brokovým, se zkoušejí zpravidla jediným výstřelem tormentačním nábojem.
(5) Zbraně, které při zkoušce podle odstavce 1, 2 nebo 4 vyhověly, budou ověřeny zkušební značkou 4.
§ 23
Zkoušky pušek s hlavněmi smíšenými.
Pro zkoušky pušek s hlavněmi smíšenými platí obdobně ustanovení §§ 16 až 21.
Pro zkoušky pušek s hlavněmi smíšenými platí obdobně ustanovení §§ 16 až 21.
§ 24
Zkoušky pistolí.
(1) Pistole se zkoušejí tormentačními náboji plněnými bezdýmným prachem, a to zpravidla vystřelením dvou nábojů.
(2) Zbraně, které při zkoušce vyhověly, budou ověřeny zkušební značkou 5.
§ 25
Zkoušky revolverů.
(1) Revolvery se zkoušejí úplně hotové, a to pravidelně tolika tormentačními náboji, kolik komor má bubínek.
(2) Vyhověla-li zbraň při zkoušce, bude ověřena zkušební značkou 5.
§ 26
Zkoušky pistolí na malorážkové náboje s okrajovým zápalem nebo revolverové náboje, jatečních přístrojů a vestřelovacích přístrojů.
(1) Pistole na malorážkové náboje s okrajovým zápalem nebo revolverové náboje, jateční a vestřelovací přístroje se zkoušejí podle ustanovení § 25 zpravidla jedním tormentačním nábojem z každé hlavně.
(2) Zbraně, které při zkoušce vyhověly, budou ověřeny zkušební značkou 5.
§ 27
Zkoušky pistoli s lůžkovým závěrem na brokové náboje.
Pistole s lůžkovým závěrem na brokové náboje se zkoušejí jako brokovnice o ráži 12 mm nebo větší podle ustanovení §§ 16 až 20 a opatřují se stejnými značkami.
Pistole s lůžkovým závěrem na brokové náboje se zkoušejí jako brokovnice o ráži 12 mm nebo větší podle ustanovení §§ 16 až 20 a opatřují se stejnými značkami.
§ 28
Přezkoušení odporu spouště.
| sportovních nejméně | 1,5 kg, |
| terčových nejméně | 0,5 kg, |
| u pistolí a revolverů nejméně | 3,- kg, |
| u jatečních přístrojů nejméně | 2,- kg. |
| u vestřelovacích přístrojů nejméně | 2,- kg, |
| u vzduchovek nejméně | 2,- kg. |
(1) Odpor spouště se měří spoušťovou váhou a musí mít u zbraní bez napínáčků s výjimkou zbraní závodních tyto hodnoty:
u brokovnic:
| přední spoušť (pravá hlaveň) nejméně | 1,5 kg, |
| zadní spoušť (levá hlaveň) nejméně | 1,7 kg, |
| u loveckých kulovnic nejméně | 1,5 kg, |
u malorážek:
(2) Zbraň nesmí sama spustit, poklepe-li se na ni v místě spoušťového mechanismu pryžovou paličkou.
§ 29
Zkoušky vzduchovek a větrovek.
Úřední přezkoušení vzduchovek a větrovek záleží:
Úřední přezkoušení vzduchovek a větrovek záleží:
a) v prohlídce,
b) ve zkoušce funkcí,
c) ve zkoušce střelbou,
d) ve zkoušce typové; tato zkouška je povinná u nových typů vzduchovek a větrovek určených pro vývoz.
§ 30
Prohlídka vzduchovek (větrovek).
(1) Vzduchovka (větrovka) se prohlédne a přitom se zjisti průměr vývrtu mezi poli, který musí být v mezích:
| pro střely Diabolo | 4,50 mm + 0,03 |
| pro střely kulové | 4,36 mm + 0.03, |
(2) Na vzduchovce (větrovce) nesmějí být ostré hrany, jimiž by se střelec mohl zranit. Vývrt musí být bez nepravidelností a nesmí být poškrábán ani deformován frézováním rybiny pro mušku.
§ 31
Funkční zkouška.
Každá vzduchovka (větrovka) se vyzkouší pěti výstřely bez střeliva. Přitom se sleduje napínací síla, která nemá být na napínací páce větší než 20 kg, odpor spouště (minimální 2 kg) a těsnost vzduchovky.
Každá vzduchovka (větrovka) se vyzkouší pěti výstřely bez střeliva. Přitom se sleduje napínací síla, která nemá být na napínací páce větší než 20 kg, odpor spouště (minimální 2 kg) a těsnost vzduchovky.
§ 32
Zkouška střelbou.
(1) Střelbou se zkouší namátkově vybraný počet vzduchovek (větrovek), a to:
| při serii do 10 ks | 1 vzduchovka (větrovka), |
| při serii od 11 do 50 ks | 2 vzduchovky (větrovky), |
| při serii od 51 do 100 ks | 3 vzduchovky (větrovky), |
| při serii 101 ks a větší | 3 % z celkového počtu. |
(2) Zkouška střelbou spočívá v tom, že se
a) nastřílí obrazec rozptylu na dálku 10 m (10 ran průměr nejvýše 30 milimetrů),
b) změří odpor spouště,
c) vzduchovka (větrovka) se 500krát napne a spustí bez střeliva ručně nebo strojem,
d) nastřílí se obrazec rozptylu jako ad a),
e) vzduchovka (větrovka) se 500krát napne a spustí bez střeliva ručně nebo strojem,
f) nastřílí se obrazec rozptylu jako ad a),
g) změří se odpor spouště.
§ 33
Typová zkouška.
(1) Typová zkouška záleží ve zkoušce vnitrobalistické účinnosti (zkouška využití energie pružiny). Před zavedením nového typu vzduchovky (větrovky) pro vývoz do výroby je výrobce povinen předložit zkušebně tubus na zjištění zatěžovacího diagramu pružiny.
(2) Ze tří namátkově vybraných vzduchovek (větrovek) nulté serie se pro vykonání zkoušek uvedených v § 32 vymontuje pružina, zatíží se v tubusech, nakreslí se její zatěžovací diagram a vypočte se práce, kterou je potřeba vykonat při stlačení ve vzduchovce, t. j. práce vložená. Pak se vzduchovky (větrovky) smontují a změří se počáteční rychlost střely; z ní se vypočte úsťová kinetická energie střely, t. j. práce vydaná. Porovnáním práce vložené a vydané se určí využití energie pružiny, které musí činit nejméně 15 %.
§ 34
Ohlašovací povinnost výrobců střeliva pro civilní potřebu.
Před uvedením střeliva z hromadné výroby na trh je výrobce střeliva povinen ohlásit zkušebně tyto základní údaje:
Před uvedením střeliva z hromadné výroby na trh je výrobce střeliva povinen ohlásit zkušebně tyto základní údaje:
a) počáteční rychlost střely,
b) maximální tlak,
c) rychlost a kinetickou energii střely nebo broku v dálce 100, 200, 300, 400 a 500 m,
d) maximální dostřel,
e) úhel výstřelu pro maximální dostřel,
f) druh, rozměry a váhu prachové náplně,
g) složení materiálu nábojnice — zápalky a střely,
h) technické podmínky.
§ 35
Úřední zkoušky.
Zkušebna přezkouší správnost údajů uvedených v § 34 písm. a) až f) a kromě toho přezkouší po vystřelení vnější prohlídkou vzhled střeliva, zejména zda střely jsou řádně vystřeleny a stabilisovány, zda při střelbě nepraskají nábojnice a pláště střel a zda materiál použitý při výrobě a laboraci odpovídá technickým podmínkám. Zároveň přezkouší rozptyl.
Zkušebna přezkouší správnost údajů uvedených v § 34 písm. a) až f) a kromě toho přezkouší po vystřelení vnější prohlídkou vzhled střeliva, zejména zda střely jsou řádně vystřeleny a stabilisovány, zda při střelbě nepraskají nábojnice a pláště střel a zda materiál použitý při výrobě a laboraci odpovídá technickým podmínkám. Zároveň přezkouší rozptyl.
§ 36
Dovezené střelivo pro civilní potřebu.
Dovozce je povinen se postarat, aby u střeliva pro civilní potřebu dovezeného z ciziny byly známy údaje uvedené v § 34. Zkušebna může od dovozce (použivatele) požadovat tyto údaje a přezkoušet je, při čemž dovozce (použivatel) je povinen dát bezplatně k disposici požadovaný počet nábojů a na žádost zkušebny zapůjčit i příslušné zbraně.
Dovozce je povinen se postarat, aby u střeliva pro civilní potřebu dovezeného z ciziny byly známy údaje uvedené v § 34. Zkušebna může od dovozce (použivatele) požadovat tyto údaje a přezkoušet je, při čemž dovozce (použivatel) je povinen dát bezplatně k disposici požadovaný počet nábojů a na žádost zkušebny zapůjčit i příslušné zbraně.
§ 37
Úřední zkoušky střeliva do vzduchovek.
Střelivo do vzduchovek se zkouší na vzhled, počáteční odpor, těsnost, stabilitu a rozptyl a na váhu.
Střelivo do vzduchovek se zkouší na vzhled, počáteční odpor, těsnost, stabilitu a rozptyl a na váhu.
§ 38
(1) Hlavně, které sice vydržely zkoušku, na nichž jsou však patrny trhliny, necelá nebo porésní místa nebo podobné vážné závady, nebudou ověřeny úředními značkami.
(2) Rovněž hlavně brokovnice, které jsou příliš slabé, takže by při delším používání zbraně mohly být nebezpečím pro střelce, nebudou ověřovány úředními značkami.
(3) Zajímavé exempláře zbraní pro civilní potřebu mohou být získány pro zvláštní sbírku k výzkumným a dokumentačním účelům za přiměřenou náhradu, která bude stanovena dohodou zkušebny a s držitelem.
§ 39
(1) Zbraně, které byly sice podrobeny zkoušce, avšak dodatečně byly převrtány na větší ráži nebo upraveny na podstatně jiný náboj, než pro který byly původně určeny, dále zbraně, na jejichž hlavně byly přidělány nové čepy nebo na nichž byly vykonány jiné podstatné změny (prodloužení komory a j.), které mohou mít vliv na pevnost zbraně, musí držitel znovu předložit k úřednímu přezkoušení zkušebně.
(2) Výrobci zbraní, opraváři a distribuční střediska jsou povinni předložit zkušebně k úřednímu přezkoušení též každou nepřezkoušenou zbraň pro civilní potřebu, která jim byla dána k opravě, výměně a pod.
(3) Zbraně, které mají být předkládány ke zkoušce hotové, mohou být předkládány též v bílém stavu. Výrobce dbá, aby na hlavni i na závěru zbraně bylo ponecháno vhodné netvrzené místo pro umístění zkušební značky.
(4) Nábojnice a střely kulového střeliva ke zkouškám musí dodat ten, kdo předkládá zbraň ke zkoušce.
(5) Zbraně musí být k přezkoušení předkládány ve stavu schopném střelby. Zásilky mohou vážit nejvýše 20 kg a výškový rozměr nesmí přesahovat 23 cm.
§ 40
Použivatelé střeliva, zejména lovecké a sportovní organisace jsou povinni hlásit zkušebně všechny závady u střeliva pro civilní potřebu, které se při jeho používání vyskytují opakovaně.
§ 41
(1) Ministerstvo strojírenství může v odůvodněných případech povolit dočasné úlevy při zkouškách, pokud nebudou na újmu bezpečnosti a spolehlivosti (na př. jde-li o zbraně a střelivo, jejichž technická spolehlivost a bezpečnost byla prokázána jiným nepochybným způsobem a pod.)
(2) Ministerstvo strojírenství upraví směrnicemi podrobnosti zkušební techniky; stanoví také způsob zkoušky, vzniknou-li pochybnosti, jak se má v jednotlivých případech používat ustanovení o zkouškách.
§ 42
Podle § 15 odst. 2 zákonného opatření předsednictva Národního shromáždění č. 2/1955 Sb. pozbývají platnosti předpisy v oboru zkoušení ručních střelných zbraní o věcech upravených touto vyhláškou; platnosti pozbývají:
1. zákon č. 207/1931 Sb., o zkoušení a označování ručních střelných zbraní a o označování nábojů,
2. vládní nařízení č. 221/1931 Sb., kterým se provádí zákon o zkoušení a označování ručních střelných zbraní a o označování nábojů.
§ 43
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 1955.