§ 1
Účel.
Osivo a sadba jsou základními výrobními prostředky, které mají podstatný vliv na výši a jakost sklizní. Proto je povinností všech zemědělských závodů, jakož i příslušných orgánů, věnovat výrobě a zajišťování osiva (sadby), jakož i hospodaření s nimi největší péči a vytvářet tak stále lepší podmínky k dosahování vyšších sklizní. Příslušné orgány dbají též, aby se současným zajišťováním povinných dodávek bylo ve všech zemědělských závodech bezpodmínečně zabezpečeno i osivo (sadba) pro příští výsev (výsadbu).
Osivo a sadba jsou základními výrobními prostředky, které mají podstatný vliv na výši a jakost sklizní. Proto je povinností všech zemědělských závodů, jakož i příslušných orgánů, věnovat výrobě a zajišťování osiva (sadby), jakož i hospodaření s nimi největší péči a vytvářet tak stále lepší podmínky k dosahování vyšších sklizní. Příslušné orgány dbají též, aby se současným zajišťováním povinných dodávek bylo ve všech zemědělských závodech bezpodmínečně zabezpečeno i osivo (sadba) pro příští výsev (výsadbu).
§ 2
Skupiny osiva (sadby) a osevní plochy.
(1) Osivo (sadba) se zařazují do těchto skupin:
1. Osivo zrnin:
a) osivo obilnin: osivo ozimé a jarní pšenice a pšenice přesívky, osivo ozimého a jarního žita, ozimého a jarního ječmene, ovsa, kukuřice, rýže, prosa a pohanky:
b) osivo luskovin: osivo jedlého hrachu, čočky, jedlých fazolí, cizrny, hrachoru, ozimého a jarního krmného hrachu, ozimé a jarní pelušky, ozimé a jarní vikve, koňského bobu;
2. osivo olejnin: osivo řepky a řepice ozimé i jarní, hořčice, máku, slunečnice, soji, světlice (safloru) a lničky, skočce,
3. osivo přadných rostlin: osivo lnu a konopí;
4. osivo semenných okopanin: osivo cukrovky, čekanky, krmné řepy, krmné mrkve, krmné kapusty, tuřínu a vodnice, tykve krmné;
5. osivo jetelovin: osivo jetele čeerveného dvousečného i jednosečného, jetele bílého, jetele švédského, inkarnátu, úročníku, vojtěšky, seradelly, tolice dětelové, vičence, štírovníku obecného a bahenního a komonice:
6. osivo travin: osivo jílku anglického, italského, jednoletého, bojínku lučního, kostřavy luční a červené, lipnice luční, úrodné a hajní, psárky luční, psinečku bílého, poháňky hřebenité, ovsíku vyvýšeného, ovsíku žlutavého, srhy laločnaté, sveřepu bezbranného a žitňáku (pýru hřebenitého), lesknice rákosovité;
7. osivo jednoletých pícnin: osivo čiroků, čumizy, moharu, sudanské trávy, kolence a svazenky, lupín;
8. sadba okopanin: sadba brambor a topinambur:
9. osivo kořeninových rostlin: osivo anýzu, fenyklu, kmínu, koriandru, majoránky a papriky kořeninové:
10. semena (sadba) zelenin: osivo brukve, celeru, cibule, černého kořene, červené řepy, zahradních fazoli, zahradních hrachů, kapusty, kopru, kukuřice cukrové, květáku, melounu, mrkve, okurky, papriky zeleninové, pastiňáku, pažitky, petržele, póru, rajských jablíček, ředkve, ředkvičky, salátu, špenátu, tykve, zelí, sadba česneku a cibulová sazečka, cvikle, čekanky salátové, chřestu, reveně a štěrbáku;
11. semena (sadba) květin: semena letníček, dvouletek, trvalek, skleníkových květin, květinové cibule a hlízy:
12. zahradní jahody: semena a sazenice jahod měsíčních a sazenice jahod velkoplodých:
13. chmelová sáď a kořenáče;
14. školkařský materiál: školkařské výpěstky ovocné, semena ovocných stromů, ovocné podnože, řízky a sazenice révy vinné evropské i podnožové, sazenice, řízky a podnože ovocných druhů pro okrasné dřeviny;
15. semena a sazenice léčivých rostlin.
(2) Osevními plochami jsou:
a) množitelské plochy, t. j. smluvní plochy určené k výrobě a dodávce osiva (sadby);
b) semenářské dílce, t. j. plochy určené k výrobě osiva (sadby) pro vlastní potřebu osiva (sadby) zemědělského závodu s výjimkou semenářských dílců semenářských hospodářství, na nichž se provádí smluvní množení,
c) plochy běžného pěstování, t. j. plochy, na kterých jsou pěstovány zemědělské plodiny pro zásobování, průmysl nebo pro vlastní potřebu zemědělského závodu.
§ 3
Vlastní fondy osiva (sadby) zemědělských závodů.
(1) Včasné a řádné provedení osevu (výsadby) zemědělských plodin je jedním ze základních úkolů všech hospodářských závodů. Ke splnění tohoto úkolu jsou zemědělské závody povinny
a) zajistit si z vlastní sklizně, a to buď ze semenářských dílců nebo z ploch běžného pěstování (oddělením nejlepší části porostu) osivo zrnin, olejnin, lnu, jetelovin, travin, jednoletých pícnin, zahradních hrachů, zahradních fazolí (s výjimkou osiv pro smluvní plochy fazolí a hrachu pěstovaných k průmyslovému zpracování) a melounů, sadbu brambor a česneku a sazečku cibule v množství potřebném pro osev (výsadbu) v příštím roce včetně přiměřené reservy pro náhradní osevy, zejména ploch zaoraných ozimů,
b) zajistit si zemědělské výrobky na plnění protidodávky záměnou za osivo (sadbu) těch plodin, které zemědělský závod ke sklizni na zrno nemohl vypěstovat, jejichž osivo (zejména kukuřice, slunečnice, prosa a pohanky) a sadbu však nutně potřebuje k setí (výsadbě),
c) řádně uskladnit a ošetřovat osivo (sadbu) až do provedení osevu (výsadby) a zemědělské výrobky na protidodávku za osivo (sadbu) až do jejich dodáni
(2) Odevzdá-li zemědělský závod jinému zemědělskému závodu neosetou (neosázenou) zemědělskou půdu, je povinen přenechat mu osivo (sadbu) v množství potřebném k jejímu osetí (osázení).
(3) Nejnižší výší vlastních fondů osiva (sadby) plodin jmenovaných v odstavci 1 písm. a) a b) určí současně s rozpisem výrobního plánu jednotným zemědělským družstvům zemědělské odbory rad okresních národních výborů, státním statkům jejich trusty a ostatním ústředně plánovaným zemědělským závodům jejich příslušná nadřízená místa.
(4) Zemědělské odbory rad okresních národních výborů vedou přesnou evidenci o stavu vlastních fondů osiva (sadby) jednotných zemědělských družstev, soustavné kontrolují hospodaření s nimi a ve spolupráci s agronomickou službou strojních a traktorových stanic a s krajskými podniky pro osivo a sadbu zajišťují, aby těchto fondů nebylo použito jinak než jako osiva (sadby) nebo jako protidodávka za osivo (sadbu).
(5) V zemědělských závodech státního socialistického sektoru odpovídá za vlastní fondy osiv (sadby) ředitel statku (ekonomie).
§ 4
Výdej osiva (sadby) ze státních fondů osiva (sadby).
(1) Osivo (sadba) na smluvní množitelské plochy, na semenářské dílce a na výměnu osiva (sadby) plánovanou za účelem jejich obměny na plochách běžného pěstování, dále pak osivo (sadba) plodin, jejichž osivo (sadbu) si zemědělský závod nemohl sám vypěstovat, se vydávají ze státních fondů osiva (sadby), a to:
a) na protidodávku tržního zboží téže plodiny,
b) na protidodávku tržního zboží jiných druhů zemědělských výrobků (protidodávka záměnou),
c) bez protidodávky,
d) na zápůjčku (s odkladem protidodávky),
e) bez protidodávky s příplatkem.
(2) K setí do směsek na zelené krmení a siláž mohou být ze státních fondů osiv vydána zemědělským závodům zpravidla jen osiva těch druhů plodin, které si zemědělský závod vzhledem ke svým výrobním podmínkám nemůže ke sklizni na zrno dopěstovat.
(3) O výdeji osiva a sadby jsou dodavatelé povinni vést přesnou evidenci.
§ 5
Výdej osiva (sadby) na protidodávku.
(1) Osivo zrnin, olejnin a lnu a sadba brambor se vydávají zásadně jen na protidodávku (s výjimkou § 7) stejného množství tržního zboží téže plodiny, kterou je třeba odevzdat nejpozději při odběru osiva (sadby). Zemědělským závodům, které pěstují a dodávají sladovnický ječmen, se vydává osivo jarního ječmene pouze na protidodávku stejného množství ječmene sladovnického. Pěstitelé, kteří již před odběrem osiva (sadby) dodají na protidodávku zemědělské plodiny, vyžádají si o tom od výkupce potvrzení na výkupním lístku.
(2) Na protidodávku nemohou být započítány dodávky zemědělských výrobků, za které byly zaplaceny nákupní ceny nebo poskytnuty jiné výhody platné pro dodávky nad dodávkovou povinnost nebo nad smluvní množství.
§ 6
Výdej osiva (sadby) na protidodávku záměnou.
(1) Nemohou-li zemědělské závody prokazatelně splnit protidodávku tržním zbožím téže plodiny, mohou ji splnit záměnou, t. j. dodávkou jiných druhů plodin v rozsahu a podle ekvivalentů stanovených v příloze č. II této vyhlášky. Plnění protidodávky záměnou povolují zemědělským závodům okresní plnomocnici výkupu.
(2) Okresní plnomocník ministerstva výkupu může vydat povolení k plnění protidodávek záměnou:
a) jinými rostlinnými výrobky jen v těch případech, kdy zemědělský závod splnil povinnou dodávku a naturální platy za práce strojních a traktorových stanic v příslušném druhu plodiny za uplynulá léta a jde-li o odběr osiva k podzimnímu setí nebo o odběr sadby na podzim též na běžný rok;
b) výrobky živočišného původu jen tehdy, jestliže zemědělský závod splnil u výrobku dodávaného záměnou podmínky stanovené pro jeho prodej na státní nákup.
(3) V okrese, ve kterém není pěstována kukuřice a slunečnice na zrno a nejsou stanoveny povinné dodávky těchto plodin, není třeba k plnění protidodávky, záměnou za jejich osivo povolení okresního plnomocníka výkupu; osivo se vydá na potvrzení výkonného orgánu místního národního výboru o ploše, na kterou má být osiva použito.
(4) Na protidodávku záměnou nemohou být započítány dodávky zemědělských výrobků, za které byly zaplaceny nákupní ceny nebo za které byly poskytnuty výhody platné pro dodávky zemědělských výrobků nad dodávkovou povinnost nebo nad smluvní množství.
(5) Přepočítací ekvivalenty pro plnění protidodávek záměnou stanovené v příloze 1 této vyhlášky platí pro čisté váhy zemědělských výrobků; výkupce proplatí tyto výrobky ve výkupních cenách.
§ 7
Výdej osiva (sadby) bez protidodávky.
(1) Osivo konopí, jetelovin, travin, jednoletých pícnin, semenech okopanin, zelenin, kořeninových rostlin a osivo (sadba) dalších v § 5 odst. 1 neuvedených plodin se vydávají podle plánu odbytu bez protidodávky za maloobchodní cenu.
(2) Povolení k výdeji osiva zrnin, olejnin a lnu a sadby brambor bez protidodávky za maloobchodní ceny Vydá zemědělským závodům státního socialistického sektoru zemědělský odbor rady okresního národního výboru k osetí (osázení) půdy rekultivované nebo dosud ladem ležící, kterou tyto závody obdělávají prvním rokem, a to v rámci množství osiva (sadby) určeného pro takové účely plánem odbytu.
(3) Zemědělský odbor rady okresního národního výboru může závodům uvedeným v odstavci 2 vydat povolení k výdeji osiva zrnin, olejnin a lnu a sadby; brambor bez protidodávky za maloobchodní cenu:
a) k osetí (osázení) půdy, kterou tyto závody převezmou do obhospodařování v době, kdy již pro tuto
půdu nemohly osivo (sadbu) z vlastní sklizně zajistit, prokáží-li že se pří přejímání půdy bez výsledku domáhaly splnění povinnosti stanovené v § 3 odst. 2, takže jim půda byla odevzdána bez osiva a sadby,
půdu nemohly osivo (sadbu) z vlastní sklizně zajistit, prokáží-li že se pří přejímání půdy bez výsledku domáhaly splnění povinnosti stanovené v § 3 odst. 2, takže jim půda byla odevzdána bez osiva a sadby,
b) dále v těch případech, kdy tyto závody byly postiženy živelní pohromou, kterou byla sklizeň zničena nebo snížena tak, že ani při odpisu povinných dodávek si nemohou zajistit potřebné osivo (sadbu) z vlastní sklizně.
(4) Zemědělský odbor rady okresního národního Výboru vydá povolení k výdeji osiva bez protidodávky za maloobchodní ceny, a to:
1. osiva lnu a olejnin:
a) všem novým pěstitelům těchto plodin;
b) zemědělským závodům k osetí výměry, o kterou byla jejich plánovaná (kontrahovaná) osevní plocha lnu nebo olejnin v roce výsevu rozšířena oproti sklizňové ploše těchto plodin v roce předcházejícím;
c) k náhradnímu osetí ploch lnu nebo olejnin těm pěstitelům, kteří tyto plochy s jeho souhlasem za orali;
2. osiva lnu:
pěstitelům, kteří s jeho souhlasem v roce předcházejícím výsevu len předčasně vytrhali a nesklidili potřebné osivo.
pěstitelům, kteří s jeho souhlasem v roce předcházejícím výsevu len předčasně vytrhali a nesklidili potřebné osivo.
(5) Povolení podle odstavců 2 až 4 musí obsahovat přesné označení zemědělského závodu, množství a druh osiva (sadby), které může být vydáno bez protidodávky a důvod, pro který se výdej povoluje. Dodavatel osiva (sadby) je povinen povolení označit přetiskem „osivo vydáno“, po případě přetiskem „sadba vydána“ a uschovat je jako přísně zúčtovatelný doklad.
(6) Podniky pověřené prodejem osiva lnu vydají bez protidodávky za maloobchodní ceny osivo lnu pěstitelům, kteří:
a) uzavřeli smlouvu o množení lnu k osetí smluvní množitelské plochy, a to po předložení množitelské smlouvy,
b) předcházejícího roku dodali celou sklizeň neroseného stonku se semenem k osetí plánované (kontrahované) plochy, a to po předložení výkupního lístku, kterým prokáží tyto dodávky,
c) prokáží potvrzením výkonného orgánu místního národního výboru, že v předcházejícím roce pěstovali len pouze na smluvní množitelské ploše, a výkupním lístkem, že odevzdali veškeré sklizené osivo; osivo se vydá na plochu běžného pěstování.
§ 8
Výdej osiva (sadby) na zápůjčku (s odkladem protidodávky).
(1) Povolení k výdeji osiva zrnin, olejnin a lnu a sadby brambor na zápůjčku (s odkladem protidodávky) za maloobchodní cenu vydá jednotným zemědělským družstvům a jednotlivě hospodařícím rolníkům zemědělský odbor rady okresního národního výboru k osetí (osázení) půdy rekultivované nebo dosud ladem ležící, kterou prvním rokem obdělávají. Zemědělský odbor rady okresního národního výboru může jim vydat povolení k výdeji osiva zrnin, olejnin a lnu a sadby brambor na zápůjčku s odkladem protidodávky za maloobchodní ceny:
O náležitostech povolení, jeho označování a úschově platí ustanovení § 7 odst. 5.
O náležitostech povolení, jeho označování a úschově platí ustanovení § 7 odst. 5.
a) k osetí (osázeni) půdy, kterou převezmou do obhospodařování, prokáží-li potvrzením výkonného orgánu místního národního výboru, že se při převzetí této půdy bez výsledku domáhali splnění povinnosti stanovené v § 3 odst. 2, takže jim půda byla odevzdána bez osiva a sadby,
b) byl-li jejich zemědělský závod postižen živelní pohromou, kterou byla sklizeň zničena nebo snížena tak, že ani při odpisu povinných dodávek si nemohou potřebné osivo a sadbu zajistit z vlastní sklizně.
(2) Zápůjčka musí být vrácena z nejbližší sklizně v tom druhu zemědělského výrobku, jehož osivo (sadba) bylo vydáno. Okresní plnomocník výkupu může v odůvodněných případech povolit plnění zápůjčky záměnou podle klíče stanoveného v příloze II této vyhlášky. U pícnin, které se v okresu, v němž jejich osivo na zápůjčku bylo vydáno, na zrno nepěstují, může být zápůjčka splněna bez zvláštního povolení záměnou jinými rostlinnými výrobky. Dodavatel je povinen s odběratelem osiva (sadby) uzavřít smlouvu o dodávce osiva (sadby) na zápůjčku, předložit okresnímu plnomocníkovi výkupu ve stanovených lhůtách úhrnné výkazy o osivu a sadbě vydaných na zápůjčku a vést jmenovité seznamy o vydaných a vrácených zápůjčkách. Dodavatelé osiva a sadby a výkupci jsou povinni zabezpečovat vrácení poskytnutých zápůjček. Okresní plnomocník výkupu je povinen kontrolovat, zda výkupci zabezpečují vrácení poskytnutých zápůjček.
(3) Výkupce je povinen vydat na vrácenou zápůjčku výkupní lístek označený „vrácená zápůjčka“.
(4) Pěstitelům, kteří uzavřeli smlouvu o množení brambor, a pěstitelům, kteří uzavřeli smlouvy o výrobě a dodávce raných brambor, může být na podzim vydána sadba brambor všech odrůd pro další množení a sadba brambor raných odrůd pro běžné pěstování na protidodávku s tím, že ji mohou splnit dodatečně, ale ještě v témže roce, když z mimořádných důvodů nemohli dosud brambory v množství potřebném pro protidodávku sklidit. Pěstitelé, kterým sadba bude takto vydána, jsou povinni ještě před plněním povinné dodávky brambor na běžný rok, splnit protidodávku. Dodavatelé sadby jsou povinni zajistit, aby protidodávka byla bezodkladně splněna.
§ 9
Výdej osiva (sadby) bez protidodávky s příplatkem.
Zemědělským závodům, které si nezajistily potřebné vlastní fondy osiva (sadby) z vlastní sklizně a nemohou splnit protidodávku ani záměnou, může zemědělský odbor rady okresního národního výboru v dohodě s okresním plnomocníkem výkupu vydat povolení k nákupu osiva (sadby) bez protidodávky s příplatkem k maloobchodní ceně. Příplatek činí:
Zemědělským závodům, které si nezajistily potřebné vlastní fondy osiva (sadby) z vlastní sklizně a nemohou splnit protidodávku ani záměnou, může zemědělský odbor rady okresního národního výboru v dohodě s okresním plnomocníkem výkupu vydat povolení k nákupu osiva (sadby) bez protidodávky s příplatkem k maloobchodní ceně. Příplatek činí:
| za 100 kg osiva (sadby): | Kčs |
|---|---|
| pšenice, ovsa, prosa, pohánky, koňského bobu, řepy, řepice, slunečnice a hořčice | 200 |
| žita | 150 |
| ječmene, kukuřice, fazolí jedlých | 300 |
| luštěnin krmných (s výjimkou koňského bobu) | 250 |
| lnu | 410 |
| hrachu jedlého | 600 |
| čočky | 900 |
| lničky, safloru, soji | 100 |
| máku | 1500 |
| brambor | 40 |
§ 10
Rozsah výdeje osiva (sadby) ze státních fondů osiva (sadby) podle §§ 6 až 9.
(1) Množství osiva (sadby), které bude možno vydat v rámci plánu odbytu osiva (sadby) ze státních fondů osiva (sadby) podle §§ 7 až 9, s výjimkou výdeje sadby brambor podle § 8 odst. 4, stanoví po schválení radou krajského národního výboru zemědělská správa rady krajského národního výboru na základě návrhů zemědělských odborů rad okresních národních výborů; přitom současně uvede kolik z celkového množství osiva (sadby) připadá na výdej bez protidodávky, na zápůjčku a na výdej bez protidodávky, s příplatkem. Stanovené množství osiva a sadby oznámí zemědělské správy rad krajských národních výborů ministerstvu zemědělství a lesního hospodářství, a to u ozimů a sadby vydaných na podzim do 30. listopadu a u osiva a sadby vycpaných na jaře do 30. června. Dodavatelé osiva a sadby odpovídají za to, že osivo a sadba nebudou vydány dříve (s výjimkou sadby vydávané podle § 8 odst. 4), než bude splněna protidodávka nebo předloženo povolení k nákupu osiva (sadby) bez protidodávky nebo na zápůjčku.
(2) Zemědělské správy (odbory) rad krajských (okresních) národních výborů, plnomocníci ministerstva výkupu a dodavatelé osiva (sadby) odpovídají za to, že množství osiva (sadby) povolené k výdeji podle odstavce 1 nebude překročeno.
§ 11
Plán odbytu osiva (sadby) zrnin, olejnin, přadných rostlin, jetelovin, travin, jednoletých pícnin, brambor a semenných okopanin ze státního fondu osiva (sadby).
(1) Hlavní správa státních statků předloží požadavky na dodávku osiva (sadby) na semenářské dílce a na plochy běžného pěstování ve lhůtách a na formulářích stanovených předpisy o sestavování plánu materiálně-technického zásobování. Stejným způsobem předloží ministerstvu zemědělství požadavky na dodávky semen travin ministerstva národní obrany a stavebnictví.
(2) Ostatní ústředně plánované zemědělské závody předloží požadavky na dodávky osiva (sadby) na semenářské dílce a na plochy běžného pěstování zemědělským správám rad krajských národních výborů.
(3) Výkupci, kteří uzavírají smlouvy o výrobě a dodávce zemědělských plodin, předloží požadavky na dodávky osiva (sadby) za krajsky plánované zemědělské závody, s nimiž uzavírají smlouvy, zemědělským odborům rad okresních národních výborů.
(4) Zemědělské správy rad krajských národních výborů předloží ministerstvu zemědělství požadavky na dodávky osiva (sadby) na semenářské dílce a na plochy běžného pěstování za:
a) ústředně plánované zemědělské závody s výjimkou závodů uvedených v odstavci 1,
b) jednotná zemědělská družstva, která provedla hospodářsko-technickou úpravu půdy,
c) ostatní krajsky plánované zemědělské závody.
(5) Požadavky na dodávky osiva (sadby) podle odstavců 2 až 4 nutno předložit ve lhůtách, které stanoví ministerstvo zemědělství.
(6) Ústředně plánované zemědělské závody a zemědělské správy rad krajských národních výborů při předkládání požadavků na dodávky osiva (sadby) na semenářské dílce a na plochy běžného pěstování vezmou zřetel na skutečnou potřebu výměny osiva (sadby) a zajišťují, aby výměna osiva (sadby) byla provedena u hlavních druhů zemědělských plodin přibližně v tomto rozsahu:
| Druh plodiny | Ústředně plánované zemědělské závody | JZD | Ostatní kraj. plánované zemědělské závody | |
|---|---|---|---|---|
| která po prvé provádějí osev na spol. honech | ostatní | |||
| Rozsah výměny v | % | % | % | % |
| pšenice | 12—20 | 100 | 12—20 | 20 |
| žito | 12—20 | 100 | 12—20 | 20 |
| ječmen | 13—20 | 100 | 13—20 | 20 |
| oves | 13—20 | 100 | 13—20 | 20 |
| ostatní obiloviny | 50 | 100 | 50 | 20 |
| kukuřice na zrno | 50 | 100 | 50 | 20 |
| luštěniny jedlé, zahradní hrachy a zahradní fazole | 50 | 100 | 50 | 20 |
| luštěniny krmné na zrno | 50 | 100 | 50 | 20 |
| olejniny na zrno | 50 | 100 | 50 | 20 |
| len | 50 | 100 | 50 | 20 |
| konopí | 100 | 100 | 100 | 100 |
| brambory rané | 50 | 100 | 50 | 50 |
| brambory ostatní | 10 | 100 | 10 | 10 |
| jeteloviny | 20 | 100 | 20 | 20 |
| traviny | 20 | 100 | 20 | 20 |
| semenné okopaniny | 100 | 100 | 100 | 100 |
| kořeninové rostliny | 100 | 100 | 100 | 100 |
| sadba česneku, cibulová sazečka, melouny | 20 | 100 | 20 | 20 |
| ostatní zeleniny | 100 | 100 | 100 | 100 |
(7) Ministerstvo zemědělství s přihlédnutím k návrhům zemědělských správ (odborů) rad krajských (okresních) národních výborů může nařídit povinnou výměnu osiva (sadby) tam, kde porosty vykazují vážné zdravotní závady nebo tam, kde nejsou pro používání nevhodného osiva (sadby) plněny výrobní a dodávkové úkoly.
(8) Při sestavování požadavků na dodávky osiva (sadby) na semenářské dílce řídí se ústředně plánované zemědělské závody a zemědělské správy rad krajských národních výborů (se zřetelem k postupnému zavádění plánovité obměny osiva (sadby) a organisování výroby vlastního osiva (sadby) na semenářských dílcích) těmito zásadami:
Osivo (sadba) dodávají se zpravidla ve vyšších stupních pěstování podle potřeby jejich obměny, avšak tak, aby zemědělský závod, který má povinnost vyrábět si osivo (sadbu) pro vlastní potřebu na semenářských dílcích, obdržel za účelem obměny:
Osivo (sadba) dodávají se zpravidla ve vyšších stupních pěstování podle potřeby jejich obměny, avšak tak, aby zemědělský závod, který má povinnost vyrábět si osivo (sadbu) pro vlastní potřebu na semenářských dílcích, obdržel za účelem obměny:
kukuřice k výrobě heterosisního osiva — každoročně v odrůdách (liniích) podle stavu zásob a rayonisace;
pšenice ozimé, žita ozimého, ječmene jarního, ovsa, luštěnin jedlých i krmných, jetelovin a travin — nejméně jednou za 4 roky;
lnu — nejméně jednou za šest let na celou plochu běžného pěstování;
a) osivo:
pšenice ozimé, žita ozimého, ječmene jarního, ovsa, luštěnin jedlých i krmných, jetelovin a travin — nejméně jednou za 4 roky;
lnu — nejméně jednou za šest let na celou plochu běžného pěstování;
a) osivo:
v ostatních oblastech (kromě degeneračních oblastí) — nejméně jednou za tři roky,
Sadba raných odrůd brambor nebude v degeneračních oblastech dodávána na semenářské dílce, ale podle možnosti nejméně na polovinu plochy běžného pěstování všem zemědělským závodům.
b) sadbu brambor:
v ostatních oblastech — nejméně jednou za tři roky.
raných odrůd
v sadbových oblastech — nejméně jednou za čtyři roky,
v degeneračních oblastech — nejméně jednou za dva roky (podle charakteru odrůd),
v sadbových oblastech — nejméně jednou za čtyři roky,
ostatních odrůd
Sadba raných odrůd brambor nebude v degeneračních oblastech dodávána na semenářské dílce, ale podle možnosti nejméně na polovinu plochy běžného pěstování všem zemědělským závodům.
b) sadbu brambor:
v ostatních oblastech — nejméně jednou za tři roky.
raných odrůd
v sadbových oblastech — nejméně jednou za čtyři roky,
v degeneračních oblastech — nejméně jednou za dva roky (podle charakteru odrůd),
v sadbových oblastech — nejméně jednou za čtyři roky,
ostatních odrůd
§ 12
Sestavení plánu.
(1) Ministerstvo zemědělství sestaví plán odbytu osiva (sadby) na základě požadavků uplatněných podle § 11 na základě plánu množení osiva (sadby) a podle stavu zásob osiva (sadby).
(2) Plán stanoví zvlášť výdej osiva (sadby) pro státní statky a výdej semen travin pro krytí požadavků ministerstev národní obrany a stavebnictví na dodávky těchto semen, zvlášť výdej osiva (sadby) pro ostatní ústředně plánované zemědělské závody státního socialistického sektoru a zvlášť výdej osiva (sadby) pro krajsky plánované zemědělské závody. Podle účelu stanoví plán odbytu výdej osiva (sadby) zvlášť pro smluvní množení, zvlášť na semenářské dílce a zvlášť na plochy běžného pěstování.
§ 13
Rozpis plánu.
(1) Ministerstvo zemědělství rozepíše plán na jednotlivé kraje a doručí jej zemědělským správám rad krajských národních výborů, které plány pro kraje spolu s krajskými správami výkupu rozpracují na okresy a doručí do 10 dnů po obdržení plánu zemědělským odborům rad okresních národních výborů.
(2) Zemědělské odbory rad okresních národních výborů ve spolupráci s výkupními podniky vypracují podrobný rozvrh dodávek osiva (sadby) na semenářské dílce, na plochy běžného pěstování jednotných zemědělských družstev a ústředně plánovaných zemědělských závodů (s výjimkou zemědělských závodů podléhajících hlavní správě státních statků) a na plochy běžného pěstování ostatních krajsky plánovaných zemědělských závodů, a to tak, aby byly dodrženy zásady rayonisace a plánovité výměny osiva (sadby). Rozvrh musí být vypracován u osiva řepky ozimé a ječmene ozimého do 31. července, u osiva ostatních ozimů a sadby brambor nejpozději do 31. srpna a u osiva jařin do 1. ledna roku výdeje osiva (sadby).
§ 14
Odbyt osiva (sadby) plodin jmenovaných v § 11 a jeho organisace.
(1) Ministerstvo výkupu organisuje odbyt osiva (sadby) podle plánu sestaveného a rozepsaného ministerstvem zemědělství.
(2) Krajské podniky pro osivo a sadbu jsou povinny předložit výkupním podnikům krajských správ výkupu, v jejichž obvodu je sídlo množitele, podrobný rozvrh dodávek osiva (sadby) na množitelské plochy plodin, jejichž osivo (sadbu) výkupní podniky na množitelské plochy dodávají.
(3) Výkupci, kteří uzavírají s pěstiteli smlouvy o výrobě a dodávce určitých plodin (kontraktace), jsou povinni předložit podnikům pověřeným prodejem osiva (sadby), v jejichž obvodu je sídlo pěstitele, podrobný rozvrh dodávek osiva (sadby) na smluvní plochy vypracovaný podle smluv (náhradních výměrů), a to u sadby brambor raných a průmyslových odrůd do 15. října a u jařin všech druhů do 30. listopadu.
(4) Množství osiva (sadby) uvedené v rozvrhu dodávek (odstavce 2 a 3) musí být v souladu s množstvím přiděleným plánem odbytu osiva (sadby).
(5) Na jeden ha osevní plochy smí být vydáno nejvýše množství osiva (sadby) uvedené v příloze 2 této vyhlášky. Ministerstvo zemědělství, po případě podle jeho pokynů zemědělské správy rad krajských národních výborů, mohou uvedená nejvyšší množství osiva (sadby) — normy výsevu (sadby) — snížit nebo zvýšit.
(6) Zemědělské závody státního socialistického sektoru uzavírají na dodávky osiva (sadby) hospodářské smlouvy, pokud nejde o maloobchodní obrat. Ostatní zemědělské závody si zajistí dodávky osiva (sadby) závaznými objednávkami u dodavatele. Objednávky osiva ozimů a sadby brambor nutno předložit nejpozději do 31. července, objednávky osiva jařin nejpozději do 30. listopadu běžného roku. Dodavatel potvrdí objednávky po obdržení plánu odbytu. Smluvní pěstitele průmyslových brambor předloží objednávky na sadbu brambor zpracovatelskému závodu, s nímž uzavřeli smlouvu o dodávce a výrobě průmyslových brambor, současně s uzavřením smluv o výrobě a dodávce.
§ 15
Semena zelenin, kořeninových rostlin a květin.
(1) Plán odbytu semen zelenin a kořeninových rostlin stanoví ministerstvo zemědělství na základě plánovaných a kontrahovaných ploch a podle požadavků distribučních složek na dodávky semen pro neplánované a nekontrahované plochy.
(2) Množství semen plánovaných druhů zelenin (celeru, cibule, česneku, mrkve, petržele a okurek nakládaček) určí ministerstvo zemědělství v plánu odbytu. Ústřední orgány výkupců, kteří uzavírají smlouvy o výrobě a dodávce ostatních druhů zelenin a kořeninových rostlin, předloží ministerstvu zemědělství požadavky na dodávky semen těchto plodin pro plochy, na které uzavřely smlouvy, do 30. září roku předcházejícího dodávce semen s výjimkou špenátu, u něhož požadavek na dodávku semene předloží do 31. srpna běžného roku.
(3) Požadavky na dodávky semen zelenin a kořeninových rostlin pro plochy neplánované a smluvně nezajišťované předloží podle jednotlivých krajů ministerstvu zemědělství Ústřední podnik pro zeleninová a květinová semena, národní podnik v Praze za české kraje a Krajský podnik pro osiva a sadbu, národní podnik v Bratislavě za kraje slovenské.
(4) Smluvní pěstitelé konsumní zeleniny si objednají semena (sadbu) potřebná k osetí (osázení) ploch, na které uzavřeli smlouvy o výrobě, do jednoho měsíce po jejich uzavření.
(5) Ústřední podnik pro zeleninová a květinová semena v Praze v českých krajích a Krajský podnik pro osivo a sadbu v Bratislavě na Slovensku uzavírají na základě plánu odbytu přímé dodávkové smlouvy se zpracovatelskými podniky ministerstva potravinářského průmyslu, které dodají semena zelenin přímo svým smluvním pěstitelům. Ostatní semena zelenin a kořeninových rostlin a semena, cibule a hlízy květin dodávají pěstitelům všech sektorů krajské podniky pro osivo a sadbu nebo orgány jimi pověřené, a to na základě objednávky odběratele.
(6) Sadbu česneku, cibulovou sazečku a semena zahradních hrachů, zahradních fazolí a melounů obdrží především noví pěstitelé, kteří předloží potvrzení místního národního výboru o tom, že první rok pěstují na smlouvu uvedené plodiny; ostatní smluvní pěstitelé jsou povinni opatřit si potřebné semeno a sadbu z vlastní sklizně.
§ 25
Závěrečná ustanovení.
Zrušují se všechny předpisy, pokud odporují této vyhlášce, zejména se zrušuje vyhláška ministrů zemědělství a výkupu č. 142/1954 Ú. l., o výdeji osiv a sadby pěstitelům.
Zrušují se všechny předpisy, pokud odporují této vyhlášce, zejména se zrušuje vyhláška ministrů zemědělství a výkupu č. 142/1954 Ú. l., o výdeji osiv a sadby pěstitelům.
§ 26
Účinnost.
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 15. září 1955.
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 15. září 1955.
k vyhlášce č. 173/1955 Ú. l.
EKVIVALENTY PRO PLNĚNÍ PROTIDODÁVEK
Normy výdeje osiva (sadby) pro plánovaný osev na 1 ha osevní plochy.
Na 1 ha plánované osevní plochy může být dodáno toto množství osiva (sadby):
*) Rozdělení osiv jetelovin a travin:
**) Ekvivalenty pro plnění protidodávek za osivo kukuřice záměnou se v místech, kde se stanoví povinná dodávka kukuřice jmenovitě, zvyšují a stanoví tak, že příslušný ekvivalent se násobí 1,3 (na př. za
EKVIVALENTY PRO PLNĚNÍ PROTIDODÁVEK
| Může být | ||||||||||
| Za 100 kg osiva (sadby) | masa vepř. | jateč. drůbeže | masa hovězího | mléka | vajec | rýže | pšenice | žita nebo ovsa | ječmene sladovnické ho | kukuřice (v zrně) |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| kg | kg | kg | litrů | kusů | kg | kg | kg | kg | kg | |
| 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | |
| jarní a ozimé pšenice a přesívky | 20 | 15 | 30 | 200 | 250 | 35 | — | 120 | 100 | 140 |
| jarního a ozimého žita | 20 | 15 | 30 | 200 | 250 | 25 | 100 | — | 100 | 140 |
| jarního a ozimého ječmene | 20 | 15 | 30 | 200 | 250 | 35 | 100 | 120 | — | 130 |
| 20 | 15 | 30 | 200 | 250 | 25 | 100 | 100 | 100 | 100 | |
| kukuřice**) | 20 | 15 | 30 | 200 | 250 | 25 | 100 | 100 | 100 | — |
| prosa | 20 | 15 | 30 | 150 | 200 | 25 | 100 | 100 | 100 | 100 |
| pohanky | 20 | 15 | 30 | 150 | 200 | 25 | 100 | 100 | 100 | 100 |
| luštěnin jedlých | 35 | 30 | 800 | 300 | 40 | 250 | 250 | 250 | 800 | |
| cizrny, krmného hrachu, zimní a letní pelušky, zimní a letní vikve, koňského bobu, lupiny | 20 | 15 | 30 | 200 | 250 | 25 | 100 | 100 | 100 | 100 |
| lnu, ozimé a jarní řepky a řepice | 40 | 25 | 60 | 250 | 300 | 60 | 180 | 180 | 180 | 250 |
| hořčice, světlice, lničky, slunečnice a soji | 80 | 20 | 45 | 200 | 220 | 40 | 150 | 150 | 150 | 230 |
| máku | 75 | 80 | 200 | 500 | 500 | 500 | 650 | |||
| sadby brambor | 18 | 10 | 20 | 60 | 75 | 10 | 35 | 35 | 35 | 40 |
Normy výdeje osiva (sadby) pro plánovaný osev na 1 ha osevní plochy.
Na 1 ha plánované osevní plochy může být dodáno toto množství osiva (sadby):
*) Rozdělení osiv jetelovin a travin:
| I. skupina — | nevyluštěný vičenec, jílek anglický, jílek italský, jílek jednoletý, bojínek luční, sveřep bezbranný, žitňák, kolenec, |
| II. skupina — | vojtěška, jetel červený jednosečný i dvousečný, jetel bílý, jetel švédský, inkarnát, úročník, seradella, tolice dětelová, vičenec vyluštěný, štirovník obecný, komonice, svazenka, kostřava luční, |
| III. skupina — | ovsík vyvýšený, kostřava červená, lipnice úrodná, srha laločnatá, štírovník bahenní, |
| IV. skupina — | ovsík žlutavý, lipnice luční, lipnice hajní, psárka luční, psineček bílý, poháňka hřebenitá. |
**) Ekvivalenty pro plnění protidodávek za osivo kukuřice záměnou se v místech, kde se stanoví povinná dodávka kukuřice jmenovitě, zvyšují a stanoví tak, že příslušný ekvivalent se násobí 1,3 (na př. za
| a) | pro zasetí, čisté kultury na zrno: | kg |
| ozimého žita, ozimé nebo jarní pšenice | 180— 200 | |
| ozimého nebo jarního ječmene | 180 | |
| jarního žita nebo ovsa | 170— 200 | |
| pohanky | 50 | |
| prosa | 20 | |
| kukuřice — řádkový výsev | 50 | |
| kukuřice — čtvercově hnízdový výsev | 30 | |
| rýže — (podle odrůd) | 120— 180 | |
| jedlého hrachu (podle velikosti zrna) | 150— 200 | |
| drobnozrnného hrachu | 100 | |
| čočky (podle velikosti zrna) | 100— 120 | |
| jedlých fazolí | 120 | |
| pelušky a krmného hrachu (podle velikosti zrna) | 100— 150 | |
| koňského bobu | 150 | |
| zimní vikve (do směsi na zrno) | 80 | |
| jarní vikve (do směsí na zrno) | 70 | |
| lupiny | 120 | |
| lnu k pěstování na vlákno | 140— 150 | |
| lnu na množitelské plochy | 100— 140 | |
| řepky nebo řepice | 10— 13 | |
| konopí k pěstování na vlákno | 90 | |
| konopí na množitelské plochy | 20— 25 | |
| hořčice | 14 | |
| máku | 5 | |
| soji | 60 | |
| slunečnice | 10 | |
| světlice (saflor) | 20 | |
| lničky seté | 20 | |
| čumizy | 10— 15 | |
| moharu | 20 | |
| čiroku | 20— 25 | |
| b) | pro okopaniny: | |
| bramborové sadby dodané na podzim | 2200—3000 | |
| bramborové sadby dodané na jaře | 1900—2500 | |
| sadby topinambur | 1200—1800 | |
| vodnice | 4 | |
| krmné řepy | 18— 22 | |
| krmné mrkve | 6 | |
| tuřínu | 4 | |
| cukrovky | 25— 28 | |
| čekanky | 5 | |
| krmné kapusty (k předpěstování) | 0,70 |
| při setbě do řádků 7,5—15 cm | při setbě do širokých řádků | ||||
| kg | cm | kg | |||
| c) | pro zasetí čisté kultury jetelovin a travin: | ||||
| jetele červeného | 20 | 22,5 | 16,5 | ||
| 30 | 13,5 | ||||
| 37,5 | 10,5 | ||||
| vojtěšky | 24 | 22,5 | 18 | ||
| 30 | 15 | ||||
| 37,5 | 12 | ||||
| 45 | 10 | ||||
| 52,5 | 8 | ||||
| jetele bílého | 10 | 22,5 | 8,5 | ||
| jetele švédského | 12 | 22,5 | 18 | ||
| 30 | 8 | ||||
| štírovníku | 14 | 22,5 | 12 | ||
| 30 | 10 | ||||
| 37,5 | 8 | ||||
| úročníku | 20 | 30 | 13 | ||
| 37,5 | 10 | ||||
| inkarnátu | 25 | 22,5 | 18 | ||
| 30 | 14 | ||||
| tolice dětelové | 20 | 22,5 | 16,5 | ||
| 30 | 13,5 | ||||
| vičence vyluštěného | 100 | 22,5 | 80 | ||
| 30 | 65 | ||||
| 37,5 | 50 | ||||
| vičence nevyluštěného | 140 | 22,5 | 110 | ||
| 30 | 90 | ||||
| 37,5 | 70 | ||||
| komonice | 20 | 30 | 13 | ||
| 37,5 | 11 | ||||
| 45 | 9 | ||||
| 52,5 | 7 | ||||
| seradelly na zrno | 20 | 22,5 | 16,5 | ||
| 30 | 13,5 | ||||
| seradelly na zeleno | 40 | ||||
| bojínku lučního | 14 | 37,5 | 9 | ||
| 45 | 8 | ||||
| kostřavy luční | 26 | 37,5 | 17 | ||
| 45 | 15 | ||||
| ovsíku vyvýšeného | 24 | 37,5 | 20 | ||
| 45 | 18 | ||||
| srhy laločnaté | 17 | 37,5 | 11,5 | ||
| 45 | 10 | ||||
| 52,5 | 9 | ||||
| jílku anglického | 30 | 30 | 13,5 | ||
| 37,5 | 10 | ||||
| jílku italského | 38 | 15 | 33 | ||
| 22,5 | 24 | ||||
| 30 | 16,5 | ||||
| jílku jednoletého | 40 | 15 | 33 | ||
| 22,5 | 24 | ||||
| 30 | 16,5 | ||||
| lipnice úrodné | 20 | 37,5 | 11,5 | ||
| 45 | 11 | ||||
| lipnice luční | — | 45 | 13,5 | ||
| 57,5 | 12 | ||||
| lipnice hajní | 25 | 37,5 | 16,5 | ||
| 45 | 15 | ||||
| kostřavy červené | 20 | 45 | 13,5 | ||
| 52,5 | 12 | ||||
| ovsíku žlutavého | 20 | 37,5 | 13,5 | ||
| 45 | 12 | ||||
| psárky luční | 13 | 45 | 13,5 | ||
| 52,5 | 11 | ||||
| psinečku bílého, výběžkatého | 13 | 45 | 9 | ||
| 52,5 | 8 | ||||
| pohaňky hřebenité | 26 | 30 | 21 | ||
| 37,5 | 17 | ||||
| pro zasetí čistého porostu na zelené krmení: | kg | |
| prosa | 20 | |
| kukuřice na zeleno nebo siláž | 100—120 | |
| kukuřice na siláž v mléčné zralosti palic | 50 | |
| pohanky | 50 | |
| hořčice | 20 | |
| řepky nebo řepice | 15 | |
| slunečnice | 20 | |
| moharu | 25 | |
| čiroku | 25 | |
| kolence | 20 | |
| svazenky | 20 | |
| sudanské trávy | 20 | |
| e) | pro přísev luskovin do obilovin: | |
| 10 kg krmných luskovin | ||
| f) | pro travní směsi užitkové: | kg |
| směs pro dočasnou louku | 45 | |
| směs pro trvalou louku | 57 | |
| pastevní směs | 52 | |
| g) | pro jetelotravní směsi (pro nezemědělskou potřebu): | kg |
| směs svahová (železniční a suché stráně) | 80 | |
| směs letištní | 53 | |
| směs užitková sadová | 50 | |
| směs pro hřiště | 60 | |
| směs pro meliorační svahy | 60 | |
| směs pro okrasný trávník | 100 | |
| h) | pro kořeninové rostliny: | |
| anýz | 15 | |
| fenykl | 17 | |
| kmín (řádková kultura) | 10 | |
| koriandr | 20 | |
| majoránka přímý výsev | 2 | |
| majoránka k předpěstování | 0,4 | |
| paprika kořeninová | 2,5 | |
| i) | pro zeleniny: | |
| brukev | 1 | |
| celer | 0,25 | |
| cibule | 8 | |
| černý kořen | 12 | |
| červená řepa | 20 | |
| fazole zahradní | 120—160 | |
| hrách zahradní | 180—200 | |
| kapusta | 0,7 | |
| kopr | 10 | |
| kukuřice cukrová | 30—40 | |
| květák | 0,7 | |
| meloun | 2 | |
| mrkev | 6 | |
| okurky nakládačky | 5 | |
| okurky salátnice (polní) | 2 | |
| paprika zeleninová | 1.5 | |
| pastinák | 6 | |
| pažitka | 5 | |
| petržel | 6 | |
| pór | 6 | |
| rajská jablíčka — přímý výsev | 2,5 | |
| rajská jablíčka — k předpěstování | 0,3 | |
| ředkev | 8 | |
| ředkvička | 30 | |
| salát — přímý výsev | 2 | |
| salát — k předpěstování | 1 | |
| špenát | 35 | |
| tykev | 4 | |
| zelí | 0,70 | |
| česnek | 600 | |
| cibule sazečka | 600 |
normy výdeje osiv stanoví Československá akademie zemědělských věd v rayonisaci jetelotravních, luskovinoobilních a jiných krmných směsek pro jednotlivé výrobní subtypy
d) pro krmné směsky na zeleno
d) pro krmné směsky na zeleno
k vyhlášce č. 173/1955 Ú. l.
ZA OSIVO (SADBU) ZÁMĚNOU.
100 kg osiva kukuřice je nutno dodat v příslušných oblastech při plnění protidodávky záměnou mlékem 200 X 1,3=260 litrů mléka — v ostatních oblastech, kde se povinná dodávka kukuřice jmenovitě nevyměřuje, jen 200 litrů mléka.
***) K ostatním obilovinám podle této přílohy patří: ječmen krmný u pěstitelů, kteří pěstovali a dodávali ječmen sladovnický, proso, pohanka, čirok zrnový, mohár a čumíza.
†) K ostatním olejninám podle této přílohy patří: hořčice, světlice, lnička, slunečnice a soja.
Dodávky osiv zrnin, olejnin, lnu a sadby brambor na plnění záměnou se započítávají započítací vahou. Na př. za 100 kg pšenice může být dodáno 120 kg žita. Při dodávce uznaného osiva ozimého žita z množitelské plochy stačí dodat 100 kg skutečné váhy osiva, neboť započítací váha 100 kg osiva ozimého žita při započítacím koeficientu 1,2 je 120 kg.
Plnění protidodávek záměnou za osivo rýže povoluje v jednotlivých případech ministerstvo zemědělství po dohodě s ministerstvem výkupu.
ZA OSIVO (SADBU) ZÁMĚNOU.
| dodáno | |||||||||||
| ostat. obilovin ***) | luštěnin jedlých s výjimkou míchaných a barevných fazolí | luštěnin krmných | semene lnu | řepky řepice | máku | ostat- nich olejnin †) | brambor | osiva jetelovin a travin*) | |||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| I. skup. | II. skup. | III. skup | IV. skup. | ||||||||
| kg | kg | kg | kg | kg | kg | kg | kg | kg | kg | kg | kg |
| 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 17 | 18 | 19 | 20 | 21 | 22 |
| 140 | 66 | 100 | 45 | 70 | 20 | 90 | 450 | 34 | 25 | 15 | 10 |
| 140 | 66 | 100 | 45 | 70 | 20 | 90 | 450 | 34 | 25 | 15 | 10 |
| 130 | 66 | 100 | 45 | 70 | 20 | 90 | 450 | 34 | 25 | 15 | 10 |
| 100 | 66 | 100 | 45 | 60 | 20 | 80 | 400 | 34 | 25 | 15 | 10 |
| 100 | 66 | 100 | 45 | 60 | 20 | 80 | 400 | 34 | 25 | 16 | 10 |
| 100 | 66 | 100 | 45 | 60 | 20 | 80 | 400 | 34 | 25 | 15 | 10 |
| 100 | 66 | 100 | 46 | 60 | 20 | 80 | 400 | 34 | 25 | 15 | 10 |
| 300 | 100 | 800 | 100 | 100 | 50 | 120 | 34 | 25 | 15 | 10 | |
| 100 | 66 | 100 | 45 | 60 | 20 | 80 | 400 | 34 | 25 | 15 | 10 |
| 70 | 100 | 100 | 40 | 140 | 60 | 40 | 80 | 16 | |||
| 50 | 60 | 100 | 50 | 100 | 40 | 30 | 20 | 10 | |||
| 200 | 250 | 800 | — | 350 | 160 | 120 | 110 | 100 | |||
| 20 | 15 | 10 | — | 15 | 10 | 1 | 5 | ||||
100 kg osiva kukuřice je nutno dodat v příslušných oblastech při plnění protidodávky záměnou mlékem 200 X 1,3=260 litrů mléka — v ostatních oblastech, kde se povinná dodávka kukuřice jmenovitě nevyměřuje, jen 200 litrů mléka.
***) K ostatním obilovinám podle této přílohy patří: ječmen krmný u pěstitelů, kteří pěstovali a dodávali ječmen sladovnický, proso, pohanka, čirok zrnový, mohár a čumíza.
†) K ostatním olejninám podle této přílohy patří: hořčice, světlice, lnička, slunečnice a soja.
Dodávky osiv zrnin, olejnin, lnu a sadby brambor na plnění záměnou se započítávají započítací vahou. Na př. za 100 kg pšenice může být dodáno 120 kg žita. Při dodávce uznaného osiva ozimého žita z množitelské plochy stačí dodat 100 kg skutečné váhy osiva, neboť započítací váha 100 kg osiva ozimého žita při započítacím koeficientu 1,2 je 120 kg.
Plnění protidodávek záměnou za osivo rýže povoluje v jednotlivých případech ministerstvo zemědělství po dohodě s ministerstvem výkupu.
§ 16
Chmelová sáď a kořenáče.
(1) K zakládání a obnově chmelnic, jakož i k výsadbě vyhynulých keřů smějí pěstitelé použít jen sádě z uznaných matečných chmelnic. K výsadbě vyhynulých keřů klonových chmelnic použije, jen uznanou šlechtěnou sáď téhož čísla klonu s výjimkou klonu č. 126, který nesmí být k výsadbě použit. Pěstitel, který hodlá pro výsaz v příštím roce použít sádě z vlastní uznané klonové chmelnice je povinen oznámit do 30. září běžného roku Krajskému podniku pro osivo a sadbu, národnímu podniku v Libochovicích — množitelské kanceláři v Žatci (dále jen „množitelská kancelář“) počet sadby a typ klonu, které při výsadbě použije.
(2) Zemědělské správy rad krajských národních výborů předloží množitelské kanceláři požadavky na dodávku chmelové sádě pro výsaz v příštím roce v rozsahu plánované výsadby a obnovy chmelnic do 30. září běžného roku.
(3) Zemědělské odbory rad okresních národních výborů předloží množitelské kanceláři do 15. října rozvrh dodávek chmelové sádě pro plánovanou výsadbu a obnovu chmelnic rozpracovaný na jednotlivé odběratele.
(4) Pěstitelé chmele objednají chmelovou sáď do 15. listopadu roku, který předchází roku výsadby, a kořenáče chmele do 31. března běžného roku u množitelské kanceláře.
§ 17
Školkařský materiál.
(1) Zemědělské správy rad krajských národních výborů předkládají ministerstvu zemědělství požadavky na dodávku ovocných školkařských výpěstků a sazenic révy vinné pro plánované výsadby, které budou uskutečněny na podzim běžného roku a na jaře příštího roku, do 15. září běžného roku. Ministerstvo zemědělství vypracuje na základě těchto požadavků plán odbytu a po případě zároveň určí mezikrajové přesuny výpěstků a sazenic. Po krytí plánovaných výsadeb uvolní se zbytek výsadbového materiálu pro neplánované výsadby u drobných pěstitelů.
(2) Odběratelé objednají školkařské výpěstky a sazenice révy vinné pro plánované výsadby do 30. září běžného roku u krajského podniku pro osivo a sadbu.
(3) Ministerstvo zemědělství přiděluje ovocné podnože a podnože révy vinné na základě dlouhodobého výsadbového plánu zemědělským správám rad krajských národních výborů, které provedou jejich rozdělení na jednotlivé školky. Ministerstvo zemědělství zároveň určí množství a druhy ovocných podnoží pro výrobu okrasného školkařského materiálu a přidělí je příslušným výrobním podnikům. Školkařské podniky objednají u krajského podniku pro osivo a sadbu přidělené ovocné podnože do 30. září a řízky révy evropské a podnožové a rouby révy evropské do 15. listopadu běžného roku.
(4) Rouby a řízky vinné révy evropské a podnožové dodávají školkařským podnikům krajské podniky pro osivo a sadbu podle rozdělovníku vypracovaného zemědělskou správou rady krajského národního výboru.
(5) Semena ovocných stromů k výrobě podnoži přiděluje ministerstvo zemědělství přímo příslušným podnikům podle dlouhodobého výsadbového plánu.
§ 18
Podniky pověřené prodejem osiva (sadby) pěstiteli.
(1) Osivo zrnin, olejnin a přadných rostlin a sadbu brambor do množení, na semenářské dílce a pro běžné pěstování, dále osivo jetelovin, travin, jednoletých pícnin, cukrovky ke krmným účelům, krmné řepy, krmné mrkve, krmné kapusty, tuřínu a vodnice do běžného pěstování dodávají pěstitelům výkupní podniky ministerstva výkupu, po případě jiné podniky, které pověří ministerstvo výkupu v dohodě s ministerstvem zemědělství. Ustanovení věty prvé neplatí pro elitní osivo (sadbu) pro semenářské dílce semenářských hospodářství, pro osivo (sadbu) určené zemědělským odborem rady okresního národního výboru pro účely šlechtitelské a pro osivo (sadbu) určenou na plochy smluvně zajištěné pro zkoušení odrůd; dodavatele tohoto osiva (sadby) určí ministerstvo zemědělství.
(2) Osivo jetelovin, travin, cukrovky, čekanky, krmné řepy, krmné kapusty, krmné mrkve, tuřínu, vodnice a sadbu topinambur pro množení, dále jádra a pecky ovocných a okrasných dřevin, dodávají výhradně krajské podniky pro osivo a sadbu.
(3) Semena (sadbu) zelenin, kořeninových rostlin a květin pro množení dodávají šlechtitelské stanice a výzkumné ústavy zemědělské podle pokynů ministerstva zemědělství.
(4) Semena cukrovky, čekanky, kořeninové papriky a tabáku k pěstování pro technické účely dodávají zpracovatelské podniky ministerstva potravinářského průmyslu.
(5) Semena zelenin, kořeninových rostlin, květin, chmelovou sáď, ovocné podnože, školkařské výpěstky, sazenice a řízky révy vinné evropské i podnožové, sadbu topinambur a semena a sazenice zahradních jahod pro běžné pěstování dodávají výhradně krajské podniky pro osivo a sadbu, po případě podniky jimi pověřené.
§ 19
Lhůty pro dodávky osiva (sadby).
(1) Výkupci jsou povinni dodávat osivo (sadbu) podnikům pověřeným prodejem osiva (sadby) rovnoměrně podle průběhu sklizně a čištění tak, aby plánované dodávky byly plněny v souladu s agrotechnickými lhůtami pro osev příslušného druhu plodiny. Dodací a odběratelské lhůty musí být stanoveny tak, aby předcházely počátku agrotechnických lhůt nejméně o 10 dní, u ozimých obilovin, ozimých luštěnin a ozimých olejnin nejméně o 3 dny.
(2) Pro dodávky sadby brambor na podzim musí být dodací lhůty stanoveny tak, aby sadba neutrpěla při přepravě a výdeji mrazem. Sadba nemá být vydávána za mrazu. V době od 15. listopadu do 31. března vydává se sadba jen se souhlasem odběratele a na jeho nebezpečí.
(3) Zemědělské odbory rad okresních národních výborů a distribuční složky organisují a zajišťují plynulý výdej a odběr osiva (sadby) zemědělskými závody podle plánu odbytu. Plán odbytu nesmí být bez souhlasu nadřízených orgánů překročen.
§ 20
Moření osiva a vzorkování při odběru.
(1) Dodavatel je povinen dodávat osivo pšenice, žita, ječmene a jejich směsí a osivo lnu výhradně mořená. Na návěskách i nákladních listech musí být výrazně uvedeno, že osivo bylo mořeno (použije se výrazného označení „mořeno“) a na nákladním listě musí být také uvedeno, jakého přípravku k moření bylo použito.
(2) Jednotná zemědělská družstva, zemědělské závody socialistického sektoru a místní národní výbory při společných objednávkách osiva pro zemědělské závody v obci jsou povinny a ostatní odběratelé oprávněni žádat odebrání kontrolního vzorku z osiva, které je jim dodáváno. Uvedená povinnost neplatí při dodávkách osiva zelenin, květin a léčivých a aromatických rostlin; odběratelé tohoto osiva jsou však oprávněni žádat odebrání vzorku. Dodavatel osiva má odběratele upozornit na povinnost žádat odebrání vzorku.
(3) Z dodávaného osiva odebírá se vzorek kompromisní nebo, požádá-li o to jedna ze stran, vzorek úřední tažený vzorkovatelem Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (dále jen „ústav“). Kompromisní vzorek se odebírá za účasti dodavatele a odběratele trojmo. Jeden vzorek se zašle ústavu s označením „kontrolní vzorek“ a po jednom vzorku si ponechají dodavatel a odběratel. O tažení kompromisních vzorků sepíší, dodavatel a odběratel zápis, v němž uvedou: dobu a místo sepsání zápisu, jména a funkce osob sepisujících zápis, dobu odeslání zásilky ze stanice (místa) nakládání, dobu příchodu do stanice (místa) určení, jméno stanice, číslo vagonu, po případě auta, přesné označení odběratele a dodavatele a dodavatele osiva, druh, odrůdu a stupeň pěstování osiva, číslo uznávacího nebo povolovacího listu, čísla návěsek a množství (váhu) zásilky celkem. Vzorky musí být taženy z každé partie nebo vagonové zásilky a musí být nejméně o váze 2000 g u osiva velkozrnných druhů, 1000 g u luskovin a slunečnice, 250 g u osiva malozrnných druhů, semen přadných rostlin a semen okopanin, 20 až 70 g u zeleninových semen a semen léčivých a aromatických rostlin (podle velikosti semene). U semen květin odebírá se pro vzorek 1000 kusů semen. Poštovné za odeslání vzorku (úředního nebo kompromisního) hradí odběratel osiva. Ústav provede rozbor zaslaného vzorku jen na pozastávku dodaného osiva nebo na výslovnou žádost jedné ze stran. Zjistí-li ústav rozborem vzorku, že osivo je závadné, uhradí náklady za zkoušení vzorku dodavatel, jinak hradí náklady strana, která o provedení rozboru požádala
§ 21
Obaly a dodací lístky na osivo (sadbu).
(1) Osiva všech druhů, vyjma semen zelenin a květin, se dodávají zásadně ve tkaných pytlích dodavatele opatřených předepsanými návěskami.*) Sadba brambor může být při nedostatku pytlů dodávána volně ložená. Vagonové zásilky živých rostlin mohou se dodávat volně ložené.
(2) Semena a sadba zelenin a květin se dodávají zpravidla v uzavřených obalech (t. zv. spotřebitelské balení a barevné sáčky). Zeleninová semena (sadba) mohou být dodávána i volně vážená. U spotřebitelského balení musí být na obalu označen druh, odrůda, váha, číslo uznávacího listu, datum konečné použitelnosti a adresa podniku, který plnění prováděl. Na barevných sáčcích musí být uveden druh semene, datum konečné použitelností a adresa podniku, který plnění prováděl.
(3) Dodavatel osiva (sadby) je povinen vydat odběrateli na každou dodávku osiva (sadby), s výjimkou dodávek semen zelenin a květin v uzavřených obalech (spotřebitelská balení nebo barevné sáčky), dodací lístek, ve kterém uvede odběratele i dodavatele, číslo výkupního lístku, jímž byl potvrzen příjem protidodávky nebo povolení k výdeji osiva (sadby) bez protidodávky nebo na zápůjčku, množství, druh, odrůdu, stupeň šlechtění, číslo uznávacího (povolovacího) listu, po případě číslo skladované partie, čísla návěsků, cenu za 100 kg a celkovou cenu a účel, ke kterému je osivo (sadba) vydáváno (na smluvní množitelské plochy, na semenářský dílec, do běžného pěstování). Dodavatel je povinen vydat doklad o vydání osiva s vyznačením shora uvedených dat i při prodeji váženého osiva a odpovídá za jejich správnost: Dodací lístek (doklad o vydání osiva) je zároveň záručním listem.
(4) Osivo vydávané na smluvní množitelské plochy musí být označeno již na návěsce přetiskem „pro množení“
§ 22
Odpovědnost dodavatele osiva (sadby).
(1) Dodavatel odpovídá za to, že dodávané osivo (sadba) vyhovuje jakostním normám stanoveným pro příslušný druh a stupeň množení. Osivo (sadba) horší jakosti, než stanoví normy, mohou být dodávána jen v rozsahu povoleném ministerstvem zemědělství.
(2) Dodavatel odpovídá za to, že bylo dodáno osivo (sadba), na které je vydán platný uznávací (povolovací) list.
§ 23
Kontrola jakosti osiva (sadby).
(1) Dodržování předpisů o jakosti vykoupeného čištěného, skladovaného a vydávaného osiva (sadby) kontrolují orgány ústavu a jeho poboček. Pro potvrzení jakosti osiva (sadby) jsou směrodatné rozbory; provedené ústavem, jeho pobočkami nebo stanicemi.
(2) Vedoucí podniků a závodů jsou povinni umožnit kontrolním orgánům uvedeným v odstavci 1 vstup do skladů a čisticích stanic osiva (sadby), jakož i provedení kontroly a dát jim k disposici veškeré zápisy a informace, které potřebují k řádnému provedení kontroly. Vedoucí podniků a závodů jsou povinni odstranit kontrolou zjištěné závady ve lhůtách, které kontrolní orgány k jejich odstranění uloží.
(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 platí i pro kontrolu vlastních fondů osiva (sadby) zemědělských závodů a skladů osiva (sadby) všech zemědělských závodů socialistického sektoru.
§ 24
Výjimky.
Ministerstvo zemědělství v dohodě s ministerstvem výkupu a financí může povolit výjimky z ustanovení této vyhlášky.
Ministerstvo zemědělství v dohodě s ministerstvem výkupu a financí může povolit výjimky z ustanovení této vyhlášky.