§ 1
Do doby zaměstnání se započítává jako náhradní doba podle § 6 odst. 2 č. 1 písm. a) zákona doba těchto vojenských služeb:
a) presenční služby, vojenského výcviku, cvičení ve zbrani, činné služby za mobilisace a jiné služby konané v armádě Československé republiky od 28. října 1918 do 31. prosince 1939 a v československé lidové armádě a útvarech ministerstva vnitra od 9. května 1945 do 30. září 1948, pokud tyto služby nebyly konány jako služební povinnost vojáků z povolání nebo příslušníků bývalých bezpečnostních sborů z povolání;**)
c) v sovětské armádě v míru od ukončení intervenčních válek do 21. června 1941;
d) v československých legiích;
e) v armádě t. zv. Slovenského státu za doby nesvobody (včetně zajetí), pokud tato služba nebyla konána jako služební povinnost vojáků z povolání;
f) v jiných armádách (včetně zajetí), kterou konali povinně obyvatelé Československé republiky v době nesvobody podle předpisů vydaných okupanty pokud nejde buď o důstojníky nebo příslušníky SS a podobných formací nebo o příslušníky těchto armád, kteří byli za trestné činy spáchané v jejich službách odsouzeni podle retribučních předpisů (dekret č. 16/1945 Sb., nařízení SNR č. 33/1945 Sb. SNR).
§ 2
(1) Doby vojenských služeb uvedených v § 1 se započítávají jako náhradní doby do doby zaměstnání v takovém časovém rozsahu, v jakém byly skutečně vykonávány.
(2) Byly-li doby některých vojenských služeb započteny podle předpisů dříve platných jako doby důchodového pojištění, započítávají se jen, pokud to připouští tato vyhláška, a to pouze jednou v rozsahu podle odstavce 1.
§ 3
Do doby zaměstnání se započítává jako náhradní doba podle § 6 odst. 2 č. 1 písm. b) zákona:
1. jednoduše doba
a) pobytu ve spojeneckých zemích před vstupem do československé zahraniční nebo spojenecké armády v době od přestoupení československých hranic, nejdříve od 15. března 1939 do dne vstupu do armády,
c) výkonné služby na hranicích v bývalých oddílech stráže obrany státu,
d) strávená v nacistických vězeních, káznicích nebo koncentračních táborech v důsledku prokázané persekuce v době nesvobody z důvodů národních, politických nebo rasových,
e) účasti na zahraničním nebo domácím hnutí směřujícím přímo k osvobození Československé republiky nebo na slovenském národním povstání,*)
f) zajetí;
2. dvojnásobně doba služby
a) v Rudé (sovětské) armádě za bojů proti nepřátelům Sovětského svazu v době od 7. listopadu 1917 do 31. prosince 1922 a od 22. června 1941 do 8. května 1945,
b) ve vojenských jednotkách Slovenské republiky rad a v armádě Maďarské republiky rad v roce 1919,
c) v jednotkách I. československého armádního sboru v Sovětském svazu v době od 19. července 1941 do 8. května 1945,
d) v polních útvarech československých zahraničních a spojeneckých armád v době od 8. června 1944 do 8. května 1945, jestliže se tyto útvary zúčastnily bojů proti fašismu na západní frontě a byl-li vstup do uvedených armád uskutečněn nejpozději do 6. října 1944, jakož i služby v polních útvarech za bojů v severní Africe v době od listopadu 1940 do srpna 1943,
e) strávená ve vlastnosti výkonného letce v československé zahraniční armádě nebo ve spojenecké armádě nebo strávená ve vlastnosti parašutisty shozeného nebo vysazeného v týlu nepřítele,
f) v I. československé armádě na Slovensku v době od 29. srpna 1944 do 8. května 1945, bylo-li v boji proti okupantům pokračováno bez přerušení až do osvobození Československé republiky buď v I. československém armádním sboru ze Sovětského svazu nebo v partyzánských jednotkách nebo bylo-li pokračováno v boji až do zajetí,
g) v partyzánských jednotkách, které se zúčastnily přímých bojů s fašisty nebo záškodnické činnosti v týlu nepřítele buď na území Československé republiky a Sovětského svazu nebo v jiné evropské zemi a došlo-li ke vstupu do těchto jednotek do 8. února 1945 a v boji proti fašistům bylo pak pokračováno až do 8. května 1945.
h) československého dobrovolníka ve španělské republikánské armádě (mezinárodní brigády), v době od 19. července 1936 do 28. března 1939 a doba strávená v internačních táborech a v odbojovém hnutí ve Francii, jakož i doba strávená v nacistických vězeních, káznicích nebo koncentračních táborech;
3. dvojnásobně doba
a) strávená za trvání činné vojenské služby na léčení ve zdravotnických ústavech na následky zranění nebo onemocnění vzniklých při výkonu služby uvedené pod č. 2.
b) strávená v nacistických vězeních, káznicích nebo koncentračních táborech v důsledku prokázané persekuce v době nesvobody pro aktivní politickou nebo odbojovou činnost proti fašismu a nacismu.
§ 4
Doby vojenských služeb a odbojové činnosti se započítávají jako doby náhradní do doby zaměstnání na základě potvrzení vydaného příslušnými vojenskými orgány a v případech uvedených v § 3 č. 3 písm. b) na základě návrhu podaného Svazem protifašistických bojovníků a potvrzeného vojenskými orgány. Nemohou-li vojenské orgány vydat takové potvrzení pro nedostatek podkladů, započítávají se uvedené doby, jsou-li jinak věrohodně osvědčeny.
§ 5
Doby vojenských služeb uvedených v § 1 a doby vojenských služeb, jakož i doby odbojové činnosti a věznění uvedené v § 3 se kladou v rozsahu podle § 2 odst. 1 a § 3 na roveň dobám zaměstnání ve III. pracovní kategorii (§ 5 zákona). Do doby zaměstnání v I., po př. v II, pracovní kategorii se uvedené doby započítávají, bylo-li takové zaměstnání přerušeno jen jimi.
§ 6
Kryjí-li se započitatelné doby s dobami národního (veřejnoprávního) důchodového pojištění, započte se jen jedna z nich, a to ta, jejíž zápočet v rozsahu stanoveném touto vyhláškou je pro zaměstnance výhodnější.
§ 7
Podle této vyhlášky posuzuje se též zápočet vojenské služby, jakož i doby odbojové činnosti a věznění v době nesvobody, jestliže nárok na důchod vznikl před dnem počátku účinnosti vyhlášky, avšak po 31. prosinci 1956.
§ 8
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 13. června 1957.