33/1958 Sb.

Nařízení o organizaci výkonných orgánů národních výborů

Poslední dostupné znění: 1959-07-011960-06-11 · 4 znění v historii →

§ 1

Rozsáhlá decentralizace pravomoci a odpovědnosti na národní výbory, zejména na národní výbory okresní, městské a místní, a jejich zvyšující se účast na řízení národního hospodářství vytváří předpoklady k ještě širšímu uplatnění iniciativy a aktivity pracujícího lidu při uskutečňování hlavních úkolů dovršení socialismu. Národní výbory, jejich rady a ostatní orgány splní rostoucí úkoly, jen budou-li projednávat všechna důležitá opatření s pracujícími, opírat se o jejich dobrovolné organizace a v každodenní práci uskutečňovat linii Komunistické strany Československa, vedoucí síly naší společnosti.
Toto nařízení vytváří k splnění nových úkolů nezbytné organizační předpoklady.

Oddíl 1

§ 2

(1) Rada národního výboru zajišťuje a organizuje plnění úkolů národního výboru v jeho územním obvodu na všech úsecích hospodářské, kulturní a společenské činnosti, a to na základě zákonů a jiných právních předpisů a podle směrnic svého národního výboru, národních výborů vyšších stupňů a jejich rad a vlády.
(2) Rada národního výboru projednává všechny významné otázky širšího dosahu a je oprávněna řešit veškeré věci náležející k úkolům národního výboru, pokud nejsou svěřeny do výlučné pravomoci národního výboru.

§ 3

(1) K hlavním úkolům rady národního výboru náleží péče o všestranný rozvoj hospodářství spravovaného národním výborem, aby co nejvíce napomáhalo plánovitému rozvoji celého národního hospodářství a přispívalo ke stálému zvyšování hmotné a kulturní úrovně pracujících. Proto se rada národního výboru v celé své činnosti soustřeďuje především na významné a zásadní otázky rozvoje hospodářství spravovaného národním výborem a na jejich komplexní řešení v souladu s potřebami celého národního hospodářství.
(2) Za tím účelem rada národního výboru
a) řídí hospodářskou činnost podřízených organizací a rad národních výborů nižšího stupně tak, aby pracovaly v duchu zásad zvýšení ekonomické účinnosti řízení a využívaly plně své rozšířené pravomoci;
b) vytváří podmínky pro posílení účasti pracujících na řízení hospodářství spravovaného národním výborem a soustřeďuje aktivitu pracujících na otázky, jejichž řešení směřuje k rozvoji výrobních sil a k dalšímu růstu produktivity práce;
c) organizuje přípravu a vypracování plánů rozvoje hospodářství spravovaného národním výborem, finančního plánu a rozpočtu národního výboru a dbá, aby v nich bylo zajištěno plné využití všech zdrojů, zejména místních;
d) rozhoduje o způsobu zajištění hlavních úkolů plánu a rozpočtu národního výboru a zabezpečuje použití materiálních, finančních a investičních prostředků a pracovních sil k plnění hospodářských úkolů podle pořadí naléhavosti potřeb a místních podmínek;
e) organizuje soustavnou a včasnou kontrolu plnění plánovaných úkolů u podřízených organizací a u rad národních výborů nižšího stupně;
f) pravidelně projednává výsledky plnění plánu a rozpočtu, odstraňuje nedostatky vzniklé v průběhu plnění a podává zprávy národnímu výboru;
g) sleduje kádrový stav na jednotlivých úsecích hospodářství spravovaného národním výborem a plánovitě řídí výchovu a rozmisťování kádrů.

§ 4

Za úspěšné plnění plánů rozvoje hospodářství spravovaného národním výborem a ostatních úkolů odpovídá rada krajského národního výboru tomuto národnímu výboru a vládě; rady národních výborů nižšího stupně odpovídají svému národnímu výboru a radě národního výboru vyššího stupně.

§ 5

(1) Rada národního výboru úzce spolupracuje s orgány a organizacemi na svém území, které nejsou podřízeny národnímu výboru, a pomáhá jim při plnění jejich úkolů. Tyto orgány a organizace jsou povinny dát radě národního výboru na její požádání vysvětlení a sdělit jí údaje nutné k tomu, aby rada mohla plnit své úkoly.
(2) Ústřední úřady a ostatní orgány a organizace uvedené v odstavci 1 jsou povinny všestranně pomáhat radám národních výborů při zajišťování úkolů národních výborů, pečlivě se zabývat jejich náměty a připomínkami a je vyřídit.
(3) Ústřední úřady úzce spolupracují s radami krajských národních výborů při vypracování dlouhodobých výhledových plánů rozvoje národního hospodářství a v oblasti hospodářství spravovaného národním výborem a plánovaného ministerstvy též při stanovení základních úkolů a výše prostředků k jejich zajištění.

§ 6

Jako výkonný orgán národního výboru plní rada dále tyto úkoly:

a) projednává plnění úkolů na všech úsecích činnosti národního výboru, řídí, kontroluje a sjednocuje práci svých odborů a stanoví směrnice pro jejich činnost;
b) provádí rozbor a odstraňuje příčiny nedostatků v práci podřízených orgánů, zevšeobecňuje a propaguje dobré zkušenosti, pečuje o soustavné zlepšování pracovních metod, o zvyšování politické a odborné úrovně pracovníků, o odstraňování všech zjevů byrokratismu a o upevňování pracovní kázně a osobní odpovědnosti za plnění úkolů;
c) kontroluje, zda stížnosti a ostatní podněty podané národnímu výboru, jeho členům nebo radě jsou správně a včas vyřizovány.

§ 7

(1) Rada národního výboru dbá o soustavné upevňování socialistické zákonnosti a státní discipliny a sleduje, jak výkonné orgány národních výborů nižšího stupně plní úkoly vyplývající pro ně ze státního plánu rozvoje národního hospodářství a ze státního rozpočtu, z právních předpisů a ze směrnic vlády a ostatních nadřízených orgánů.
(2) Rada má povinnost pozastavit výkon usnesení národního výboru nižšího stupně, byla-li usnesením porušena socialistická zákonnost (§ 12 zák. č. 13/1954 Sb.). Přezkoumává rozhodnutí svých odborů a výkonných orgánů národních výborů nižšího stupně a může tato rozhodnutí rušit nebo měnit anebo zrušení nebo změnu rozhodnutí uložit orgánu, o jehož rozhodnutí jde (§§ 25 a 30 zák. č. 13/1954 Sb.).
(3) Proti rozhodnutí, jímž výkonný orgán krajského národního výboru ruší nebo mění mimo odvolací řízení rozhodnutí podřízeného orgánu nebo jímž rozhoduje o protestu generálního prokurátora, nemohou účastníci řízení podat odvolání.

§ 8

(1) Rada národního výboru rozvíjí všechny formy organizátorské a výchovné práce, aby dosáhla podstatného zvýšení účasti pracujících na plnění úkolů národního výboru. Za tím účelem zejména
a) zajišťuje projednávání návrhu plánu a rozpočtu a zpráv o jejich plnění na schůzích a besedách s pracujícími,
b) svolává ekonomické nebo technickoekonomické konference, aktivy vědeckých, odborných a jiných pracovníků ke správnému vyřešení závažných otázek spojených s plněním plánu nebo s rozvojem jednotlivých hospodářských úseků,
c) dbá o to, aby vedoucí podřízených organizací rozvíjeli organizátorskou a výchovnou práci v těsné součinnosti s odborovou organizací a vytvářeli předpoklady pro další formy účasti pracujících na správě státu a řízení hospodářství,
d) organizuje zapojování pracujících do přípravy zasedání národního výboru a do spolupráce na provádění a do kontroly plnění přijatých usnesení a za tím účelem vytváří potřebné pomocné komise,
e) poskytuje pomoc členům národního výboru při jejich práci ve volebním obvodu a organizuje jejich návštěvní dny,
f) organizuje práci výboru žen, uličních a osadních výborů, svých komisí a aktivů,
g) dbá, aby při odborech rady byly vytvářeny aktivy dobrovolných pracovníků a aby se plně rozvíjela jejich součinnost při plnění úkolů národního výboru.
(2) Rada národního výboru všestranně pečuje o činnost stálých komisí národního výboru, úzce s nimi spolupracuje, pozorně sleduje a bezodkladně projednává jejich připomínky a náměty, podporuje vytváření jejich aktivů a rozvíjí spolupráci mezi stálými komisemi a odbory rady.

§ 9

Rada národního výboru připravuje zasedání národního výboru ve spolupráci s jeho stálými komisemi a zajišťuje jeho pravidelné svolávání. Národnímu výboru podává pravidelně zprávy o své práci a o práci svých odborů, národních výborů nižšího stupně a podřízených organizací, jakož i o ostatních orgánech a organizacích, jejichž činnost národní výbor na svém území sleduje.

§ 10

(1) Rada rozhoduje vždy ve sboru.
(2) K zvýšení účinnosti řídící činnosti pověřuje národní výbor členy své rady vedením důležitých odborů rady.
(3) Rady místních národních výborů, zejména nemají-li zaměstnanecký aparát, pověřují jednotlivé své členy zajišťováním usnesení rady na jednom nebo více úsecích činnosti rady; pověření členové odpovídají radě za splnění usnesení. Členové rady zajišťují usnesení rady v těsné součinnosti s aktivem dobrovolných spolupracovníků z řad občanů. Rada dbá, aby i v práci jejího zaměstnaneckého aparátu se uplatnila nejširší součinnost s aktivem.

§ 11

(1) K zabezpečení prací rady zřizují ústřední, krajské, okresní a městské národní výbory a obvodní národní výbory v Praze a v Bratislavě plánovací komisi, finanční odbor, kontrolní odbor a organizační odbor.
(2) K zabezpečení prací rady na úseku civilní obrany zřizují ústřední, krajské, okresní a městské národní výbory podle zvláštních předpisů štáb civilní obrany.

§ 12

(1) Plánovací komise je objektivním orgánem rady národního výboru pro zabezpečení komplexního a proporcionálního rozvoje hospodářství na území kraje, okresu, města, obce. Zároveň je orgánem rady pro plnění úkolů souvisících s řízením a plánováním hospodářství spravovaného národním výborem. Při plnění svých úkolů spolupracuje plánovací komise se všemi odbory rady.
(2) Plánovací komise je podřízena národnímu výboru, u něhož je zřízena, a jeho radě. V otázkách metodiky plánování se řídí pokyny nadřízených plánovacích orgánů.
(3) Předsedou krajské plánovací komise a předsedou městské plánovací komise v Praze a v Bratislavě ustanovuje krajský (ústřední) národní výbor náměstka předsedy krajského (ústředního) národního výboru. Místopředsedu krajské plánovací komise a místopředsedu městské plánovací komise v Praze a v Bratislavě ustanovuje z řad zaměstnanců a zprošťuje krajský (ústřední) národní výbor na návrh své rady. Předsedou okresní, městské a obvodní plánovací komise ustanovuje národní výbor náměstka předsedy národního výboru. Ostatní členy plánovací komise ustanovuje a zprošťuje rada národního výboru.
(4) Podrobnější předpisy o úkolech a složení plánovacích komisí obsahuje vzorový statut, který vydá vláda.

§ 13

(1) Finanční odbor je objektivním orgánem rady národního výboru pro zajišťování účinného využívání financí jako nástroje plánu rozvoje hospodářství spravovaného národním výborem a zároveň společným orgánem rady a ministerstva financí pro zabezpečení úkolů státního rozpočtu a rozpočtu národního výboru a pro obstarávání věcí daňových, správy národního majetku a účetní evidence.
(2) Podrobnější předpisy o úkolech finančních odborů vydá ministr financí v dohodě s radami krajských národních výborů.

§ 14

(1) Kontrolní odbor je objektivním orgánem rady národního výboru pro prověřování plnění zákonů, nařízení a usnesení vlády a ostatních předpisů, usnesení národního výboru a jeho rady a usnesení národních výborů vyššího stupně a jejich rad. Provádí prověrky a revise činnosti výkonných orgánů národního výboru, výkonných orgánů národních výborů nižšího stupně a podřízených organizací, zkoumá, jak tyto organizace zajišťují uspokojování potřeb společnosti, prověřuje účelnost a vhodnost jejich organizační struktury, hodnotí výkon řídící činnosti a zkoumá působení ekonomických podnětů.
(2) Kontrolní odbor je podřízen národnímu výboru, u něhož je zřízen, a jeho radě.
(3) Podrobnější předpisy o úkolech kontrolního odboru vydá ministr státní kontroly v dohodě s radami krajských národních výborů.

§ 15

(1) Národní výbory zřizují podle zásad tohoto nařízení pro jednotlivé obory státní správy odvětvové odbory rad národních výborů. Odvětvové odbory jsou společnými orgány rad národních výborů a příslušných ústředních úřadů. Zřizují se v takovém počtu a s takovým určením, jak to odpovídá úkolům hospodářské a kulturní výstavby, které má národní výbor na svém území zajišťovat.
(2) Národní výbory organizují jednotlivé odvětvové odbory v souladu s působností příslušných ústředních úřadů tak, aby tyto odbory byly schopny co nejúčelněji plnit úkoly podle pokynů národního výboru a jeho rady a podle zásadních směrnic odvětvového odboru rady národního výboru vyššího stupně a příslušného ústředního úřadu. Přitom je třeba dbát toho, aby těžiště operativní činnosti bylo u odvětvových odborů rad okresních národních výborů a aby odvětvové odbory rad krajských národních výborů řídily a kontrolovaly práci odvětvových odborů rad národních výborů nižšího stupně a pomáhaly jim.
(3) Vnitřní organizaci odvětvových odborů stanoví rada v mezích zásad schválených vládou a v rámci základních systemizačních ukazatelů.
(4) Rada národního výboru může stanovit, že její odvětvový odbor bude vykonávat práce též pro radu jiného národního výboru téhož stupně, která o to požádá.

§ 16

(1) V čele odvětvového odboru je vedoucí, kterého ustanovuje a zprošťuje národní výbor na návrh rady. O ustanovování a zprošťování ostatních pracovníků odvětvového odboru platí zvláštní předpisy.
(2) Vedoucí odvětvového odboru odpovídá za celou činnost odboru, zejména za včasné a řádné plnění úkolů a za řádné hospodaření. Řídí a organizuje práci v odboru, dbá o používání správných pracovních metod a pečuje o stálé zvyšování politické a odborné kvalifikace pracovníků odboru. Přitom se opírá zejména o spolupráci s orgány Revolučního odborového hnutí a Československého svazu mládeže.

§ 17

Vedoucí odvětvového odboru rozhoduje a činí opatření ve všech věcech obstarávaných v odboru. Právo rozhodovat a činit opatření může přenést na pracovníky odboru v rozsahu, který zároveň stanoví.

§ 18

(1) Vedoucí odvětvových odborů jsou povinni řídit se jednak usneseními svého národního výboru a jeho rady, jednak zásadními směrnicemi vedoucího odvětvového odboru rady národního výboru vyššího stupně a příslušného ústředního úřadu.
(2) O případných rozporech mezi usneseními národního výboru a jeho rady a zásadními směrnicemi vedoucího odvětvového odboru rady národního výboru vyššího stupně, které nebudou odstraněny dohodou, rozhodne rada národního výboru vyššího stupně; vznikne-li rozpor mezi usnesením krajského národního výboru a jeho rady a zásadními směrnicemi ministra (vedoucího ústředního úřadu), který nebude odstraněn dohodou, rozhodne vláda.

§ 19

Vedoucí odvětvových odborů vytvářejí při svých odborech pomocné komise a aktivy, a to buď podle zvláštních předpisů nebo v souvislosti s plněním úkolů odboru.

§ 20

odbor místního hospodářství a dopravy,
odbor zemědělství,
(1) Ústřední a krajské národní výbory vytvářejí zpravidla tyto odvětvové odbory:
odbor výstavby a vodního hospodářství,
odbor zdravotnictví,
odbor pro vnitřní věci.
odbor školství a kultury,
odbor obchodu,
odbor pracovních sil a sociálního zabezpečení,
(2) Okresní a městské národní výbory a obvodní národní výbory v Praze a v Bratislavě vytvářejí zpravidla tyto odvětvové odbory:
odbor místního hospodářství, dopravy a obchodu,
odbor výstavby a vodního hospodářství,
odbor zemědělství,
odbor školství a kultury,
odbor pro vnitřní věci.
odbor pracovních sil, zdravotnictví a sociálního zabezpečení,
(3) Ústřední, krajské, okresní a městské národní výbory a obvodní národní výbory v Praze a v Bratislavě mohou podle potřeb hospodářské a kulturní výstavby svého území zřídit i jiné odvětvové odbory, popřípadě mohou upustit od zřízení některého odvětvového odboru.

§ 21

(1) Místní národní výbory v obcích, v nichž to vyžaduje řízení a plánování hospodářství, mohou zřizovat se souhlasem okresního národního výboru plánovací komisi.
(2) Místní národní výbory v obcích nad 10 000 obyvatel zřizují se souhlasem rady krajského národního výboru odbory své rady podle potřeb hospodářské a kulturní výstavby svého území. Místní národní výbory v obcích do 10 000 obyvatel mohou se souhlasem rady krajského národního výboru zřídit hospodářský a správní odbor.
(3) Obvodní národní výbory v krajských městech mohou se souhlasem rady krajského národního výboru zřídit hospodářský a správní odbor, popřípadě podle potřeb hospodářské a kulturní výstavby svého území jiné odbory své rady.
(4) Národní výbory s méně než 5 zaměstnanci hospodářský a správní odbor zpravidla nezřizují.

§ 22

U národních výborů, u jejichž rad nejsou zřízeny odbory, vykonávají práce odborů zaměstnanci národního výboru za pomoci dobrovolných spolupracovníků z řad občanů. U národních výborů, které nemají zaměstnance, vykonávají tyto práce členové jejich rad, členové národních výborů a dobrovolní pracovníci z řad občanů. Rozhodovací pravomoc náleží v obou případech výhradně radě národního výboru.

Oddíl 2

§ 23

(1) V hlavním městě Praze a v městě Bratislavě náleží výkonným orgánům ústředních národních výborů působnost výkonných orgánů krajských národních výborů.
(2) Výkonným orgánům obvodních národních výborů v Praze a v Bratislavě náleží působnost výkonných orgánů okresních a místních národních výborů. Je-li to nezbytně třeba z důvodu jednotného provádění nebo z důvodu účelnosti, vykonávají jejich působnost výkonné orgány ústředního národního výboru, a to v rozsahu, který stanoví ústřední národní výbor.

§ 24

(1) V krajských městech, v nichž jsou zřízeny obvodní národní výbory, náleží výkonným orgánům městských národních výborů působnost výkonných orgánů okresních národních výborů.
(2) Výkonným orgánům obvodních národních výborů náleží v těchto městech působnost výkonných orgánů místních národních výborů. Je-li to nezbytně třeba z důvodu jednotného provádění nebo z důvodu účelnosti, vykonávají jejich působnost výkonné orgány městského národního výboru, a to v rozsahu, který stanoví městský národní výbor.
(3) V krajských městech, popřípadě v jejich částech, v nichž nejsou zřízeny obvodní národní výbory, náleží výkonným orgánům městských národních výborů působnost výkonných orgánů okresních a místních národních výborů.

Oddíl 3

§ 25

(1) Zrušuje se vládní nařízení č. 23/1954 Sb., o organizaci výkonných orgánů národních výborů, ve znění vládního nařízení č. 7/1957 Sb.
(2) Nedotčeny zůstávají předpisy o trestních komisích rad národních výborů.

§ 26

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. července 1958; provedou je všichni členové vlády.