123/1960 Sb. — Vyhláška o finančních zdrojích některých hospodářských organizací státního socialistického sektoru a o úhradě jejich ztrát

Část I

Úvodní ustanovení

§ 1

Nová metodika finančního hospodaření se stala významným nástrojem pro zvýšení ekonomické účinnosti řízení, vytvořila podmínky pro rozšíření účasti pracujících na řízení a pro maximální rozvoj a využití jejich tvůrčí aktivity a iniciativy. Zvýšila zájem pracujících a podniků na dobrém hospodaření a přispěla k upevnění chozrasčotu.
Nová metodika je těsně spojena s rozvojem výrobních sil a výrobních vztahů a s prohlubováním socialistické demokracie. Je proto nutno ji za účasti všech pracujících dále zdokonalovat, zvyšovat její účinnost a odstraňovat zjištěné nedostatky.

§ 2

(1) Tato vyhláška se vztahuje na hospodářské organizace státního socialistického sektoru s výjimkou hospodářských organizací zapojených na rozpočty národních výborů (dále jen „podniky“). Podnikem se rozumí i vedoucí podnik, sdružení pak jen tehdy, vytváří-li svou hospodářskou činností finanční zdroje.

(2) Za výrobně hospodářskou jednotku nebo jinou podobnou jednotku (dále jen „hospodářská jednotka“) se pro účely této vyhlášky považují:

a) podnik přímo podřízený ministerstvu,

b) vedoucí podnik s podřízenými podniky,

c) sdružení s podřízenými podniky.

(3) Mluví-li se v této vyhlášce o vedoucím podniku, rozumí se tím vedoucí podnik ve funkci nadřízeného orgánu, a pokud se výslovně nestanoví něco jiného, i sdružení v téže funkci.

Část II

Obecná úprava finančního hospodaření

§ 3

Základní ustanovení

Prostředky z finančních zdrojů podniků (zisk, odpisy ze základních prostředků aj.) se jednak odvádějí do státního rozpočtu ke krytí potřeb společnosti, jednak se jich používá ve prospěch podniků, a to buď přímo podniky, nebo jejich nadřízenými orgány. Přitom podnik uspokojuje potřeby v míře co největší z vlastních finančních zdrojů.

Hlava 1

Podniky

Díl1

Vlastní finanční zdroje
Podíl z přírůstku zisku (podíl ze zisku)
Podíl z odpisů

§ 4

Vlastními finančními zdroji podniků jsou:

a) podíl z přírůstku zisku nebo ze zisku,

b) podíl z odpisů základních prostředků,

d) výsledky z prodeje přebytečných a neupotřebitelných movitých základních prostředků a z likvidace všech přebytečných a neupotřebitelných základních prostředků,

e) tržby z brakování zvířat základního stáda,

f) jiné finanční zdroje stanovené ministrem financí.

c) uvolněné vlastní oběžné prostředky, pokud podle zvláštních předpisů*) nejsou finančním zdrojem nadřízeného orgánu,

§ 5

(1) Podnik používá vlastních finančních zdrojů:

c) popřípadě na jiné účely podle této vyhlášky nebo podle zvláštních předpisů.

a) na doplnění vlastních oběžných prostředků,

b) na decentralizovanou investiční výstavbu a generální opravy, průzkumné a projektové práce a jiné investice (dále jen „decentralizovaná výstavba“),

(3) Vlastních finančních zdrojů používá podnik též ke splacení úvěru, který mu banka poskytla k překlenutí časového nesouladu mezi vytvořením zdroje a potřebou použít tohoto zdroje.

(2) Vlastní finanční prostředky podniků koncem roku nepropadají.

§ 6

Přírůstkem zisku za celý rok je rozdíl mezi skutečným ziskem za běžný rok a skutečným ziskem (ztrátou) za bezprostředně předcházející rok. Skutečným ziskem (ztrátou) se rozumí rozvahový zisk (ztráta).

§ 7

(2) Pro stanovení sazby je rozhodující jednak obtížnost úkolu zvyšovat výrobu (výkony) a snižovat vlastní náklady, jednak potřeba vlastních oběžných prostředků, jakož i potřeba základních prostředků a jejich efektivnost.

(1) Podíl z přírůstku zisku stanoví podniku orgán přímo mu nadřízený (§ 29). Podíl se stanoví na období pětiletého plánu procentní sazbou pro každý rok tohoto období. Přitom se podíly pro jednotlivá léta pětiletého plánu stanoví zpravidla sestupnými sazbami.

(3) Sazba smí být změněna současně se změnou plánu, a to jen tehdy, změní-li se podstatně úkoly vyplývající pro podnik z pětiletého plánu. Dojde-li ke změně organizace podniku, změní orgán přímo mu nadřízený sazbu podílu z přírůstku zisku a současně změní plán. Ustanovení odstavce 2 platí i pro změnu sazby.

§ 8

Podnik zpravidla používá podílu z přírůstku zisku především k nutnému doplnění vlastních oběžných prostředků a dále k financování decentralizované výstavby. Při použití podílu z přírůstku zisku na doplnění vlastních oběžných prostředků a na financování decentralizované výstavby se může podnik odchýlit od částek plánovaných k těmto účelům v ročním podnikovém plánu, pokud tím nedojde k nežádoucímu zpomalení rychlosti obratu normovaných oběžných prostředků proti plánu.

§ 9

(1) Podniku, jehož plánovaný rozvoj by nebyl plně zajištěn podílem z přírůstku zisku a podílem z odpisů, může orgán přímo mu nadřízený (§ 29) stanovit místo podílu z přírůstku zisku podíl ze zisku. Podíl ze zisku se stanoví též podniku nově zřízenému, a to pro první rok jeho činnosti.

(2) Jinak o podílu ze zisku platí obdobně ustanovení §§ 7 a 8.

§ 10

Podnik si ponechá každý měsíc skutečně dosažený zisk (zisk vykázaný v předložené rozvaze) snížený o částky, které je povinen ze zisku odvést podle ustanovení § 20, popřípadě § 25.

§ 11

(2) V hospodářských odvětvích i v jednotlivých podnicích, v nichž nejsou zajištěny předpoklady, že zainteresování podniků pomocí podílu z přírůstku zisku nebo podílu ze zisku bude použito ve prospěch národního hospodářství, nebo v nichž by podíl z přírůstku zisku nebo podíl ze zisku nebyl vhodným prostředkem ke zlepšení činnosti podniků, zavede ministerstvo se souhlasem ministerstva financí jiný způsob hmotného zainteresování, např. podíl ze snížení vlastních nákladů proti minulému roku.

(1) Orgány podnikům přímo nadřízené jsou povinny učinit potřebná opatření, aby podniky nedosahovaly zisku nesprávným způsobem.

§ 12

(1) Podíl z odpisů stanoví podniku orgán přímo mu nadřízený (§ 29). Podíl se stanoví na období pětiletého plánu procentní sazbou pro každý rok tohoto období.

(3) Sazba smí být změněna současně se změnou plánu, a to jen tehdy, změní-li se podstatně úkoly vyplývající pro podnik z pětiletého plánu; ustanovení odstavce 2 platí i pro změnu sazby.

(2) Při stanovení sazby podílu z odpisů se přihlíží k vykázanému stupni opotřebení základních prostředků, k potřebě nových základních prostředků, jakož i k plánovanému rozvoji výroby (výkonů). Podíl podniku z odpisů stanovený na období pětiletého plánu nesmí být zpravidla nižší než částka potřebná k úhradě generálních oprav, zjištěná podle odpisových norem.

§ 13

(1) Podnik si ponechá každý měsíc podíl z odpisů ve výši odpovídající stanovené sazbě. Základem pro výpočet měsíčního podílu jsou skutečné odpisy zúčtované za dobu od počátku běžného roku do konce příslušného měsíce. Od takto vypočteného podílu odečte podnik částky, které si za běžný rok jako podíl z odpisů již ponechal.

(2) Výši ročního podílu z odpisů vypočte si podnik podle zásad odstavce 1 na základě skutečných odpisů zúčtovaných za běžný rok.

§ 14

Podílu z odpisů používá podnik k financování decentralizované výstavby.

§ 15

Prostředků vyplývajících ze snížení vlastních oběžných prostředků může podnik použít, pokud zvláštní předpisy*) nestanoví jinak, na financování decentralizované výstavby.
Zdroje ze snížení vlastních oběžných prostředků

§ 16

Výsledky z prodeje a likvidace základních prostředků

(2) Jestliže náklady spojené s prodejem (likvidací) základních prostředků převyšují tržby (výnosy), hradí se rozdíl z prostředků podniku určených na investice.

(1) Výsledkem z prodeje a likvidace základních prostředků (§ 4 písm. d) se rozumějí tržby z prodeje po odečtení nákladů spojených s prodejem nebo výnosy z likvidace základních prostředků po odečtení nákladů spojených s likvidací. Tento zdroj slouží k financování decentralizované výstavby.

§ 17

Tržby z brakování zvířat základního stáda

Tržeb z brakování zvířat základního stáda používá podnik k úhradě nákladů na tvoření základního stáda.

§ 18

Převody prostředků

(1) Částky podílu z přírůstku zisku (podílu ze zisku), určené k financování decentralizované výstavby, a prostředky vyplývající z plánovaného snížení vlastních oběžných prostředků, pokud těchto prostředků (§ 15) je podnik oprávněn použít k financování decentralizované výstavby, převede podnik na svůj investiční účet nejpozději prvního dne po lhůtě stanovené ministerstvem financí k předložení čtvrtletní rozvahy.

(3) Výsledek z prodeje a likvidace základních prostředků a tržby z brakování zvířat základního stáda se převádějí běžně na investiční účet podniku.

(4) Neprovede-li podnik převod podle odstavců 2 a 3 včas a v plné výši, je povinen zaplatit do státního rozpočtu za každý den prodlení na vrub svých nákladů penále ve výši 1 ‰ z částky včas nepřevedené. Převod výsledku z prodeje a likvidace základního prostředku na investiční účet podniku se považuje za provedený včas, byl-li proveden do 14 dnů po uplynutí kalendářního měsíce, v němž tržby (výnosy) byly docíleny, popř. likvidace základního prostředku skončila.

(2) Částky podílů z odpisů převede podnik na svůj investiční účet nejpozději prvního dne po lhůtě stanovené ministerstvem financí k předložení měsíční rozvahy.

Díl2

Odvody podniků

Oddíl1

Odvody podniků podřízených vedoucímu podniku nebo sdružení

§ 19

(4) Podnik rozdělí ve svém podnikovém plánu na jednotlivá čtvrtletí odvod ze zisku stanovený, popř. upravený podle předcházejících odstavců, a to ve stejném poměru, v jakém je v podnikovém plánu rozvržen na jednotlivá čtvrtletí plán tvorby zisku.

(3) Zvýší-li podnik v jiném případě než uvedeném v odstavci 2 proti dosavadnímu plánu plán přírůstku zisku, zvýší zároveň plán odvodu ze zisku, a to tak, aby plánovaná částka jeho podílu z přírůstku zisku odpovídala stanovené procentní sazbě (§ 7).

(2) Má-li podnik stanoven podíl z přírůstku zisku, upraví se výše jeho plánovaného odvodu ze zisku na běžný rok podle hospodářského výsledku, který byl schválen při závěrečném hodnocení výsledků jeho hospodaření za předcházející rok; plánovaný odvod se upraví o rozdíl mezi skutečným a očekávaným hospodářským výsledkem předcházejícího roku. O uvedený rozdíl se plán odvodu ze zisku, je-li skutečný výsledek nižší než očekávaný, sníží, a je-li skutečný výsledek vyšší než očekávaný, zvýší. Podnik, který proti dosavadnímu plánu plán přírůstku zisku nemění nebo jej snižuje, provede jen uvedenou úpravu stanoveného odvodu ze zisku. Podnik, který proti dosavadnímu plánu plán přírůstku zisku zvyšuje, ještě upravený odvod ze zisku zvýší, a to tak, aby plánovaná částka jeho podílu z přírůstku zisku odpovídala stanovené procentní sazbě (§ 7). Úpravy se provedou do tří dnů po schválení výsledků finančního hospodaření.

(1) Po schválení státního rozpočtu vládou stanoví vedoucí podnik podnikům tvořícím hospodářskou jednotku se zřetelem k jejich návrhům výši ročního plánovaného odvodu ze zisku. Tento plánovaný odvod musí být v souladu s úkolem odvodu zisku stanoveným vládou a s dlouhodobými podíly.

§ 20

(4) Dosáhne-li podnik vyššího zisku, než plánoval (nadplánový zisk), zvýší dodatečně čtvrtletně odvody ze zisku podle zisku vykázaného ve čtvrtletní (roční) rozvaze, a to tak, aby podniku zůstala částka, kterou si podnik ponechal podle plánu od počátku roku, zvýšená o část nadplánového zisku odpovídající stanovenému procentnímu podílu z přírůstku zisku (podílu ze zisku). Doplatek odvede podnik do tří dnů po lhůtě stanovené k předložení čtvrtletní (roční) rozvahy vedoucímu podniku.

(3) U podniků, které nevytvořily zisk ve výši plánovaného odvodu, se během čtvrtletí použije k plánovaným odvodům celého vytvořeného zisku. Po uplynutí každého měsíce zjistí podnik podle sestavené rozvahy, zda použil k plánovaným odvodům celého vytvořeného zisku a případný nedoplatek uhradí z vytvořeného zisku nejpozději současně s odvodem plánovaného zisku bezprostředně následujícím po lhůtě stanovené ministerstvem financí k předložení měsíční (čtvrtletní) rozvahy. Nedoplatek, pokud k jeho úhradě nestačí vytvořený zisk, uhradí podnik z vlastních finančních zdrojů uvedených v § 4, a to nejpozději současně s odvodem plánovaného zisku bezprostředně následujícím po lhůtě stanovené ministerstvem financí k předložení čtvrtletní (roční) rozvahy.

(2) Podnik, který zvýší plán odvodu ze zisku podle hospodářského výsledku předcházejícího roku (§ 19 odst. 2), odvede doplatek za předcházející období běžného roku vyplývající z provedeného zvýšení plánu odvodu ze zisku do tří dnů po schválení výsledků finančního hospodaření.

(1) Podnik odvádí vedoucímu podniku 13. a 26. dne každého měsíce po jedné šestině částky plánovaného odvodu ze zisku připadajícího na příslušné čtvrtletí (§ 19 odst. 4).

§ 22

Částky vyplývající z plánovaného snížení vlastních oběžných prostředků odvede podnik vedoucímu podniku ve splátkách po jedné třetině částky plánované k odvodu za příslušné čtvrtletí, a to nejpozději 23. dne každého měsíce.

§ 23

(1) Neprovede-li podnik odvod podle §§ 19 až 22 včas a v plné výši, může vedoucí podnik uložit podniku, aby mu zaplatil za každý den prodlení na vrub svých nákladů penále ve výši 1 ‰ z částky včas neodvedené.

(2) Podnik, který použil k odvodu ze zisku provedenému během čtvrtletí ve lhůtě pro odvod stanovené celého vytvořeného zisku, není povinen zaplatit penále z částky zisku včas neodvedené. To platí obdobně, jestliže podnik použil k úhradě nedoplatku plánovaného odvodu ze zisku ve lhůtě stanovené v § 20 odst. 3 vedle vytvořeného zisku též všech vlastních finančních zdrojů.

§ 21

(3) Vyplyne-li z úprav a zpřesnění přeplatek nebo nedoplatek, zúčtuje se při nejbližším odvodu odpisů.

(2) Odvody odpisů se dodatečně čtvrtletně upravují podle skutečných odpisů zúčtovaných za dobu od počátku roku do konce příslušného čtvrtletí; od těchto odpisů odečte podnik podíl z odpisů, který je oprávněn si ponechat, a částky, které již za běžný rok z odpisů odvedl. Tyto úpravy se obdobně zpřesňují podle skutečných odpisů zúčtovaných za běžný rok.

(1) Podnik odvádí vedoucímu podniku do 23. dne každého měsíce po jedné třetině částky odpisů, plánované k odvodu na příslušné čtvrtletí.

Oddíl2

Odvody podniků podřízených přímo ministerstvu

§ 24

(3) Zvýší-li podnik v jiném případě než uvedeném v odstavci 2 proti dosavadnímu plánu plán přírůstku zisku, zvýší zároveň plán odvodu ze zisku, a to tak, aby se na plánovaném přírůstku zisku podílel podnik, státní rozpočet a ministerstvo ve stejném poměru, v jakém se podílely na přírůstku zisku podle plánu, na jehož základě byl podniku posledně stanoven odvod ze zisku.

(2) Má-li podnik stanoven podíl z přírůstku zisku, upraví se výše jeho plánovaného odvodu ze zisku do státního rozpočtu na běžný rok podle hospodářského výsledku, který byl schválen při závěrečném hodnocení výsledků jeho hospodaření za předcházející rok; plánovaný odvod do státního rozpočtu se upraví o rozdíl mezi skutečným a očekávaným hospodářským výsledkem předcházejícího roku. O uvedený rozdíl se plán odvodu ze zisku do státního rozpočtu, je-li skutečný výsledek nižší než očekávaný, sníží, a je-li skutečný výsledek vyšší než očekávaný, zvýší. Podnik, který proti dosavadnímu plánu plán přírůstku zisku nemění nebo jej snižuje, provede jen uvedenou úpravu stanoveného odvodu ze zisku. Podnik, který proti dosavadnímu plánu plán přírůstku zisku zvyšuje, ještě upravený odvod ze zisku zvýší, a to tak, aby se na plánovaném přírůstku zisku podílel podnik, státní rozpočet a ministerstvo ve stejném poměru, v jakém se podílely na přírůstku zisku podle plánu, na jehož základě byl podniku posledně stanoven odvod ze zisku. Úpravy se provedou do tří dnů po schválení výsledků finančního hospodaření.

(1) Po schválení státního rozpočtu vládou stanoví ministerstvo přímo podřízenému podniku se zřetelem k jeho návrhu výši ročního plánovaného odvodu ze zisku do státního rozpočtu a ministerstvu. Tyto plánované odvody musí být v souladu s úkolem odvodu zisku stanoveným vládou a s dlouhodobými podíly.

§ 25

(5) Do státního rozpočtu odvádí podnik zisk na bankovní účet ministerstva, který je účtem státního rozpočtu.

(4) Jinak platí o odvodech ze zisku obdobně ustanovení § 20 odst. 3.

(3) Dosáhne-li podnik nadplánového zisku, podílí se na něm podnik, státní rozpočet a ministerstvo ve stejném poměru, v jakém se podílejí na přírůstku zisku (na zisku) podle plánu, na jehož základě byl podniku posledně stanoven odvod ze zisku. Doplatek do státního rozpočtu i doplatek ministerstvu odvede podnik do tří dnů po lhůtě stanovené ministerstvem financí k předložení čtvrtletní (roční) rozvahy.

(2) Podnik, který zvýší plán odvodu ze zisku podle hospodářského výsledku předcházejícího roku (§ 24 odst. 2), odvede doplatek za předcházející období běžného roku vyplývající z provedeného zvýšení plánu odvodu ze zisku nejpozději do tří dnů po schválení výsledků finančního hospodaření.

(1) Plánovaný zisk odvádí podnik do státního rozpočtu a ministerstvu 13. a 26. dne každého měsíce po jedné šestině částky plánovaného odvodu ze zisku připadajícího na příslušné čtvrtletí.

§ 27

Z plánovaného snížení vlastních oběžných prostředků odvede podnik ministerstvu, popřípadě do státního rozpočtu, částky stanovené finančním plánem, a to nejpozději 23. dne každého měsíce.

§ 26

(2) Podíly ministerstva se dodatečně čtvrtletně upravují podle skutečných odpisů zúčtovaných za dobu od počátku roku do konce příslušného čtvrtletí; od takto upravených podílů odečte podnik částky, které již za běžný rok ministerstvu z odpisů odvedl. Tyto úpravy se obdobně zpřesňují podle skutečných odpisů zúčtovaných za běžný rok.

(3) Vyplyne-li z úprav a zpřesnění přeplatek nebo nedoplatek, zúčtuje se při nejbližším odvodu odpisů.

(4) Ustanovení odstavců 1 až 3 platí přiměřeně o odvodech odpisů do státního rozpočtu.

(1) Podíl ministerstva z odpisů odvádí podnik ministerstvu měsíčně do 23. dne každého měsíce, vždy ve výši jedné třetiny částky odpisů plánované k odvodu ministerstvu na příslušné čtvrtletí.

§ 28

(1) Neprovede-li podnik odvod do státního rozpočtu včas a v plné výši, je povinen zaplatit na vrub svých nákladů do státního rozpočtu za každý den prodlení penále ve výši 1 ‰ z částky včas neodvedené.

(3) Podnik, který použil k odvodu ze zisku provedenému během čtvrtletí ve lhůtě pro odvod stanovené celého vytvořeného zisku, není povinen zaplatit penále z částky zisku včas neodvedené. To platí obdobně, jestliže podnik použil k úhradě nedoplatku plánovaného odvodu ze zisku ve lhůtě stanovené v § 20 odst. 3 vedle vytvořeného zisku též všech vlastních finančních zdrojů.

(2) Neprovede-li podnik odvod ministerstvu včas a v plné výši, může mu ministerstvo uložit, aby mu zaplatil na vrub svých nákladů za každý den prodlení penále ve výši 1 ‰ z částky včas neodvedené. Penále odvedené ministerstvu tvoří jeho centralizovaný zdroj.

Hlava 2

Ministerstva a ostatní orgány nadřízené podnikům

Díl1

Stanovení podílů z finančních zdrojů

§ 29

(2) Podíl z přírůstku zisku (ze zisku) a podíl z odpisů se stanoví na období pětiletého plánu procentní sazbou pro každý rok tohoto období. Přitom se podíly z přírůstku zisku (ze zisku) pro jednotlivá léta pětiletého plánu stanoví zpravidla sestupnými sazbami. Ustanovení §§ 7, 9 a 12 platí přiměřeně.

(3) Vedoucí podnik určí podíly jednotlivým podnikům (§ 2 odst. 1, §§ 7, 9 a 12); část si vyhradí, avšak jen v míře nezbytně nutné, k centralizovanému použití.

(1) Vláda ve směrnicích pro sestavení pětiletého plánu stanoví pro jednotlivá ministerstva na období pětiletého plánu procentní sazbou úhrnný podíl z přírůstku zisku, popřípadě úhrnný podíl ze zisku, a úhrnný podíl z odpisů. Ministerstvo určí část úhrnných podílů pro hospodářské jednotky; nutnou část si vyhradí k centralizovanému použití.

Díl2

Použití centralizovaných finančních zdrojů

§ 30

(1) Finanční zdroje vedoucího podniku určené k centralizovanému použití se tvoří z prostředků, které odvádějí podniky ze zisku a z odpisů, z plánovaného snížení vlastních oběžných prostředků a z částek odčerpaných jim podle výsledků celkových rozborů. Prostředky vedoucího podniku určené k centralizovanému použití musí být odděleny od jeho ostatních prostředků.

(2) Finanční zdroje ministerstva určené k centralizovanému použití tvoří se jednak z prostředků uvedených v odstavci 1 věta první, které mu odvádějí přímo podřízené podniky, jednak z prostředků, které mu odvádějí ostatní hospodářské jednotky ze svých centralizovaných zdrojů. Prostředky ministerstva určené k centralizovanému použití musí být odděleny od jeho ostatních prostředků.

§ 31

(3) Ministerstvo používá svých centralizovaných prostředků ve prospěch podřízených hospodářských jednotek. Jinak platí obdobně ustanovení odstavců 1 a 2.

(1) Vedoucí podnik používá centralizovaných prostředků ve prospěch podniků

h) k jiným účelům stanoveným ministerstvem financí nebo s jeho souhlasem.

g) k poskytnutí prostředků podnikům v přiměřené výši na doplnění vlastních oběžných prostředků nebo na investice z toho důvodu, že jejich hospodářský výsledek byl nepříznivě ovlivněn buď zásahem nadřízeného orgánu, nebo jinými vnějšími vlivy, s nimiž nebylo možno počítat; tyto prostředky se poskytují podnikům podle rozhodnutí vedoucího podniku;

f) k poskytnutí příspěvku podniku, který dosáhl horšího hospodářského výsledku než plánoval, na úhradu rozdílu mezi jeho plánovaným a skutečně dosaženým nižším podílem z přírůstku zisku (ze zisku), pokud příčinu horšího hospodářského výsledku nelze přičítat podniku. O tomto příspěvku rozhodne vedoucí podnik po skončení roku při závěrečném hodnocení výsledků hospodaření podniku;

e) k úhradě plánovaných a nadplánových ztrát podniků;

d) k doplnění vlastních oběžných prostředků podniků, nestačí-li jim jejich podíl z přírůstku zisku, podíl ze zisku, popřípadě podíl z úspory dosažené snížením ztráty proti minulému roku;

c) k úhradě svých závazků ze záruk za provozní a investiční úvěry poskytnuté bankou podnikům;

b) k doplnění vlastních prostředků podniků na decentralizovanou výstavbu;

a) k úhradě nákladů podniků na decentralizovanou výstavbu, jejíž provedení jim nadřízený orgán uložil (např. na výstavbu závodů, jejich rekonstrukci, modernizaci nebo obnovu strojního zařízení);

(2) Centralizovaných prostředků nesmí být během roku použito k zakrývání důsledků špatného hospodaření podniků. Těchto prostředků může být výjimečně použito k vypořádání důsledků špatného hospodaření, avšak až po provedení ročního komplexního rozboru činnosti podniku a po schválení nápravných opatření a ročních účetních výkazů.

Díl3

Odvody vedoucích podniků a sdružení jako nadřízených orgánů

§ 32

(1) Prostředky, které podniky odvádějí vedoucímu podniku ze zisku, z odpisů a ze snížení vlastních oběžných prostředků, odvádí vedoucí podnik za hospodářskou jednotku podle dalších ustanovení do státního rozpočtu a ministerstvu k centralizovanému použití, s výjimkou prostředků, které vedoucí podnik je oprávněn si ponechat k centralizovanému použití.

(2) Do státního rozpočtu odvádí vedoucí podnik prostředky na bankovní účet ministerstva, který je účtem státního rozpočtu.

§ 33

(1) O stanovení a úpravě částek odvodů ze zisku do státního rozpočtu a ministerstvu platí obdobně ustanovení § 24 odst. 1 až 3.

(2) Vedoucí podnik rozdělí v plánu hospodářské jednotky stanovené popř. upravené odvody ze zisku na jednotlivá čtvrtletí, a to ve stejném poměru, v jakém je v plánu hospodářské jednotky rozvržen na jednotlivá čtvrtletí plán tvorby zisku.

(3) Plánovaný zisk odvádí vedoucí podnik do státního rozpočtu a ministerstvu 16. dne a předposledního dne každého měsíce, a to po jedné šestině částky plánovaného odvodu připadajícího na příslušné čtvrtletí.

(5) Dosáhne-li hospodářská jednotka nadplánového zisku, podílí se na něm hospodářská jednotka, státní rozpočet a ministerstvo ve stejném poměru, v jakém se podílejí na přírůstku zisku (na zisku) podle plánu, na jehož základě byl hospodářské jednotce posledně stanoven odvod ze zisku. Doplatek do státního rozpočtu i doplatek ministerstvu odvede vedoucí podnik do tří dnů po lhůtě stanovené ministerstvem financí k předložení čtvrtletní (roční) rozvahy hospodářské jednotky.

(4) Zvýší-li hospodářská jednotka plán odvodu ze zisku podle hospodářského výsledku předcházejícího roku (§ 24 odst. 2), odvede vedoucí podnik doplatek za předcházející období běžného roku vyplývající z provedeného zvýšení plánu odvodu ze zisku do tří dnů po schválení výsledků finančního hospodaření.

§ 34

O odvodech odpisů vedoucím podnikem platí obdobně ustanovení § 26 a o jeho odvodech částek z plánovaného snížení vlastních oběžných prostředků platí obdobně ustanovení § 27, avšak s tou odchylkou, že vedoucí podnik provádí odvody vždy 28. dne každého měsíce.

§ 35

O povinnosti vedoucího podniku platit penále pro opožděný odvod do státního rozpočtu nebo ministerstvu platí obdobně ustanovení § 28 odst. 1 a 2.

Díl4

Úhrada provozních výdajů sdružení

§ 36

Podniky jsou povinny poskytovat sdružení příspěvky k úhradě plánovaných nákladů na jeho činnost, pokud tyto náklady nejsou kryty z jiných zdrojů. Výši příspěvku a způsob jeho odvodu určí jednotlivým podnikům sdružení po projednání s podniky. Tyto příspěvky zahrnují podniky do svých nákladů. U zájmových sdružení stanoví výši příspěvku a způsob jeho odvodu ministerstvo.

Hlava 3

Úhrada ztrát

Díl1

Úhrada plánovaných ztrát

§ 37

(2) Jestliže hospodářská jednotka je podle plánu ztrátová, hradí se ztráta podniků buď z příslušných centralizovaných prostředků ministerstva (§ 31 odst. 3), nebo ze státního rozpočtu; o tom, kterého z těchto dvou zdrojů se použije, dohodne se ministerstvo s ministerstvem financí.

(1) Plánované ztráty podniků se uhrazují především ze zisku ostatních podniků téže hospodářské jednotky.

§ 38

(1) Ministerstvo stanoví hospodářským jednotkám v rámci svého rozpočtu výdajové limity pro příděly ze státního rozpočtu na úhradu plánovaných ztrát. Vedoucí podnik určí v mezích přiděleného limitu podnikům výdajový limit.

(2) Podrobnosti upraví zvláštní směrnice ministerstva financí.

§ 39

Pro podnik, kterému mají být hrazeny plánované ztráty ze zisku, otevře si přímo nadřízený orgán u pobočky banky, která úvěruje podnik, zvláštní účet a ve prospěch tohoto účtu poukazuje měsíční příděly.

§ 40

(3) Při výpočtu normy vychází podnik ze své celkové ztráty vyplývající z rozdílu mezi úplnými vlastními náklady na realizaci výroby (náklady na výkony, oběh apod.) plánovanými na příslušný rok (čtvrtletí) a plánovanou realizací ve velkoobchodních cenách (bez daně z obratu), popřípadě v prodejních cenách podniku (bez daně z obratu).

(2) Norma vyjadřuje výši úhrady připadající na každý jednotlivý výrobek téhož druhu nebo určité skupiny výrobků, který má být podle plánu v běžném roce vyfakturován, popřípadě na každou korunu realizace všech výrobků nebo jejich určité skupiny plánované na příslušný rok. O tom, kterého způsobu výpočtu normy podle věty první se použije, rozhodne orgán, z jehož prostředků se ztráta hradí. Podle rozhodnutí orgánu přímo nadřízeného podniku může být norma stanovena na jednotlivá čtvrtletí. Toto ustanovení platí obdobně pro výkony.

(1) Plánovaná ztráta se hradí podniku podle normy úhrady (dále jen „norma“), pokud není stanoveno jinak.

(4) Do základu pro výpočet normy zahrne podnik též ztrátu (zisk) z plánované jiné realizace a z plánovaných nerealizačních zisků a ztrát a bytového hospodářství, pokud to stanoví orgán přímo nadřízený podniku. Jinak se ztráty z ostatních činností hradí podle plánu.

§ 41

(1) Ministerstvo může ke zvýšení zájmu na dobrém hospodaření podniků s plánovanou ztrátou rozhodnout, že se jim ponechá dlouhodobě stanovený podíl z úspory dosažené snížením ztráty na jeden výrobek nebo na jednu korunu realizace proti bezprostředně předcházejícímu roku. V tomto případě se stanoví norma tak, aby nejen zajišťovala úhradu plánované ztráty, nýbrž aby byla vyšší o úsporu nebo o její část, které podnik dosáhne snížením ztráty na jeden výrobek nebo na jednu korunu realizace proti bezprostředně předcházejícímu roku. Jestliže v úspoře se projevují vlivy vyplývající ze změn organizace podniku, upraví se ztráta za předcházející rok, jakož i úspora tak, aby tyto vlivy se v nich neprojevovaly.

(2) O použití prostředků vyplývajících z rozdílu mezi normou stanovenou podle odstavce 1 a skutečnou ztrátou platí obdobně ustanovení o použití podílu z přírůstku zisku podniků ziskových.

§ 42

(2) Orgán přímo nadřízený podniku normu přezkouší, a nezjistí-li závad, normu schválí. Schválení vyznačí na dokladu, kterým podnik sdělil výpočet normy nadřízenému orgánu, a jedno vyhotovení dokladu zašle pobočce banky.

(1) Výpočet normy předloží podnik orgánu přímo nadřízenému nejpozději 20. dne před počátkem roku (čtvrtletí), a to trojmo na tiskopise, který stanoví ministerstvo. Výpočet musí být v souladu s podnikovým plánem. Pokud nebude tento plán schválen, vypočte podnik normu podle podkladů, které má k dispozici; po schválení plánu podnik normu zpřesní.

§ 43

(2) Banka nesmí provést úhradu, dokud neobdrží doklad o schválení normy (§ 42).

(1) Plánovaná ztráta se hradí podniku prostřednictvím pobočky banky, a to běžně podle fakturace a normy. Úhradu provádí banka tak, že v mezích výdajového limitu (§ 38), popřípadě ze zvláštního účtu (§ 39) převádí prostředky na obratový účet podniku.

Díl2

Úhrada nadplánových a neplánovaných ztrát

§ 44

Překročí-li podnik v důsledku překročení plánu realizace plánovanou ztrátu (nadplánová ztráta), může orgán přímo mu nadřízený chybějící částku uhradit; zdroje úhrady upravuje ustanovení § 31, popřípadě § 37. Jinak platí o úhradě nadplánových ztrát přiměřeně ustanovení o úhradě ztrát plánovaných.

§ 45

Má-li podnik z důvodu neplánované ztráty (neplnění plánovaného zisku) nedostatek finančních prostředků na doplnění oběžných prostředků nebo na financování své investiční výstavby, může mu banka poskytnout k tomuto účelu úvěr jen na podkladě rozborů a uložených nápravných opatření.

Díl3

Společná ustanovení

§ 46

(1) Podnik s plánovanou celoroční ztrátou, který na některé čtvrtletí plánuje zisk, dostává příděly a odvádí zisk způsobem, který upraví přímo nadřízený orgán po projednání s podnikem; tento orgán popřípadě projedná s pobočkou banky úvěrování podniku ve ztrátovém čtvrtletí.

(2) Podnikům s plánovaným celoročním ziskem, avšak s plánovanou ztrátou v některém období roku, může být k překlenutí finančních obtíží z toho vyplývajících poskytnut úvěr v případech a za podmínek stanovených zvláštními předpisy.

§ 47

K odstranění ztrátovosti podniků může ministerstvo se souhlasem ministerstva financí zavést podnikové ceny.

Část III

Zvláštní úprava finančního hospodaření

§ 48

(1) Hospodářské jednotky nebo i jednotlivé podniky, u nichž nejsou vytvořeny potřebné předpoklady, nejsou financovány podle ustanovení části druhé, nýbrž podle ustanovení části třetí. To platí i pro podniky určené ke zrušení nebo u nichž se má objem výroby (výkonů) podstatně snižovat.

(2) O tom, že nejsou splněny předpoklady pro financování podle ustanovení části druhé, přísluší rozhodnout, jde-li o jednotlivý podnik, orgánu přímo mu nadřízenému, a jde-li o všechny podniky hospodářské jednotky, ministerstvu.

§ 49

Podniku stanoví orgán přímo mu nadřízený ve finančním plánu výši zisku, který má vytvořit, způsob jeho použití, výši vlastních oběžných prostředků a objem prostředků na decentralizovanou výstavbu.

§ 50

Zisk podniku se zčásti odvádí do státního rozpočtu a zčásti se ho používá k plánovanému zvýšení vlastních oběžných prostředků, na decentralizovanou výstavbu a k jiným účelům stanoveným finančním plánem nebo zvláštními předpisy.

§ 51

(1) Má-li si podnik podle plánu doplnit ze zisku vlastní oběžné prostředky, ponechá si měsíčně ze zisku jednu třetinu částky, o kterou se podle plánu mají v příslušném čtvrtletí zvýšit tyto prostředky.

(2) Má-li podnik podle plánu použít části zisku na financování decentralizované výstavby, převede měsíčně po jedné třetině částky plánované pro tento účel na příslušné čtvrtletí na svůj investiční účet, a to nejpozději prvního dne po lhůtě stanovené ministerstvem financí k předložení měsíční (čtvrtletní) rozvahy.

§ 52

(1) Je-li skutečný zisk podniku za dobu od počátku roku do konce příslušného měsíce nižší než zisk plánovaný na totéž období, použije podnik zisku, který mu zbude po provedení plánovaných odvodů, především na plánované zvýšení vlastních oběžných prostředků.

(2) Vykáže-li podnik podle rozvahy od počátku roku do konce příslušného měsíce nadplánový zisk, ponechá si z něho částku ve výši 15 %. Této částky použije v provozu nebo podle zvláštních předpisů k financování decentralizované výstavby. Zbytek nadplánového zisku odvede podnik vedoucímu podniku. Podnik podřízený přímo ministerstvu odvede zbytek nadplánového zisku do státního rozpočtu.

§ 53

Podnikům stanoví se každoročně podíl z odpisů vyjádřený peněžitou částkou; jinak o tomto podílu platí obdobně ustanovení §§ 12 až 14.

§ 54

O odvodech a převodech ze zisku a odpisů a o odvodech ze snížení vlastních oběžných prostředků, o výsledcích z prodeje a likvidace základních prostředků, tržbách z brakování zvířat základního stáda, o použití centralizovaných prostředků, jakož i o úhradě ztrát, platí přiměřeně příslušná ustanovení části druhé.

§ 55

Finanční prostředky podniků koncem roku nepropadají.

Část IV

Ustanovení společná a závěrečná

Hlava 1

Komplexní rozbor

§ 57

(1) Ministerstva kontrolují, jak hospodářské jednotky používají finančních zdrojů; stejnou kontrolu provádí vedoucí podnik, pokud jde o podniky jemu podřízené.

(2) Zjistí-li se vážné závady, může nadřízený orgán omezit nebo i odejmout podniku oprávnění používat vlastních finančních zdrojů a používat centralizovaných prostředků.

§ 58

Předpisy o komplexních rozborech stanoví podrobnosti o těchto rozborech.

§ 56

(1) Po uplynutí roku provedou podniky, hospodářské jednotky a ministerstva komplexní rozbor činnosti, a to ze všech hledisek a ve všech souvislostech, aby zhodnotily své hospodaření vcelku a v jednotlivých oborech své činnosti, zjistily příčiny dobrých i špatných výsledků a mohly zvolit vhodná opatření ke zlepšení svého hospodaření. Na základě rozboru a stanoviska banky schválí příslušný orgán výsledky finančního hospodaření a výkazy podniků, hospodářských jednotek a ministerstev, opatření k nápravě, roční podíly z přírůstku zisku, ze zisku, z odpisů, z úspory dosažené snížením ztráty apod.

(2) Dosáhl-li podnik, hospodářská jednotka nebo ministerstvo podílu nesprávným nebo nezaslouženým způsobem, bude v částce tomu odpovídající podíl odčerpán. Orgán schvalující výsledky finančního hospodaření podle odstavce 1 současně stanoví v mezích platných předpisů (§ 58) výši hospodářského výsledku rozhodnou pro výpočet přírůstku zisku v následujícím roce.

Hlava 2

Závěrečná ustanovení