Judikatura k § 59

Trestní zákon, 140/1961 Sb. — celkem 4844 rozhodnutí (zobrazeno prvních 1000 nejvýznamnějších). Řazeno od nejnovějších.

• Nejvyšší soud 7 Tdo 904/2002 7. 11. 2002
• Nejvyšší soud 7 Tdo 840/2002 6. 11. 2002
• Nejvyšší soud 3 Tdo 650/2002 29. 10. 2002
• Nejvyšší soud 5 Tdo 775/2002 17. 10. 2002
• Nejvyšší soud 3 Tdo 399/2002 15. 10. 2002
• Nejvyšší soud 5 Tdo 456/2002 4. 9. 2002
• Nejvyšší soud 7 Tdo 580/2002 (R 29/2003) 29. 8. 2002

  Škodou způsobenou trestným činem pojistného podvodu podle § 250a tr. zák. je částka, která se rovná rozdílu mezi skutečně poskytnutým pojistným plněním na straně jedné a pojistným plněním, které by ná…

• Nejvyšší soud 7 Tdo 553/2002 28. 8. 2002
• Nejvyšší soud 6 Tdo 258/2002 22. 8. 2002
• Vrchní soud 9 To 72/2002 (R 31/2006) 21. 8. 2002

  V usnesení o zahájení trestního stíhání podle § 160 odst. 1 tr. ř. musí být popsány okolnosti skutku rozhodné pro jeho posouzení z hlediska všech znaků skutkové podstaty trestného činu, který je v něm…

• Nejvyšší soud 6 Tdo 354/2002 21. 8. 2002
• Nejvyšší soud 5 Tdo 429/2002 31. 7. 2002
• Nejvyšší soud 11 Tdo 344/2002 30. 7. 2002
• Vrchní soud 5 To 65/2002 (R 53/2003) 24. 7. 2002

  Jednání pachatele směřující ke zmaření uspokojení věřitele učiněné až v době existence závazkového vztahu, a nikoliv v době jeho vzniku, může vykazovat znaky skutkové podstaty trestného činu poškozo…

• Nejvyšší soud 5 Tdo 388/2002 18. 7. 2002
• Nejvyšší soud 7 Tdo 382/2002 18. 7. 2002
• Nejvyšší soud 7 Tdo 356/2002 16. 7. 2002
• Ústavní soud I.ÚS 459/2000 (N 89/27 SbNU 51) 16. 7. 2002
• Nejvyšší soud 7 Tdo 224/2002 26. 6. 2002
• Nejvyšší soud 7 Tdo 236/2002 26. 6. 2002
• Nejvyšší soud 3 Tdo 175/2002 11. 6. 2002
• Ústavní soud II.ÚS 67/02 30. 4. 2002
• Nejvyšší soud 3 Tz 317/2001 27. 2. 2002
• Nejvyšší soud 3 Tz 282/2001 27. 2. 2002
• Nejvyšší soud 3 Tdo 2/2002 (R 31/2002) 31. 1. 2002

  Dovoláním lze napadnout pravomocné rozhodnutí soudů uvedené v ustanovení § 265a odst. 1, 2 tr. ř., jen jestliže toto rozhodnutí, jímž soud rozhodl ve druhém stupni, bylo učiněno za účinnosti novely t…

• Ústavní soud Pl.ÚS 37/01 8. 1. 2002
• Nejvyšší soud 3 Tz 267/2001 18. 12. 2001
• Ústavní soud III.ÚS 376/01 (N 174/24 SbNU 291) 15. 11. 2001
• Nejvyšší soud 5 Tz 136/2001 7. 11. 2001
• Nejvyšší soud 7 Tz 228/2001 25. 9. 2001
• Nejvyšší soud 4 Tz 184/2001 12. 9. 2001
• Nejvyšší soud 5 Tz 190/2001 6. 9. 2001
• Nejvyšší soud 7 Tz 176/2001 29. 8. 2001
• Nejvyšší soud 5 Tz 148/2001 1. 8. 2001
• Nejvyšší soud 7 Tz 167/2001 31. 7. 2001
• Nejvyšší soud 7 Tz 141/2001 10. 7. 2001
• Nejvyšší soud 5 Tz 49/2001 9. 5. 2001
• Nejvyšší soud 7 Tz 65/2001 25. 4. 2001
• Nejvyšší soud 3 Tz 58/2001 24. 4. 2001
• Nejvyšší soud 7 Tz 39/2001 28. 3. 2001
• Nejvyšší soud 7 Tz 41/2001 28. 3. 2001
• Nejvyšší soud 7 Tz 302/2000 24. 1. 2001
• Nejvyšší soud 3 Tz 264/2000 10. 1. 2001
• Nejvyšší soud 5 Tz 245/2000 8. 11. 2000
• Nejvyšší soud 7 Tz 232/2000 31. 10. 2000
• Nejvyšší soud 3 Tz 155/2000 30. 8. 2000
• Nejvyšší soud 3 Tz 139/2000 (R 29/2001) 29. 6. 2000

  I. Znalci z oboru klinické psychologie, jenž byl ve věci přibrán jako znalec za podmínek § 105 odst. 1 tr. ř., nepřísluší posuzovat otázku, zda byl pachatel schopen rozpoznat nebezpečnost svého činu

• Nejvyšší soud 7 Tz 133/2000 28. 6. 2000
• Ústavní soud IV.ÚS 489/98 (U 14/13 SbNU 431) 12. 2. 1999
• Ústavní soud II.ÚS 282/97 (N 5/13 SbNU 33) 13. 1. 1999

← Zpět na § 59