Judikatura k § 211

Zákon o trestním řízení soudním (trestní řád), 141/1961 Sb. — celkem 1610 rozhodnutí (zobrazeno prvních 1000 nejvýznamnějších). Řazeno od nejnovějších.

• Nejvyšší soud 7 Tdo 762/2011 17. 8. 2011
• Ústavní soud IV.ÚS 569/11 (N 129/62 SbNU 27) 12. 7. 2011
• Nejvyšší správní soud 2 As 70/2010-63 17. 6. 2011
• Nejvyšší soud 4 Tdo 659/2011 (R 32/2012) 15. 6. 2011

  Hlavní líčení lze konat v nepřítomnosti obžalovaného i ve zjednodušeném řízení před samosoudcem po podání návrhu na potrestání po zkráceném přípravném řízení (§ 314b a násl. tr. ř.), ale je zde nutné

• Ústavní soud II.ÚS 3020/08 12. 5. 2011
• Vrchní soud 3 To 127/2010 26. 4. 2011
• Vrchní soud 1 To 16/2011 15. 4. 2011
• Vrchní soud 6 To 19/2011 18. 3. 2011
• Nejvyšší soud 3 Tdo 187/2011 16. 3. 2011
• Nejvyšší soud 3 Tdo 35/2011 9. 3. 2011
• Nejvyšší soud 8 Tdo 249/2011 9. 3. 2011
• Ústavní soud I.ÚS 1368/09 14. 2. 2011
• Nejvyšší soud 5 Tdo 17/2011 19. 1. 2011
• Nejvyšší soud 5 Tdo 1257/2010 12. 1. 2011
• Nejvyšší soud 8 Tdo 1430/2010 (R 24/2011) 15. 12. 2010

  Trestnost činu nelze posoudit částečně podle zákona účinného v době jeho spáchání a částečně podle zákona účinného v době rozhodování soudu (č. 11/2004-I. Sb. rozh. tr.). Jestliže soud zjistí, že poso…

• Nejvyšší soud 6 Tdo 1372/2010 30. 11. 2010
• Nejvyšší soud 8 Tdo 1248/2010 27. 10. 2010
• Nejvyšší soud 5 Tdo 1103/2010 (R 48/2011) 22. 9. 2010

  I. Trestností činu ve smyslu § 2 odst. 1 tr. zákoníku se rozumí možnost, že pachatel bude pro určitý trestný čin odsouzen, tj. po zažalování bude pro tento trestný čin uznán vinným a uložen mu trest.

• Nejvyšší soud 4 Tdo 933/2010 22. 9. 2010
• Nejvyšší soud 3 Tdo 920/2010 8. 9. 2010
• Vrchní soud 1 To 37/2010 30. 8. 2010
• Nejvyšší soud 7 Tdo 884/2010 25. 8. 2010
• Nejvyšší soud 6 Tdo 186/2010 4. 8. 2010
• Nejvyšší soud 4 Tz 10/2010 30. 7. 2010
• Vrchní soud 2 To 59/2010 27. 7. 2010
• Nejvyšší soud 3 Tdo 772/2010 14. 7. 2010
• Nejvyšší soud 7 Tz 96/2009 20. 5. 2010
• Vrchní soud 6 To 72/2009 (R 45/2011) 4. 2. 2010

  Jestliže v opakovaném hlavním líčení obviněný či svědek odepře vypovídat, případně odchyluje-li se v podstatných bodech od své dřívější výpovědi (včetně výpovědi v hlavním líčení), lze tyto dřívější v…

• Nejvyšší soud 8 Tdo 99/2010 3. 2. 2010
• Vrchní soud 1 To 53/2009 28. 1. 2010
• Ústavní soud III.ÚS 1481/09 (N 257/55 SbNU 479) 10. 12. 2009
• Ústavní soud III.ÚS 39/09 (N 256/55 SbNU 471) 10. 12. 2009
• Nejvyšší soud 7 Tdo 1308/2009 19. 11. 2009
• Ústavní soud II.ÚS 885/09 18. 11. 2009
• Nejvyšší soud 5 Tdo 623/2009 16. 9. 2009
• Nejvyšší soud 8 Tdo 874/2009 12. 8. 2009
• Ústavní soud IV.ÚS 112/09 27. 7. 2009
• Ústavní soud III.ÚS 2098/08 18. 6. 2009
• Nejvyšší soud 5 Tdo 290/2009 15. 4. 2009
• Nejvyšší soud 3 Tdo 1485/2008 8. 4. 2009
• Nejvyšší soud 4 Tz 3/2009 11. 3. 2009
• Nejvyšší soud 7 Tdo 185/2009 10. 3. 2009
• Nejvyšší soud 4 Tdo 6/2009 29. 1. 2009
• Nejvyšší soud 8 Tdo 986/2008 30. 10. 2008
• Nejvyšší soud 8 Tdo 931/2008 27. 8. 2008
• Ústavní soud Pl.ÚS 1/07 (N 122/50 SbNU 57) 2. 7. 2008
• Ústavní soud I.ÚS 2779/07 19. 6. 2008
• Ústavní soud IV.ÚS 1880/07 9. 6. 2008
• Ústavní soud III.ÚS 471/06 31. 1. 2008
• Nejvyšší soud 6 Tdo 1455/2007 31. 1. 2008

← Zpět na § 211