(1) Zástavou může být věc movitá nebo nemovitá, podnik nebo jiná věc hromadná, soubor věcí, pohledávka nebo jiné majetkové právo, pokud to jeho povaha připouští, byt nebo nebytový prostor ve vlastnictví podle zvláštního zákona, obchodní podíl, cenný papír nebo předmět průmyslového vlastnictví.

(2) Zástavní právo se vztahuje i na příslušenství, přírůstky a neoddělené plody zástavy.

(3) Pohledávka může být zajištěna zástavním právem na několika samostatných zástavách (vespolné zástavní právo).

Judikatura k tomuto ustanovení

  • Nejvyšší soud rozhodl, že dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze se odmítá. Soudy nižších stupňů správně dospěly k závěru, že převodem vlastnického práva k domu na právního předchůd…

  • Nejvyšší soud rozhodl, že spoluvlastnický podíl vyjadřuje pouze rozsah, v jakém jednotliví spoluvlastníci vykonávají práva a povinnosti k věci jako celku, nikoli reálné vymezení k určité části společn…