(1) Je-li zástavou pohledávka, poddlužník je povinen splnit svůj dluh po splatnosti zastavené pohledávky zástavnímu věřiteli.

(2) Je-li předmětem plnění zastavené pohledávky věc, vzniká předáním této věci zástavnímu věřiteli jeho zástavní právo k ní; zástavní právo k pohledávce tím zaniká.

Judikatura k tomuto ustanovení

  • Nejvyšší soud rozhodl, že dlužník, jehož majetek je v insolvenčním řízení a který dal do zástavy svou pohledávku, není „třetí osobou“ ve smyslu insolvenčního zákona. Zástavní věřitel se po zahájení in…

  • Nejvyšší soud rozhodl, že pro účinnost zástavního práva k pohledávce vůči poddlužníku není nutné doručit originál nebo ověřenou kopii zástavní smlouvy, postačuje i neověřená kopie, pokud poddlužník ne…

  • Nejvyšší soud rozhodl, že pokud je pohledávka zastavena a zástavní právo je vůči poddlužníku účinné, nemůže poddlužník po oznámení zastavení pohledávky účinně započíst své pohledávky proti zastaveným

  • Nejvyšší soud zrušil rozsudky nižších soudů a vrátil věc k dalšímu řízení, neboť odvolací soud nesprávně posoudil otázku vzniku zástavního práva k budoucím pohledávkám úpadkyně. Soudy opomenuly ujedná…