§ 1
(1) Ústřední řízení povinného zkoušení a hodnocení výrobků přísluší Úřadu pro normalizaci a měření.
(2) Při řízení povinného zkoušení a hodnocení výrobků Úřad pro normalizaci a měření zejména
a) stanoví z vlastního podnětu nebo na návrh ústředních orgánů výrobky, které podléhají povinnému zkoušení a hodnocení,
b) uděluje zkušebním organizacím oprávnění k provádění povinného zkoušení a hodnocení,
c) stanoví zásady pro povinné zkoušení a hodnocení a kontrolu jakosti výrobků,
d) řídí odbornou pomoc zkušebních organizací výrobním organizacím.
§ 2
Podrobné vymezení působnosti Úřadu pro normalizaci a měření a ostatních ústředních orgánů při povinném zkoušení a hodnocení výrobků stanoví vláda.
§ 3
Oprávnění k povinnému zkoušení a hodnocení mohou být vydávána pouze podle tohoto zákonného opatření; pověření vydaná podle § 3 zákona č. 61/1951 Sb., jímž se zrušují oprávnění civilních techniků a inženýrské komory, v oboru upraveném tímto zákonným opatřením pozbývají platnosti.
§ 4
Toto zákonné opatření nabývá účinnosti dnem 1. listopadu 1965.