§ 1
Základní ustanovení
(1) Školy poskytující střední a vyšší vzdělání, s výjimkou středních škol pro pracující, podnikových technických škol a podnikových institutů, jakož i domovy mládeže a jiná podobná školská zařízení v působnosti ministerstva školství a kultury spravovaná národními výbory (dále jen „školy“) mohou se souhlasem národního výboru, který je řídí (dále jen „národní výbor“), ve vedlejší hospodářské činnosti za úplatu provádět výzkumné, umělecké nebo jiné práce,*) poskytovat služby, vypracovávat expertizy, posudky, konzultace apod.
(2) Střední odborné školy technického směru mohou v rámci svého odborného zaměření vypracovávat jako generální projektant projektovou dokumentaci pro drobné podnikové a místní investice a provádět dílčí projektové práce pro generálního projektanta.**)
(3) Školy mohou provádět práce a služby pro socialistické organizace i pro jednotlivé osoby.
(4) Za práce a služby podle předchozích odstavců se považují pouze ty, které školy provádějí nebo poskytují nad rámec svých učebních plánů.
§ 2
Převzetí prací a služeb
(1) Jménem školy podepisuje smlouvu ředitel školy. Není-li škola oprávněna vystupovat v hospodářských vztazích svým jménem, uzavírá smlouvu národní výbor, který může zmocnit ředitele školy, aby jeho jménem smlouvu uzavřel, popřípadě spolupodepsal nebo provedl jiné úkony související s uzavřením smlouvy; ze smlouvy je však oprávněn i zavázán národní výbor. V takovýchto případech obstarává národní výbor za školu také úkony souvisící s plněním smlouvy, financováním, evidencí apod.
(2) K posouzení návrhu, popřípadě realizace výtvarného díla, které vytváří nebo realizuje střední odborná škola výtvarného směru, ustanoví ředitel školy uměleckou komisi.***)
(3) Pro doplňkové nebo dílčí práce může škola použít další pracovníky na podkladě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr nebo se souhlasem národního výboru na základě pracovní smlouvy jedině tehdy, nemůže-li zajistit provádění převzatých prací a služeb svými pracovníky a žáky. Jde-li o průzkumné, projektové nebo geodetické práce, řídí se při tom zvláštními předpisy.†)
§ 3
Financování vedlejší hospodářské činnosti
(1) Výdaje spojené s vedlejší hospodářskou činností ani příjmy z ní plynoucí nejsou součástí rozpočtu školy. Pro jednotlivé práce nebo služby prováděné v rámci vedlejší hospodářské činnosti sestavuje škola jednoduchý rozpočet.
(3) O výdaje spojené s vedlejší hospodářskou činností a o příjmy docílené z této činnosti se rozpočet školy překročí.
(4) Jestliže přechodně nebudou výdaje plně kryty příjmy, kryjí se nevyčerpanými prostředky z rozpočtu školy; je však třeba sledovat, aby nejpozději do konce roku byly veškeré výdaje spojené s vedlejší hospodářskou činností v plném rozsahu kryty příjmy z této činnosti.
(5) Pouze ve výjimečných případech, kdy výdaje spojené s vedlejší hospodářskou činností převýší koncem roku příjmy docílené z této činnosti (např. v důsledku rozpracovanosti), je možno krýt toto překročení z rozpočtu školy podle předpisů pro hospodaření s rozpočtovými prostředky. V následujícím roce je však nutno uvedené rozpočtové krytí nahradit převodem příslušné částky příjmů.*)
(6) O převzatých pracích a službách vede škola podle jednotlivých smluv potřebnou operativní evidenci.
§ 4
Použití výsledku vedlejší hospodářské činnosti
(1) Příjmů, které škola získá vedlejší hospodářskou činností, použije ke krytí prostředků vynaložených při jejím provádění a k výplatě odměn kolektivům nebo pracovníkům, kteří se na ní podíleli. Rozdíl mezi příjmy a výdaji spojenými s vedlejší hospodářskou činností je výsledek vedlejší hospodářské činnosti a připadá škole. Schvaluje jej v rámci finančního vypořádání národní výbor.
(2) Příslušné prostředky převede škola z příjmového rozpočtového účtu na běžný účet zvláštních prostředků. Provádí-li styk s bankou za školu národní výbor, převede příslušné peněžní prostředky z příjmového rozpočtového účtu na společný běžný účet zvláštních prostředků a zajistí oddělené sledování použití těchto prostředků podle jednotlivých škol.
(3) Prostředků podle odstavce 2 použije škola k vybavení a modernizaci, popřípadě k jiným účelům v zájmu pedagogického a odborného rozvoje školy, a to
Převážnou část prostředků použije škola k účelům uvedeným pod písm. a) a b).
Převážnou část prostředků použije škola k účelům uvedeným pod písm. a) a b).
a) k úhradě překročení limitu investic na pořizování strojů, přístrojů a zařízení, drobných podnikových a místních investic, projektových prací a jiných investic,
b) k pořízení materiálu a drobných a krátkodobých předmětů,
c) ke krytí jiných výdajů neinvestiční povahy pro výuku a výzkumnou činnost,
d) k financování případné ediční činnosti,
e) k poskytování příspěvků učitelům a žákům na částečnou úhradu výdajů spojených s výměnnou studijní praxí, s exkurzemi a jinými studijními cestami do zahraničí,
f) k reprezentačním výdajům při návštěvách významných osob ze zahraničí,
g) k financování zájmové činnosti žáků a pracovníků, zejména k úhradě výdajů na exkurze, zájezdy, pobyt v táborech pionýrů a mládeže škol nebo na jiné akce, které dávají společný prožitek a utužují kolektiv školy,
h) k vybavování kulturních, sociálních, zdravotních, rekreačních a tělovýchovných zařízení a táborů pionýrů a mládeže škol hmotnými prostředky neinvestiční povahy,
j) pro jinou činnost školy.
(5) Z devizových prostředků získaných za práce a služby pro zahraniční odběratele v oblasti obchodních platů, jakož i platů za práva patentní, licenční a známková přidělí příslušný podnik zahraničního obchodu škole devizový podíl podle platných předpisů.***) Za práce a služby v oblasti neobchodních platů určí devizový podíl ministerstvo financí.
(6) Nepoužité prostředky uložené na běžném účtě zvláštních prostředků školy, popřípadě národního výboru podle odstavce 2 koncem roku nepropadají a převádějí se do dalších let. Nepoužité prostředky uložené na zvláštním účtě pro financování reprodukce základních prostředků rovněž koncem roku nepropadají; na požádání školy, popřípadě národního výboru je převede příslušná pobočka Státní banky československé zpět na běžný účet zvláštních prostředků školy, resp. národního výboru.
(7) Účetnictví o hospodaření se zvláštními prostředky se vede podle příslušných ustanovení směrnic ministerstva financí k účtové osnově pro rozpočtové organizace;†) výdaje, náklady a příjmy se člení podle položkové skladby výdajů a příjmů.
§ 5
Odměňování
(1) Výše odměny za práce prováděné učiteli a ostatními pracovníky školy ve vedlejší činnosti se stanoví podle mzdových předpisů pro práce téhož druhu u organizací, které takové práce provádějí.
(2) Výše odměny za průzkumné a projektové práce a za konzultace a expertizy k těmto pracím se určí násobkem jedné dvousetiny základního měsíčního platu, který by učiteli nebo pracovníku školy příslušel za práce téhož obsahu ve státním nebo krajském projektovém ústavu, který je příslušným provádět takové práce, nebo v organizaci, která práce objednala, a počtem skutečně odpracovaných hodin.
(3) Žáci, kteří konají práce ve vedlejší hospodářské činnosti, jsou odměňováni obdobně jako pracovníci příslušných pracovních činností a funkcí, a to za úkolové práce podle příslušných mzdových tarifů a za práce časově určené až do výše 75 % časové mzdy. Odměny vyplácené žákům se zdaňují paušální sazbou daně ze mzdy ve výši 5 %.*)
(4) Za mimořádně kvalitně provedené práce může ředitel školy kromě odměny podle odstavců 1, 2 a 3 poskytnout zvláštní odměny až do 10 % z úhrnu odměn vyplacených podle uvedených odstavců za práce týkající se jednoho úkolu. Tato zvláštní odměna může být poskytnuta také učiteli nebo jinému pracovníku školy, který prováděl práce v rámci povinností vyplývajících z jeho pracovního poměru. Mimořádně kvalitně provedenými pracemi jsou
a) práce provedené v lepší než předepsané kvalitě,
b) práce mimořádné úrovně,
c) práce provedené originálně,
d) práce provedené kvalitně před dohodnutým termínem.
(5) Výše odměn včetně zvláštní odměny podle odstavce 4 nesmí překročit výdělek dosahovaný pracovníky konajícími tyto práce v pracovním poměru. O vyplacené odměny může být mzdový fond překročen.
§ 6
Ministerstvo školství a kultury, na Slovensku pověřenectvo Slovenské národní rady pro školství a kulturu, popřípadě krajské národní výbory mohou v odůvodněných případech stanovit, které jiné školy a školská zařízení mohou vykonávat vedlejší hospodářskou činnost podle této vyhlášky.
§ 7
(1) Ustanovení § 2 vyhlášky ministerstva školství a kultury č. 149/1961 Sb., o nákupu, zadávání a prodeji děl výtvarných umění a o některých jiných opatřeních v oboru výtvarných umění, se mění tak, že se objednavatelé mohou obracet, pokud jde o práce uvedené v § 1 této vyhlášky, přímo na školy výtvarného směru.**)
(2) Ruší se směrnice ministerstva školství a kultury ze dne 6. června 1960 čj. 23 399/60-III/5, o přejímání a provádění projektových, vědeckovýzkumných, uměleckých a jiných prací na vysokých a průmyslových školách pro socialistické organizace a o financování těchto prací (Věstník MŠK 1960, str. 195, přímá instrukce pro orgány národních výborů reg. č. 66/P-1960) a směrnice ministerstva školství a kultury ze dne 28. května 1960 čj. 17 841/60-E I/1, o odměňování pracovníků vysokých a průmyslových škol za projektové a průzkumné, vědeckovýzkumné, umělecké a jiné práce prováděné vysokými a průmyslovými školami pro socialistické organizace (Věstník MŠK 1960, str. 197, přímá instrukce pro orgány národních výborů reg. č. 65/P-1960).
(3) Nepoužité prostředky získané činností podle vládní vyhlášky č. 43/1960 Sb., o provádění projektových, vědeckovýzkumných, uměleckých a jiných prací na vysokých a průmyslových školách pro socialistické organizace.***) nepropadají; použije se jich podle této vyhlášky.
§ 8
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 1966.