Zákon Slovenské národní rady o pravidlech státního rozpočtu Slovenské socialistické republiky a o hospodaření s rozpočtovými prostředky (rozpočtová pravidla)

(1) Státní finanční hospodaření Slovenské socialistické republiky se řídí státním rozpočtem Slovenské socialistické republiky (dále jen „státní rozpočet republiky“).

(2) Státní rozpočet republiky vychází

(3) Státní rozpočet republiky se aktivně zúčastňuje na tvorbě a realizaci státního prováděcího plánu rozvoje národního hospodářství Slovenské socialistické republiky.

(4) Výši příjmů a výdajů státního rozpočtu republiky na rozpočtový rok schvaluje Slovenská národní rada rozpočtovým zákonem.

(5) Rozpočtový rok je shodný s rokem kalendářním.

(1) Střednědobý rozpočtový výhled republiky obsahuje příjmy a výdaje, které budou státní rozpočty republik zajišťovat v jednotlivých letech; vychází z úkolů a cílů střednědobého státního plánu rozvoje národního hospodářství Slovenské socialistické republiky (dále jen „střednědobý plán republiky“) a ze střednědobého rozpočtového výhledu federace a sestavuje se na stejné období.

(2) Návrh střednědobého rozpočtového výhledu republiky předkládá ministerstvo financí Slovenské socialistické republiky (dále jen „ministerstvo financí“) vládě Slovenské socialistické republiky (dále jen „vláda“), a to i v územním průřezu, spolu s návrhem zásad finanční politiky.

(3) Střednědobý rozpočtový výhled republiky se projedná současně se střednědobým plánem republiky.

(1) Státní rozpočet republiky zahrnuje finanční vztahy za všechny úseky hospodářství a správy v Slovenské socialistické republice s výjimkou činností financovaných ze státního rozpočtu federace

(2) Státní rozpočet republiky se skládá z rozpočtů ministerstev, ostatních ústředních orgánů státní správy, jakož i jiných ústředních orgánů a organizací v Slovenské socialistické republice (dále jen „ústřední orgány“). Rozpočet ústředního orgánu obsahuje rozpočet vlastního ústředního orgánu, příjmy a výdaje podřízených rozpočtových organizací a odvody a příspěvky příspěvkových organizací, dále daně, odvody a poplatky podřízených hospodářských a jiných socialistických organizací s výjimkou daní, odvodů a poplatků, které jsou příjmem státního rozpočtu federace nebo národních výborů, jakož i dotace a subvence pro tyto organizace.

(3) Součástí státního rozpočtu republiky jsou dotace a subvence poskytované rozpočtem národních výborů.

(4) Přílohou státního rozpočtu republiky jsou rozpočty státních účelových fondů republiky (dále jen „státní fondy“).

(1) Ministerstvo financí řídí práce na sestavování státního rozpočtu republiky, rozpočtů ústředních orgánů a finančních plánů hospodářských organizací; usměrňuje práce na sestavování rozpočtů národních výborů a státních fondů. Koordinuje státní rozpočet republiky s úvěrovým plánem^*) a s plánem podnikových financí za Slovenskou socialistickou republiku.

(2) Ministerstvo financí stanoví, které podklady mu předkládají ústřední orgány, národní výbory a státní fondy, a určuje způsob jejich předkládání.

(1) Ústřední orgány a jimi řízené organizace sestavují a předkládají návrh svého rozpočtu a finančních plánů podle jednotných směrnic k sestavování státních rozpočtů a finančních plánů, které vydává federální ministerstvo financí spolu s ministerstvy financí republik.

(2) Ústřední orgány, jimi řízené organizace a státní fondy zařazují do návrhu svého rozpočtu všechny v rozpočtovém roce předpokládané příjmy a výdaje, které se mají v příslušném roce realizovat. Přitom jsou povinny

(1) Návrh státního rozpočtu republiky vypracovává a vládě předkládá ministerstvo financí; spolu s ním po projednání s federálním ministerstvem financí předkládá jako podklad rozpočtové a finanční ukazatele a proporce za Slovenskou socialistickou republiku v územním průřezu.

(2) Vláda předkládá návrh státního rozpočtu republiky Slovenské národní radě.

(1) Ústřední orgány hospodaří podle schváleného státního rozpočtu republiky. Podřízené rozpočtové organizace hospodaří podle svého rozpočtu v rámci příjmů a výdajů určených jim ústředním orgánem. Státní hospodářské organizace, příspěvkové organizace a ostatní socialistické organizace, jakož i státní fondy hospodaří tak, aby přinejmenším zabezpečily finanční vztahy stanovené jim státním rozpočtem republiky nebo zvláštními předpisy.^**)

(2) Ústřední orgány a organizace hospodaříce s prostředky státního rozpočtu republiky jsou povinny

(3) Ministerstvo financí stanoví podmínky, za kterých mohou ústřední orgány použít svých rozpočtových prostředků k jinému účelu, než ke kterému byly rozpočtem určeny.

(1) Vláda nebo na základě jejího zmocnění ministr financí Slovenské socialistické republiky (dále jen „ministr financí“) může povolit uskutečnění výdajů nezbytných pro národní hospodářství a nezajištěných ve státním rozpočtu republiky, které není možno krýt z rozpočtu příslušného ústředního orgánu nebo z rozpočtu národního výboru, zabezpečí-li jejich úhradu vyššími příjmy, úsporami na jiných výdajích státního rozpočtu republiky nebo odsunutím jiného, méně naléhavého výdaje.

(2) Jestliže se schválená investiční výstavba urychlí a bude třeba více rozpočtových prostředků, než bylo zařazeno do státního rozpočtu republiky na běžný rok, zabezpečí se prostředky potřebné k úhradě urychleného postupu výstavby (v rámci celkových rozpočtových nákladu určených na příslušnou akci) především z úspor prostředků určených ve státním rozpočtu republiky na investice; není-li to možné, uvolní se prostředky z vládní rozpočtové rezervy (§ 20).

(3) Vláda nebo na základě jejího zmocnění ministr financí může povolit snížení některého příjmu státního rozpočtu republiky, vyváží-li toto snížení zvýšením jiného příjmu státního rozpočtu republiky nebo snížením jeho výdajů.

(4) O opatřeních podle předcházejících odstavců informuje vláda Slovenskou národní radu v rámci zpráv o plnění státního rozpočtu republiky.

(5) Ústřední orgány mohou překročit svůj rozpočet,

(6) Ústřední orgány mohou provádět opatření uvedená v odstavci 5 v dohodě s ministerstvem financí.

(7) Rozpočtové organizace podřízené ústředním orgánům mohou překročit svůj rozpočet jen s jejich souhlasem; stejně postupují příspěvkové organizace při překročení příspěvku z rozpočtu.

(1) Jestliže na úhradu nezbytného výdaje nebyly v rozpočtu zabezpečeny dostatečné prostředky nebo jestliže v rozpočtu není na ně vůbec úhrady, mohou ji ústřední orgány a jimi řízené rozpočtové organizace výjimečně zabezpečit z použitelných úspor na jiných rozpočtových prostředcích přesunem uvnitř svého rozpočtu (rozpočtový přesun).

(2) Ústřední orgány a jimi řízené rozpočtové organizace nemohou použít na rozpočtové přesuny úspory na výdajích na investice a mzdové fondy. Rozpočtové výdaje na investice a mzdové fondy je možno přesunem zvyšovat jen v souladu se schválenými změnami v hospodářském plánu organizace.

(3) Ústřední orgány nemohou ve svých rozpočtech vykonávat vzájemné přesuny mezi rozpočtovými prostředky určenými pro rozpočtové, příspěvkové, státní hospodářské a jiné socialistické organizace.

(4) Příspěvkové organizace nemohou přesouvat prostředky mezi jednotlivými druhy příspěvků s výjimkou případů, kdy je přesun nezbytný k zabezpečení souladu rozpočtu se schválenými změnami v hospodářském plánu organizace.

(5) Ústřední orgány mohou stanovit, které další rozpočtové přesuny nesmějí jimi řízené organizace provádět.

(6) Ministerstvo financí může upravit podrobnosti přesunového řízení; může přitom zpřísnit podmínky přesunu a ze závažných důvodů povolit výjimky z ustanovení odstavců 1 až 4.

(1) Ústřední orgány a jimi řízené rozpočtové organizace musí ve svých rozpočtech vázat rozpočtové prostředky

(2) Ústřední orgány a jimi řízené rozpočtové organizace nesmějí použít rozpočtové prostředky vázané v rozpočtu na uskutečňování rozpočtových výdajů ani na přesuny bez souhlasu orgánu, který vázání nařídil.

(3) Ministr financí může ze závažných důvodů stanovit, v kterých dalších případech je třeba vázat rozpočtové prostředky, jakož i stanovit podmínky, za kterých je možno těchto prostředků použít.

(1) Rozpočtových prostředků je možno použít jen do konce rozpočtového roku, a to jen na úhradu výdajů splatných do konce tohoto roku. Úhrada výdajů, které se mají uskutečnit ze státního rozpočtu republiky v běžném rozpočtovém roce, se nesmí odsunout na vrub státního rozpočtu republiky na budoucí rok.

(2) Tvořit rezervy z rozpočtových prostředků není přípustné, s výjimkou rezervy, kterou si mohou vytvořit ústřední orgány a národní výbory při rozpisu schváleného rozpočtu (§ 19 a § 27 odst. 3), vládní rozpočtové rezervy (§ 20), fondu rezerv a rozvoje na národních výborech (§ 29) anebo rezerv, které je možno tvořit podle zvláštních předpisů.^*)

(3) Ministerstvo financí může povolit výjimky z ustanovení odstavců 1 a 2.

(1) Při návrzích zákonů, zákonných opatření předsednictva Slovenské národní rady, nařízení a usnesení vlády, obecně závazných právních předpisů a jiných opatření ministrů a vedoucích ústředních orgánů, jakož i při návrzích nařízení a usnesení národních výborů a jejich rad je třeba odpovědně uvážit a v návrzích vyjádřit i jejich finanční důsledky, a to nejen na běžný rok, ale i na následující léta. Důsledky těchto opatření pro příjmy a výdaje státního rozpočtu republiky a rozpočtů národních výborů je třeba vyčíslit a výpočet připojit k návrhu opatření. Při každém navrhovaném opatření se musí zkoumat, zda jeho povaha umožňuje zavedení nových příjmů státního rozpočtu republiky, a v kladném případě musí navrhovatelé takovýchto opatření navrhnout nové příjmy.

(2) Při všech opatřeních uvedených v odstavci 1, kterými se zvyšují výdaje nebo snižují příjmy státního rozpočtu republiky nebo rozpočtů národních výborů a státních fondů, je třeba zároveň navrhnout úhradu zvýšených výdajů nebo náhradu úbytku příjmů, a to na běžný rok i na následující léta.

(3) Navrhovatelé jsou povinni opatření uvedená v odstavcích 1 a 2 předem projednat s ministerstvem financí, a dotýkají-li se rozpočtů národních výborů, i s krajskými národními výbory nebo s Národním výborem hlavního města Slovenské socialistické republiky Bratislavy (dále jen „krajské národní výbory“); mají-li tato opatření za následek změnu finančních vztahů rozpočtů národních výborů k státnímu rozpočtu republiky nebo k rozpočtu národního výboru vyššího stupně, projednají je krajské národní výbory s ministerstvem financí a národní výbory nižšího stupně s národním výborem vyššího stupně. Stanoviska příslušných orgánů je třeba připojit k návrhu opatření.

(1) Vláda odpovídá Slovenské národní radě za hospodaření s prostředky státního rozpočtu republiky; podává jí zprávy o průběhu a výsledcích rozpočtového hospodaření.

(2) Ministři, vedoucí ústředních orgánů a orgány spravující státní fondy odpovídají ve své působnosti za včasné plnění rozpočtových příjmů nejméně v rozsahu stanoveném rozpočtem nebo zvláštními předpisy, za zabezpečení hospodárného plnění úkolů, jakož i za to, že se výdaje rozpočtu, s výjimkami přípustnými podle tohoto zákona, nepřekročí.

(1) Vláda nebo na základě jejího zmocnění ministr financí může při porušení finančních a rozpočtových předpisů nebo zásad pro poskytování dotací a subvencí snížit anebo vázat rozpočtové prostředky poskytované ze státního rozpočtu republiky ústředním orgánům a jimi řízeným organizacím, popřípadě jim uložit odvod rozpočtových prostředků neoprávněně použitých ze státního rozpočtu republiky; národním výborům a státním fondům je možno ze stejných důvodů snížit dotace a subvence poskytované jim ze státního rozpočtu republiky anebo uložit odvod finančních prostředků do státního rozpočtu republiky.

(2) Orgány spravující státní fondy mohou vykonat opatření uvedená v odstavci 1, jde-li o prostředky státních fondů, a mohou nařídit odvod prostředků, kterých se nesprávně použilo, do těchto fondů.

(1) K zajištění rozpočtového hospodaření a ke krytí nevyhnutelných a nepředvídaných výdajů ze státního rozpočtu republiky se vytvářejí ve státním rozpočtu republiky vládní rozpočtová rezerva a účelové rezervy.

(2) S vládní rozpočtovou rezervou a s účelovými rezervami disponuje vláda. Vláda může stanovit, do jaké výše rozhoduje v jednotlivých případech o použití vládní rozpočtové rezervy ministr financí, a může ho zmocnit spravovat účelové rezervy.

(3) O hospodaření s vládní rozpočtovou rezervou podává vláda zprávu Slovenské národní radě v rámci zpráv o plnění státního rozpočtu republiky,

(1) Státní finanční rezervy republiky se vytvářejí z přebytků rozpočtového hospodaření minulých let v rozsahu schváleném Slovenskou národní radou (§ 32).

(2) Státních finančních rezerv republiky lze použít pouze se souhlasem Slovenské národní rady s výjimkou případů uvedených v odstavci 3.

(3) Vláda nebo na základě jejího zmocnění ministr financí může prostředků státních finančních rezerv republiky použít k úhradě

(4) Prostředky státních finančních rezerv republiky se nezahrnují do státního rozpočtu republiky s výjimkou prostředků, kterých bylo použito podle odstavce 3.

(5) Vláda informuje Slovenskou národní radu o použití státních finančních rezerv republiky.

(1) Finanční hospodaření národních výborů se řídí jejich schváleným rozpočtem.

(2) Rozpočty národních výborů vycházejí zejména

(1) Rozpočty národních výborů jsou zapojeny na státní rozpočet republiky finančními vztahy.

(2) Finanční vztahy podle odstavce 1 jsou základními ekonomickými nástroji k ovlivňování rozvoje hospodářství národních výborů; tvoří jejich souhrnný finanční vztah a účelové subvence.

(1) Účelové subvence ze státního rozpočtu republiky nebo z rozpočtu národního výboru vyššího stupně se poskytují na úkoly společenského významu, které stanoví vláda.

(2) Prostředky ze subvencí nevyčerpané do konce rozpočtového roku se odvedou do státního rozpočtu republiky.

(3) Ministr financi může podle potřeby a po projednání s krajskými národními výbory znovu rozdělit nevyčerpané účelové subvence mezi jednotlivé krajské národní výbory a povolit výjimky z ustanovení odstavce 2.

(1) Rozpočet národního výboru obsahuje

(2) Součástí rozpočtů národních výborů vyšších stupňů jsou i finanční vztahy k rozpočtům národních výborů nižších stupňů.

(3) Národní výbory kryjí své potřeby

(1) Národní výbory sestavují a předkládají návrhy svých rozpočtů a finančních plánů jimi řízených hospodářských organizací podle směrnic ministerstva financí a pokynů národního výboru vyššího stupně, vypracovaných v souladu s těmito směrnicemi.

(2) Národní výbory nesmějí pří schvalování svých rozpočtů překročit dotace a subvence ze státního rozpočtu republiky stanovené rozpočtovým zákonem a rozpočtem národního výboru vyššího stupně.

(3) Národní výbory mohou si vytvořit ve svých schválených rozpočtech rezervu v potřebném a ekonomicky odůvodněném rozsahu.

(1) Národní výbory hospodaří podle rozpočtů, které si samy schvalují. Jsou povinny dbát, aby se v jejich působnosti rozpočtové příjmy plnily a rozpočtové výdaje vynakládaly hospodárně a v souladu s právními předpisy. Při hospodaření s prostředky poskytnutými ze státního rozpočtu republiky musí národní výbory dodržovat i podmínky, za nichž se tyto prostředky přidělují.

(2) Národním výborům se přesunou ze státního rozpočtu republiky prostředky v případech, kdy na ně během roku přešlo podle rozhodnutí oprávněného orgánu plnění úkolu z orgánu, který měl na to v státním rozpočtu republiky zajištěné prostředky.

(3) Národní výbory odvedou do státního rozpočtu republiky (popřípadě vážou ve svých rozpočtech) rozpočtové prostředky v případech, kdy plnění úkolů, které zajišťovaly ve svých rozpočtech z dotací a subvencí ze státního rozpočtu republiky, přešlo na orgán, jehož činnost se financuje ze státního rozpočtu republiky.

(4) Po skončení rozpočtového roku provedou národní výbory všech stupňů finanční uspořádání svého hospodaření a hospodaření organizací, které řídí.

(5) Při porušení právních předpisů a opatření příslušných orgánů v oblasti finančního a rozpočtového hospodaření národních výborů mohou národní výbory vyššího stupně dotace a subvence národním výborům nižšího stupně snížit nebo jim stanovit odvod prostředků do svého rozpočtu.

(6) Pro hospodaření národních výborů platí obdobně ustanovení § 9 odst. 2, § 15 a § 16.

(1) Národní výbory všech stupňů mohou vytvářet fond rezerv a rozvoje.

(2) Zdrojem fondu rezerv a rozvoje jsou zůstatky tohoto fondu z minulých let, dále přebytky hospodaření běžného roku v rozsahu stanoveném vládou, popřípadě jiné zdroje, stanovené zvláštními předpisy. Nadplánové a doplňkové zdroje nelze převádět do fondu rezerv a rozvoje během roku.

(3) Fondu rezerv a rozvoje používají národní výbory k financování úkolů nezajištěných rozpočtem, ke kvalitnějšímu a rychlejšímu plnění úkolů rozpočtu, k odstranění případných výkyvů v hospodaření, k zajištění úkolů rozpočtu a k posilnění rozpočtů národních výborů nižšího stupně. Výjimečně lze poskytnout z fondu rezerv a rozvoje příspěvky společenským a jiným organizacím, které plní ve veřejném zájmu důležité úkoly. Z fondu rezerv a rozvoje je možno poskytovat odměny funkcionářům a pracovníkům národních výborů podle zvláštních předpisů. Použití fondu rezerv a rozvoje k dalším účelům může stanovit vláda nebo na základě jejího zmocnění ministr financí.

(4) Zůstatky fondu rezerv a rozvoje koncem roku přecházejí do dalšího roku.

(1) Národní výbory vyšších stupňů mohou poskytovat z prostředků fondu rezerv a rozvoje přechodnou výpomoc národním výborům nižších stupňů.

(2) Ministerstvo financí může poskytnout krajským národním výborům přechodnou výpomoc ze státního rozpočtu republiky a stanovit podmínky pro její použití.

(1) Státní fondy se zřizují zákonem Slovenské národní rady k financování zvláště určených úkolů. Činnost státního fondu se řídí statutem, který schvaluje vláda.

(2) Státní fond spravuje orgán stanovený zákonem Slovenské národní rady.

(3) Orgán, který státní fond spravuje,

(4) Republika neručí za závazky státního fondu a státní fond neručí za závazky republiky; má-li republika ručit za závazky státního fondu, musí to stanovit zákon, jímž se státní fond zřizuje.

(5) Ministr financí může vydat podrobnější předpisy pro sestavování rozpočtů a závěrečných účtů státních fondů a o hospodaření s prostředky fondů.

(1) Výsledky ročního hospodaření s prostředky státního rozpočtu republiky jsou obsaženy ve státním závěrečném účte Slovenské socialistické republiky (dále jen „státní závěrečný účet republiky“). Přílohou státního závěrečného účtu republiky jsou závěrečné účty národních výborů a státních fondů.

(2) Ústřední orgány, národní výbory a jimi řízené organizace sestavují a předkládají návrh svého závěrečného účtu podle jednotných směrnic pro sestavení závěrečných účtů, které vydává federální ministerstvo financí spolu s ministerstvy financí republik.

(3) Ministerstvo financí řídí práce na sestavení státního závěrečného účtu republiky a závěrečných účtů ústředních orgánů; usměrňuje práce na sestavení závěrečných účtů národních výborů a státních fondů. Ministerstvo financí stanoví, které podklady mu předkládají ústřední orgány a národní výbory, a způsob jejich předkládání.

(4) Návrh státního závěrečného účtu republiky sestavuje a předkládá vládě ministerstvo financí s návrhem na použití přebytků rozpočtového hospodaření, popřípadě na úhradu jeho schodku; spolu s ním předkládá po projednání s federálním ministerstvem financí souhrnný přehled o plnění rozpočtových a finančních ukazatelů a proporcí za Slovenskou socialistickou republiku i v územním průřezu.

(5) Státní závěrečný účet republiky projednává a schvaluje na návrh vlády Slovenská národní rada. Nerozhodne-li Slovenská národní rada o použití přebytku rozpočtového hospodaření jinak, použije se přebytku ke zvýšení státních finančních rezerv.

(1) Ministerstvo financí vede evidenci státních finančních aktiv a pasív republiky.

(2) Ministerstvo financí předkládá vládě přehled o státních finančních aktivech a pasívech republiky.

(3) Vláda předkládá Slovenské národní radě každoročně zprávu o stavu státních finančních aktiv a pasív v souvislosti s projednáním státního závěrečného účtu republiky.

(1) Ministerstvo financí

(2) Revizní činnost podle odstavce 1 písm. c) a d) ministerstvo financí provádí, řídí a usměrňuje v rámci předpisů vydaných federálním ministerstvem financí.

(3) Zvláštní předpisy o kontrole daní, odvodů a poplatků, jakož i předpisy o kontrolní činnosti jiných kontrolních orgánů nejsou tímto zákonem dotčeny.

(1) Kontrolní orgány ministerstva financí (dále jen „kontrolní orgány“) jsou oprávněny provádět všechny úkony potřebné k řádnému výkonu kontroly nebo revize, zejména vstupovat do provozních místností, zařízení a prostorů organizací, nahlížet do účetních a jiných dokladů, požadovat potřebné informace a vysvětlení a zajistit prověřovaný materiál, popřípadě vzít jej do úschovy, pokud tomu nebrání důležitý veřejný zájem a je-li nebezpečí, že se materiál ztratí nebo zašantročí.

(2) Kontrolní orgány jsou povinny zachovávat státní, hospodářské a služební tajemství o skutečnostech, o nichž se při výkonu své činnosti dověděly. Tato povinnost trvá i po skončení pracovního poměru.

(3) Kontrolní orgány jsou povinny uvědomit o závažných skutečnostech zjištěných při výkonu své činnosti orgány, které jsou příslušné činit opatření podle zvláštních předpisů.

(4) Zjistí-li kontrolní orgán, že kontrolovaná organizace porušila finanční a rozpočtové předpisy, dají bez meškání podnět k odstranění zjištěných závad.

(1) Vedoucí a ostatní pracovníci organizací jsou povinni poskytnout kontrolním orgánům na požádání všechnu pomoc, zejména předložit účetní, kalkulační a rozpočtové podklady, plány a materiály o prověrkách, kontrolách, revizích a inspekcích všech druhů, i vykonaných jinými orgány.

(2) Vedoucí a ostatní pracovníci organizací jsou povinni poskytnout kontrolním orgánům požadované informace a vysvětlení.

(1) Ministr financí se zmocňuje:

(2) Ministerstvo financí může