Část I
ÚVODNÍ A OBECNÁ USTANOVENÍ
§ 1
Rozsah platnosti
(1) Vyhláška upravuje způsob a rozsah dokumentace staveb, jejichž investory jsou organizace, postup při jejím vypracování, projednávání a schvalování, a provádění závěrečného technickoekonomického vyhodnocení staveb.
(2) Vyhláška se vztahuje na dokumentaci staveb, jež mají být uskutečněny v Československé socialistické republice. Vztahuje se na všechny druhy staveb bez zřetele na způsob výstavby a přiměřeně i na opravy staveb financované z provozních (neinvestičních) prostředků.1)
§ 2
Pojmy
(1) Stavbou se rozumí souhrn stavebních prací, strojů a zařízení včetně jejich montáží, nářadí a inventáře investičního charakteru, prováděný na souvislém místě a v souvislém čase nově (novostavba) nebo přestavbou základních prostředků již existujících (rekonstrukce, rozšíření, modernizace) k dosažení společného účelu.2) Za součást stavby se považuje též odstranění dosavadních základních prostředků na staveništi a - pokud jde o inženýrské sítě a není zvláštními předpisy stanoveno jinak - též odstranění starých a vybudování nových základních prostředků nebo jejich částí nahrazujících ty, které jsou narušeny prováděním stavby a je nezbytné jejich funkci zachovat.
(2) Souborem staveb se rozumějí vzájemně souvisící stavby, jimiž se uskutečňuje rozsáhlá nebo dlouhodobá investiční výstavba na souvislém území nebo ke společnému účelu na různých místech.
(3) Provozní soubor (dílčí provozní soubor) je souhrn strojů a zařízení včetně jejich montáží a inventáře investičního charakteru, který slouží k zajištění dílčího samostatného technologického nebo netechnologického procesu a je uváděn do provozu v souvislém čase.3)
(4) Stavební objekt je prostorově ucelená nebo alespoň technicky samostatná část stavby.4)
(5) Komplexní bytovou výstavbou se rozumí výstavba obytných souborů i výstavba samostatných bytových staveb (stavebních objektů).
(6) Obytný soubor je souborem bytových stavebních objektů a stavebních objektů, popř. provozních souborů technické a občanské vybavenosti.5) Obytný soubor je podle svého rozsahu stavbou, bude-li realizován v souvislém časovém období zpravidla tří až čtyřletém, nebo je souborem staveb.
(7) Zařízením staveniště se rozumějí objekty a zařízení, které v době provádění stavby slouží provozním a sociálním účelům účastníků výstavby; patří sem též objekty a zařízení, které jsou budovány anebo byly již vybudovány a propůjčeny investorem, dodavatelem nebo jinou organizací pro účely zařízení staveniště. Místně soustředěné objekty plnící funkci zařízení staveniště pro více staveb tvoří sdružené zařízení staveniště (příloha č. 16).
§ 3
Účastníci výstavby
(1) Účastníky výstavby se rozumějí investor, generální projektant a dodavatelské organizace.
(2) Investor je organizace, která pro sebe nebo pro jinou organizaci (budoucího provozovatele - uživatele) stavbu připravuje a zajišťuje. Pokud některé činnosti příslušející podle této vyhlášky investorovi vykonává jiná organizace (např. inženýrská nebo projektově inženýrská), vztahují se ustanovení této vyhlášky, pokud jednají o investorovi, též na tuto organizaci.
(3) Dodavatelská organizace je organizace, jejímž předmětem činnosti je uskutečňování dodávek pro stavbu. Pokud taková organizace uzavřela smlouvu o dodávce, označuje se jako vyšší dodavatel6) nebo dodavatel. Pokud se taková organizace dohodla o spolupráci, byla k ní určena7) nebo se k ní smluvně zavázala,8) označuje se jako v úvahu přicházející vyšší dodavatel (dodavatel).
(5) Dodavatelská organizace může být generálním projektantem za podmínek stanovených v předchozím odstavci jen u vybraných druhů staveb vymezených v jejím oprávnění k projektové činnosti nebo zvlášť určených federálním ministerstvem pro technický a investiční rozvoj, pokud se zavázala dodat celou stavbu.
(6) Zahraniční organizace může být generálním projektantem, jen prokáže-li, že je oprávněna k projektování dané stavby podle práva platného v zemi jejího sídla, a zaváže-li se dodržovat ustanovení této vyhlášky a ostatních právních předpisů, zejména též technických norem platných v Československé socialistické republice.
§ 4
Dokumentace staveb
(1) Dokumentace staveb podle této vyhlášky zahrnuje investiční záměr, přípravnou dokumentaci, projektovou dokumentaci a dokumentaci skutečného provedení stavby a zprávu o závěrečném technickoekonomickém vyhodnocení stavby.
(2) Dokumentace staveb musí být omezena na nezbytný rozsah odpovídající druhu, charakteru, významu, velikosti a složitosti stavby.
§ 5
Využití typizace
(1) Zpracovatel přípravné a projektové dokumentace je povinen uplatňovat schválené typizační směrnice a typové podklady v rozsahu jejich závaznosti.11)
(2) Typové podklady stavebních konstrukcí, jejich prvků nebo soustav a typové podklady technických zařízení stavebních objektů, jejich prvků nebo soustav12) je zpracovatel projektové dokumentace povinen si vyžádat od vyššího dodavatele (dodavatele) v úvahu přicházejícího, který je poskytuje jako projektové podklady podle § 27.
(3) Při použití typových podkladů může být v úvodním (jednostupňovém) projektu a prováděcím projektu příslušná část vyznačena pouze schematicky, ale s odkazem na typový podklad připojený k projektové dokumentaci.
§ 6
Projektová dokumentace ze zahraničí
Projektová dokumentace dovezená ze zahraničí může být použita, jen vyhovuje-li tuzemským právním předpisům, zejména technickým normám. Soulad dokumentace s těmito předpisy nebo udělení potřebných výjimek zabezpečuje organizace, která u podniku zahraničního obchodu obstarává její dovoz.
§ 5a
Využití opakovatelných projektů
Použijí-li se při zpracování přípravné a projektové dokumentace opakovatelné projekty, postupuje se podle této vyhlášky, pokud zvláštní předpisy12a) nestanoví jinak.
Část II
INVESTIČNÍ ZÁMĚR
§ 7
Účel a funkce investičního záměru
(1) Investiční záměr je
a) jedním z podkladů pro řízení a pro plánování investiční výstavby, zejména střednědobé,
b) pokynem a podkladem pro vypracování přípravné dokumentace.
(2) Investiční záměr vyjadřuje základní požadavky na stavbu, popřípadě soubor staveb a nároky na její přípravu a realizaci. Vychází z plánované koncepce rozvoje odvětví, oboru, podniku nebo z potřeb rozvoje bytové a občanské výstavby a služeb; přitom objasňuje širší souvislosti stavby nebo souboru staveb, které vyplývají z prognóz. Zdůvodňuje nutnost výstavby, a to zejména na podkladě provedených rozborů využití základních prostředků - a pokud to přichází v úvahu - i na podkladě průzkumu odbytových možností. Prokazuje dále, že uspokojení plánovaného rozvoje potřeb nelze dosáhnout jiným způsobem.
§ 8
Obsah investičního záměru
(1) Investiční záměr obsahuje zejména:
a) název, místo nebo oblast stavby,
b) popis a účel stavby,
c) požadavky na efektivnost stavby z nadpodnikového a národohospodářského hlediska zdůvodněné v souladu s § 7 odst. 2,
d) souhrnnou charakteristiku technickoekonomické úrovně stavby (podle druhu a povahy stavby), zejména:
- údaje o předpokládané technologii výroby, popř. o předpokládaném nákupu licencí nebo dovozu strojů a zařízení,
- podle potřeby údaje o předpokládané úrovni automatizovaného systému řízení (výrobního procesu, podniku apod.),
- celkové náklady stavby (§ 46) a náklady na souvisící investice,13)
- požadovaný celkový počet pracovníků, z toho přírůstek a zdroje jeho krytí (z vlastních zdrojů, náborem, apod.),
- nároky na území včetně nároků na dopravu,
- potřebu a zabezpečení surovin, energií, vody apod.,
- technickoekonomickou charakteristiku výrobku (zejména druh, množství, jakost, pracnost, cenu a rentabilitu) a údaje o odbytu,
- požadované lhůty pro zpracování přípravné a projektové dokumentace, pro zahájení stavby a její uvedení do trvalého provozu (užívání),
- vliv na životní prostředí,
- údaje o předpokládané technologii výroby, popř. o předpokládaném nákupu licencí nebo dovozu strojů a zařízení,
- podle potřeby údaje o předpokládané úrovni automatizovaného systému řízení (výrobního procesu, podniku apod.),
- celkové náklady stavby (§ 46) a náklady na souvisící investice,13)
- požadovaný celkový počet pracovníků, z toho přírůstek a zdroje jeho krytí (z vlastních zdrojů, náborem, apod.),
- nároky na území včetně nároků na dopravu,
- potřebu a zabezpečení surovin, energií, vody apod.,
- technickoekonomickou charakteristiku výrobku (zejména druh, množství, jakost, pracnost, cenu a rentabilitu) a údaje o odbytu,
- požadované lhůty pro zpracování přípravné a projektové dokumentace, pro zahájení stavby a její uvedení do trvalého provozu (užívání),
- vliv na životní prostředí,
e) u staveb, kterými mají být realizovány výsledky řešení úkolů zařazených v plánu rozvoje vědy a techniky
- návrh opatření i mimořádných, avšak potřebných k účinnému zabezpečení realizace vyřešených úkolů,
- nadějnost a rizikovost uplatnění těchto výsledků,
- návrh opatření i mimořádných, avšak potřebných k účinnému zabezpečení realizace vyřešených úkolů,
- nadějnost a rizikovost uplatnění těchto výsledků,
f) podle potřeby požadavky na variantní řešení.
(2) Jde-li o investiční záměr na soubor staveb, uvedou se údaje uvedené v předchozím odstavci za celý soubor staveb a v potřebném členění pro jednotlivé stavby.
§ 9
Zpracování a vydání investičního záměru
(1) Vypracování investičního záměru zajišťuje a investiční záměr vydává orgán (organizace), jemuž přísluší schválit přípravnou dokumentaci (§ 64).
(2) Investiční záměr se vypracovává a vydává pro každou stavbu nad 10 mil. Kčs nákladů zahrnovaných do plánu investiční výstavby, popř. pro soubor takových staveb; u ostatních staveb, jen jde-li o nároky na nové stavební pozemky nebo nové pracovní síly anebo stanoví-li to ústřední orgán investora.
§ 10
Projednávání investičního záměru
(1) Investiční záměr musí být v průběhu zpracování projednán
a) s příslušným orgánem oblastního plánování - z hlediska rozmisťování staveb a zabezpečení uvažovaného přírůstku počtu pracovníků,14)
b) u staveb, jejichž okruh se vymezuje zvláštním opatřením, se Státní plánovací komisí, a jde-li přitom o stavby organizací řízených ústředními orgány republik, podle příslušnosti též s Českou plánovací komisí nebo Slovenskou plánovací komisí.
(2) Pokud má být stavbou realizován úkol zařazený do státního plánu rozvoje vědy a techniky, může federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj nebo ministerstvo výstavby a techniky ČSR nebo ministerstvo výstavby a techniky SSR podle příslušnosti stanovit povinnost, aby mu byl investiční záměr předložen v průběhu zpracování.
Část III
PŘÍPRAVNÁ DOKUMENTACE
Oddíl1
Společná ustanovení
§ 11
Druhy přípravné dokumentace. Výchozí podklady
(1) Přípravnou dokumentací stavby je projektový úkol; je-li stavba součástí souboru staveb, zahrnuje přípravná dokumentace též studii souboru staveb.
(2) Výchozím podkladem pro vypracování přípravné dokumentace stavby (souboru staveb) je investiční záměr, pokud se vypracovává a vydává. V ostatních případech se pro vypracování přípravné dokumentace použije stejných výchozích podkladů jako pro vypracování investičního záměru.
§ 12
Zabezpečení výkonu funkce generálního projektanta
(1) Investor je povinen nejpozději do zahájení prací na projektovém úkolu vyhledat organizaci oprávněnou k projektové činnosti, která bude vykonávat funkci generálního projektanta, a sjednat s ní o tom písemnou dohodu,15) ve které se tato organizace zaváže
- zaujmout stanovisko k návrhu projektového úkolu (§ 23),
- uzavřít v dohodnuté lhůtě smlouvu o dodávce úvodního (jednostupňového) projektu včetně autorského dozoru.
- zaujmout stanovisko k návrhu projektového úkolu (§ 23),
- uzavřít v dohodnuté lhůtě smlouvu o dodávce úvodního (jednostupňového) projektu včetně autorského dozoru.
(2) Nedojde-li ke sjednání dohody podle odstavce 1 a jde-li o úkol státního plánu (stavbu jmenovitě uvedenou ve státním plánu pro přípravu k zahájení), je příslušný ústřední orgán povinen k žádosti ústředního orgánu investora určit organizaci, která přichází v úvahu jako generální projektant.
Oddíl2
Projektový úkol
Účel a funkce projektového úkolu
§ 13
(1) Projektový úkol vymezuje požadavky stanovené investičním záměrem komplexně pro celou stavbu do podrobností potřebných pro vypracování úvodního (jednostupňového) projektu. Jde-li o soubor staveb, musí být v projektovém úkolu každé stavby souboru přihlédnuto též k podmínkám a návaznostem vyplývajícím ze studie souboru staveb.
(2) Projektový úkol věcně a funkčně vymezuje a zdůvodňuje stavbu a její umístění, stanoví požadavky na její technickou, ekonomickou a architektonickou úroveň a vymezuje časový průběh výstavby. Přitom zejména
- dopravně technické parametry u směrových dopravních staveb;
- u výrobních a podle potřeby i u nevýrobních staveb též požadavky na technologii výroby, způsob provozu z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví a vliv na životní prostředí, PO, CO, bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, nároky na suroviny a podle potřeby na uvažovaný automatizovaný systém řízení (výrobního procesu, podniku apod.),
- požadovaný počet pracovníků, z toho přírůstek a zdroje jeho krytí (z vlastních zdrojů, náborem apod.),
- podle potřeby nároky na dovozy,
- celkové náklady stavby (§ 47),
- použití technologických souborů16) u rozhodujících stavebních objektů,
- rozsah a orientační členění stavby na stavební objekty a provozní soubory umožňující jednání podle § 16,
- požadavky na provádění stavby, zejména zásady řešení zařízení staveniště a lhůtu výstavby, popř. na postupné uvádění stavby do trvalého provozu (užívání),
a) stanoví:
- uživatelské nároky a podmínky provozu (užívání) stavby včetně nároků na zajištění energií, vody, dopravy apod.,
- u výrobních a podle potřeby i u nevýrobních staveb též požadavky na technologii výroby, způsob provozu z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví a vliv na životní prostředí, PO, CO, bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, nároky na suroviny a podle potřeby na uvažovaný automatizovaný systém řízení (výrobního procesu, podniku apod.),
- požadovaný počet pracovníků, z toho přírůstek a zdroje jeho krytí (z vlastních zdrojů, náborem apod.),
- podle potřeby nároky na dovozy,
- celkové náklady stavby (§ 47),
- použití technologických souborů16) u rozhodujících stavebních objektů,
- rozsah a orientační členění stavby na stavební objekty a provozní soubory umožňující jednání podle § 16,
- požadavky na provádění stavby, zejména zásady řešení zařízení staveniště a lhůtu výstavby, popř. na postupné uvádění stavby do trvalého provozu (užívání),
a) stanoví:
- uživatelské nároky a podmínky provozu (užívání) stavby včetně nároků na zajištění energií, vody, dopravy apod.,
b) prokazuje soubornou efektivnost stavby.
(3) Podle charakteru a rozsahu stavby jsou součástí projektového úkolu též potřebné studie (např. technologická, zastavovací, objemová).
(4) Pro zcela jednoduché stavby, pro které se zpracovává zjednodušená projektová dokumentace podle § 29, se zpracuje zjednodušeně též projektový úkol.
(5) Ekonomická zpráva se zpracovává jako oddělitelná část projektového úkolu; její obsah je uveden v příloze č. 1.
(6) Podrobný obsah projektového úkolu je uveden pro výrobní stavby v příloze č. 2, pro nevýrobní stavby v příloze č. 3.
§ 14
(1) Projektový úkol slouží:
b) k plánování investiční výstavby,
c) k vyjasnění budoucího dodavatelského systému,
a) k ověření účelnosti, realizovatelnosti a efektivnosti stavby,
j) k registraci stavby.
g) k předběžnému zajištění finančních prostředků (včetně devizových prostředků),
h) k projednání dovozu licencí a jiných dodávek,
i) k výjimečnému upřesnění požadavků na vývoj,
d) k vyjádření potřeby pracovních sil a k ověření zdrojů jejího krytí,
e) k uzavření smlouvy o přípravě dodávek nebo smlouvy o spolupráci na organizační a projektové přípravě stavby,
f) k uzavření smlouvy o dodávce projektové dokumentace,
§ 15
Způsob vypracování projektového úkolu
(1) Projektový úkol se vypracovává samostatně pro každou stavbu; musí být vypracován v souladu s výchozími podklady podle § 11 odst. 2.
(2) Vypracování projektového úkolu včetně nezbytných průzkumů a studií zabezpečuje investor. Investor může zajistit vypracování projektového úkolu anebo jeho části u projektové nebo jiné odborné organizace.
§ 16
Spolupráce dodavatelských organizací při vypracování projektového úkolu
(1) Pro vypracování projektového úkolu jsou dodavatelské organizace povinny poskytnout investorovi (zpracovateli) na jeho žádost informace o svých výrobních a dodavatelských možnostech, výrobcích a lhůtách dodávek a údaje pro vypracování propočtu nákladů.
(2) Investor je povinen na počátku prací na projektovém úkolu vejít ve styk s dodavatelskými organizacemi, projednat a dohodnout s nimi způsob a rozsah jejich spolupráce na vypracování projektového úkolu a úvodního (jednostupňového) projektu a možnost i způsob dodavatelského zajištění stavby.
(3) Nedojde-li k dohodě podle předchozího odstavce nebo nemohla-li být dodavatelská organizace vyhledána a jde-li o úkol státního plánu (stavbu jmenovitě uvedenou ve státním plánu pro přípravu k zahájení), je ústřední orgán nadřízený dodavatelské organizaci povinen k žádosti ústředního orgánu investora určit organizaci, která přichází v úvahu jako dodavatel (vyšší dodavatel) a bude na projektovém úkolu a úvodním (jednostupňovém) projektu spolupracovat.
(4) Nedojde-li k dohodě nebo nepodařilo-li se investorovi dodavatelskou organizaci vyhledat u ostatních staveb, postupuje investor podle ustanovení § 72 odst. 1 a 2.
(5) Písemnou dohodu podle odstavce 2, popř. opis (výpis) rozhodnutí o určení dodavatelské organizace podle odstavce 3 investor připojí jako doklad k projektovému úkolu.
§ 17
Etapy
(1) V odůvodněných případech mohou být u rozsáhlých a složitých staveb v projektovém úkolu vymezeny etapy stavby, které umožňují postupné uvádění kapacit (stavby) do trvalého provozu (užívání). V rámci první etapy musí být zajištěno zařízení staveniště nezbytné k zahájení stavby, zejména sociální zařízení.
(2) Etapu může tvořit jen ucelená část stavby schopná samostatného provozu (užívání); etapa může být vymezena jinak, jen vyžadují-li to podmínky dovozu nebo výjimečně nutnost včasného zajištění části stavby potřebné k rozvinutí výstavby u staveb, jejichž dokumentace podléhá státní expertize (§ 65).
(3) Stavbu je možno členit na etapy, jen dá-li k tomu souhlas ústřední orgán investora po dohodě podle příslušnosti se Státní plánovací komisí a federálním ministerstvem pro technický a investiční rozvoj nebo s Českou plánovací komisí a ministerstvem výstavby a techniky ČSR nebo se Slovenskou plánovací komisí a ministerstvem výstavby a techniky SSR.
§ 18
Varianty
Projektový úkol nebo jeho část se zpracovává, je-li to účelné nebo stanoví-li to investiční záměr, ve variantách. V takovém případě investor projednává a předkládá k vydání územního rozhodnutí o umístění stavby a ke schválení nejvhodnější variantu s vyhodnocením ostatních variant.
§ 19
Výběr staveniště
(1) V rámci prací na projektovém úkolu zabezpečuje investor výběr staveniště včetně provedení potřebných průzkumů v nezbytném rozsahu. Odůvodnění výběru staveniště je součástí projektového úkolu.
(2) Staveniště musí odpovídat společenským zájmům, zejména požadavkům územního plánování a umožňovat nejhospodárnější provedení i provoz (užívání) zamýšlené stavby.
(3) Zásady pro postup při výběru staveniště jsou uvedeny v příloze č. 4, obsah a rozsah průzkumů v příloze č. 5.
§ 20
Projednávání projektového úkolu
(1) Investor v průběhu prací na projektovém úkolu projednává - podle potřeby za účasti zpracovatele projektového úkolu - podle charakteru stavby
a) s orgány, které podle zvláštních předpisů hájí společenské zájmy, účinky a důsledky stavby, zejména požadavky na zajištění hygienické péče, požární ochrany, ochrany před korozí podzemních kovových zařízení, racionálního hospodaření palivy a energií, civilní obrany, bezpečnosti práce a ochrany zdraví při práci, péče o životní a přírodní prostředí včetně řešení otázek odpadů a exhalací, ochrany památkových objektů a chráněných částí přírody, obranyschopnosti státu,
c) s organizacemi a s občany, jejichž zájmy mohou být stavbou dotčeny, umístění, účinky a důsledky stavby.
b) s orgány a organizacemi možnosti a podmínky zabezpečení realizace a budoucího provozu (užívání) stavby zejména z hledisek dodávek surovin, palivové základny, energií, vody, dopravy a pracovních sil, připojení na železniční, silniční, energetickou, vodovodní, kanalizační a telekomunikační síť, souvisících investic, mimořádných podmínek pro provádění stavby, kooperací s dosavadními, budovanými, popř. plánovanými závody (stavbami), odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě,
d) s odborovými svazy svých rozhodujících v úvahu přicházejících vyšších dodavatelů zásady řešení sociálního zařízení staveniště u staveb, jejichž dokumentace podléhá státní expertize (§ 65).
(2) Investor dále projedná
b) dovoz licencí, popř. dovoz strojů a zařízení včetně průkazu nutnosti dovozu,
c) upřesnění požadavků na vývoj,
a) předběžné zajištění finančních prostředků (včetně devizových),
d) podle potřeby technologii výroby s příslušným výzkumným ústavem,
e) odbyt výrobků včetně vývozu.
(3) Pokud nebude investor stavbu sám provozovat (užívat), projedná návrh projektového úkolu s budoucím provozovatelem (uživatelem). U staveb komplexní bytové výstavby a investic podmiňujících komplexní bytovou výstavbu zajistí způsob a podmínky převzetí a budoucího provozu (užívání) objektů občanské a technické vybavenosti s budoucími provozovateli (uživateli) též smluvně.
(4) V závěru prací na projektovém úkolu investor - podle potřeby za účasti zpracovatele, popř. generálního projektanta - projedná s dodavatelskými organizacemi zejména předpokládané řešení stavby, požadavky na její provádění včetně dodavatelského systému a propočet celkových nákladů stavby.
(5) Od projednání podle odstavce 1 písm. a) lze upustit, jde-li o věci, které budou projednány podle § 21.
(6) Doklady o projednání projektového úkolu jsou jeho součástí.
§ 21
Vyžádání jednotného souhrnného stanoviska národního výboru
(1) Investor předloží návrh projektového úkolu ve třech vyhotoveních příslušnému krajskému národnímu výboru, Národnímu výboru hlavního města Prahy nebo Národnímu výboru hlavního města Slovenské socialistické republiky Bratislavy (dále jen „krajský národní výbor“) nebo jím pověřenému okresnímu národnímu výboru k projednání a vyžádá vydání jednotného souhrnného stanoviska do šesti týdnů od obdržení návrhu projektového úkolu národním výborem.
(2) V jednotném souhrnném stanovisku se shrnují a koordinují stanoviska všech dotčených orgánů národního výboru, organizací jím řízených i národních výborů nižších stupňů, s výjimkou projektových a dodavatelských organizací. Jednotné souhrnné stanovisko nenahrazuje však rozhodnutí a jiná závazná opatření, vydávaná příslušnými orgány na základě zvláštních předpisů podle správního řádu.
§ 22
Využití výsledků projednání
Výsledky projednání podle § 20 a výsledky obsažené v jednotném souhrnném stanovisku národního výboru musejí být zahrnuty do návrhu projektového úkolu před jeho schválením s uvedením, jak bylo vyhověno připomínkám zejména národního výboru.
§ 23
Vyžádání stanoviska generálního projektanta
Současně s vyžádáním jednotného souhrnného stanoviska národního výboru předloží investor návrh projektového úkolu před jeho schválením k vyjádření organizaci, která bude vykonávat funkci generálního projektanta, pokud nebyla zpracovatelem projektového úkolu. Tato organizace sdělí své stanovisko investorovi do 30 dnů po obdržení návrhu projektového úkolu; investor připojí stanovisko k návrhu.
Oddíl3
Studie souboru staveb
§ 24
(1) Studie souboru staveb řeší vzájemné urbanistické, výrobní, technické, funkční, provozní a ekonomické souvislosti jednotlivých staveb souboru včetně souvisících investic, požadavky na jednotlivé stavby a společné inženýrské sítě a objasňuje věcnou a časovou koordinaci postupné přípravy a realizace jednotlivých staveb. Jde-li o soubor staveb na souvislém území, obsahuje studie souboru staveb též základní koncepci zařízení stavenišť.
(2) Souborná efektivnost se vyjadřuje v ekonomické zprávě, která se zpracovává podle přílohy č. 1.
(3) Studie souboru staveb musí být vypracována nejpozději s projektovým úkolem první stavby souboru a musí být v souladu s územními plány; je podkladem pro návrhy projektových úkolů dalších staveb souboru, podle kterých se postupně upřesňuje.
(4) U komplexní bytové výstavby lze se souhlasem příslušného krajského národního výboru upustit zcela nebo zčásti od zpracování studie souboru staveb, jen je-li schválen podrobný územní plán vymezující zejména jednotlivé obytné soubory, podmiňující investice a společné inženýrské sítě a komunikace.
(5) Zpracování studie souboru staveb zabezpečuje, pokud si to nevyhradí nadřízený orgán,
a) investor, jde-li o soubor jím připravovaných staveb,
b) investor, jehož stavba vyvolala potřebu dalších staveb u jiných investorů, ve spolupráci s těmito investory, nedojde-li k jiné dohodě,
c) u průmyslových aglomerací investor s rozhodujícím podílem na výstavbě a pokud nedojde o tom k dohodě, investor určený dohodou nadřízených, popř. ústředních orgánů,
d) národní výbor, jde-li o soubor staveb různých investorů, tvořící ve svém souhrnu soustředěnou výstavbu (městské aglomerace, obytné soubory, administrativní a obchodní centra, soubory dopravních staveb apod.), jestliže si to z hlediska potřeby zpracování územních plánů vyhradil.
(6) Pro zpracování a projednávání studie souboru staveb, popř. pro vyžádání stanovisek k ní přiměřeně platí ustanovení oddílu druhého.
(7) Podrobný obsah studie souboru výrobních staveb je uveden v příloze č. 6, nevýrobních staveb v příloze č. 7.
Část IV
PROJEKTOVÁ DOKUMENTACE
Oddíl1
Společná ustanovení
§ 25
Členění a rozsah projektové dokumentace
(1) Projektová dokumentace stavby se člení na dva stupně, a to na úvodní projekt a na prováděcí projekty.
(3) Projektovou dokumentací stavby není
c) dokumentace automatizovaného systému řízení navazující na projektovou dokumentaci uvedenou v příloze č. 9 a 10 (část B).
§ 26
Zabezpečení projektové dokumentace
(1) Projektovou dokumentaci pro celou stavbu včetně výkonu autorského dozoru zabezpečuje pro investora generální projektant, pokud nejde o případy uvedené v odstavci 3 a 4.
(2) U vybraných druhů provozních souborů dohodnutých mezi ústředními orgány investorů a ústředními orgány dodavatelů zpracovávají pro generálního projektanta části úvodního projektu v rozsahu své dodávky vyhlášení vyšší dodavatelé.
(3) Prováděcí projekty provozních souborů (dílčích provozních souborů), dodávaných vyššími dodavateli, zpracovávají vyšší dodavatelé jako součást svých dodávek.19)
(4) Prováděcí projekty stavebních objektů může zpracovávat dodavatel stavební části (dodavatel stavebních prací) jako součást své dodávky.20)
(5) Termíny zpracování částí úvodního projektu podle odstavce 2 musejí umožnit včasné odevzdání úvodního projektu; termíny zpracování prováděcích projektů podle odstavce 3 a 4 musejí být v souladu s plánem organizace výstavby.
§ 27
Projektové podklady
(1) V úvahu přicházející vyšší dodavatelé (dodavatelé) jsou povinni poskytovat pro zpracování projektové dokumentace staveb projektové podklady, a to na žádost jejího zpracovatele obsahující výchozí technické údaje a předpokládané termíny zahájení a dokončení stavby. Odpovídají za jejich správnost a tuto odpovědnost nemohou předem vyloučit.21) Tutéž povinnost mají další dodavatelé vůči dodavatelům uvedeným v první větě.
(2) Dodavatelé uvedení v odstavci 1 mohou změnit poskytnuté projektové podklady, jen dojde-li ke změně jejich výrobního programu v souladu se zvláštními předpisy;22) jinak, jen dohodnou-li se o tom účastníci výstavby, popř. jejich nadřízené nebo ústřední orgány.
(3) Úroveň výchozích technických údajů a projektových podkladů se přizpůsobuje druhu a složitosti dodávek a danému stupni projektové dokumentace. Výchozí technické údaje se uvádějí v podrobnostech nezbytných pro poskytnutí projektových podkladů, zpravidla s obsahem uvedeným v příloze č. 8. Projektové podklady musejí být poskytovány v podrobnostech postačujících k vypracování příslušného stupně projektové dokumentace.
- odkazy na
výsledky schválení nebo hodnocení u výrobků podléhajících těmto úkonům.
- technickoekonomické údaje potřebné pro vypracování ekonomické zprávy,
ceníky,
průkazní zkoušky, pokud jsou požadovány technickými normami,
- ceny výrobků zahrnované do specifikací, pokud nejsou uvedeny v cenících velkoobchodních cen,
typové podklady,
- kalkulace „R“ položek,
- průběžné lhůty výroby atd.,
(4) Projektovými podklady jsou konstrukční, technologické nebo jiné údaje, jimiž jsou definovány základní vlastnosti stavebních prvků, konstrukcí, strojů a zařízení, které mají být při výstavbě použity, údaje o montáži a užívacích, popř. provozních podmínkách a podklady ekonomické, rozpočtové a cenové. Jsou to zejména:
- zásady konstrukčního uspořádání a statického řešení konstrukčních soustav,
- statické údaje o stavebních prvcích, jejich stycích a spojích s údaji o výsledcích předepsaných zkoušek,
- výkresy stavebních prvků, stavebních konstrukcí (střešní plášť, podlahy, příčky apod.), popř. konstrukčních soustav a jejich technicko-fyzikální parametry; výkresy styků a spojů; potřebné výkresy návaznosti na doplňující stavební konstrukce (osazení oken, příček, zábradlí apod.),
- technologické a bezpečnostní údaje pro manipulaci a montáž,
státní a oborové technické normy,
- požadavky na úpravy stavebních prvků nebo stavebních konstrukcí z hlediska instalací,
- rozměrové náčrtky strojů a zařízení, základové plány, výkonové charakteristiky, působící síly, údaje o hlučnosti, připojovací rozměry, kotevní výkresy, návrhy stavebních úprav, podklady pro pružné uložení strojů, váhy, tolerance apod.,
- výrobní program standardních strojů,
- katalogové listy, prospekty, podnikové normy a jiné publikace obsahující popis, hlavní rozměry, váhy a výkony základních a provozních jednotek,
- údaje pro vypracování plánu organizace výstavby,
výsledky schválení nebo hodnocení u výrobků podléhajících těmto úkonům.
- technickoekonomické údaje potřebné pro vypracování ekonomické zprávy,
ceníky,
průkazní zkoušky, pokud jsou požadovány technickými normami,
- ceny výrobků zahrnované do specifikací, pokud nejsou uvedeny v cenících velkoobchodních cen,
typové podklady,
- kalkulace „R“ položek,
- průběžné lhůty výroby atd.,
(4) Projektovými podklady jsou konstrukční, technologické nebo jiné údaje, jimiž jsou definovány základní vlastnosti stavebních prvků, konstrukcí, strojů a zařízení, které mají být při výstavbě použity, údaje o montáži a užívacích, popř. provozních podmínkách a podklady ekonomické, rozpočtové a cenové. Jsou to zejména:
- zásady konstrukčního uspořádání a statického řešení konstrukčních soustav,
- statické údaje o stavebních prvcích, jejich stycích a spojích s údaji o výsledcích předepsaných zkoušek,
- výkresy stavebních prvků, stavebních konstrukcí (střešní plášť, podlahy, příčky apod.), popř. konstrukčních soustav a jejich technicko-fyzikální parametry; výkresy styků a spojů; potřebné výkresy návaznosti na doplňující stavební konstrukce (osazení oken, příček, zábradlí apod.),
- technologické a bezpečnostní údaje pro manipulaci a montáž,
státní a oborové technické normy,
- požadavky na úpravy stavebních prvků nebo stavebních konstrukcí z hlediska instalací,
- rozměrové náčrtky strojů a zařízení, základové plány, výkonové charakteristiky, působící síly, údaje o hlučnosti, připojovací rozměry, kotevní výkresy, návrhy stavebních úprav, podklady pro pružné uložení strojů, váhy, tolerance apod.,
- výrobní program standardních strojů,
- katalogové listy, prospekty, podnikové normy a jiné publikace obsahující popis, hlavní rozměry, váhy a výkony základních a provozních jednotek,
- údaje pro vypracování plánu organizace výstavby,
(5) Projektové podklady týkající se standardních23) stavebních prvků, konstrukcí, strojů a zařízení se poskytují do 15 dnů od doručení požadavku.
(6) U nestandardních stavebních prvků a konstrukcí a nestandardních strojů a zařízení a kovových konstrukcí se poskytují projektové podklady v dohodnutých lhůtách zajišťujících včasné vypracování a odevzdání projektové dokumentace v souladu s plánem organizace výstavby.
(7) Výchozí technické údaje se k žádosti o poskytnutí projektových podkladů potřebných pro vypracování prováděcích projektů nepřipojují, pokud jsou patrny z úvodního projektu; v těchto případech postačí odvolávka na příslušnou část úvodního projektu.
(8) Projektové podklady poskytované pro zpracování prováděcích projektů nesmějí vést ke zhoršení technickoekonomických parametrů úvodního projektu nebo ke změně jeho koncepce.
(9) Ve výjimečných případech mohou být výchozí technické údaje o nestandardních strojích a zařízeních, stavebních prvcích a konstrukcích, které jsou součástí provozních souborů nebo stavebních objektů, jež mají být uvedeny do provozu (užívání) v pozdější lhůtě, předány i po schválení úvodního projektu. Takový postup je možný, jen dohodnou-li se o tom účastníci výstavby při projednávání úvodního projektu, a to za podmínky, že nebude ohrožena lhůta dodávky a plynulost výstavby a dá k tomu souhlas orgán příslušný ke schválení úvodního projektu. Obdobně může být dohodnuto předání výchozích technických údajů pro nestandardní stroje a zařízení, které si zajišťuje investor jako dodávky jednotlivých strojů a zařízení, popř. pro dodávky z dovozu.
(10) Povinnost poskytovat projektové podklady splní dodavatel, jde-li o projektové podklady uvedené v prokazatelně dostupných katalozích a cenících nebo jde-li o typové podklady, tím, že odkáže na příslušný platný katalog, ceník nebo označí zpracovatele a místo distribuce typového podkladu.24)
(11) Projektové podklady se poskytují bez úplaty s výjimkou projektových podkladů uvedených v odstavci 6.
(12) Ustanovení předchozích odstavců se použije též při zajišťování projektových podkladů, jde-li
b) o provozně nevyzkoušené stroje,
a) o speciální stavební práce,
c) o stroje a zařízení z dovozu s tím, že podklady zajišťuje ta organizace, která u podniku zahraničního obchodu zajišťuje dovoz.
§ 28
Jednostupňový projekt
(1) Jednostupňový projekt se zpracovává v obdobné skladbě jako úvodní projekt s podrobností prováděcího projektu.
(2) Jednostupňový projekt může být vypracován pro jednoduché stavby, které nevyžadují složitější řešení, zejména pro stavby s jednoduchým architektonickým a stavebně technickým řešením, pro stavby se známou technologií a standardním strojním zařízením, pro drobné rekonstrukce, při použití opakovaných projektů apod.
(3) U staveb projektovaných dvoustupňově lze v rámci úvodního projektu vypracovat projektovou dokumentaci jednoduchých stavebních objektů, popřípadě provozních souborů nebo jejich ucelených částí jako jednostupňový projekt.
§ 29
Zjednodušená projektová dokumentace
(1) Pro zcela jednoduché stavby (např. drobné zemědělské stavby včetně zvláštních zemědělských investic, drobné akce Z, jednoduché modernizace a adaptace, jednoduché objekty v hlubinných dolech a lomech, pro bourací práce a demontáže, jsou-li stavbami nebo částmi staveb) se projektová dokumentace zpracovává zjednodušeně, tj. v rozsahu omezeném na popis pracovního postupu, nezbytné výkresy, soupis materiálu a rozpočet.
(2) Ustanovení předchozího odstavce se použije i pro naléhavé zabezpečení základních prostředků (objektů) proti havarijnímu stavu a dále pro práce, jimiž se mají bezprostředně odstranit následky havárií a živelních pohrom; přitom se využije co nejvíce původní dokumentace.
(3) V rámci úvodního projektu se souhlasem investora a po dohodě s příslušnými dodavateli mohou být zjednodušeně vypracovány jednotlivé technicky jednoduché provozní soubory a stavební objekty nebo jejich ucelené části.
(4) Opakuje-li se na téže stavbě stavební objekt, popř. provozní soubor nebo jeho ucelená část beze změny, může se vypracovat jeho projektová dokumentace jen jednou a u opakovaných případů uvést pouze odkaz.
Oddíl2
Úvodní (jednostupňový) projekt
Účel a funkce úvodního (jednostupňového) projektu
Projednávání úvodního (jednostupňového) projektu
§ 30
(1) Úvodní (jednostupňový) projekt je souborným technickoekonomickým a architektonickým řešením celé stavby, popřípadě její etapy.
(2) Úvodním (jednostupňovým) projektem nesmějí být zhoršeny závazné údaje a ukazatele schváleného projektového úkolu, zejména nesmí být překročen stanovený celkový počet pracovníků a jeho přírůstek.
(3) Úvodní (jednostupňový) projekt zejména:
b) určuje definitivně funkci, rozsah a účinky stavby;
c) zpřesňuje členění stavby na provozní soubory a stavební objekty, určuje skladbu hlavních strojů a zařízení v jednotlivých provozních souborech a jejich vzájemnou vazbu, konstrukční soustavy a technologické soubory stavebních objektů a architektonické řešení;
a) prokazuje efektivnost předpokládanou projektovým úkolem;
f) stanoví a odůvodňuje počet pracovníků, z toho přírůstek, a určuje způsob jeho krytí;
e) konečným způsobem vyjadřuje územně technické vztahy a podle potřeby zpřesňuje rozsah odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě a výpočet odvodu peněžitých částek;
d) určuje zásady organizace, metod a technické koncepce řízení výrobního nebo jiného procesu, popřípadě automatizovaného systému řízení a stanoví pro budoucí provoz (užívání) bezpečnostní, protipožární, hygienické, sociální, estetické a ostatní podmínky péče o životní prostředí i způsob jejich zajištění; řeší podmínky ochrany proti korozi podzemních kovových zařízení;
h) stanoví rozpočtové náklady stavby.
g) určuje konečný rozsah dovozu licencí a jiných dodávek;
(4) Součástí úvodního (jednostupňového) projektu je plán organizace výstavby, který
b) vyjadřuje způsob a postup další přípravy a provádění stavby a počátečního období provozu (užívání) stavby, zejména dodavatelský systém, časový plán a základní řešení zařízení staveniště s výjimkou řešení sdruženého zařízení staveniště, pokud není součástí zařízení staveniště stavby.
a) je základním a závazným podkladem pro projednávání dodavatelsko-odběratelských vztahů v plánovacím procesu a pro operativní řízení a kontrolu provádění staveb;
(5) Úvodní (jednostupňový) projekt prokazuje soubornou efektivnost stavby v ekonomické zprávě a obsahuje srovnání údajů a ukazatelů dosažených v úvodním (jednostupňovém) projektu s údaji a ukazateli schválenými v projektovém úkolu.
(6) Ekonomická zpráva, tvořící součást souhrnného řešení úvodního (jednostupňového) projektu, se zpracovává podle přílohy č. 1, a to tak, aby mohla být oddělena.
(7) Statický výpočet, základní technologické, hydrotechnické a jiné výpočty, cenové rozbory a technické údaje o provedených průzkumech připojí generální projektant jako doklad k úvodnímu (jednostupňovému) projektu jen na výslovnou žádost investora, pokud zvláštní předpisy, zejména technické normy nestanoví jinak.
(8) Jestliže výpočty uvedené v předchozím odstavci byly provedeny pomocí samočinných počítačů, postačí, poskytne-li generální projektant údaj o základních podmínkách a výsledcích, popřípadě též algoritmus řešení.
- pro nevýrobní stavby v příloze č. 10.
(9) Podrobný obsah úvodního (jednostupňového) projektu je uveden
- pro výrobní stavby v příloze č. 9,
(9) Podrobný obsah úvodního (jednostupňového) projektu je uveden
- pro výrobní stavby v příloze č. 9,
§ 31
Schválený úvodní (jednostupňový) projekt na stavbu, popřípadě na její etapu je podkladem
c) k zajištění pracovních sil,
a) k žádosti o vydání rozhodnutí o přípustnosti stavby (stavebního povolení),
b) k uzavření dodávkových smluv,
f) ke zpracování prováděcích projektů, nejde-li o jednostupňový projekt,
d) k zajištění financování stavby,
e) k plánování investiční výstavby,
g) k žádosti o udělení souhlasu k zahájení stavby a k registraci stavby.
§ 32
Způsob vypracování úvodního (jednostupňového) projektu
(1) Úvodní (jednostupňový) projekt se zpracovává na základě schváleného projektového úkolu a vydaného územního rozhodnutí o umístění stavby. Práce na úvodním (jednostupňovém) projektu nesmějí být zahájeny před schválením projektového úkolu.
(2) Úvodní projekt se vypracovává na celou stavbu; jsou-li ve schváleném projektovém úkolu vymezeny etapy stavby (§ 17), zpracovává se úvodní projekt na jednotlivé etapy.
(3) Vypracovává-li se úvodní projekt na etapy stavby, musí být současně s úvodním projektem na první etapu zpracován v nezbytném rozsahu plán organizace výstavby, zastavovací plán a souhrnný rozpočet na celou stavbu.
(4) U staveb nad 10 mil. Kčs nákladů zahrnovaných do plánu investiční výstavby, jejichž dokumentace podléhá státní expertize, zpracuje se v rámci úvodního projektu projektová dokumentace (jednostupňový projekt, popřípadě prováděcí projekty) části stavby potřebné v roce plánovaného zahájení stavby k rozvinutí výstavby, 80) a to pro stavební objekty nebo provozní soubory, které lze využít jako zařízení staveniště (jde zejména o sociální zařízení, terénní úpravy, komunikace, inženýrské sítě, administrativní, ubytovací, skladové a halové objekty, transformační stanice, kompresorovny). Současně zpracuje příslušný v úvahu přicházející dodavatel projektovou dokumentaci dočasných objektů zařízení staveniště nezbytných k rozvinutí výstavby, které nebudou nahrazeny sdruženým zařízením staveniště (příloha č. 16). Pro ostatní stavby se může tento postup uplatnit jen se souhlasem ústředního orgánu investora.
(5) Ústřední orgán investora může udělit souhlas podle předchozího odstavce jen na základě posouzení koncepce úvodního projektu obsahujícího též zásady plánu organizace výstavby.
(6) Jde-li o stavbu vyžadující rozsáhlý geologický průzkum, mohou být průzkumné práce pro úvodní projekt zahájeny se souhlasem schvalujícího orgánu ještě před schválením projektového úkolu.
§ 33
Spolupráce dodavatelských organizací při vypracování úvodního (jednostupňového) projektu
(1) Po schválení projektového úkolu - nejpozději do zahájení prací na úvodním (jednostupňovém) projektu - musí být z podnětu investora, popř. ostatních účastníků výstavby vytvořeny předpoklady pro spolupráci dodavatelských organizací při vypracování úvodního (jednostupňového) projektu, zejména uzavřením
b) smluv o přípravě dodávek nebo smluv o spolupráci na projektové a organizační přípravě stavby27) u všech ostatních staveb.
a) smluv o přípravě dodávek26) u staveb uložených jako úkol státního plánu,
(2) Dodavatelské organizace jsou povinny poskytovat v potřebném rozsahu spolupráci předpokládanou ve smlouvách podle předchozího odstavce i před jejich uzavřením podle obecných zásad,28) vyžaduje-li to plynulost a včasnost projektové přípravy.
§ 34
Členění stavby v úvodním (jednostupňovém) projektu
(1) Úvodní (jednostupňový) projekt člení stavbu věcně na technologickou a stavební část;29) rozsah těchto částí vymezený projektem (příloha č. 9 a č. 10 část C a D) je podkladem pro uzavírání hospodářských smluv.
(2) Pro účely plánování, stanovení lhůt výstavby30) a dohody o režimu zařízení staveniště31) se rozumějí
b) stavební částí výrobky a výkony, jejichž náklady se zahrnují do hlavy III a V souhrnného rozpočtu, a s nimi souvisící náklady a výdaje hlavy VI, VII a VIII souhrnného rozpočtu.
a) technologickou částí výrobky a výkony, jejichž náklady se zahrnují do hlavy II a IV souhrnného rozpočtu, a s nimi souvisící náklady a výdaje hlavy VI, VII a VIII souhrnného rozpočtu;
(3) U bytových stavebních objektů v komplexní bytové výstavbě patří pro účely uvedené v předchozím odstavci a pro uzavírání dodávkových smluv do stavební části též výrobky a výkony, jejichž náklady se zahrnují do hlavy IV souhrnného rozpočtu.
§ 35
Použití některých práv a výrobků
(1) Použije-li generální projektant v projektovém řešení vynálezu, je povinen vyznačit tuto skutečnost v úvodním (jednostupňovém) projektu a vymezit zároveň ekonomický nebo jiný společenský význam a důsledky využití tohoto vynálezu. Stejně postupuje, dojde-li k použití, popř. k využití zlepšovacího návrhu.
(2) O použití provozně nevyzkoušených strojů a zařízení32) v úvodním (jednostupňovém) projektu rozhodne na návrh investora schvalující orgán na základě vyjádření řešitele a výrobce.
§ 36
Společná ustanovení
(1) Projednávání úvodního (jednostupňového) projektu navazuje věcně na projednávání projektového úkolu (§ 20 a 21). Věci projednané již ve stadiu projektového úkolu se projednávají znovu jen tehdy, došlo-li v průběhu prací na úvodním (jednostupňovém) projektu ke změně předpokladů nebo podmínek, z nichž se vycházelo při projednávání projektového úkolu, pokud zvláštní předpisy nestanoví jinak.
(2) Účastníci výstavby a příslušné orgány a organizace jsou povinni omezit projednávání na nezbytný rozsah odpovídající druhu, významu, rozsahu a složitosti stavby; přitom se mohou dohodnout, že jednání podle potřeby účelně sloučí, popř. je-li to odůvodněno společenským zájmem, přiměřeně zjednoduší v rámci platných předpisů. Doklady o projednání jsou součástí úvodního (jednostupňového) projektu.
§ 37
Projednávání úvodního (jednostupňového) projektu v průběhu prací
(1) Generální projektant a investor jsou povinni být v průběhu prací na úvodním (jednostupňovém) projektu v trvalém styku; zejména jsou povinni projednat spolu koncepci úvodního (jednostupňového) projektu, popřípadě za účasti zástupce orgánu příslušného k provedení státní expertizy, schvalujícího orgánu a v úvahu přicházejících vyšších dodavatelů, popř. dodavatelů.
(2) V průběhu prací na úvodním (jednostupňovém) projektu projednává s příslušnými orgány a organizacemi (pokud projednání neodpadá podle § 36 odst. 1)
- způsob zabezpečení budoucího provozu (zajištění surovin, paliv, energií, vody, dopravy, pracovních sil apod.),
- likvidaci škod na zemědělských a lesních porostech a kulturách způsobených při výstavbě zejména liniových staveb,
b) investor zejména
- budoucí provoz (užívání) s provozovatelem (uživatelem), pokud jím nebude sám.
- odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě včetně způsobu úhrady,
- likvidaci škod na zemědělských a lesních porostech a kulturách způsobených při výstavbě zejména liniových staveb,
b) investor zejména
- budoucí provoz (užívání) s provozovatelem (uživatelem), pokud jím nebude sám.
- odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě včetně způsobu úhrady,
- územně technické vztahy, např. napojení stavby na silniční, železniční, energetickou, vodovodní, kanalizační, telekomunikační síť,
- členění úvodního (jednostupňového) projektu z hlediska dodavatelského systému a vymezení budoucích dodávek;
- ochranu památkových objektů a chráněných částí přírody,
- způsob zajištění hygienické péče, požární ochrany, civilní obrany, ochrany před korozí podzemních kovových zařízení, racionálního hospodaření palivy a energií, bezpečnosti práce a ochrany zdraví při práci, péče o životní a přírodní prostředí,
- technologii provádění rozhodujících dodávek pro stavební část,
a) generální projektant zejména
- ochranná pásma (ložiska užitkových nerostů, hygienické a bezpečnostní vzdálenosti, hluková pásma, překážkové roviny a plochy letišť),
- základní řešení sociálního zařízení staveniště [§ 20 odst. 1 písm. d)] u staveb, jejichž dokumentace podléhá státní expertize (§ 65), 81)
- členění úvodního (jednostupňového) projektu z hlediska dodavatelského systému a vymezení budoucích dodávek;
- ochranu památkových objektů a chráněných částí přírody,
- způsob zajištění hygienické péče, požární ochrany, civilní obrany, ochrany před korozí podzemních kovových zařízení, racionálního hospodaření palivy a energií, bezpečnosti práce a ochrany zdraví při práci, péče o životní a přírodní prostředí,
- technologii provádění rozhodujících dodávek pro stavební část,
a) generální projektant zejména
- ochranná pásma (ložiska užitkových nerostů, hygienické a bezpečnostní vzdálenosti, hluková pásma, překážkové roviny a plochy letišť),
- základní řešení sociálního zařízení staveniště [§ 20 odst. 1 písm. d)] u staveb, jejichž dokumentace podléhá státní expertize (§ 65), 81)
(3) O jednáních, která povedou samostatně, a o výsledcích těchto jednání se generální projektant a investor vzájemně průběžně informují.
§ 38
Projednávání úvodního (jednostupňového) projektu v závěru prací
a pořídí o tom zápis.
(1) V závěru prací na úvodním (jednostupňovém) projektu projednává generální projektant za účasti investora s organizacemi, které přicházejí v úvahu jako vyšší dodavatelé, popř. jako dodavatelé jednotlivých strojů a zařízení, zejména
a) celkové řešení úvodního (jednostupňového) projektu včetně souhrnného rozpočtu (§ 56 odst. 1),
b) plán organizace výstavby,
c) části úvodního (jednostupňového) projektu týkající se jejich dodávek včetně rozpočtů příslušných provozních souborů a stavebních objektů (§ 56 odst. 2),
d) způsob zabezpečení a termíny vypracování prováděcích projektů včetně způsobu a podmínek výkonu autorského dozoru
(2) V zápise o projednání úvodního (jednostupňového) projektu potvrdí v úvahu přicházející vyšší dodavatelé, popř. dodavatelé, že dodávky pro stavbu jsou schopni provést v souladu s úvodním (jednostupňovým) projektem.
(3) Organizace uvedené v předchozím odstavci si zajistí podle potřeby účast svých v úvahu přicházejících dodavatelů při projednávání.
§ 39
Řešení rozporů
(1) Rozpory, které vzniknou při projednávání úvodního (jednostupňového) projektu v průběhu nebo na závěr prací, jsou povinni účastníci výstavby řešit a odstranit podle ustanovení § 72 odst. 1 až 3, pokud není třeba postupovat podle ustanovení správního řádu.
(2) Rozpory vzniklé při projednávání úvodního (jednostupňového) projektu na závěr prací, které se nepodařilo odstranit jednáním účastníků výstavby, nejsou překážkou pro odevzdání úvodního (jednostupňového) projektu investorovi. Generální projektant v takovém případě připojí k odevzdanému úvodnímu (jednostupňovému) projektu doklad o marném projednání rozporu.
(3) Po odstranění rozporů uvedených v předchozím odstavci nadřízenými, popř. ústředními orgány je generální projektant povinen neprodleně promítnout výsledek do úvodního (jednostupňového) projektu; jde-li o odstranění vady projektových prací, učiní tak bezplatně.
Oddíl3
Prováděcí projekty
§ 40
Účel prováděcích projektů
(1) Prováděcími projekty se prohlubuje, upřesňuje, popř. doplňuje řešení úvodního projektu do takové podrobnosti, aby v nich obsažené řešení bylo postačujícím podkladem pro výrobní přípravu dodavatelů a pro provedení stavby.
(2) Prováděcími projekty nesmějí být zhoršeny parametry, ani změněna technická, ekonomická a architektonická koncepce nebo zvýšen celkový počet pracovníků a jeho přírůstek stanovený schváleným úvodním projektem.
§ 41
Způsob vypracování prováděcích projektů
(1) Prováděcí projekty se zpracovávají na jednotlivé provozní soubory (dílčí provozní soubory) a stavební objekty nebo jejich ucelené části.
(2) Statický výpočet, technologický výpočet a ostatní výpočty a údaje o doplňujících průzkumech se připojují ve dvou vyhotoveních jako doklad k odevzdávanému prováděcímu projektu.
(3) Podrobný obsah prováděcích projektů je uveden v příloze č. 11.
§ 42
Zabezpečení souladu mezi prováděcími projekty
(1) Soulad mezi prováděcím projektem stavebního objektu a prováděcími projekty provozních souborů (dílčích provozních souborů) v něm umístěných zabezpečuje zpracovatel prováděcího projektu stavebního objektu.
(2) Soulad mezi prováděcími projekty dvou nebo více provozních souborů dodávaných investorovi (odběrateli) jedním vyšším dodavatelem zabezpečuje tento vyšší dodavatel.
(3) Soulad mezi prováděcími projekty dvou nebo více stavebních objektů zabezpečuje jejich vyšší dodavatel (dodavatel), pokud se zavázal zpracovat tyto prováděcí projekty.
(4) V ostatních případech zabezpečuje soulad mezi prováděcími projekty generální projektant při výkonu autorského dozoru.
(5) Zpracovatelé prováděcích projektů jsou povinni poskytovat si navzájem a generálnímu projektantovi dílčí projektové výsledky potřebné k vykonávání činnosti podle předchozích odstavců.
(6) Rozpory vzniklé při zabezpečování souladu mezi prováděcími projekty podle odstavců 1 a 4 řeší generální projektant.
§ 43
Změny
(1) Zjistí-li se při vypracování prováděcích projektů, že je nutno zcela výjimečně změnit řešení některé části úvodního projektu, musí to zpracovatel prováděcího projektu oznámit investorovi.
(2) Investor bez zbytečného odkladu projedná návrh změny úvodního projektu s generálním projektantem a příslušným dodavatelem, popř. s dotčenými orgány státní správy, dohodne s nimi podmínky dalšího postupu a odůvodněný návrh změny předloží k rozhodnutí orgánu, který schválil úvodní projekt.
Část V
PROPOČTOVÁ A ROZPOČTOVÁ ČÁST DOKUMENTACE STAVEB
Oddíl1
Společná ustanovení
§ 44
Celkové náklady stavby
(1) Celkové náklady stavby jsou veškeré náklady a výdaje investora souvisící s jejím pořízením.
(2) Celkové náklady stavby se vyjadřují v propočtové části investičního záměru, v propočtové části přípravné dokumentace a v rozpočtové části projektové dokumentace jednotným způsobem se zřetelem na dosaženou vyjasněnost stavby.
(3) Propočtovou částí investičního záměru a přípravné dokumentace je propočet celkových nákladů stavby (dále jen „propočet“).
(4) Rozpočtovou část projektové dokumentace tvoří
a) rozpočty jednotlivých provozních souborů a stavebních objektů a souhrnný rozpočet k úvodnímu (jednostupňovému) projektu (dále jen „souhrnný rozpočet“), zahrnující rozpočtové náklady uvedené v rozpočtech provozních souborů a stavebních objektů a v rozpočtech ostatních výrobků, výkonů a výdajů;
b) odbytové rozpočty jednotlivých provozních souborů a stavebních objektů (dále jen „odbytové rozpočty“) a kontrolní sestavení rozpočtových nákladů stavby, zahrnující náklady uvedené v odbytových rozpočtech a rozpočtech ostatních výrobků, výkonů a výdajů.
(5) Pro vyjádření celkových nákladů stavby se používá tiskopisů č. 1 až 3, jejichž vzory jsou uvedeny v příloze č. 12. Přitom tiskopis č. 1 se používá u všech staveb, tiskopis č. 3 u staveb komplexní bytové výstavby, tiskopis č. 2 u ostatních staveb.
§ 45
Členění celkových nákladů stavby
(1) Celkové náklady stavby v propočtu, souhrnném rozpočtu a kontrolním sestavení rozpočtových nákladů stavby se člení na jedenáct hlav takto:
| Hlava I | Projektové a průzkumné práce |
| Hlava II | Provozní soubory celkem |
| z toho: - dodávka | |
| - montáž | |
| - doplňkové náklady | |
| Hlava III | Stavební objekty celkem |
| z toho: - základní náklady | |
| - doplňkové náklady | |
| Hlava IV | Stroje, zařízení, nářadí a inventář investiční povahy |
| Hlava V | Umělecká díla |
| Hlava VI | Vedlejší náklady celkem |
| z toho: a) zařízení staveniště | |
| b) územní vlivy | |
| c) mimořádně ztížené pracovní prostředí(provozní vlivy) | |
| d) přirážky za snížení rozpočtových nákladů staveb | |
| e) preferenční přirážky na vybraných stavbách | |
| Hlava VII | Ostatní náklady neuvedené v jiných hlavách |
| Hlava VIII | Rezerva |
| Hlava IX | Jiné investice |
| Hlava X | Náklady hrazené z investičních prostředků nezahrnované do pořizovací ceny základních prostředků |
| z toho: příspěvky jiným investorům | |
| Hlava XI | Náklady hrazené z provozních (neinvestičních) prostředků |
| z toho: inženýrská činnost. |
(2) Podrobné členění nákladů jednotlivých hlav je uvedeno v příloze č. 13.
Oddíl2
Propočet v investičním záměru a v přípravné dokumentaci
Propočet v projektovém úkolu
§ 46
Propočet v investičním záměru
(1) Celkové náklady stavby se v investičním záměru určí pomocí technickohospodářských ukazatelů33) nebo porovnáním s jinými stavbami; není-li použití těchto způsobů možné, náklady se odborně propočtou.
(2) Náklady lze v propočtu v investičním záměru členit zjednodušeně; přitom se uvedou alespoň:
b) náklady zahrnované do plánu investiční výstavby; v tom:
bb) náklady technologické části; z toho: náklady na montáž.
ba) náklady stavební části,
a) celkové náklady stavby,
§ 47
Způsob stanovení propočtu
(1) Celkové náklady stavby se určí jako součet nákladů provozních souborů, stavebních objektů, ostatních výrobků a výkonů a výdajů. Náklady se sestaví podle technickohospodářských ukazatelů, propočtových informací dodavatelských organizací nebo propočtovými, popřípadě rozpočtovými ukazateli odvozenými z dříve vyprojektovaných nebo realizovaných tuzemských i zahraničních staveb. Přitom se přihlédne k podmínkám staveniště a dosažitelné technické úrovni.
(2) V propočtu se náklady vyjádří v členění podle § 45; přitom náklady uváděné v jednotlivých hlavách nemusejí být rozčleněny s výjimkou hlavy II, kde musejí být vyjádřeny náklady celkem a z toho montáže.
(3) Jde-li o stavbu, která se člení na etapy podle § 17, sestavuje se propočet pro celou stavbu tak, že pro etapy, které nejsou technicky vyjasněny, se propočet určí jako v investičním záměru.
§ 48
Rezerva
(1) Součástí propočtu je rezerva, která se použije v souladu s postupným zpřesňováním technického řešení ke zpřesnění rozpočtových nákladů v souhrnném rozpočtu. Nelze ji využít pro věcné rozšíření nebo jinou koncepční změnu stavby.
(2) Rezerva se uvádí v hlavě VIII propočtu a stanoví se u staveb pořizovaných nově (novostaveb) v rozmezí od 7 do 10 %, u staveb povahy rekonstrukce nebo modernizace a u staveb, které mají převážně povahu nástavby, přístavby a vestavby, v rozmezí od 10 do 14 %. U báňských staveb se zvýšeným rizikem smí být rezerva stanovena až do výše 30 %, u ostatních báňských staveb do výše 20 %. Základnou je součet nákladů provozních souborů a stavebních objektů (hlava II a III propočtu).
(3) Při stanovení výše rezervy se přihlíží k náročnosti a složitosti stavby, popřípadě k rizikovosti a ostatním specifickým podmínkám jejího provádění a ke stanovisku investora (není-li zpracovatelem projektového úkolu) a jeho rozhodujících v úvahu přicházejících vyšších dodavatelů.
§ 49
Překročení nákladů
Navrhuje-li zpracovatel projektového úkolu náklady stavby, které překračují náklady uvažované v investičním záměru, je povinen překročení zdůvodnit a prokázat, že celkové náklady stavby v investičním záměru a zejména technickohospodářské ukazatele, pokud byly použity, nemohou být dodrženy ani při uplatnění jiného řešení.
§ 50
Propočet ve studii souboru staveb
(1) Propočet se zpracuje jako součet propočtů jednotlivých staveb souboru.
(2) Propočet se provede zpravidla způsobem stanoveným pro projektový úkol (§ 47).
(3) V propočtu se součet nákladů na zařízení stavenišť všech územně souvisících staveb souboru rozvrhne na jednotlivé stavby tak, aby se dosáhlo nejhospodárnějšího využití zařízení stavenišť.
Oddíl3
Rozpočtová část úvodního projektu
§ 51
Souhrnný rozpočet
(1) V souhrnném rozpočtu se celkové náklady stavby určí jako součet rozpočtových nákladů provozních souborů, stavebních objektů, ostatních výrobků a výkonů a výdajů. Náklady se sestaví s použitím cen34) a rozpočtových ukazatelů nebo informací (§ 52 odst. 2).
(2) Souhrnný rozpočet se zpracovává v členění podle § 45 a podle míry vyjasněnosti stavby dosažené v úvodním projektu.
(3) Jde-li o stavbu, pro kterou byly schváleny etapy podle § 17, souhrnný rozpočet se sestavuje vždy pro celou stavbu; přitom pro etapy, které nejsou dopracovány do úrovně úvodního projektu, se rozpočtové náklady určí podle § 52 odst. 2 písm. c). Náklady na zařízení staveniště celé stavby se zahrnují do rozpočtových nákladů první etapy.
(4) V příloze k souhrnnému rozpočtu odůvodní jeho zpracovatel odchylky od propočtu v projektovém úkolu a použití rozpočtových ukazatelů a informací.
§ 52
Rozpočty provozních souborů a stavebních objektů
(1) Rozpočty provozních souborů a stavebních objektů (hlava II a III) určují rozpočtové náklady, které se člení
b) na doplňkové rozpočtové náklady.
a) na základní rozpočtové náklady,
(2) V rozpočtech se náklady podle míry vyjasněnosti úvodního projektu určují
c) rozpočtovými ukazateli a informacemi tehdy, nelze-li rozpočtové náklady určit způsobem stanoveným pod písmeny a) nebo b).
a) návrhem souhrnné ceny provozního souboru nebo stavebního objektu vypracovaným podle zvláštního cenového předpisu;
b) skupinovými cenami, pokud nejsou vytvořeny, cenami, sazbami a zvláštními druhy cen postupně v tomto pořadí:
bb) konečnými cenovými limity nebo limity kupní ceny u výrobků z dovozu,
bc) předběžnými cenami u nestandardních výrobků;
ba) velkoobchodními (maloobchodními) cenami, kupními cenami a sazbami,
(3) Rozpočty, u nichž jsou náklady určeny podle ustanovení písmena a) a b) předchozího odstavce, mají funkci odbytových rozpočtů.
(4) Zpracovává-li se jednostupňový projekt stavby nebo jednotlivých provozních souborů či stavebních objektů, určují se náklady v jeho rozpočtu cenami uvedenými v odstavci 2 písm. ba), bb), bc).
§ 53
Rozpočty ostatních výrobků, výkonů a výdajů
V rozpočtech ostatních výrobků, výkonů a výdajů se náklady a výdaje zahrnované do hlavy I, IV, V, VI, VII, IX, X a XI souhrnného rozpočtu určují cenami, a není-li jich možno použít, rozpočtovými ukazateli a informacemi, popřípadě i odbornými propočty.
§ 54
Určení vedlejších nákladů
(1) Rozpočtové náklady na zařízení staveniště uváděné v hlavě VI souhrnného rozpočtu určuje generální projektant globálními sazbami a - pokud jde o objekty zařízení staveniště jmenovitě rozpočtované - zpravidla rozpočtovými ukazateli; přitom postupuje podle zvláštních předpisů.35)
(2) Individuální metody rozpočtování zařízení staveniště může být výjimečně použito, jen dá-li k tomu při zpracování projektového úkolu souhlas podle příslušnosti investora federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj nebo ministerstvo výstavby a techniky ČSR nebo ministerstvo výstavby a techniky SSR, a to v dohodě s příslušným cenovým úřadem. Souhlas mohou vázat na splnění zvláštních podmínek.
(3) Byla-li povolena pro první stavbu souboru staveb individuální metoda rozpočtování zařízení staveniště, je nutné si vyžádat pro další stavby téhož souboru rozhodnutí orgánů uvedených v předchozím odstavci o použití globální nebo individuální metody rozpočtování zařízení staveniště.
(4) Ostatní vedlejší rozpočtové náklady se určují podle zvláštních předpisů.36)
§ 55
Rezerva
(1) Součástí souhrnného rozpočtu je rezerva, která je určena především na krytí nákladů, jež nemohly být předvídány v úvodním projektu. Nejméně 50 % této rezervy je vyhrazeno ke krytí nepředvídaných nákladů nebo změn cen při realizaci stavby. Rezervu nelze použít pro věcné rozšíření nebo jinou koncepční změnu stavby.
(2) Rezerva se uvádí v hlavě VIII souhrnného rozpočtu a stanoví se u staveb pořizovaných nově (novostaveb) v rozmezí od 4 do 7 %, u staveb povahy rekonstrukce nebo modernizace a u staveb, které mají převážnou povahu nástavby, přístavby a vestavby, v rozmezí od 5 do 10 %. U báňských staveb se zvýšeným rizikem smí být přirážka stanovena až do výše 30 %, u ostatních báňských staveb do výše 20 %. Základnou je součet nákladů provozních souborů a stavebních objektů (hlava II a III souhrnného rozpočtu).
(3) Při stanovení výše rezervy se přihlíží k náročnosti a složitosti stavby, popřípadě k rizikovosti a k ostatním specifickým podmínkám jejího provádění a ke stanovisku investora a jeho rozhodujících vyšších dodavatelů.
§ 56
Projednání souhrnného rozpočtu
(1) Generální projektant projednává souhrnný rozpočet podle § 38 odst. 1 z hlediska technického i nákladového.
(2) Při projednávání podle předchozího odstavce mohou investor a dodavatelé dohodnout na podkladě rozpočtů sestavených podle § 52 odst. 2 písm. a) souhrnné ceny a na podkladě rozpočtů sestavených podle § 52 odst. 2 písm. b) odbytové náklady; jde-li však o rozpočty sestavené podle § 52 odst. 4, dohodnou vždy odbytové náklady.
§ 57
Odbytové náklady
(1) Odbytové náklady v úvodním projektu jsou rozpočtové náklady stanovené podle § 52 odst. 2 písm. b), u nichž došlo k dohodě o množství výrobků a výkonů a o jejich ocenění v souladu s výkresy a seznamy strojů a zařízení a s technickými zprávami.
(2) Má-li být odůvodněně provedeno vyšší množství výrobků a výkonů, než bylo dohodnuto podle předchozího odstavce, vyžaduje to změnu dohody; není-li přitom třeba změny projektové dokumentace, postačí ke změně dohody sesouhlasený zápis do stavebního (montážního) deníku.37)
(4) Změny podle předchozího odstavce promítne do odbytových nákladů zpracovatel rozpočtu.
(3) Ceny, sazby a zvláštní druhy cen dohodnuté v odbytových nákladech se změní
c) jinak jen na podkladě rozhodnutí federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj vydaného v dohodě s Federálním cenovým úřadem.
a) dojde-li ke změně cen a sazeb do 30 dnů před zahájením prací na provozním souboru nebo stavebním objektu;
b) dojde-li ke stanovení cen nebo sazeb, jimiž je nutno nahradit zvláštní druhy cen [§ 52 odst. 2 písm. bb) a bc)]; v těchto případech lhůty pro stanovení cen nebo sazeb určí zvláštní předpis;38)
Oddíl4
Rozpočtová část prováděcích projektů
§ 58
Zpracování a projednání odbytových rozpočtů
(1) Odbytové rozpočty se jako součást prováděcích projektů zpracovávají jen pro provozní soubory a stavební objekty, pro které při projednávání souhrnného rozpočtu podle § 56 nebyly dohodnuty souhrnné ceny nebo odbytové náklady.
(2) Rozpočtové náklady se v odbytových rozpočtech určují cenami, sazbami a zvláštními druhy cen uvedenými v § 52 odst. 2 písm. b).
(3) Při zpracování odbytových rozpočtů jednotlivých provozních souborů a stavebních objektů je nutno dodržet rozpočtové náklady stanovené pro ně v úvodním projektu. Nelze-li výjimečně dodržet u některých provozních souborů a stavebních objektů tyto rozpočtové náklady, je možno použít k jejich zvýšení úspor docílených při projednání odbytových rozpočtů ostatních provozních souborů nebo stavebních objektů. Nestačí-li tyto úspory, lze použít rezervy, a to se souhlasem investora po vyjádření generálního projektanta.
(4) Je-li zpracovatelem prováděcího projektu provozního souboru nebo stavebního objektu generální projektant, projedná návrh odbytového rozpočtu s vyššími dodavateli (dodavateli) investora, kteří podle potřeby přizvou své dodavatele. Investor pak za účasti generálního projektanta dohodne se svými vyššími dodavateli (dodavateli) na podkladě odbytového rozpočtu nejpozději do 30 dnů před zahájením prací na provozním souboru nebo stavebním objektu odbytové náklady obdobně jako v ustanovení § 57. Dojde-li však výjimečně k dohodě o odbytových nákladech později, použijí se vždy ceny a sazby platné 30 dnů před zahájením prací na provozním souboru nebo stavebním objektu. Zápis o projednání je nedílnou součástí prováděcího projektu.
(5) Je-li zpracovatelem prováděcího projektu vyšší dodavatel investora, projedná návrh odbytového rozpočtu s generálním projektantem a svými dodavateli. Dále se postupuje obdobně jako v předchozím odstavci.
§ 59
Řešení rozporů
(1) Rozpory, které vzniknou při projednávání odbytového rozpočtu podle § 58, se řeší podle ustanovení § 72 odst. 1 až 3.39)
(2) Rozpory vzniklé při projednávání podle § 58, které se nepodařilo odstranit jednáním účastníků výstavby, nejsou překážkou odevzdání prováděcího projektu investorovi. Zpracovatel v takovém případě připojí k odevzdávanému prováděcímu projektu doklad o marném projednání rozporu.
(3) Po odstranění rozporů uvedených v předchozích odstavcích nadřízenými, popřípadě ústředními orgány je zpracovatel povinen neprodleně promítnout výsledek do prováděcího projektu (odbytového rozpočtu); jde-li o odstranění vady projektových prací, učiní tak bezplatně.
§ 60
Odbytové rozpočty stavebních objektů důlních staveb v podzemí
Pro stavební objekty důlních staveb v podzemí zpracovává odbytové rozpočty podle prováděcích projektů dodavatel nebo generální projektant. Odbytové rozpočty se pak projednávají podle obdoby § 58 jako odbytové náklady postupně podle průběhu prací. Dohoda o odbytových nákladech se uzavře nejpozději do 30 dnů před smluveným termínem předání stavebních objektů.
§ 61
Odbytové náklady výrobků a výkonů a výdaje
(1) Odbytové náklady výrobků a výkonů a výdaje zahrnované do hlav I, IV, V, VI, VII, IX, X a XI souhrnného rozpočtu, pokud již nejsou určeny cenami v úvodním projektu, se určí vždy cenami podle cenových předpisů platnými v den uzavření dohody o nich, popřípadě platnými 30. den před zahájením jejich dodávky a u vedlejších rozpočtových nákladů podle § 58.
(2) Odbytové náklady jmenovitě určených stavebních objektů zařízení staveniště sestavuje dodavatel, který zařízení staveniště zajišťuje nebo obstarává, podle zvláštních předpisů.40)
§ 62
Překročení rozpočtových nákladů
Rozpočtové náklady určené v odbytových rozpočtech provozních souborů a stavebních objektů a v rozpočtech dodávek výrobků, výkonů a výdajů nesmějí ve svém souhrnu překročit rozpočtové náklady stanovené pro ně v úvodním projektu. Zvláštní předpis stanoví, které orgány a za jakých podmínek mohou povolit výjimku z tohoto ustanovení.41)
§ 63
Kontrolní sestavení rozpočtových nákladů stavby
Rozpočtové náklady provozních souborů a stavebních objektů projednané jako souhrnné ceny nebo odbytové náklady a zpřesněné rozpočty ostatních výrobků a výkonů a výdajů jsou podkladem pro vypracování kontrolního sestavení rozpočtových nákladů, které zpracovává generální projektant průběžně v rámci autorského dozoru podle podkladů vlastních i investora. Kontrolní sestavení dokončí do zahájení prací na posledním provozním souboru nebo stavebním objektu.
Část 5A
Zvláštní ustanovení pro použití souhrnných cen provozních souborů a stavebních objektů.
§ 63a
Účel, obsah a rozsah
Ustanovení této části se vztahují na případy, kdy se podle zvláštních opatření Federálního cenového úřadu nebo na jejich základě stanoví rozpočtováním souhrnné ceny stavebních objektů a provozních souborů.
§ 63b
Projektová dokumentace pro použití souhrnné ceny
(1) Podkladem pro použití souhrnné ceny provozního souboru nebo stavebního objektu je rozpočet souhrnné ceny (odst. 2), vypracovaný podle míry technické vyjasněnosti v úvodním projektu, v jednostupňovém projektu nebo v prováděcím projektu.
(2) Rozpočet souhrnné ceny provozního souboru nebo stavebního objektu, který se vypracovává jako součást projektové dokumentace, plní funkci odbytového rozpočtu a projednává se způsobem stanoveným v § 58. Rozpočet souhrnné ceny vypracovává zpracovatel projektu.
(3) Rozpočet souhrnné ceny obsahuje kromě vlastního rozpočtu technické údaje provozního souboru nebo stavebního objektu a potvrzení dohody o souhrnné ceně.
(4) Popis prací a dodávek 1) se jako součást projektové dokumentace vypracovává pouze v rozsahu nezbytném pro výrobní přípravu dodavatele. Zajišťuje jej vždy dodavatel, a to tak, že buď jej zpracuje sám nebo jej objedná u generálního projektanta. Generální projektant je povinen zpracovat popis prací a dodávek pro dodavatele podle jeho objednávky, pokud dodavatel uplatní svůj požadavek nejpozději před zahájením prací na úvodním (jednostupňovém) projektu a pokud nejde o popis prací a dodávek k prováděcímu projektu provozního souboru, který generální projektant nezpracovává (§ 26 odst. 3). 2)
(5) Ceny a sazby použité v rozpočtu souhrnné ceny musejí vždy odpovídat cenám a sazbám platným třicet dnů před zahájením prací na provozním souboru nebo stavebním objektu.
(6) Rezerva vypočítávaná pro souhrnné rozpočty z rozpočtových nákladů provozních souborů a stavebních objektů, pro něž se stanoví souhrnná cena, se přiměřeně sníží. Způsob snížení určí zvláštní předpis.
§ 63c
Souhrnná cena v úvodním (jednostupňovém) projektu
Souhrnnou cenu provozního souboru nebo stavebního objektu v úvodním (jednostupňovém) projektu dohodne investor a dodavatel při projednávání souhrnného rozpočtu (§ 38 odst. 1).
§ 63d
Souhrnná cena v prováděcím projektu
(1) Souhrnná cena se projedná a dohoda o ní se uzavře nejpozději do třiceti dnů před zahájením prací na provozním souboru nebo stavebním objektu postupem stanoveným pro odbytové náklady (§ 58 odst. 4).
(2) Prováděcí projekt mimo popis prací a dodávek (§ 63b odst. 4) zajišťuje v rozsahu nezbytném pro svou výrobní potřebu dodavatel. Dodavatel buď sám zpracuje prováděcí projekt, nebo požádá generálního projektanta, aby prováděcí projekt zcela nebo zčásti podle jeho objednávky pro něho vypracoval. Pokud dodavatel stavebních prací uplatní svůj požadavek u generálního projektanta nejpozději do zahájení prací na úvodním (jednostupňovém) projektu, je generální projektant povinen prováděcí projekt podle dodavatelovy objednávky vypracovat. 3)
§ 63e
Změna rozpočtu souhrnné ceny
Změna rozpočtu souhrnné ceny dohodnutého jako podklad pro stanovení souhrnné ceny je možná pouze za podmínek platných pro změnu odbytových nákladů. 4)
§ 63f
V případech § 63a se nepoužijí ustanovení § 26 odst. 4 a 52 odst. 4; ustanovení § 26 odst. 1, 55 odst. 2 první věty, 56 odst. 2 a 58 odst. 4 se použijí jen přiměřeně.
§ 63g
Rozpočet souhrnné ceny typového stavebního objektu
(1) Rozpočet souhrnné ceny typového stavebního objektu, pro který se stanoví velkoobchodní cena podle zvláštního předpisu, 5) se zpracovává jako součást jednostupňového projektu; výjimečně se zpracovává jako součást prováděcího projektu v těch případech, kdy
b) úvodní projekt se zpracovává před stanovením velkoobchodní ceny typového stavebního objektu;
c) technické vyjasnění části typového stavebního objektu doplňující podklad je mimořádně náročné.
(2) Zpracovává-li rozpočet souhrnné ceny typového stavebního objektu generální projektant, je povinen odevzdat jako součást projektové dokumentace v jednom vyhotovení oceněné popisy prací a dodávek celého typového stavebního objektu; přitom využije oceněných popisů prací a dodávek z podkladů, které jsou součástí základních rozpočtových nákladů. 9)
(3) Rozpočet souhrnné ceny v případě uvedeném v odstavci 1 písm. a) zajišťuje dodavatel jako součást prováděcího projektu podle ustanovení § 63b odst. 4 a § 63d odst. 2 v případě, že požaduje sám změny. Přitom je povinen bez úplaty požadované změny uplatnit u generálního projektanta již při zpracovávání úvodního projektu a promítnout je pro něho do podkladu pro úvodní projekt.
(4) V souhrnném rozpočtu stavby se pro typový stavební objekt, pro který se stanoví souhrnná cena, zahrne do hlavy VIII jako rezerva částka odpovídající 4 % z rozpočtových nákladů uvedených v hlavě III; pro typové stavební objekty technické a občanské vybavenosti komplexní bytové výstavby se rezerva stanoví ve výši 2 %, pro typové bytové stavební objekty ve výši 1 %.
(5) Ustanovení § 55 odst. 2 první věty, § 63b odst. 4 a 6 a § 63d odst. 2 se nepoužijí. Jde-li o postup podle odstavce 3, nepoužijí se pouze ustanovení § 55 odst. 2 první věty a § 63b odst. 6.
(6) Podrobný způsob rozpočtování souhrnných cen typových stavebních objektů stanoví zvláštní předpis. 10)
Část VI
SCHVALOVÁNÍ PŘÍPRAVNÉ A PROJEKTOVÉ DOKUMENTACE. STÁTNÍ EXPERTIZA
§ 64
Schvalování přípravné a projektové dokumentace
(1) Projektový úkol schvaluje
a) ústřední orgán investora - u staveb uložených jako úkoly státního plánu a u centrálně posuzovaných staveb, pokud si schválení nevyhradila příslušná vláda,
b) ústřední orgán investora, popřípadě jím zmocněný nadřízený orgán investora - u ostatních staveb nad 2 mil. Kčs nákladů zahrnovaných do plánu investiční výstavby,
c) nadřízený orgán investora nebo jím zmocněný investor, pokud si schválení nevyhradil ústřední orgán investora - u staveb do 2 mil. Kčs nákladů zahrnovaných do plánu investiční výstavby.
(3) Schvalující orgán (organizace) stanoví ve schvalovacím protokolu k projektovému úkolu mimo jiné, kterému orgánu (organizaci) přísluší schválit úvodní (jednostupňový) projekt. Pokud tak neučiní, schvaluje úvodní (jednostupňový) projekt orgán (organizace) jemu podřízený; schválil-li investor projektový úkol, schvaluje též úvodní (jednostupňový) projekt. Zjednodušenou projektovou dokumentaci schvaluje investor, pokud si schválení nevyhradil nadřízený orgán.
(4) U staveb uvedených v § 65 odst. 1 je nezbytným podkladem pro schválení projektového úkolu provedení státní expertizy.
(5) Projektový úkol a úvodní (jednostupňový) projekt, který nepodléhá státní expertize, se schvaluje na podkladě odborného posouzení, které zabezpečuje schvalující orgán.
(6) Projektový úkol předkládaný ke schválení musí být doložen územním rozhodnutím o umístění stavby a návrhem registračního listu a - jde-li o soubor staveb - též studií souboru staveb.
(7) Projektový úkol u staveb nad 10 mil. Kčs nákladů zahrnovaných do plánu investiční výstavby nemůže být schválen, pokud nebyl dohodnut nebo určen dodavatelský systém a v úvahu přicházející rozhodující vyšší dodavatelé, popř. dodavatelé.
(8) Úvodní (jednostupňový) projekt nemůže být schválen, pokud nejsou odstraněny rozpory o technickém řešení a o plánu organizace výstavby a pokud nejsou zajištěny potřebné pracovní síly.
(9) Prováděcí projekty nepodléhají schvalování, pokud technické normy nestanoví něco jiného.
(10) Projektový úkol a úvodní (jednostupňový) projekt nemohou být podkladem pro účely uvedené v § 14 odst. 1 a 31, jestliže od jejich schválení uplynula lhůta delší než dva roky, pokud schvalující orgán nestanovil kratší lhůtu.
§ 65
Státní expertiza
a to v rozsahu a případech vzájemně dohodnutých.
(1) Státní expertize podléhá přípravná, popř. projektová dokumentace
c) staveb obytných souborů.
b) centrálně posuzovaných staveb,
a) staveb uložených jako úkoly státního plánu,
(2) Státní expertizu provádějí
- ministerstvo výstavby a techniky ČSR a ministerstvo výstavby a techniky SSR podle příslušnosti u staveb uvedených v předchozím odstavci písm. a) a b), které určí výběrem na základě výběru provedeného federálním ministerstvem pro technický a investiční rozvoj, a dále u staveb uvedených v témže odstavci písm. c), které si vyberou;
- ústřední orgány investorů u ostatních staveb uvedených v předchozím odstavci písm. a) a b) a krajské národní výbory u ostatních staveb uvedených v témže odstavci písm. c).
- federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj u staveb uvedených v předchozím odstavci písm. a) a b), které určí výběrem;
- ministerstvo výstavby a techniky ČSR a ministerstvo výstavby a techniky SSR podle příslušnosti u staveb uvedených v předchozím odstavci písm. a) a b), které určí výběrem na základě výběru provedeného federálním ministerstvem pro technický a investiční rozvoj, a dále u staveb uvedených v témže odstavci písm. c), které si vyberou;
- ústřední orgány investorů u ostatních staveb uvedených v předchozím odstavci písm. a) a b) a krajské národní výbory u ostatních staveb uvedených v témže odstavci písm. c).
- federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj u staveb uvedených v předchozím odstavci písm. a) a b), které určí výběrem;
(3) Závěry státní expertizy jsou závazné pro schvalující orgán, není-li jím vláda, pokud jsou takto označeny.
(4) U staveb uvedených v odstavci 1 písm. a) a b) si orgány uvedené v odstavci 2 vyžadují pro účely státní expertizy stanovisko
b) příslušného ministerstva financí,
c) příslušného cenového úřadu,
a) příslušné plánovací komise (Státní plánovací komise, České plánovací komise, Slovenské plánovací komise),
f) popřípadě dalších ústředních orgánů.
d) federálního ministerstva zahraničního obchodu,
e) Státní banky československé (podle příslušnosti ústředí nebo hlavního ústavu),
(5) Ministerstvo výstavby a techniky ČSR a ministerstvo výstavby a techniky SSR si pro účely státní expertizy dokumentace staveb uvedených v odstavci 1 písm. a) a b) vyžádají kromě stanovisek orgánů uvedených v předchozím odstavci ještě stanovisko Státní plánovací komise a federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj.
(6) Ústřední orgány investorů si vyžadují kromě stanovisek orgánů uvedených v odstavci 4 též stanovisko Státní plánovací komise a federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj; ústřední orgány investorů republik si tato stanoviska vyžadují prostřednictvím ministerstva výstavby a techniky ČSR nebo ministerstva výstavby a techniky SSR a České plánovací komise nebo Slovenské plánovací komise.
(7) Orgány uvedené v odstavci 2 si vyžadují stanovisko federálního ministerstva zahraničního obchodu jen v případech, kdy z dokumentace vyplývají požadavky na dovoz nebo předpoklad vývozu. Ústřední orgány investorů vyžadují stanovisko Státní banky československé (podle příslušnosti ústředí nebo hlavního ústavu) pro účely státní expertizy pouze u staveb, pro něž je požadován bankovní úvěr nebo devizové prostředky, popř. u dalších staveb oznámených jim Státní bankou československou.
(8) Pro provedení státní expertizy staveb uvedených v odstavci 1 písm. c) si ministerstvo výstavby a techniky ČSR nebo ministerstvo výstavby a techniky SSR vyžadují stanovisko
a) České plánovací komise nebo Slovenské plánovací komise,
b) ministerstva financí ČSR nebo ministerstva financí SSR,
d) nebo podle své úvahy dalších orgánů,
c) Státní banky československé (příslušného hlavního ústavu),
(9) Pro provedení státní expertizy staveb uvedených v odstavci 1 písm. c) si krajský národní výbor podle příslušnosti vyžádá stanovisko ministerstva výstavby a techniky ČSR nebo ministerstva výstavby a techniky SSR, nedojde-li k jiné dohodě.
§ 66
Podrobnosti o postupu, způsobu a náležitostech schvalování přípravné a projektové dokumentace a státní expertize obsahuje příloha č. 14 této vyhlášky.
Část VII
AUTORSKÝ DOZOR
§ 67
Společná ustanovení
(1) Autorským dozorem se zajišťuje dodržení řešení úvodního (jednostupňového) projektu, a to v období zpracování prováděcích projektů, dodavatelské dokumentace, v průběhu provádění stavby a při odevzdání a převzetí; součástí autorského dozoru je též účast při zkušebním provozu, uvedení stavby do trvalého provozu (užívání) a závěrečném technickoekonomickém vyhodnocení stavby.
(2) Výkon autorského dozoru je povinností generálního projektanta. Na žádost generálního projektanta jsou jeho dodavatelé části úvodního (jednostupňového) projektu povinni zúčastnit se autorského dozoru v rozsahu své dodávky.
(3) Provádění autorského dozoru nezbavuje investora odpovědnosti za řádné provádění technického dozoru podle zvláštních předpisů a dodavatele odpovědnosti za řádné provádění dodávek.
(4) Na významných, technicky a architektonicky složitých stavbách je zpravidla autorský dozor trvalý. Na ostatních stavbách se zajišťuje dozor občasný. Způsob a bližší podmínky výkonu autorského dozoru sjednává generální projektant s investorem a s dodavateli uvedenými v odstavci 2.
(5) Zjistí-li generální projektant při výkonu autorského dozoru závady, např. nedodržování řešení úvodního (jednostupňového) projektu, popř. příslušných právních předpisů, zejména technických norem, uvědomí bez zbytečného odkladu investora a dodavatele, zpravidla zápisem do stavebního nebo montážního deníku, popř. též příslušný orgán.
§ 68
Rozsah autorského dozoru
a přitom poskytuje potřebná vysvětlení.
(1) V období zpracování prováděcích projektů generální projektant
a) zabezpečuje soulad prováděcích projektů provozních souborů a stavebních objektů, zpracovaných vyššími dodavateli jako součást jejich dodávky, s řešením úvodního projektu,
b) zabezpečuje soulad mezi prováděcími projekty stavebních objektů a prováděcími projekty provozních souborů v rámci celé stavby (§ 42 odst. 4 a 6),
c) na požádání vyšších dodavatelů poskytuje nutná vysvětlení k úvodnímu projektu,
d) kontroluje soulad situačních výkresů stavebních objektů nebo vytyčovacích výkresů inženýrských objektů s celkovou situací stavby (zastavovacím plánem) v úvodním projektu,
e) schvaluje volbu druhu a barvy povrchových omítek, obkladů, vnějších i vnitřních nátěrů nebo jiných úprav povrchů, tvarů, druhů a polohy architektonických prvků, pevných osvětlovacích těles apod.,
f) sleduje stav rozpočtových nákladů stavby v průběhu zpracování prováděcích projektů ve srovnání s náklady podle úvodního projektu,
g) sleduje vzniklé odchylky od údajů a ukazatelů obsažených v ekonomické zprávě úvodního projektu; způsobují-li odchylky zhoršení základních ukazatelů efektivnosti, upozorní investora.
(2) V období zpracování dodavatelské dokumentace generální projektant zajišťuje soulad dodavatelské dokumentace a projektové dokumentace dočasných objektů zařízení staveniště s řešením úvodního (jednostupňového) projektu, popř. i prováděcích projektů v rozsahu, který si vyhradí při projednávání podle § 38; přitom poskytuje vysvětlení potřebná pro vypracování dodavatelské dokumentace.
(3) V období realizace stavby generální projektant
a) se účastní předání staveniště dodavatelům,
b) zajišťuje dodržení řešení úvodního (jednostupňového) projektu s přihlédnutím k podmínkám stanoveným v rozhodnutí o přípustnosti stavby (stavebním povolení), zejména poskytuje vysvětlení potřebná pro plynulost výstavby,
c) vyjadřuje se k odchylkám a změnám v prováděcích projektech navrhovaným dodavateli a projednává je s investorem a podle potřeby s dotčenými orgány státní správy,
d) vyjadřuje se k čerpání částek na nepředvídané práce a vydání,
e) sleduje postup výstavby z hlediska časového plánu stavby,
f) zpracovává kontrolní sestavení rozpočtových nákladů stavby,
g) zúčastní se odevzdání a převzetí stavby nebo její ucelené části včetně komplexního vyzkoušení.
(4) Po dokončení stavby se generální projektant na výzvu investora zúčastňuje
a) zkušebního provozu,
b) řízení o povolení k uvedení stavby do trvalého provozu (užívání),
c) závěrečného technickoekonomického vyhodnocení
Část VIII
DOKUMENTACE SKUTEČNÉHO PROVEDENÍ STAVBY
§ 69
(1) Vyšší dodavatelé (dodavatelé) investora jsou povinni zakreslovat do jednoho vyhotovení prováděcích projektů, popř. jednostupňového projektu, které sami dodali, nebo do jednoho vyhotovení prováděcích projektů, popř. jednostupňového projektu, které jim investor k tomu účelu předal, veškeré změny, k nimž došlo při provádění jejich dodávek.
(2) Toto vyhotovení prováděcích projektů, popř. jednostupňového projektu s vyznačením skutečného provedení jsou vyšší dodavatelé (dodavatelé) povinni předat investorovi při odevzdání a převzetí dodávek.
(3) Investor je povinen na podkladě dokumentace předané mu podle předchozího odstavce pořídit a archivovat dokumentaci skutečného provedení celé stavby; požádá-li o to investor, je povinen tuto dokumentaci souborně zpracovat generální projektant.42)
(4) Tutéž povinnost, jakou mají vyšší dodavatelé (dodavatelé) podle odstavce 1 a 2, mají vůči nim jejich další dodavatelé.
Část IX
ZÁVĚREČNÉ TECHNICKOEKONOMICKÉ VYHODNOCENÍ STAVEB
§ 70
(1) Závěrečné technickoekonomické vyhodnocení staveb se provádí u všech staveb, jejichž náklady zahrnované do plánu investiční výstavby v době dokončení stavby jsou vyšší než 2 mil. Kčs; u ostatních staveb, jen pokud na ně byla poskytnuta státní dotace (subvence) nebo úvěr, anebo u nichž tak stanovil nadřízený orgán investora v dohodě se Státní bankou československou.
(2) Závěrečné technickoekonomické vyhodnocení staveb nad 2 mil. Kčs tvoří:
Rozsah a způsob vyhodnocení ostatních staveb určí nadřízený orgán investora v dohodě se Státní bankou československou.
Rozsah a způsob vyhodnocení ostatních staveb určí nadřízený orgán investora v dohodě se Státní bankou československou.
a) vyhodnocení stavby investorem,
b) vyhodnocovací řízení.
(3) Investor je povinen co nejdříve, nejpozději však do jednoho roku, u staveb komplexní bytové výstavby nejpozději do tří měsíců, po uvedení stavby do trvalého provozu (užívání) vyhodnotit stavbu za účasti generálního projektanta a zprávu o vyhodnocení předložit příslušnému orgánu (organizaci) k provedení vyhodnocovacího řízení. Delší lhůty může u jednotlivých staveb stanovit ústřední orgán investora v dohodě s federálním ministerstvem pro technický a investiční rozvoj nebo s ministerstvem výstavby a techniky ČSR nebo ministerstvem výstavby a techniky SSR podle příslušnosti. Vyhodnocovací řízení musí být provedeno do dvou měsíců od předložení zprávy.
(4) Je-li stavba členěna na etapy, provádí se závěrečné technickoekonomické vyhodnocení stavby teprve po uvedení do trvalého provozu (užívání) celé stavby.
(5) Pro provádění závěrečného technickoekonomického vyhodnocování staveb se sestavují roční časové plány vyhodnocování a o provedených vyhodnoceních se zpracovávají souhrnné zprávy.
(6) Bližší ustanovení o provádění závěrečného technickoekonomického vyhodnocení staveb, sestavování časového plánu vyhodnocení a zpracování souhrnných zpráv jsou uvedena v příloze č. 15.
Část X
SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 71
Odchylné úpravy
(1) Na návrh ústředního orgánu investora, projednaný s dotčenými ústředními orgány dodavatelských organizací, může federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj stanovit pro některé druhy staveb odchylně obsah projektového úkolu, úvodního projektu a popř. prováděcích projektů.
(2) U staveb zařazených do zvláštní části plánu a rozhodujících o zabezpečení obranyschopnosti státu může federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj v dohodě s příslušnými ústředními orgány v závažných a odůvodněných případech stanovit nezbytnou úpravu odchylnou od této vyhlášky.
(3) Pokud ústřední orgán investora bude podrobněji upravovat postup při provádění ustanovení vyhlášky v oboru své působnosti, je povinen projednat toto opatření předem s federálním ministerstvem pro technický a investiční rozvoj.
(4) Účastníci výstavby se mohou v nezbytných případech po vzájemné dohodě odchýlit od ustanovení o podrobném obsahu dokumentace uvedených v přílohách č. 2, 3, 6, 7, 9 až 11; vždy však musí být zachována základní skladba této dokumentace a dokumentace musí splňovat účel a funkci předepsané touto vyhláškou a být postačujícím podkladem pro projednávání, schvalování a pro závěrečné technickoekonomické vyhodnocení.
(5) Při přípravě staveb na území hlavního města Prahy a hlavního města Slovenské socialistické republiky Bratislavy se postupuje podle této vyhlášky, pokud zvláštní předpisy11) nestanoví jinak.
§ 72
Odstraňování nedostatků. Řešení rozporů
(1) Zjistí-li kterýkoliv z účastníků výstavby při zpracování a projednávání přípravné a projektové dokumentace, popř. v souvislosti s výkonem autorského dozoru skutečnosti, které negativně ovlivňují další přípravu stavby, je povinen bez zbytečného odkladu
a) provést potřebná opatření k jejich odstranění, a to ve spolupráci s ostatními účastníky výstavby,
b) nemohou-li tato opatření provést, oznámit zjištěné skutečnosti svým nadřízeným orgánům, popřípadě dalším zúčastněným organizacím (dalším dodavatelům) a jejich nadřízeným orgánům se žádostí o provedení potřebných opatření.
(2) Nadřízené orgány jsou povinny projednat skutečnosti oznámené podle předchozího odstavce a provést v dohodě potřebná opatření, a to do 30 dnů po obdržení žádosti.
(3) Nedojde-li k dohodě a jde-li o úkol státního plánu (stavbu jmenovitě uvedenou ve státním plánu pro přípravu k zahájení nebo stavbu zahajovanou), jsou nadřízené orgány povinny požádat neprodleně ústřední orgány o rozhodnutí; k žádosti musejí připojit doklad o neúspěšném projednání. Příslušné ústřední orgány projednají zjištěné nedostatky a rozhodnou rozpory bez zbytečných odkladů - nejpozději tak, aby byly dodrženy lhůty pro přípravu plánů a jejich realizace - s konečnou platností.
§ 73
Lhůty
(1) Pro projednávání přípravné i projektové dokumentace staveb, pro zaujímání stanovisek, pro poskytování informací, údajů a projektových podkladů platí pro všechny orgány a organizace obecně lhůta 30 dnů, pokud není v jednotlivých ustanoveních této vyhlášky nebo zvláštními předpisy stanoveno jinak nebo nebyla-li dohodnuta lhůta kratší.
(2) Jestliže ke splnění povinností podle předchozího odstavce musí dodavatelská organizace jednat s dalšími dodavatelskými organizacemi, může lhůty stanovené touto vyhláškou překročit, nejvýše však o 15 dnů.
(3) Lhůta počíná ode dne, kdy povinná organizace se dozvěděla o požadavku organizace oprávněné. Připadne-li poslední den lhůty na den pracovního klidu, je posledním dnem lhůty nejbližší příští pracovní den.
(4) Organizace, která je v prodlení se splněním povinnosti uložené v této vyhlášce ve lhůtě v ní stanovené, je povinna zaplatit oprávněné organizaci penále 500 Kčs za každý den prodlení. To neplatí, jestliže povinnost k placení penále z téhož důvodu vzniká již podle ustanovení jiných právních předpisů nebo jestliže jde o stavbu, u níž jsou organizace povinny uzavřít smlouvu o přípravě dodávek [§ 33 odst. 1 písm. a)].
(5) Pokud lhůty stanovené obecně nebo zvláště pro splnění povinnosti nebo poskytnutí součinnosti podle ustanovení § 20 odst. 1, § 24 odst. 6, § 37 odst. 2 uplynou a povinnost nebyla splněna ani součinnost poskytnuta a příslušný orgán byl na to řádně upozorněn, má se po marném uplynutí dalších 15 dnů za to, pokud zvláštní předpisy nestanoví jinak, že tento orgán nemá připomínky, a návrhy, k nimž se měl vyjádřit, nebo na nichž měl spolupracovat, platí v předloženém znění.
§ 74
Přechodná ustanovení
(1) Pro stavby, jejichž přípravná dokumentace je ke dni účinnosti vyhlášky rozpracována, se investiční záměr nezpracovává ani nevydává.
(2) Projektové úkoly staveb, rozpracované ke dni účinnosti vyhlášky, mohou být dokončeny podle předpisů, za jejichž platnosti byly rozpracovány, pokud budou předloženy ke schválení do 30. června 1974.
(3) Projektová dokumentace, rozpracovaná ke dni účinnosti vyhlášky, se dokončí podle této vyhlášky, má-li být odevzdána po 30. červnu 1974.
(4) Přípravná a projektová dokumentace, předložená k posouzení a schválení přede dnem účinnosti vyhlášky, bude posouzena a schválena podle dosud platných předpisů.43)
(5) Změny přípravné a projektové dokumentace schválené podle dosud platných předpisů se vyřídí podle ustanovení této vyhlášky.
§ 75
Zrušovací ustanovení
(1) Zrušují se:
- vyhláška Státní komise pro techniku č. 107/1966 Sb., o dokumentaci staveb,
- ustanovení § 3 až 6, 8 až 10, 12 až 14, 17, 19, 21 a příl. č. 1 vyhlášky Federálního výboru pro technický a investiční rozvoj, hlavního arbitra ČSSR a ministerstev výstavby a techniky ČSR a SSR č. 162/1970 Sb., o některých opatřeních v bytové výstavbě; vypouštějí se všechny v ní uvedené odkazy na ustanovení vyhl. č. 107/1966 Sb. a v ustanovení § 2 odst. 1 též slova „(§ 3 odst. 1)“,
- ustanovení čl. III a VI vyhlášky federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj, Federálního cenového úřadu, federálního ministerstva financí a Státní arbitráže ČSSR č. 166/1971 Sb., kterou se mění a doplňují některá ustanovení vyhl. č. 107/1966 Sb., o dokumentaci staveb, a vyhl. č. 22/1967 Sb., o fakturování a placení dodávek pro investiční výstavbu a dodávek geologických prací, ve znění vyhl. č. 136/1970 Sb., pokud jde o vedlejší rozpočtové náklady staveb,
- směrnice č. 3 federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj ze dne 27. 5. 1971 o zvláštním režimu přípravy a schvalování staveb odvětví paliv a energetiky (oznámeno v částce 20/1971 Sb.),
- směrnice č. 4 federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj ze dne 23. 6. 1971 o posuzování, státní expertize a schvalování přípravné a projektové dokumentace staveb (oznámeno v částce 28/1971 Sb.),
- směrnice č. 6 federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj ze dne 28. 9. 1971 pro provádění závěrečného technickoekonomického vyhodnocení dokončených staveb uvedených do provozu (užívání) (oznámeno v částce 31/1971 Sb.),
- pokyny č. 3/1972 federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj, Státní plánovací komise, Federálního statistického úřadu a předsedy Státní banky československé pro plánování, provádění financování, statistické vykazování a pro rozpočtování nákladů v investiční výstavbě (oznámeno v částce 11/1972 Sb.).
- vyhláška Státní komise pro techniku č. 107/1966 Sb., o dokumentaci staveb,
- ustanovení § 3 až 6, 8 až 10, 12 až 14, 17, 19, 21 a příl. č. 1 vyhlášky Federálního výboru pro technický a investiční rozvoj, hlavního arbitra ČSSR a ministerstev výstavby a techniky ČSR a SSR č. 162/1970 Sb., o některých opatřeních v bytové výstavbě; vypouštějí se všechny v ní uvedené odkazy na ustanovení vyhl. č. 107/1966 Sb. a v ustanovení § 2 odst. 1 též slova „(§ 3 odst. 1)“,
- ustanovení čl. III a VI vyhlášky federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj, Federálního cenového úřadu, federálního ministerstva financí a Státní arbitráže ČSSR č. 166/1971 Sb., kterou se mění a doplňují některá ustanovení vyhl. č. 107/1966 Sb., o dokumentaci staveb, a vyhl. č. 22/1967 Sb., o fakturování a placení dodávek pro investiční výstavbu a dodávek geologických prací, ve znění vyhl. č. 136/1970 Sb., pokud jde o vedlejší rozpočtové náklady staveb,
- směrnice č. 3 federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj ze dne 27. 5. 1971 o zvláštním režimu přípravy a schvalování staveb odvětví paliv a energetiky (oznámeno v částce 20/1971 Sb.),
- směrnice č. 4 federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj ze dne 23. 6. 1971 o posuzování, státní expertize a schvalování přípravné a projektové dokumentace staveb (oznámeno v částce 28/1971 Sb.),
- směrnice č. 6 federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj ze dne 28. 9. 1971 pro provádění závěrečného technickoekonomického vyhodnocení dokončených staveb uvedených do provozu (užívání) (oznámeno v částce 31/1971 Sb.),
- pokyny č. 3/1972 federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj, Státní plánovací komise, Federálního statistického úřadu a předsedy Státní banky československé pro plánování, provádění financování, statistické vykazování a pro rozpočtování nákladů v investiční výstavbě (oznámeno v částce 11/1972 Sb.).
§ 76
Účinnost
Vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1974.
Přílohy 1—15
k vyhlášce č. 163/1973 Sb.
EKONOMICKÁ ZPRÁVA PŘÍPRAVNÉ DOKUMENTACE A ÚVODNÍHO (JEDNOSTUPŇOVÉHO) PROJEKTU
k vyhlášce č. 163/1973 Sb.
EKONOMICKÁ ZPRÁVA PŘÍPRAVNÉ DOKUMENTACE A ÚVODNÍHO (JEDNOSTUPŇOVÉHO) PROJEKTU
Díl1
I. Zásady pro zpracování ekonomické zprávy
1. Ekonomická zpráva v příslušném stupni dokumentace se zpracovává tak, aby vyjadřovala všechny souvislosti stavby s ohledem na její charakter, velikost a význam (důsledky) a s ohledem na míru propracovanosti věcných problémů.
V projektové dokumentaci musí být propracována zejména úroveň technickoekonomického řešení stavby; širší souvislosti stavby budou analyzovány v té míře, v jaké dochází ke změnám oproti přípravné dokumentaci.
V přípravné dokumentaci se klade důraz zejména na širší souvislosti stavby (souboru staveb) charakterizované hledisky národohospodářské nebo nadpodnikové efektivnosti; současně však musí přípravná dokumentace poskytovat spolehlivé podklady pro rozhodování o stavbě (souboru staveb) z hlediska úrovně technickoekonomického řešení stavby (souboru staveb) a pro zpracování projektové dokumentace.
V projektové dokumentaci musí být propracována zejména úroveň technickoekonomického řešení stavby; širší souvislosti stavby budou analyzovány v té míře, v jaké dochází ke změnám oproti přípravné dokumentaci.
V přípravné dokumentaci se klade důraz zejména na širší souvislosti stavby (souboru staveb) charakterizované hledisky národohospodářské nebo nadpodnikové efektivnosti; současně však musí přípravná dokumentace poskytovat spolehlivé podklady pro rozhodování o stavbě (souboru staveb) z hlediska úrovně technickoekonomického řešení stavby (souboru staveb) a pro zpracování projektové dokumentace.
2. V případě, že se údaje a ukazatele hodnotí porovnáním se srovnávací variantou sestavenou ze schválených soustav THU, musí být v dokumentaci uveden postup při jejím vyčíslení; přitom srovnávací varianta musí být s navrhovanou stavbou srovnatelná z hlediska velikosti, struktury, přírodních a technických podmínek staveniště a výrobního programu (účelu), nikoliv však z hlediska technické a cenové úrovně, ani z hlediska provozního režimu a stavebně konstrukčního řešení.
3. U nevýrobních staveb, jejichž investory (provozovateli) jsou organizace s hospodářskou činností, se přiměřeně využije též ustanovení o obsahu ekonomické zprávy výrobních staveb.
4. Při rozboru jednotlivostí musí být v příslušných částech ekonomické zprávy uvedeno, jaké jiné varianty řešení byly zkoumány, a důvody přijetí navrhovaného řešení.
5. Vstupní údaje použité pro ekonomické propočty, jako jsou ceny, sazby, tarify, normy, normativy apod. musí být v dokumentaci charakterizovány a zdůvodněny.
- § 18 vyhlášky č. 162/1970 Sb., o některých opatřeních v bytové výstavbě, včetně přílohy č. 2 (u staveb komplexní bytové výstavby).
6. Pro zpracování ekonomické zprávy se v jednotlivých otázkách využívá
- směrnic FMTIR č. 2/1972 o soustavách THU v investiční výstavbě (Zpravodaj FMTIR, částka 1 z roku 1972)44)
- Zásad hodnocení efektivnosti investic, schválených FMTIR v roce 1974,44)
6. Pro zpracování ekonomické zprávy se v jednotlivých otázkách využívá
- směrnic FMTIR č. 2/1972 o soustavách THU v investiční výstavbě (Zpravodaj FMTIR, částka 1 z roku 1972)44)
- Zásad hodnocení efektivnosti investic, schválených FMTIR v roce 1974,44)
Díl2
II. Obsah ekonomické zprávy výrobní stavby
1. Titulní list
Název stavby
Registrační číslo projektového úkolu
Registrační číslo zahájené stavby
a) Identifikační údaje stavby:
Místo, okres a kraj stavby
Odvětví a pododvětví
Velikostní kategorie
Charakter stavby (nová, rekonstrukce)
Registrační číslo projektového úkolu
Registrační číslo zahájené stavby
a) Identifikační údaje stavby:
Místo, okres a kraj stavby
Odvětví a pododvětví
Velikostní kategorie
Charakter stavby (nová, rekonstrukce)
b) Identifikační údaje investora:
Druh organizace
Financující pobočka SBČS.
Orgán udělující souhlas k zahájení stavby
Plánovací skupina
Skupina organizací (VHJ)
Odvětví a pododvětví
Nadřízený ústřední orgán
Sídlo investora (místo, okres, kraj)
Název investora
Druh organizace
Financující pobočka SBČS.
Orgán udělující souhlas k zahájení stavby
Plánovací skupina
Skupina organizací (VHJ)
Odvětví a pododvětví
Nadřízený ústřední orgán
Sídlo investora (místo, okres, kraj)
Název investora
Počet pracovníků celkem, z toho přírůstek
Celkové náklady zahrnované do plánu investiční výstavby
Stavební práce
Objem dovozu strojů a zařízení ze ZST
Objem dovozu strojů a zařízení z KS
Kapacita
Roční objem výkonů (výroby)
Měsíc a rok zahájení stavby
Měsíc a rok dokončení stavby
Doba výstavby v měsících.
c) Údaje o stavbě:
Celkové náklady stavby
Celkové náklady zahrnované do plánu investiční výstavby
Stavební práce
Objem dovozu strojů a zařízení ze ZST
Objem dovozu strojů a zařízení z KS
Kapacita
Roční objem výkonů (výroby)
Měsíc a rok zahájení stavby
Měsíc a rok dokončení stavby
Doba výstavby v měsících.
c) Údaje o stavbě:
Celkové náklady stavby
2. Hospodářskopolitické a technickoekonomické cíle výstavby stanovené v předchozí dokumentaci, zejména:
b) základní požadavky na stavbu,
c) závazné údaje a ukazatele,
a) účel stavby,
d) podmínky stanovené pro zpracování příslušného stupně dokumentace,
e) neuzavřené problémy, zejména požadavky na zpracování variant.
3. Vyjádření a zhodnocení efektivnosti stavby z nadpodnikových a národohospodářských hledisek, zejména
b) soulad stavby s úkoly střednědobých plánů a dlouhodobých výhledů rozvoje národního hospodářství, oborů a podniků,
c) souvislost stavby se styčnými (navazujícími) podniky a obory, především vyvolané, nepřímé a následné zvýšení a snížení jednorázových nákladů (investic), počtu pracovníků, spotřeby paliva, energií aj., provozních nákladů, výkonů, vývozu a dovozu apod.,
a) potřeba (účelnost) stavby především s ohledem na stupeň využití existujících kapacit, včetně jejich modernizace a rekonstrukce,
f) stav vědeckovýzkumné základny z hlediska možnosti zajištění perspektivní progresívnosti uvažovaných výrobků (služeb), včetně servisu,
e) souvislost stavby s vnějšími ekonomickými vztahy, především s realizací programu mezinárodní socialistické ekonomické integrace a zvyšováním efektivnosti zahraničního obchodu,
d) vliv stavby na změny struktury, meziodvětvové vztahy a proporce, na oblastní rozvoj, kooperační vztahy, specializaci výroby apod.,
g) umístění stavby a její vliv na životní prostředí a na územní bilanci pracovních sil,
h) mimoekonomické účinky a důsledky stavby.
4. Vyjádření a propočty úrovně technickoekonomického řešení stavby
- reprodukční hodnoty převoditelného rublu a US $.
- výtěžnosti fondů,
- produktivity práce,
- rentability fondů,
- rentability nákladů,
- investičních nákladů na relativní úsporu jedné pracovní síly,
- poměru vyvolaných a nepřímých investic k přímým investicím,
- měrných vlastních nákladů na jednotku výroby,
- měrných investic na jednotku výroby,
- návratnosti investičních nákladů,
- směnnosti,
b) Propočty ukazatelů ekonomické efektivnosti stavby, zejména
- výtěžnosti fondů,
- produktivity práce,
- rentability fondů,
- rentability nákladů,
- investičních nákladů na relativní úsporu jedné pracovní síly,
- poměru vyvolaných a nepřímých investic k přímým investicím,
- měrných vlastních nákladů na jednotku výroby,
- měrných investic na jednotku výroby,
- návratnosti investičních nákladů,
- směnnosti,
b) Propočty ukazatelů ekonomické efektivnosti stavby, zejména
- kapacity,
- technickoekonomická úroveň výrobků (služeb),
- plochy a obestavěné prostory,
- investiční náklady a základní a oběžné prostředky,
- pracovníci a jejich struktura,
- výkony (výroba) a ekonomická struktura odbytu,
- náklady na výkony s vazbou na cenovou úroveň a zisk,
- nároky na provozní materiálovou spotřebu,
- nároky na území a životní prostředí,
- lhůty přípravy a realizace výstavby.
a) Vyjádření a propočty technickoekonomických nároků a účinků stavby, zejména
- technickoekonomická úroveň výrobků (služeb),
- plochy a obestavěné prostory,
- investiční náklady a základní a oběžné prostředky,
- pracovníci a jejich struktura,
- výkony (výroba) a ekonomická struktura odbytu,
- náklady na výkony s vazbou na cenovou úroveň a zisk,
- nároky na provozní materiálovou spotřebu,
- nároky na území a životní prostředí,
- lhůty přípravy a realizace výstavby.
a) Vyjádření a propočty technickoekonomických nároků a účinků stavby, zejména
5. Hodnocení úrovně technickoekonomického řešení stavby
- v případě rekonstrukcí a modernizací s údaji a ukazateli charakterizujícími stav před výstavbou (bez investic);
b) porovnání jednotlivých technickoekonomických údajů a ukazatelů stavby
- s údaji a ukazateli předchozí dokumentace,
- s údaji a ukazateli srovnávací varianty sestavené ze schválených soustav THU;45) v úvodním projektu též za rozhodující části stavby,
- s průměrnými současnými a výhledovými ukazateli podniku, oboru, VHJ, odvětví, resortu apod.,
- s údaji a ukazateli nejprogresívnějších tuzemských a zahraničních staveb téhož druhu, popř. jejich projektů,
b) porovnání jednotlivých technickoekonomických údajů a ukazatelů stavby
- s údaji a ukazateli předchozí dokumentace,
- s údaji a ukazateli srovnávací varianty sestavené ze schválených soustav THU;45) v úvodním projektu též za rozhodující části stavby,
- s průměrnými současnými a výhledovými ukazateli podniku, oboru, VHJ, odvětví, resortu apod.,
- s údaji a ukazateli nejprogresívnějších tuzemských a zahraničních staveb téhož druhu, popř. jejich projektů,
c) rozbor a zhodnocení zjištěných rozdílů.
a) Vyčíslení údajů a ukazatelů stavby v pořadí a rozsahu shodném s nomenklaturou schválené soustavy THU na týž nebo nejblíže příbuzný druh stavby a dalších ukazatelů ekonomické efektivnosti stavby podle Zásad hodnocení efektivnosti investic a údajů a ukazatelů registračního listu stavby;
6. Financování stavby a důsledky výstavby na finanční a důchodovou situaci investora
- požadavek na dotace ze státního rozpočtu (státních fondů);
- požadavek na investiční úvěr a propočet jeho splácení v jednotlivých letech,
a) přehled financování stavby (v letech výstavby)
- z vlastních zdrojů investora
z toho: redistribuce,
- požadavek na investiční úvěr a propočet jeho splácení v jednotlivých letech,
a) přehled financování stavby (v letech výstavby)
- z vlastních zdrojů investora
z toho: redistribuce,
c) propočet potřeby devizových prostředků na dovoz strojů a zařízení, popř. na nákup licencí ze socialistických a kapitalistických států46) a propočet splatnosti devizově návratných úvěrů (v letech);
b) požadavky na provozní dotace, subvence a intervence;
e) důsledky výstavby a budoucího provozu na výhledovou finanční a důchodovou situaci investora.
d) propočet potřeby devizových prostředků na dovoz surovin, materiálů, náhradních dílů apod. pro budoucí provoz ze socialistických a kapitalistických států;47)
7. Souhrnné hodnocení efektivnosti stavby z podnikového, nadpodnikového a národohospodářského hlediska, zejména
c) vliv stavby na efektivnost oboru a odvětví a na efektivní oblastní rozvoj,
a) pozitivní ekonomické a mimoekonomické účinky a důsledky stavby,
b) negativní ekonomické a mimoekonomické důsledky stavby,
d) spolehlivost použitých informací, nejistoty, rizika, otevřené problémy a ocenění míry pravděpodobnosti dosažení předpokládaných ekonomických účinků.
Díl3
III. Obsah ekonomické zprávy nevýrobní stavby
1. Titulní list (obsah jako v bodu II/1)
2. Sociálněpolitické a technickoekonomické cíle výstavby (obsah jako v bodu II/2)
3. Vyjádření a zhodnocení efektivnosti z národohospodářských hledisek, zejména
c) potřeba (nezbytnost) stavby, zejména s ohledem na stupeň využití existujících zařízení, včetně jejich rekonstrukce a modernizace,
a) současný stav, existující nároky a společensky žádoucí způsob uspokojování potřeb druhem služby v lokalitě, vyjádřený standardem příslušných zařízení a urbanistickými nebo jinými územně plánovacími ukazateli,
b) soulad stavby s úkoly střednědobých plánů a dlouhodobých výhledů rozvoje národního hospodářství a s koncepcí rozvoje území, osídlení, funkcí uvažovaných ploch a požadovanou komplexností výstavby,
d) mimoekonomické účinky a důsledky stavby.
4. Vyjádření a propočty technickoekonomických nároků a účinků (úrovně technickoekonomického řešení) stavby a hospodárnosti výstavby a provozu (užívání) stavby, zejména
c) plochy, obestavěné prostory,
b) technickoekonomická charakteristika poskytovaných služeb,
a) kapacity,
i) lhůty přípravy a realizace výstavby.
h) nároky na území a životní prostředí,
g) nároky na provozní materiálovou spotřebu (energie, paliva, vody, popř. jiná materiálová spotřeba),
f) výkony a provozní náklady,
e) pracovníci a mzdové náklady,
d) investice a základní prostředky,
5. Hodnocení úrovně technickoekonomického řešení stavby
c) rozbor a zhodnocení zjištěných rozdílů.
a) u staveb komplexní bytové výstavby vyčíslení souhrnných údajů a základních ukazatelů stavby48) a jejich porovnání s údaji a ukazateli soustav THU-KBV;
b) u ostatních staveb vyčíslení údajů a ukazatelů stavby v pořadí a rozsahu shodném s nomenklaturou schválené soustavy THU na týž nebo nejblíže příbuzný druh stavby a dalších ukazatelů ekonomické efektivnosti podle Zásad hodnocení efektivnosti investic a údajů a ukazatelů registračního listu stavby a porovnání
- s údaji a ukazateli předchozí dokumentace,
- s údaji a ukazateli obdobných staveb (zařízení) nebo jejich projekty;
- s údaji a ukazateli srovnávací varianty sestavené ze schválených soustav THU,49)
- s údaji a ukazateli předchozí dokumentace,
- s údaji a ukazateli obdobných staveb (zařízení) nebo jejich projekty;
- s údaji a ukazateli srovnávací varianty sestavené ze schválených soustav THU,49)
6. Financování stavby
b) propočet potřeby devizových prostředků na dovoz strojů a zařízení, popř. na nákup licencí, materiálů, náhradních dílů apod. ze socialistických a kapitalistických států.
a) zdroje financování a požadavky na státní rozpočet,
7. Souhrnné hodnocení společenské potřeby a efektivnosti stavby
c) spolehlivost použitých informací, nejistoty, rizika a otevřené problémy.
b) negativní důsledky stavby,
a) pozitivní účinky a důsledky stavby,
PROJEKTOVÝ ÚKOL VÝROBNÍ STAVBY
Projektový úkol má tyto části:
Obsah jednotlivých částí:
Projektový úkol má tyto části:
Obsah jednotlivých částí:
A. Průvodní zpráva
B. Propočet
C. Ekonomická zpráva
D. Požadavky na provádění stavby
E. Výkresy
F. Doklady
PROJEKTOVÝ ÚKOL NEVÝROBNÍ STAVBY
Projektový úkol má tyto části:
Obsah jednotlivých částí:
Projektový úkol má tyto části:
Obsah jednotlivých částí:
A. Průvodní zpráva
B. Propočet
C. Ekonomická zpráva
D. Požadavky na provádění stavby
E. Výkresy
F. Doklady
ZÁSADY PRO POSTUP PŘI VÝBĚRU STAVENIŠTĚ
1. Výběr staveniště se provádí podle § 19 vyhlášky.
2. Podkladem pro výběr staveniště jsou zejména údaje
- o zamýšleném druhu stavby;
- o zajištění pracovních sil pro budoucí provoz;
- o ploše potřebné pro výstavbu včetně skládek a odvalů a pro zařízení staveniště;
- o nárocích vyplývajících ze zakládání stavby;
- o potřebě vodních zdrojů;
- o zdrojích paliv pro technologické a energetické účely;
- o potřebě energií (elektřiny, páry, plynu, horké vody, oleje apod.);
- o nárocích na přepravu (osob, surovin, výrobků, odpadových hmot apod.);
- u rekonstrukcí též celková situace dosavadního stavu.
- o nárocích na služby obyvatelstvu, popřípadě o míře jejich zajištění v existujících zařízeních.
Podkladem pro výběr staveniště jsou dále
- mapa oblasti;
- přehledná situace;
- situační výkres předběžného umístění stavby (souboru staveb) s vyznačením předpokládaných vstupů na staveniště, dočasně používaných ploch včetně maximální hranice staveniště;
- o zamýšleném druhu stavby;
- o zajištění pracovních sil pro budoucí provoz;
- o ploše potřebné pro výstavbu včetně skládek a odvalů a pro zařízení staveniště;
- o nárocích vyplývajících ze zakládání stavby;
- o potřebě vodních zdrojů;
- o zdrojích paliv pro technologické a energetické účely;
- o potřebě energií (elektřiny, páry, plynu, horké vody, oleje apod.);
- o nárocích na přepravu (osob, surovin, výrobků, odpadových hmot apod.);
- u rekonstrukcí též celková situace dosavadního stavu.
- o nárocích na služby obyvatelstvu, popřípadě o míře jejich zajištění v existujících zařízeních.
Podkladem pro výběr staveniště jsou dále
- mapa oblasti;
- přehledná situace;
- situační výkres předběžného umístění stavby (souboru staveb) s vyznačením předpokládaných vstupů na staveniště, dočasně používaných ploch včetně maximální hranice staveniště;
3. Do prací spojených s výběrem staveniště patří (podle povahy, rozsahu a složitosti stavby nebo souboru staveb):
- provedení nezbytných průzkumů a obstarání výsledků všech dosud provedených průzkumů v uvažovaných oblastech (viz příloha č. 5);
- prohlídka všech uvažovaných stavenišť a jejich okolí;
- obstarání potřebných mapových podkladů;
- projednání otázek kooperace při provádění nebo provozu (užívání) stavby (např. možnost použití cizích objektů při provádění stavby, vybudování společných pomocných zařízení nebo objektů pro služby);
- zjištění podmínek napojení stavby na veřejné komunikace (železnice, silnice, vodní cesty) a sítě (energetické, vodovodní, kanalizační, spojové apod.);
- zjištění, že vydatnost vodních zdrojů je dostačující pro zamýšlenou stavbu;
- projednání otázek souvisících investic.
- provedení nezbytných průzkumů a obstarání výsledků všech dosud provedených průzkumů v uvažovaných oblastech (viz příloha č. 5);
- prohlídka všech uvažovaných stavenišť a jejich okolí;
- obstarání potřebných mapových podkladů;
- projednání otázek kooperace při provádění nebo provozu (užívání) stavby (např. možnost použití cizích objektů při provádění stavby, vybudování společných pomocných zařízení nebo objektů pro služby);
- zjištění podmínek napojení stavby na veřejné komunikace (železnice, silnice, vodní cesty) a sítě (energetické, vodovodní, kanalizační, spojové apod.);
- zjištění, že vydatnost vodních zdrojů je dostačující pro zamýšlenou stavbu;
- projednání otázek souvisících investic.
4. Při výběru staveniště je nutno dbát, aby
- nároky na přepravu těžených a zpracovávaných surovin a materiálů, na přepravu hotových výrobků do hlavních středisek spotřeby, dodávky energie, vody atd. pro stavbu v součtu prováděných přeprav byly co nejmenší;
- byla zajištěna účelná návaznost na celostátní technické sítě (železniční a silniční dopravu, elektrizační soustavu, soustavu rozvodů plynu apod.);
- byl zajištěn soulad stavby (souboru staveb) se širším okolím a jeho technickými sítěmi, jakož i podmínky pro její další provoz (užívání);
- byl respektován požadavek minimálního odnětí půdy vysoké bonity zemědělské výrobě;
- byla uvážena i ostatní rozhodující hlediska (např. ložiska surovin, vodní toky apod.);
- byla respektována hlediska ochrany a tvorby životního prostředí.
- nároky na přepravu těžených a zpracovávaných surovin a materiálů, na přepravu hotových výrobků do hlavních středisek spotřeby, dodávky energie, vody atd. pro stavbu v součtu prováděných přeprav byly co nejmenší;
- byla zajištěna účelná návaznost na celostátní technické sítě (železniční a silniční dopravu, elektrizační soustavu, soustavu rozvodů plynu apod.);
- byl zajištěn soulad stavby (souboru staveb) se širším okolím a jeho technickými sítěmi, jakož i podmínky pro její další provoz (užívání);
- byl respektován požadavek minimálního odnětí půdy vysoké bonity zemědělské výrobě;
- byla uvážena i ostatní rozhodující hlediska (např. ložiska surovin, vodní toky apod.);
- byla respektována hlediska ochrany a tvorby životního prostředí.
PRŮZKUMY
1. Do souboru průzkumných prací patří průzkumy podmínek přírodních, urbanistických a architektonických, technickohospodářských a podmínek pro provádění staveb (souboru staveb). Průzkumy vycházejí zejména z průzkumů obdobné povahy, provedených např. při zpracování územních plánů nebo při jiných příležitostech a podle potřeby se zpřesňují a prohlubují.
1.2 Průzkumem urbanistických a architektonických podmínek stavby se rozumí zejména průzkum dosavadního urbanistického a architektonického utváření prostředí včetně zpracování potřebných topografických (mapových) podkladů; dále průzkum územní souvislosti s průmyslovým a obytným zastavěním a průzkum potřeby asanací; průzkum památkových objektů a památkově cenných komplexů a ověření, že nejsou dotčeny chráněné části přírody; při rekonstrukci památkových budov též uměleckohistorický průzkum, fotodokumentační průzkum včetně fasád (fasády sousedících budov a architektonických článků, které jsou předmětem památkové ochrany, hlavní prostory vnitřní i vnější) apod.
1.3 Průzkumem technickohospodářských podmínek se rozumí zejména průzkum zásobování vodou (pitnou, užitkovou, provozní) a zásobování elektřinou, teplem a plynem; dále průzkum možností využití odpadních vod, odvedení a zneškodnění jiného odpadu; průzkum dopravních a spojových zařízení; průzkum stavu objektů a sítí; průzkum podmínek pro zemědělství a lesní hospodářství (rekultivace), průzkum místních zdrojů pracovních sil a průzkum vlivu stavby na okolí (exhalace, hluk apod.) nebo naopak; dále vliv odpadních vod na zhoršení kvality vody v plánovaném vodním recipientu.
1.4 Průzkumem podmínek pro provádění stavby se rozumí zejména průzkum místních zdrojů přírodních i jiných stavebních hmot u velkých staveb s abnormální potřebou stavebních hmot na jednom místě (přehrady apod.); průzkum možnosti použití dosavadních objektů pro účely zařízení staveniště - zejména též pro ubytování pracovníků, pro určení ploch jako skladovacích prostorů a průzkum dopravních a energetických podmínek pro provádění stavby. Dodavatelé v rámci přípravy stavby provádějí též průzkum místních zdrojů stavebních hmot, možnosti výroby stavebních prvků, druhu mechanizačního vybavení a ostatních podmínek pro provádění stavby.
STUDIE SOUBORU VÝROBNÍCH STAVEB
Studie souboru staveb má tyto části:
Obsah jednotlivých částí (v členění na celý soubor a podle potřeby na jednotlivé stavby):
Studie souboru staveb má tyto části:
Obsah jednotlivých částí (v členění na celý soubor a podle potřeby na jednotlivé stavby):
A. Průvodní zpráva
B. Propočet
C. Ekonomická zpráva
D. Požadavky na provádění souboru staveb
E. Výkresy
F. Doklady
STUDIE SOUBORU NEVÝROBNÍCH STAVEB
Studie souboru staveb má tyto části:
Obsah jednotlivých částí (v členění na celý soubor a podle potřeby na jednotlivé stavby):
Studie souboru staveb má tyto části:
Obsah jednotlivých částí (v členění na celý soubor a podle potřeby na jednotlivé stavby):
A. Průvodní zpráva
B. Propočet
C. Ekonomická zpráva
D. Požadavky na provádění souboru staveb
E. Výkresy
F. Doklady
VÝCHOZÍ TECHNICKÉ ÚDAJE
1. Výchozí technické údaje pro poskytování projektových podkladů obsahují zpravidla:
- název, požadovaný účel a charakteristiku výrobku;
- počet, popřípadě množství (v měrných technických jednotkách);
- technologické údaje a parametry o druhu, velikosti, složení a vlastnostech výrobků, materiálů nebo látek, které budou vyráběny, zpracovány, dopravovány apod., jakož i požadovaný výkon, příkon, kapacita, popřípadě druh a dobu provozu;
- zvláštní požadavky na vybavení a provoz (na automatizaci, mechanizaci, ochranu životního prostředí, požární ochranu, hygienickou péči, bezpečnost a ochranu zdraví při práci, společnou ochranu před korozí podzemních kovových zařízení, popřípadě zvláštní technické a přejímací podmínky, event. obsluhu zařízení, na potřebu náhradních dílů apod.);
- zvláštní požadavky na montáž;
- údaje o tom, kde bude zařízení umístěno (v jakých provozních podmínkách a v jakém prostředí);
- přibližnou váhu (pokud je odběrateli podkladů známa);
- náčrt sestavy;
- jméno a sídlo dřívějšího dodavatele a jím fakturovanou cenu, jde-li o nestandardní zařízení, o němž je odběrateli podkladů známo, že bylo dříve dodáno nebo nabízeno v podobném provedení nebo k obdobnému účelu použití.
- název, požadovaný účel a charakteristiku výrobku;
- počet, popřípadě množství (v měrných technických jednotkách);
- technologické údaje a parametry o druhu, velikosti, složení a vlastnostech výrobků, materiálů nebo látek, které budou vyráběny, zpracovány, dopravovány apod., jakož i požadovaný výkon, příkon, kapacita, popřípadě druh a dobu provozu;
- zvláštní požadavky na vybavení a provoz (na automatizaci, mechanizaci, ochranu životního prostředí, požární ochranu, hygienickou péči, bezpečnost a ochranu zdraví při práci, společnou ochranu před korozí podzemních kovových zařízení, popřípadě zvláštní technické a přejímací podmínky, event. obsluhu zařízení, na potřebu náhradních dílů apod.);
- zvláštní požadavky na montáž;
- údaje o tom, kde bude zařízení umístěno (v jakých provozních podmínkách a v jakém prostředí);
- přibližnou váhu (pokud je odběrateli podkladů známa);
- náčrt sestavy;
- jméno a sídlo dřívějšího dodavatele a jím fakturovanou cenu, jde-li o nestandardní zařízení, o němž je odběrateli podkladů známo, že bylo dříve dodáno nebo nabízeno v podobném provedení nebo k obdobnému účelu použití.
2. Výchozí technické údaje se podle potřeby doplní u stavební části (včetně kovových konstrukcí)
- náčrty dispozičního uspořádání objektu nebo jeho části s popisem účelu a funkce jednotlivých prostorů a s vymezením podmínek nebo nároků na konstrukce a na technické, popřípadě architektonické nebo výtvarné řešení;
- rozměrovými náčrty požadované skladebnosti stavebních prvků nebo konstrukcí, s popisem jejich účelu a s vymezením specifických požadavků na jejich výtvarné, technické, technicko-fyzikální vlastnosti;
- údaji o způsobu řešení technických zařízení budov, vyvolávajících potřebu úprav stavebních prvků, popřípadě konstrukcí;
- schematickým náčrtem sestavy kovové konstrukce, s naznačením umístění příslušného stroje v obrysech a předběžným vyznačením zatížení;
- zvláštními požadavky na montáž kovové konstrukce.
- náčrty dispozičního uspořádání objektu nebo jeho části s popisem účelu a funkce jednotlivých prostorů a s vymezením podmínek nebo nároků na konstrukce a na technické, popřípadě architektonické nebo výtvarné řešení;
- rozměrovými náčrty požadované skladebnosti stavebních prvků nebo konstrukcí, s popisem jejich účelu a s vymezením specifických požadavků na jejich výtvarné, technické, technicko-fyzikální vlastnosti;
- údaji o způsobu řešení technických zařízení budov, vyvolávajících potřebu úprav stavebních prvků, popřípadě konstrukcí;
- schematickým náčrtem sestavy kovové konstrukce, s naznačením umístění příslušného stroje v obrysech a předběžným vyznačením zatížení;
- zvláštními požadavky na montáž kovové konstrukce.
ÚVODNÍ PROJEKT VÝROBNÍ STAVBY
Úvodní projekt má tyto části:
Obsah jednotlivých částí:
Úvodní projekt má tyto části:
Obsah jednotlivých částí:
A. Průvodní zpráva
B. Souhrnné řešení stavby
C. Technologická část
D. Stavební část
E. Rozpočtová část
F. Plán organizace výstavby
ÚVODNÍ PROJEKT NEVÝROBNÍ STAVBY
Úvodní projekt má tyto části:
Obsah jednotlivých částí:
Úvodní projekt má tyto části:
Obsah jednotlivých částí:
A. Průvodní zpráva
B. Souhrnné řešení stavby
C. Stavební část
D. Technologická část
E. Rozpočtová část
F. Plán organizace výstavby
PROVÁDĚCÍ PROJEKTY
Obsah prováděcích projektů:
- zpracovaných ve stavební části stavby na jednotlivé stavební objekty (pozemní objekty, inženýrské objekty), popřípadě jejich ucelené části;
- zpracovaných v technologické části stavby na jednotlivé provozní soubory (dílčí provozní soubory), popřípadě jejich ucelené části.
Obsah prováděcích projektů:
- zpracovaných ve stavební části stavby na jednotlivé stavební objekty (pozemní objekty, inženýrské objekty), popřípadě jejich ucelené části;
- zpracovaných v technologické části stavby na jednotlivé provozní soubory (dílčí provozní soubory), popřípadě jejich ucelené části.
A. Prováděcí projekt stavebního objektu
Společné zásady:
Společné zásady:
1.14 Dokumentace strojů a zařízení, které jsou součástí stavební části, se zpracovává přiměřeně jako dokumentace obdobných strojů a zařízení technologické části.
Stanoví tvar a rozměry jednotlivých částí (prvků) nosné konstrukce, včetně základů pod stroje a zařízení; určuje jakost jednotlivých částí konstrukce i podmínky, kterým konstrukce musí vyhovět.
1.22 Podrobný statický výpočet
1.22 Podrobný statický výpočet
Zpracovává se podle společných zásad.
1.21 Technická zpráva
1.21 Technická zpráva
Zobrazují neobvyklé nebo tvarově složité konstrukce (prvky), na které klade projektant zvláštní požadavky a ke kterým je třeba při realizaci přihlédnout.
d) Výkresy podrobností (detailů)
d) Výkresy podrobností (detailů)
Doplňují výkresy jen v nezbytném rozsahu o údaje, které nebylo možno vyjádřit graficky.
c) Legendy
c) Legendy
b) Výpočty
Zpracovávají se v souladu s příslušnými technickými normami a připojují se jako doklady (A-5).
Zpracovávají se v souladu s příslušnými technickými normami a připojují se jako doklady (A-5).
Zpracovávají se ve stejné skladbě jako v úvodním projektu. Zpřesňují, doplňují a zdůvodňují veškeré údaje a odchylky oproti úvodnímu projektu. Dále uvádějí výsledky doplňujících průzkumů a výpočtů, zdůvodňují technické, konstrukční, popř. dispoziční řešení. Stanoví případné zvláštní podmínky pro provádění, montáž nebo technologické postupy. Ve zprávě se uvádějí i popisy ochranných nátěrů (zejména u technických zařízení budov), dále zvláštní požadavky na obsluhu a chod zařízení a vybavení objektů, popisy neobvyklých a nestandardních zařízení; odvolávky na použité technické normy a typové podklady (popř. typizační směrnice), popis výtvarného a barevného řešení interiéru i exteriéru (popis způsobů úpravy povrchů, obkladů, zvolených barevných odstínů apod.).
a) Technické zprávy
a) Technické zprávy
1.93 Seznam strojů a zařízení
1.92 Výkresy
Schéma a dispoziční výkresy se zpracovávají jako upřesnění výkresů úvodního projektu.
Schéma a dispoziční výkresy se zpracovávají jako upřesnění výkresů úvodního projektu.
Zpracovává se podle společných zásad a obsahuje dále způsob uzemnění, popis zařízení s uvedením parametrů, odvolávku na použité typové podklady.
1.91 Technická zpráva
1.91 Technická zpráva
1.9 Sdělovací ústředny a vnitřní sdělovací rozvody
Obsahuje též soupis kabelů a vodičů (tabulky s uvedením druhů, průřezů, délek, napětí a cílového označení ve shodě s výkresy).
1.83 Seznam strojů a zařízení
1.83 Seznam strojů a zařízení
- výkresy uzemňovací soustavy obsahující návrh uzemňovací sítě, s uvedením počtu uzemňovacích jímek a zemničů a jejich provedení.
- podrobné instalační schéma (půdorys), světelné a motorové instalace se svítidly, zásuvkami, vypínači; motory a rozváděče; ochranné propojení a uzemnění částí podle ČSN a označení druhu a průřezů kabelů a vodičů;
1.82 Výkresy
- jednopólové, popřípadě vícepólové schéma základní, s označením typu a druhu zařízení, vystihující způsob napájení, zajištění, měření a ochran, členěné podle jednotlivých rozváděčů nebo zařízení; pomocné obvody (např. ovládací, blokové) mohou být vyjádřeny pouze v řádkovém schématu;
- výkresy tras rozvodů s udáním rozměrů profilů kanálů, lávek apod., se souhrnným vyjádřením uložených kabelů a vodičů v trasách, v souladu se soupisem kabelů a vodičů;
- schéma (např. řádkové) vystihující způsob řízení obsluhy, řešení vazby, blokování a dalších speciálních požadavků, s vyznačením umístění přístrojů různých zařízení;
- jednopólové schéma vyjadřující elektrický rozvod v řešeném objektu; obsahuje vstupní stanici, hlavní a přidružené rozváděče, napájení jednotlivých zařízení, spotřebičů a svítidel, s udáním proudových soustav a přenášených výkonů;
- podrobné instalační schéma (půdorys), světelné a motorové instalace se svítidly, zásuvkami, vypínači; motory a rozváděče; ochranné propojení a uzemnění částí podle ČSN a označení druhu a průřezů kabelů a vodičů;
1.82 Výkresy
- jednopólové, popřípadě vícepólové schéma základní, s označením typu a druhu zařízení, vystihující způsob napájení, zajištění, měření a ochran, členěné podle jednotlivých rozváděčů nebo zařízení; pomocné obvody (např. ovládací, blokové) mohou být vyjádřeny pouze v řádkovém schématu;
- výkresy tras rozvodů s udáním rozměrů profilů kanálů, lávek apod., se souhrnným vyjádřením uložených kabelů a vodičů v trasách, v souladu se soupisem kabelů a vodičů;
- schéma (např. řádkové) vystihující způsob řízení obsluhy, řešení vazby, blokování a dalších speciálních požadavků, s vyznačením umístění přístrojů různých zařízení;
- jednopólové schéma vyjadřující elektrický rozvod v řešeném objektu; obsahuje vstupní stanici, hlavní a přidružené rozváděče, napájení jednotlivých zařízení, spotřebičů a svítidel, s udáním proudových soustav a přenášených výkonů;
1.81 Technická zpráva
Zpracovává se podle společných zásad a obsahuje dále výsledky výpočtů, uzemnění, úbytky napětí, intenzity osvětlení, popřípadě zkratových proudů.
Zpracovává se podle společných zásad a obsahuje dále výsledky výpočtů, uzemnění, úbytky napětí, intenzity osvětlení, popřípadě zkratových proudů.
1.8 Vnitřní světelné a silnoproudé rozvody
1.73 Seznam strojů a zařízení
- funkční schéma zařízení s údaji nutnými pro vyregulování systému;
- dispozice vzduchotechnického zařízení; řeší konečné rozmístění a polohu strojů, konstrukcí, panelů, rozváděčů, obsluhovacích plošin, úplného potrubí, kanálů a všech tras ostatních vedení atd.; zpracovává se jako dispozice strojů a zařízení podle části B.
1.72 Výkresy
- dispozice vzduchotechnického zařízení; řeší konečné rozmístění a polohu strojů, konstrukcí, panelů, rozváděčů, obsluhovacích plošin, úplného potrubí, kanálů a všech tras ostatních vedení atd.; zpracovává se jako dispozice strojů a zařízení podle části B.
1.72 Výkresy
1.71 Technická zpráva
Zpracovává se podle společných zásad.
Zpracovává se podle společných zásad.
1.7 Vzduchotechnická zařízení
1.63 Seznam zařízení
1.62 Výkresy
- schéma napojení jímačů na uzemňovací soustavu a propojení zemničů;
- dispoziční výkresy jímačů na střechách, popřípadě Faradayovy sítě, včetně detailů provedení svodů zemničů a propojení kovových konstrukcí objektů.
- schéma napojení jímačů na uzemňovací soustavu a propojení zemničů;
- dispoziční výkresy jímačů na střechách, popřípadě Faradayovy sítě, včetně detailů provedení svodů zemničů a propojení kovových konstrukcí objektů.
Zpracovává se podle společných zásad a obsahuje dále zdůvodnění typů a rozmístění jímací soustavy, napojení na uzemňovací soustavu, propojení zemničů včetně popisu volených materiálů.
1.61 Technická zpráva
1.61 Technická zpráva
1.6 Hromosvody
1.53 Seznam strojů a zařízení
- dispozice a schémata kotelny a strojovny se zpracovávají obdobně podle části B;
1.52 Výkresy
- výkresy podlaží s označením svislých potrubí, popř. i ležatých rozvodů, místností s udáním požadované teploty, s vyznačením typu a velikosti topných těles, popřípadě jejich armatur;
- schéma rozvodu a příslušné řezy.
1.52 Výkresy
- výkresy podlaží s označením svislých potrubí, popř. i ležatých rozvodů, místností s udáním požadované teploty, s vyznačením typu a velikosti topných těles, popřípadě jejich armatur;
- schéma rozvodu a příslušné řezy.
Zpracovává se podle společných zásad.
1.51 Technická zpráva
1.51 Technická zpráva
1.5 Vytápění
1.43 Seznam strojů a zařízení
- situace s vyznačením přípojek a jejich připojení na zdroje, s dimenzemi, výškovými údaji a s vyznačením spádu;
- výkresy ležatého potrubí s vyznačením spádu, tvarovek a dimenzí a s potřebnými podélnými řezy.
1.42 Výkresy (v měřítku stavebních výkresů)
- schéma rozvodu s potřebnými řezy;
- výkresy podlaží se zařizovacími předměty, s určením typů a rozměrů, označením stoupacího potrubí a odbočkových vedení s dimenzemi; jsou-li v podlaží umístěny stroje a zařízení netechnologické povahy, též jejich dispozice;
- výkresy ležatého potrubí s vyznačením spádu, tvarovek a dimenzí a s potřebnými podélnými řezy.
1.42 Výkresy (v měřítku stavebních výkresů)
- schéma rozvodu s potřebnými řezy;
- výkresy podlaží se zařizovacími předměty, s určením typů a rozměrů, označením stoupacího potrubí a odbočkových vedení s dimenzemi; jsou-li v podlaží umístěny stroje a zařízení netechnologické povahy, též jejich dispozice;
Zpracovává se podle společných zásad.
1.41 Technická zpráva
1.41 Technická zpráva
1.4 Zdravotně technická instalace, vnitřní plynovod a požární vodovod
1.34 Výkaz materiálu podle jednotlivých průřezů; přípojný materiál - u kovových konstrukcí včetně styčníkových plechů a přípojových úhelníků - se uvádí souhrnně v m, popř. m2.
1.33 Výkresy
- přehledné výkresy v měřítku zpravidla 1 : 100, 1 : 30, popř. 1 : 200 nebo 1 : 20, pomocí pohledů, řezů a půdorysů se určí skladba a funkce konstrukce, dále vazba na ostatní části stavby a na technologická zařízení. Výkresy se kreslí v takové podrobnosti, aby bylo možno určit prvky (dílce) a označit jednotlivé průřezy konstrukce;
- výkresy kotvení v měřítku zpravidla 1 : 50, 1 : 20 (1 : 15); pomocí půdorysů a detailů se určí poloha uložení a druh kotvení konstrukce. Součástí těchto výkresů jsou údaje o zatížení základů a schéma zatížení.
- přehledné výkresy v měřítku zpravidla 1 : 100, 1 : 30, popř. 1 : 200 nebo 1 : 20, pomocí pohledů, řezů a půdorysů se určí skladba a funkce konstrukce, dále vazba na ostatní části stavby a na technologická zařízení. Výkresy se kreslí v takové podrobnosti, aby bylo možno určit prvky (dílce) a označit jednotlivé průřezy konstrukce;
- výkresy kotvení v měřítku zpravidla 1 : 50, 1 : 20 (1 : 15); pomocí půdorysů a detailů se určí poloha uložení a druh kotvení konstrukce. Součástí těchto výkresů jsou údaje o zatížení základů a schéma zatížení.
1.2 Betonové konstrukce
1.32 Podrobný statický výpočet (obdobný jako u 1.22).
1.25 Doplňující výkresy a údaje pro prefabrikované konstrukce (s výjimkou konstrukcí podle typových podkladů) s vyznačením podrobností styků jednotlivých prvků, s uvedením technologie svařování a zálivek a s údaji o spojovacím materiálu.
1.23 Výkresy výztuže a tvarů (kromě typizovaných prvků) v měřítku 1 : 50 nebo 1 : 25, ve složitějších případech v měřítku 1 :10 - 1 : 5; součástí každého výkresu výztuže je výkaz výztuže s označením druhů a profilů oceli.
- svislé konstrukce nosné i nenosné,
- základy včetně prostupů, drážek a kanálů souvisících se základy šachty, základy pod stroje, s návazností na upravený terén apod.,
- situační výkres objektu; zakresluje se do mapového podkladu s určením stavební čáry, s vyznačením pevného výškového bodu a souřadnicového systému stavby a s napojením na související inženýrské objekty (komunikace, vnější sítě apod.);
- stavební úpravy, jako např. drážky, prostupy, výklenky, obezdívání, plentování, kanálky v podlahách, základy pro stroje a zařízení.
Poznámka: Jednotlivými půdorysy a řezy musí být jednoznačně určeny tvary, druhy a objemy konstrukcí, dále objemy, popř. rozměry prostorů (místností); jednotlivými pohledy na důležitá průčelí se zobrazí jejich řešení zachycující prostorové a výtvarné vztahy navrhovaných objektů k prostředí. Podle potřeby se vypracuje i barevné řešení.
1.12 Výkresy (podle povahy, velikosti a složitosti)
- zpravidla v měřítku 1 : 100 nebo 1 : 50,
výkresy (půdorysy, řezy, průčelí) v měřítku 1 : 50 nebo 1 : 100, dále výkresy podrobností v měřítku 1 : 20 (1 : 25) až 2 : 1, kterými se zobrazí a označí:
- úpravy povrchů, komínové a ventilační průduchy, schodiště, rampy, strojní konstrukce včetně podlah, nosné střešní konstrukce a střešní pláště včetně světlíků, oplechování, větracího systému, dilatací, řešení sklonů apod.,
- výkopy s uvedením figur, geologických vrstev, hladin podzemní vody, návaznosti na původní a upravený terén, odvodnění výkopu,
- terén (dosavadní a upravený) navazující na stavební objekt,
- otvory včetně výplní otvorů (okna, dveře, vrata, výkladce),
- základy včetně prostupů, drážek a kanálů souvisících se základy šachty, základy pod stroje, s návazností na upravený terén apod.,
- situační výkres objektu; zakresluje se do mapového podkladu s určením stavební čáry, s vyznačením pevného výškového bodu a souřadnicového systému stavby a s napojením na související inženýrské objekty (komunikace, vnější sítě apod.);
- stavební úpravy, jako např. drážky, prostupy, výklenky, obezdívání, plentování, kanálky v podlahách, základy pro stroje a zařízení.
Poznámka: Jednotlivými půdorysy a řezy musí být jednoznačně určeny tvary, druhy a objemy konstrukcí, dále objemy, popř. rozměry prostorů (místností); jednotlivými pohledy na důležitá průčelí se zobrazí jejich řešení zachycující prostorové a výtvarné vztahy navrhovaných objektů k prostředí. Podle potřeby se vypracuje i barevné řešení.
1.12 Výkresy (podle povahy, velikosti a složitosti)
- zpravidla v měřítku 1 : 100 nebo 1 : 50,
výkresy (půdorysy, řezy, průčelí) v měřítku 1 : 50 nebo 1 : 100, dále výkresy podrobností v měřítku 1 : 20 (1 : 25) až 2 : 1, kterými se zobrazí a označí:
- úpravy povrchů, komínové a ventilační průduchy, schodiště, rampy, strojní konstrukce včetně podlah, nosné střešní konstrukce a střešní pláště včetně světlíků, oplechování, větracího systému, dilatací, řešení sklonů apod.,
- výkopy s uvedením figur, geologických vrstev, hladin podzemní vody, návaznosti na původní a upravený terén, odvodnění výkopu,
- terén (dosavadní a upravený) navazující na stavební objekt,
- otvory včetně výplní otvorů (okna, dveře, vrata, výkladce),
1.13 Výpisy a seznamy, zejména výpisy truhlářských výrobků (oken, dveří, vrat apod.), zámečnických výrobků (okna, vrata, výkladce, žebříky, zábradlí apod.), klempířských výrobků (střešních žlabů, odpadů apod.), dále výpisy betonových a jiných prefabrikátů, seznamy podrobností, seznamy stavebních úprav apod. (mohou být též součástí výkresů).
1.24 Výkres skladby prefabrikovaných konstrukcí
Zpravidla v měřítku 1 : 50 nebo 1 : 100 s charakteristickými řezy a s označením dutin, které budou použity pro instalace; podle potřeby s vyznačením bytových jader dodávaných vcelku.
Zpravidla v měřítku 1 : 50 nebo 1 : 100 s charakteristickými řezy a s označením dutin, které budou použity pro instalace; podle potřeby s vyznačením bytových jader dodávaných vcelku.
1. Pozemní objekty
Zpracovává se podle společných zásad.
1.11 Technická zpráva
1.11 Technická zpráva
1.31 Technická zpráva
Zpracovává se podle společných zásad.
Zpracovává se podle společných zásad.
1.3 Konstrukce kovové, dřevěné a jiné
B. Prováděcí projekt provozního souboru
Poznámka:
1.22 Výkresy
- schéma měřicích míst, dálkového ovládání a regulace; u složitých výrobních zařízení může schéma regulačních obvodů tvořit samostatnou část;
- liniová schémata (proudová, postupová) výrobního zařízení se zakreslením čidel a přístrojů normalizovanými značkami a s označením čísel položek seznamu strojů a zařízení;
Schémata jednotlivých obvodů (elektrických, neelektrických, kombinovaných) lze účelně slučovat.
- detaily styčných nebo upevňovacích bodů mezi měřicím a regulačním zařízením, strojním zařízením a stavební konstrukcí, např. upevnění rozváděčů, výkresy průchozích otvorů, čidel, odběrů, jímek, ukončení ovládaných orgánů, s příslušnými připojovacími rozměry.
- dispozice strojů a zařízení doplněná umístěním odběrů, čidel regulačních orgánů, přístrojů kromě rozváděčů a rozváděčů s označením čísel položek seznamu strojů a zařízení, hlavních tras měřicích a regulačních obvodů s místy vyústění rozvodu vzduchu, vody, vývodu elektrické energie apod.;
- schémata kombinovaných obvodů (např. elektropneumatická); kreslí se jako jedno společné schéma;
- schémata neelektrických obvodů; vystihují zapojení jednotlivých prvků měření, signalizace, regulace a dálkového ovládání uvnitř i vně rozváděčů s uvedením napájecích připojení na rozvody neelektrických energetických zdrojů (chladicí voda, tlakový vzduch, inertní plyn, olej, topná pára atd.) a příslušných odpadů, pokud nejsou již vyjádřena v liniových (proudových) schématech, resp. principiálních schématech nebo doplňujícím textem v technické zprávě;
- schémata elektrických obvodů; vystihují zapojení jednotlivých prvků měření, signalizace, regulace a dálkového ovládání uvnitř a vně rozváděčů, s uvedením druhu vodičů a s vyznačením napájecích připojení;
- principiální schéma samostatných obvodů s označením čísel položek seznamu strojů a zařízení (jen u speciálních případů);
- výkresy přístrojových skříněk, desek, rozváděčů (panelů); obsahují vnější rozměry, zvláštní požadavky (např. výřezy pro speciální přístroje), čísla položek seznamu strojů a zařízení, popřípadě též typy a rozsahy;
1.22 Výkresy
- schéma měřicích míst, dálkového ovládání a regulace; u složitých výrobních zařízení může schéma regulačních obvodů tvořit samostatnou část;
- liniová schémata (proudová, postupová) výrobního zařízení se zakreslením čidel a přístrojů normalizovanými značkami a s označením čísel položek seznamu strojů a zařízení;
Schémata jednotlivých obvodů (elektrických, neelektrických, kombinovaných) lze účelně slučovat.
- detaily styčných nebo upevňovacích bodů mezi měřicím a regulačním zařízením, strojním zařízením a stavební konstrukcí, např. upevnění rozváděčů, výkresy průchozích otvorů, čidel, odběrů, jímek, ukončení ovládaných orgánů, s příslušnými připojovacími rozměry.
- dispozice strojů a zařízení doplněná umístěním odběrů, čidel regulačních orgánů, přístrojů kromě rozváděčů a rozváděčů s označením čísel položek seznamu strojů a zařízení, hlavních tras měřicích a regulačních obvodů s místy vyústění rozvodu vzduchu, vody, vývodu elektrické energie apod.;
- schémata kombinovaných obvodů (např. elektropneumatická); kreslí se jako jedno společné schéma;
- schémata neelektrických obvodů; vystihují zapojení jednotlivých prvků měření, signalizace, regulace a dálkového ovládání uvnitř i vně rozváděčů s uvedením napájecích připojení na rozvody neelektrických energetických zdrojů (chladicí voda, tlakový vzduch, inertní plyn, olej, topná pára atd.) a příslušných odpadů, pokud nejsou již vyjádřena v liniových (proudových) schématech, resp. principiálních schématech nebo doplňujícím textem v technické zprávě;
- schémata elektrických obvodů; vystihují zapojení jednotlivých prvků měření, signalizace, regulace a dálkového ovládání uvnitř a vně rozváděčů, s uvedením druhu vodičů a s vyznačením napájecích připojení;
- principiální schéma samostatných obvodů s označením čísel položek seznamu strojů a zařízení (jen u speciálních případů);
- výkresy přístrojových skříněk, desek, rozváděčů (panelů); obsahují vnější rozměry, zvláštní požadavky (např. výřezy pro speciální přístroje), čísla položek seznamu strojů a zařízení, popřípadě též typy a rozsahy;
1.23 Seznam strojů a zařízení (včetně montáže)
Obsahuje specifikaci všech měřicích, signalizačních, ovládacích a regulačních přístrojů a jejich příslušenství, rozdělených podle jednotlivých obvodů a specifikace rozváděčů, desek, skříněk; souhrnný soupis impulsních a spojovacích trubek podle druhů a velikostí; u každé položky je uvedeno číslo položky, název a charakteristické údaje (shodně s objednávkou); u přístrojů, kde je to nutné (např. clona, regulační ventil) protokol o výpočtu; údaje o umístění vzhledem k výrobnímu zařízení; odvolávka na zajištění úpravy výrobního zařízení pro montáž čidla nebo regulačního přístroje, s případným uvedením čísel výkresů; přístroje z dovozu se uvádějí odděleně.
Obsahuje specifikaci všech měřicích, signalizačních, ovládacích a regulačních přístrojů a jejich příslušenství, rozdělených podle jednotlivých obvodů a specifikace rozváděčů, desek, skříněk; souhrnný soupis impulsních a spojovacích trubek podle druhů a velikostí; u každé položky je uvedeno číslo položky, název a charakteristické údaje (shodně s objednávkou); u přístrojů, kde je to nutné (např. clona, regulační ventil) protokol o výpočtu; údaje o umístění vzhledem k výrobnímu zařízení; odvolávka na zajištění úpravy výrobního zařízení pro montáž čidla nebo regulačního přístroje, s případným uvedením čísel výkresů; přístroje z dovozu se uvádějí odděleně.
1.3 Provozní rozvod silnoproudu
- zvláštní požadavky pro obsluhu a chod zařízení za všech provozních stavů a popis řešení blokování, ovládání, měření a signalizace.
- údaje, kde začíná a končí rozvod podle použitého členění;
Zpracovává se podle společných zásad a dále obsahuje:
1.31 Technická zpráva
- výsledky výpočtů zkratových proudů, uzemnění, úbytku na napětí a kompenzace účiníku;
- údaje, kde začíná a končí rozvod podle použitého členění;
Zpracovává se podle společných zásad a dále obsahuje:
1.31 Technická zpráva
- výsledky výpočtů zkratových proudů, uzemnění, úbytku na napětí a kompenzace účiníku;
- jednopólové schéma vyjadřující elektrický rozvod v řešeném objektu; obsahuje vstupní stanici, hlavní a podružné rozváděče; napájení jednotlivých zařízení, strojů nebo spotřebičů s udáním proudových soustav i přenášených výkonů a zkratových poměrů;
- dispozice strojů a zařízení se zakreslením rozvodu silnoproudu;
- schéma rozvodů vystihující zapojení jednotlivých zařízení s označením druhu a průřezů kabelů a vodičů, vypracované s přihlédnutím k vnitřnímu zapojení spojových zařízení (schéma rozvodu může být nahrazeno vhodně upraveným soupisem kabelů a vodičů v technické zprávě);
- schéma (např. řádkové) a popis vystihující způsob zařízení, obsluhy, řešení vazby, blokování a dalších speciálních požadavků s vyznačením přístrojů v různých zařízeních;
- výkresy tras kabelových a pásových rozvodů s udáním rozměrů profilů kanálů, lávek apod.; se souhrnným vyjádřením uložených kabelů a vodičů v trasách v souladu se soupisem kabelů a vodičů;
- výkresy uzemňovací sítě s uvedením počtu uzemňovacích jímek a zemničů a jejich provedení.
- jednopólové, popřípadě vícepólové základní schéma s označením typu a druhu zařízení, vystihující způsob napájení, zajištění, měření a ochran, členěné podle jednotlivých rozváděčů nebo zařízení; pomocné obvody (např. ovládací, blokové) mohou být vyjádřeny pouze v řádkovém schématu (v takovém případě se jednopólové, popřípadě vícepólové schéma u složitých zařízení doplňuje příslušně označenými odcházejícími vedeními pomocných obvodů);
1.32 Výkresy
- dispozice strojů a zařízení se zakreslením rozvodu silnoproudu;
- schéma rozvodů vystihující zapojení jednotlivých zařízení s označením druhu a průřezů kabelů a vodičů, vypracované s přihlédnutím k vnitřnímu zapojení spojových zařízení (schéma rozvodu může být nahrazeno vhodně upraveným soupisem kabelů a vodičů v technické zprávě);
- schéma (např. řádkové) a popis vystihující způsob zařízení, obsluhy, řešení vazby, blokování a dalších speciálních požadavků s vyznačením přístrojů v různých zařízeních;
- výkresy tras kabelových a pásových rozvodů s udáním rozměrů profilů kanálů, lávek apod.; se souhrnným vyjádřením uložených kabelů a vodičů v trasách v souladu se soupisem kabelů a vodičů;
- výkresy uzemňovací sítě s uvedením počtu uzemňovacích jímek a zemničů a jejich provedení.
- jednopólové, popřípadě vícepólové základní schéma s označením typu a druhu zařízení, vystihující způsob napájení, zajištění, měření a ochran, členěné podle jednotlivých rozváděčů nebo zařízení; pomocné obvody (např. ovládací, blokové) mohou být vyjádřeny pouze v řádkovém schématu (v takovém případě se jednopólové, popřípadě vícepólové schéma u složitých zařízení doplňuje příslušně označenými odcházejícími vedeními pomocných obvodů);
1.32 Výkresy
- soupis spotřebičů, silových kabelů a vodičů (tabulky s uvedením druhu, průřezů, délek, napětí a cílového označení ve shodě s výkresy); kabely pro dozor se uvádějí souhrnně.
- jednotlivé položky dodávek, tj. rozváděče, skříňky, případně transformátory atd., s údaji obdobnými (pořadové číslo, číslo položky na výkresech atd.) jako v části B-1.13;
Obsahuje specifikaci v tomto uspořádání:
1.33 Seznam strojů a zařízení
- jednotlivé položky dodávek, tj. rozváděče, skříňky, případně transformátory atd., s údaji obdobnými (pořadové číslo, číslo položky na výkresech atd.) jako v části B-1.13;
Obsahuje specifikaci v tomto uspořádání:
1.33 Seznam strojů a zařízení
1.4 Provozní potrubí
Zpracovává se podle společných zásad a dále obsahuje: popis provedení ochranných nátěrů s určením druhu konečných barev, popřípadě značek pro jednotlivá média.
1.41 Technická zpráva
1.41 Technická zpráva
- jiná schémata podle potřeby (odvodnění, otápění apod.);
1.42 Výkresy
- potrubní schéma, do něhož se zakreslují všechny stroje a zařízení obrysovými čarami nebo normalizovanými značkami podle jejich výškového uspořádání; potrubní propojení je úplné a obsahuje všechny potrubní větve technologické, energetické i pomocné, s vyznačením otápění a izolací; potrubí se označuje číslem větve, vnějším průměrem, tloušťkou stěny a druhem materiálu; dále jsou vyznačeny všechny armatury a měřicí a regulační přístroje normalizovanými značkami; ve schématu jsou vyznačeny styčné body potrubí s jinými provozními soubory;
- dispozice; obsahuje vyznačení potrubí včetně armatur, ohybů, spojů, návarků, kompenzačních členů, označení spádů atd. a je dispozičně okótována (potrubí, jehož vnější průměr bez izolace ve zvoleném měřítku je 2 mm a větší, kreslí se dvěma čarami, ostatní potrubí jednou čarou a s tvarovkami, armaturami a vyznačením spojů podle norem); pevné body a závěsy, ovlivňující stavební konstrukci, jsou jednoznačně určeny a zakótovány, ostatní závěsy se vyznačují podle druhu a počtu bez kótování; izolace potrubí se vyznačuje vždy v řezech, v pohledech se kreslí pouze na úsecích souvisejících s uzly, křižováním apod.
1.42 Výkresy
- potrubní schéma, do něhož se zakreslují všechny stroje a zařízení obrysovými čarami nebo normalizovanými značkami podle jejich výškového uspořádání; potrubní propojení je úplné a obsahuje všechny potrubní větve technologické, energetické i pomocné, s vyznačením otápění a izolací; potrubí se označuje číslem větve, vnějším průměrem, tloušťkou stěny a druhem materiálu; dále jsou vyznačeny všechny armatury a měřicí a regulační přístroje normalizovanými značkami; ve schématu jsou vyznačeny styčné body potrubí s jinými provozními soubory;
- dispozice; obsahuje vyznačení potrubí včetně armatur, ohybů, spojů, návarků, kompenzačních členů, označení spádů atd. a je dispozičně okótována (potrubí, jehož vnější průměr bez izolace ve zvoleném měřítku je 2 mm a větší, kreslí se dvěma čarami, ostatní potrubí jednou čarou a s tvarovkami, armaturami a vyznačením spojů podle norem); pevné body a závěsy, ovlivňující stavební konstrukci, jsou jednoznačně určeny a zakótovány, ostatní závěsy se vyznačují podle druhu a počtu bez kótování; izolace potrubí se vyznačuje vždy v řezech, v pohledech se kreslí pouze na úsecích souvisejících s uzly, křižováním apod.
- potrubí, u něhož se uvádí úplný rozpis všech potrubních větví, členěný podle druhu materiálu, Jt a Js; u každé položky rozpisu se uvede začátek a konec větve, druh materiálu, dopravovaná látka, Jt, druh těsnění, délka, vnější průměr, tloušťka stěny; dále se uvádí veškeré příslušenství potrubní větve, jako ohyby, příruby, závěsy atd.; rozpis potrubí se uzavírá rekapitulací za celý provozní soubor podle materiálu a druhu potrubí;
- kovové konstrukce, které jsou součástí potrubí; uvádí se pořadové číslo, číslo položky na výkrese, název, popřípadě odkaz na výkres konstrukce, váha;
1.43 Seznam strojů a zařízení obsahuje
- izolace, u nichž se uvádějí podrobně jednotlivé druhy s údajem výměr;
- nátěry, u nichž se uvádí členění podle druhů s údajem výměr.
- armatury, u nichž se uvádí úplný rozpis armatur, rozdělený podle materiálu, druhu, Jt a Js s odvoláním na umístění armatur (potrubní větev, stroj, aparát); rozpis armatur se uzavírá rekapitulací za celý provozní soubor;
- kovové konstrukce, které jsou součástí potrubí; uvádí se pořadové číslo, číslo položky na výkrese, název, popřípadě odkaz na výkres konstrukce, váha;
1.43 Seznam strojů a zařízení obsahuje
- izolace, u nichž se uvádějí podrobně jednotlivé druhy s údajem výměr;
- nátěry, u nichž se uvádí členění podle druhů s údajem výměr.
- armatury, u nichž se uvádí úplný rozpis armatur, rozdělený podle materiálu, druhu, Jt a Js s odvoláním na umístění armatur (potrubní větev, stroj, aparát); rozpis armatur se uzavírá rekapitulací za celý provozní soubor;
1.5 Údržba základních prostředků
Dokumentace se zpracovává ve stejné skladbě jako v technologické části úvodního projektu, avšak s udáním konečných a podobných údajů.
Dokumentace se zpracovává ve stejné skladbě jako v technologické části úvodního projektu, avšak s udáním konečných a podobných údajů.
1. Společné zásady
Technická zpráva
Zpracovává se ve stejné skladbě a v nezbytném rozsahu jako technická zpráva úvodního projektu, s uvedením konečných údajů a se zdůvodněním případných odchylek. Každá technická zpráva obsahuje u dosud nevyráběných strojů a zařízení výsledek šetření o patentové a licenční nezávadnosti na podkladě prohlášení výrobce zařízení.
Technická zpráva
Zpracovává se ve stejné skladbě a v nezbytném rozsahu jako technická zpráva úvodního projektu, s uvedením konečných údajů a se zdůvodněním případných odchylek. Každá technická zpráva obsahuje u dosud nevyráběných strojů a zařízení výsledek šetření o patentové a licenční nezávadnosti na podkladě prohlášení výrobce zařízení.
1.11 Technická zpráva
Zpracovává se podle společných zásad a dále obsahuje popis provedení ochranných a protiúrazových nátěrů, popřípadě značek pro jednotlivá média nebo skupiny strojů a zařízení; určení druhů konečných barev (se zřetelem na řešení interiéru).
Zpracovává se podle společných zásad a dále obsahuje popis provedení ochranných a protiúrazových nátěrů, popřípadě značek pro jednotlivá média nebo skupiny strojů a zařízení; určení druhů konečných barev (se zřetelem na řešení interiéru).
- výkresy kovových konstrukcí, které jsou součástí výrobního zařízení; kreslí se obdobně jako výkresy příslušných konstrukcí uvedené v části A;
1.12 Výkresy
- dispozice strojů a zařízení (zpravidla v měřítku 1 : 100 nebo 1 : 50, potrubní uzly, ventilové skupiny, prostupy atd. se kreslí podle potřeby v měřítku větším); řeší konečné rozmístění a polohu stroje včetně strojů a zařízení pro manipulaci s materiálem (dopravníky, zdvihací stroje, vozíky, hydraulické dopravní zařízení), panelů, rozváděčů, obsluhových plošin, potrubí, všech kabelových tras, ostatních vedení; kreslí se v půdorysech a ve všech řezech nutných k vyznačení úplného vzájemného souladu a propojení v rámci technologické části. Zakótují se celkové vnitřní rozměry a výšková poloha podlaží, základy strojů a zařízení, prostupy a montážní otvory; okna, dveře, plošiny, schodiště atd. se kótují podle potřeby. Jednotlivé stroje jsou dispozičně zakótovány výškově a půdorysně vzhledem k hlavním nosným prvkům stavební konstrukce nebo k vnitřním stěnám;
- schémata podle specifických požadavků některých oborů (schéma manipulace s materiálem, dopravní schéma, tepelné schéma apod.).
1.12 Výkresy
- dispozice strojů a zařízení (zpravidla v měřítku 1 : 100 nebo 1 : 50, potrubní uzly, ventilové skupiny, prostupy atd. se kreslí podle potřeby v měřítku větším); řeší konečné rozmístění a polohu stroje včetně strojů a zařízení pro manipulaci s materiálem (dopravníky, zdvihací stroje, vozíky, hydraulické dopravní zařízení), panelů, rozváděčů, obsluhových plošin, potrubí, všech kabelových tras, ostatních vedení; kreslí se v půdorysech a ve všech řezech nutných k vyznačení úplného vzájemného souladu a propojení v rámci technologické části. Zakótují se celkové vnitřní rozměry a výšková poloha podlaží, základy strojů a zařízení, prostupy a montážní otvory; okna, dveře, plošiny, schodiště atd. se kótují podle potřeby. Jednotlivé stroje jsou dispozičně zakótovány výškově a půdorysně vzhledem k hlavním nosným prvkům stavební konstrukce nebo k vnitřním stěnám;
- schémata podle specifických požadavků některých oborů (schéma manipulace s materiálem, dopravní schéma, tepelné schéma apod.).
Obsahuje podrobnou specifikaci všech strojů a zařízení, včetně montáže, která je současně specifikací k odbytovému rozpočtu, v tomto uspořádání:
1.13 Seznam strojů a zařízení (včetně montáží)
- nátěry, které se uvádějí souhrnně pro celý provozní soubor a v členění podle druhu a s údajem výměr.
- izolace, které se uvádějí podrobně podle jednotlivých druhů zařízení (stroje); v popise jednotlivých položek se uvádí druh a výměra izolace; nakonec se zpracovává rekapitulace pro celý provozní soubor podle druhů izolací;
- kovové konstrukce, které jsou součástí technologického zařízení; uvádí se pořadové číslo, číslo položky na výkrese, název, popřípadě odkaz na výkres konstrukce, váha;
- stroje a zařízení z dovozu se uvádějí odděleně;
- stroje a zařízení se uvádějí v členění na základní jednotky; u každé položky se uvádí pořadové číslo, číslo položky na výkresech, název, charakteristika a parametry (odkazy na typové podklady, platné normy, popřípadě odkaz na číslo výkresu stroje nebo zařízení), počet jednotek, váha; provozně nevyzkoušené stroje musí být jako takové označeny;
1.13 Seznam strojů a zařízení (včetně montáží)
- nátěry, které se uvádějí souhrnně pro celý provozní soubor a v členění podle druhu a s údajem výměr.
- izolace, které se uvádějí podrobně podle jednotlivých druhů zařízení (stroje); v popise jednotlivých položek se uvádí druh a výměra izolace; nakonec se zpracovává rekapitulace pro celý provozní soubor podle druhů izolací;
- kovové konstrukce, které jsou součástí technologického zařízení; uvádí se pořadové číslo, číslo položky na výkrese, název, popřípadě odkaz na výkres konstrukce, váha;
- stroje a zařízení z dovozu se uvádějí odděleně;
- stroje a zařízení se uvádějí v členění na základní jednotky; u každé položky se uvádí pořadové číslo, číslo položky na výkresech, název, charakteristika a parametry (odkazy na typové podklady, platné normy, popřípadě odkaz na číslo výkresu stroje nebo zařízení), počet jednotek, váha; provozně nevyzkoušené stroje musí být jako takové označeny;
1.2 Měření, regulace, řízení a automatizace
1.21 Technická zpráva
Zpracovává se podle společných zásad.
Zpracovává se podle společných zásad.
VZORY TISKOPISŮ PRO SESTAVOVÁNÍ PROPOČTŮ A ROZPOČTŮ A VYSVĚTLIVKY K NIM
Vysvětlivky k tiskopisu č. 1
Vysvětlivky k tiskopisu č. 1
1. Skladba a forma tiskopisu je závazná a nesmí být měněna.
2. Tiskopis se vyplňuje:
b) při zpracování úvodního (jednostupňového) projektu jako souhrnný rozpočet (B),
a) při zpracování investičního záměru a projektového úkolu jako propočet (A),
c) při výkonu autorského dozoru podle § 68 odst. 3 písm. f) vyhlášky jako kontrolní sestavení rozpočtových nákladů (C).
3. Všechny rozpočtové náklady se v tiskopisu uvádějí v tisících Kčs zaokrouhleně na celé tisíce bez desetinných míst.
4. Přeškrtnutá okénka v tiskopisu se nevyplňují; do součtu jednotlivých sloupců (ř. 37, sl. c až h) se započítávají pouze částky uvedené v silně orámovaných okénkách.
5. Sloupce c, d, e obsahují náklady zahrnované do plánu investiční výstavby. Do sloupce c se uvádějí rozpočtové náklady stavební části, do sloupce d se uvádějí rozpočtové náklady technologické části (§ 34 vyhlášky). Platí, že c + d = e.
Vzor tiskopisu č. 1 k příloze č. 12
Vzor tiskopisu č. 1 k příloze č. 12
Vysvětlivky k tiskopisu č. 2
V souhrnném rozpočtu i v kontrolním sestavení musejí však již být rozpočtové náklady všech hlav rozčleněny v plném rozsahu.
Vzor tiskopisu č. 1 k příloze č. 12
Vysvětlivky k tiskopisu č. 2
V souhrnném rozpočtu i v kontrolním sestavení musejí však již být rozpočtové náklady všech hlav rozčleněny v plném rozsahu.
6. Sloupec f obsahuje náklady zahrnované do pořizovací ceny základních prostředků; proti součtu sloupce e je rozšířen o náklady na projektové a průzkumné práce (hl. I) a jiné investice (hl. IX). V hlavách II až VIII platí, že e = f.
8. Sloupec h obsahuje celkové náklady stavby. Proti součtu sloupce g zahrnuje navíc náklady na přípravu a zabezpečení výstavby financované z provozních (neinvestičních) prostředků (hl. XI). V hlavách I-X platí, že g = h.
7. Sloupec g obsahuje náklady financované z investičních prostředků; proti součtu sloupce f je rozšířen o náklady hrazené z investičních prostředků, avšak nezahrnované do pořizovací ceny základních prostředků (hl. X). V hlavách I-IX platí, že f = g.
Řádek 10, 11 - číslo stavby doplní investor po dohodě s financující pobočkou Státní banky československé,55) čísla registračních listů doplní po provedené registraci.
V propočtu (A) nemusí být údaj v ř. 17 sloupec c takto rozčleněn (§ 47 odst. 2 vyhlášky). Platí, že řádek 18+19=řádek 17.
Řádek 28 a 29 je vyhrazen pro jiné vedlejší náklady, jejichž druh a právní důvod může být nově stanoven.
Řádek 6 - charakter stavby se uvede buď jako nová stavba, nebo rekonstrukce.54)
Řádek 39 - uvádí údaje o generálním projektantovi, investorovi a o schvalujícím orgánu a o dni schválení; stanoví způsob podpisu statutárním zástupcem.
Řádek 36 - z nákladů uvedených v řádku 35 se samostatně uvádějí v řádku 36 sloupce h samostatnou položkou celkové náklady na inženýrskou činnost (dodavatelskou i přímou).
Řádek 33 - obsahuje náklady financované z investičních prostředků, avšak nezahrnované do pořizovací ceny základních prostředků. Platí, že g = h.
Řádek 22 až 29 - obsahuje všechny vedlejší rozpočtové náklady stavby. Jejich součet z řádku 22 je rozveden podle druhu v řádcích 23 až 29, a to v členění na část stavební (sl. c) a technologickou (sl. d) podle věcné příslušnosti k rozpočtovým nákladům provozních souborů a stavebních objektů.
Řádek 38 - uvádí jméno a podpis zpracovatele, název a sídlo organizace zpracovatele a datum vypracování.
Řádek 21 - náklady na umělecká díla, tvořící nedílnou součást staveb, se uvádějí jen ve sloupci c. Platí, že c = e = f = g = h.
- na montážní práce - základní rozpočtové náklady (ř. 15),
- na doplňkové rozpočtové náklady (ř. 19).57)
V propočtu (A) se vedlejší náklady určují zpravidla odhadem, popř. propočtem předpokládaných nákladů.
- na doplňkové rozpočtové náklady (ř. 16).56) V propočtu (A) nemusí být doplňkové náklady uváděny samostatně v řádku 16. Platí, že ř. 14+15+16= ř. 13.
Řádek 7, 8, 9 - údaje obsahující název a místo investora, nadřízeného a ústředního orgánu investora.
- na základní rozpočtové náklady včetně mimořádné cenové přirážky v komplexní bytové a občanské výstavbě (ř. 18),57)
Řádek 34 - z celkové částky nákladů uvedené v řádku 33 se v řádku 34 sloupce g samostatně uvádějí příspěvky jiným investorům.
Řádek 2, 3, 4, 5 - údaje charakterizující název a místo stavby se uvedou shodně se základními údaji přípravné nebo projektové dokumentace, uváděnými též v příslušném registračním listu.
Řádek 35 - obsahuje ve sloupci h veškeré rozpočtové náklady stavby financované z provozních (neinvestičních) prostředků.
Jsou-li součástí stavebních objektů stroje a zařízení vykázané ve sloupci c, uvedou se jejich základní rozpočtové náklady včetně nákladů na mimostaveništní dopravu a montáž v řádku 18, sloupec c a jejich doplňkové náklady v řádku 19, sloupec c.
Řádek 37 - obsahuje ve všech sloupcích (c až h) součet částek uvedených v silně orámovaných okénkách.
Řádek 32 - obsahuje náklady na jiné investice nezahrnované do plánu investiční výstavby, zahrnované však do pořizovací ceny základních prostředků. Platí, že f = g = h.
Řádek 12 - obsahuje náklady na projektové a průzkumné práce zahrnované do plánu projektových prací a financované z investičních prostředků.
Řádek 18, 19 - údaj v řádku 17, sloupci c se v souhrnném rozpočtu rozčlení
Řádek 30 - obsahuje ostatní rozpočtové náklady neuvedené v jiných hlavách; podle vztahu ke stavební nebo technologické části stavby se tyto náklady uvádějí ve sloupci c nebo d. Platí, že c + d = e = f = g = h.
To neplatí u bytových stavebních objektů v komplexní bytové výstavbě (§ 34 odst. 3 vyhlášky), jejichž náklady se uvádějí ve sloupci c. Platí, že c = e = f = g = h.
Jsou-li součástí provozních souborů stavební práce vykázané ve sloupci d, uvedou se základní rozpočtové náklady těchto prací v řádku 15, sloupec d a doplňkové rozpočtové náklady v řádku 16, sloupec d.
Řádek 31 - obsahuje rezervu, rozdělenou na část stavební (sl. c) a technologickou (sl. d). Platí, že c + d = e = f = g = h.
Řádek 17 - obsahuje součet rozpočtových nákladů všech stavebních objektů. Zásadně se vyplňuje údaj jen ve sloupci c); jsou-li součástí, popř. příslušenstvím stavebních objektů i stroje a strojní zařízení, uvedou se rovněž ve sloupci c. Platí, že c = e = f = g = h.
Řádek 20 - náklady na stroje, zařízení, nářadí a inventář investiční povahy, které nejsou součástí nákladů provozních souborů nebo stavebních objektů, se v tomto řádku uvádějí pouze ve sloupci d. Platí, že d = e = f = g = h.
Řádek 1 - nehodící se názvy se škrtnou. Změněné, nově zpracované rozpočty (propočty) se označují pořadovým číslem změny.
Řádek 40 - uvádí potřebu dovozu v rozdělení na dovozy ze ZST a KS ve fco cenách čs. hranice.
Platí, že součet řádků 23 až 29 se vždy rovná řádku 22; v řádku 22, že sloupec c + d = e = f = g = h.
9. Jednotlivé řádky tiskopisu se vyplňují takto:
Řádek 14, 15, 16 - údaj uvedený v řádku 13, sloupci d se v souhrnném rozpočtu rozčlení
- na dodávky rozpočtované v samostatných specifikacích vč. mimostaveništní dopravy (ř. 14),56)
Řádek 13 - obsahuje součet rozpočtových nákladů všech provozních souborů stavby a zásadně se vyplňuje pouze ve sloupci d; jsou-li součástí provozních souborů stavební práce, netvořící samostatný stavební objekt, uvedou se jejich náklady ve sloupci d. Platí, že d = e = f = g = h.
V propočtu (A) nemusí být údaj v ř. 17 sloupec c takto rozčleněn (§ 47 odst. 2 vyhlášky). Platí, že řádek 18+19=řádek 17.
Řádek 28 a 29 je vyhrazen pro jiné vedlejší náklady, jejichž druh a právní důvod může být nově stanoven.
Řádek 6 - charakter stavby se uvede buď jako nová stavba, nebo rekonstrukce.54)
Řádek 39 - uvádí údaje o generálním projektantovi, investorovi a o schvalujícím orgánu a o dni schválení; stanoví způsob podpisu statutárním zástupcem.
Řádek 36 - z nákladů uvedených v řádku 35 se samostatně uvádějí v řádku 36 sloupce h samostatnou položkou celkové náklady na inženýrskou činnost (dodavatelskou i přímou).
Řádek 33 - obsahuje náklady financované z investičních prostředků, avšak nezahrnované do pořizovací ceny základních prostředků. Platí, že g = h.
Řádek 22 až 29 - obsahuje všechny vedlejší rozpočtové náklady stavby. Jejich součet z řádku 22 je rozveden podle druhu v řádcích 23 až 29, a to v členění na část stavební (sl. c) a technologickou (sl. d) podle věcné příslušnosti k rozpočtovým nákladům provozních souborů a stavebních objektů.
Řádek 38 - uvádí jméno a podpis zpracovatele, název a sídlo organizace zpracovatele a datum vypracování.
Řádek 21 - náklady na umělecká díla, tvořící nedílnou součást staveb, se uvádějí jen ve sloupci c. Platí, že c = e = f = g = h.
- na montážní práce - základní rozpočtové náklady (ř. 15),
- na doplňkové rozpočtové náklady (ř. 19).57)
V propočtu (A) se vedlejší náklady určují zpravidla odhadem, popř. propočtem předpokládaných nákladů.
- na doplňkové rozpočtové náklady (ř. 16).56) V propočtu (A) nemusí být doplňkové náklady uváděny samostatně v řádku 16. Platí, že ř. 14+15+16= ř. 13.
Řádek 7, 8, 9 - údaje obsahující název a místo investora, nadřízeného a ústředního orgánu investora.
- na základní rozpočtové náklady včetně mimořádné cenové přirážky v komplexní bytové a občanské výstavbě (ř. 18),57)
Řádek 34 - z celkové částky nákladů uvedené v řádku 33 se v řádku 34 sloupce g samostatně uvádějí příspěvky jiným investorům.
Řádek 2, 3, 4, 5 - údaje charakterizující název a místo stavby se uvedou shodně se základními údaji přípravné nebo projektové dokumentace, uváděnými též v příslušném registračním listu.
Řádek 35 - obsahuje ve sloupci h veškeré rozpočtové náklady stavby financované z provozních (neinvestičních) prostředků.
Jsou-li součástí stavebních objektů stroje a zařízení vykázané ve sloupci c, uvedou se jejich základní rozpočtové náklady včetně nákladů na mimostaveništní dopravu a montáž v řádku 18, sloupec c a jejich doplňkové náklady v řádku 19, sloupec c.
Řádek 37 - obsahuje ve všech sloupcích (c až h) součet částek uvedených v silně orámovaných okénkách.
Řádek 32 - obsahuje náklady na jiné investice nezahrnované do plánu investiční výstavby, zahrnované však do pořizovací ceny základních prostředků. Platí, že f = g = h.
Řádek 12 - obsahuje náklady na projektové a průzkumné práce zahrnované do plánu projektových prací a financované z investičních prostředků.
Řádek 18, 19 - údaj v řádku 17, sloupci c se v souhrnném rozpočtu rozčlení
Řádek 30 - obsahuje ostatní rozpočtové náklady neuvedené v jiných hlavách; podle vztahu ke stavební nebo technologické části stavby se tyto náklady uvádějí ve sloupci c nebo d. Platí, že c + d = e = f = g = h.
To neplatí u bytových stavebních objektů v komplexní bytové výstavbě (§ 34 odst. 3 vyhlášky), jejichž náklady se uvádějí ve sloupci c. Platí, že c = e = f = g = h.
Jsou-li součástí provozních souborů stavební práce vykázané ve sloupci d, uvedou se základní rozpočtové náklady těchto prací v řádku 15, sloupec d a doplňkové rozpočtové náklady v řádku 16, sloupec d.
Řádek 31 - obsahuje rezervu, rozdělenou na část stavební (sl. c) a technologickou (sl. d). Platí, že c + d = e = f = g = h.
Řádek 17 - obsahuje součet rozpočtových nákladů všech stavebních objektů. Zásadně se vyplňuje údaj jen ve sloupci c); jsou-li součástí, popř. příslušenstvím stavebních objektů i stroje a strojní zařízení, uvedou se rovněž ve sloupci c. Platí, že c = e = f = g = h.
Řádek 20 - náklady na stroje, zařízení, nářadí a inventář investiční povahy, které nejsou součástí nákladů provozních souborů nebo stavebních objektů, se v tomto řádku uvádějí pouze ve sloupci d. Platí, že d = e = f = g = h.
Řádek 1 - nehodící se názvy se škrtnou. Změněné, nově zpracované rozpočty (propočty) se označují pořadovým číslem změny.
Řádek 40 - uvádí potřebu dovozu v rozdělení na dovozy ze ZST a KS ve fco cenách čs. hranice.
Platí, že součet řádků 23 až 29 se vždy rovná řádku 22; v řádku 22, že sloupec c + d = e = f = g = h.
9. Jednotlivé řádky tiskopisu se vyplňují takto:
Řádek 14, 15, 16 - údaj uvedený v řádku 13, sloupci d se v souhrnném rozpočtu rozčlení
- na dodávky rozpočtované v samostatných specifikacích vč. mimostaveništní dopravy (ř. 14),56)
Řádek 13 - obsahuje součet rozpočtových nákladů všech provozních souborů stavby a zásadně se vyplňuje pouze ve sloupci d; jsou-li součástí provozních souborů stavební práce, netvořící samostatný stavební objekt, uvedou se jejich náklady ve sloupci d. Platí, že d = e = f = g = h.
1. Skladba a forma tiskopisu je závazná a nesmí být měněna.
5. V záhlaví se uvede název a místo stavby shodně s názvem v tiskopisu č. 1.
4. Nehodící se názvy tiskopisu se škrtnou.
3. Podkladem pro sestavení rekapitulace nákladů jsou propočty, rozpočty a odbytové rozpočty provozních souborů, stavebních objektů, ostatních výrobků, výkonů a výdajů.
2. Tiskopis se vyplňuje u všech staveb, s výjimkou staveb komplexní bytové výstavby;
b) při zpracování úvodního (jednostupňového) projektu jako rekapitulace nákladů k souhrnnému rozpočtu (B);
a) při zpracování projektového úkolu jako rekapitulace k propočtu (A); nepoužívá se ho k sestavení propočtu v investičním záměru;
c) při výkonu autorského dozoru podle § 68 odst. 3 písm. f) vyhlášky jako rekapitulace nákladů ke kontrolnímu sestavení rozpočtových nákladů stavby (C).
3. Podkladem pro sestavení rekapitulace nákladů jsou propočty, rozpočty a odbytové rozpočty provozních souborů, stavebních objektů, ostatních výrobků, výkonů a výdajů.
4. Nehodící se názvy tiskopisu se škrtnou.
5. V záhlaví se uvede název a místo stavby shodně s názvem v tiskopisu č. 1.
6. Všechny náklady v rekapitulaci k propočtu, souhrnnému rozpočtu a kontrolnímu sestavení se uvádějí v tisících Kčs bez desetinných míst.
7. Rekapitulace nákladů se sestavuje jednak podle hlav, jednak podle provozních souborů a stavebních objektů.
8. Celkové náklady stavby jsou v rekapitulaci podle hlav (pol. č. 1 až 12) rozčleněny šachovnicovým způsobem (horizontálně i vertikálně) do jedenácti hlav, přičemž souhrnné údaje jednotlivých hlav musí souhlasit s údaji ve sloupci h tiskopisu č. 1.
SCHVALOVÁNÍ PŘÍPRAVNÉ A PROJEKTOVÉ DOKUMENTACE STAVEB A STÁTNÍ EXPERTIZA
2.143 Závaznými údaji podle předchozího článku jsou tyto údaje a ukazatele:
b) u výrobních staveb též:
bb) roční objem výkonů,
bc) hrubý zisk,
bd) náklady ve vztahu na cenovou úroveň budoucí výroby (návrhy cenových limitů výrobků, pro něž dosud nejsou stanoveny velkoobchodní ceny).
ba) roční objem výroby zboží,
a) u všech staveb:
aa) náklady stavby zahrnované do plánu investiční výstavby,
ab) projektovaná kapacita v měrných, popř. účelových jednotkách,
ac) počet pracovních sil, z toho přírůstek, v tom ze zdrojů krajského národního výboru,
ad) doba výstavby v měsících;
2.142 Schvalující orgán stanoví při schvalování a ve schvalovacím protokolu výslovně uvede údaje a ukazatele, jejichž změna vyžaduje
b) projednání odchylek při schvalování projektové dokumentace s orgánem, který schválil přípravnou dokumentaci.
a) nové schválení dokumentace na základě předchozího posouzení, popř. státní expertizy (závazné údaje) nebo
2.141 Ve schvalovacím protokolu se uvádějí identifikační údaje podle přílohy č. 1 [II/1. a) až c)].
2.14 Údaje obsažené ve schvalovacím protokolu. Závazné údaje
2.132 Schvalující orgán předá po jednom vyhotovení schvalovacího protokolu orgánu, který prováděl státní expertizu, orgánům, které vypracovaly k dokumentaci stanoviska pro účely státní expertizy a všem orgánům (organizacím), které se k dokumentaci vyjadřovaly; pro investora předá tolik vyhotovení schvalovacího protokolu, kolik vyhotovení schválené dokumentace se investorovi vrací.
2.131 Schvalovací protokol, jímž se schvaluje přípravná dokumentace, podepisuje vedoucí schvalujícího orgánu (organizace) nebo jím pověřený zástupce.
2.13 Schvalovací protokol
2.123 Před schválením přípravné dokumentace účelových staveb národních výborů a organizací jimi řízených nad 10 mil. Kčs nákladů stavby zahrnovaných do plánu investiční výstavby je schvalující orgán povinen vyžádat si stanovisko příslušného odvětvového orgánu. Nedojde-li ke sjednocení stanovisek odvětvového ústředního orgánu a schvalujícího orgánu, jehož stanovisko potvrdí krajský národní výbor, rozhodne příslušná vláda nebo orgán jí zmocněný.
2.121 Nesouhlasí-li ústřední orgán investora schvalující přípravnou dokumentaci stavby se závěry státní expertizy, projedná své námitky s orgánem, který provedl státní expertizu; nedojde-li ke sjednocení stanovisek, rozhodne o rozporu příslušná vláda.
2.12 Postup při schvalování přípravné dokumentace
2.111 Projektový úkol předkládaný ke schválení musí být doložen v souladu s § 64 odst. 4, 6 a 7 vyhlášky.
2.11 Předpoklady schvalování přípravné dokumentace staveb
1. Pojmy
6. Lhůty
5. Postup při předkládání dokumentace staveb a její náležitosti
3.42 Ustanovení čl. 3.2 a 3.3 se použijí podle obdoby.
3.41 Státní expertiza úvodního (jednostupňového) projektu se provádí jen výjimečně, pokud si ji příslušný orgán vyhradil.
1.4 Stanoviskem pro účely státní expertizy se rozumí zhodnocení souvislostí a důsledků stavby podle předchozího článku zpracované pro orgány provádějící státní expertizu orgánem, od něhož bylo vyžádáno (§ 65 vyhlášky), v oboru jeho působnosti a z hledisek uvedených v čl. 3.3.
3.32 V souladu s ustanovením předchozího odstavce zpracovávají orgány dále uvedené na vyžádání orgánu příslušného k provádění státní expertizy stanovisko k přípravné dokumentaci jím předložené zpravidla z těchto hledisek:
- možnosti realizace požadovaného dovozu strojů a zařízení a jeho krytí,
- požadavků na devizové prostředky, na dovoz surovin a materiálů pro provoz nových kapacit,
f) Státní banka československá, zejména z hlediska
- návratnosti vložených investičních prostředků.
- možnosti financování stavby investičním úvěrem podle požadavku investora,
- vlivu realizace stavby na stav a vývoj důchodové situace podniku, popřípadě oboru,
- požadavků na devizové prostředky, na dovoz surovin a materiálů pro provoz nových kapacit,
f) Státní banka československá, zejména z hlediska
- návratnosti vložených investičních prostředků.
- možnosti financování stavby investičním úvěrem podle požadavku investora,
- vlivu realizace stavby na stav a vývoj důchodové situace podniku, popřípadě oboru,
e) Federální cenový úřad (Český cenový úřad nebo Slovenský cenový úřad), zejména z hlediska posouzení nákladové a cenové úrovně budoucí produkce;
- plánu zahraničně obchodní činnosti;
- dovozu potřebných surovin,
d) federální ministerstvo zahraničního obchodu, zejména z hlediska
- požadavků na dovoz strojů a zařízení, potřebných k realizaci stavby,
- vývozu hotových výrobků,
- dovozu potřebných surovin,
d) federální ministerstvo zahraničního obchodu, zejména z hlediska
- požadavků na dovoz strojů a zařízení, potřebných k realizaci stavby,
- vývozu hotových výrobků,
- dodržení předpisů platných pro hospodaření se státními finančními prostředky,
- efektivnosti vynakládání finančních prostředků na výstavbu a provoz;
c) ministerstvo financí, zejména z hledisek
- finanční politiky státu (republiky),
- efektivnosti vynakládání finančních prostředků na výstavbu a provoz;
c) ministerstvo financí, zejména z hledisek
- finanční politiky státu (republiky),
- souladu se záměry státní technické politiky a licenční politiky,
b) federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj (ministerstvo výstavby a techniky České socialistické republiky a ministerstvo výstavby a techniky Slovenské socialistické republiky) zpracovává stanovisko, zejména z hlediska
- využití výsledků výzkumných a vývojových prací, progresivnosti navrhované techniky, technologie a výrobků a možnosti realizace provozních souborů, jejichž řešení je zajišťováno v plánu rozvoje vědy a techniky,
- úrovně a reálnosti zajištění technologického procesu výrobním zařízením,
- umístění stavby, uspořádání a funkce ploch s přihlédnutím k podmínkám stavění a provozu (užívání), ke koncepci osídlení, zdrojům pracovních sil a podmínkám životního prostředí,
- úrovně stavebního a architektonického řešení,
- komplexnosti výstavby se zřetelem na potřebu vyvolaných investic a jejich zajištění a na hospodárnost územně technického řešení,
- vazby na současnou výkonnost dosavadních dopravních cest, na mezinárodní síť, tranzity a dopravní dohody,
- propočtových (rozpočtových) nákladů,
- lhůt výstavby a jejich realizovatelnosti,
- souladu dokumentace s právními předpisy a metodickými opatřeními;
- zajištění (uplatněných) zájmů obrany a bezpečnosti státu,
- efektivnosti a mimoekonomických účinků stavby,
b) federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj (ministerstvo výstavby a techniky České socialistické republiky a ministerstvo výstavby a techniky Slovenské socialistické republiky) zpracovává stanovisko, zejména z hlediska
- využití výsledků výzkumných a vývojových prací, progresivnosti navrhované techniky, technologie a výrobků a možnosti realizace provozních souborů, jejichž řešení je zajišťováno v plánu rozvoje vědy a techniky,
- úrovně a reálnosti zajištění technologického procesu výrobním zařízením,
- umístění stavby, uspořádání a funkce ploch s přihlédnutím k podmínkám stavění a provozu (užívání), ke koncepci osídlení, zdrojům pracovních sil a podmínkám životního prostředí,
- úrovně stavebního a architektonického řešení,
- komplexnosti výstavby se zřetelem na potřebu vyvolaných investic a jejich zajištění a na hospodárnost územně technického řešení,
- vazby na současnou výkonnost dosavadních dopravních cest, na mezinárodní síť, tranzity a dopravní dohody,
- propočtových (rozpočtových) nákladů,
- lhůt výstavby a jejich realizovatelnosti,
- souladu dokumentace s právními předpisy a metodickými opatřeními;
- zajištění (uplatněných) zájmů obrany a bezpečnosti státu,
- efektivnosti a mimoekonomických účinků stavby,
- řešení meziodvětvových vztahů,
- rozvoje jednotlivých oblastí,
- účinku na řešení úkolů v oblasti mezinárodních vztahů a dělby práce, zabezpečování vnitřních vazeb,
- reálnosti uskutečnění stavby s ohledem na celostátní investiční politiku a bilance dodavatelských kapacit,
- nároků na palivoenergetickou bilanci,
- řešení strukturálních změn,
- oblastního umístění a bilance pracovních sil se zřetelem na zabezpečení provozu stavby,72)
a) Státní plánovací komise (Česká plánovací komise nebo Slovenská plánovací komise), zejména z hlediska
- hospodářskopolitické koncepce státu (republiky),
- souladu s úkoly dlouhodobých a střednědobých plánů rozvoje národního hospodářství, zvláště s úkoly státního plánu,
- efektivnosti stavby a jejího vlivu na efektivnost oboru a odvětví;
- rozvoje jednotlivých oblastí,
- účinku na řešení úkolů v oblasti mezinárodních vztahů a dělby práce, zabezpečování vnitřních vazeb,
- reálnosti uskutečnění stavby s ohledem na celostátní investiční politiku a bilance dodavatelských kapacit,
- nároků na palivoenergetickou bilanci,
- řešení strukturálních změn,
- oblastního umístění a bilance pracovních sil se zřetelem na zabezpečení provozu stavby,72)
a) Státní plánovací komise (Česká plánovací komise nebo Slovenská plánovací komise), zejména z hlediska
- hospodářskopolitické koncepce státu (republiky),
- souladu s úkoly dlouhodobých a střednědobých plánů rozvoje národního hospodářství, zvláště s úkoly státního plánu,
- efektivnosti stavby a jejího vlivu na efektivnost oboru a odvětví;
2.312 Rozsah předkládané projektové dokumentace, u které došlo ke změně podle čl. 2.311, popř. způsob jejího posouzení a způsob provedení státní expertizy stanoví podle povahy změny orgán příslušný provést její schválení, popř. státní expertizu.
2.311 Jestliže při zpracování projektové dokumentace nemohou být dodrženy závazné údaje přípravné dokumentace nebo při realizaci stavby závazné údaje projektové dokumentace, musí být jejich změna posouzena, popř. podrobena státní expertize a schválena - nestanoví-li zvláštní předpisy jinak71) - podle této přílohy stejným způsobem jako při státní expertize a schválení dokumentace, u níž ke změně dochází.
2.31 Postup při změnách závazných údajů projektové dokumentace
1.3 Státní expertizou se rozumí souborné zhodnocení národohospodářských, oblastních, meziodvětvových a jiných významných souvislostí a důsledků stavby ústředními orgány určenými v § 65 vyhlášky.
3.27 Postup ústředních orgánů investorů družstevních a společenských organizací je obdobný postupu ústředních orgánů investorů státní správy.
3.26 Protokol o státní expertize zašle orgán, který jej vypracoval, orgánu, který mu předložil dokumentaci, a orgánům, které k dokumentaci dávaly stanoviska.
3.25 Součástí protokolu o státní expertize je návrh na řešení neuzavřených a sporných otázek, jež je třeba vyřešit před schválením přípravné dokumentace, popř. při zpracování projektu.
3.24 Orgán provádějící státní expertizu shrne stanoviska orgánů, které je vypracovaly pro účely státní expertizy, a své stanovisko (rozdíly v názorech projedná a v dohodě s uvedenými orgány odstraní) a na tomto základě vypracuje protokol o státní expertize.
3.23 Federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj provádějící státní expertizu vyžaduje od ministerstva výstavby a techniky České socialistické republiky nebo ministerstva výstavby a techniky Slovenské socialistické republiky stanovisko především z hlediska územně technických podmínek.
2.222 Schvalující orgán potvrdí schválení projektové dokumentace též v souhrnném rozpočtu.
2.221 Ustanovení čl. 2.12 až 2.14 se použijí podle obdoby.
2.22 Postup při schvalování projektové dokumentace
5.213 Jestliže dokumentace předkládaná příslušným orgánům vypracovávajícím stanoviska pro účely státní expertizy nemá obsah odpovídající ustanovením článku 5.211, použije se ustanovení čl. 3.22.
5.212 Dokumentaci staveb podléhající státní expertize
c) federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj předkládá ústřední orgán investora se svým vyjádřením v osmi vyhotoveních.
b) ministerstva výstavby a techniky České socialistické republiky nebo ministerstva výstavby a techniky Slovenské socialistické republiky předkládá ústřední orgán investora se svým vyjádřením v devíti vyhotoveních,
a) ústředního orgánu investora předkládá orgán přímo nadřízený investorovi se svým vyjádřením v sedmi vyhotoveních,
2.211 Projektová dokumentace předkládaná ke schválení musí být doložena v souladu s § 64 odst. 4 a 8 vyhlášky.
2.21 Předpoklady schvalování projektové dokumentace staveb
1.2 Posuzování dokumentace je vyhodnocení celkové technickoekonomické úrovně stavby a jejích nejdůležitějších nároků, důsledků a účinků orgánem (organizací), který dokumentaci schvaluje. Posuzování dokumentace zároveň zahrnuje hodnocení správnosti, úplnosti a věcného obsahu dokumentace včetně hodnocení vyjádření vypracovaných k ní podle čl. 5 a vyhodnocení jejího souladu s předchozí dokumentací.
5.15 Orgán, příslušný provést schválení nebo státní expertizu dokumentace, může v jednotlivých případech v souladu s ustanovením čl. 5.22 omezit rozsah dokumentace, která mu má být k tomu účelu předložena.
2.144 Orgán schvalující dokumentaci může určit další údaje, které se schválí jako závazné.
ZÁVĚREČNÉ TECHNICKOEKONOMICKÉ VYHODNOCENÍ STAVBY
Část B
B. Sestavování ročních časových plánů a souhrnných zpráv
(5) Ústřední orgány investorů a krajské národní výbory (u staveb komplexní bytové výstavby) kontrolují dodržování termínů obsažených v ročních časových plánech a vypracovávají o výsledcích vyhodnocení staveb za uplynulý rok souhrnnou zprávu. Po jednom vyhotovení této zprávy předkládají federálnímu ministerstvu pro technický a investiční rozvoj nebo ministerstvu výstavby a techniky ČSR nebo ministerstvu výstavby a techniky SSR a Státní plánovací komisi nebo České plánovací komisi nebo Slovenské plánovací komisi nejpozději do konce prvního čtvrtletí následujícího roku. Rozsah souhrnných zpráv stanoví podle potřeby federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj.
(4) U ostatních staveb sestavují roční časové plány vyhodnocování staveb orgány nadřízené investorovi po projednání se Státní bankou československou ve stejném termínu jako v odstavci
(3) U staveb komplexní bytové výstavby sestavuje a předkládá roční časový plán vyhodnocování krajský národní výbor stejným způsobem.
(2) Ústřední orgán investora předkládá roční časový plán do konce běžného roku podle příslušnosti:
d) Státní bance československé - ústředí nebo hlavnímu ústavu pro ČSR v Praze nebo hlavnímu ústavu pro SSR v Bratislavě.
c) Výboru lidové kontroly ČSSR, Výboru lidové kontroly ČSR nebo výboru lidové kontroly SSR,
b) federálnímu ministerstvu pro technický a investiční rozvoj, ministerstvu výstavby a techniky ČSR nebo ministerstvu výstavby a techniky SSR,
a) Státní plánovací komisi, České plánovací komisi nebo Slovenské plánovací komisi,
(1) U staveb stanovených jako úkol státního plánu a u staveb centrálně posuzovaných sestaví ústřední orgán investora v dohodě s federálním ministerstvem pro technický a investiční rozvoj, nebo podle příslušnosti s ministerstvem výstavby a techniky ČSR nebo ministerstvem výstavby a techniky SSR vždy na příští rok časový plán vyhodnocování staveb. U centrálně posuzovaných staveb uvede také, u kterých staveb bude sám provádět vyhodnocovací řízení. Plán musí obsahovat také počty ostatních vyhodnocovaných staveb nad 2 mil. Kčs obsažených v plánech nadřízených orgánů investorů (odstavec 4) v členění podle VHJ.
Část A
A. Provádění závěrečného technickoekonomického vyhodnocení stavby
Díl1
I. Úvodní ustanovení
(3) Základní metodou vyhodnocení stavby je porovnání skutečných údajů a ukazatelů realizace a provozu stavby s údaji a ukazateli uvedenými v bodě II/1 a z hledisek uvedených v bodě II/3.
(2) Závěrečné technickoekonomické vyhodnocení stavby je též podkladem pro stanovení konečných závazků vůči Státní bance československé a státnímu rozpočtu a pro registraci dokončené stavby.74)
(1) Účelem závěrečného technickoekonomického vyhodnocení stavby je:
a) posoudit průběh přípravy a realizace výstavby,
b) shrnout poznatky a zkušenosti z přípravy a realizace výstavby pro zkvalitnění úrovně řízení investiční výstavby,
c) posoudit technickou, technologickou a technickoekonomickou úroveň realizované stavby,
d) rozhodnout o opatřeních k odstranění zjištěných nedostatků nebo ke zvýšení efektů realizované stavby, jestliže předpokládaných efektů nebylo dosaženo.
Díl4
IV. Další opatření
(2) Investor po obdržení protokolu o vyhodnocovacím řízení vypracuje registrační list stavby a odešle jej svému nadřízenému orgánu.79)
(1) U staveb uvedených v odstavci 6 předchozí části je ústřední orgán investora povinen ve vedení orgánu projednat výsledky závěrečného technickoekonomického vyhodnocení stavby obdobně jako čtvrtletní zprávu podle § 7 odst. 5 směrnic FMTIR č. 1/1971 o režimech staveb.
Díl3
III. Vyhodnocovací řízení
(2) Investor svolá ve stanoveném termínu vyhodnocovací řízení a současně rozešle zprávu účastníkům řízení a přizvaným orgánům.
(1) Investor předloží - nejde-li o případ upravený v odstavci 3 písm. d) - vypracovanou zprávu orgánu provádějícímu vyhodnocovací řízení, který v dohodě s investorem stanoví termín vyhodnocovacího řízení tak, aby mohlo být ukončeno včetně vypracování protokolu do dvou měsíců od předložení zprávy.
(6) U staveb stanovených jako úkol státního plánu je investor povinen přizvat k vyhodnocovacímu řízení kromě orgánů uvedených v předchozím bodě i další orgány uvedené v § 6 odst. 5 směrnic FMTIR č. 1/1971 o režimech staveb.
(7) Nejde-li o stavby uvedené v odstavcích 5 a 6, může orgán provádějící vyhodnocovací řízení stanovit, že vyhodnocovací řízení se provede na základě předložených písemných stanovisek účastníků vyhodnocovacího řízení.
(8) Orgán, který provádí vyhodnocovací řízení, po projednání a posouzení zprávy vypracované investorem a stanovisek účastníků řízení ke zprávě vypracuje protokol o vyhodnocovacím řízení, který musí obsahovat:
a) závěry celkového vyhodnocení stavby,
b) průběh a výsledek vyhodnocovacího řízení,
c) stanoviska jednotlivých účastníků řízení,
d) u staveb, na něž byla poskytnuta dotace ze státního rozpočtu (státního fondu), vyhodnocení dodržení podmínek, za nichž byla dotace poskytnuta, včetně stanoviska Státní banky československé,
e) rozhodnutí o opatřeních k odstranění zjištěných nedostatků, popřípadě návrhy na jejich provedení příslušným orgánům.
(9) Protokol o vyhodnocovacím řízení zašle orgán (organizace), který prováděl vyhodnocovací řízení, všem účastníkům řízení i orgánům uvedeným v odstavcích 5 a 6, které byly přizvány. Ústřední orgán investora obdrží protokol u všech staveb, na které byla poskytnuta dotace ze státního rozpočtu (státního fondu).
(5) U centrálně posuzovaných staveb je investor povinen přizvat k vyhodnocovacímu řízení podle příslušnosti zástupce federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj nebo ministerstva výstavby a techniky ČSR nebo ministerstva výstavby a techniky SSR, zástupce příslušného ústředního plánovacího orgánu a popřípadě zástupce ústředního orgánu investora, není-li orgánem provádějícím vyhodnocovací řízení.
(4) Účastníky vyhodnocovacího řízení jsou:
a) investor,
b) generální projektant,
c) uživatel (provozovatel) stavby, není-li jím investor,
d) Státní banka československá,
e) nadřízený orgán investora, není-li současně orgánem provádějícím vyhodnocovací řízení,
f) krajský národní výbor u staveb komplexní bytové výstavby včetně podmiňujících investic, není-li současně orgánem provádějícím vyhodnocovací řízení,
g) rozhodující dodavatelé stavební a technologické části stavby.
(3) Vyhodnocovací řízení provádí:
a) ústřední orgán investora u staveb, na něž se vztahují směrnice FMTIR č. 1/1971 o režimech staveb;78) u centrálně posuzovaných staveb, jestliže si to vyhradil;
b) krajský národní výbor u staveb komplexní bytové výstavby zajišťovaných národními výbory, pokud nepřenesl pravomoc na investora;
c) nadřízený orgán investora u ostatních staveb, pokud nepověřil investora podle bodu d);
d) investor u staveb komplexní bytové výstavby a bytových staveb, pokud na něho přenesl pravomoc krajský národní výbor nebo nadřízený orgán investora.
Díl2
II. Vyhodnocení stavby investorem
(4) Investor za účasti generálního projektanta vypracuje na základě vyhodnocení stavby podle předchozího bodu zprávu, jejíž součástí je:
a) přehled údajů a ukazatelů stavby (mimo stavby komplexní bytové výstavby) v pořadí a rozsahu shodném s nomenklaturou schválené soustavy THU na týž nebo nejblíže příbuzný druh stavby a dalších ukazatelů ekonomické efektivnosti stavby podle Zásad hodnocení efektivnosti investic a dalších údajů a ukazatelů registračního listu stavby;
b) u staveb komplexní bytové výstavby souhrnné údaje a základní ukazatele stavby;77)
- souhrnné zhodnocení efektivnosti stavby, základní pozitivní a negativní ekonomické i mimoekonomické účinky a důsledky stavby, vliv stavby na efektivnost oboru, odvětví a na efektivní oblastní rozvoj,
- celkové zhodnocení průběhu realizace výstavby, hlavní klady a nedostatky, charakteristika činnosti jednotlivých účastníků výstavby,
c) závěry provedeného vyhodnocení, zejména
- návrh na opatření, která je třeba učinit zejména v případě, že nebylo dosaženo projektovaných parametrů stavby (technickoorganizační apod.),
- návrhy na dořešení otevřených problémů výstavby [např. závazků vůči Státní bance československé a státnímu rozpočtu (státním fondům)].
- celkové zhodnocení průběhu realizace výstavby, hlavní klady a nedostatky, charakteristika činnosti jednotlivých účastníků výstavby,
c) závěry provedeného vyhodnocení, zejména
- návrh na opatření, která je třeba učinit zejména v případě, že nebylo dosaženo projektovaných parametrů stavby (technickoorganizační apod.),
- návrhy na dořešení otevřených problémů výstavby [např. závazků vůči Státní bance československé a státnímu rozpočtu (státním fondům)].
(3) Vyhodnocení stavby se provádí zejména z těchto hledisek:
- soulad stavby s úkoly střednědobých plánů a dlouhodobých výhledů rozvoje národního hospodářství, oborů a podniků,
- mimoekonomické účinky a důsledky stavby;
- souvislost stavby se styčnými (navazujícími) podniky a obory, především vyvolané (podmiňující) zvýšení a snížení jednorázových nákladů (investic), počtu pracovníků, spotřeby paliva, energií aj., provozních nákladů, výkonů, vývozu a dovozu apod.,
- vliv stavby na změny struktury, meziodvětvové vztahy a proporce, na oblastní rozvoj, kooperační vztahy, specializaci výroby apod.,
- soulad stavby s přijatou koncepcí rozvoje území, osídlení, funkcí uvažovaných ploch a požadovanou komplexností výstavby,
a) zhodnocení efektivnosti stavby z nadpodnikových a národohospodářských hledisek (splnění předpokladů obsažených v přípravné a projektové dokumentaci), zejména
- vliv stavby na využití stávajících kapacit a základních prostředků,
- umístění stavby a její vliv na životní prostředí a na územní bilanci pracovních sil,
- mimoekonomické účinky a důsledky stavby;
- souvislost stavby se styčnými (navazujícími) podniky a obory, především vyvolané (podmiňující) zvýšení a snížení jednorázových nákladů (investic), počtu pracovníků, spotřeby paliva, energií aj., provozních nákladů, výkonů, vývozu a dovozu apod.,
- vliv stavby na změny struktury, meziodvětvové vztahy a proporce, na oblastní rozvoj, kooperační vztahy, specializaci výroby apod.,
- soulad stavby s přijatou koncepcí rozvoje území, osídlení, funkcí uvažovaných ploch a požadovanou komplexností výstavby,
a) zhodnocení efektivnosti stavby z nadpodnikových a národohospodářských hledisek (splnění předpokladů obsažených v přípravné a projektové dokumentaci), zejména
- vliv stavby na využití stávajících kapacit a základních prostředků,
- umístění stavby a její vliv na životní prostředí a na územní bilanci pracovních sil,
- dodavatelské zajištění stavební a technologické části stavby,
- financování výstavby,
- časový průběh výstavby a lhůty výstavby,
- zkušební provoz a jeho průběh,
- ztráty v důsledku prodloužení doby výstavby, popř. dodatečný efekt při uvedení stavby do provozu před lhůtou,
- kvalita realizovaných dodávek, druh a rozsah zjištěných vad a nedodělků;
b) zhodnocení přípravy a průběhu realizace výstavby, zejména
- náklady na výstavbu včetně změn rozpočtu a jejich příčin,
- dovozy strojů a zařízení, stavebních, popř. montážních prací,
- projektové zajištění včetně změn projektové dokumentace v průběhu výstavby a jejich příčin,
- financování výstavby,
- časový průběh výstavby a lhůty výstavby,
- zkušební provoz a jeho průběh,
- ztráty v důsledku prodloužení doby výstavby, popř. dodatečný efekt při uvedení stavby do provozu před lhůtou,
- kvalita realizovaných dodávek, druh a rozsah zjištěných vad a nedodělků;
b) zhodnocení přípravy a průběhu realizace výstavby, zejména
- náklady na výstavbu včetně změn rozpočtu a jejich příčin,
- dovozy strojů a zařízení, stavebních, popř. montážních prací,
- projektové zajištění včetně změn projektové dokumentace v průběhu výstavby a jejich příčin,
c) zhodnocení technické a technologické úrovně stavby a organizace provozu, zejména
- porovnání se současnou technickou a technologickou úrovní ve světě,
- organizace a řízení provozu ve srovnání se stávajícími obdobnými provozy, využití výpočetní techniky apod.;
- mimoekonomické vlivy techniky a technologie (pracovní prostředí, namáhavost, bezpečnost práce apod.),
- architektonicko-estetická úroveň stavby,
- progresivita stavebního řešení z hlediska současných poznatků a vývojových tendencí,
- porovnání se současnou technickou a technologickou úrovní ve světě,
- organizace a řízení provozu ve srovnání se stávajícími obdobnými provozy, využití výpočetní techniky apod.;
- mimoekonomické vlivy techniky a technologie (pracovní prostředí, namáhavost, bezpečnost práce apod.),
- architektonicko-estetická úroveň stavby,
- progresivita stavebního řešení z hlediska současných poznatků a vývojových tendencí,
- základní a oběžné prostředky,
- pracovníci a jejich struktura,
- technickoekonomická úroveň výrobků (služeb),
d) zhodnocení dosažených technickoekonomických parametrů stavby a ukazatelů provozu, zejména
- plochy a obestavěné prostory,
- výkony (výroba) a ekonomická struktura odbytu,
- kapacity,
- důsledky stavby na finanční a důchodovou situaci investora, včetně potřeby provozních dotací, subvencí a intervencí a devizových prostředků na dovoz surovin, materiálů, náhradních dílů apod. pro provoz.
- ekonomická efektivnost stavby,
- nároky na území a životní prostředí,
- nároky na provozní materiálovou spotřebu,
- náklady na výkony a zisk,
- pracovníci a jejich struktura,
- technickoekonomická úroveň výrobků (služeb),
d) zhodnocení dosažených technickoekonomických parametrů stavby a ukazatelů provozu, zejména
- plochy a obestavěné prostory,
- výkony (výroba) a ekonomická struktura odbytu,
- kapacity,
- důsledky stavby na finanční a důchodovou situaci investora, včetně potřeby provozních dotací, subvencí a intervencí a devizových prostředků na dovoz surovin, materiálů, náhradních dílů apod. pro provoz.
- ekonomická efektivnost stavby,
- nároky na území a životní prostředí,
- nároky na provozní materiálovou spotřebu,
- náklady na výkony a zisk,
(2) Výchozí dokumentací podle bodu 1 písm. a) se rozumí:
c) u staveb, na které byla poskytnuta státní dotace (subvence), též dokumentace, která byla podkladem pro poskytnutí těchto dotací (subvencí).76)
a) u staveb, na něž se vztahují ustanovení vyhlášky č. 17/1970 Sb., o udělování souhlasu k zahajování staveb, projektová dokumentace, která byla podkladem pro vydání povolení k zahájení stavby,
b) u staveb, na něž se nevztahují ustanovení vyhl. č. 17/1970 Sb., dokumentace, která byla podkladem pro zahájení financování stavby,
(1) Podkladem pro porovnání předpokládaného a skutečně dosaženého průběhu a výsledku výstavby jsou:
a) údaje a ukazatele výchozí dokumentace stavby,
b) v případě, že výchozí dokumentace nebyla zpracována podle této vyhlášky, též údaje a ukazatele srovnávací varianty sestavené ze schválených soustav THU,75)
c) průměrné současné, popř. výhledové ukazatele oboru, VHJ, odvětví, resortu apod.,
d) údaje a ukazatele nejprogresívnějších tuzemských a zahraničních staveb (částí staveb) téhož druhu, popř. jejich projektů,
e) u rekonstrukcí a modernizací údaje a ukazatele charakterizující stav před výstavbou.
Sdružené zařízení staveniště
Díl1
I. Společná ustanovení
(1) Sdružené zařízení staveniště se zřizuje pro potřeby více staveb v místech soustředěné výstavby za účelem efektivnějšího využití věcných i finančních prostředků vynakládaných na dočasné objekty zařízení staveniště a pro včasné zabezpečení jeho funkcí sociálních (zejména ubytování a výroba jídel) a provozních (např. sklady a opravárny).
(2) Náklady přípravy, vybudování a užívání sdruženého zařízení staveniště se kryjí z globálních rozpočtových nákladů staveb.
(3) Sdružené zařízení staveniště se může zřídit pro potřeby vyšších dodavatelů u staveb, které mají na základě projednaného projektového úkolu nebo zpracované studie souboru staveb dohodnuty (určeny) rozhodující vyšší dodavatele investora a jsou uvažovány ve výrobních plánech ústředních dodavatelských orgánů.
(4) Při splnění podmínek podle bodu 3 se dále vyžaduje, aby
b) stavby komplexní bytové výstavby a stavby komplexní bytovou výstavbu podmiňující, které nejsou stanoveny jako závazné úkoly státního plánu, byly zahrnuty do režimů komplexní bytové výstavby.
a) stavby, které mají charakter staveb centrálně posuzovaných a nejsou závaznými úkoly státního plánu, byly zařazeny v prováděcím státním plánu nebo uvedeny v seznamu staveb připravovaných k zahájení v následujících letech,
(5) Sdružené zařízení staveniště buduje, provozuje82) a udržuje, vede ve své správě a poskytuje jeho užívání zřizovatel. Zřizovatelem je stavební dodavatelská organizace určena podle bodu II/2 nebo podle bodu III/2; zřizovatelem může být určena i jiná dodavatelská organizace, souhlasí-li s tím podle příslušnosti federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj nebo ministerstvo výstavby a techniky České socialistické republiky, popřípadě ministerstvo výstavby a techniky Slovenské socialistické republiky, na návrh svého ústředního orgánu.
(6) Sdružené zařízení staveniště se zřizuje jako:
a) samostatné sdružené zařízení staveniště,
b) sdružené zařízení staveniště souboru staveb.
(7) V příslušné části dokumentace staveb, jejichž dodavatelé se na zřízení sdruženého zařízení staveniště dohodli, se uvede, do jaké míry budou potřeby těchto staveb uspokojeny sdruženým zařízením staveniště.
(8) Režim hospodaření s rozpočtovými náklady sdruženého zařízení staveniště upravuje zvláštní předpis.83)
Díl2
II. Samostatné sdružené zařízení staveniště
(3) Zřizovatel určený podle bodu 2 uzavře s přicházejícími v úvahu vyššími dodavateli investorů, kteří se budou na samostatném sdruženém zařízení staveniště podílet, smlouvu o sdružení prostředků ke zřízení samostatného sdruženého zařízení staveniště.84)
(8) Zpracovaný a projednaný projektový úkol předloží zřizovatel k posouzení svému ústřednímu orgánu, který projektový úkol posoudí zejména z hlediska efektivnosti vybudování samostatného sdruženého zařízení staveniště a jeho hospodárného umístění ve vztahu k zúčastněným stavbám, věcné účelnosti a úplnosti sdruženého zařízení staveniště s ohledem na nároky zúčastněných staveb, objektivity propočtových nákladů a jejich splatitelnosti z příspěvků zúčastněných staveb.
(9) V případě potřeby úvěru projedná zřizovatel projektový úkol posouzený podle bodu 8 s financující pobočkou Státní banky československé.
(12) V propočtu a v souhrnném rozpočtu se náklady samostatného sdruženého zařízení staveniště rozčlení bez ohledu na povahu vedlejších rozpočtových nákladů do jednotlivých hlav podle své věcné příslušnosti stanovené přílohou č. 13.
(1) Samostatné sdružené zařízení staveniště lze zřizovat pro stavby, splňují-li podmínky uvedené v bodě I/3 a 4; zřizuje se jako samostatný celek podle vlastní dokumentace (bod 5) na dobu trvání výstavby těchto staveb.
(10) Projektový úkol posouzený podle bodu 8 a projednaný podle bodu 9 je podkladem k návrhu na vydání územního rozhodnutí o umístění stavby podle zvláštních předpisů,85) o které žádá zřizovatel.
(11) Na základě splněných předpokladů podle předchozích bodů může ústřední orgán zřizovatele schválit návrh projektového úkolu.
(2) Samostatné sdružené zařízení staveniště se zřizuje z podnětu ústředních orgánů dodavatelů uskutečňujících dodávky pro stavby připadající v úvahu pro jeho zřízení; na základě jejich dohody určí jeden z nich podřízenou organizaci, která bude vykonávat funkci zřizovatele, a oznámí jí, pro které stavby by se v dané oblasti mělo sdružené zařízení staveniště využít.
(7) Podkladem pro zpracování projektového úkolu je smlouva o sdružení prostředků ke zřízení samostatného sdruženého zařízení staveniště.
(4) Pokud všechny potřebné funkce nemohou být zabezpečeny jedním samostatným sdruženým zařízením staveniště, lze zřídit pro daný okruh staveb i několik samostatných sdružených zařízení staveniště.
(5) Zřizovatel samostatného sdruženého zařízení staveniště zabezpečuje dokumentaci samostatného sdruženého zařízení staveniště, která zahrnuje:
a) projektový úkol samostatného sdruženého zařízení staveniště (dále jen „projektový úkol“),
b) jednostupňový projekt samostatného sdruženého zařízení staveniště (dále jen „jednostupňový projekt“),
c) popřípadě úvodní projekt a prováděcí projekty samostatného sdruženého zařízení staveniště (dále jen „úvodní projekt a prováděcí projekty“).
(6) Pro zpracování a projednání dokumentace samostatného sdruženého zařízení staveniště a pro řešení rozporů se použijí přiměřeně ustanovení části třetí až páté a desáté vyhlášky, pokud v této příloze není stanoveno jinak.
Díl3
III. Sdružené zařízení staveniště souboru staveb
(2) O zřízení sdruženého zařízení staveniště souboru staveb se mohou dohodnout v úvahu přicházející vyšší dodavatelé investora stavební a technologické části stavby, kteří projeví úmysl podílet se na sdruženém zařízení staveniště souboru staveb, a to nejpozději do schválení projektového úkolu první stavby. Zřizovatelem sdruženého zařízení staveniště souboru staveb je dodavatel stavební části první stavby, u níž má být sdružené zařízení staveniště souboru staveb zřízeno, pokud se nevyužije ustanovení poslední věty za středníkem bodu I/5.
(3) Dohoda o zřízení sdruženého zařízení staveniště souboru staveb podle bodu 2 musí obsahovat podmínky využití sdruženého zařízení staveniště souboru staveb a výši podílů odpovídající části globálních rozpočtových nákladů jednotlivých staveb souboru, které budou tvořit náklady sdruženého zařízení staveniště souboru staveb.
(4) Na základě této dohody musí být podíly z globálních rozpočtových nákladů jednotlivých staveb souboru začleněny do propočtu projektového úkolu první stavby, u které má být sdružené zařízení staveniště souboru staveb zřízeno.
(5) Není-li možné nebo účelné zřizovat sdružené zařízení staveniště souboru staveb, lze se dohodnout o zřízení samostatného sdruženého zařízení staveniště.
(1) Sdružené zařízení staveniště souboru staveb je možné zřizovat pro územně souvisící stavby souboru staveb zajišťované pouze jediným investorem pro jednoho budoucího provozovatele-uživatele; připravuje se a buduje jako součást zařízení staveniště první stavby plánované k zahájení (dále jen „první stavba“).
Hlava IX - náklady v členění uvedeném v příloze č. 13 se uvádějí pouze ve sloupci 2.
Hlava VI
9. Rekapitulace nákladů u jednotlivých hlav se provede takto:
Hlava II - náklady podle jednotlivých provozních souborů se uvedou ve sloupci 2 a 3, jejich podrobnější členění ve sloupci 4, 5, 6, 7. Platí, že sloupec 2 = sloupec 3, sloupce 4 + 5 = sloupec 6, sloupec 3 = sloupce 6 + 7.
Hlava V - náklady se člení na jednotlivá umělecká díla, a to pouze ve sloupci 2.
Hlava IV - náklady v členění podle položek se uvedou pouze ve sloupci 2.
Hlava III - náklady podle jednotlivých stavebních objektů se uvedou ve sloupci 2 a 3, jejich podrobnější členění ve sloupci 6 a 7. Platí, že sloupec 2 = sloupec 3, sloupec 3 = sloupce 6 + 7.
- projektové práce,
- průzkumné práce.
Hlava VIII - rezerva se uvádí ve sloupci 2.
Hlava VII - náklady v členění uvedeném v příloze č. 13 a podle příslušnosti ke stavební a technologické části se uvedou ve sloupci 2.
Hlava XI
Hlava I - náklady na projektové a průzkumné práce se uvedou pouze ve sloupci 2 v minimálním členění na
Hlava X - náklady v členění uvedeném v příloze č. 13 se uvádějí pouze ve sloupci 2. Úhrn částek připadajících na příspěvky jiným investorům, vykazovaný v řádku 34 tiskopisu č. 1, se zjistí z údajů ve sloupci 2.
Hlava VI
9. Rekapitulace nákladů u jednotlivých hlav se provede takto:
Hlava II - náklady podle jednotlivých provozních souborů se uvedou ve sloupci 2 a 3, jejich podrobnější členění ve sloupci 4, 5, 6, 7. Platí, že sloupec 2 = sloupec 3, sloupce 4 + 5 = sloupec 6, sloupec 3 = sloupce 6 + 7.
Hlava V - náklady se člení na jednotlivá umělecká díla, a to pouze ve sloupci 2.
Hlava IV - náklady v členění podle položek se uvedou pouze ve sloupci 2.
Hlava III - náklady podle jednotlivých stavebních objektů se uvedou ve sloupci 2 a 3, jejich podrobnější členění ve sloupci 6 a 7. Platí, že sloupec 2 = sloupec 3, sloupec 3 = sloupce 6 + 7.
- projektové práce,
- průzkumné práce.
Hlava VIII - rezerva se uvádí ve sloupci 2.
Hlava VII - náklady v členění uvedeném v příloze č. 13 a podle příslušnosti ke stavební a technologické části se uvedou ve sloupci 2.
Hlava XI
Hlava I - náklady na projektové a průzkumné práce se uvedou pouze ve sloupci 2 v minimálním členění na
Hlava X - náklady v členění uvedeném v příloze č. 13 se uvádějí pouze ve sloupci 2. Úhrn částek připadajících na příspěvky jiným investorům, vykazovaný v řádku 34 tiskopisu č. 1, se zjistí z údajů ve sloupci 2.
a) vedlejší náklady v rozčlenění podle předepsaných druhů se uvádějí ve sloupci 8 až 15, a to na řádcích jednotlivých provozních souborů a stavebních objektů a v rekapitulaci nákladů hlavy II a III;
d) celková rekapitulace nákladů hlavy VI se provede tak, že se nejprve převede součet nákladů mimoglobálních objektů [písm. b)], popř. mezisoučty jednotlivých skupin jmenovitě rozpočtovaných objektů u individuální metody rozpočtování zařízení staveniště [písm. c)] ze sloupce 3 do sloupce 8 a 9, potom se provede celkový součet sloupců 8 až 15; součet sloupce 8 se zapíše do sloupce 2. Takto získané součty tvoří jednotlivé položky rekapitulace nákladů hlavy VI ve sloupci e na tiskopisu č. 1. Rozvržení těchto položek do části stavební a technologické (sloupec c a d tiskopisu č. 1) se provede za pomoci mezisoučtů jednotlivých skupin objektů zařízení staveniště. Platí, že sloupec 2 = sloupec 8, sloupec 8 = sloupce 9 + 10 + 11 + 12 + 13 + 14 + 15.
c) obdobně jako v odstavci b) se postupuje u jmenovitě rozpočtovaných objektů zařízení staveniště při použití individuální metody s tím, že jednotlivé skupiny nákladů59) se uzavřou samostatnými mezisoučty; za jmenovitými objekty nutno navíc uvést samostatně též nerozdělenou částku nákladů na ostatní zařízení staveniště;
b) náklady mimoglobálních objektů zařízení staveniště v členění podle jednotlivých objektů se uvádějí pouze ve sloupci 3; jejich základní a doplňkové rozpočtové náklady se uvedou ve sloupci 6 a 7. Vedlejší náklady těchto objektů se uvedou ve stejných řádcích ve sloupcích 8 až 15. Rekapitulace mimoglobálních objektů zařízení staveniště se uzavře součty ve sloupcích 3, 6 až 15;
1. Skladba a forma tiskopisu je závazná a nesmí být měněna.
2. Tiskopis se vyplňuje u staveb komplexní bytové výstavby
a) při zpracování projektového úkolu jako rekapitulace k propočtu (A); nepoužívá se ho k sestavení propočtu v investičním záměru;
b) při zpracování úvodního (jednostupňového) projektu jako rekapitulace nákladů k souhrnnému rozpočtu (B);
c) při výkonu autorského dozoru podle § 68 odst. 3 písm. f) vyhlášky jako rekapitulace nákladů ke kontrolnímu sestavení rozpočtových nákladů stavby (C).