§ 1
Není-li z provozních důvodů možné poskytnout pracovníku organizace řízené ústředním orgánem České socialistické republiky nebo národním výborem nepřetržitý odpočinek v týdnu v trvání alespoň 32 hodiny (§ 92 odst. 1 zákoníku), může vedoucí organizace rozvrhnout pracovní dobu tak, že doba tohoto odpočinku bude činit nejméně 24 hodiny
s podmínkou, že na jednotlivé pracovníky připadne nepřetržitý odpočinek v trvání alespoň 32 hodiny nejméně jednou za tři týdny.
s podmínkou, že na jednotlivé pracovníky připadne nepřetržitý odpočinek v trvání alespoň 32 hodiny nejméně jednou za tři týdny.
a) při sezónních a kampaňových pracích,
b) při pracích v dopravě, v kulturních zařízeních, ve zdravotnických zařízeních, v zařízeních sociální péče a v nepřetržitých provozech
§ 2
(1) Při pracích, u nichž je pracovní doba nerovnoměrně rozvržena podle směrnic ústředního orgánu České socialistické republiky (§ 85 odst. 2 zákoníku) na období celého kalendářního roku, může vedoucí organizace rozvrhnout pracovní dobu tak, že v období s vyšší potřebou práce připadne nepřetržitý odpočinek v trvání nejméně 32 hodiny na jednotlivé pracovníky jednou za dva týdny.
(2) Nepřetržitý odpočinek může být v rozsahu uvedeném v odstavci 1 stanoven také pro práce při ošetřování hospodářských zvířat a pro práce v rostlinné výrobě po dobu špičkových zemědělských prací.
§ 3
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1977.1)