Část I
VYMEZENÍ POJMŮ
§ 1
Stavby
(1) Za stavbu se považují veškeré stavby, bez zřetele na jejich
a) stavebně technické provedení, např. budovy, věže, stožáry, sila, zásobníky, nádrže, studny, komunikace, tunely, mosty a lávky, nástupiště a rampy, jeřábové dráhy, podzemní i nadzemní vedení, tribuny, zdi, oplocení, pomníky,
b) účel, např. stavby pro bydlení, občanského vybavení, stavby pro výrobu a skladování, pro dopravu, rozvod energií, stavby pro vodní hospodářství, stavby a zařízení pro civilní obranu, stavby pro rekreaci,
c) dobu trvání.
(2) Stavby mohou být
a) trvalé,
b) dočasné, u nichž se předem omezí doba jejich trvání, např. stavby zařízení staveniště, stavby zřizované ke krátkodobému účelu, stavby umisťované na pozemcích výhledově určených k jinému využití apod.
(3) Změnami dokončených staveb jsou
a) nástavby, jimiž se stavby zvyšují,
b) přístavby, jimiž se stavby půdorysně rozšiřují a které jsou vzájemně provozně propojeny s dosavadní stavbou,
c) stavební úpravy, při nichž se zachovává vnější půdorysné i výškové ohraničení stavby (např. přestavby, vestavby, podstatné změny vnitřního zařízení, podstatné změny vzhledu stavby).
(4) Změnami staveb před jejich dokončením se rozumějí změny proti stavebnímu povolení popřípadě dokumentaci stavby ověřené stavebním úřadem ve stavebním řízení.
§ 2
Jednoduché stavby
(1) Jednoduchými stavbami jsou
a) stavby pro bydlení, pokud jejich zastavěná plocha nepřesahuje 300 m2, pokud mají nejvýše 4 byty, jedno podzemní a tři nadzemní podlaží včetně podkroví,
b) stavby pro individuální rekreaci,
c) přízemní stavby a stavby zařízení staveniště, pokud jejich zastavěná plocha nepřesahuje 300 m2 a výška 15 m,
d) přípojky na veřejné rozvodné sítě a kanalizaci,
e) opěrné zdi,
f) podzemní stavby, pokud jejich zastavěná plocha nepřesahuje 300 m2 a hloubka 6 m.
(2) Za jednoduché stavby se nepovažují stavby skladů hořlavin a výbušnin, stavby pro civilní obranu, požární ochranu, stavby uranového průmyslu a jaderně energetických zařízení.
§ 3
Drobné stavby
(1) Drobnými stavbami jsou stavby, které plní doplňkovou funkci ke stavbě hlavní (ke stavbě pro bydlení, občanského vybavení, pro výrobu a skladování, ke stavbě pro individuální rekreaci apod.) a které nemohou podstatně ovlivnit životní prostředí, a to:
a) přízemní stavby, pokud jejich zastavěná plocha nepřesahuje 16 m2 a výška 4,5 m, například kůlny, prádelny, letní kuchyně, přístřešky, zařízení pro nádoby na odpadky, stavby pro chov drobného zvířectva, zemědělské drobné stavby, vrátnice, šatny, umývárny, hygienická zařízení, sauny, úschovny kol a dětských kočárků, čekárny a stavby sportovních zařízení,
b) podzemní stavby, pokud jejich zastavěná plocha nepřesahuje 16 m2 a hloubka 3 m, například sklepy, žumpy bez přepadu.
(2) Za drobné stavby se považují též:
a) stavby organizací na lesní půdě sloužící k zajišťování lesní výroby a myslivosti, pokud jejich zastavěná plocha nepřesahuje 30 m2 a výška 5 m, například přenosné jednoduché přístřešky, krmelce, oborohy, krmné linky, posedy, svážnice, sklady krmiva, nářadí nebo hnojiva,
b) oplocení,
c) připojení drobných staveb na rozvodné sítě a kanalizaci hlavní stavby,13)
d) nástupní ostrůvky hromadné veřejné dopravy, přejezdy přes chodníky a na sousední pozemky,14) propustky apod.
(3) Za drobné stavby se nepovažují stavby garáží, skladů hořlavin a výbušin, stavby pro civilní obranu, požární ochranu, stavby uranového průmyslu a jaderně energetických zařízení, stavby domovních čistíren odpadních vod.
§ 4
Vojenské a jiné stavby
(1) Za stavby vojenské správy mimo území vojenských újezdů1) se považují stavby sloužící k obraně státu zřizované v působnosti federálního ministerstva obrany.
(2) Za stavby ministerstva vnitra se považují stavby, sloužící pro výkon služby federálního ministerstva vnitra, Federální bezpečnostní informační služby, Federálního policejního sboru, nebo pro výkon služby ministerstva vnitra České republiky a ministerstva vnitra Slovenské republiky, Policie České republiky a Policejního sboru Slovenské republiky.
(3) Za stavby Sborů nápravné výchovy se považují stavby pro služební činnost útvarů Sborů nápravné výchovy, zvláštní stavby zařazené do plánu investiční výstavby Sborů nápravné výchovy a stavby ve správě a užívání těchto sborů pro služební účely jejich útvarů.
(4) Za stavby uranového průmyslu se považují stavby pořizované nebo sloužící k účelům těžby, zpracování, transportu a ukládání radioaktivních surovin na území vyhrazeném pro tyto účely.
(5) Stavbami v povrchových lomech a skrývkách jsou stavby uvnitř hranic vymezených čarou skutečně provedené skrývky nebo prováděné těžby, popřípadě v území vystaveném přímým účinkům těžby (např. trhacích prací), pokud nebyla provedena rekultivace pozemků.
§ 5
Jaderná zařízení
Za stavby s jaderným zařízením se považují stavby vymezené zvláštními předpisy.1a) V pochybnostech, zda jde o jaderné zařízení, je určující vyjádření Československé komise pro atomovou energii.
§ 6
Stavební pozemek a staveniště
(1) Stavebním pozemkem se rozumí část území určená územním plánem zóny nebo územním projektem zóny, územním plánem sídelního útvaru zpracovaným v měřítku 1:5 000 nebo měřítku větším nebo územním rozhodnutím k zastavění a pozemek zastavěný hlavní stavbou.
(2) Staveniště je místo určené k uskutečnění stavby nebo udržovacích prací. Zahrnuje stavební pozemek, popřípadě ve stanoveném rozsahu též jiné pozemky nebo jejich části.
Část II
ÚZEMNÍ ŘÍZENÍ
Rozhodnutí o umístění stavby
(K § 35, 37 a 39 zákona)
§ 7
Návrh na vydání územního rozhodnutí
(1) Návrh na vydání územního rozhodnutí podá navrhovatel u stavebního úřadu; návrh obsahuje
a) jméno (název) a adresu navrhovatele,
b) předmět územního rozhodnutí se stručnou charakteristikou území a způsobu jeho dosavadního využití,
c) seznam a adresy všech známých účastníků územního řízení,
d) druhy a parcelní čísla dotčených pozemků podle evidence nemovitostí s uvedením vlastnických a jiných práv.2)
(2) U návrhu na vydání územního rozhodnutí v případech uvedených v § 36 odst. 4 zákona se údaje podle odstavce 1 písm. c), d) v návrhu neuvádějí.
(3) K návrhu na vydání územního rozhodnutí navrhovatel přikládá:
a) situační výkres současného stavu území na podkladě pozemkové mapy evidence nemovitostí se zakreslením předmětu územního rozhodnutí a jeho polohy a s vyznačením vazeb na okolí; týká-li se návrh území zvlášť rozsáhlých s velkým počtem účastníků územního řízení nebo umístění liniové stavby, též mapový podklad na podkladě 1:10 000 až 1:50 000 s vyznačením širších vztahů (účinků) k okolí; situační výkres a mapový podklad se přikládá ve dvojím vyhotovení,
b) stanoviska, souhlasy, posouzení popř. rozhodnutí dotčených orgánů státní správy předepsaná zvláštními předpisy, např. o ochraně zemědělského půdního fondu.
(4) Návrh na umístění stavby doplní navrhovatel podle místa, druhu, rozsahu a předpokládaných účinků stavby dalšími podklady a dokumentací, ze kterých musí být dostatečně zřejmé zejména
a) navrhované umístění stavby na pozemku včetně jejích odstupů od hranic pozemků a od sousedních staveb, v případě potřeby i s výškovým vyznačením (zpravidla v měřítku 1:500),
b) architektonické a urbanistické začlenění stavby do území, její vzhled a výtvarné řešení,
c) údaje o provozu, popřípadě o výrobě včetně základních technických parametrů, navrhovaných technologií a zařízení,
d) vliv stavby, provozu nebo výroby na zdraví a životní prostředí a jejich hodnocení včetně návrhu na opatření k odstranění nebo minimalizaci negativních účinků,
e) nároky stavby na vodní hospodářství, energie, dopravu (včetně parkování), likvidaci odpadů a předpoklady pro napojení stavby na stávající technické vybavení území,
f) dotčená ochranná pásma nebo chráněná území,
g) ochrana stavby před škodlivými vlivy a účinky včetně informací o vhodnosti geologických a hydrogeologických poměrů v území (neuvádí se u staveb podle § 2 vyhlášky),
h) rozsah a uspořádání staveniště,
i) ozelenění nezastavěných ploch.
(5) Jde-li o stavbu, v níž má být zabudováno jaderné zařízení, přikládá navrhovatel k návrhu na vydání územního rozhodnutí souhlas Československé komise pro atomovou energii podle zvláštních předpisů3a), udělený na základě posouzení zadávací bezpečnostní zprávy, která obsahuje zejména
a) zhodnocení staveniště z hlediska jaderné bezpečnosti, předběžné zhodnocení vlivu jaderného zařízení na životní prostředí,
b) zadání na projekt jaderného zařízení, vyplývající z požadavků na jadernou bezpečnost v dané lokalitě.
(6) S dotčenými orgány státní správy, jejichž stanoviska popřípadě vyjádření byla opatřena k dokumentaci požadované podle odstavce 3 písmena a) a b) ještě před zahájením územního řízení, omezí stavební úřad projednání návrhu na vydání územního rozhodnutí podle míry, v jaké byly jejich požadavky splněny.
(7) Jestliže předložené podklady a stanoviska nestačí k řádnému posouzení návrhu z hlediska zájmů sledovaných v územním řízení, určí stavební úřad rozsah, způsob a lhůtu jejich doplnění. Stavební úřad může také určit počet vyhotovení (popřípadě i členění) podkladů a stanovisek potřebných pro jednání s účastníky územního řízení a s dotčenými orgány státní správy.
§ 8
(1) Rozhodnutím o umístění stavby se určuje stavební pozemek, umístění stavby na něm a stanoví se podmínky pro projektovou přípravu staveb, popřípadě pro umístění informačních, reklamních a propagačních zařízení.
(2) Rozhodnutí o umístění stavby obsahuje zejména
a) jméno (název) a adresu navrhovatele,
b) druh a stručný popis stavby s uvedením její kapacity,
c) druhy a parcelní čísla pozemků podle evidence nemovitostí, na kterých se stavba umisťuje, u liniových a zvláště rozsáhlých staveb popis území,
d) podmínky pro umístění a projektovou přípravu stavby, včetně rozsahu a podrobnosti zpracování projektové dokumentace,
e) rozhodnutí o námitkách účastníků řízení,
f) dobu platnosti rozhodnutí.
(3) V podmínkách pro umístění stavby se stanoví zejména požadavky na ochranu a tvorbu životního prostředí, zajištění souladu urbanistického a architektonického řešení stavby s okolím, zejména na výškové a polohové umístění stavby včetně odstupů od hranic pozemku a od sousedních staveb, výška stavby, požadavky vyplývající z chráněných území nebo jejich blízkosti a požadavky vyplývající z chráněných území nebo jejich blízkosti a požadavky vyplývající ze stanovisek dotčených orgánů státní správy. V souladu s podmínkami se vyznačí umístění stavby nebo informačních, reklamních a propagačních zařízení v grafické příloze územního rozhodnutí.
(4) U informačních, reklamních a propagačních zařízení může stavební úřad v rozhodnutí o umístění stavby stanovit, že se upouští od vydání jejich povolení.
§ 9
(1) Územní řízení o umístění jednoduché stavby nebo její přístavby nebo nástavby může stavební úřad sloučit se stavebním řízením v případech, kdy podmínky umístění jsou vzhledem k poměrům v území jednoznačné, u jiných staveb lze tak postupovat jen tehdy, je-li pro dané území schválen územní plán nebo územní projekt zóny.
(2) Stavební úřad může upustit od vydání rozhodnutí o umístění stavby
a) na pozemcích v uzavřených prostorech existujících staveb, pokud se nemění vnější půdorysné ohraničení a výškové uspořádání a vnější vzhled stavby a pokud se provozem nově umisťované stavby nezhorší životní prostředí,
b) u liniových staveb, jejichž podmínky umístění jsou podrobně řešeny územním plánem zóny nebo územním projektem zóny.
(3) Rozhodnutí o umístění stavby nevyžadují
a) stavební úpravy a udržovací práce,
b) drobné stavby,
c) stavby umisťované v uzavřených prostorech a zařízeních vojenské správy mimo území vojenských újezdů, v uzavřených prostorech a zařízeních ministerstva vnitra a Sborů nápravné výchovy, pokud se nemění vnější půdorysné ohraničení prostoru nebo zařízení.
§ 10
Rozhodnutí o využití území
(1) Rozhodnutím o využití území se stanoví podmínky zejména pro
a) terénní úpravy, kterými se podstatně mění vzhled prostředí nebo odtokové poměry (dále jen „terénní úpravy“), např. zavážky, příkopy, násypy, skládky,
b) výsadbu a větší úpravy vinic, chmelnic, lesů, sadů, zahrad, zřizování hřišť, skladovacích a odstavných ploch,
c) dělení nebo scelování pozemků, pokud podmínky pro ně nejsou stanoveny jiným rozhodnutím nebo opatřením.
(2) Nestanoví-li zvláštní předpisy jinak, vydává se rozhodnutí o využití území též pro těžební a jim podobné nebo s nimi související práce (dále jen „těžební práce“), zejména pro zřizování lomů, pískovišť, odvalů a výsypek.
(3) Rozhodnutí o využití území obsahuje zejména
a) jméno (název) a adresu navrhovatele,
b) označení parcelních čísel pozemků podle evidence nemovitostí, stručný popis změny ve využití území,
c) podmínky pro nové využití území,
d) rozhodnutí o námitkách účastníků řízení,
e) dobu platnosti rozhodnutí.
(4) Stavební úřad může v rozhodnutí o využití území stanovit, že se upouští od vydání povolení terénních úprav.
(5) Podmínkami pro nové využití území se stanoví způsob, jakým má být území upraveno, způsob jeho odvodnění, napojení na dopravní a rozvodné sítě, požadavky dotčených orgánů státní správy, požadavky na ochranu existujících staveb, zeleně apod.
(6) Rozhodnutí o využití území se sloučí s rozhodnutím o umístění stavby, má-li být na pozemku, jehož se rozhodnutí týká, zřízena též stavba.
(7) Rozhodnutí o využití území se nevydává ve vojenských újezdech a v uzavřených prostorech a zařízeních vojenské správy mimo území vojenských újezdů a v uzavřených prostorech a zařízeních pro výkon činností a služeb federálního ministerstva vnitra, Federální bezpečnostní informační služby, Federálního policejního sboru, ministerstva vnitra České republiky a ministerstva vnitra Slovenské republiky, Policie České republiky, Policejního sboru Slovenské republiky, Sboru nápravné výchovy České republiky a Sboru vězeňské a justiční stráže Slovenské republiky.
§ 11
Rozhodnutí o chráněném území nebo o ochranném pásmu
(1) Rozhodnutím o chráněném území nebo o ochranném pásmu se vymezuje území, ve kterém se zakazují nebo omezují určité činnosti z důvodů ochrany zájmů společnosti (ochrany ovzduší, ochrany před negativními účinky provozu průmyslových podniků, ochrany ložisek nerostů, důlních děl, drah, telekomunikací, letišť, prostorů pro zajištění obrany a bezpečnosti státu, rozvodných sítí, geodetických bodů základního polohového, výškového a tíhového pole apod.).
(2) Jestliže chráněné území nebo ochranné pásmo se vymezí obecně závazným právním předpisem nebo rozhodnutím příslušného správního orgánu podle něho vydaným, anebo stanoví-li je vláda, rozhodnutí o chráněném území nebo ochranném pásmu se nevydává.
(3) Rozhodnutí o chráněném území nebo o ochranném pásmu obsahuje zejména
a) označení (název) a adresu navrhovatele,
b) vymezení (označení) území, kterého se ochrana týká,
c) podmínky ochrany,
d) dobu platnosti rozhodnutí, je-li ji možno předem stanovit.
(4) Podmínkami rozhodnutí se stanoví způsob ochrany, zejména zákaz, omezení nebo způsob provádění staveb, terénních úprav, těžebních prací, výsadby a postřiku stromů, hnojení půdy, provozu vysokofrekvenčních přístrojů, zabezpečují se požadavky dotčených orgánů státní správy apod.
§ 12
Rozhodnutí o stavební uzávěře
(1) Rozhodnutím o stavební uzávěře se vymezuje území, ve kterém se trvale nebo dočasně zakazuje nebo omezuje stavební činnost, zejména pokud by mohla ztížit nebo znemožnit budoucí využití území nebo jeho organizaci podle připravované územně plánovací dokumentace.
(2) Rozhodnutí o stavební uzávěře obsahuje zejména
a) označení (název) a adresu navrhovatele,
b) vymezení území, popřípadě pozemků podle evidence nemovitostí, pro které platí zákaz nebo omezení stavební činnosti,
c) rozsah zákazu nebo omezení stavební činnosti,
d) dobu platnosti rozhodnutí, je-li ji možno předem stanovit.
(3) Rozhodnutím o stavební uzávěře nelze zakázat nebo omezit provádění udržovacích prací.
Část III
STAVEBNÍ ŘÁD
Oddíl1
§ 13
(1) Právnická osoba nebo fyzická osoba podnikající podle zvláštních předpisů, která bude provádět stavbu (nebo práce na stavbě) sama pro sebe a nemá stavební nebo montážní práce v předmětu své činnosti nebo podnikání, zabezpečuje odborné vedení stavby autorizovanou osobou, která:
a) řídí způsob a postup provádění stavby tak, aby se zajistila bezpečnost a ochrana zdraví při práci, řádná instalace a provoz technického vybavení na stavbě, odborné ukládání a hospodárné použití stavebních výrobků a hmot, vhodnost jejich použití, odborné ukládání strojů a zařízení, vedení stavebního deníku apod.,
b) odpovídá za soulad prostorové polohy stavby s dokumentací stavby, za dodržení obecných technických požadavků na výstavbu, československých státních norem a jiných technických předpisů a spoluodpovídá za dodržení podmínek rozhodnutí vydaných k uskutečnění stavby (zejména územního rozhodnutí a stavebního povolení),
c) působí k odstranění závad, které na stavbě zjistila; nelze-li závady odstranit v rámci odborného dozoru, oznámí je neprodleně stavebnímu úřadu.
(2) Osoba určená k výkonu odborného dozoru nad prováděním jednoduché nebo drobné stavby stavěné svépomocí plní povinnosti podle odstavce 1 písm. b), c); kromě toho sleduje
a) způsob a postup provádění stavby, zejména bezpečnost při práci, instalaci a provoz technického vybavení na stavbě, vhodnost, ukládání a použití výrobků a stavebních hmot,
b) vedení jednoduchého záznamu o stavbě.
Oddíl2
POVOLOVÁNÍ STAVEB A ZMĚN STAVEB
Ohlášení drobných staveb, stavebních úprav a udržovacích prací
ŽÁDOST O STAVEBNÍ POVOLENÍ
Stavební povolení
(K § 57 zákona)
(K § 58 a 60 zákona)
(K § 66 zákona)
§ 14
(1) V ohlášení drobné stavby stavebník uvede
b) druh a parcelní číslo pozemku podle evidence nemovitostí, doklad, jímž prokáže vlastnické nebo jiné právo k pozemku,
c) kdo bude stavbu provádět a zda k jejímu provedení se mají použít sousední nemovitosti, popřípadě vyjádření vlastníka této nemovitosti.
a) druh, rozsah, účel a místo stavby a jednoduchý technický popis jejího provedení,
(2) K ohlášení drobné stavby stavebník připojí jednoduchý situační náčrt podle pozemkové mapy evidence nemovitostí s vyznačením umístění stavby na pozemku a hranic mezi sousedními pozemky s polohou staveb na nich. Náčrt se předkládá ve dvojím vyhotovení, pokud není příslušným orgán obce, předkládá se ve třech vyhotoveních.
§ 15
(1) Jestliže stavební úřad písemně sdělí, že proti provedení stavby nemá námitek, připojí ke sdělení jím ověřený jednoduchý situační náčrt. Kopii sdělení s ověřeným náčrtem předá stavební úřad místně příslušnému obecnímu úřadu.
(2) Sdělení stavebního úřadu podle odstavce 1 nenahrazuje rozhodnutí dotčených orgánů státní správy podle zvláštních předpisů.15)
§ 16
(1) V ohlášení stavebních úprav a udržovacích prací stavebník uvede
c) doklad, že má vlastnické nebo jiné právo ke stavbě, který může být nahrazen čestným prohlášením nebo, provádí-li úpravu nebo udržovací práce právnická nebo fyzická osoba jako nájemce, písemnou dohodu s vlastníkem stavby.
b) jejich druh, rozsah, účel a jednoduchý technický popis,
a) na které stavbě mají být úpravy nebo práce provedeny,
(2) K ohlášení stavební úpravy nebo udržovací práce na stavbě, která je kulturní památkou, přiloží stavebník stanovisko orgánu státní památkové péče.
§ 17
(1) Stavební úřad může stanovit, že ohlášenou drobnou stavbu, stavební úpravu, nebo udržovací práce lze provést jen na základě stavebního povolení (§ 57 odst. 1 zákona). Přitom přihlíží zejména k umístění, stavebně technickému provedení, účelu užívání stavby a jejímu vlivu na životní prostředí. Stavební úřad tato hlediska posuzuje zejména u ohlášené drobné stavby nebo stavební úpravy stavby, jejíž součástí je provozní, výrobní nebo technické zařízení.
(2) U drobných staveb, stavebních úprav a udržovacích prací, po jejichž ohlášení stavební úřad stanovil, že podléhají stavebnímu povolení, doplní stavebník údaje uvedené v § 14 a 16:
a) jednoduchým náčrtem stavby nebo úpravy nebo vyznačením stavebních úprav v dokumentaci stavby, ověřené stavebním úřadem; u udržovacích prací se nepředkládá,
c) dalšími podklady určenými stavebním úřadem nezbytnými pro řádné posouzení věci.
b) situačními a stavebními výkresy zařízení staveniště, má-li být budováno,
§ 18
(1) Udržovacími pracemi, které nevyžadují ohlášení stavebnímu úřadu, jsou zejména
a) menší opravy fasády, opravy vnitřních omítek, obkladů stěn, podlah a dlažeb, opravy střešní krytiny a povrchu plochých střech, komínových těles, opravy vnitřních instalací, výměna, opravy a nátěry žlabů a odpadních dešťových svodů, opravy oken a dveří a jejich nátěry, výměna dveřních a okenních křídel a opravy oplocení, nemění-li se jimi vzhled stavby,
c) opravy zařízení ústředního vytápění, větracího a klimatizačního zařízení a výtahů, budou-li je provádět oprávněné organizace nebo osoby,
b) výměna nepodstatných částí konstrukcí stavby,
d) výměna zařizovacích předmětů (např. kuchyňských linek, van a jiného běžného vybavení stavby).
(2) Mají-li být provedeny udržovací práce uvedené v odstavci 1 na stavbě, která je kulturní památkou, podléhají ohlášení.
§ 19
Stavební úřad může povolit soubor staveb včetně staveb zařízení staveniště nebo postupně jednotlivé stavby souboru, schopné samostatného užívání, podmiňující přeložky inženýrských sítí a stavby zařízení staveniště. Přitom přihlíží k důležitým veřejným zájmům (ochrana životního prostředí, chráněná území; zajištění komplexnosti výstavby apod.) a může stanovit, že provede stavební řízení až po rozšíření žádosti na další stavby, popř. na celý soubor staveb [§ 62 odst. 1 písm. b) a c) zákona].
§ 20
(1) V žádosti o stavební povolení stavebník podle povahy stavby uvede
a) jméno (název) a adresu stavebníka (u právnické osoby její sídlo),
c) parcelní čísla a druhy (kultury) stavebního pozemku a sousedních pozemků s uvedením vlastnických nebo jiných práv podle evidence nemovitostí, popřípadě ostatních pozemků, které se mají použít jako staveniště (např. část veřejného prostranství),
b) druh, účel, místo stavby, předpokládaný termín dokončení stavby a u dočasné stavby dobu jejího trvání,
f) seznam a adresy účastníků stavebního řízení, které jsou stavebníkovi známy, u staveb liniových a staveb zvlášť rozsáhlých s velkým počtem účastníků stavebního řízení se seznam a adresy účastníků neuvádějí.
e) základní údaje o stavbě, jejím členění, technickém nebo výrobním zařízení, budoucím provozu a jeho vlivu na životní prostředí a souvisejících opatřeních,
d) zpracovatele projektové dokumentace stavby a způsob provedení stavby (dodavatelsky, svépomocí),
(2) K žádosti stavebník připojí
c) doklady o jednání s orgány státní správy a s účastníky stavebního řízení, pokud byla předem o stavbě vedena a stanoviska, souhlasy, popřípadě rozhodnutí dotčených orgánů státní správy, jestliže je předepisují zvláštní předpisy (např. o ochraně zemědělského půdního fondu, lesního půdního fondu, o ochraně ovzduší, o posuzování vlivu na životní prostředí, o ochraně přírody a krajiny),
b) projektovou dokumentaci stavby ve dvou vyhotoveních, není-li stavebním úřadem obecní úřad v místě, ve třech vyhotoveních,
a) doklady, jimiž prokazuje vlastnická nebo jiná práva k pozemkům a stavbám, žádá-li o povolení nástavby, stavební úpravy, nebo udržovacích prací na stavbě její nájemce, připojí písemnou dohodu s vlastníkem stavby. Písemnou dohodu s tím, kdo má vlastnická práva, nebo jiná práva k pozemku nebo stavbě (§ 139 odst. 1 zákona), předloží též právnická nebo fyzická osoba, která bude stavbu provádět, žádá-li o povolení dočasné stavby,
e) prohlášení autorizované osoby, že bude zabezpečovat odborné vedení stavby [§ 46a odst. 2 písm. f) zákona], bude-li ji sama pro sebe provádět právnická osoba, nebo fyzická osoba podnikající podle zvláštních předpisů, která nemá stavební nebo montážní práce v předmětu své činnosti nebo podnikání,6a) u staveb ostatních fyzických osob, prováděných svépomocí, pak prohlášení kvalifikované osoby, že bude vykonávat odborný dozor nad stavbou, není-li stavebník sám způsobilý dozor provádět.
d) územní rozhodnutí, jestliže je vydal jiný orgán než stavební úřad,
(3) U liniové stavby a stavby zvlášť rozsáhlé s velkým počtem účastníků řízení, může stavební úřad určit počet vyhotovení podkladů (popřípadě i jejich členění) uvedených v odstavci 2 nezbytných pro jednání zejména s dotčenými orgány státní správy a obcí.
(4) U stavby, v níž má být zabudováno jaderné zařízení, připojí stavebník k žádosti souhlas Československé komise pro atomovou energii podle zvláštních předpisů3a), udělený na základě posouzení předběžné bezpečnostní zprávy, která obsahuje zejména
b) program zajištění jakosti při výrobě komponent a výstavbě jaderného zařízení a předběžný program kontroly jejich provozního stavu.
a) analytické a experimentální důkazy, že požadavky na jadernou bezpečnost, stanovené zadávací bezpečnostní zprávou a zvláštními předpisy, byly v projektové dokumentaci dodrženy,
§ 21
U stavby s neobvyklou technologií, u níž má být použit neobvyklý způsob stavění nebo konstrukčního řešení nebo ve které má být instalováno ojedinělé technické zařízení, které není srovnatelné s jinými již vyzkoušenými zařízeními a u níž se nemohou předem spolehlivě určit negativní účinky provozu stavby na životní prostředí, stavebník doloží žádost o stavební povolení posudkem specializovaného pracoviště, vysoké školy nebo soudního znalce.
§ 22
(1) Projektová dokumentace stavby (projekt), kterou stavebník předkládá ke stavebnímu řízení, obsahuje zejména
- údaje o stávajících ochranných pásmech, nadzemních a podzemních objektech včetně inženýrských sítí,
- u staveb s provozním, výrobním nebo technickým zařízením údaje o tomto zařízení, o koncepci skladování, řešení vnitřní dopravy a ploch pro obsluhu, údržbu a opravy, popřípadě nároky na provedení zkušebního provozu po dokončení stavby,
- uspořádání staveniště a bezpečnostní opatření, jde-li o provádění stavebních prací za mimořádných podmínek,
- nároky na vodní hospodářství, energie, dopravu (včetně parkování), likvidaci odpadů a řešení napojení stavby na stávající inženýrské sítě a kanalizaci,
- požárně bezpečnostní řešení,
- navrhované urbanistické, architektonické a stavebně technické řešení stavby, jejích konstrukčních částí a použití stavebních materiálů,
- splnění podmínek na ochranu zdraví a životního prostředí stanovených podle zvláštních předpisů,
b) souhrnnou technickou zprávu, ze které musí být dostatečně zřejmé
- u staveb s provozním, výrobním nebo technickým zařízením údaje o tomto zařízení, o koncepci skladování, řešení vnitřní dopravy a ploch pro obsluhu, údržbu a opravy, popřípadě nároky na provedení zkušebního provozu po dokončení stavby,
- uspořádání staveniště a bezpečnostní opatření, jde-li o provádění stavebních prací za mimořádných podmínek,
- nároky na vodní hospodářství, energie, dopravu (včetně parkování), likvidaci odpadů a řešení napojení stavby na stávající inženýrské sítě a kanalizaci,
- požárně bezpečnostní řešení,
- navrhované urbanistické, architektonické a stavebně technické řešení stavby, jejích konstrukčních částí a použití stavebních materiálů,
- splnění podmínek na ochranu zdraví a životního prostředí stanovených podle zvláštních předpisů,
b) souhrnnou technickou zprávu, ze které musí být dostatečně zřejmé
c) celkovou situaci stavby (zastavovací plán) v měřítku zpravidla 1:200 až 1:500 s vyznačením hranic pozemků, stávajících staveb na nich, podzemních inženýrských sítí a návrh přípojek na inženýrské sítě, vytyčovací výkresy nebo potřebné geometrické parametry vyznačené v zastavovacím plánu jednoduchých nebo drobných staveb, popřípadě další výkresy podle charakteru a složitosti stavby,
a) průvodní zprávu se základními údaji o stavbě, pokud nepostačí údaje uvedené v žádosti o stavební povolení, informace o výsledku provedených průzkumů a o dodržení obecných technických požadavků na výstavbu,
e) projekt organizace výstavby u staveb se zvláštními nároky na provádění, pokud nestačí údaje uvedené v souhrnné technické zprávě.
d) stavební výkresy pozemních a inženýrských objektů, ze kterých je zřejmý dosavadní a navrhovaný stav, především půdorysy, řezy, pohledy (v měřítku zpravidla 1:100) obsahující jednotlivé druhy konstrukcí stavby a jejích částí (např. základy, nosné konstrukce, schodiště, komíny, střešní konstrukce), polohové a výškové uspořádání stavby a všech jejích prostorů s přesným vyznačením funkčního určení, schematické vyznačení vnitřních rozvodů a instalací (zdravotně technické včetně požárního vodovodu, silnoproudé, slaboproudé, plynové, teplovodní atd.), technická zařízení (kotelny, výtahy a pod.), úpravy a řešení předepsané ke zvláštnímu zajištění staveb z hlediska civilní obrany a požární ochrany. U staveb s provozním, výrobním nebo technickým zařízením musí stavební výkresy obsahovat prostorové umístění strojů a zařízení včetně vnitřních komunikací,
(3) Žádá-li stavebník o stavební povolení postupně k jednotlivým stavbám souboru, obsahuje projektová dokumentace první stavby celkovou situaci (zastavovací plán celého souboru staveb včetně zařízení staveniště).
(4) U jednoduchých staveb a dočasných staveb zařízení staveniště může stavební úřad v jednotlivých případech stanovený rozsah a obsah dokumentace přiměřeně omezit.
§ 23
§ 25
Stavební povolení obsahuje zejména:
a) jméno (název) stavebníka,
c) parcelní čísla stavebních pozemků podle evidence nemovitostí, na kterých se stavba povoluje,
d) podmínky pro provedení stavby, popřípadě též pro užívání stavby a odstranění stavby,
e) rozhodnutí o námitkách účastníků řízení.
b) druh a účel povolované stavby,
§ 24
§ 26
(2) Stavební úřad může v podmínkách stavebního povolení stavebníkovi uložit nebo ve stavebním povolení určit
g) úlevy pro vytyčení stavby.
f) těm, kteří mají vlastnická nebo jiná práva k sousedním nemovitostem, aby po stanovenou dobu trpěli provedení některých prací ze svých pozemků nebo staveb apod.,
e) nezbytný rozsah ploch pozemků, které budou tvořit součást staveniště,
d) podrobnější požadavky na provedení stavby především z hlediska architektury a komplexnosti, zejména určit druh a barvu vnějších úprav stavby (krytiny, omítek, nátěrů apod.), napojení na rozvodné sítě, pozemní komunikace a dráhy, odvádění povrchových vod a úprav okolí stavby a podmínky ochrany a výsadby zeleně.
c) předložení dokladů, odborných expertiz a posudků,
b) oznámení určitého stadia stavby za účelem výkonu státního stavebního dohledu,
a) předložení podrobnější dokumentace ještě před zahájením stavby, potřebné ke kontrole, zda byly dodrženy podmínky stanovené pro provedení stavby,
(1) V podmínkách stavebního povolení stavební úřad zabezpečí, popřípadě stanoví zejména
f) způsob provádění stavby; u staveb, které bude provádět sama pro sebe právnická osoba nebo fyzická osoba podnikající podle zvláštních předpisů6a) osobu odpovědnou za odborné vedení stavby [§ 46a odst. 2 písm. f) zákona], nebo u staveb ostatních fyzických osob prováděných svépomocí, osobu, která bude vykonávat odborný dozor nad stavbou.
e) umístění stavby, bylo-li sloučeno územní rozhodnutí se stavebním povolením,
d) dodržení požadavků dotčených orgánů státní správy uplatněných ve stavebním řízení,
c) lhůtu dokončení stavby,
b) soulad projektu s obecnými technickými požadavky na výstavbu a jinými předpisy a technickými normami,
a) ochranu zájmů společnosti, především životního prostředí,
§ 27
(1) Stavební úřad zašle po jednom ověřeném vyhotovení dokumentace stavebníkovi a obecnímu úřadu, v jehož územním obvodu se stavba provádí. Jedno vyhotovení dokumentace si stavební úřad ponechá pro úřední potřebu.
(2) Stavební úřad připojí stavebníkovi k ověřené dokumentaci štítek, na němž uvede označení stavby a jejího stavebníka, kdo bude stavbu provádět, kdo u stavby prováděné svépomocí odpovídá za odborné vedení a provádění stavby nebo za odborný dozor a který orgán a kdy stavbu povolil.
(3) Stavebník je povinen před zahájením stavby umístit štítek na viditelném místě u vstupu na staveniště a ponechat jej tam až do kolaudace stavby. Stavby organizací se mohou označit jiným vhodným způsobem (např. tabulí) s uvedením údajů ze štítku.
§ 28
Žádost o změnu stavby před jejím dokončením
(K § 68 zákona)
(1) V žádosti o povolení změny stavby před jejím dokončením stavebník uvede zejména
b) popis změn a jejich porovnání se stavebním povolením a ověřenou dokumentací,
a) označení stavby a části, jíž se změna týká,
c) důvody navrhované změny.
(3) Po předchozím projednání stavebníka se stavebním úřadem lze změny stavby vyznačit přímo v původní ověřené dokumentaci stavby, je-li to technicky možné a není-li to na úkor její přehlednosti. Vyznačení změn se provede v dokumentaci stavby uložené u stavebního úřadu, popřípadě obecního úřadu, v jehož územním obvodu se stavba provádí, a v dokumentaci, kterou uchovává stavebník (vlastník) stavby.
(2) Dokumentace k žádosti podle odstavce 1 obsahuje
a) situační výkresy, mění-li se vnější půdorysné nebo výškové uspořádání stavby,
d) doklad o projednání s orgány státní správy, jejichž zájmy jsou provedením změny dotčeny, jestliže taková jednání byla vedena.
c) technický popis změny a údaje, zda změna má účinek na okolí stavby,
b) výkresy v rozsahu požadované změny,
Oddíl3
Povolení terénních úprav, informačních, reklamních a propagačních zařízení
Žádost o povolení terénních úprav
(K § 71 až 74 zákona)
§ 29
(1) Žádost o povolení terénních úprav obsahuje
c) druhy a parcelní čísla pozemků podle evidence nemovitostí, na nichž se mají terénní úpravy provádět, s uvedením vlastnických nebo jiných práv,
b) druh, účel, místo a předpokládané trvání terénních úprav,
a) jméno (název) a adresu žadatele,
e) kdo zpracoval dokumentaci a kdo bude terénní úpravy provádět,
d) časový průběh provádění terénních úprav,
f) seznam účastníků řízení, kteří jsou žadateli známi.
§ 30
(1) K žádosti o povolení terénních úprav se připojí
a) předepsaná dokumentace ve dvou vyhotoveních; není-li stavebním úřadem místní nebo městský národní výbor, ve třech vyhotoveních,
b) územní rozhodnutí, pokud je vydal jiný orgán než stavební úřad,
c) doklady, jimiž žadatel prokazuje svá práva k pozemkům,
e) doklady o jednáních s orgány státní správy a s účastníky řízení, pokud byla předem vedena.
d) doklady a stanoviska, popřípadě rozhodnutí dotčených orgánů státní správy, pokud jsou předepsané zvláštními předpisy,
§ 31
(1) Dokumentace terénních úprav obsahuje
b) situační výkres podle pozemkové mapy evidence nemovitostí, objasňující současný stav území, na kterém se mají terénní úpravy provést, s vyznačením pozemků, na nichž se projeví důsledky terénních úprav, včetně vyznačení ochranných pásem, chráněných území a existujících staveb; podle povahy a rozsahu terénních úprav se připojí též charakteristické řezy objasňující jejich výškové uspořádání,
a) údaje o splnění podmínek územního rozhodnutí o využití území a jiných rozhodnutí nezbytných pro povolení terénních úprav podle zvláštních předpisů, údaje o předpokládaných účincích terénních úprav na okolí, technický popis postupu a způsobu prací, údaje o násypných hmotách, o místě a způsobu uložení vytěžených hmot, o způsobu jejich zhutňování a povrchové úpravě,
c) vytyčovací výkresy, nebo potřebné geometrické parametry určující v situačním výkresu polohové a výškové umístění jednoduchých a nepodstatných terénních úprav.
(2) U technicky jednoduchých terénních úprav, jejichž důsledky se nemohou nepříznivě projevit na nemovitostech nebo jiným způsobem, může stavební úřad jako dokumentaci přijmout jen stručný popis postupu a způsobu prací a situační náčrt.
§ 32
§ 33
(1) Neobsahuje-li dokumentace předložená žadatelem údaje nezbytné k řádnému posouzení navrhovaných terénních úprav, určí stavební úřad rozsah a lhůtu jejího doplnění.
(2) Pro změny povolených terénních úprav se ustanovení § 29 až 32 použije přiměřeně.
§ 34
Žádost o povolení informačních, reklamních a propagačních zařízení
(1) V žádosti o povolení informačních, reklamních a propagačních zařízení (dále v tomto ustanovení jen „zařízení“) se uvede
b) označení nemovitosti, na které má být zařízení umístěno,
a) druh, účel, místo a doba trvání zařízení,
c) seznam účastníků řízení, kteří jsou žadateli známi.
(2) K žádosti se podle povahy zařízení připojí
e) doklady o jednáních s dotčenými orgány státní správy a s účastníky řízení, pokud byla předem vedena.
d) doklady a stanoviska dotčených orgánů státní správy, pokud jsou předepsány zvláštními předpisy,
c) doklady, jimiž žadatel prokazuje svá práva k nemovitosti,
b) územní rozhodnutí, pokud je vydal jiný orgán než stavební úřad,
a) předepsaná dokumentace ve dvou vyhotoveních; není-li stavebním úřadem městský nebo místní národní výbor, ve třech vyhotoveních,
(3) Předepsaná dokumentace zařízení obsahuje zejména
a) technický popis zařízení, způsobu jeho instalace a účinků zařízení na okolí,
b) výkresy objasňující provedení a funkci zařízení, jeho upevnění (nosnou konstrukci), popřípadě elektrickou instalaci.
(4) Pro technicky jednoduchá zařízení postačí jako dokumentace jen stručný popis zařízení a jednoduchý náčrt.
Oddíl4
VYTYČOVÁNÍ STAVEB A TERÉNNÍCH ÚPRAV
(K § 75 zákona)
§ 35
(1) Vytyčování se provede podle vytyčovacích výkresů v souladu s územním rozhodnutím, stavebním povolením nebo povolením terénních úprav.
(2) O provedeném vytyčení a o stabilizaci pevných bodů vyhotoví ten, kdo vytyčení provedl, vytyčovací protokol.
§ 36
Stavební úřad může u jednoduchých, drobných a dočasných staveb, změn staveb a nepodstatných terénních úprav upustit od vytyčení orgány k tomu oprávněnými.
§ 37
(1) Za soulad prostorové polohy s dokumentací stavby, u níž bylo upuštěno od vytyčení orgány k tomu oprávněnými, odpovídá stavebník, u stavby prováděné svépomocí osoba určená k výkonu odborného dozoru nad prováděním stavby a u stavby organizace, která nemá v předmětu své činnosti stavební nebo montážní práce a provádí stavbu sama pro sebe, osoba, pověřená odborným vedením stavby.
(2) Za stanovení prostorové polohy terénních úprav, u nichž bylo upuštěno od vytyčení orgány k tomu oprávněnými, odpovídá ten, kdo požádal stavební úřad o jejich povolení.
§ 38
Doklady o vytyčení prostorové polohy předloží stavebník stavebnímu úřadu při kolaudaci. U staveb, terénních úprav, které nevyžadují kolaudaci, připojí stavebník doklad o vytyčení k dokumentaci jím uchovávané.
Oddíl5
KOLAUDACE
Kolaudační řízení
Kolaudační rozhodnutí
(K § 82 zákona)
§ 39
(1) Návrh na vydání kolaudačního rozhodnutí obsahuje
c) termín úplného vyklizení staveniště a dokončení úprav okolí stavby,
a) označení a místo stavby,
b) předpokládaný termín dokončení stavby,
d) údaj, zda bude prováděn zkušební provoz a dobu jeho trvání.
(2) K návrhu na vydání kolaudačního rozhodnutí se připojí
b) u staveb, na kterých jsou geodetické práce zajišťovány odpovědnými geodety,10) doklad o zajištění souborného zpracování dokumentace geodetických prací (u podzemních inženýrských sítí ještě před zakrytím),
c) geometrický plán podle předpisu o evidenci nemovitostí; tento doklad se nepřipojí v případech, kdy nedochází ke změně vnějšího půdorysného ohraničení stavby a u drobných staveb,
a) popis a zdůvodnění provedených odchylek od územního rozhodnutí a stavebního povolení,
d) u stavby, v níž bylo nebo má být zabudováno jaderné zařízení, souhlas Československé komise pro atomovou energii podle zvláštních předpisů,3a) udělený na základě posouzení předprovozní bezpečnostní zprávy,
e) další doklady, pokud jsou předepsány zvláštními předpisy11) nebo si je stavební úřad vyžádal.
§ 40
(1) K ústnímu jednání spojenému s místním šetřením je navrhovatel povinen připravit
a) doklady o vytyčení stavby (§ 38),
c) projektovou dokumentaci ověřenou stavebním úřadem ve stavebním řízení, nebo při povolování změn stavby,
b) doklady o výsledcích předepsaných zkoušek a o způsobilosti provozních zařízení k plynulému a bezpečnému provozu,11) zprávu o výsledku komplexního vyzkoušení, popřípadě zkušebního provozu, pokud byl prováděn,
e) další doklady stanovené v podmínkách stavebního povolení; u staveb povolených po 1. červenci 1992 i doklady o ověření požadovaných vlastností výrobků.
d) výkresy, ve kterých jsou vyznačeny změny, ke kterým došlo během provádění stavby; se souhlasem stavebního úřadu mohou být tyto změny vyznačeny v dokumentaci ověřené stavebním úřadem ve stavebním řízení, pokud řízení o nich stavební úřad spojil s řízením kolaudačním,
(2) U drobných a jednoduchých staveb, zejména u staveb, jejichž stavebníky jsou fyzické osoby, a tyto stavby nesouvisejí s podnikáním podle zvláštních předpisů, mohou být náležitosti návrhu na vydání kolaudačního rozhodnutí a jeho příloh přiměřeně zjednodušeny.
§ 41
(1) Stavební úřad sepíše o ústním jednání protokol, který obsahuje zejména
a) označení stavby,
c) porovnání skutečného provedení dokončené stavby s projektovou dokumentací ověřenou stavebním úřadem,
b) zjištění, zda byly dodrženy podmínky územního rozhodnutí a stavebního povolení a zda bylo vyhověno obecným technickým požadavkům na výstavbu,
f) stanoviska dotčených orgánů státní správy.
d) soupis zjištěných odchylek od skutečného provedení stavby, popřípadě odkaz na podklady kolaudačního rozhodnutí,
e) námitky účastníků řízení,
(2) Protokol podle odstavce 1 může stavební úřad nahradit jednoduchým záznamem, zejména byla-li stavba dokončena v souladu s ověřenou dokumentací a nejsou-li u ní zjištěny odchylky od skutečného provedení stavby a nebyly podány námitky účastníků řízení.
§ 43
(1) Kolaudační rozhodnutí obsahuje:
c) podmínky pro užívání stavby.
b) vymezení účelu užívání stavby,
a) označení stavby,
(2) V podmínkách pro užívání stavby může stavební úřad podle povahy stavby uložit zejména
a) vyznačení drobných odchylek, které stavební úřad vzal na vědomí, do ověřené dokumentace stavby,
b) další povinnosti k zajištění zájmů společnosti nebo k ochraně práv a oprávněných zájmů účastníků, zejména k zajištění zájmů na péči o životní prostředí, hygienu, zdraví a bezpečnost osob, požární bezpečnost apod.
§ 42
§ 44
Kolaudační rozhodnutí se nevydá, není-li zajištěno zdraví a bezpečnost osob a řádné a nerušené užívání stavby k určenému účelu, zejména
e) nejsou předloženy doklady o vyhovujících výsledcích předepsaných zkoušek.
d) nejsou splněny podmínky stavebního povolení na nezbytnou komplexnost výstavby a na vyloučení negativních účinků stavby na okolí, popřípadě jejich omezení na přípustnou míru,
c) není zajištěn bezpečný přístup a příjezd ke stavbám,
b) není zajištěn bezpečný a plynulý provoz výtahů podle ověřené dokumentace,
a) není zajištěno podle dokumentace ověřené stavebním úřadem ve stavebním řízení vytápění stavby a připojení na rozvod vody, elektřiny, kanalizační síť apod., zejména u bytových a občanských staveb,
§ 45
Upuštění od kolaudace
Stavební úřad může upustit od kolaudace
a) u drobných staveb, stavebních úprav a udržovacích prací, u nichž po jejich ohlášení určil, že podléhají stavebnímu povolení,
b) u jednoduchých staveb, s výjimkou staveb pro bydlení, staveb pro individuální rekreaci, garáží, staveb s provozním, výrobním nebo technickým zařízením a skladů.
§ 46
Kolaudace terénních úprav, informačních, reklamních a propagačních zařízení
Pokud stavební úřad při povolení terénních úprav, informačních, reklamních a propagačních zařízení stanoví, že podléhají kolaudaci, platí pro ně ustanovení tohoto oddílu přiměřeně.
Oddíl6
NEZBYTNÉ ÚPRAVY A ODSTRAŇOVÁNÍ STAVEB
§ 47
Nezbytné úpravy
(K § 87 zákona)
(1) Stavební úřad může nařídit jako nezbytné úpravy na stavbě nebo stavebním pozemku zejména
b) úpravy, jimiž se docílí, aby stavba nebo její zařízení neobtěžovaly své okolí nepřiměřeně hlukem, zápachem, exhalacemi, otřesy, chvěním, účinky elektromagnetického pole,
c) připojení stavby na rozvodné sítě, zejména na veřejný rozvod vody, elektřiny, plynu, na kanalizační síť,
a) úpravy v zájmu bezpečnosti dopravy (např. zřízení podloubí, průchodů, zkosení nároží domů), obrany státu (např. zřízení krytů a úkrytů), požární bezpečnosti (např. technická zařízení požární ochrany),
e) odstranění nebo úpravu stavebních částí stavby (např. zdí, stříšek, verand) zabraňujících přístupu světla a vzduchu ke stavbám, nebo působících jiné závady,
d) úpravy, jimiž se odstraňují hygienické, bezpečnostní, požární, provozní a estetické závady stavby a jimiž se stavba vybavuje sociálními nebo jinými hygienickými a společnými zařízeními,
f) úpravy k zajištění účinnějšího odvádění srážkových vod.
(2) Nevyžaduje-li nezbytná úprava, která má být nařízena, dokumentaci nebo jiné podklady, uloží stavební úřad vlastníku stavby nebo pozemku provedení úpravy a stanoví podmínky a lhůtu pro její provedení. V ostatních případech stavební úřad uloží jednak provést nezbytnou úpravu stavby nebo stavebního pozemku, jednak opatřit a předložit předepsanou dokumentaci nebo jiné podklady.
(3) Pro obsah dokumentace a jiných podkladů, jejichž předložení stavební úřad uložil podle odstavce 2, platí podle povahy úprav ustanovení této vyhlášky o povolování staveb, terénních úprav, popřípadě o odstraňování staveb.
§ 48
Žádost o povolení k odstranění stavby
(1) V žádosti o povolení k odstranění stavby její vlastník uvede
a) druh, účel, místo a označení stavby,
b) důvody odstranění stavby a předpokládané započetí a ukončení prací,
c) název organizace, která odstranění stavby provede; jestliže stavbu bude odstraňovat organizace sama pro sebe, nebo jestliže odstranění má být provedeno svépomocí, uvede vlastník stavby jak je zajištěno odborné vedení, nebo jméno a adresu osoby, která bude vykonávat odborný dozor nad prováděním prací,
i) návrh na opatření na sousedním pozemku nebo stavbě, jestliže se mají u těchto nemovitostí provádět bourací práce nebo mají-li se tyto nemovitosti jinak použít.
e) jak se naloží s materiálem a kam se přebytečný materiál uloží,
d) zda se odstranění stavby provede s použitím trhavin,
f) seznam a adresy účastníků řízení, kteří jsou žadateli známi,
g) jak jsou zajištěny dosavadním uživatelům bytů a nebytových prostor náhradní byty, ubytování nebo prostory,
h) jak se naloží s uvolněným pozemkem,
(2) K žádosti o povolení k odstranění stavby vlastník připojí
b) technologický popis prací, popřípadě též nezbytné výkresy úprav pozemku,
a) doklady, jimiž prokazuje vlastnické nebo jiné právo ke stavbě a k pozemkům,
c) doklady o jednání s dotčenými orgány státní správy a organizacemi spravujícími rozvodné sítě a s účastníky řízení, pokud byla o odstranění stavby předem vedena,
e) stanoviska, popřípadě rozhodnutí dotčených orgánů státní správy předepsaná zvláštními předpisy, u stavby s jaderným zařízením souhlas Československé komise pro atomovou energii.
d) u staveb, jejichž odstranění nebude provádět oprávněná odborně vybavená organizace, dohodu s kvalifikovanou osobou, která se zavázala zajišťovat odborný dozor nad prováděním prací spojených s odstraněním stavby, není-li vlastník sám způsobilý dozor provádět,
(3) Neobsahuje-li žádost nebo její přílohy podklady nezbytné k řádnému posouzení z hlediska zájmů sledovaných stavebním úřadem nebo dotčenými orgány státní správy, určí stavební úřad rozsah a lhůtu doplnění, např. jde-li o odstranění nemovité kulturní památky, doplnění fotodokumentací, dokumentačními výkresy, popřípadě podle podmínek ministerstva kultury republiky i jinou dokumentací (např. měřickou nebo modelovou) a v odůvodněných případech předložení fotodokumentace i u jiných staveb.
§ 49
Rozhodnutí o odstranění stavby
(1) Rozhodnutí o odstranění stavby obsahuje zejména
a) údaje o místu, druhu a účelu stavby a komu se odstranění stavby povoluje, nebo nařizuje,
b) lhůtu k odstranění stavby,
c) podmínky pro odstranění stavby.
(2) Podmínkami rozhodnutí o odstranění stavby stavební úřad zabezpečí zejména
c) ochranu práv a právem chráněných zájmů účastníků řízení,
d) provedení prací při odstranění stavby k tomu oprávněnou odborně vybavenou organizací; u staveb, jejichž odstranění nebude provádět k tomu oprávněná odborně vybavená organizace, určí osobu, která bude zajišťovat odborný dozor nad prováděním prací.
b) dodržení požadavků dotčených orgánů státní správy,
a) dodržení obecných technických požadavků na výstavbu a jiných předpisů a technických norem,
(3) Stavební úřad může v podmínkách rozhodnutí o odstranění stavby
c) stanovit podrobnější podmínky pro postup a způsob prací, zejména k zajištění stability sousedních staveb, k zajištění bezpečného užívání sousedních staveb, provozu na přilehlých komunikacích apod.,
a) uložit povinnost oznámit určité stadium prací k zajištění výkonu státního stavebního dohledu,
b) uložit vlastníkům sousedních pozemků a staveb, aby trpěli po stanovenou dobu provádění některých prací ze svých pozemků nebo staveb,
d) uložit povinnost upravit po odstranění stavby pozemek, zajistit nezávadné odvádění povrchových vod, vysázet zeleň apod.,
e) předání dokumentace stavby pro účely evidence a archivování.
§ 50
(1) Rozhodnutí, jímž stavební úřad nařizuje vlastníku stavby provést zabezpečovací práce, obsahuje zejména
c) podmínky zajišťující ochranu zájmů společnosti i ochranu práv a právem chráněných zájmů účastníků řízení,
b) podmínky vymezující druh, rozsah a způsob provedení zabezpečovacích prací,
a) povinnost provést zabezpečovací práce a lhůtu k jejich provedení, popis stavebně technického stavu stavby, povahu a rozsah účinků, jimiž ohrožuje život nebo zdraví osob nebo národohospodářské hodnoty,
d) údaje o nezbytném rozsahu sousedních pozemků a staveb, jichž má být použito při provádění zabezpečovacích prací a povinnosti jejich vlastníků, aby po stanovenou dobu trpěli provádění některých prací ze svých nemovitostí, popřípadě, aby na nich trpěli dočasné umístění konstrukcí.
(2) Nařizuje-li stavební úřad provedení neodkladných zabezpečovacích prací stavební organizaci, uvede v rozhodnutí kromě náležitostí podle odstavce 1
a) organizaci, která je povinna provést zabezpečovací práce,
b) povinnost vlastníka stavby uhradit této organizaci náklady spojené s provedením zabezpečovacích prací a trpět jejich provedení.
§ 51
Státní stavební příspěvek
(1) V žádosti o poskytnutí státního stavebního příspěvku občan, který je vlastníkem stavby, uvede
b) sociální poměry žadatele.
a) účel příspěvku a jeho požadovanou výši,
(2) K žádosti o poskytnutí státního stavebního příspěvku žadatel přiloží
a) doklad o vlastnickém právu k nemovitosti,
b) doklad, jímž prokazuje, že mu státní spořitelna odmítla poskytnout na účel, pro který žádá státní příspěvek, půjčku, a že nemohl získat prostředky ani z jiných zdrojů, jako z fondu kulturních a sociálních potřeb, apod.
(3) Rozhodnutí, jímž stavební úřad přiznává státní stavební příspěvek, obsahuje zejména
d) podmínky pro jednání s peněžním ústavem, jehož prostřednictvím bude státní příspěvek proplácen.
c) podmínky pro výplatu příspěvku,
b) výhradu vrácení příspěvku nebo jeho části pro případ, že dojde k úplatnému převodu nemovitosti, nebo že práce nebyly provedeny v rozsahu, na který byl příspěvek přiznán,
a) údaje o účelu, na který se státní stavební příspěvek poskytuje a termín dokončení prací, pokud nebyl stanoven jiným rozhodnutím stavebního úřadu,
Oddíl7
STÁTNÍ STAVEBNÍ DOHLED
§ 52
Náplň činnosti státního stavebního dohledu
c) je na staveništi k dispozici dokumentace ověřená stavebním úřadem a všechny doklady potřebné k provádění stavby a zda je řádně veden stavební deník nebo jednoduchý záznam o stavbě,
b) práce na stavbě provádějí oprávněné osoby, zda se odborně provádějí a vedou stavební práce, zda je zajištěn a prováděn odborný dozor,
a) stavba se provádí na základě stavebního povolení nebo jiného rozhodnutí stavebního úřadu a v souladu s ním,
m) se provádějí předepsané zkoušky.
e) je zajištěna bezpečnost práce a technických zařízení, požární ochrana, řádné ohrazení a osvětlení staveniště, bezpečné přístupy ke stavbě, zda je na staveništi pořádek a nedochází k znehodnocování nebo ničení použitelných materiálů,
f) se dodržují obecné technické požadavky na výstavbu a jiné předpisy a technické normy,
g) je stavba užívána jen k povoleným účelům a zda se v průběhu užívání nezhoršují účinky na životní prostředí,
h) se provádí řádná údržba stavby,
i) u dočasných staveb neuplynula stanovená doba jejich trvání, nebo nepominul účel, pro který byly zřízeny,
j) jsou dodržovány podmínky povolení nebo nařízení stavebního úřadu k odstranění stavby,
k) odstranění stavby provádí oprávněná organizace nebo osoba a zda je zabezpečeno odborné vedení prací a bezpečnost osob,
l) nejsou odstraňováním stavby ohroženy sousední objekty a zda byla učiněna opatření nutná k jejich zabezpečení,
d) při provádění stavby nedochází k nepovolenému omezování provozu na komunikacích nebo užívání veřejných prostranství, zda není nadměrně znečišťováno okolí stavby, ničena zeleň nebo jiným způsobem zhoršováno životní prostředí a zda nejsou neodůvodněně omezována práva a právem chráněné zájmy vlastníků sousedních pozemků a staveb,
§ 53
(1) Na stavbě musí být k dispozici projektová dokumentace stavby ověřená ve stavebním řízení a všechny doklady týkající se prováděné stavby.
(2) Jde-li o stavbu, jejímž stavebníkem, popřípadě tím, kdo stavbu pro stavebníka provádí (dále „zhotovitel“) je právnická osoba nebo fyzická osoba podnikající podle zvláštních předpisů, musí být na stavbě veden stavební deník. V ostatních případech musí být na stavbě veden alespoň jednoduchý záznam o stavbě. Na stavbách při stavebních úpravách a udržovacích pracích podle § 55 odst. 2 zákona se stavební deník musí vést jen, pokud tak stanoví stavební úřad.
(3) Stavební deník se vede ode dne, kdy byly zahájeny práce na staveništi podle projektové dokumentace ověřené stavebním úřadem ve stavebním řízení. Vedení stavebního deníku se skončí dnem, kdy se odstraní stavební vady a nedodělky podle kolaudačního rozhodnutí.
(4) Stavební deník vede zhotovitel, popřípadě stavebník, provádí-li stavbu sám pro sebe (§ 44 odst. 2 zákona). Do stavebního deníku se zapisují všechny důležité okolnosti týkající se stavby, zejména časový postup prací, odchylky od projektové dokumentace ověřené stavebním úřadem ve stavebním řízení nebo od podmínek stanovených jinými rozhodnutími nebo opatřeními, popřípadě další údaje nutné pro posouzení prací stavebním úřadem a ostatními orgány státní správy. Stavební deník slouží též k záznamům orgánů státního stavebního dohledu a orgánů státní správy, které mají oprávnění dozírat na provádění stavby podle zvláštních předpisů.
(5) Stavebník sleduje obsah stavebního deníku a k záznamům v něm uvedeným připojuje svá stanoviska. Během doby, po kterou se na stavbě pracuje, musí být stavební deník přístupný oprávněným osobám a pracovníkům orgánů státní správy. Denní záznamy zapisuje pověřený pracovník zhotovitele v den, jehož se záznamy týkají, výjimečně následující den, ve kterém se na stavbě pracuje. Jde-li o technicky jednoduchou stavbu nebo práce menšího rozsahu, mohou být denní záznamy nahrazeny se souhlasem stavebního úřadu jedním záznamem za období nejvýše sedmidenní. Stavebník je povinen uchovávat stavební deník po dobu deseti let od právní moci kolaudačního rozhodnutí, popřípadě od dokončení stavby, pokud kolaudaci nepodléhá.
(6) Jednoduchý záznam o stavbě (odstavec 2) vede stavebník a spolupodepisuje jej osoba vykonávající odborný dozor nad prováděním stavby. V tomto záznamu se uvádí též rozsah a druh dílčích stavebních prací, které na stavbě vedle stavebníka provádějí právnické a fyzické osoby.
§ 54
(K § 102 zákona)
Opatření při výkonu státního stavebního dohledu
Opatření při výkonu státního stavebního dohledu
(1) Výzvu k zjednání nápravy může orgán státního stavebního dohledu provést záznamem do stavebního deníku, nebo do jednoduchého záznamu o stavbě, písemným oznámením nebo do protokolu. Výzva obsahuje stručný popis zjištěné závady a lhůtu, do kdy má být zjednána náprava.
(2) Jestliže stavebník, zhotovitel nebo jiná osoba nedbá výzvy orgánu státního stavebního dohledu, vydá stavební úřad rozhodnutí, kterým nařídí zjednání nápravy. Rozhodnutí obsahuje zejména
b) označení závady, která má být odstraněna, a lhůtu pro zjednání nápravy.
a) jméno (název) osoby, které se nařizuje zjednání nápravy,
§ 55
(K § 104 zákona)
Dokumentace skutečného provedení stavby a zjednodušená dokumentace stavby (pasport)
Dokumentace skutečného provedení stavby a zjednodušená dokumentace stavby (pasport)
(1) Dokumentace skutečného provedení stavby, jejíž pořízení nařídil stavební úřad, obsahuje zejména
a) údaje o druhu, účelu a místu stavby, jméno (název) a adresu vlastníka stavby, parcelní čísla stavebního pozemku podle evidence nemovitostí s uvedením vlastnických nebo jiných práv a údaje o rozhodnutích o stavbě; pokud se rozhodnutí nezachovala, alespoň přibližný rok dokončení stavby,
b) situační výkres současného stavu území v měřítku pozemkové mapy evidence nemovitostí se zakreslením polohy stavby a vyznačením vazeb na okolí, zejména odstupů od hranic stavebního pozemku a od sousedních staveb a napojení na rozvodné a dopravní sítě; v odůvodněných případech může stavební úřad uložit zpracování situačního výkresu v podrobnějším měřítku,
c) stavební výkresy v měřítku 1:200, popřípadě v měřítku 1:100, nebo 1:50, vypracované podle skutečného provedení stavby s příslušnými řezy a pohledy, s popisem všech prostorů a místností podle současného způsobu užívání a s vyznačením jejich rozměrů a plošných výměr,
d) technický popis stavby a jejího vybavení.
(2) Zjednodušená dokumentace (dále pasport stavby), jejíž pořízení nařídil stavební úřad, obsahuje zejména
a) údaje podle odstavce 1 písm. a),
c) jednoduchý technický popis stavby a jejího vybavení.
b) situační výkres a zjednodušené výkresy skutečného provedení stavby v rozsahu a podrobnostech odpovídajících druhu a účelu stavby s popisem způsobu užívání všech prostorů a místností,
(3) Dodatečně pořízená dokumentace skutečného provedení stavby nebo pasport stavby provedené trvalým způsobem se předkládají stavebnímu úřadu ve dvou vyhotoveních; není-li stavebním úřadem místně příslušný orgán obce, ve třech vyhotoveních.
(4) Stavební úřad zajistí přezkoumání předložené dodatečně pořízené dokumentace skutečného provedení nebo pasportu stavby; podle výsledku uloží jejich doplnění, změnu, popřípadě přepracování, nebo je ověří. Po jednom ověřeném vyhotovení zašle stavebníkovi a městskému nebo místnímu národnímu výboru, v jehož územním obvodu se stavba nachází.
(5) Ověřená dokumentace skutečného provedení stavby nebo ověřený pasport stavby nahrazují dokumentaci ověřenou ve stavebním řízení.
Část IV
VYVLASTNĚNÍ
§ 56
Návrh na vyvlastnění
(1) Návrh na vyvlastnění obsahuje zejména
a) označení pozemku nebo jeho části, označení stavby, jaké právo a v jakém rozsahu má být vyvlastněno a návrh náhrady,
b) jméno (název) osoby, v jejíž prospěch má být provedeno vyvlastnění,
c) jméno (název) a adresu osoby, proti které vyvlastnění směřuje,
d) odůvodnění požadavku s uvedením účelu, pro který se vyvlastnění navrhuje,
e) důkaz o tom, že pokus o získání práva k pozemku nebo stavbě dohodou byl bezvýsledný,
f) výpis z evidence nemovitostí, popřípadě výpis z pozemkové knihy identifikovaný podle evidence nemovitostí, jestliže právní vztahy k pozemkům a stavbám nebyly dosud v evidenci nemovitostí vyznačeny,
g) snímek z pozemkové mapy evidence nemovitostí se zákresem pozemků a staveb navržených k vyvlastnění doplněný situací z jiných mapových podkladů, které vyjadřují graficky právní vztahy k nemovitostem v případech, kdy tyto vztahy nebyly dosud v evidenci vyznačeny; navrhuje-li se vyvlastnit část pozemku, připojí se též geometrický plán ve trojím vyhotovení. Není-li možno u liniových staveb stanovit přesný rozsah pozemků, postačí situace projektované stavby zakreslená na snímku z pozemkové mapy evidence nemovitostí.
(2) Důkazem podle odstavce 1 písm. e) je doporučeně zaslaná písemná výzva k uzavření dohody, obsahující požadavek žadatele, důvody, návrh úplaty a upozornění, že neodpoví-li na ni vlastník pozemku nebo stavby do 15 dnů ode dne doručení, má se za to, že dohodu odmítá. Navrhovatel v takovém případě předloží prohlášení, že ve stanovené lhůtě neobdržel na svou výzvu odpověď, popřípadě, že k převodu nedošlo.
§ 57
Rozhodnutí o vyvlastnění
a) předmět, účel a rozsah vyvlastnění,
b) jméno (název) osoby, proti které vyvlastnění směřuje,
c) označení orgánu státní správy, právnické nebo fyzické osoby, která má předmět vyvlastnění využít k účelu, pro který se vyvlastňuje,
d) náhradu za vyvlastnění a způsob její úhrady,
e) lhůtu, do které musí být započato s užíváním pozemku a stavby pro účel, pro který byly vyvlastněny,
f) poučení o možnosti a podmínkách žádosti o zrušení rozhodnutí o vyvlastnění (§ 116 odst. 1 zákona).
Část V
USTANOVENÍ SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ
§ 58
Oznámení veřejnou vyhláškou
(1) Jde-li o rozhodnutí nebo jiné opatření většího rozsahu, nebo tvoří-li jeho nedílnou část grafické přílohy, vyvěsí se místo úplného znění opatření stručná vyhláška obsahující základní údaje o území, kterého se opatření týká, a jeho stručný obsah s poučením, kdy a kde lze do něho nahlédnout.
(2) Písemnost nebo vyhláška podle odstavce 1 se vyvěsí na úřední desce obecního úřadu, jehož územního obvodu se týká, a správního orgánu, který rozhodnutí nebo jiné opatření vydal. Na vyhlášce označí orgán, který ji vyvěsil, data jejího vyvěšení a sejmutí a založí ji do správního spisu.
§ 59
Úlevy při živelních pohromách a při nenadálých haváriích staveb
(1) Opatření na stavbách a pozemcích, spočívající podle okolností i v provádění staveb nebo terénních úprav, nebo odstraňování staveb, jimiž se předchází důsledkům živelních pohrom nebo nenadálých havárií, čelí jejich účinkům a zabraňuje ohrožení života nebo zdraví osob, národohospodářským a jiným škodám, mohou se zahájit bez předchozího povolení podle stavebního zákona a této vyhlášky, nestanoví-li zvláštní předpisy jinak. Ten, kdo taková opatření provádí, je však povinen je oznámit neprodleně stavebnímu úřadu, který rozhodne o dalším postupu.
(2) Jestliže se stavby, nebo terénní úpravy zničené nebo poškozené živelní pohromou nebo nenadálou havárií mají obnovit ve shodě s původními povoleními stavebního úřadu, postačí, aby takové opatření bylo předem stavebnímu úřadu ohlášeno. Pro postup stavebního úřadu a stavebníka platí přiměřeně ustanovení § 16 až 18.
(3) U staveb a terénních úprav, které je nezbytné bezodkladně provést k zmírnění nebo odvrácení důsledků živelní pohromy nebo nenadálé havárie stavby, může stavební úřad
a) omezit obsah návrhu (žádosti) a jeho příloh na nejnutnější míru nezbytnou pro rozhodnutí,
b) upustit od vydání územního rozhodnutí, popřípadě sloučit územní řízení se stavebním řízením nebo s jinými řízeními podle zákona,
c) stanovit v rozhodnutí, že některé doklady předepsané jako přílohy k návrhu (žádosti), popřípadě jiné doklady, budou předloženy ve stanovené lhůtě dodatečně,
d) v odůvodněných případech vydat předběžné povolení, v němž se stanoví lhůta pro dodatečné předložení podkladů; po jejich předložení provede stavební úřad řízení a vydá rozhodnutí.
§ 60
Údaje pro orgány geodézie a kartografie
(1) Orgánům (organizacím) geodézie a kartografie (jejich pracovištím v okresu) se zasílají
a) rozhodnutí o umístění stavby nebo změny stavby, týkající se jejího vnějšího půdorysného ohraničení, rozhodnutí o využití území a rozhodnutí o chráněném území nebo ochranném pásmu,
b) stavební povolení nebo změny stavby, týkající se jejího vnějšího půdorysného ohraničení,
c) povolení terénních úprav,
d) kolaudační rozhodnutí u staveb a jejich změn uvedených v písmenu b),
e) rozhodnutí o odstranění stavby,
f) rozhodnutí o vyvlastnění pozemku a stavby a rozhodnutí o zrušení vyvlastnění.
(2) Orgánům (organizacím) geodézie a kartografie se nezasílají stavební povolení drobných staveb, stavebních úprav a udržovacích prací.
§ 61
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. října 1976.