192/1988 Sb. — Nařízení vlády České socialistické republiky o jedech a některých jiných látkách škodlivých zdraví

Část I

ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

§ 1

(1) Tímto nařízením se upravuje zacházení s jedy a s některými jinými látkami škodlivými zdraví a stanoví se s tím související ochranná opatření. Některými jinými látkami škodlivými zdraví jsou žíraviny, omamné látky a psychotropní látky.

(2) Podle tohoto nařízení jsou

a) jedy takové látky, které způsobují otravy již v malých dávkách; dělí se na zvláště nebezpečné jedy a ostatní jedy a jsou uvedeny v seznamech těchto látek;

b) žíraviny takové látky, které těžce poškozují tkáně, s nimiž přijdou do přímého styku;

c) omamné látky a psychotropní látky takové látky, u kterých vzniká nebezpečí chorobného návyku nebo psychických změn nebezpečných pro společnost nebo pro toho, kdo je opakovaně bez odborného dohledu používá a jsou uvedeny v seznamech těchto látek.

(3) Seznamy zvláště nebezpečných jedů, ostatních jedů, omamných látek a psychotropních látek jsou uvedeny v přílohách č. 1 až 4 tohoto nařízení.

(4) Přípravkem se rozumí pro účely tohoto nařízení roztok nebo směs, která obsahuje jednu nebo více látek uvedených v odstavci 2 a má jejich vlastnosti.

(5) Zacházením s látkami uvedenými v odstavci 2 a s přípravky se pro účely tohoto nařízení rozumí jejich výroba, výzkum, vývoj, přeprava, zpracování, výdej, prodej, skladování, dovoz a každé jiné používání.

(6) Na léčivo,¹) pokud je zároveň jedem, žíravinou, omamnou látkou nebo psychotropní látkou nebo přípravkem se nevztahují ustanovení části druhé tohoto nařízení.

(7) Na výbušninu,²) pokud je zároveň jedem, žíravinou, nebo přípravkem se nevztahují ustanovení tohoto nařízení s výjimkou části první.

§ 2

(1) Při zacházení s látkami uvedenými v § 1 odst. 2 a s přípravky je každý povinen postupovat tak, aby nebylo poškozeno zdraví lidí, aby nebyly ohroženy zdravé životní podmínky, zejména zdravotní nezávadnost, popřípadě biologická hodnota poživatin a předmětů běžného užívání, zdravý stav ovzduší, vody³) a půdy, aby nebyla ohrožena hospodářská zvířata, volně žijící živočichové,⁴) zvěř a chráněné druhy rostlin,⁵) aby nebyla poškozena rostlinná výroba a lesní hospodářství a aby bylo zabráněno zneužití těchto látek nebo přípravků.

(2) Každý, kdo zachází s látkami uvedenými v § 1 odst. 2 nebo s přípravky, nebo kdo svou činností může ovlivnit jejich používání jinými osobami, je povinen zacházet s nimi jen v míře nezbytně nutné a vyvarovat se jejich používání tam, kde je možné je nahradit látkami nebo přípravky neškodnými nebo alespoň méně škodlivými, popřípadě je povinen v tomto směru ovlivnit jejich používání.

§ 3

(1) Látky a přípravky, které mají být vyráběny nebo dovezeny, s nimiž se bude zacházet a o nichž lze důvodně předpokládat, že mají vlastnosti jedů, omamných látek nebo psychotropních látek, musí být se stanovenými údaji a doklady (§ 4 a 26) předloženy k posouzení ministerstvu zdravotnictví a sociálních věcí České socialistické republiky (dále jen „ministerstvo“).

(2) O posouzení látek a přípravků podle odstavce 1 jsou povinny žádat,

a) jde-li o látky a přípravky vyráběné v České socialistické republice organizace, které tyto látky a přípravky hodlají zavést do výroby,

b) jde-li o dovážené látky a přípravky tuzemský odběratel.

(3) Do vydání rozhodnutí o látkách a přípravcích uvedených v odstavci 1 jsou organizace povinny s nimi zacházet, jako by byly jedem nebo omamnou látkou anebo psychotropní látkou.

Část II

JEDY A ŽÍRAVINY
Způsobilost k zacházení s jedy a žíravinami
Provoz na pracovištích

§ 4

Posouzení jedů

(1) Žádost o posouzení látky nebo přípravku podle § 3 odst. 1 musí být doložena:

a) technickou normou látky nebo přípravku, popřípadě jejím návrhem, nebo jiným dokladem obsahujícím údaje o jejích technických vlastnostech a hlavních účelech použití;

b) údaji o chemickém složení látky nebo přípravku;

c) výsledky toxikologického zkoumání umožňujícími posouzení látky nebo přípravku, popřípadě údaji o zkušenostech s účinky na člověka získanými při používání látky nebo přípravku;

d) postupy, kterými je možno látku nebo přípravek zdravotně nezávadným způsobem zneškodnit nebo likvidovat, včetně postupů pro likvidaci znečištěných obalů, a pro zneškodnění látky nebo přípravku v pevných, tekutých nebo plynných odpadech, pokud se v nich vyskytuje.

(2) U dovážených látek nebo přípravků doklady a údaje podle odstavce 1 písm. b) až d) a údaje o technických vlastnostech látky nebo přípravku zajistí pro tuzemského odběratele podnik zahraničního obchodu nebo jiná československá právnická osoba nebo zahraniční osoba, která je oprávněna provádět zahraničně obchodní činnost⁶) (dále jen „organizace oprávněná k zahraničně obchodní činnosti“). Nelze-li u dováženého přípravku zjistit přesné chemické složení, musí organizace oprávněná k zahraničně obchodní činnosti uvést alespoň, zda obsahuje látky uvedené v příloze č. 1 nebo 2 tohoto nařízení, popřípadě připojit prohlášení o tom, že dovážený přípravek tyto látky neobsahuje.

§ 5

Povolení k zacházení se zvláště nebezpečnými jedy

(1) Zacházet se zvláště nebezpečnými jedy mohou pouze organizace, které mají k tomu povolení.

(2) Na žádost organizace vydává povolení k zacházení se zvláště nebezpečnými jedy:

a) hlavní hygienik České socialistické republiky organizaci, která požaduje dovoz zvláště nebezpečných jedů, popřípadě dovoznímu gestorovi,⁷)

b) krajský hygienik výrobci,

c) okresní hygienik, jestliže si to nevyhradil krajský hygienik, v ostatních případech.

(3) V žádosti o povolení k zacházení se zvláště nebezpečnými jedy je organizace povinna uvést:

a) druhy a množství zvláště nebezpečných jedů, s nimiž hodlá zacházet,

b) druh a způsob zamýšlené činnosti,

c) kde a v jakém nejvyšším množství budou zvláště nebezpečné jedy skladovány,

d) opatření, kterými bude zajištěna ochrana zdraví lidí,

e) opatření na ochranu zdravých životních podmínek, zejména způsoby zneškodnění exhalací a odpadních vod, způsoby likvidace pevných odpadů nebo zbytků a znečištěných obalů, popřípadě také opatření na ochranu zdravotní nezávadnosti poživatin a předmětů běžného užívání,

f) prohlášení o tom, že osoby, které přímo řídí zacházení se zvláště nebezpečnými jedy, mají způsobilost podle § 15,

g) opatření k zabezpečení zvláště nebezpečných jedů před odcizením nebo zneužitím.

(4) V povolení musí být uveden název a sídlo organizace, číslo a datum žádosti, druhy a množství zvláště nebezpečných jedů a druhy činností, na které se povolení vztahuje, doba platnosti povolení, popřípadě místo používání zvláště nebezpečných jedů a další údaje a podmínky, za kterých se povolení uděluje.

(5) Povolení podle odstavce 2 zahrnuje také oprávnění k opakovanému odběru zvláště nebezpečných jedů.

(6) Jednorázový odběr zvláště nebezpečného jedu v určeném množství a k určenému účelu může povolit na žádost organizace okresní hygienik. Organizace vydávající zvláště nebezpečný jed vyznačí jednorázový odběr na povolení.

(7) O vydaných povoleních vedou orgány, které je vydaly, evidenci po dobu pěti let od skončení jejich platnosti.

(8) Vysoké školy, výzkumné a vědecké ústavy, jakož i zdravotnická zařízení, okresní a městské veterinární správy a specializované organizace státní veterinární služby, s výjimkou organizací provádějících veterinární asanační činnost⁸) (dále jen „veterinární organizace“), nepotřebují povolení k zacházení se zvláště nebezpečnými jedy, pokud je používají k plnění svých úkolů ve svých zařízeních; jsou však povinny neprodleně písemně sdělovat okresnímu hygienikovi, popřípadě krajskému hygienikovi, pokud si to vyhradí, druhy a množství zvláště nebezpečných jedů, účel a způsob jejich použití, a to i při změně druhu, množství, účelu a způsobu jejich použití.

§ 6

Výdej, prodej, darování a nabývání jedů a žíravin fyzickými osobami

(1) Zvláště nebezpečné jedy se nesmějí vydávat, prodávat ani darovat fyzickým osobám; fyzické osoby je nesmějí nabývat ani jiným způsobem.

(2) Ostatní jedy a žíraviny se nesmějí vydávat, prodávat ani darovat osobám mladším 18 let; tyto osoby je nesmějí nabývat ani jiným způsobem. Ostatní jedy a žíraviny se nesmějí prodávat v prodejnách poživatin a hraček; při samoobslužném prodeji mohou být vydávány jen prodavačem.

§ 7

Evidence zvláště nebezpečných jedů

(1) Organizace je povinna vést evidenci o množství vyrobených zvláště nebezpečných jedů a o příjmu, stavu zásob, spotřebě, výdeji a prodeji při velkoobchodní činnosti, jakož i o jejich likvidaci.

(2) Za řádné vedení evidence zvláště nebezpečných jedů odpovídá pracovník pověřený jejím vedením.

(3) Způsob vedení evidence zvláště nebezpečných jedů je stanoven v příloze č. 5 tohoto nařízení. Listinné doklady musí být vedeny tak, aby údaje v nich uvedené nebylo možno dodatečně měnit; chybné údaje musí být opraveny tak, aby původní zápis zůstal čitelný. Doklady o evidenci se uschovávají po dobu deseti let od skončení zacházení se zvláště nebezpečnými jedy.

§ 8

Hlášení o zacházení s ostatními jedy

(1) Organizace zacházející s ostatními jedy jsou povinny předem písemně ohlásit svou činnost, druhy používaných jedů, jejich maximální roční spotřebu a účel jejich použití orgánu hygienické služby; tato povinnost se vztahuje i na každou změnu v zacházení s ostatními jedy. Hlášení nepodléhají ostatní jedy používané jen k účelům chemické analýzy.

(2) Hlášení podle odstavce 1 podávají:

a) organizace, které vyrábějí ostatní jedy, krajskému hygienikovi; na jeho žádost jsou povinny označit název a sídlo odběratelské organizace,

b) ostatní organizace okresnímu hygienikovi, popřípadě krajskému hygienikovi, pokud si to vyhradí.

(3) Povinnost podle odstavce 1 se nevztahuje na organizace uvedené v § 5 odst. 8, pokud ostatní jedy používají k laboratorním účelům k plnění svých úkolů a ve svých vlastních zařízeních a na organizace oprávněné k zahraničně obchodní činnosti, pokud tyto látky dovážejí pro tuzemské odběratele.

§ 9

Hlášení o ošetření skladovaných výrobků jedy

O ošetření skladovaných poživatin, krmiv a rostlinných výrobků, popřípadě jejich obalů jedy musí mít organizace doklady obsahující údaje potřebné k posouzení těchto výrobků, zejména druh použitého jedu, jeho množství, způsob a datum ošetření. Ošetření musí organizace ohlásit orgánu hygienické služby, nebo jde-li o krmiva, orgánu veterinární správy. Doklady se uschovávají po dobu pěti let od expedice ošetřených výrobků.

§ 10

Balení jedů a žíravin

(1) Jedy a žíraviny se skladují, přepravují a vydávají jen v obalech dostatečně pevných v poměru k hmotnosti obsahu a zabraňujících jejich unikání nebo rozkládání; hmotnost a tvar naplněných obalů musí umožňovat bezpečnou manipulaci s nimi a jejich bezpečné vyprazdňování. Uzávěr balení zvláště nebezpečných jedů, s nimiž se zachází, musí být tak zajištěn, aby jeho případné poškození bylo zřejmě patrné.

(2) Pro balení jedů a žíravin se smí používat jen takových obalů, které se tvarem zřetelně liší od obalů běžně používaných na poživatiny a krmiva.

§ 11

Označení obalů jedů a žíravin

(1) Označení, kterými musí být opatřeny obaly jedů a žíravin, s nimiž se zachází, jsou uvedena v příloze č. 6 tohoto nařízení. Tato označení musí být také uvedena v návodech k používání, prospektech a na jiné dokumentaci výrobků.

(2) Na originálním spotřebitelském balení (balení pro tržní spotřebu) jedů a žíravin, s výjimkou laboratorních chemikálií, musí být dále uvedeny hlavní zásady pro bezpečné zacházení s nimi a pokyny pro vhodný způsob zneškodnění prázdných obalů, popřípadě upozornění, že jde o obal vratný. Dále musí být uvedeny příznaky otravy a pokyny pro první pomoc. Tyto údaje mohou být v odůvodněných případech uvedeny jen na návodu pro používání, který musí být připojen ke každému balení. Musí být uvedeny v českém nebo slovenském jazyce.

(3) Na obalech jedů a žíravin, pokud se s těmito látkami nebo přípravky zachází jako s laboratorními chemikáliemi, musí být uveden název látky nebo přípravku, obrazový symbol, nápis a údaj o hmotnosti nebo objemu.

(4) Mimo označení podle odstavců 1 a 2 může hlavní hygienik České socialistické republiky schválit nebo v odůvodněných případech nařídit i rozšíření označení.

(5) Označení musí mít v poměru k velikosti obalu takové rozměry a být tak umístěno, provedeno a upraveno, aby po celou dobu používání obalu bylo zřetelně viditelné; jinak musí vyhovovat příslušným technickým normám.⁹)

(6) Ustanovení předchozích odstavců se nevztahují na zásilky dovážených jedů a žíravin až do skladu odběratelské organizace označené organizací oprávněnou k zahraničně obchodní činnosti, jakož i na zásilky těchto látek nebo přípravků při jejich tranzitní přepravě. Tyto zásilky však musí být označeny podle příslušných předpisů pro mezinárodní přepravu.

§ 12

Přeprava jedů a žíravin

Pro přepravu jedů a žíravin platí zvláštní předpisy.¹⁰)

§ 13

Dokumentace jedů a žíravin

(1) Organizace, které uvádějí do oběhu látky nebo přípravky, které jsou jedy nebo žíravinami, jsou povinny v dokumentaci těchto látek nebo přípravků přístupné odběratelům, orgánům hygienické služby a jiným kontrolním orgánům, uvést vedle označení a údajů podle § 11 odst. 1 až 4:

a) hlavní účely, pro které je látka nebo přípravek určena, popřípadě též způsoby jejího použití,

b) specifikaci obalu látky nebo přípravku v souladu s ustanovením § 10,

c) postupy, kterými je možno látku nebo přípravek zdravotně nezávadným způsobem zneškodnit a likvidovat, včetně postupů pro likvidaci znečištěných obalů, a pro zneškodnění látky nebo přípravku v pevných, tekutých nebo plynných odpadech, pokud se v nich při používání též vyskytuje.

(2) Dokumentace musí být před uvedením látky nebo přípravku do oběhu předložena ke schválení hlavnímu hygienikovi České socialistické republiky, který si může v jednotlivých případech vyžádat i další údaje, zejména o analytických postupech ke stanovení zbytků látky nebo přípravku v plodinách, ve vodě a půdě a přitom určit, které z těchto dalších údajů musí být podle odstavce 1 přístupny odběratelům, orgánům hygienické služby a jiným kontrolním orgánům. Etikety a návody k používání, informační a propagační materiály musí být v souladu se schválenou dokumentací.

(3) Organizace oprávněné k zahraničně obchodní činnosti jsou povinny spolupracovat s tuzemskými odběrateli při opatřování údajů podle předchozích odstavců, pokud se týkají dovážených látek a přípravků,¹¹) s nimiž se bude zacházet.

§ 14

Oznamování údajů o chemických látkách a přípravcích Toxikologickému informačnímu středisku

(1) Organizace, které uvádějí do oběhu v České socialistické republice chemické látky nebo chemické přípravky, jsou povinny před jejich uvedením do oběhu oznámit Toxikologickému informačnímu středisku¹²) obchodní název, znění etikety, velikost a druh balení látky nebo přípravku, její kvalitativní a kvantitativní složení, účel použití a způsob likvidace či zneškodnění, nebo jde-li o dováženou látku nebo přípravek dostupné údaje podle § 4.

(2) Toxikologické informační středisko smí údaje uvedené v odstavci 1, pokud je organizace označí za důvěrné, dále oznamovat jen organizacím, které jsou zvláště k tomu ministerstvem zmocněny a vázány zachováním mlčenlivosti o nich. Ostatním organizacím a fyzickým osobám podává Toxikologické informační středisko pouze nezbytné informace o první pomoci a léčení v případech otrav a jiných nehod s chemickými látkami a přípravky. Nedotčeny zůstávají předpisy o ochraně státního, hospodářského a služebního tajemství.¹³)

§ 15

(1) Zacházet s jedy a žíravinami smějí pouze osoby, které dovršily 18. rok věku. Jde-li o pracovníky, musí mít k tomu zdravotní a odbornou způsobilost.

(2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na osoby, které přicházejí do styku s jedy a žíravinami při výuce nebo při zaškolování pod přímým odborným vedením a dohledem, jestliže pracoviště je v takovém stavu a práce tak organizována, že jejich zdraví a bezpečnost nejsou ohroženy. Osoby pověřené odborným vedením a dohledem nad těmito osobami musí mít podle povahy práce potřebnou odbornou způsobilost.

(3) Přímo řídit zacházení s jedy může ten, kdo:

a) ukončil vysokoškolské studium ve studijním oboru lékařství, veterinární lékařství, farmacie nebo chemie, popřípadě v jiném studijním oboru na jiné vysoké škole, pokud absolvoval postgraduální studium ve specializaci průmyslové toxikologie a pokud jde o jiné odborné pracovníky ve zdravotnictví, speciální průpravu, v jejíž náplni je toxikologie, podle zvláštních předpisů,¹⁴) nebo

b) ukončil studium na jiné vysoké škole než je uvedeno pod písmenem a) nebo maturitní zkouškou ukončil studium na střední škole a úspěšně vykonal zkoušku před komisí pro přezkoušení odborné způsobilosti pro práce s jedy, nebo

c) má jiné školní vzdělání než je uvedeno pod písmenem a) nebo b) a úspěšně vykonal zkoušku před komisí pro přezkoušení odborné způsobilosti pro práce s jedy; tuto zkoušku je povinen opakovat vždy nejpozději do konce kalendářního roku, v němž od vykonání předchozí zkoušky uplynulo pět let.

(4) Prodávat ostatní jedy v maloobchodě smějí pouze osoby, které mají odbornou způsobilost podle odstavce 3. Organizace je povinna zajistit doškolování těchto osob v problematice jedů jednou ročně, a to pracovníky, které určí v dohodě s krajským hygienikem.

(5) Pracovníci, kteří jsou činní při hubení škodlivých živočichů, rostlin a mikroorganismů a potlačování dalších škodlivých činitelů jedy a nemají způsobilost podle odstavce 3 a pracovníci, kteří jsou činní v oboru ochranné desinfekce, dezinsekce a deratizace, musí absolvovat odborný kurs a úspěšně vykonat závěrečnou zkoušku; zkoušku musí opakovat nejpozději do konce kalendářního roku, v němž od předchozí zkoušky uplynuly tři roky. Odborné kursy a závěrečné zkoušky organizuje a jejich náplň určuje organizace, popřípadě orgán, do jehož působnosti organizace patří, v dohodě s okresním, popřípadě krajským hygienikem.

(6) Ostatní pracovníci, kteří nejsou uvedeni v odstavcích 3 až 5 a jsou činní při zacházení s jedy nebo žíravinami, musí znát povahu a účinky látek nebo přípravků, s nimiž mají zacházet, způsoby zacházení s nimi, ochranná opatření, která je třeba dodržovat, a zásady první pomoci. Organizace je povinna zajistit, aby pracovníci byli s touto problematikou seznámeni před zahájením práce a aby jejich znalosti byly trvale doplňovány a nejméně jednou za rok kontrolovány. O seznámení, doplňování a kontrole znalostí organizace pořizuje zápis.

(7) Zdravotní způsobilost k práci s jedy se prokazuje výsledkem preventivní vstupní prohlídky a periodické prohlídky konané jednou za pět let, není-li stanoveno zvláštním předpisem jinak.¹⁵)

§ 16

Odbornou způsobilost pro práce s jedy přezkušuje komise ustanovená u krajského národního výboru; předsedou může být jen odborný pracovník krajské nebo okresní hygienické stanice. Ostatní členové musí mít odbornou způsobilost podle § 15 odst. 3 písm. a) nebo b). Se zřetelem k místním podmínkám lze ustavit i více těchto komisí. Komise pro přezkoušení odborné způsobilosti pro práce s jedy je tříčlenná.

§ 17

(1) Přihlášku ke zkoušce před komisí pro přezkoušení odborné způsobilosti pro práce s jedy podává organizace, jejíž pracovník se má zkoušce podrobit. V přihlášce uvede jméno a příjmení pracovníka, datum narození, číslo občanského průkazu, vzdělání, předchozí praxi při práci s jedy, pracovní zařazení, práci (funkci), kterou má pracovník vykonávat, a názvy jedů, popřípadě jejich skupiny, s nimiž přijde do styku.

(2) Pracovník musí prokázat dostatečné znalosti o povaze a účincích jedů, o tom, jak se skladují a přepravují, o hygienických a bezpečnostních opatřeních při práci s nimi, o jejich zneškodňování a o zásadách první pomoci, jakož i znalosti právních předpisů a znalosti o technologii práce s jedy. Při zkoušce musí být přihlédnuto k povaze práce, kterou má pracovník vykonávat.

(3) O zkoušce se sepisuje záznam, jehož vzor je uveden v příloze č. 7 tohoto nařízení. Kopie záznamu se odesílá organizaci, která přihlášku podala.

(4) O úspěšně vykonané zkoušce se vydá osvědčení, jehož vzor je uveden v příloze č. 8 tohoto nařízení. Osvědčení se zašle ve třech vyhotoveních organizaci, jejíž pracovník vykonal zkoušku; organizace jedno vyhotovení zašle okresní (obvodní) správě Sboru národní bezpečnosti, jedno vyhotovení doručí pracovníkovi.

(5) Zkouška smí být opakována nejvíce třikrát, nejdříve za dva měsíce a ke každé zkoušce je nutno podat novou přihlášku.

§ 18

Organizace je povinna:

b) předložit návrh na konkrétní způsob zneškodňování nebo likvidaci nepotřebných zásob jedů a žíravin, pevných, tekutých a plynných odpadů obsahujících tyto látky nebo přípravky a obalů jimi znečištěných ke schválení okresnímu, popřípadě krajskému hygienikovi,

a) zajistit kontrolu, zda jedy nebo žíraviny, s nimiž zachází, neunikají do venkovního ovzduší, půdy a vody, proměřování jejich koncentrace podle pokynů orgánů hygienické služby a činit opatření k nápravě a zajistit prostředky pro likvidaci případné nehody (havárie) v životním a pracovním prostředí, způsobené jedy a žíravinami, s nimiž se na pracovištích zachází,

c) zneškodňovat nebo likvidovat nepotřebné zásoby jedů a žíravin, s nimiž zachází, jakož i pevné, tekuté a plynné odpady obsahující tyto látky nebo přípravky a obaly jimi znečištěné v souladu s postupy schválenými hlavním hygienikem České socialistické republiky,

d) vydávat ve vnitřním provozu zvláště nebezpečné jedy ze skladů jen na žádanku, podepsanou pracovníkem přímo řídícím zacházení se zvláště nebezpečnými jedy; nezpracované, popřípadě nepoužité zvláště nebezpečné jedy musí být po skončení směny vráceny do skladu nebo jinak spolehlivě zabezpečeny; množství vrácených zvláště nebezpečných jedů musí být evidováno.

§ 19

Látky a přípravky obsahující jedy nebo žíraviny nelze uvádět do oběhu, jestliže jejich nepotřebné zásoby, pevné, tekuté a plynné odpady obsahující tyto látky nebo přípravky a obaly jimi znečištěné není podle současných poznatků možno bezpečným a zdravotně nezávadným způsobem likvidovat nebo zneškodnit a ani dodavatel nezajistí jejich zpětný odběr, popřípadě zdravotně nezávadnou likvidaci nebo zneškodnění. Rovněž není možno uvádět do oběhu látky nebo přípravky, není-li zajištěno centrální zneškodňování nebo likvidace jejich odpadů stanovené krajským hygienikem nebo hlavním hygienikem České socialistické republiky.

§ 20

Organizace je povinna zabezpečit, aby nepovolané osoby neměly přístup k jedům; ztrátu nebo odcizení jedu je povinna neprodleně oznámit nejbližšímu útvaru Sboru národní bezpečnosti.

§ 21

(1) Organizace jsou povinny vydat pro pracoviště, kde se zachází s jedy a žíravinami, popřípadě pro jednotlivé druhy práce (technologie) pravidla,¹⁶) ve kterých musí být podle konkrétních podmínek stanovena potřebná bezpečnostní a ochranná opatření včetně opatření při nehodě (havarijní opatření). Tato pravidla schvaluje okresní hygienik, popřípadě krajský hygienik nebo hlavní hygienik České socialistické republiky v těch případech, kdy si to vyhradí.

(2) Pravidla musí obsahovat zejména:

a) bezpečné způsoby zacházení s jedy a žíravinami a způsoby jejich zneškodňování včetně obalů po použití,

b) výčet prostředků a zařízení, které budou při práci s jedy a žíravinami k dispozici pro ochranu lidí, pro účinné zneškodňování těchto látek i pro ochranu zdravých životních podmínek a pokyny pro první pomoc,

c) způsob, jakým smějí být jedy a žíraviny skladovány s jinými látkami, a to zejména s ohledem na možnost vývinu látek ještě nebezpečnějších nebo vzniku jiných nehod.

(3) Organizace jsou povinny prokazatelně seznámit s pravidly všechny osoby činné při zacházení s jedy a žíravinami a nejméně jednou ročně prověřovat znalost těchto pravidel. Pravidla musí být vyvěšena na pracovištích na viditelném a dostupném místě.

§ 22

Skladování jedů

(1) Místnost, v níž se jedy skladují, musí být uzamčena, zabezpečena proti vloupání a nelze v ní skladovat omamné látky, psychotropní látky, léčiva, poživatiny, krmiva nebo výbušniny.

(2) Zvláště nebezpečné jedy lze skladovat v jedné místnosti s látkami nebo přípravky, které nejsou jedy s výjimkou látek uvedených v odstavci 1, jen jsou-li uloženy v uzamčené schránce určené výhradně pro skladování jedů. S ostatními jedy lze zvláště nebezpečné jedy skladovat v jedné místnosti, popřípadě v jedné schránce, jsou-li uloženy odděleně a je vyloučeno jejich vzájemné škodlivé působení nebo záměna a takový způsob skladování schválil orgán hygienické služby.

(3) Ostatní jedy lze skladovat společně s látkami nebo přípravky, které nejsou jedy, s výjimkou látek uvedených v odstavci 1, v jedné místnosti, popřípadě jedné schránce, jsou-li uloženy odděleně a je vyloučeno jejich vzájemné škodlivé působení nebo záměna.

(4) Jedy umístěné v cisternách nebo v obdobných velkokapacitních kontejnerech nebo obalech lze skladovat v uzavřených prostorách zabezpečených proti nepříznivým klimatickým podmínkám, proti škodlivému působení jedů na okolí a proti vniknutí nepovolaných osob do těchto prostor.

§ 23

Odborný dozor

Odborný dozor nad ochranou zdraví při zacházení s jedy a žíravinami vykonávají orgány hygienické služby.¹⁷) Při plnění svých úkolů jsou oprávněny též kontrolovat stanovenou evidenci zvláště nebezpečných jedů.

§ 24

Zvláštní oprávnění

Orgány hygienické služby jsou oprávněny:

a) odejmout povolení vydaná podle § 5 tohoto nařízení, nejsou-li dodržovány stanovené nebo určené podmínky,

b) zakázat používání jedů a žíravin nebo výrobků jimi ošetřených k určitým účelům, popřípadě určit, že se jich smí používat jen k některým účelům zvláště vymezeným nebo jen za určitých podmínek,

c) zakázat používání jedů a žíravin organizacím a fyzickým osobám, nebo zakázat jejich používání na určitých pracovištích, zjistí-li při kontrole závažné závady,

e) zakázat osobám práci s jedy a žíravinami nebo řízení takové práce, jestliže zjistí, že tyto osoby z neznalosti, pro neukázněnost nebo v důsledku svého zdravotního stavu ohrožují při práci zdraví a životy jiných lidí nebo vlastní zdraví nebo život,

d) nařídit přezkoušení odborné způsobilosti osob uvedených v § 15 odst. 3 až 6 komisí pro přezkoušení odborné způsobilosti pro práce s jedy,

f) stanovit zvláštní opatření pro zabezpečení a likvidaci odpadů obsahujících jedy.

§ 25

Hubení škodlivých živočichů, rostlin a mikroorganismů a potlačování dalších škodlivých činitelů jedy

(1) Použití jedů k hubení škodlivých živočichů, rostlin a mikroorganismů a potlačování dalších škodlivých činitelů v uzavřených objektech musí organizace oznámit orgánu hygienické služby nejméně 48 hodin před zahájením akce s výjimkou opatření k tlumení epidemií nebezpečných a velmi nebezpečných nákaz zvířat,¹⁸) kdy postačí učinit oznámení do zahájení akce. V oznámení organizace uvede:

c) druh, přibližné množství a koncentraci jedů, jichž bude použito; použití zvláště nebezpečných plynných jedů (např. kyanovodíku) musí být zvlášť vyznačeno,

a) přesné označení objektu, kde bude hubení prováděno,

b) výměru (kubaturu) objektu nebo místnosti, a jde-li o sklady, i druh skladovaného zboží,

h) název a sídlo provádějící organizace a jméno a bydliště odpovědného pracovníka.

f) dobu působení a dobu jíž bude potřeba k provedení celé akce,

d) potřebné přípravné práce a dobu potřebnou k jejich provedení,

e) den a hodinu započetí vlastní akce,

g) bezpečnostní opatření, která budou provedena,

(2) Použití jedů k hubení škodlivých živočichů, rostlin a mikroorganismů a potlačování dalších škodlivých činitelů na jiných místech, než je uvedeno v odstavci 1, musí organizace oznámit orgánu hygienické služby a místnímu (městskému) národnímu výboru, v jehož obvodu bude těchto jedů použito, nejméně 48 hodin před zahájením akce, s výjimkou případů náhlého napadení porostů nebezpečnými škůdci a chorobami, kdy postačí učinit oznámení do zahájení akce. Při letecké aplikaci organizace oznámí akci písemně. V oznámení organizace uvede:

b) druh, přibližné množství a koncentraci jedů, jichž bude použito,

c) škůdce, proti němuž bude jedu použito,

a) přesné označení místa, kde bude akce prováděna, a způsob provádění,

d) den a hodinu zahájení akce,

e) předpokládané trvání akce,

f) bezpečnostní opatření, která budou provedena,

g) název a sídlo provádějící organizace a jméno a bydliště odpovědného pracovníka.

(3) Použití jedů k hubení škodlivých živočichů, rostlin a mikroorganismů a potlačování jiných škodlivých činitelů v uzavřených objektech nebo na jiných místech určených pro zvířata, potraviny, suroviny živočišného původu nebo krmiva musí organizace oznámit též orgánu veterinární správy.¹⁹)

(4) Do lhůty 48 hodin podle odstavců 1 a 2 se nezapočítávají dny pracovního klidu. Akce mohou být zahájeny jen tehdy, nestanovil-li orgán hygienické služby nebo orgán veterinární správy nejméně 24 hodiny před zahájením akce jinak. Orgán hygienické služby a orgán veterinární správy může mimo to stanovit pro práci zvláštní podmínky.

(5) Akce uvedené v odstavcích 1 a 2 mohou být prováděny pouze podle pracovních postupů, popřípadě podle technologických předpisů schválených orgánem hygienické služby.¹⁷)

Část III

OMAMNÉ LÁTKY A PSYCHOTROPNÍ LÁTKY
Způsobilost k zacházení s omamnými látkami a psychotropními látkami

§ 26

Posouzení omamných látek a psychotropních látek

Žádost o posouzení omamné látky, psychotropní látky nebo přípravku podle § 3 odst. 1 musí být doložena způsobem stanoveným zvláštními předpisy.²⁰)

§ 27

Povolení k zacházení s omamnými látkami a psychotropními látkami

(1) Zacházet s omamnými látkami a psychotropními látkami nebo přípravky mohou pouze organizace, které k tomu mají povolení, není-li dále stanoveno jinak.

(2) S omamnými látkami, s výjimkou látek uvedených ve skupině III., a s psychotropními látkami, s výjimkou látek uvedených ve skupině I. seznamu, smějí bez povolení zacházet jen zdravotnická zařízení, veterinární organizace, zdravotnické vědecké, výukové, výzkumné a kontrolní ústavy a pracoviště, zásobovací organizace, a to pokud je potřebují k plnění svých úkolů.

(3) Povolení k zacházení s omamnými látkami a psychotropními látkami nebo přípravky vydává ministerstvo na základě žádosti organizace.

(4) V žádosti o povolení k zacházení s omamnými látkami a psychotropními látkami nebo přípravky je organizace povinna uvést:

a) přesné označení omamných látek a psychotropních látek nebo přípravků, s nimiž chce zacházet,

b) druh a rozsah zamýšlené činnosti,

c) opatření proti zneužití omamných látek a psychotropních látek nebo přípravků a proti poškození zdraví lidí,

d) prohlášení o tom, že osoby odpovědné za zacházení s omamnými látkami a psychotropními látkami nebo přípravky a za evidenci o nich mají způsobilost podle § 34.

(5) Povolení k zacházení s omamnými látkami a psychotropními látkami nebo přípravky může být vydáno jen pokud jsou určeny pro potřeby léčebně preventivní péče, veterinární péče nebo pro vědeckovýzkumné účely. Pouze ve zcela výjimečných případech může ministerstvo povolit jednorázový odběr omamných látek a psychotropních látek nebo přípravků k jiným účelům (výuce, k provádění chemických analýz mimo zdravotnické kontrolní ústavy apod.).

(6) Organizace oprávněné k zahraničně obchodní činnosti jsou povinny ke každému dovozu nebo vývozu omamných látek nebo psychotropních látek nebo přípravků, s výjimkou přípravků obsahujících kodein, difenoxylat, ethylmorfin, folkodin a efedrin požádat ministerstvo o vystavení zvláštního povolení před jeho realizací.

(7) V povolení k zacházení s omamnými látkami a psychotropními látkami nebo přípravky musí být uveden název a sídlo organizace, číslo a datum žádosti, druhy omamných látek nebo psychotropních látek nebo přípravků, druhy činnosti, na které se povolení vztahuje, doba platnosti povolení, popřípadě místo používání omamných látek a psychotropních látek nebo přípravků a další údaje a podmínky, za kterých se povolení uděluje.

(8) O vydaných povoleních k zacházení s omamnými látkami, psychotropními látkami a přípravky vede ministerstvo evidenci po dobu pěti let od skončení jejich platnosti.

(9) Každá změna údajů uvedených v žádosti a vydaném povolení musí být ohlášena ministerstvu. Ministerstvo může odejmout povolení vydané podle předchozích odstavců, nejsou-li dodrženy stanovené nebo určené podmínky.

(10) Není dovolena výroba, dovoz, vývoz, skladování, předepisování a používání v terapii omamných látek uvedených ve skupině III. seznamu omamných látek (příloha č. 3) a psychotropních látek uvedených ve skupině I. seznamu psychotropních látek (příloha č. 4), pokud výlučně jen pro vědecké (experimentální) účely v úzce vymezených případech ministerstvo nerozhodne jinak.

§ 28

Vydávání a dodávání omamných látek a psychotropních látek

(1) Omamné látky nebo psychotropní látky nebo přípravky smějí být vydány nebo dodány organizacím, které mají povolení k zacházení s nimi, jen na zvláštní objednávku.

(2) Pro léčení nemocných se vydávají v lékárnách omamné látky uvedené ve skupině I. seznamu omamných látek, přípravky obsahující omamné látky uvedené ve skupině I. seznamu omamných látek, psychotropní látky uvedené ve skupině II. seznamu psychotropních látek a přípravky obsahující psychotropní látky uvedené ve skupině II. seznamu psychotropních látek zdravotnickým zařízením na zvláštní žádanky a jednotlivým pacientům na recepty opatřené přetiskem modrým pruhem.

§ 29

Zacházení s omamnými látkami a psychotropními látkami ve veterinárních organizacích

Veterinární lékaři předepisují omamné látky uvedené ve skupině I. seznamu omamných látek, přípravky obsahující omamné látky uvedené ve skupině I. seznamu omamných látek, psychotropní látky uvedené ve skupině II. seznamu psychotropních látek a přípravky obsahující psychotropní látky uvedené ve skupině II. seznamu psychotropních látek pro zvířata léčená ve veterinárních organizacích na zvláštní žádanky a pro zvířata léčená mimo veterinární organizace na recepty opatřené přetiskem modrým pruhem.

§ 30

Evidence omamných látek a psychotropních látek

(1) O množství vyrobených omamných látek, psychotropních látek a přípravků, popřípadě o příjmu a spotřebě surovin pro jejich výrobu, o jejich dovozu, vývozu, stavu zásob, příjmu, výdeji, dodávkách a spotřebě, jakož i o likvidaci nepotřebných nebo znehodnocených omamných látek, psychotropních látek a přípravků musí být vedena evidence podle odstavce 2.

(2) Způsob vedení evidence omamných látek, psychotropních látek a přípravků s výjimkou zdravotnických zařízení a organizací je stanoven v příloze č. 9 tohoto nařízení. Listinné doklady musí být vedeny tak, aby údaje v nich zanesené nebylo možno dodatečně měnit; chybné údaje musí být opraveny tak, aby původní zápis zůstal čitelný. Doklady o evidenci se uschovávají po dobu pěti let od ukončení zacházení s omamnými látkami, psychotropními látkami a přípravky.

(3) Za řádné vedení evidence omamných látek, psychotropních látek a přípravků odpovídá pracovník pověřený jejím vedením.

(4) Organizace pro zdravotnickou výrobu a pro zásobování léčivy předkládají za uplynulý rok ministerstvu do 31. ledna následujícího roku statistický výkaz o stavu zásob, příjmu, výrobě, dovozu, výdeji, dodávkách a vývozu omamných látek, psychotropních látek a přípravků, jakož i o množství výchozích surovin, o výrobních ztrátách a o likvidaci omamných látek a psychotropních látek nebo přípravků.

(5) Organizace oprávněné k zahraničně obchodní činnosti podávají ministerstvu hlášení o uskutečnění dovozu a vývozu omamných látek, psychotropních látek a přípravků:

a) měsíčně, do třetího dne následujícího měsíce,

b) za uplynulý rok roční výkaz nejpozději do 15. února následujícího roku.

(6) Organizace oprávněné k zahraničně obchodní činnosti předkládají nejpozději do 15. prosince ministerstvu ke schválení plán vývozu omamných látek, psychotropních látek a přípravků na následující rok.

§ 31

Označování obalů omamných látek a psychotropních látek

(1) Vnitřní a vnější obaly omamných látek a přípravků musí být s výjimkou omamných látek zařazených v seznamu omamných látek do skupiny II. označeny šikmým modrým pruhem (z levého dolního do pravého horního rohu štítku) a musí obsahovat kromě údajů předepsaných zvláštními předpisy¹) i mezinárodní označení. Tato povinnost se nevztahuje na označování léků obsahujících omamné látky připravované podle lékařského předpisu, ani pro označování přepravních obalů, v nichž jsou omamné látky nebo přípravky odesílány.

(2) Pro označování vnitřních a vnějších obalů psychotropních látek a přípravků platí zvláštní předpisy.¹)

§ 32

Přeprava omamných látek a psychotropních látek

(1) Pro přepravu omamných látek, psychotropních látek a přípravků platí zvláštní předpisy.¹⁰)

(2) Tranzitní přeprava omamných látek, psychotropních látek a přípravků územím Československé socialistické republiky do jiné země není dovolena, pokud taková zásilka není doložena vývozním povolením, nebo jeho úředně ověřeným opisem příslušného úřadu vyvážející země. Nebude-li taková zásilka doprovázena vývozním povolením, bude příslušnými orgány vyloučena z další přepravy a zadržena.

§ 33

(1) Zacházet s omamnými látkami a psychotropními látkami nebo přípravky smějí pouze osoby, které dovršily 18. rok věku. Jde-li o pracovníky, musí mít k tomu zdravotní a odbornou způsobilost podle § 34.

(2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na osoby, které přicházejí do styku s omamnými látkami, psychotropními látkami a přípravky při výuce nebo při zaškolování pod přímým odborným vedením a dohledem. Osoby pověřené odborným vedením a dohledem nad těmito osobami musí mít podle povahy práce potřebnou odbornou způsobilost.

§ 34

(1) Pracovníci, kteří přímo řídí výrobu, příjem, výdej nebo skladování omamných látek, psychotropních látek a přípravků, musí znát předpisy o zacházení s nimi, mít znalosti o toxicitě a jiných zdraví škodlivých účincích těchto látek při činnostech, které řídí nebo vykonávají, a prokázat, že:

a) absolvovali vysokoškolské studium ve studijním oboru farmacie, lékařství, veterinárního lékařství nebo chemie, nebo

b) absolvovali studium na střední zdravotnické škole v oboru farmaceutický laborant, nebo

c) absolvovali studium na jiné vysoké nebo střední odborné škole a vykonali státní závěrečnou zkoušku nebo složili závěrečnou nebo maturitní zkoušku z chemie a úspěšně vykonali zkoušku před komisí pro přezkoušení odborné způsobilosti pro práce s omamnými látkami a psychotropními látkami.

(2) Ostatní pracovníci, kteří nejsou uvedeni v odstavci 1 a jsou činní při zacházení s omamnými látkami nebo psychotropními látkami nebo přípravky, musí znát povahu a účinky těchto látek a způsoby zacházení s nimi. Organizace je povinna zajistit, aby pracovníci byli s touto problematikou seznámeni před zahájením práce a aby jejich potřebné znalosti byly trvale doplňovány a nejméně jednou za rok kontrolovány. O seznámení, doplňování a kontrole znalostí organizace pořizuje zápis.

(3) Zdravotní způsobilost k práci s omamnými látkami, psychotropními látkami a přípravky se prokazuje výsledkem preventivní vstupní a periodické prohlídky konané jednou za pět let, není-li stanoveno zvláštním předpisem jinak.¹⁵)

§ 35

Odbornou způsobilost pro práce s omamnými látkami a psychotropními látkami přezkušuje komise ustanovená u krajského národního výboru; předsedou je ředitel lékárenské služby krajského ústavu národního zdraví. Ostatní členové musí mít odbornou způsobilost podle § 34 odst. 1 písm. a). Komise pro přezkoušení odborné způsobilosti pro práce s omamnými látkami a psychotropními látkami je tříčlenná.

§ 36

(1) Přihlášku ke zkoušce před komisí pro přezkoušení odborné způsobilosti pro práce s omamnými látkami a psychotropními látkami podává organizace, jejíž pracovník se má zkoušce podrobit. V přihlášce uvede jméno a příjmení pracovníka, datum narození, číslo občanského průkazu, vzdělání a předchozí praxi při práci s omamnými látkami a psychotropními látkami, dosavadní povolání a postavení v něm, práci (funkci), kterou má pracovník vykonávat, a názvy omamných látek, psychotropních látek a přípravků, s nimiž přijde do styku.

(2) Pracovník musí prokázat dostatečné znalosti o povaze a účincích omamných látek, psychotropních látek a přípravků, o tom, jak se tyto látky skladují a přepravují, o hygienických a bezpečnostních opatřeních při práci s nimi a znalosti příslušných právních předpisů. Při zkoušce musí být přihlédnuto k povaze práce, kterou má pracovník vykonávat, a k jeho postavení v povolání.

(3) O zkoušce se sepisuje záznam, jehož vzor je uveden v příloze č. 10 tohoto nařízení. Kopie záznamu se odesílá organizaci, která přihlášku podala.

(4) O úspěšně vykonané zkoušce se vydá osvědčení, jehož vzor je uveden v příloze č. 11 tohoto nařízení. Osvědčení se zašle ve třech vyhotoveních organizaci, jejíž pracovník vykonal zkoušku. Organizace jedno vyhotovení zašle okresní (obvodní) správě Sboru národní bezpečnosti, jedno vyhotovení doručí pracovníkovi.

(5) Zkouška smí být opakována nejvíce třikrát, nejdříve za dva měsíce a ke každé zkoušce je nutno podat novou přihlášku.

§ 37

Zabezpečení skladování omamných látek a psychotropních látek

(1) Organizace je povinna zabezpečit, aby nepovolané osoby neměly přístup k omamným látkám, psychotropním látkám a přípravkům; ztrátu nebo odcizení omamné látky nebo psychotropní látky nebo přípravku je povinna neprodleně oznámit nejbližšímu útvaru Sboru národní bezpečnosti.

(2) Omamné látky, psychotropní látky a přípravky musí být v organizacích, které je vyrábějí, uloženy v uzamykatelných samostatných místnostech nebo v kovových skříních a zabezpečeny proti odcizení.

(3) V ostatních organizacích a zařízeních, které s omamnými látkami, psychotropními látkami a přípravky zacházejí, musí být uloženy:

a) omamné látky uvedené ve skupině I. a II. seznamu omamných látek, přípravky obsahující omamné látky uvedené ve skupině I. seznamu omamných látek, psychotropní látky uvedené ve skupině II. seznamu psychotropních látek a přípravky obsahující psychotropní látky uvedené ve skupině II. seznamu psychotropních látek v uzamykatelných samostatných místnostech nebo v kovových skříních a zabezpečeny proti odcizení,

b) přípravky obsahující omamné látky uvedené ve skupině II. seznamu omamných látek, psychotropní látky uvedené ve skupině III. a IV. seznamu psychotropních látek a přípravky obsahující psychotropní látky uvedené ve skupině III. a IV. seznamu psychotropních látek v uzamykatelných samostatných místnostech nebo kovových skříních, nebo jiným vhodným způsobem zabezpečeny proti odcizení.

§ 38

Odborný dozor

Odborný dozor nad ochranou zdraví a dodržováním předpisů při zacházení s omamnými látkami, psychotropními látkami a přípravky vykonává ministerstvo; přitom spolupracuje s krajskými národními výbory.

Část IV

PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

§ 39

(1) Povolení k zacházení se zvláště nebezpečnými jedy, omamnými látkami, psychotropními látkami a přípravky vydaná podle dosud platných předpisů zůstávají v platnosti, jestliže se nezměnilo jejich zařazení do příslušného seznamu. Pokud jde o látky, které jsou podle tohoto nařízení zvláště nebezpečnými jedy a podle dosud platných předpisů nebyly uvedeny v seznamu zvláště nebezpečných jedů, jsou organizace povinny požádat o povolení k zacházení s nimi nejdéle do 31. prosince 1989.

(2) O posouzení přípravku obsahujícího látku, která je zvláště nebezpečným jedem podle tohoto nařízení, která však nebyla zvláště nebezpečným jedem podle dosud platných předpisů, jsou organizace povinny požádat podle § 3 tohoto nařízení nejdéle do 31. prosince 1989. O posouzení přípravku obsahujícího látku, která je ostatním jedem podle tohoto nařízení, která však nebyla ostatním jedem podle dosud platných předpisů, jsou organizace povinny požádat podle § 3 tohoto nařízení nejdéle do 31. prosince 1990.

(3) Dokumentace látek a přípravků, které jsou zvláště nebezpečným jedem a které byly vyráběny nebo dováženy před počátkem účinnosti tohoto nařízení, musí být uvedeny v soulad s ustanoveními tohoto nařízení nejdéle do 31. prosince 1989. Dokumentace látek a přípravků, které jsou ostatním jedem a které byly vyráběny nebo dováženy před počátkem účinnosti tohoto nařízení, musí být uvedeny v soulad s ustanoveními tohoto nařízení nejdéle do 31. prosince 1990.

(4) Látky a přípravky podle § 19 tohoto nařízení uvedené do oběhu před počátkem účinnosti tohoto nařízení musí být výrobcem a u dovážených látek a přípravků tuzemským odběratelem staženy z oběhu, nepředloží-li tyto organizace nejpozději do 31. prosince 1991 hlavnímu hygienikovi České socialistické republiky postupy likvidace nebo zneškodnění jejich nepotřebných zásob, pevných, tekutých a plynných odpadů obsahujících tyto látky nebo přípravky a obalů jimi znečištěných, a jde-li o látky nebo přípravky, u nichž bylo stanoveno orgánem hygienické služby centrální zneškodňování nebo likvidace odpadů obsahujících tyto látky nebo přípravky, způsob zajištění tohoto centrálního zneškodňování nebo likvidace.

(5) Osvědčení o odborné způsobilosti pro práce s jedy vydaná podle dosud platných předpisů zůstávají v platnosti po dobu pěti let od počátku účinnosti tohoto nařízení.

(6) Osoby, které mají způsobilost k zacházení s jedy podle dosud platných předpisů a nemají ji podle tohoto nařízení, jsou povinny ji získat do 5 let od počátku účinnosti tohoto nařízení.

§ 40

Rozhodnutí ve věcech uvedených v § 3 odst. 1, § 11 odst. 4, § 19, § 24 písm. b), d), e) a f), jakož i osvědčení o odborné způsobilosti pro práce s jedy nebo pro práce s omamnými látkami a psychotropními látkami vydaná příslušnými orgány Slovenské socialistické republiky v rámci jejich působnosti platí i v České socialistické republice.

§ 41

(1) Působnost orgánů uvedených v § 5 odst. 2 písm. c), odst. 6, § 8 odst. 2 písm. b), § 13 odst. 1, § 16, § 18 písm. b), § 21 odst. 1, § 23 odst. 1, § 24, § 25 odst. 1, § 27 odst. 3, § 35 a v § 38 vykonávají v ozbrojených silách, ozbrojených sborech a na železnici orgány těchto složek podle zvláštních předpisů.

(2) Ustanovením § 38 zůstává nedotčena působnost federálního ministerstva zemědělství a výživy a ministerstva zemědělství a výživy České socialistické republiky k výkonu odborného dozoru podle zvláštních předpisů.²¹)

§ 42

Zrušují se:

1. vládní nařízení č. 56/1967 Sb., o jedech a jiných látkách škodlivých zdraví,

2. vyhláška ministerstev zdravotnictví a spravedlnosti č. 57/1967 Sb., kterou se provádí vládní nařízení o jedech a jiných látkách škodlivých zdraví, ve znění vyhlášky č. 146/1980 Sb. a vyhlášky č. 127/1984 Sb.

§ 43

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1989.

k nařízení vlády ČSR č. 192/1988 Sb.
Seznam zvláště nebezpečných jedů

A. Zvláště nebezpečné jedy
Acetonkyanhydrin
2-Amino-3-nitropyridin
2-Amino-5-nitropyridin
Aminopterin
Amid kyseliny monojodoctové
Anabasin (2-/3-pyridyl/-piperidin)
Arsen a jeho anorganické i organické sloučeniny
Benzaldehydkyanhydrin
Benzylrhodanid
Benzyltrimethylamonium chlorid
Brombenzylkyanid
Bromkyan
Brucin
Butyronitril
2,4-Dinitrofenol a 2,4-dinitrofenolát sodný
2-Chlorbenzylidenmalononitril
N-Fenylthiomočovina
Ethylrhodanid
Ethylester kys. kyanmravenčí
Fosfor bílý (žlutý)
Fluoracetamid
Fluoroctan sodný
Fosfidy
4-Chlorfenyldiazothiomočovina
3-Chlorpropionitril
Jodkyan
Kyanacetamid
4-Chlorbutyronitril
3-Chlorakrylonitril
bis(2-Chlorethyl)sulfid
Chlorpikrin
Methylester kys. kyanmravenčí
Methylbis(2-chlorethyl)amin
Methanol a tetradeuteromethanol
alfa-Naftylthiomočovina
Oxid osmičelý
Malonitril
Kyselina fluoroctová
Kyanidy kovů
Strychnin
Propionitril
Pyrrolidindithiokarbamát sodný
Pentakarbonyl železa
Pentaboran
Oxid seleničitý
Rtuti alkylsloučeniny
Selenan sodný
Tetrakarbonyl niklu
Tetramethylolovo
Teluričitany
Tetramethylendisulfotetramin
Tetrajoddifosfan
Tetraisopropylfosforamid
Tetraethylolovo
Tetrakyanoethylen
Arsenovodík²²)
Tris(o-kresyl)fosfát
Tris(2-chlorethyl)amin
Vínan amtimonylodraselný
Trialkylolovičité soli
Thalium a jeho sloučeniny
Thiokarbonyltetrachlorid
Ethylenoxid²²)
Kyanovodík²²)
Fosforovodík²²)
Selenovodík²²)
Methylbromid²²)
Fosgen²²)

B. Zvláště nebezpečné jedy - účinné látky pesticidů
Aldicarb
Brodifacoum
Bromophos-ethyl
Carbofuran
Carbosulfan
Crimidine
Dichlorvos
4,6-Dinitro-o-kresol (DNOC)
Dinoseb
Dinoseb acetate
Disulfoton
Endrin
Fenamiphos
Flucythrinate
Fonofos
Furathiocarb
Monocrotophos
Methomyl
Heptenophos
Methidathion
Hexachlorbenzen
Mevinphos
Methamidophos
Propetamphos
Pirimiphos-ethyl
Omethoate
Oxamyl
Parathion
Parathion-methyl
Phorate
Phosphamidon
bis-Tributylcinoxid
Scilliroside
Sulfotep
Thiofanox
Triazophos

k nařízení vlády ČSR č. 192/1988 Sb.
Seznam ostatních jedů

A. Ostatní jedy
Acetanilid
Acetonitril
N-acetylfenylhydrazin
Adiponitril
Akrylonitril
Allylalkohol
Allylchlorid
Allylkyanid
Allylthiomočovina
Amid kyseliny thiooctové
p-Aminofenol
Anilin a jeho N-alkyl a N-dialkylderiváty
Antimonu sloučeniny s výjimkou sirníku antimonitého (není jedem) a vínanu antimonylodraselného (je zvláště nebezpečným jedem)
Barya sloučeniny s výjimkou síranu barnatého (není jedem)
Benzonitril
Bromacetofenon
Bromoform
Bromaceton
Bromfenylhydrazin
Cínu organické sloučeniny (s výjimkou bistributylcinoxidu - je zvláště nebezpečným jedem)
Benzidin a jeho deriváty
Benzylkyanid
Beryllia sloučeniny
Cyklohexanthiol
2,6-Dibrom-4-nitrofenol
Dicyklohexylamin a jeho soli
2,4-Diaminotoluen
1,2-Dibromethan
Dekaboran
Dicyklopentadien
2,5-Diaminotoluen
1,3-Dichlor-2-propanol
1,1-Dichlorethylen
N,N'-Diethylthiomočovina
Diethylester kys. šťavelové
Dichlormethan
Difenylguanidin
Diethylenglykol
Dichlorbenzeny
Dinitrobenzeny
2,4-Dinitrofenylhydrazin
Dinitrochlorbenzeny
Dusičnan stříbrný
2,3-Dichlor-1-propanol
N,N-Dimethylbenzylamin
Dusitany
2,4-Dinitrotoluen
1,2-Epoxy-3-chlorpropan (epichlorhydrin)
Fluoraniliny
Fenylhydrazin
N-Ethylthiomočovina
Ethylenglykoldipropionitril
1,2-Ethandiol (ethylenglykol)
p-Fenetidin
o-Fenantrolin
Hydroxylamin a soli hydroxylamonné
Fluorokřemičitany
Hydrazin a jeho soli
Chinolin
Hexachlorethan
Hydrazin hydrát
alfa-D-Glukochloralosa
Fluoridy s výjimkou fluoridu hlinitého a fluoridových minerálů (např. kryolit, kazivec) - nejsou jedy
Chlornitraniliny
Chloracetofenon
Chloraceton
Chloracetonitril
Chloraniliny
2-Chlorethanol (ethylenchlorhydrin)
Chlorid měďný
3-Chlor-1,2-propandiol
2-Jodethanol
Kyselina bromoctová
Chlortoluidiny
2-Chlorpyridin
Kyselina akrylová
Kapronitril
Jodičnany
1-Chlor-2-propanol
Kyselina metakrylová
Methyltrifenylfosfoniumjodid
Nikotin
Methyljodid
Methylester kyseliny akrylové
Nitraniliny
Methoxyacetonitril
Laktonitril
Kyselina trifluoroctová
Kyselina thioglykolová
Nitrobenzen
Kyselina šťavelová
Nitrofenoly
Nitroglycerin
Nitroglykol
1-Nitropropan
Olova sloučeniny s výjimkou sirníku olovnatého (není jedem), tetraethylolova (je zvláště nebezpečným jedem), tetramethylolova (je zvláště nebezpečným jedem) a solí trialkylolovičitých (jsou zvláště nebezpečným jedem)
Oxalylchlorid
Pentachlorfenol a jeho soli
Platiny sloučeniny anorganické i organické
Rtuti anorganické sloučeniny s výjimkou sirníku rtuťnatého (není jedem)
Rtuti arylsloučeniny
Seleničitany
Síran měďnatý
Stříbro koloidní
Sulfurylchlorid
Teluru sloučeniny s výjimkou teluričitanů (jsou zvláště nebezpečnými jedy)
1,1,2,2-Tetrabromethan
1,1,2,2-Tetrachlorethan
2,3,4,6-Tetrachlorfenol
Tetrachlormethan
Tetranitromethan
Kyselina jodoctová
Kyselina chlormravenčí
Tetranitrotoluen
Thionylbromid
Thionylchlorid
Thiosemikarbazid
o-Toluidin
Toluylendiisokyanáty
Tolylhydraziny
2,3,5-Trifenyltetrazoliumchlorid
Trichloracetonitril
1,3,5-Trinitrobenzen
2,4,6-Trinitrofenol (kys. pikrová)
2,4,6-Trinitro-3-kresol
2,4,6-Trinitrotoluen
Uranu sloučeniny
Antimonovodík²³)
Diazomethan²³)
Diboran²³)
Ethylchlorid²³)
Chlorkyan²³)
Methylchlorid²³)
Oxid uhelnatý²³)
Sirovodík²³)

B. Ostatní jedy – účinné látky pesticidů
Alfacypermethrin
Allylisothiokyanát
Azocyclotin
Bendiocarb
Bioallethrin
Bromoxynil
Buminafos
Camphechlor
Carbaryl
Cartap
Cyanazine
Cyfluthrin
Cyhalothrin
Cyhalothrin L
Cyhexatin
Dimethoate
2,4-D (2,4-dichlorfenoxyoctová kyselina)
Dazomet
Deltamethrin
Diazinon
Difenzoquat
Dioxacarb
Cypermethrin
Diquat
Ethiofencarb
Etrimfos
Fenaminosulf
Endosulfan
Fenitrothion
EPTC
Ethion
Fenpropathrine
Fentin acetate
Chlormequat
Chlorfenprop-methyl
Formothion
Guazatine
Heptachlor
Fenvalerate
Imazalil
Lambda-cyhalothrin
Mercaptodimethur
Lindane
Chlorpyrifos-methyl
Metam-Na
Ioxynil
Chlorpyrifos
Pirimphos-methyl
Methiocarb
Paraquat
Pebulate
Profenofos
Pirimicarb
Phosalone
Phosmet
Pyrethriny
Quinalphos
Propiconazole
Terbumeton
Thiazafluron
Propachlor
Propoxur
Pyrazophos
Tridemorph
Triallate
Triadimefon
2,4,5-Trichlorfenoxyoctová kyselina (2,4,5-T)
Thiocyclam
Warfarin
Thiram
Vernolate

k nařízení vlády ČSR č. 192/1988 Sb.
Seznam omamných látek

Skupina I
Acetorfin hydrochlorid	(Acetorphinum)	3-0-acetyl-7α[2(R)-hydroxy-2-pentyl]-6,14-endoethenotetrahydrooripavin
Acethylmethadol	(Acetylmethadolum)	3-acetoxy-4,4-difenyl-6-dimethylaminoheptan
Allylprodin	(Allylprodinum)	3-allyl-4-fenyl-1-methyl-4-propionyloxypiperidin
Alfacetylmethadol	(Alphacetylmethadolum)	α-3-acetoxy-4,4-difenyl-6-dimethylaminoheptan
Alfameprodin	(Alphapromedinum)	α-3-ethyl-4-fenyl-1-methyl-4-propionyloxypiperidin
Alfamethadol	(Alphamethadolum)	α-4,4-difenyl-6-dimethylamino-3-heptanol
Alfaprodin	(Alphaprodinum)	α-1,3-dimethyl-4-fenyl-4-propionyloxypiperidin
Acetyl-alfa-methyl-fentanyl	(Acetyl-alpha-methyl-fentanylum)	N-[1-(α-methylfenethyl)- 4-piperidyl]acetanilid
Alfa-methylfentanyl	(Alpha-methyl-fentanylum)	N-[1-(α-methylfenethyl)- 4-piperidyl] propionanilid
3-Methylfentanyl	(3-Methylfentanylum)	cis nebo trans N-(1-fenethyl- 3-menthyl-4-piperidyl)-propionanilid
PEPAP		ethylester kyseliny 1-fenethyl- 4-fenyl-4-piperidinkarboxylové
MPPP		propylester kyseliny 4-fenyl-1-methyl-4-piperidinkarboxylové
Alfentanil	(Alphentanilum)	N-{1-[2-(4-ethyl-4,5-dihydro-5-oxo-1H-tetrazol-1-yl)-ethyl]-4-methoxymethyl-4-piperidinyl}-N- fenylpropionamid monohydrochlorid
Anileridin	(Anileridinum)	elthylester kyseliny 1-(4- aminofenethyl)-4-fenyl-4-piperidinkarboxylové
Benzethidin	(Benzethidinum)	ethylester kyseliny 1-(2-benzyloxyethyl)-4-fenyl-4-piperidinkarboxylové
Benzylmorfin	(Benzylmorphinum)	3-benzylmorfin
Betacetylmethadol	(Betacetylmethadolum)	β-3-acetoxy-4,4-difenyl-6-dimethylaminoheptan
Betameprodin	(Betameprodinum)	β-3-ethyl-4-fenyl-1-methyl-4-propionyloxypiperidin
Betamethadol	(Betamethadolum)	β-4,4-difenyl-6-dimethylamino-3-heptanol
Betaprodin	(Betaprodinum)	β-1,3-dimethyl-4-fenyl-4-propionyloxypiperidin
Bezitramid	(Bezitramidum)	1-(3,3-difenyl-3-kyanpropyl)-4-(2-oxo-3-propionyl-1-benzimidazolinyl) piperidin
Dextromoramid	(Dextromoramidum)	(+)-1-(2,2-difenyl-3-methyl-4-morfolinobutyryl)-pyrrolidin
Diampromid	(Diampromidum)	N-[2-(methylfenethylamino)propyl]propionanilid
Diethylthiambuten	(Diethylthiambutenum)	3-diethylamino-1,1-di(2'-thienyl)-1-buten
Difenoxin	(Difenoxinum)	1-(3,3-difenyl-3-kyanpropyl)-4-fenyl-4-piperidin-karboxylová kyselina
Difenoxylát	(Diphenoxylatum)	ethylester kyseliny 1-(3,3-difenyl-3-kyanpropyl)-4-fenyl-4-piperidinkarboxylové
Dihydromorfin	(Dihydromrphinum)	4,5-epoxy-17-methylmorfinan-3,6-diol
Dimenoxadol	(Dimenoxadolum)	2-dimethylaminoethylester kyseliny ethoxydifenyloctové
Dimepheptanol	(Dimepheptanolum)	4,4-difenyl-6-dimethylamino-3-heptanol
Dimethylthyambuten	(Dimethylthyambutenum)	3-dimethylamino-1,1-di(2'-thienyl)-1-buten
Dioxafetylbutyrát	(Dioxphetylum butyricum)	ethylester kyseliny 2,2-difenyl-4-morfolinomáselné
Dipipanon	(Dipipanonum)	4,4-difenyl-6-piperidino-3-heptanon
Drotebanol	(Drotebanolum)	3,4-dimethoxy-17-methylmorfinan-6β,14-diol
Ekgonin	(Ecgoninum)	[1R-(exo,exo)]-3-hydroxy-8-methyl-8- azabicyclo[3.2.1]oktan-2-karboxylová kyselina - jeho estery a deriváty, z kterých je možno transformací získat ekgodin a kokain
Ethylmethylthiambuten	(Ethylmethylthiambutenum)	1,1-di(2'-thienyl)-3-methylethylamino-1-buten
Etonitazen	(Etonitazenum)	1-(2-diethylaminoethyl)-2-(4-ethoxybenzyl)-5-nitrobezymidazol
Etoxeridin	(Etoxeridinum)	ethylester kyseliny 4-fenyl-1-[2- (2-hydroxy-ethoxy)ethyl]-4-piperidinkarboxylové
Fenadoxon	(Phenadoxonum)	4,4-difenyl-6-morfolino-3-heptanon
Fenampromid	(Phenampronidum)	N-(1-methyl-2-piperidinoethyl)propionanilid
Fenazocin	(Phenazocinum)	5,9-dimethyl-2-fenethyl-2'-hydroxy-6,7-benzomorfan
Fenomorfan	(Phenomorphanum)	N-fenethyl-3-hydroxymorfinam
Fenoperidin	(Phenoperidinum)	ethylester kyseliny 4-fenyl-1-(3- fenyl-3-hydroxypropyl)-4-piperidinkarboxylové
Fentanyl	(Fentanylum)	N-(1-fenethyl-4-piperidyl) propionanilid
Furethidin	(Furethidinum)	ethylester kyseliny 4-fenyl-1-(2-tetrahydrofurfuryl-oxyethyl)-4-piperidinkarboxylové
Hydrokodon	(Hydrocodonum)	dihydrokodeinon = 4,5-epoxy-3-methoxy-17-methylmorfinan-6-on
Hydromorfinol	(Hydromorphinolum)	14-hydroxy-7,8-dihydromorfin
Hydromorfon	(Hydromorphonum)	dihydromorfinon = 4,5-epoxy-3-hydroxy-17-methylmorfinan-6-on
Hydroxypethidin	(Hydroxypethidinum)	ethylester kyseliny 4-(3-hydroxyfenyl)-1-methyl-4-piperidinkarboxylové
Isomethadon	(Isomethadonum)	4,4-difenyl-6-dimethylamino-5-methyl-3-hexanon
Klonitazen	(Clonitazenum)	1-(2-diethylaminoethyl)-2-(4-chlorbenzyl)-5-nitrobenzimidazol
Kodoxim	(Codoximum)	6-karboxymethyloxim dihydrokodeinonum
Koka - list	(Folium coca)
Kokain		methylester benzoylekgoninu
Koncentrát z tobolek a slámy máku		(surovina získaná zpracováním makové slámy za účelem koncentrace alkaloidů, jestliže je tato surovina určena pro oběh)
Levofenacylmorfan	(Levophenacylmorphanum)	(-)-N-fenacyl-3-hydroxymorfinan
Levomethorfan	(Levomethorphanum)	(-)-3-methoxy-N-methylmorfinan
Levomoramid	(Levomoramidum)	(-)-1-(2,2-difenyl-3-methyl-4-orfolinobutyryl)-pyrrolidin
Levorfanol	(Levorphanolum)	(-)-3-hydroxy-N-methylmorfinan
Metazocin	(Metazocinum)	2'-hydroxy-2,5,9-trimethyl-6,7-benzomorfan
Methadon	(Methadonum)	4,4-difenyl-6-dimethylamino-3-heptanon
Methadon, meziprodukt		2,2-difenyl-4-dimethylaminovaleronitril
Methyldesorfin	(Methyldesorphinum)	6-methyl-delta-6-desoxymorfin
Methyldihydromorfin	(Methyldihydromorphinum)	6-methyl-7,8-dihydromorfin
Metopon	(Metoponum)	5-methyl-7,8-dihydromorfin-6-on
Moramid, meziprodukt		kyselina 2,2-difenyl-3-methyl-4-morfolinomáselná
Morferidin	(Morpheridinum)	ethylester kyseliny 4-fenyl-1-(2- morfolinoethyl)-4-piperidinkarboxylové
Morfin	(Morphinum)	7,8-didehydro-4,5-epoxy-17-methylmorfinan-3,6-diol
Morfin methobromid	(Morphinium methylbromatum)	a jiné deriváty morfinu se čtyřvazným dusíkem včetně derivátů morfin-N-oxidu (i kodein-N-oxidu)
Morfin-N-oxid		(5α,6α)-7,8-didehydro-4,5-epoxy-17-methylmorfinan-3,6-diol-17-oxid
Myrofin	(Myrophinum)	6-myristoil-3-benzylmorfin
Nikomorfin	(Nicomorphinum)	3,6-dinikotinoylmorgin
Noracymethadol	(Noracymethadolum)	α-(±)-3-acetoxy-4,4-difenyl-6-methylaminoheptan
Norlevorfanol	(Norlevorphanolum)	(-)-3-hydroxymorfinan
Normethadon	(Normethadonum)	4,4-difenyl-6-dimethylamino-3-hexanon
Normorfin	(Normorphinum)	demethylmorfin = (5α,6α)-7,8- didehydro-4,5-epoxymorfinan-3,6-diol
Norpipanon	(Norpipanonum)	4,4-difenyl-6-piperidino-3-hexanon
Opium
Oxykodon	(Oxycodonum)	14-hydroxydihydrokodeinon
Oxymorfon	(Oxymorphonum)	14-hydroxydihydromorfinon
Pethidin	(Pethidinum)	ethylester kyseliny 4-fenyl-1-methyl-4-piperidinkarboxylové
Pethidin, meziprodukt A		4-fenyl-4-kyan-1-methylpiperidin
Pethidin, meziprodukt B		ethylester kyseliny 4-fenyl-4-piperidinkarboxylové
Pethidin, meziprodukt C		kyselina 4-fenyl-1-methyl-4-piperidinkaboxylová
Piminodin	(Piminodium)	ethylester kyseliny 4-fenyl-1-(3-fenylaminopropy)-4-piperidinkarboxylové
Piritramid	(Piritramidum)	1-(3,3-difenyl-3-kyanpropyl)-4-piperidino-4-piperidinkarboxamid
Proheptazin	(Proheptazinum)	1,3-dimethyl-4-fenyl-4-propionyloxyhexahydro-1H-azepin
Properidin	(Preperidinum)	isopropylester kyseliny 4-fenyl-1-methyl-4-piperidinkarboxylové
Racemethorfan	(Racemethorphanum)	(±)-3-methoxy-N-methylmorfinan
Racemoramid	(Racemoramidum)	(±)-1-(2,2-difenyl-3-methyl-4-morfolinobutyryl)pyrrolidin
Racemorfan	(Racemorphanum)	(±)-3-hydroxy-N-methylmorfinan
Sufentanil	(Sufentanilum)	N-{4-methoxymethyl-1-[2-(2-thienyl)ethyl]-4-piperidyl}propinanilid
Thebain	(Thebainum)	(5α)-6,7,8,14-tetradehydro-4,5-epoxy-3,6-dimethoxy-17-methylmorfinan
Thebakon	(Thebaconum)	acetyldihydrokodeinon
Tilidin	(Tilidinum)	(±)-ethylester trans-2- dimethylamino-1fenyl-3-cyklohexen-1-karboxylové kyseliny
Trimeperidin	(Trimeperidinum)	4-fenyl-4-propionyloxy-1,2,5-trimethylpiperidin
α-Methylthiofentanyl	(Alfa-methylthiofentanylum)	N-/1-/1-methyl-2(2-thienyl)ethyl/4-piperidyl/-propionanilid
Parafluorfentanyl	(Parafluorofentanylum)	4-fluor-N-(1-fenethyl-4-piperidyl)propionanilid
β-Hydroxy fentanyl	(Betahydroxyfentanylum)	N-/1-(b-hydroxyfenethyl)-4-piperidyl/propionanilid
β-Hydroxy-3methylfentanyl	(Betahydroxyfentanylum)	N-/1-(b-hydroxyfenethyl)-3-methyl-4-piperidyl/-propionanilid
Thiofentanyl	(Thiofentanylum)	N-/1-/2-(2-thienyl)ethyl-/4-piperidyl/propionanilid
3-Methylthiofentanyl	(3-Methylthiofentanylum)	N-/3-methyl-1-/2-(2-thienyl)ethyl-/4-piperidyl/propionanilid
izomery omamných látek uvedených v této skupině, až na výslovné výjimky, ve všech případech, kdy tyto izomery mohou existovat podle zvláštního chemického označení; estery a étery omamných látek uvedených v této skupině, pokud nejsou uvedeny v jiné skupině seznamu, ve všech případech, kdy tyto estery a étery mohou existovat; soli omamných látek uvedených v této skupině včetně solí esterů, éterů a izomerů uvedených výše, ve všech případech, kdy tyto soli mohou existovat.
Skupina II
Acetyldihydrokodein	(Acetyldihydrocodeinum)	(5α,6α)-6-acetoxy-4,5-epoxy-3-methoxy-17-methylmorfinan
Dihydrokodein	(Dihydrocodeinum)	(5α,6α)-7,8-didehydro-4,5-epoxy-17-methylmorfifinan-6-ol
Dextropropoxyfen	(Dextropropoxyphenum)	α-(+)-1,2-difenyl-4-dimethylamino-3-methyl-2-propionyloxybutan
Ethylmorfin	(Ethylmorphinum)	3-ethylmorfin
Folkodin	(Pholcodinum)	3-(2-morfolinoethyl)morfin
Kodein	(Codeinum)	3-methylmorfin
Nikokodin	(Nicocodinum)	6-nikotinoylkodein
Nikodikodin	(Nicodicodinum)	6-nikotinoyl-7,8-dihydrokodein
Norkodein	(Norcodeinum)	N-demethylkodein
Propiram	(Propiramum)	N-(1-methyl-2-piperidinoethyl)-N-(2-pyridyl)propionamid
izomery omamných látek uvedených v této skupině, až na výslovné výjimky, ve všech případech, kdy tyto izomery mohou existovat podle zvláštního chemického označení; soli omamných látek uvedených v této skupině včetně solí jejich izomerů uvedených výše ve všech případech, kdy tyto soli mohou existovat.
Skupina III
Konopí	(Cannabis) a pryskyřice z konopí²⁴)
Desomorfin	(Desomorphinum)	6-desoxy-7,8-dihydromorfin
Etorfin	(Etorphinum)	6,7,8,14-tetrahydro-7α-[2(R)-hydroxy-2-pentyl]-6,14-endo-ethenooripavin
Heroin	(Diacetylmorphinum)	3,6-diacetylmorfin
Ketobemidon	(Ketobemidonum)	4-(3-hydroxyfenyl)-1-methyl-4-propionylpiperidin; a
soli omamných látek uvedených v této skupině ve všech případech, kdy tyto soli mohou existovat.

k nařízení vlády ČSR č. 192/1988 Sb.
Seznam psychotropních látek

Skupina I
		DET	N,N-diethyltryptamin
		DMHP	3-(1,2-dimethylheptyl)-1-hydroxy-7,8,9,10-tetra-hydro-6,6,9-trimethyl-6H-dibenzo[b,d]pyran
		DMT	N,N-dimethyltryptamin
Eticyklidin	(Eticyclidinum)	PCE	N-ethyl-1-fenylcyklohexylamin
(+)Lysergid	(Lysergidum)	LSD, LSD-25	(+)-N,N-diethyllysergamid(diethylamid kyseliny d-lysergová)
		Meskalin	3,4,5-trimethoxyfenethylamin
		Parahexyl	3-hexyl-1-hydroxy-7,8,9,10-tetrahydro-6,6,9-trimethyl-6H-dibenzol[b,d]pyran
		Psilotsin	3-(2-dimethylaminoathyl)-4-hydroxyindol
		Psilocin
Psilocybin	(Psilocybinum)		N,N-dimethyl-0-fosforyl-4-hydroxytryptamin
Rolicyklidin	(Rolicyclidinum)	PHP, PCPY	1-(1-fenylcyklohexyl)pyrrolidin
		STP, DOM	2-amino-1-(2,5-dimethoxy-4-methylfenyl)propan
		THC	Tetrahydrokanabinoly, všechny izomery: Δ6a(10a), Δ6a(7), Δ7, Δ8, Δ10, (11) a jejich stereochemické varianty
Tenocyklidin	(Tenocyclidinum)	TCP	1-[1-(2-thyenyl)cyklohexyl]piperidin
2,5-Dimethoxy-4-bromamfetamin		DOB	2-amino-1-(4-brom-2,5-dimethoxyfenyl)propan
3,4-Methylendioxyamfetamin		MDA	2-amino-1-(3,4-methylendioxyfenyl)propan
Dimethoxyamfetamin	(Dimethoxy- amphetaminum)	DMA	dl-2-amino-1-(2,5-dimethoxyfenyl)propan
Cathinon	(Cathinonum)		(-)-2-aminopropiofenon
Para-methoxy- amfetamin	(Para-methoxy- amphetaminum)	PMA	2-amino-1-(4-methoxyfenyl)propan
Trimethoxy-amfetamin	(Trimethoxy- amphetaminum)	TMA	dl-2-amino-1-(3,4,5-trimethoxyfenyl)propan
2,5-Dimethoxy-4-ethylamfetamin	(2,5-Dimethoxy- -4-ethylamphe- taminum)	DOET	dl-2-amino-1-(2,5-dimeethoxy-4-ethylfenyl)propan
5-Methoxy-3,4- methylendioxy- amfetamin	(5-Methoxy-3,4- methylendioxy- amphetaminum)	MMDA	2-amino-1-(5-methoxy-3,4-methylendioxyfenyl)propan
3,4-Methylen-dioxy- methymfetamin	(3,4-Methylendi- oxyamphetaminum)	MDMA	1-(3,4-methylendioxyfenyl)-2-methylaminopropan;
N-Hydroxy		MDA	(±)-N/ α-methyl-3,4-(methylendioxy)fenethyl/hydroxylamin
N-Ethyl		MDA	(±)-N-ethyl-α-methyl-3,4-(methylendioxy)fenethylamin
4-Methylaminorex			(±)-cis-2-amino-5-fenyl-4-methyl-2-oxazolin
a soli látek uvedených v této skupině ve všech případech, kdy existence takových solí je možná.
Skupina II
Amfetamin	(Amphetaminum)		(±)-2-amino-1-fenylpropan
Dexamfetamin	(Dexamphetaminum)		(+)-2-amino-1-fenylpropan
Fencyklidin	(Phencyclidinum)		1-(1-fenylcyklohexyl)piperidin
Fenetyllin	(Fenethyllinum)		dl-3,7-dihydro-1,3-dimethyl-7-{2-[(1-methyl-2-fenylethyl)amino]ethyl}-1H-purin-2,6-dion
Fenmetrazin	(Pfenmetrazinum)		2-fenyl-3-methylmorfolin
Meklochalon	(Mecloqualonum)		3-(o-chlorfenyl)-2-methyl-4(3H)-chinazolinon
Levamfetamin	(Levamphetaminum)		1-2-amino-1-fenylpropan
Levometamfetamin	(Levomethamphetaminum)		1-1-fenyl-2-methylaminopropan
Metamfetamin	(Metamphetaminum)		(+)-1-fenyl-2-methylaminopropan
Metachalon	(Metaqualonum)		2-methyl-3-o-tolyl-4(3H)-chinazolinon
Methylfenidát	(Methylphenidatum)		methylester kyseliny 2-fenyl-2-(2-piperidyl)octové
Metamfetamin racemát	(Metanphetaminum racemicum)		(±)-1-fenyl-2-methylaminopropan
Sekobarbital	(Secobarbitalum)		5-allyl-5-(1-methylbutyl) barbiturová kyselina;
Delta-9-Tetrahydrokanabinol
a soli látek uvedených v této skupině ve všech případech, kdy existence takových solí je možná.
Skupina III
Amobarbital	(Amobarbitalum)		5-ethyl-5-(3-methylbutyl) barbiturová kyselina
Cyklobarbital	(Cyclobarbitalum)		5-(1-cyklohexen-1-yl)-5-ethylbarbiturová kyselina
Glutetimid	(Glutethimidum)		2-ethyl-2-fenylglutarimid
Pentazoncin	(Pentazocinum)		6,11-dimethyl-1,2,3,4,5,6-hexahydro-3-(3-methyl-2-butenyl)-2,6-methano-3-benzazocin-8-ol
Pentobarbital	(Pentobarbitalum)		5-ethyl-5-(1-methylbutyl) barbiturová kyselina
Cathin	(Cathinum)		D-treo-2-amino-1-hydroxy-1-fenylpropan
Butalbital	(Butalbitalum)		5-allyl-5-isobutylbarbiturová kyselina;
Buprenorfin	buprenorphinum		21-cyklopropyl-7-(S)-1-hydro-1, 2, 2,-trimethyl propyl-6, 14-endo-ethano-6, 7, 8, 14-tetrahydrooripavin
a soli látek uvedených v této skupině ve všech případech, kdy existence takových solí je možná.
Skupina IV
Alprazolam	(Alprazolamum)		6-fenyl-8-chlor-1-methyl-4H-s-triazolo[4,3-a]-[1,4]benzodiazepin
Amfepramon	(Amphepramonum)		2-(diethylamino)propiofenon
Barbital	(Barbitalum)		5,5-diethylbarbiturová kyselina
Benzfetamin	(Benzphetaminum)		N-benzyl-N, α-dimethylfenethylamin
Bromazepam	(Bromazepamum)		7-brom-1,1-dihydro-5-(2-pyridyl)-2H-1,4-benzodiazepin-2-on
Chlordiazepoxid	(Chlordiazepoxidum)		5-fenyl-7-chlor-2-methylamino-3H-1,4-benzodiazepin-4-oxid
Delorazepam	(Delorazepamum)		1,3-dihydro-7-chlor-5-(o-chlorfenyl)-2H-1,4-benzodiazepin-2-on
Diazepam	(Diazepamum)		1,3-dihydro-5-fenyl-7-chlor-1-methyl-2H-1,4-benzodiazepin-2-on
Efedrin	(Ephedrinum)		L-(-)-erythro-1-fenyl-2-methylaminopropanol
Estazolam	(Estazolamum)		6-fenyl-8-chlor-4H-s-triazolo-[4,3-a][1,4]benzodiazepin
Ethchlorvynol	(Ethchlorvynolum)		3-ethyl-1-chlor-1-penten-4-in-3-ol
Etinamát	(Etinamatum)		1-ethinylcyklohexanolkarbamát
Ethylloflazept	(Ethyllis`loflazepas)		ethyl 2,3-dihydro-5-(o-fluorfenyl)-7-chlor-2-oxo-1H-1,4-benzodiazepin-3-karboxylát
Fendimetrazin	(Phendimetrazindum)		(+)-3,4-dimethyl-2-fenylmorfolin
Fenobarbital	(Phenobarbitalum)		5-ethyl-5-fenylbarbiturová kyselina
Fentermin	(Phenterminum)		1,1-dimethylfenethylamin
Fludiazepam	(Fludiazepamum)		1,3-dihydro-5-(o-fluorfenyl)-7-chlor-1-methyl-2H-1,4-benzodiazepin-2-on
Flunitrazepam	(Flunitrazepamum)		1,3-dihydro-5-(o-fluorfenyl)-1-methyl-7-nitro-2H-1,4-benzodiazepin-2-on
Flurazepam	(Flurazepamum)		1-[2-(diethylamino)ethyl]-1,3-dihydro-5-(o-fluorfenyl)-7-chlor-2H-1,4-benzodiazepin-2-on
Halazepam	(Halazepamum)		1,3-dihydro-5-fenyl-7-chlor-1-(2,2,2-trifluorethyl)-2H-1,4-benzodiazepin-2-on
Haloxazolam	(Haloxazolamum)		10-brom-11b-(o-fluorfenyl)-2,3,7,11b-tetrahydrooxazolo[3,2-d][1,4]benzodiazepin-6-(5H)-on
Kamazepam	(Camazepamum)		1,3-dihydro-3-hydroxy-5-fenyl-7-chlor-1-methyl-2H-1,4-benzodiazepin-2-on dimethylkarbamát (ester)
Ketazolam	(Ketazolamum)		8,12b-dihydro-2,8-dimethyl-12b-fenyl-11-chlor-4H-[1,3]oxazino[3,2-d][1,4]benzodiazepin- 4,7-(6H)-dion
Klobazam	(Clobazamum)		5-fenyl-7-chlor-1-methyl-1H-1,5-benzodiazepin-2,4(3H,5H)-dion
Klonazepam	(Clonazepamum)		1,3-dihydro-5-(o-chlorfenyl)-7-nitro-2H-1,4-benzodiazepin-2-on
Klorazepát	(Acidum clorazepicum)		2,3-dihydro-2,2-dihydroxy-5-fenyl-7-chlor-1H-1,4-benzodiazepin-3-karboxylová kyselina
Klotiazepam	(Clotiazepamum)		1,3-dihydro-7-ethyl-5-(o-chlorfenyl)-1-methyl-2H-thieno[2,3-e][1,4]diazepin-2-on
Kloxazolam	(Cloxazolamum)		10-chlor-11b-(o-chlorfenyl)-2,3,7,11b-tetra-hydrooxazolo[3,2-d][1,4]benzodiazepin-6(5H)-on
Lefetamin	(Lefetaminum)		SPA (-)-1,2-difenyl-1-dimethylaminoethan
Loprazolam	(Loprazolamum)		2,4-dihydro-6-(o-chlorfenyl)-2-[(4-methyl-1-piperazinyl)methylen]-8-nitro-1H-imidazo-[1,2-a][1,4]benzodiazepin-1-on
Lorazepam	(Lorazepamum)		1,3-dihydro-3-hydroxy-7-chlor-5-(o-chlorfenyl)-2H-1,4-benzodiazepin-2-on
Lormetazepam	(Lormetazepamum)		1,3-dihydro-3-hydroxy-7-chlor-5-(o-chlorfenyl)-1-methyl-2H-1,4-benzodiazepin-2-on
Mazindol	(Mazindolum)		2,5-dihydro-5-(p-chlorfenyl)-3H-imidazo[2,1-α]-isoindol-5-ol
Medazepam	(Medazepamum)		2,3-dihydro-5-fenyl-7-chlor-1-methyl-1H-1,4-benzodiazepin
Meprobamát	(Meprobamatum)		2-methyl-2-(1-propyl)-1,3-propandiol dikarbamát
Methylfenobarbital	(Methylphenobarbitalum)		5-ethyl-5-fenyl-1-methylbarbiturová kyselina
Methyprylon	(Methyprylonum)		3,3-diethyl-5-methylpiperidin-2,4-dion
Nordazepam	(Nordazepamum)		1,3-dihydro-5-fenyl-7-chlor-2H-1,4-benzodiazepin-2-on
Nitrazepam	(Nitrazepamum)		1,3-dihydro-5-fenyl-7-nitro-2H-1,4-benzodiazepin-2-on
Nimetazepam	(Nimetazepamum)		1,3-dihydro-5-fenyl-1-methyl-7-nitro-2H-1,4-benzodiazepin-2-on
Oxazepam	(Oxazepamum)		1,3-dihydro-5-fenyl-3-hydroxy-7-chlor-2H-1,4-benzodiazepin-2-on
Oxazolam	(Oxazolamum)		11b-fenyl-10-chlor-2-methyl-2,3,7,11b-tetrahydrooxazolo[3,2-d][1,4]benzodiazepin-6(5H)-on
Pinazepam	(Pinazepamum)		1,3-dihydro-5-fenyl-7-chlor-1-(2-propinyl)-2H-1,4-benzodiazepin-2-on
Pipradrol	(Pipradrolum)		difenyl(2-piperidyl)methanol
Prazepam	(Prazepamum)		1-cyklopropylmethyl-1,3-dihydro-5-fenyl-7-chlor-2H-1,4-benzodiazepin-2-on
Temazepam	(Temazepamum)		1,3-dihydro-5-fenyl-3-hydroxy-7-chlor-1-methyl-2H-1,4-benzodiazepin-2-on
Tetrazepam	(Tetrazepamum)		5-(1-cyklohexenyl)-1,3-dihydro-7-chlor-1-methyl-2H-1,4-benzodiazepin-2-on
Triazolam	(Triazolamum)		8-chlor-6-(o-chlorfenyl)-1-methyl-4H-s-triazolo[4,3-a][1,4]benzodiazepin
Ethylamfetamin	(Ethylamphetaminum)		dl-2-ethylamino-1-fenylpropan
Fenkamfamin	(Fencamfaminum)		dl-2-ethylamino-3-fenylbicyklo[2,2,1]heptan
Fenproporex	(Fenproporexum)		dl-2-(2-kyanethylamino)-1-fenylpropan
Mefenorex	(Mefenorexum)		dl-2-(3-chlorpropylamino)-1-fenylpropan
Pyrovaleron	(Pyrovaleronum)		dl-1-(4-methylfenyl)-2-(1-pyrrolidinyl)-1-pentanon
Allobarbital	(Allobarbitalum)		5,5-diallylbariturová kyselina
Butobarbital	(Butobarbitalum)		5-butyl-5-ethylbarbiturová kyselina
Sekbutabarbital	(Secbutabarbitalum)		5-ethyl-5-(1-methylpropyl)barbiturová kyselina
Vinylbital	(Vinylbitalum)		5-(1-methylbutyl)-5-vinylbarbiturová kyselina;
Pemolin	pemolinum		5-fenyl-2-imino-4-oxazolidinon
Midazolam	(Midazolamum)		8-chlor-6-(o-fluorfenyl)-1-methyl-4H-imidazo-(1,5-a) (1,4)benzodiazepin
a soli látek uvedených v této skupině ve všech případech, kdy existence takových solí je možná.

k nařízení vlády ČSR č. 192/1988 Sb.
Vedení evidence zvláště nebezpečných jedů
sbcr1988c042z0192u001.pdf

k nařízení vlády ČSR č. 192/1988 Sb.
Označení obalů jedů a žíravin

Skupina látek:	Označení:
I. Zvláště nebezpečné jedy	1. obrazový symbol lebky se zkříženými hnáty 2. nápis „Zvláště nebezpečný jed! Podléhá evidenci!“ 3. název a koncentrace jedu (jedů) v látce nebo v přípravku obsažených 4. poučení, jakým způsobem je ohroženo zdraví člověka, např.: „Nebezpečné výpary!“ „Vstřebává se kůží!“ 5. hmotnost a objem obsahu
II. Ostatní jedy	totéž jako u zvláště nebezpečných jedů, jen s tím rozdílem, že nápis zní:„Jed!“
III. Žíraviny	1. obrazový symbol ruky s poleptanými prsty 2. nápis „Pozor! Žíravina!“ 3. název žíraviny

k nařízení vlády ČSR č. 192/1988 Sb.
Záznam o zkoušce odborné způsobilosti pro práce s jedy
sbcr1988c042z0192u002.pdf

k nařízení vlády ČSR č. 192/1988 Sb.
Osvědčení o odborné spůsobilosti pro práce s jedy
sbcr1988c042z0192u003.pdf

k nařízení vlády ČSR č. 192/1988 Sb.
Vedení evidence omamných látek a psychotropních látek
sbcr1988c042z0192u004.pdf

k nařízení vlády ČSR č. 192/1988 Sb.
Záznam o skoušce odborné spůsobilosti pro práce s omamnými látkami a psychotropními látkami
sbcr1988c042z0192u005.pdf

k nařízení vlády ČSR č. 192/1988 Sb.
Osvědčení o odborné spůsobilosti pro práce s omamnými látkami a psychotropními látkami
sbcr1988c042z0192u006.pdf