122/1990 Sb. — Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí o odměňování pracovníků aparátu politických stran a společenských organizací

§ 1

Rozsah platnosti

(1) Tato vyhláška se vztahuje na pracovníky aparátů ústředních, krajských (oblastních), okresních a městských orgánů politických stran, odborových organizací, společenských organizací a zájmových organizací, kteří vykonávají své funkce v pracovním poměru (dále jen „pracovníci“ a „organizace“).¹)

(2) Tato vyhláška se nevztahuje

a) na vedoucí pracovníky aparátu organizací, u nichž volbou nebo jmenováním není založen pracovní poměr k organizaci,²)

b) na pracovníky podniků a hospodářských zařízení organizací,

c) na uvolněné pracovníky pro výkon funkce v organizaci,³)

d) na pracovníky, o nichž to stanoví zvláštní předpisy.⁴)

(3) Organizace může stanovit, že pracovníci v účelových zařízeních, která jsou součástí aparátu organizace, se odměňují podle vyhlášky federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 146/1989 Sb., o odměňování pracovníků v malých organizacích.

§ 2

Organizace zařadí pracovníka na základě sjednaného druhu práce vymezeného v pracovní smlouvě nebo při jeho volbě anebo jmenování a vykonávané pracovní činnosti do příslušné funkce podle katalogu funkcí a mzdových tarifů, který tvoří přílohu této vyhlášky.

§ 3

Základní plat

(1) Organizace určí pracovníkovi základní plat v rámci rozpětí mzdového tarifu stanoveného v části A katalogu funkcí a mzdových tarifů pro funkci, do které je zařazen; přitom výši základního platu diferencuje podle hledisek stanovených organizací.

(2) Pracovníkovi, který je zvolen, popřípadě jmenován do vedoucí funkce uvedené v části B katalogu funkcí a mzdových tarifů, určí příslušný ústřední orgán organizace základní plat v rámci rozpětí mzdového tarifu stanoveného v části B. Příslušný ústřední orgán politické strany a příslušný ústřední orgán odborové organizace může výši základního platu stanovit i nad stanovenou horní hranici rozpětí přiměřeně k výši funkčního platu poskytovaného členům vlády.

(3) Absolventu školy⁵) po dobu nástupní praxe stanoví organizace základní plat v rámci mzdového tarifu nejnižší funkce, pro níž je v katalogu funkcí a mzdových tarifů (příloha) předepsán kvalifikační předpoklad stupeň školního vzdělání, kterého absolvent dosáhl.

(4) Výši základního platu v rámci rozpětí určí organizace též s přihlédnutím k prospěchu, s nímž absolvent dokončil školu.

(5) Přeřadí-li organizace pracovníka zařazeného do funkce s nižším mzdovým tarifem, přísluší mu dosavadní základní plat ještě po dobu jednoho kalendářního měsíce následujícího po dni účinnosti tohoto opatření. Snížení základního platu v rámci rozpětí mzdového tarifu téže funkce může organizace provést, pokud je s odůvodněním pracovníkovi písemně oznámí a doručí nejméně jeden kalendářní měsíc před jeho účinností.

(6) Ustanovení odstavce 5 se nevztahuje na snížení základního platu provedené na základě pravomocného kárného opatření nebo v důsledku pravomocného soudního rozhodnutí.

(7) Zvýší-li organizace pracovníkovi základní plat v rámci stanoveného rozpětí nebo přeřadí-li ho do funkce s vyšším mzdovým tarifem, přísluší mu nový základní plat ode dne účinnosti tohoto opatření.

(8) Dohodne-li organizace s pracovníkem zastupování pracovníka zařazeného do funkce s vyšším mzdovým tarifem, který svou funkci přechodně nevykonává, přísluší zastupujícímu pracovníku základní plat v rámci rozpětí mzdového tarifu stanoveného pro tuto funkci, a to od počátku zastupování, pokud trvá alespoň po dobu čtyř týdnů.

§ 4

Osobní plat

(1) Pracovníkovi, který vynikajícími pracovními výsledky prokazuje mimořádné osobní schopnosti pro výkon funkce, může organizace přiznat místo základního platu osobní plat převyšující až o jednu třetinu horní hranici rozpětí mzdového tarifu stanoveného pro příslušnou funkci. Toto ustanovení se netýká pracovníků zařazených do funkcí uvedených v části B přílohy této vyhlášky.

(2) Osobní plat poskytuje organizace pracovníku jen po dobu, po kterou trvají důvody, pro které mu byl osobní plat přiznán.

§ 5

Mzda za práci přesčas

(1) Za hodinu práce přesčas⁶) přísluší pracovníku alikvotní část základního platu, a to

a) ve výši 1/185 měsíčního základního platu při 42,5hodinové týdenní pracovní době,

b) ve výši 1/180 měsíčního základního platu při 41,25hodinové týdenní pracovní době,

c) ve výši 1/175 měsíčního základního platu při 40hodinové týdenní pracovní době.

(2) Vedle základního platu podle odstavce 1 a případných ostatních dosažených složek mzdy přísluší pracovníkovi, jemuž nebylo poskytnuto náhradní volno za práci přesčas,⁷) příplatek

a) ve výši 25 % tohoto základního platu nebo

b) ve výši 50 % tohoto základního platu, jde-li o práci přesčas v noci nebo ve dnech nepřetržitého odpočinku v týdnu anebo

c) ve výši 33 % tohoto základního platu, jde-li o práci se střídavými denními, nočními, sobotními a nedělními směnami bez ohledu na to, kdy k práci přesčas došlo.

(3) Pracovníkům zařazeným do funkcí, u nichž je podle částí A a B přílohy přihlédnuto ve stanoveném mzdovém tarifu k případné práci přesčas, přísluší mzda za práci přesčas podle předchozích ustanovení, pouze jde-li o práci přesčas v noci nebo v den pracovního klidu, s výjimkou předsedy příslušného ústředního orgánu organizace a jemu na roveň postavené funkce, u něhož je mzda za případnou práci přesčas i v tuto dobu zahrnuta v základním platu.

§ 6

Mzda při odborném školení a přezkušování

Za dobu účasti na školení, studiu při zaměstnání a přezkušování za účelem prohloubení kvalifikace k výkonu zastávané funkce (§ 126 odst. 3 a § 141a zákoníku práce) poskytne organizace pracovníkovi mzdu jako při výkonu práce nebo nelze-li mu ji za tuto dobu určit, mzdu ve výši průměrného výdělku bez mzdy za práci přesčas.⁸)

§ 7

Příplatek za práci v odpoledních směnách

(1) Pracovníkům, kteří pracují v odpolední (druhé) směně, může organizace poskytovat příplatek ve výši 1,50 Kčs až 2,50 Kčs za hodinu, nejvýše však za 8 hodin.

(2) Odpolední (druhou) směnou se rozumí směna, v níž alespoň 5 hodin připadá do doby od 14 do 22 hodin, pokud práce (činnost) probíhá alespoň ve dvou směnách nejméně po dobu 14 hodin v kalendářním dni.

(3) Pracovníkům, kteří pracují ve dvousměnném režimu na pracovištích s celodenním provozem, může organizace poskytovat příplatek ve stejné výši, avšak na rozdíl od odstavců 1 a 2 za odpracované hodiny v době od 14 do 22 hodin.

(4) Příplatek nelze poskytovat za práci přesčas s výjimkou případů, kdy pracovník za práci přesčas čerpá náhradní volno.

§ 8

Příplatek za práci v nočních směnách

(1) Pracovníkům, kteří pracují v noční směně, může organizace poskytovat příplatek ve výši 2,50 Kčs za hodinu, nejvýše však za 8 hodin.

(2) Noční směnou se rozumí směna, v níž alespoň 5 hodin připadá do doby od 22 do 6 hodin.

(3) Příplatek ve stejné výši lze poskytovat pracovníkům též při práci v noci, nejde-li o noční směnu. Prací v noci je práce konaná mezi 22. a 6. hodinou.

(4) Příplatek nelze poskytovat

a) za práci přesčas s výjimkou případů, kdy pracovník za práci přesčas čerpá náhradní volno,

b) končí-li práce v noci před 24. hodinou nebo začíná-li po 4. hodině nebo

c) po dobu, za kterou se pracovníkovi poskytuje příplatek za práci v odpolední (druhé) směně.

§ 9

Příplatek za práci o sobotách a nedělích

(1) Pracovníkům, kteří v rámci stanovené týdenní pracovní doby pracují v sobotu a v neděli, poskytuje organizace k dosažené hodinové mzdě v tyto dny příplatek ve výši 50 % příslušné části základního platu (§ 5 odst. 1), a jde-li o práci nad stanovenou týdenní pracovní dobu, ve výši 25 %. Příplatek ve výši 50 % příslušné části základního platu může organizace poskytnout též v případě, kdy pracovník za práci přesčas v sobotu a neděli čerpá náhradní volno.

(2) Příplatek se neposkytuje za práci o sobotách a nedělích, které podle zvláštního předpisu jsou pracovními dny.

§ 10

Příplatek za cizí jazyk

(1) Pracovníkovi, od něhož organizace vyžaduje používání cizího jazyka při výkonu funkce a který jeho znalost prokáže, může organizace poskytovat příplatek, pokud jeho používání nehodnotí při určení výše základního platu v rámci rozpětí (§ 3).

(2) Výše příplatku může činit za každý jazyk až 100 Kčs měsíčně, a pokud znalost jazyka je prokázána státní zkouškou, až 200 Kčs měsíčně.

(3) Příplatek nelze poskytovat pracovníku za jeho občasné používání cizího jazyka na úrovni obvyklých znalostí odpovídajících stupni školního vzdělání, který se požaduje pro výkon příslušné funkce, a dále za jeho znalost českého a slovenského jazyka, popřípadě jazyka národnostní menšiny, který se běžně používá v oblasti, v níž národnostní menšina žije a pracovník trvale pracuje.

§ 11

Paušalizace a kumulace příplatků

Organizace může mzdu a příplatek za práci přesčas (§ 5) a příplatky podle § 7, 8, 9 a 10 na základě jejich dosavadního nebo předpokládaného rozsahu poskytovat jednotlivým pracovníkům též průměrnými předem až na dobu 12 měsíců určenými paušálními částkami stanovenými pro měsíční období nebo za odpracovanou hodinu; tyto částky může organizace kumulovat do jednotné částky.

§ 12

(1) Odměňování dělnických povolání se řídí vyhláškou federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 146/1989 Sb., o odměňování pracovníků v malých organizacích, s výjimkou § 1, 4 a § 13 odst. 1.

(2) Pro odměňování obchodně provozních pracovníků může organizace uplatnit vyhlášku uvedenou v odstavci 1; přitom při uplatňování mzdových forem může místo podle § 4 cit. vyhlášky postupovat podle § 13 této vyhlášky.

Příloha vyhlášky č. 122/1990 Sb.
Katalog funkcí a mzdových tarifů

Část A

Část A – Mzdové tarify funkcí politických, odborných a administrativních pracovníků

Funkce		Mzdové tarify pro organizace kategorie I						Mzdové tarify pro organizace kategorie II
čís.	název	ústřední orgány¹)		krajské orgány²)		okresní orgány³)		ústřední orgány¹)		krajské orgány²)		okresní orgány³)
		Kčs měsíčně		Kčs měsíčně		Kčs měsíčně		Kčs měsíčně		Kčs měsíčně		Kčs měsíčně
		od	do	od	do	od	do	od	do	od	do	od	do
1	a) vedoucí oddělení
1	b) předseda, ved. tajemník	4600—6200		4000—5800		2900—5000		3400—5200		2900—5000		2100—4600
2	a) zástupce ved. oddělení
	b) poradce předsedy
	c) místopředseda, tajemník	4000—5600		3400—5000		2600—4500		2850—4800		2600—4500		1900—4100
3	a) vedoucí odboru
3	b) poradce místopř., tajemník	4000—5400		—		—		2850—4600		—		—
4	a) samostat. polit. prac. - instruktor
4	b) specialista	3300—4700		2900—4300		—		2600—4100		2500—3800		—
5	a) samostat. polit. pracovník
5	b) vedoucí odborný referent	2900—4150		1900—3800				2300—3800		1800—3500
6	a) politický pracovník
6	b) samostat. odbor. referent	2300—3800		1800—3200				2100—3300		1600—3000
7	a) politický pracovník
	b) odborný referent	2000—3300		1600—2800				2000—3000		1500—2700
8	samostatný referent	1600—2800		1500—2400				1600—2600		1400—2300
9	referent	1500—2600		1400—2000				1500—2400		1300—1900
10	hosp. správní pracovník	1300—2200		1300—1800				1300—1900		1250—1700
11	admin. pracovník	1200—1800		1200—1500				1200—1700		1200—1500

U funkcí č. 1 až 5 je v mzdovém tarifu zahrnuta mzda za případnou práci přesčas (§ 5 odst. 3 vyhlášky).
¹) ústřední federální, republikové, zemské orgány;
²) orgány krajské, oblastní, městské v Praze a v Bratislavě;
³) orgány okresní, obvodní v Praze a Bratislavě, městské.

Část B

Část B – Mzdové tarify pro vedoucí funkce ústředních orgánů

Název funkce	Kategorie I mzdový tarif	Kategorie II mzdový tarif
Název funkce	Kčs měsíčně od do	Kčs měsíčně od do
předseda, ústřední (generální, první) tajemník	5500—9000	5000—8000
místopředseda, tajemník	5000—7700	4500—7000

U těchto funkcí je ve mzdovém tarifu zahrnuta mzda za případnou práci přesčas (§ 5 odst. 3 vyhlášky).

Část C

Část C – Pracovní charakteristiky funkcí
Funkce č. 1a) - vedoucí oddělení - řídí práci a odpovídá za činnost oddělení ústředního (federálního, republikového, zemského) orgánu v rámci stanov a podle pokynů příslušného orgánu; v mezích své působnosti zastupuje organizaci navenek.
Kvalifikační předpoklad vzdělání: vysokoškolské
Kvalifikační předpoklad vzdělání: vysokoškolské nebo úplné střední
Funkce č. 1b) - předseda, vedoucí tajemník - řídí práci a odpovídá za činnost aparátu krajského (oblastního, okresního, městského) orgánu, zejména zabezpečuje plnění usnesení příslušných orgánů; zastupuje orgán a organizaci navenek.
Funkce č. 2a) - zástupce vedoucího oddělení - zastupuje vedoucího oddělení ústředního (federálního, republikového, zemského) orgánu v plném rozsahu jeho činnosti, popřípadě zároveň vede některý odbor v oddělení.
Kvalifikační předpoklad vzdělání: vysokoškolské
Kvalifikační předpoklad vzdělání: vysokoškolské
Funkce č. 2b) - poradce předsedy (ústředního, generálního tajemníka) - zpracovává pro předsedu stanoviska a rozbory k zásadním materiálům, zabezpečuje (koordinuje) komplexní přípravu podkladů pro jednání příslušného ústředního orgánu, připravuje podklady pro projevy předsedy.
Funkce č. 2c) - místopředseda, tajemník, vedoucí politický pracovník - zastupuje na svěřeném úseku předsedu (vedoucího tajemníka) krajského (oblastního, okresního, městského) orgánu, řídí tento úsek, zabezpečuje a odpovídá za přípravu materiálů pro jednání orgánu, jedná s jinými orgány a organizacemi.
Kvalifikační předpoklad vzdělání: vysokoškolské nebo úplné střední
Funkce č. 3a) - vedoucí odboru - řídí práci a odpovídá za činnost odboru na ústředním (federálním, republikovém, zemském) orgánu; v mezích své působnosti zastupuje organizaci navenek.
Kvalifikační předpoklad vzdělání: vysokoškolské
Funkce č. 3b) - poradce místopředsedy, tajemníka - zpracovává pro místopředsedu (tajemníka) ústředního orgánu stanoviska a rozbory k zásadním materiálům, plní svěřené úkoly, připravuje podklady pro projevy místopředsedy (tajemníka) ústředního orgánu.
Kvalifikační předpoklad vzdělání: vysokoškolské
Kvalifikační předpoklad vzdělání: vysokoškolské
Funkce č. 4a) - samostatný politický pracovník - instruktor - v aparátu ústředního nebo krajského orgánu samostatně připravuje nejzávažnější koncepční řešení a stanoviska politického a společenského charakteru, složitá politickoorganizační práce s vysokou mírou odpovědnosti, popř. s vedením úseku.
Funkce č. 4b) - specialista - v aparátu ústředního nebo krajského orgánu tvůrčím způsobem plní a zabezpečuje rozhodující odborné (technické, ekonomické, právní) úkoly, zpracovává náročná odborná stanoviska k legislativním a jiným závažným opatřením, popřípadě vede pracovní skupinu nebo specializovaný úsek činnosti.
Kvalifikační předpoklad vzdělání: vysokoškolské
Funkce č. 5a) - samostatný politický pracovník - samostatně tvůrčím způsobem zpracovává koncepční materiály a zabezpečuje realizaci rozhodujících úkolů politického a společenského charakteru, vede (metodicky usměrňuje) úsek činnosti; projednává návrhy opatření s orgány a organizacemi, metodicky pomáhá nižším článkům organizace.
Kvalifikační předpoklad vzdělání: vysokoškolské nebo úplné střední
Funkce č. 5b) - vedoucí odborný referent - tvůrčím způsobem plní a zabezpečuje náročné odborné (technické, ekonomické, právní, sociální) úkoly na ústředním (krajském) orgánu; samostatně řeší nejnáročnější odborné úkoly na územním orgánu; vede (metodicky usměrňuje) úsek odborné agendy.
Kvalifikační předpoklad vzdělání: vysokoškolské nebo úplné střední
Funkce č. 6a) - politický pracovník - samostatně zajišťuje a plní politickoorganizační úkoly, připravuje návrhy politické a společenské povahy, pomáhá při zakládání a organizování činnosti základních organizací, podle pokynů jedná s jinými orgány a organizacemi.
Kvalifikační předpoklad vzdělání: vysokoškolské nebo úplné střední
Funkce č. 6b) - samostatný odborný referent - samostatně vykonává náročné odborné práce (technické, právní, ekonomické povahy), připravuje návrhy odborných směrnic, pokynů, rozhodnutí a stanovisek a zabezpečuje jejich realizaci; vede úsek hospodářsko správní, finanční a účetní agendy.
Kvalifikační předpoklad vzdělání: vysokoškolské nebo úplné střední
Kvalifikační předpoklad vzdělání: vysokoškolské nebo úplné střední
Funkce č. 7a) - politický pracovník - zajišťuje a plní politickoorganizační úkoly podle pokynů.
Kvalifikační předpoklad vzdělání: vysokoškolské nebo úplné střední
Funkce č. 7b) - odborný referent - vykonává náročné odborné práce podle rámcových pokynů; vykonává běžnou odbornou agendu na základě obecně závazných a jiných předpisů a usnesení orgánu; vedení účtárny (hospodář).
Kvalifikační předpoklad vzdělání: úplné střední
Funkce č. 11 - administrativní pracovník - vykonává jednoduché administrativní práce (pomocné statistické, evidenční práce, manipulace a doručování písemností).
Funkce č. 9 - referent - vykonává odborné práce podle pokynů vedoucího (korespondentka, obsluha náročné reprodukční techniky).
Funkce č. 8 - samostatný referent - samostatně vykonává odborné práce na úseku organizačním, technickém, hospodářsko-finančním spočívající převážně v aplikaci závazných právních a jiných předpisů, směrnic apod. (účetní, sekretářka apod.).
Kvalifikační předpoklad vzdělání: střední nebo základní
Kvalifikační předpoklad vzdělání: úplné střední nebo střední
Funkce č. 10 - hospodářsko správní pracovník - vykonává práce hospodářské, správní, administrativní povahy (obsluha telefonní stanice a jednoduché reprodukční techniky, statistika, spisová manipulace apod.).
Kvalifikační předpoklad vzdělání: střední

1. Kvalifikační katalog funkcí a mzdových tarifů stanoví
– v části C stručné pracovní charakteristiky funkcí a kvalifikační předpoklady školního vzdělání.
– v části B označení a členění volených, popřípadě jmenovaných vedoucích funkcí ústředních orgánů a rozpětí mzdových tarifů pro tyto funkce,
– v části A označení funkce politických, odborných a administrativních pracovníků a rozpětí mzdových tarifů pro tyto funkce,

2. Pro účely odstupňování výše mzdových tarifů se organizace rozdělují do dvou kategorií. Do první kategorie jsou zařazeny Občanské fórum, Veřejnost proti násilí, politické strany, odborové organizace, svazy družstevních rolníků, Shromáždění politických stran a sdružení v ČSFR, Národní fronta - sdružení politických stran, hnutí a společenských organizací České republiky, Národní fronta - sdružení společenských a zájmových organizací v Slovenské republice a Československý ústav zahraniční. Ministr práce a sociálních věcí může v odůvodněných případech zařadit do první kategorie další nově ustanovené významné společenské a zájmové organizace; jde-li o organizaci s působností pouze v České republice nebo ve Slovenské republice, činí tak v dohodě s ministrem financí, cen a mezd příslušné republiky. Ostatní společenské a zájmové organizace se zařazují do druhé kategorie.

3. Kvalifikační předpoklad školního vzdělání uvedený u jednotlivých funkcí v části C je orientační; stupeň a směr tohoto předpokladu, požadovanou délku praxe, popřípadě další kvalifikační požadavky a dále postup při zařazování pracovníků do funkcí v případech, kdy pracovník kvalifikační předpoklady a požadavky neplní, může organizace blíže vymezit.

4. Organizace může podle potřeby doplnit bližší označení funkcí, rozvést a konkretizovat pracovní charakteristiky funkcí a doplnit je o srovnatelné příklady pracovních činností.

§ 13

(1) Organizace může poskytovat pracovníkům odměny za úspěšné a iniciativní plnění pracovních úkolů a za dosažené pracovní výsledky. Odměnu lze stanovit též předem. Pracovníkům vykonávajícím dělnické práce, obchodně provozní činnosti nebo rutinní a opakující se administrativní a hospodářské činnosti lze tyto odměny poskytovat spolu s tarifní mzdou měsíčně.

(2) Za splnění mimořádných nebo jednorázových úkolů nebo za jiné výjimečné zásluhy může organizace poskytnout pracovníkovi mimořádnou odměnu.

(3) Z prostředků vyčleněných na odměny může organizace vytvářet fondy vedoucích pracovníků k poskytování odměn v jejich pravomoci.

(4) Organizace může pracovníkům poskytovat prémie v závislosti na plnění předem stanovených ukazatelů a podmínek, zejména dělnickým povoláním za dosažení věcných úspor.

(5) Organizace vydá pro uplatňování odměn a prémií vnitřní mzdový předpis.

§ 14

(1) Organizace je povinna umožnit pracovníkům nahlížet do vyhlášky a oznámit jim jejich mzdové zařazení a výši základního platu (tarifní mzdy).

(2) Opatření podle této vyhlášky činí organizace v souladu s předpisy, kterými je upravena působnost odborových orgánů v oblasti odměňování práce.

(3) Pokud byl pracovníku určen podle dosavadních předpisů základní (osobní) plat vyšší, než mu lze určit podle této vyhlášky, může mu ho organizace ponechat po dobu výkonu funkce (činnosti), pro kterou byl stanoven.

§ 15

Dnem účinnosti této vyhlášky pozbývají v organizaci platnosti dosavadní mzdové předpisy (platové řády) pro odměňování pracovníků, na něž se vztahuje tato vyhláška, které vydaly příšlušné úřední orgány organizací včetně Směrnice ústředního výboru Národní fronty ČSSR pro poskytování odměn pracovníkům orgánů a organizací Národní fronty ze dne 6. října 1976 a Směrnice ústředního výboru Národní fronty ČSSR č. j. 93/1988 ze dne 31. srpna 1988 k uplatnění výnosu federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. j. 515-38434-5147 ze dne 26. května 1988 o odměňování pracovníků dělnických povolání v orgánech státní správy a některých dalších organizacích, ve znění směrnic č. j. III./726/88 ze dne 13. prosince 1988.

§ 16

Pokud organizace, které vznikly po 17. listopadu 1989, postupovaly v souladu s předpisy podle § 15, považuje se tento postup za postup učiněný v souladu s § 113 odst. 1 zákoníku práce.

§ 17

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. května 1990.