Vyhláška Českého báňského úřadu o požadavcích k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí

(1) Tato vyhláška stanoví v souladu s právem Evropských společenství^1a) požadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu (dále jen „bezpečnost práce a provozu“) při činnosti prováděné hornickým způsobem¹) v podzemí.

(2) Tato vyhláška se nevztahuje na dobývání ložisek nevyhrazených nerostů v podzemí.²)

(1) Pro účely této vyhlášky se považuje za

(2) Dále se pro účely této vyhlášky považuje za

(3) Za práci na udržování jeskyní v bezpečném stavu se považuje zajištění zpřístupněné části jeskyně proti pádu hornin, údržba schůdnosti cest a osvětlení, větrání a kontrola tohoto stavu.

(1) Povinnost zaměstnanců na jednotlivých stupních řízení za dodržování této vyhlášky stanoví organizace ve vnitřním předpisu.

(2) Při ohlašování činnosti prováděné hornickým způsobem obvodnímu báňskému úřadu oznamuje organizace osobu závodního⁴) a jeho identifikační údaje. Závodní se při výkonu své činnosti považuje za vedoucího zaměstnance.

(1) Závodní⁴) určí způsob zabezpečení objektů pracovišť a zařízení na povrchu proti vstupu nepovolaných osob a určí lhůty jejich kontrol. Za způsob zabezpečení se nepovažuje pouhé označení tabulkami.

(2) Zabezpečení ústí podzemního díla na povrch proti vstupu nepovolaných osob nesmí znemožnit odchod osob z podzemí při nebezpečí.

(3) Otvory, prohlubně, propadliny a jiná místa, kde hrozí nebezpečí pádu osob, nesmí být ponechány bez zakrytí, ohrazení nebo zasypání.

(4) Zákaz vstupu nepovolaných osob do míst uvedených v odstavci 1 se uvede na bezpečnostních tabulkách u všech vchodů, přístupů a cest k nim.

(5) Do podzemního díla označeného zákazem vstupu, bezpečnostní tabulkou, laťovým křížem a podobně nebo znepřístupněného se smí vstoupit jen na písemný příkaz, ve kterém závodní určí opatření k zajištění bezpečnosti vstupujících osob.

(6) Do podzemí se nesmí vstoupit a zdržovat se v něm bez nasazené ochranné přilby, a pokud pracoviště není osvětleno denním světlem, bez osobního svítidla. Na povrchu se nesmí vstupovat bez ochranné přilby do míst s nebezpečím pádu předmětů.

(7) Všechny osoby vstupující do podzemí se evidují. Je-li v podzemí současně více než deset osob, vede se o nich dvojí nezávislá evidence. Je-li někdo pohřešován, neprodleně se po něm zahájí pátrání.

(1) Tam, kde lze předpokládat výskyt nedýchatelného ovzduší, nesmí se vstupovat do podzemí bez sebezáchranného přístroje.

(2) Sebezáchranný přístroj je dovoleno přidělit pouze tomu, kdo byl seznámen a procvičen s jeho používáním. Procvičení se opakuje jednou za dva roky.

(1) Při činnostech upravených touto vyhláškou je dovoleno provozovat a používat jen pracoviště, stroje, zařízení, přístroje, pomůcky, objekty a materiály, které svou konstrukcí, provedením a technickým stavem odpovídají předpisům k zajištění ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu. Do používání mohou být uvedeny jen výrobky, které svou konstrukcí, provedením a technickým stavem splňují požadavky na bezpečný výrobek.^4a)

(2) Používání strojů, zařízení, přístrojů, pomůcek a materiálů je dovoleno pouze při dodržování pokynů nebo technických podmínek výrobce, návodů a podmínek stanovených při jejich schválení nebo povolení.

(3) Zařízení smí uvádět do chodu nebo používat jen zaměstnanci určení k jejich obsluze. Zařízení je dovoleno používat k úkonům, pro které jsou určena; k jiným úkonům jen za podmínek určených závodním.

(1) Podlahy nesmí mít nebezpečné překážky, otvory nebo sklon a musí být pevné, stabilní a nekluzké.

(2) Půdorysná plocha (základna), výška a objem pracovního prostoru musí být navrženy a provedeny tak, aby zaměstnanci mohli provádět svoji práci, aniž by byla ovlivněna jejich bezpečnost, zdraví nebo dobrá pracovní pohoda.¹⁷)

(3) Prostor, který má zaměstnanec na pracovišti k dispozici, musí být tak velký, aby zaměstnanec měl při své činnosti dostatečnou volnost pohybu a mohl bezpečně plnit své úkoly.¹⁷)

(4) Okna, světlíky a větrací zařízení, které mohou být otevírány, uzavírány, přestavovány a zajišťovány, je nutno navrhovat a konstruovat tak, aby bylo zaručeno bezpečné zacházení s nimi. V otevřeném stavu nesmí představovat nebezpečí pro zaměstnance. Musí být umožněno bezpečné čištění oken a světlíků.

(5) Průhledné nebo průsvitné stěny, přepážky v místnostech nebo v blízkosti dopravních cest, dveře a vrata musí být ve výši očí zřetelně označeny a vyrobeny z bezpečnostních materiálů nebo spolehlivě chráněny, aby v případě, že dojde k jejich rozbití, bylo zabráněno zranění zaměstnanců.

(6) Je zakázán přístup na střechy z materiálů, které nemají vyhovující odolnost vůči zatížení, pokud není k dispozici zařízení, s jehož pomocí lze příslušnou činnost provést bezpečně.

(7) Umístění, počet a rozměry dveří a vrat a materiály pro jejich zhotovení musí být voleny podle vlastností a způsobu využívání prostorů a pracovišť.

(8) Dveře a vrata musí splňovat tyto požadavky:

(9) Pomocné provozní objekty, například dílna, kancelář, sklad nebo odpočívárna, musí být umístěny v prostoru bez nebezpečí výbuchu.

(10) Pokud jsou v provozním objektu instalovány měřicí a kontrolní přístroje, do kterých je přiváděn plyn, musí být jejich odfukové potrubí vyvedeno ven z objektu tak, aby se plyn nemohl vracet, a to ani zředěný.

(11) Provozní objekty musí být označeny názvem objektu.

(1) Pracoviště se obsadí, jen pokud bylo před zahájením práce včetně přístupových cest prohlédnuto technickým dozorem¹³) nebo předákem vyškoleným a písemně ustanoveným pro výkon dozoru. Před obsazením pracoviště se odstraní zjištěné závady. Pokud nelze závady bezprostředně ohrožující bezpečnost práce a provozu odstranit, není možné pracoviště obsadit.

(2) Na pracovištích ražeb tunelů, štol, komínů a protlaků a hloubení jam a dále na pracovištích, kde při ražení je používána trhací práce, a na pracovištích, kde nelze vyloučit výskyt hořlavých plynů, par a prachů (dále jen „hořlavé plyny“), nebezpečí průvalu vod nebo zvodněných materiálů, zajistí závodní jejich prohlídku technickým dozorem nejméně jedenkrát ve směně, ve které je konána práce. Závodní provádí prohlídku takového pracoviště nejméně dvakrát týdně.

(3) Technický dozor kontroluje při prohlídkách pracovišť dodržování příslušné provozní dokumentace, stav pracoviště a přístupových cest, stav bezpečnostních a technologických zařízení a strojů. Pokud nelze zjištěné závady odstranit a zaměstnanci jsou zřejmě a bezprostředně ohroženi, technický dozor zastaví na pracovišti práci a zařídí odchod zaměstnanců na bezpečné místo. O tomto opatření ihned uvědomí závodního. Výsledky prohlídek a určená opatření se zaznamenávají v den kontroly do příslušné knihy.

(4) K zajištění bezpečnosti práce a provozu si závodní sousedících podzemních děl bezodkladně sdělují všechny poznatky, které souvisí s bezpečným a odborným řízením těchto děl.

(5) Prohlídku bezpečného stavu zpřístupněné jeskyně provádí denně před zahájením provozu v ní pověřený zaměstnanec a jedenkrát za 6 měsíců závodní. O obsahu a výsledku prohlídky neprodleně provede prohlížející záznam.

(6) Prohlídkami podle odstavce 5 se ověřuje vždy alespoň

(7) Organizace zajišťuje nejméně jednou ročně prohlídky ocelových a dřevěných konstrukcí a staveb, pokud jsou vystaveny účinkům vlhkosti nebo agresivních látek. O provedené prohlídce a jejím obsahu provede osoba provádějící prohlídku záznam.

(1) Osnovu zácviku, dobu, po kterou zaměstnanec musí pracovat pod dohledem určeného kvalifikovaného zaměstnance, a způsob zkoušek určí závodní podle druhu práce, pokud tyto požadavky nejsou stanoveny předpisy k zajištění bezpečnosti práce a provozu nebo zvláštními předpisy.

(2) Zácvik může závodní prominout absolventům středních odborných a vysokých škol a zaměstnancům, kteří jsou vyučeni v oboru, ve kterém mají pracovat.

(1) Zaměstnanec smí být pověřen výkonem práce a zařazen na pracoviště, je-li zdravotně způsobilý, a jen tehdy,

(2) Práci, při které hrozí zvýšené nebezpečí úrazu (dále jen „práce spojená se zvýšeným nebezpečím“) může provádět jen pověřený zaměstnanec. Taková práce se nesmí provádět bez provozní dokumentace a bez nepřetržitého sledování pracovní činnosti a stavu pracoviště určeným zaměstnancem (dále jen „stálý dozor“).

(3) Stálý dozor může vykonávat pouze zaměstnanec, který byl se svými právy a povinnostmi seznámen. Při jeho výkonu se zaměstnanec určený jako stálý dozor nesmí z místa výkonu vzdálit a nesmí se zaměstnávat ničím jiným než dozorem.

(4) Organizace určí práce spojené se zvýšeným nebezpečím úrazu a pro tyto práce ustanoví stálý dozor.

(1) Zaměstnanci ověřují bezpečný stav pracoviště před započetím práce i během ní. Při ohrožení života, zdraví a bezpečnosti osob a majetku práci zastaví, oznámí toto ohrožení předákovi a postupují podle § 9b. V práci je možno pokračovat, jakmile ohrožení pominulo.

(2) Kromě případů uvedených v § 8 odst. 2 se nesmí vstupovat do ohrožených míst, zdržovat se v nich a odstraňovat jejich případná označení.

(3) Zaměstnanci používají přidělené osobní ochranné pracovní prostředky, při práci postupují podle provozní dokumentace a předpisů k zajištění bezpečnosti práce a provozu a volí takové pracovní postupy, které jsou v souladu s pravidly bezpečné práce. Bez příkazu nadřízeného nic nemění na provozních, bezpečnostních, požárních, hygienických a jiných zařízeních. Používat a obsluhovat mohou jen ty stroje, zařízení, nářadí a pomůcky, které jim byly pro jejich práci určeny.

(4) Zaměstnanci se nevzdalují ze svého pracoviště bez souhlasu předáka nebo technického dozoru s výjimkou naléhavých důvodů, zejména hrozícího nebezpečí, nevolnosti, náhlého onemocnění nebo úrazu. Odchod z naléhavých důvodů bezodkladně ohlásí předákovi a technickému dozoru.

(5) Zaměstnanci dodržují pokyny vyplývající z bezpečnostních označení, výstražných signálů a upozornění. Jsou také povinni uposlechnout pokynů hlídek zabezpečujících bezpečnostní okruh, zejména při trhacích pracích.

(6) V místech se zvýšeným požárním nebezpečím se nesmí používat otevřený oheň ani kouřit. Ve výjimečných případech smí být použit otevřený oheň jen na písemný příkaz organizace.

(1) Skupinu dvou a více zaměstnanců řídí předák. Výkonem činnosti předáka pověřuje zaměstnance technický dozor.

(2) Předákem pro ražení nebo hloubení podzemních děl může být jen zaměstnanec s nejméně tříletou odbornou praxí při ražení nebo hloubení důlních nebo podzemních děl a který složil zkoušku z odborných znalostí a z příslušných předpisů k zajištění bezpečnosti práce a provozu. Výkonem činnosti předáka pro ražení nebo hloubení podzemních děl pověřuje zaměstnance závodní. Rozsah, způsob a lhůty opakování zkoušek určí organizace.

(3) Předák dbá na bezpečnost jemu svěřené skupiny a zajišťuje bezpečný stav pracoviště, dodržování provozní dokumentace a plnění příkazů nadřízených. Hrozí-li zaměstnancům zřejmé a bezprostřední ohrožení a nelze-li je odstranit, zastaví práci a odvede jemu svěřenou skupinu na bezpečné místo.

(4) Při střídání směn předák upozorní nastupujícího předáka na důležité skutečnosti nebo závady na pracovišti. Nemůže-li tak učinit, podá o tom zprávu technickému dozoru před nástupem střídající směny.

(1) Organizace zajistí bezodkladné hlášení závažných pracovních úrazů, závažných událostí, závažných provozních nehod a nebezpečných stavů příslušnému obvodnímu báňskému úřadu.

(2) Hlásí se tyto závažné pracovní úrazy

(3) Hlásí se závažné události, závažné provozní nehody a nebezpečné stavy, a to

(4) Dále se hlásí závažné události, závažné provozní nehody a nebezpečné stavy, pokud k nim dojde při

(1) Závodní zajistí v součinnosti s báňskou záchrannou službou před zahájením činnosti prováděné hornickým způsobem vypracování plánu zdolávání závažné provozní nehody⁹) a jeho aktualizace tam, kde je stanovena povinnost jeho zpracování.

(2) Plán zdolávání závažné provozní nehody je závazný pro všechny osoby zdržující se v podzemí a objektech, pro které je vypracován.

(3) Tam, kde není stanovena povinnost zpracovat plán zdolávání závažné provozní nehody, určí závodní způsob vyrozumění a zajištění osob pověřených úkoly při likvidaci havárie a seznam orgánů, organizací a zaměstnavatelů, které je nutno o havárii vyrozumět.

(1) Na místě, kde došlo k závažnému pracovnímu úrazu nebo k závažné události, nebezpečnému stavu nebo závažné provozní nehodě (havárii), nelze nic měnit, dokud obvodní báňský úřad neprovedl ohledání místa nebo nerozhodl jinak, kromě případů, kdy jde o záchranu zdraví a života lidí a nezbytné záchranné práce k zajištění majetku a bezpečnosti provozu. Změny nutné z jiných závažných důvodů mohou být provedeny pouze se souhlasem obvodního báňského úřadu.

(2) O místě závažného pracovního úrazu, závažné události, nebezpečného stavu nebo závažné provozní nehody pořizuje organizace dokumentaci, zejména náčrtek, plánek, fotografie.

(3) Organizace uchovává dokumentaci o závažném pracovním úrazu, závažné události, nebezpečném stavu nebo závažné provozní nehodě 5 let.

(1) Havarijní plán obsahuje část pohotovostní, operativní a mapovou.

(2) Pohotovostní část havarijního plánu obsahuje

(3) Operativní část havarijního plánu obsahuje řešení všech předvídatelných druhů havárie, jejichž výskyt na podzemní stavbě nebo podzemním díle lze předpokládat, a těch havárií na povrchu, které by svými důsledky ohrozily osoby v podzemí, a určuje

(4) Operativní část dále stanovuje dobu, po jejímž uplynutí se při přerušení větrání odvolají osoby z podzemí.

(5) Pohotovostní i operativní část obsahuje případná opatření ve vztahu k sousedním podzemním stavbám a podzemním dílům, popřípadě k dolům a povrchovým objektům.

(6) Mapovou část havarijního plánu tvoří

(1) Práce na záchranu osob a zdolávání havárie řídí vedoucí likvidace havárie, kterým je závodní.

(2) Závodní může ustanovit zástupcem vedoucího likvidace havárie jiného zaměstnance; tento však musí splňovat odbornou způsobilost¹³) závodního. Zástupce vedoucího likvidace havárie plní povinnosti vedoucího likvidace havárie po dobu jeho nepřítomnosti.

(3) V době zdolávání havárie nesmí být vedoucí likvidace havárie pověřován jinými úkoly, které by mu bránily plnit úkoly vedoucího likvidace havárie.

(4) Vedoucí likvidace havárie se po obdržení zprávy o havárii neprodleně ujme řízení jejího zdolávání. Po rozboru situace posoudí, případně upraví operativní část havarijního plánu, určí způsob zdolávání a vydává, případně zkontroluje vydané příkazy k

(1) Seznámení zaměstnance s havarijním plánem je podmínkou jeho zařazení na pracoviště podle § 8.

(2) Seznámení zaměstnanců podle odstavce 1 se opakuje při každé změně havarijního plánu, která se jich týká, nejméně však jednou za rok.

(1) Před započetím prací nebo činností, pro které je tak touto vyhláškou stanoveno, musí být vypracována příslušná provozní dokumentace, zejména technologický postup, pracovní postup, dopravní řád, provozní řád nebo pokyny pro obsluhu a údržbu. Provozní dokumentaci schvaluje závodní.

(2) Provozní dokumentace musí určit návaznost, případně souběžnost pracovních operací, podmínky pro bezpečný výkon práce, ohrožená místa a způsob jejich označení, prostředky a přístrojovou techniku k zajištění bezpečnosti práce a provozu a opatření k zajištění pracoviště po dobu, po kterou se na něm nepracuje.

(3) Provozní dokumentace musí být v souladu s projektovou dokumentací, požadavky předpisů k zajištění bezpečnosti práce a provozu, rozhodnutími o povolení nebo schválení činnosti, stavby nebo zařízení²³), technickými podmínkami výrobce nebo dodavatele zařízení nebo stavby a návody výrobce pro obsluhu a údržbu zařízení.

(4) Pro obdobné činnosti se může používat typová provozní dokumentace upravená pro místní podmínky.

(5) Provozní dokumentace musí být při změně podmínek bezodkladně upravena.

(6) Zaměstnanci musí být před započetím práce seznámeni s provozní dokumentací v rozsahu, který se jich týká.

(7) Provozní dokumentace musí být uložena na určeném místě přístupném pro zaměstnance, kteří jsou povinni ji dodržovat.

(8) Provozní dokumentace musí být uchována nejméně rok od ukončení prací. Pokud při provádění prací došlo k úrazu smrtelnému, životu nebezpečnému nebo hromadnému, musí být provozní dokumentace uchována nejméně 5 let od úrazu.

(1) Vedení podzemního díla je dovoleno jen podle projektu, který zpracoval báňský projektant²⁴), jehož odborná způsobilost byla ověřena podle zvláštních předpisů¹³).

(2) Podkladem pro zpracování projektu je geologický a inženýrskogeologický průzkum, který musí být zpracován a vyhodnocen podle zvláštních předpisů²⁵) před zahájením prací na projektu. Výsledky geologického a inženýrskogeologického průzkumu musí poskytnout dostatek informací pro zpracování projektové dokumentace.

(3) Součástí projektu musí být riziková analýza faktorů ovlivňujících bezpečnost provádění díla a objektů v dosahu možného ovlivnění na základě celkového vyhodnocení výsledků geologického a inženýrskogeologického průzkumu. Projekt rozdělí horninový masiv do kvazihomogenních celků a pro každý z celků určí způsob zajištění stability výrubu a technologický postup prací.

(4) Projektová dokumentace stanoví také požadavky na náplň a rozsah geomonitoringu, stanoví zónu ovlivnění s ohledem na vyvolané deformace nadloží, seismické účinky a ovlivnění režimu podzemních vod.

(5) Součástí projektové dokumentace je výpočet, který modeluje chování horninového masivu při ražbě v daném kvazihomogenním celku s navrženým způsobem zajištění stability výrubu.

(6) Organizace zajistí pravidelné vyhodnocování geomonitoringu s ohledem na případné dosažení varovných stavů a včasné použití stanovených opatření k bezpečnému provádění.

(1) Vedení podzemního díla je dovoleno, je-li zpracována a doplňována geologická a inženýrskogeologická dokumentace, která zajišťuje potřebné informace o poměrech, ve kterých má být dílo bezpečně vedeno. V případě předpokládaného výskytu podzemních kaveren, důlních a podzemních děl a jiných anomálií, které mohou mít vliv na bezpečnost při vedení podzemních děl, je nezbytné jejich ověření.

(2) Inženýrskogeologická dokumentace obsahuje zejména údaje o

(3) Inženýrskogeologická dokumentace obsahuje údaje i o okolí podzemního díla do vzdálenosti jeho možného ovlivnění. Údaje o okolí podzemního díla musí obsahovat i podrobné informace o seismických a inženýrskogeologických poměrech, o charakteru nadzemní zástavby, povrchu terénu a inženýrských sítích v dosahu možného ovlivnění podzemním dílem, jejím stavu a odolnosti vůči projevům ražby.

(4) V inženýrskogeologické dokumentaci se vyznačí skutečnosti přímo ověřené, nepřímo ověřené nebo předpokládané.

(5) Pokud jsou v průběhu ražby zastiženy jiné inženýrskogeologické poměry oproti projektu, je nutno před další ražbou tyto zhodnotit, popřípadě provést změnu projektu nebo dodatečný inženýrskogeologický průzkum. Rozsah a obsah dodatečného průzkumu určí báňský projektant, který projekt zpracoval.

(6) Inženýrskogeologická dokumentace se vede průběžně s postupem ražby podzemního díla.

(7) Při ražení musí být vyhodnocován vývoj deformací v čase pomocí geomonitoringu stanoveného projektem. Při odchylných projevech vlivu ražby na horninový masiv, podzemní dílo a objekty v nadloží oproti předpokladu uvedenému v projektu je nutné provést přehodnocení stanovených opatření k zajištění bezpečnosti provozu a objektů v nadloží. V případě nezbytnosti je nutné upřesnit tato opatření na základě nového statického výpočtu.

(8) Součástí dokumentace je i způsob likvidace průzkumných podzemních děl a vrtů.

(1) Kromě dokumentace požadované zvláštními předpisy k zajištění bezpečnosti práce a provozu organizace vede při činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí

(2) Závodní určí, kde a jakým způsobem mají být uloženy a vedeny knihy podle odstavce 1 písm. a) až c), a podle místních podmínek může též určit, že tyto knihy budou sloučeny. Závodní může pověřit jiného zaměstnance činností podle věty první.

(3) Knihy podle odstavce 1 písm. a) až c) jsou vedeny ode dne zahájení prací na pracovišti do dne ukončení činnosti prováděné hornickým způsobem po jednotlivých kalendářních měsících v roce. Stránky musí být označeny tak, aby je nebylo možno přečíslovat nebo změnit jejich pořadí. Knihy musí být k dispozici v místě určeném závodním.

(4) Záznamy dozorčích orgánů, hlášení údajů snímačů, čidel a obdobné záznamy, u kterých předpisy k zajištění bezpečnosti práce a provozu nevyžadují formu knih, mohou být prováděny způsobem, který umožní uchovávání a využívání údajů po určenou dobu.

(5) Výsledky předepsaných prohlídek, kontrol, měření a rozborů zaznamenávají zaměstnanci, kteří je provedli. Není-li stanoveno jinak, jsou záznamy uchovány nejméně jeden rok.

(6) O školení, zácviku a zkouškách podle předpisů k zajištění bezpečnosti práce a provozu vede organizace záznamy.

(1) Dokumentace a záznamy uvedené v § 16 a 18 zaměstnavatel uchovává nejméně rok od ukončení prací, pro které je vypracována. Pokud při provádění prací došlo k hromadnému, životu nebezpečnému nebo smrtelnému úrazu, provozní dokumentaci uchovává nejméně pět let po roce, kdy se úraz stal.

(2) Uchovávání dokumentace uvedené v § 17 se řídí zvláštním předpisem.¹⁴)

(1) Závodní určí způsob zajištění ústí děl v podzemí proti pádu osob, hornin a předmětů.

(2) Předměty a vytěžená hornina nesmí být uloženy způsobem umožňujícím pád do díla v podzemí či jeho porušení nadměrným zatížením.

(3) Každé pracoviště musí mít bezpečně schůdný a volný východ.

(1) Projekt pro vedení podzemního díla pod souvislou zástavbou vymezí pásma předpokládaných poklesů a uvede hodnoty dovolených poklesů stavebních objektů a inženýrských sítí v závislosti na použité technologii a vlastnostech horninového masivu. Projekt dále určí způsob a četnost měření konvergencí líce výrubu v době výstavby podzemního díla a jejich dovolené hodnoty, měření posunů stavebních a jiných objektů; při použití trhacích prací i měření seismického zatížení.

(2) V prostoru podzemního díla raženého z povrchu ústícího na povrch nebo vedeného mělce pod povrchem musí být zjišťovány
a ražení smí být zahájeno, byl-li ověřen jejich stav a provedena potřebná opatření. Pokud se tyto skutečnosti zjistí během ražení, učiní se potřebná opatření nebo se práce zastaví.

(1) Podzemní dílo smí být vedeno a podzemní sanační práce prováděny jen podle technologického postupu zajišťujícího bezpečný pracovní postup. Technologický postup musí být v souladu s projektem podle § 16a.

(2) Technologický postup určí

(3) Přílohu technologického postupu tvoří nákres příčného, případně i podélného průřezu díla v podzemí s vyznačením umístění výstroje a dopravního zařízení.

(4) Jeskyně přístupná veřejnosti smí být provozována v souladu s provozním řádem, který určí podmínky pro vstup osob do jeskyně. Provozní řád obsahuje také

(1) Dílo v podzemí musí být vyztuženo tak, aby se zabránilo pádu horniny. Jeho výztuž musí zároveň zabránit nežádoucímu uvolňování horninového masivu a jeho pronikání do něj, a tím i možnému ohrožení povrchových objektů.

(2) Dílo v podzemí je povoleno razit a ponechat bez výztuže, pokud v něm nehrozí nebezpečí pádu horniny nebo pokud případné deformace neohrozí objekty v nadloží.

(1) Razicí a tunelovací stroj smí být uveden do chodu až po odchodu všech osob z dosahu rozpojovacího orgánu stroje. Do prostoru před rozpojovací orgán stroje, mimo případů výměny řezných nástrojů, údržby a vyztužování v místě poruch, nesmí nikdo vstoupit. Před vstupem do tohoto prostoru se ověří, zda nehrozí nebezpečí pádu horniny a zda je stroj zajištěn proti uvedení do chodu.

(2) Posunovat razicí a tunelovací stroj a štít je dovoleno, jen nebude-li nikdo tímto posunem ohrožen.

(3) V prostoru, kde jsou osazovány díly výztuže pomocí ukladače, se nesmí konat práce, která s osazováním bezprostředně nesouvisí.

(4) Pod pracovními plošinami se smí osoby zdržovat, jen nejsou-li tam ohroženy pádem horniny nebo předmětu.

(1) Při uvedení hydraulického agregátu do chodu se v blízkosti hydraulických částí stroje smí zdržovat jen ten, kdo stroj ovládá. Při posunu smí být u čelby jen ten, kdo dává návěští obsluze protlačovacího zařízení.

(2) V protlačované rouře a ve vstupní jámě smí být při posunu prováděny pouze práce spojené s usměrňováním pohybu roury.

(3) Ruční těžení hornin na čelbě se dovoluje pouze v rourách o průměru nejméně 0,8 m. Při průměru menším než 1 m je zaměstnanec na čelbě připoután k zajišťovacímu lanu a jištěn dalším zaměstnancem z místa mimo protlačovanou rouru.

(1) Do doby zřízení trvalé výztuže tunelu a velkoprostorového podzemního díla musí být umožněna kontrola stability a případné obtrhávání boků a stropu.

(2) Ražení s předraženou štolou je dovoleno pouze tehdy, je-li pro ražbu předrážky použita taková technologie, která nezhorší podmínky ražení tunelu.

(3) Při ražení členěnou čelbou nesmí být při odtěžování rubaniny z horních stupňů nikdo ohrožen na dolních stupních. Současné obsazení více stupňů čelby se dovoluje pouze tehdy, je-li udržen bezpečný přístup na ně a zajištěna stabilita horních stupňů; zařízení a osoby nesmí být ohroženy pádem ani sesutím.

(1) Kromě požadavků definovaných v § 16a projektová dokumentace při použití observačních metod dále stanoví

(2) Před zahájením prací musí být projektová dokumentace posouzena odborným znalcem²⁶).

(3) Technologická třída výrubu určí zejména

(4) Technologické třídy výrubu musí být v projektu dokladovány výkresovou dokumentací v příčném i podélném řezu. Systém kotvení musí být dokladován na rozvinutém plášti ostění.

(5) Každý záběr včetně dílčích výrubů musí být při ražbě zařazen do technologické třídy výrubu podle zastižených inženýrskogeologických podmínek a na základě výsledků geomonitoringu. Zařazení provádí geotechnik a schvaluje závodní.

(6) Rozsah, typ a počet prvků dočasné výztuže pro zajištění stability výrubu v jednotlivých technologických třídách výrubu musí být v průběhu ražby aktualizován v souladu se zastiženými inženýrskogeologickými a hydrogeologickými podmínkami.

(7) Pro každý provedený záběr musí být veden záběrový list. Závodní stanoví způsob vedení záběrových listů, které musí obsahovat zejména

(1) Vzdálenost dřevěných prahů, na které se staví tunelovací rámy, smí být nejvýše 1 m. Rámy jsou navzájem rozepřeny.

(2) Pažení musí být zatahováno průběžně s postupem ražby, a to po celém obvodu díla, a přitlačuje se k líci výrubu odstavnými klíny.

(1) Komín nemusí mít samostatné lezní oddělení, pokud je zajištěna možnost dorozumění mezi zaměstnanci u paty komína a na čelbě komína. Vstup do komína bez předchozího dorozumění je zakázán. Po dobu chůze nebo jízdy v komíně je veškerá jiná práce zakázána.

(2) Současná práce v různých úrovních komína je dovolena pouze tehdy, pokud zaměstnanci nejsou vzájemně ohroženi. Zvláštní opatření na ochranu zaměstnanců při těchto pracích určí technologický postup.

(1) Technologický postup určí lhůty a způsob kontrol soudržnosti hornin raženého díla a stavu ukotvení dráhy razicí plošiny.

(2) Materiál dopravovaný razicí plošinou nesmí ohrožovat osoby a znemožňovat výstup na pracovní plošinu.

(1) Hloubení šachtice a studny (dále jen „šachtice“) je dovoleno pouze tehdy, jsou-li splněny tyto podmínky:

(2) Pokud není lezní oddělení od těžního prostoru odděleno pažením, je současná těžba a chůze osob zakázána.

(3) Vstup do šachtice je zakázán, pokud není připraveno lano nebo žebřík pro nouzový výstup.

(4) Práce v šachtici je dovolena pouze tehdy, je-li na ohlubni stále přítomen nejméně jeden zaměstnanec.

(5) Šachtice, která ztratila svůj význam, a podzemní díla z ní vyražená musí být po pořízení dokumentace neprodleně likvidována. Způsob likvidace určí projekt.

(1) Stavební šachtu hlubší než 5 m je dovoleno dále hloubit a provozovat pouze, je-li vybavena samostatným lezním oddělením. Lezní oddělení musí splňovat tyto konstrukční požadavky:

(2) Lezní oddělení je dovoleno nahradit svislým žebříkem s ochranným košem, který je umístěn nejméně 0,5 m od prostoru dosahu těžní nádoby.

(3) Technologický postup určí způsob a prostředky pro nouzový výstup ze stavební šachty a místo jejich uskladnění nebo umístění.

(1) K ochraně osob na dně jámy musí být zřízen ochranný poval provedený podle zvláštního předpisu.⁷)

(2) Používá-li se k hloubení, prohlubování nebo rekonstrukci těžní zařízení jámy, nesmí být během prací v jámě používáno k jiným účelům.

(3) Pro hloubení, prohlubování a rekonstrukci jam určí projekt také bezpečnostní opatření, zejména k ochraně osob před pádem do jámy, opatření proti pádu horniny a předmětů a způsob uchycení pracovního povalu.

(1) Hloubení v horninách, kde lze očekávat výrony vod nebo plynů, průvaly vod nebo zvodněných materiálů, je dovoleno pouze po ověření horniny do vzdálenosti určené projektem nebo technologickým postupem.

(2) Ustanovení odstavce 1 se vztahuje i na hloubení jam, jejichž dno je zpevněno injektáží nebo zmrazováním.

(3) Při hloubení a prohlubování jam pomocí zmrazování určí projekt nebo technologický postup zvláštní opatření k zabránění vzniku ledových krápníků v profilu jámy nebo opatření k jejich včasnému odstraňování a zvýšení četnosti kontrol návěštních zařízení.

(1) Práce na dně jámy bez zajištění proti pádu do předvrtu nebo předrážky je zakázána. Projekt nebo technologický postup určí způsob zajištění, jakož i způsob zajištění bezpečnosti zaměstnanců při odtěžování pod spodním ústím předvrtu nebo předrážky.

(2) Závodní určí způsob uvolnění a odtěžení horniny při ucpání předvrtu nebo předrážky. Tyto práce se provádějí za stálého dozoru.

(2) Podzemní prostor, ve kterém jsou sanační práce vykonávány, musí být řádně zajištěn.

(1) Podzemní sanační práce smí být zahájeny až po ověření stavu podzemních i povrchových objektů a okolí v rozsahu předpokládaného vlivu těchto prací.

(2) Při zmáhání nebo zpřístupňování propadliny je nutno postupovat od předpokládané vnější hrany propadliny k otvoru, případně středu propadliny. Opatření pro případ sesuvu nebo propadnutí určí provozní dokumentace.

(1) Boky výkopu musí být zajištěny proti zavalení při dosažení hloubky 1,5 m; v nesoudržných horninách nebo tam, kde lze očekávat vnější vlivy (například seismické namáhání), od hloubky 0,7 m.

(4) Odstraňování nebezpečných převěsů se provádí za stálého dozoru.

(3) Je zakázáno ponechat nezajištěný materiál pod větším úklonem, než je sypný úhel materiálu.

(2) Projekt nebo technologický postup bouracích prací určí opatření proti ohrožení sousedních konstrukcí, výztužních a stavebních prvků a způsob statického zajištění ohrožených objektů.

(1) Před započetím bourání je nutno vymezit ohrožený prostor. Tento prostor musí být zajištěn proti vstupu nepovolaných osob.

(5) Pro opuštění pracoviště při ohrožení se určí nouzový signál výrazně odlišný od ostatních používaných signálů. S nouzovým signálem je nutno seznámit všechny zaměstnance zúčastněné na bouracích pracích.

(3) Bourací práce nad sebou jsou zakázány. Ústupová cesta z pracoviště musí být stále volná.

(4) Stropní konstrukce nesmí být zatěžována nad únosnost uvedenou v provozní dokumentaci.

(1) Vstup do díla v podzemí nebo jeho části, jehož stav ohrožuje bezpečnost osob, je dovolen jen za účelem odstranění nebezpečného stavu, a to na písemný příkaz.

(2) Zmáhací práce se provádějí podle technologického postupu. Jeho vypracování se nepožaduje, jde-li o zdolávání havárie.

(1) Použití stříkaného betonu určí projekt nebo technologický postup, který obsahuje zejména

(2) Za armovací sítí nesmí vznikat dutý prostor.

(1) Betonovou směs je dovoleno dopravovat a ukládat jen takovým způsobem, aby zaměstnanci nebyli ohroženi zavalením betonovou směsí nebo zabořením do ní.

(2) Dorozumění mezi místem ovládání zařízení pro dopravu betonové směsi a místem ukládání zajišťuje vhodná signalizace. Od této je možno upustit v případě vzájemné viditelnosti.

(3) Technologický postup určí zejména

(4) Při dopravě spádovým potrubím je každou trubku nutno upevnit k výstroji nebo závěsnému lanu.

(5) Při dopravě betonové směsi nesmí docházet k přehýbání hadice.

(1) Bednění a odbedňování se provádí podle technologického postupu, který určí zejména

(2) Používá-li se posuvné bednění, technologický postup dále určí

(3) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na bednění jednoduchých prvků nebo bednění do výše 1 m.

(1) Montáž ostění skládaného ze stavebních prvků je dovolena jen pomocí ukladačů. Vrátek lze k této činnosti použít jen při zřizování pracoviště pro ukladač, výměně prvků, při montáži spojovacích prvků a zámkových kusů a v případech, kdy celková délka úseku skládaného ostění nepřesáhne 10 m.

(2) Uvolnění osazovaného prvku z ramene ukladače je dovoleno jen tehdy, je-li zajištěn proti pádu. Ponechat prvek ostění zavěšený na rameni ukladače je zakázáno.

(3) Při montáži ostění pomocí vrátku je nutno prvek ostění připojit k lanu vrátku tak, aby byla zaručena bezpečnost připojení a manipulace. Při zdvihání je zakázáno přepojovat prvek z lana jednoho vrátku na lano druhého vrátku a odpojovat lano od prvku, který nebyl bezpečně zajištěn proti pádu.

(1) Svorníkovou výztuž je dovoleno použít jen tam, kde je zaručena potřebná pevnost jejího zakotvení.

(2) Provozní dokumentace určí způsob a lhůty provádění kontrol únosnosti svorníků při osazení a při plném zatížení.

(3) Svorníky je nutno osazovat postupně od zajištěného prostoru směrem k nezajištěnému.

(4) U svorníků upnutých na konci vrtu musí patka s podložkou pevně doléhat na líc výrubu.

(1) Používat je dovoleno jen zařízení, které

(2) Na měřicím přístroji ke sledování provozních údajů nezbytných pro bezpečný provoz zařízení musí být vyznačeny nejvýše dovolené hodnoty měřených veličin.

(3) Část zařízení, materiál zařízením zpracovávaný nebo dopravovaný a pracovní médium, pokud svým pohybem, energií, teplotou, tvarem nebo jinak ohrožují bezpečnost práce nebo provozu, musí být zajištěny vhodným ochranným zařízením. Není-li to možné, nebezpečné části a místa se trvale výrazně označí.

(4) Zařízení technologické linky musí umožnit její vypnutí ze stanoviště obsluhy a z míst, kam obsluha během provozu vstupuje. Současně s vypnutím technologické linky musí být automaticky zastavena všechna další zařízení linky proti toku materiálu, která by mohla ohrozit bezpečnost práce a provozu.

(1) Ochranné zařízení musí

(2) Ochranný kryt musí být pevný.

(1) Hlavní ovladač musí být v dosahu obsluhy a umožňovat odpojení celého zařízení od zdroje energie.

(2) Používat je dovoleno jen takový ovladač, který svou konstrukcí vylučuje možnost samovolného zapnutí nebo vypnutí zařízení a má označení polohy, případně funkce a zařízení, které ovládají.

(3) Signály používané při mimořádných situacích musí být výrazně odlišeny od provozních signálů a provozního hluku.

(1) Provoz ve směně je dovoleno zahájit až poté, co obsluha

(2) Zjistí-li obsluha před zahájením provozu zařízení závadu nebo poškození, které by mohlo ohrozit bezpečnost práce nebo provozu, nesmí zařízení uvést do chodu. Zjistí-li takovou závadu během provozu, zařízení ihned zastaví a zajistí proti nežádoucímu uvedení do chodu.

(3) Provozní dokumentace určí, ve kterých případech obsluha sleduje chod zařízení a zaznamenává údaje.

(1) Konstrukce automatického nebo dálkového ovládání musí zajistit samočinné zastavení zařízení, pokud

(2) Konstrukce automatického nebo dálkového ovládaní musí dále zajistit

(1) Přeruší-li se práce naftového motoru na dobu delší než 15 minut, musí být motor zastaven a uzavřen přívod motorové nafty.

(2) U provozovaného naftového motoru se musí nejméně jednou měsíčně provést rozbor výfukových plynů na zjištění koncentrace kysličníku uhelnatého a kysličníků dusíku. Koncentrace se zjišťují po zahřátí motoru na provozní teplotu, a to při volnoběžných otáčkách a při jmenovitém zatížení.

(3) Naftový motor může být provozován pouze tehdy, jestliže ve výfukových plynech je méně než 0,01 % kysličníku uhelnatého a 0,075 % kysličníků dusíku.

(1) Závodní rozhodne, pro které případy se vypracuje pracovní postup pro montáž, demontáž a údržbu zařízení.

(2) Při prohlídce se kontroluje zejména, zda zařízení včetně rozvodů není poškozeno nebo nesprávně používáno, zda je kolem zařízení udržován pořádek a čistota, ponechán volný prostor pro obsluhu a zda jsou v řádném stavu ochranné pomůcky a hasební prostředky.

(3) Stav stroje se nejméně jedenkrát za 14 dnů ověřuje prohlídkou.

(1) Za razicí stroj se považuje i tunelovací stroj.

(2) Provoz razicího stroje se dovoluje pouze při provozu protiprašného zařízení.

(3) Stroj je dovoleno spustit teprve po výstražném znamení výrazně odlišeném od provozních signálů a provozního hluku a po uplynutí nejméně 5, nejvýše 15 sekund.

(4) Zařízení musí být vybaveno vedle hlavního ovladače i ovladačem, kterým lze v mimořádných situacích vypnout celé zařízení.

(1) Za bezkolejový stroj se považuje i motorové vozidlo, motorový vozík a mobilní stroj určený k nakládání a dopravě a mobilní stroj určený k dopravě.

(2) Bezkolejový stroj musí být vybaven

(3) Při odstavení stroje smí být funkce parkovací brzdy nahrazena stabilizací stroje na podpěrách, které nadzvednou alespoň jednu nápravu a jsou opatřeny zámky; není-li splněna tato podmínka, musí být bezkolejový stroj vybaven a zajištěn dvěma podkládacími klíny.

(4) Při provozu bezkolejového stroje se osoby nesmí zdržovat v dosahu nakládacího nebo jiného pracovního orgánu stroje.

(5) Přívěs bezkolejového stroje musí mít vlastní brzdový systém. Přívěs pro dopravu osob nesmí mít náběhový brzdový systém.

(1) Při provozu rypadla nebo nakladače se nesmí nikdo zdržovat v dosahu pracovního orgánu stroje.

(2) Při zjištění nebezpečí ohrožení horninou se musí ihned zastavit rýpání, odjet se strojem na bezpečné místo a ohrožení zaměstnanci musí být upozorněni na toto nebezpečí.

(4) Lopata nebo lžíce smí být čištěna jen při vypnutém motoru stroje a na místě, kde nehrozí nebezpečí ohrožení horninou. Lopata nebo lžíce přitom musí být položena na pevnou podložku. Motor po vyčištění lopaty nebo lžíce se smí zapnout až po ověření, že zaměstnanec, který čistil lopatu nebo lžíci, je v bezpečné vzdálenosti.

(3) Manipulovat s lopatou nebo lžící nad kabinou řidiče dopravního prostředku je zakázáno.

(6) Kolové stroje musí být vybaveny dvěma podkládacími klíny proti ujetí.

(5) Zavěšení břemene a manipulace s ním musí být prováděna podle podmínek výrobce stroje.

(1) Důlní kolejová lokomotiva musí mít

(2) Důlní závěsná lokomotiva musí mít

(1) Spojovací táhlo musí mít nejméně čtyřnásobnou bezpečnost vzhledem k největšímu statickému zatížení v průřezu namáhaném na tah a vzpěr. Oko a místo spojení oka s nosným vozíkem nebo spojovacím táhlem musí mít nejméně šestinásobnou bezpečnost.

(2) Spojovací táhlo pro dopravu osob nesmí mít přestavitelnou délku, musí být barevně odlišeno od spojovacího táhla pro dopravu hmot a nesmí se používat při dopravě hmot.

(3) Spojení táhla s vozíkem nebo závěsnou lokomotivou musí být zajištěno proti samovolnému rozpojení.

(1) Konstrukce brzdného vozíku musí zajišťovat jeho samočinné brzdění při překročení nejvyšší dovolené rychlosti v obou směrech jízdy. Brzdný vozík se musí dát ovládat i ručně.

(2) Účinnost brzdění musí být taková, aby brzdná dráha nebyla delší než 11 m a zpoždění při dopravě osob nebylo větší než 9,81 m.s^-2.

(1) Spojka nebo jiné spojovací zařízení důlního vozu pro dopravu hmot musí mít nejméně šestinásobnou bezpečnost a pro dopravu osob nejméně desetinásobnou bezpečnost vzhledem k největšímu statickému zatížení v tahu.

(2) Spojovací zařízení se nesmí samovolně rozpojit. Pro dopravu osob musí být použito pevných táhel zajištěných proti samovolnému rozpojení.

(3) Vůz s čelními stěnami, používaný i k ruční dopravě, musí mít na obou čelních stěnách chráněná držadla.

(4) Deformované nebo opotřebované spojovací zařízení musí být vyměněno.

(5) Ustanovení odstavců 1 až 4 se vztahují i na jiná vozidla určená k dopravě v podzemním díle.

(1) Před náběhem dopravního pásu na výsypný, pohonný a vratný válec musí být stěrače, boční kryty a zábrany proti vtažení končetin osob.

(2) Spoj dopravního pásu nesmí ohrožovat osoby a umožňovat propadání drtě.

(4) Automaticky ovládaná souprava pásových dopravníků musí kromě požadavků uvedených v § 89 splňovat také tyto požadavky:

(3) Závěs pro zavěšení dopravníkové tratě musí mít nejméně čtyřnásobnou bezpečnost vzhledem k největšímu statickému zatížení.

(5) Dopravník musí být upraven tak, aby nedocházelo ke spadávání dopravovaného materiálu a k nežádoucímu tření.

(6) Přesyp a plnicí stanice musí být zhotoveny tak, aby

(7) Při natahování dopravního pásu lanem musí mít lano a spoj pásu s lanem nejméně dvojnásobnou bezpečnost vzhledem k největšímu tahu tažného zařízení.

(2) Zastavení dopravníku musí být možné z kteréhokoliv místa podél dopravníku.

(1) Hřeblový dopravník, který není z místa ovládání přehlédnutelný, se nesmí provozovat bez návěštních zařízení. Hřeblový dopravník se smí spustit teprve po výstražném znamení výrazně odlišném od provozních signálů a provozního hluku a po uplynutí nejméně 5, nejvýše 15 sekund, slyšitelném na ovládacích místech, u pohonné, vratné a napínací stanice dopravníku, u přesypu a na dalších nebezpečných místech. Dopravník je nutno vybavit elektrickým blokováním proti nežádoucímu spuštění.

(1) Podmínky pro umístění a provoz kompresoru v podzemí určí projekt nebo provozní dokumentace.

(2) Mezi kompresorem a vzdušníkem nebo tlakovzdušným rozvodem musí být uzavírací armatura.

(3) Pojistný ventil kompresoru je nutno nastavit tak, aby po jeho otevření nenastalo překročení dovoleného provozního tlaku při jmenovitém výkonu kompresoru o více než 10 %.

(4) Jako filtr vzduchu nasávaného kompresorem se smí použít jen nehořlavý materiál.

(5) Nejvyšší dovolená teplota stlačeného vzduchu je 180 °C.

(6) Pro chlazení kompresoru v mezistupňovém chladiči a dochlazovači smí být použita voda, která neobsahuje hořlavé ani toxické látky a mechanické nečistoty.

(1) Nejvyšší dovolená teplota rozváděného stlačeného vzduchu je 60 °C

(2) Hadice a její spoje s potrubím musí být dimenzovány na nejvyšší pracovní přetlak, u pohyblivých strojů zajištěny proti vytržení ze spoje a nesmí tvořit ostré ohyby.

(3) Práce na tlakovzdušném rozvodu pod tlakem je zakázána.

(1) Při používání vrtačky a vrtacího kladiva je zakázáno

(2) Při používání vrtačky je zakázáno usměrňovat vrták nebo vrtnou tyč rukou.

(1) Za cestu pro chůzi se pro účely této vyhlášky považuje každý prostor v podzemí, kterým se chodí. Prostory, které se nesmí používat pro chůzi, je nutno označit zákazem vstupu nebo vstupu do nich zabránit jiným způsobem. Požadavky na cesty stanovené touto částí se nevztahují na pracoviště.

(2) Cestu pro chůzi, podlahu, plošinu, lávku, most, ochoz a schodiště, jakož i lešení pro chůzi je nutno zřizovat a udržovat nezavodněné a tak, aby chůze po nich byla bezpečná a aby svým provedením odpovídaly předpokládanému zatížení a provozním podmínkám. Cestu s úklonem větším než 30 ° je nutno vybavit držadly a stupadly, případně schody.

(3) Pokud je dopravní cesta určena i pro chůzi na pracoviště a zpět, je na ní v době vymezené pro takovou chůzi strojní doprava zakázána.

(4) Na cestě s úklonem větším než 30 ° nesmí být současně prováděna chůze a doprava.

(5) Každý, kdo vstupuje na dopravní cestu, musí věnovat zvýšenou pozornost provozu vozidel.

(6) Mezi vozidly se smí procházet, jen když stojí a je mezi nimi ve směru jejich možného pohybu vzdálenost nejméně 2 m.

(7) Cestu pro chůzi ve výšce větší než 1,5 m a cestu podél nebezpečných prohlubní je nutno opatřit na volných stranách pevným a dobře zakotveným zábradlím s vrchním madlem upevněným ve výšce 1,1 m a další podélnou tyčí přibližně v polovině výšky.

(8) Cestu pro chůzi vedenou nad jinou cestou nebo místem, kde se mohou zdržovat osoby, je nutno opatřit u podlahy ochrannou lištou o výšce nejméně 0,1 m, není-li pádu předmětů z ní zabráněno jinak.

(9) Pro chůzi v díle v podzemí s úklonem větším než 45°, které není vybaveno těžním nebo dopravním zařízením, je nutno zřídit lezní oddělení vybavené odpočívadly, jejichž svislá vzdálenost nesmí být větší než 8 m.

(10) Podél celého lezního oddělení, včetně průlezních otvorů, je nutno zachovat průlezní prostor o světlých rozměrech alespoň 0,7 m kolmo na žebřík a 0,6 m po šířce.

(11) Žebřík lezního oddělení vedoucí z nástupní úrovně k prvnímu odpočívadlu smí být svislý pouze do délky 8 m; od délky 3 m smí být používán jen svislý žebřík opatřený ochranným košem s průlezním otvorem 0,6 x 0,7 m.

(1) Rozměry cest pro chůzi a rozměry průchodů určí projekt s ohledem na budoucí využití děl v podzemí.

(2) Rozměry musí umožňovat chůzi, případně vyproštění postiženého při úrazu.

(3) Přes dopravník, včetně dopravníku umístěného na povrchu, je nutno zhotovit přechody.

(1) Žebřík se staví tak, aby kryl otvor v odpočívadle a byl zajištěn proti podklouznutí nebo převážení. Světlá šířka žebříku nesmí být menší než 0,3 m, vzdálenost mezi příčkami větší než 0,3 m a volný prostor pro chodidla za příčkami menší než 0,18 m. Přesah žebříku nad výstupní otvor nebo plošinu nesmí být menší než 1,1 m, pokud nad nimi nejsou upevněna do stejné výše pevná madla.

(2) Na témže žebříku nesmí vystupovat nebo sestupovat současně dvě nebo více osob a nesmí se používat k vynášení nebo snášení břemen o hmotnosti vyšší než 20 kg.

(3) Je-li třeba žebřík nastavit, v místě spojení nesmí být sklon žebříku ani vzdálenost mezi příčkami měněna.

(1) Dopravní cestou se pro účely této vyhlášky rozumí cesta pro ruční nebo strojní dopravu osob nebo nákladů. Za vodorovnou se považuje dopravní cesta s úklonem do 35 mm.m^-1, s větším úklonem až do 45° včetně, jsou dopravní cesty úklonné, nad 45° svislé.

(2) Dopravní cesty, které se křižují nebo sbíhají, je nutno vybavit zabezpečovacím zařízením, od kterého je možno upustit, je-li jinak zajištěno, aby nemohlo dojít ke srážce.

(3) Náhlé zúžení průřezu dopravní cesty (větrní dveře a podobně) je nutno při strojní kolejové dopravě včas signalizovat dotykovým předvěštím.

(4) Prochází-li dopravní cesta nad jinou cestou nebo místem, kde se zdržují osoby, je nutno zajistit, aby nikdo nebyl ohrožen dopravními prostředky, padajícími hmotami nebo předměty.

(5) Přístup k dopravní cestě, která se nesmí používat k chůzi v době dopravy, je nutno označit zákazem vstupu nebo vstupu jinak zabránit.

(6) Úklonnou dopravní cestu je nutno vybavit zábranami proti najetí nebo ujetí vozů. Jejich rozmístění a způsob obsluhy určí provozní dokumentace.

(1) Před zavedením strojní dopravy je nutno kolejovou trať zaměřit.

(2) Konec kolejové tratě je nutno zabezpečit proti ujetí vozidel.

(3) Jazyky výhybky při strojní dopravě nesmí být rovné; v krajních polohách musí být zajištěny závažím výměníku, pružinou nebo jiným způsobem. Dálkově ovládanou výhybku je nutno opatřit optickou kontrolou polohy. Výhybka nesmí být umístěna na přejezdu kolejové tratě.

(4) Točnici a přesuvnu je nutno zhotovit tak, aby jejich poloha byla zajistitelná. Strojní doprava nesmí být provozována na kolejové trati vybavené točnicí nebo přesuvnou.

(5) Vnitřní stranu oblouku koleje v úseku tratě, kde jsou důlní vozy tlačeny posunovači nebo jiným zařízením a kde by mohly vykolejit, je nutno vybavit vodicí lištou.

(6) Křížení úzkorozchodné dráhy na povrchu s komunikací se silničním provozem vozidel je nutno označit dopravními značkami.²¹)

V kruhovém profilu, jakož i při dopravě lanem a ruční dopravě je dovoleno mezeru požadovanou pod písmenem b) snížit na 0,1 m, nevznikne-li tím nebezpečí zachycení vozidla nebo osob.
(1) Kolejovou trať je nutno budovat tak, aby byly zachovány mezery

(2) Na dopravní cestě s kolejovými tratěmi, kde všechny tratě bývají zaplněny vozidly a kde se vozidla spojují nebo rozpojují ručně, je nutno po jedné straně každé kolejové trati ponechat prostor o šířce nejméně 0,6 m a výšce nejméně 1,8 m.

(1) V úklonné dopravní cestě s kolejovou tratí pro dopravu lanem, kromě dopravy podstavníkem, je nutno vybudovat pohyblivé závory pod zhlavím, na úpatí a pod místem připojování a odpojování vozidel k lanu. Při ražení úpadnice určí vzdálenost pohyblivé závory od čelby technologický postup.

(2) Vzdálenost závory od zhlaví musí umožnit, aby při zavřené závoře mohla být na úklonnou dopravní cestu spuštěna při napnutém laně všechna současně dopravovaná vozidla.

(4) Obsluha vrátku má mít volný výhled na místo připojování a odpojování vozidel. Jestliže výhled na toto místo není možný, je nutno stanovit a zajistit vhodný způsob dorozumívání mezi místem připojování a odpojování vozidel a stanovištěm obsluhy.

(3) Závora pod zhlavím se smí ovládat jen ze stanoviště obsluhy vrátku nebo pohonné stanice; ostatní závory ovládají určení zaměstnanci.

(6) Při dopravě v úklonu větším než 15° je nutno vozidla vybavit pojistným zařízením proti převrácení.

(5) Na úpatí je nutno pro obsluhu zřídit úkryt, ze kterého lze dávat návěští.

(7) Náraziště s podstavníkovou dopravou má ochranné zařízení, které zamezuje vsunutí vozidel na úklonnou dopravní cestu dříve, než je podstavník přistaven a zajištěn proti pohybu. Na podstavníku musí být aretační zařízení vozidel.

(8) Dopravuje-li se při ražení dovrchního díla v podzemí přes kladku, určí způsob zajištění bezpečnosti práce a provozu technologický postup.

(1) Závěsnou dopravou smí být vybavena jen ta dopravní cesta, u které nosnost výztuže a její stabilita nebo jiné uchycení nosných závěsů tratě jsou dostatečné i s ohledem na zatížení dopravními prostředky a dopravovanými hmotami.

(2) Výhybka a točnice závěsné dráhy musí
Přesuvné části výhybky a točnice musí být v krajních polohách zajištěny proti změně polohy a uzavírat neprůjezdnou větev tratě.

(3) Konec tratě závěsné dráhy je nutno opatřit zarážkou nebo pevným dorazem.

(4) Výhybky tratě závěsné dráhy se ovládají z místa obsluhy (kabiny řidiče, kabiny průvodčího, stanoviště vrátkaře a podobně).

(1) Mezera pod spodním okrajem vozidla nesmí být menší než 0,1 m.

(2) V manipulačním prostoru, včetně nakládací a vykládací stanice, je nutno zachovat po celé jeho délce alespoň na jedné straně prostor pro obsluhu o výšce nejméně 1,8 m a šířce nejméně 1 m.

(3) Na trati závěsné dráhy, kromě dopravy nekonečným lanem, je nutno umístit pohyblivé zarážky
Na místech uvedených pod písmenem b) je dovoleno na vodorovném úseku tratě zřídit jiný způsob zajištění vozidel proti ujetí.

(4) Pohyblivou zarážku je nutno vybudovat tak, aby ji obsluha mohla z bezpečného stanoviště ovládat a kontrolovat její nastavení. Při dopravě závěsnou lokomotivou smí být pohyblivá zarážka ovladatelná i ze závěsné lokomotivy.

(5) Vzdálenost pohyblivé zarážky pod zhlavím na začátku úklonné tratě musí umožnit, aby při uzavřené zarážce mohla být na úklonnou trať spuštěna všechna současně dopravovaná vozidla.

(6) Na trati závěsné dráhy s dopravou nekonečným lanem je nutno pohyblivé zarážky umístit tak, aby nemohlo dojít k ujetí vozidel.

(1) Mezera mezi výztuží, výstrojí, objektem, zařízením nebo uloženým předmětem a obrysem důlního bezkolejového stroje, stavebního stroje nebo nákladem nesmí být menší než 0,6 m. Nejsou-li řidič nebo dopravované osoby chráněni konstrukcí stroje, je tato mezera i od těchto osob.

(2) Opatření k zajištění bezpečnosti osob před couvajícími stroji určí dopravní řád.

(3) U výsypného místa je nutno vybudovat proti přejetí stroje do výsypu zarážku, zvýšený okraj sýpu nebo podobné opatření a tato místa za provozu osvětlit stálým osvětlením.

(1) Skluz a spádové potrubí je nutno zhotovit, upevnit a navzájem spojit tak, aby nedocházelo k jejich výkyvům.

(2) Skluz, spádové potrubí a zásobník je nutno vybavit

(3) Zařízení pro dopravu samospádem nesmí ohrožovat osoby pádem hmot.

(1) Dopravní cesty a jejich vybavení musí být prohlédnuty nejméně jednou za týden určenými zaměstnanci.

(2) Stav dopravní cesty, kde se dopravují osoby, a její vybavení je nutno prohlédnout nejméně jednou denně.

(1) Ruční doprava důlním vozem, vozíkem závěsné dráhy a ručním bezkolejovým vozíkem je dovolena na vodorovné dopravní cestě; na úklonné dopravní cestě je ruční doprava dovolena jen důlním vozem a ručním bezkolejovým vozíkem při úklonu do 50 mm.m^-1 do vzdálenosti 50 m, při větším úklonu, nejvýše do 85 mm.m^-1 jen do vzdálenosti 20 m.

(2) Vozit se na důlním voze nebo vozíku závěsné dráhy, chodit při dopravě před nimi nebo je nechat volně jet je zakázáno.

(3) Důlní vůz, vozík závěsné dráhy a ruční bezkolejový vozík smí být dopravován pouze jednotlivě. Vzdálenost mezi jednotlivě dopravovanými důlními vozy nebo vozíky závěsné dráhy mimo náraziště a plnicí a výsypné stanice musí být nejméně 20 m.

(4) U větrních dveří, v oblouku, kde není volný rozhled, a na křižovatkách se musí jet pomalu a kromě toho na sebe upozorňovat voláním, není-li jiné vhodné výstražné znamení.

(5) Důlní vůz, vozík závěsné dráhy a ruční bezkolejový vozík se smí pouze tlačit, kromě dopravy do svahu, kdy se důlní vůz a ruční bezkolejový vozík smí pouze táhnout.

(6) Jednotlivé důlní vozy, vozíky závěsné dráhy nebo části rozpojené soupravy smí být od sebe odtlačovány pouze, jsou-li v klidu, a to jen pákou nebo uchopením ze strany.

(1) Dopravu břemene nadměrné hmotnosti nebo břemene nadměrných rozměrů ručně nebo smykem a manipulaci s nimi smí vykonávat podle zpracované provozní dokumentace schválené závodním jen pracovníci s nejméně dvouletou praxí při dopravě. Uvedený způsob dopravy se smí vykonávat jen za přítomnosti technického dozoru.

(2) Strojní dopravu břemene nadměrné hmotnosti nebo břemene nadměrných rozměrů podle dopravního řádu schváleného závodním smí vykonávat jen pracovníci s nejméně dvouletou praxí při dopravě.

(3) Před manipulací a dopravou břemene nadměrné hmotnosti nebo břemene nadměrných rozměrů musí určený pracovník prohlédnout zařízení určené k manipulaci a dopravě břemene nadměrné hmotnosti nebo břemene nadměrných rozměrů, zda odpovídá provozní dokumentaci a není poškozeno. Výsledek prohlídky zaznamená.

(4) Před dopravou břemene nadměrné hmotnosti nebo břemene nadměrných rozměrů je povinen určený pracovník provést kontrolu průjezdnosti dopravní cesty. Výsledek kontroly zaznamená.

(5) Provozní dokumentace podle odstavce 1 a dopravní řád podle odstavce 2 musí obsahovat závěry z posouzení dopravovaného břemene nadměrné hmotnosti nebo břemene nadměrných rozměrů a prvků dopravní cesty, zejména z hlediska únosnosti podkladu použitého k dopravě jako dopravní cesty, úklonu dopravní cesty, hmotnosti a rozměrů břemene, stability břemene s ohledem na polohu jeho těžiště při dopravě, posouzení potřebné ložní plochy dopravního prostředku a způsobu upevnění břemene, a to v takovém rozsahu, aby nemohlo dojít k nežádoucímu pohybu břemene, jeho sklopení nebo převrácení.

(6) Tam, kde je prováděna doprava a manipulace s břemenem nadměrné hmotnosti nebo břemenem nadměrných rozměrů, nesmí být vykonávána žádná jiná činnost.

(1) Pro strojní dopravu vydá zaměstnavatel dopravní řád, který určí zejména

(2) Dopravní řád pro dopravu osob dále určí

(3) Doprava zraněného má přednost před jinou dopravou.

(4) Dopravní řád je nutno vyvěsit na nástupištích, na stanovištích obsluhy, v remízách, garážích a na odstavných místech.

(1) Vozidlo smí být ovládáno jen ze stanoviště řidiče. Z jedoucího vozidla řidič nesmí vystoupit a nesmí je ponechat na dopravní cestě bez dozoru, není-li zajištěno proti uvedení do pohybu.

(2) Řidič musí při jízdě sledovat dopravní cestu. Hrozí-li nebezpečí, sníží rychlost jízdy nebo zastaví. Spatří-li osoby nebo jiné vozidlo, které by ohrozil, ztlumí světlo, dá výstražné znamení a přiměřeně sníží rychlost jízdy. Pokud potká osoby, které nemají možnost ustoupit do bezpečí, nebo má-li na dopravní cestě překážku, musí včas zastavit. V jízdě smí pokračovat až tehdy, přesvědčil-li se, že další jízdou nikoho neohrozí.

(3) Řidič musí dát výstražné znamení před zahájením jízdy, před vjezdem do nepřehledného místa, větrních dveří a jiných zúžených míst a vjezdem do nástupiště a stanice. Před těmito místy a při manipulaci na seřadišti, nástupišti a v nakládací, vykládací a překládací stanici musí včas přiměřeně snížit rychlost.

(4) Řidič smí přenechat řízení vozidla jen zaměstnanci, kterého zacvičuje.

(5) Jde-li průvodčí nebo zaměstnanec určený k manipulaci s vozidly vedle jedoucí soupravy, smí řidič jet nejvýše rychlostí jeho chůze a přitom ho musí sledovat.

(6) Řidič se na začátku směny seznámí se záznamy o stavu vozidla a dopravních cest a na konci směny provede záznam o stavu vozidla.

(1) Návěštní zařízení je nutno zřídit tam, kde se obsluha dopravního zařízení nemůže spolehlivě dorozumět s osobami zúčastněnými na dopravě, a u dopravníku, jehož provozem bez návěštního zařízení mohou být ohroženy osoby.

(2) Návěštní zařízení je nutno umístit tak, aby jeho ovládání nebylo spojeno s nebezpečím, a provést tak, aby byla zajištěna rozlišitelnost návěští pro různé způsoby dopravy na jedné dopravní cestě a zřetelně slyšitelná i na místech, ze kterých jsou dávána.

(3) Tabulka s významem určených návěští musí být umístěna u návěštního zařízení. Návěští „jedenkrát“ je možno používat jen jako znamení k zastavení.

(4) Doprava ve směně nesmí být zahájena, pokud se obsluha dopravního zařízení nepřesvědčila o správné funkci návěštního zařízení.

(5) Před zahájením dopravy lanem musí obsluha dát návěští na místo, kam se má dopravovat, a počkat na zpětné návěští. Obsluha smí uvést zařízení do chodu nejdříve 5 sekund a nejpozději 15 sekund po obdržení návěští.

(6) Dopravní cestu s dopravou lanem je nutno vybavit takovým návěštním zařízením, aby z kteréhokoliv místa dopravní cesty bylo možno dát návěští k zastavení dopravy. Smí být použito jen takové zvukové návěští upozorňující na zahájení dopravy, které je slyšitelné po celé délce dopravní cesty, pokud není nahrazeno jiným rovnocenným způsobem určeným v dopravním řádu.

(7) Ruční návěští se dává svítilnou s bílým nebo žlutým světlem. Význam ručních návěští je uveden v příloze č. 1.

(1) K zabezpečení dopravní cesty s dopravou lokomotivou musí být v místech určených touto vyhláškou zřízena návěští, případně předvěští.

(2) Tvar, popis a barevné provedení dopravních návěští se provede podle přílohy č. 2, rozměry a úprava jednotlivých návěští včetně tvaru a umístění symbolů podle přílohy č. 3.

(4) Návěšť „Výstraha“ se umístí

(3) Dotykové předvěští (např. zavěšené řetězy nebo pásy) se zřídí tam, kde prostředí a podmínky znemožňují dobrou viditelnost nebo rozlišitelnost návěští nebo v místě vjezdu do zúžených průřezů dopravní cesty. Dotykové předvěští se zřizuje nejméně ve dvou párech vzdálených od sebe 2 až 3 m o šířce shodné s šířkou lokomotivy, vozu pro dopravu osob apod.

(6) Návěšti označující křižovatku tratí, výhybku, zatáčku, nástupní a výstupní stanici musí být umístěny před dopravními místy určenými dopravním řádem. Zaměstnavatel stanoví, které výhybky a zatáčky musí být s ohledem na bezpečnost a plynulost provozu označeny.

(5) Návěšť „Snížený průřez“ nebo „Zúžený průřez“ musí být umístěna tam, kde není dodržen průřez dopravní cesty, zejména před hrázovými nebo větrními dveřmi, případně přímo na nich a v místech násypného zařízení.

(10) Návěšť „Zrušení předcházejících návěští“ vymezuje konec příkazů, výstrahy a zákazů daných návěšťmi č. 1 a 5 podle přílohy č. 2.

(9) Návěšť „Námezník“ se umístí na seřadištích vozů kolejové dopravy, v překládacích stanicích a na kolejích určených k odstavování vozů.

(8) Návěšť „Zákaz vjezdu“ uzavírá dopravní cestu nebo její úsek pro jakýkoli způsob dopravy. Ve spojení s příslušnou tabulkou s textem může také omezit provoz na této dopravní cestě jen pro určený (vymezený) způsob dopravy.

(7) Návěšť „Dávej varovné signály“ musí být umístěna tam, kde se vykonává práce na dopravní cestě, ve vzdálenosti určené dopravním řádem.

(11) Návěští pro trolejovou dopravu se umístí na zařízení trakčního vedení.

(1) Hmoty a předměty smí být na vozidlo ukládány jen tak, aby při nakládání, překládání, dopravě nebo vykládání nedošlo k jejich nežádoucímu pohybu.

(2) Vykládané hmoty a předměty smí být ukládány jen tak, aby nezasahovaly do průjezdního průřezu dopravní cesty a aby nehrozilo nebezpečí jejich převrácení, sesutí nebo pád.

(3) Při ručním nakládání a vykládání je nutno vozidlo zajistit proti nežádoucímu pohybu. Na vozidlo v pohybu je zakázáno ručně nakládat a vykládat z něho jakékoliv hmoty nebo předměty, kromě sypkých hmot.

(4) Ručně smí být vyklápěno pouze stojící vozidlo zajištěné proti posunutí nebo převrácení.

(6) Výklopné a samovýsypné vozidlo je nutno zajistit tak, aby se při dopravě nemohlo samovolně vyklopit nebo vyprázdnit a při vyklápění převrátit. Vyklápění a vyprazdňování vozidel smí být prováděno jen tak, aby hmotami nebyl nikdo ohrožen.

(5) Stoupat na vozidlo nebo jeho část při vyklápění je zakázáno.

(7) Při dopravě uzavřeného radioaktivního zářiče nebo jeho přenášení smí být přítomny jen osoby, jejichž činnost je spojena s dopravou zářiče. Dopravován smí být jen v prostředcích pro dopravu osob, kromě pásových dopravníků. Doprava do podzemí a zpět se provádí přednostně.

(1) Pracoviště na dopravní cestě je nutno po dobu trvání práce označit způsobem určeným v dopravním řádu; to se týká i nehody na dopravní cestě a jejího odstraňování. Označení se umístí ve vzdálenosti umožňující bezpečné zastavení přijíždějícího vozidla, a to na všech přístupech k pracovišti nebo místu nehody.

(2) Práce na úklonné dopravní cestě se nesmí provádět, pokud vozidlo nebo břemeno není spolehlivě zajištěno proti ujetí nebo odstraněno z úklonné dopravní cesty. Za spolehlivé se nepovažuje zajištění jen lanem vrátku nebo lanem pohonné stanice.

(1) Vykolejené vozidlo se smí zvedat a nakolejovat jen způsobem a prostředky určenými v dopravním řádu.

(2) Vykolejené vozidlo je nutno zajistit proti ujetí a současně zabránit najetí dalšího vozidla na ně.

(1) Rychlost dopravy lokomotivami smí být určena jen v rozsahu technických podmínek lokomotiv a povolení k používání jejich typů¹⁸) a stavu kolejových tratí.

(2) Rychlost dopravy lanem nesmí překročit 2 m.s^-1.

(3) Rychlost dopravy u jiné strojní dopravy smí být určena jen v rozsahu technických podmínek, povolení k používání jejich typů¹⁸) a stavu dopravního prostoru.

(1) Lano smí být vedeno jen tak, aby se zabránilo jeho nadměrnému tření a aby při připojování vozidla nebo při nahodilém průvěsu nemohlo zachytit jiná vozidla nebo ohrozit osoby.

(2) Závora nebo pohyblivá zarážka smí být otevřena bezprostředně před průjezdem vozidla a jen po dobu průjezdu.

(3) Je-li na úklonné dopravní cestě nebo v jejím okolí pracoviště, které by mohlo být ohroženo ujetým vozidlem nebo vymrštěným dopravovaným materiálem, smí být doprava zahájena teprve tehdy, jestliže se všechny osoby z těchto pracovišť zdržují na bezpečném místě.

(1) Vrátek a pohonnou a vratnou stanici pro dopravu lanem je nutno umístit nebo chránit tak, aby na ně nemohlo najet dopravované vozidlo, břemeno nebo vyrovnávací závaží.

(2) Vrátek používaný pro zdvíhání břemen smí být umístěn jen mimo dráhu dopravovaného břemene a osazen tak, aby osa kladky byla kolmá na směr navíjení lana.

(4) Navíjené lano nesmí být usměrňováno rukou.

(3) Způsob zakotvení vrátku nebo pohonné stanice určí provozní dokumentace, přičemž bezpečnost ukotvení je nejméně 1,2násobná vzhledem k jmenovité pevnosti lana. Bezpečnost ukotvení a zatížení vrátku používaného pro zdvíhání břemen je dvojnásobná vzhledem k nosnosti vrátku.

(5) Jedno lano u dvoububnového vrátku se smí používat, jen je-li druhé lano zajištěno na bubnu tak, aby jím nebyl nikdo ohrožen.

(6) Na bubnu vrátku nesmí při dopravě zůstat méně než tři závity lana.

(7) Stanoviště obsluhy vrátku je nutno chránit proti švihu lana při jeho případném přetržení.

(1) Doprava lokomotivou se dovoluje pouze tehdy, je-li na přední čelní stěně lokomotivy rozsvícen reflektor s bílým světlem a na posledním vozidle soupravy nebo na zadní stěně lokomotivy, je-li sama, červené světlo. Je-li souprava lokomotivou tlačena, umístí se vzadu na lokomotivu červené světlo a na čelní stěně prvního vozidla svítidlo s bílým světlem. Při posunu na seřadišti nemusí být světla měněna.

(2) Důlní vůz smí být po vedlejší kolejové trati tažen jen v seřadištích a při vyprazdňování velkoprostorového speciálního vozu.

(3) Vůz s dlouhými břemeny nesmí být zařazován bezprostředně za lokomotivou.

(4) Do soupravy vozidel pro dopravu osob nesmí být zařazena jiná vozidla kromě vozidel pro dopravu nářadí; ta však mohou být zapojena jen na konci soupravy.

(5) Pokud je zvedací zařízení součástí nosného vozíku, musí být dopravované břemeno ve zvednuté poloze zajištěno.

(7) U ostatních typů zvedacích zařízení je nutno břemeno vždy zajistit proti sjetí z jejich zvedacích částí a zvedací část v koncových polohách zajistit.

(6) Při použití zvedacího zařízení, kterým je břemeno zvedáno nebo spouštěno i s nosným vozíkem a pohyblivou částí tratě závěsné dráhy, je nutno nosný vozík na pohyblivé části tratě zajistit tak, aby z ní nemohl při manipulaci sjet. Pohyblivá část tratě závěsné dráhy musí být ve své horní poloze zajištěna. Nosný vozík na pevné části tratě závěsné dráhy musí být zajištěn proti sjetí z tratě.

(4) Osoby se smí na úklonné trati závěsné dráhy dopravovat, pokud je z místa průvodčího umožněno přímé zabrzdění soupravy.

(3) Brzdný vozík nesmí být při dopravě vyřazován z funkce.

(2) Dopravovat závěsnou lokomotivou na úklonné trati se smí, pokud je na konec soupravy připojen brzdný vozík zabraňující ujetí vozidel dopravovaných lokomotivou. Při jízdě samotné lokomotivy, jejíž brzdný systém je vybaven omezovačem rychlosti, se brzdný vozík nemusí používat.

(1) Doprava na úklonné trati závěsné dráhy nesmí být zahájena, pokud není ke každému samostatně dopravovanému vozidlu nebo každé soupravě vozidel připojen brzdný vozík zabraňující ujetí vozidla nebo soupravy. Při proměnlivém úklonu tratě při dopravě lanem je nutno brzdný vozík připojit na obou koncích soupravy.

(1) V místech, kde hrozí nebezpečí zachycení pohyblivými částmi dopravníku nebo pád hmot z dopravníku, je ruční čištění dopravníku a jeho okolí za chodu zakázáno. Okolí pásových dopravníků nesmí být ponecháno neuklizené od napadaných hmot.

(3) Dopravovaný materiál smí být z dopravníku odebírán jen za zadní konec proti směru dopravy.

(2) Je-li dopravník v chodu, nesmí se na jeho konstrukci nikdo zdržovat.

(1) Doprava škrabákem je zakázána v úklonu vyšším než 40°.

(2) Stanoviště obsluhy škrabáku je nutno chránit proti švihu lana při jeho případném přetržení a proti přejetí škrabákové lžíce.

(1) Hmoty v zásobníku a skluzu smí být zvenku uvolňovány jen z bezpečného místa určeným způsobem.

(2) Práce uvnitř zásobníku je dovolena jen za stálého dozoru. Do zásobníku se smí vstupovat jen shora po ověření nezávadnosti ovzduší a zastavení plnění a odtěžování. Dopravní zařízení ústící do zásobníku musí být zajištěno proti nežádoucímu uvedení do chodu. Uvnitř zásobníku smí být zaměstnanec pouze tehdy, je-li jištěn dvěma zaměstnanci zvenku a připoután ochranným postrojem s tlumičem pádové energie k zajišťovacímu, stále napnutému lanu. Při odstraňování převisu nesmí dosahovat chodidly níže než 1 m pod horní hranici převisu. Se zaměstnancem uvnitř zásobníku musí být udržováno stálé spojení.

(3) Spádové potrubí v jámě nesmí být používáno pro skladování hmot.

(1) Konstrukční prvky, které při skladování na sebe těsně doléhají a nemají úchytné prvky, které umožňují bezpečné uchopení, případně zavěšení pomocí oka, držadla a podobně, smí být ukládány jen na podklady; kulatina a vrstvené podklady nesmí být použity.

(2) Kusový materiál pravidelných tvarů smí být skladován ručně do výšky 2 m. Kusový materiál nepravidelných tvarů, například kámen, nepravidelné tvarovky, smí být v pevné hranici rovnán ručně jen do výšky 1,5 m.

(3) Oblé předměty při zajištění stability smí být ručně ukládány na sebe jen do výšky 2 m. Roury a kulatinu je nutno zajistit proti sesunutí.

(4) Pytle se sypkým materiálem smí být ručně ukládány jen do výšky 1,5 m, při ukládání mechanizovaným způsobem do výšky 3 m. Okraje hromad mají být zajištěny pomocným zařízením nebo pytle uloženy v bezpečném sklonu a vazbě, aby nedošlo k jejich sesunutí.

(5) Nádoby s kapalinou nesmí zůstat otevřené. Smí být ukládány jen tak, že plnicí (vyprazdňovací) otvor je vždy nahoře. Sudy a podobné nádoby smí být uloženy nastojato jen v jedné vrstvě. Naležato smí být uloženy ve více vrstvách za předpokladu, že jednotlivé vrstvy jsou vzájemně stabilizovány, případně jsou uloženy v konstrukci zabezpečující jejich stabilitu.

(6) Radioaktivní zářič smí být skladován jen v prostorách k tomu účelu určených závodním.