§ 1
Tato vyhláška stanoví požadavky na plynoměry membránové a rotační (s otáčivými písty) a na neobjemové plynoměry turbínové (dále jen „plynoměry“).
§ 2
Plynoměry mohou být namísto označení úředními značkami stanovenými zvláštním právním předpisem1) označeny značkou EHS schválení typu a prvotního EHS ověření, jejichž grafickou podobu stanoví zvláštní právní předpis,2) jen pokud splňují požadavky stanovené v příloze k této vyhlášce a jejichž splnění bylo ověřeno postupy stanovenými zvláštním právním předpisem.2)
§ 3
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení sektorové přílohy pro měřidla k Protokolu k Evropské dohodě zakládající přidružení mezi Českou republikou na jedné straně a Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně druhé o posuzování shody a akceptaci průmyslových výrobků ve Sbírce mezinárodních smluv, nebo dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost, bude-li tento den dřívější.
Příloha k vyhlášce č. 336/2000 Sb.
Část I
ČÁST PRVNÍ
OBECNÉ POŽADAVKY NA PLYNOMĚRY
A DEFINICE NĚKTERÝCH POJMŮ POUŽÍVANÝCH V TÉTO PŘÍLOZE
3. PROVOZNÍ TLAK A REFERENČNÍ TLAK
3.2 Referenční tlak
Tlakový ventil pro měření referenčního tlaku je uveden v kapitole III.
Referenční tlak pr plynoměru je tlak, k němuž se vztahuje naměřený objem plynu.
Tlakový ventil pro měření referenčního tlaku je uveden v kapitole III.
Referenční tlak pr plynoměru je tlak, k němuž se vztahuje naměřený objem plynu.
3.1 Provozní tlak
Provozní tlak plynoměru je rozdíl mezi tlakem plynu na vstupu do plynoměru a atmosférickým tlakem.
Provozní tlak plynoměru je rozdíl mezi tlakem plynu na vstupu do plynoměru a atmosférickým tlakem.
1. ROZSAH ZATÍŽENÍ
Rozsah zatížení plynoměru je ohraničen maximálním průtokem Qmax a minimálním průtokem Qmin.
Rozsah zatížení plynoměru je ohraničen maximálním průtokem Qmax a minimálním průtokem Qmin.
Tento objem se vypočítá vynásobením hodnoty objemu, vyjádřeného jednou úplnou otáčkou kontrolního prvku, převodním poměrem měřicí části měřidla k počítadlu.
2. CYKLICKÝ OBJEM OBJEMOVÉHO PLYNOMĚRU
„Cyklický objem V objemového plynoměru” je objem plynu odpovídající jednomu pracovnímu cyklu plynoměru, tj. celkovému posunu všech pohyblivých částí plynoměru, na jehož konci se všechny tyto části, s výjimkou počítadla a jeho převodů, poprvé vrátí do své výchozí polohy.
2. CYKLICKÝ OBJEM OBJEMOVÉHO PLYNOMĚRU
„Cyklický objem V objemového plynoměru” je objem plynu odpovídající jednomu pracovnímu cyklu plynoměru, tj. celkovému posunu všech pohyblivých částí plynoměru, na jehož konci se všechny tyto části, s výjimkou počítadla a jeho převodů, poprvé vrátí do své výchozí polohy.
4. TLAKOVÁ ZTRÁTA
Tlaková ztráta plynoměru je rozdíl mezi tlakem naměřeným na vstupu a tlakem naměřeným na výstupu plynoměru během průtoku plynu.
Tlaková ztráta plynoměru je rozdíl mezi tlakem naměřeným na vstupu a tlakem naměřeným na výstupu plynoměru během průtoku plynu.
5. KONSTANTA VÝSTUPNÍHO NÁHONU
Konstanta výstupního náhonu je hodnota objemu představovaná úplným otočením hřídele tohoto náhonu; tato hodnota se vypočte tak, že se vynásobí hodnota objemu představující úplné otočení kontrolního prvku převodním poměrem počítadla k této hřídeli.
Konstanta výstupního náhonu je hodnota objemu představovaná úplným otočením hřídele tohoto náhonu; tato hodnota se vypočte tak, že se vynásobí hodnota objemu představující úplné otočení kontrolního prvku převodním poměrem počítadla k této hřídeli.
B VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ PRO PLYNOMĚRY
3. PŘÍDAVNÁ ZAŘÍZENÍ
3.2 Plynoměry mohou být vybaveny výstupními hnacími hřídelemi, které by měly být konstruovány tak, aby zahrnovaly hnací hřídele nebo další vybavení k pohonu oddělitelných přídavných zařízení. Točivý moment, který musí plynoměr vyvinout, aby mohl pohánět přídavná zařízení, jimiž je vybaven, nesmí vyvolat jakékoliv větší změny údajů, než je uvedeno v bodě 5.2.1 části třetí.
3.2.4 Přenos mezi měřicím zařízením a mezilehlým převodem nesmí být přerušen nebo pozměněn, jestliže se jedná o zatížení s točivým momentem rovným trojnásobku dovoleného točivého momentu stanoveného v bodech 3.2.1 a 3.2.2.
3.2.1 Má-li plynoměr pouze jednu hnací hřídel, musí být opatřen vyznačením své konstanty ve tvaru „1 tr 
........... m3 (nebo dm3)”, maximálního dovoleného točivého momentu ve tvaru „Mmax = .......... N.mm” a směru otáčení.
Mi (i = 1; 2; .......... n) představuje točivý moment platný pro hnací hřídel označený symbolem Mi;
Na plynoměru, nejlépe na štítku, musí být uvedený tento vzorec:
3.2.2 Má-li plynoměr několik hnacích hřídelí, musí být každá hřídel opatřena označením ve tvaru písmena M s dolním indexem v podobě „M1, M2, ......., Mn”, své konstanty ve tvaru „1 tr ........... m3 (nebo dm3)” a směru otáčení.
Ci (i = 1; 2; .......... n) představuje konstantu pro hnací hřídel označenou symbolem Mi.
ki (i =1; 2; .......... n) představuje číselnou hodnotu stanovenou jako: ki = C1/Ci;
ve kterém A představuje číselnou hodnotu maximálního dovoleného točivého momentu platnou pro hnací hřídel s nejvyšší konstantou, kde točivý moment platí pouze pro tuto hřídel; tato hřídel musí být charakterizována symbolem M1;
k1M1 + k2M2 + ................. + knMn ≤ A N.mm,
Na plynoměru, nejlépe na štítku, musí být uvedený tento vzorec:
3.2.2 Má-li plynoměr několik hnacích hřídelí, musí být každá hřídel opatřena označením ve tvaru písmena M s dolním indexem v podobě „M1, M2, ......., Mn”, své konstanty ve tvaru „1 tr
Ci (i = 1; 2; .......... n) představuje konstantu pro hnací hřídel označenou symbolem Mi.
ki (i =1; 2; .......... n) představuje číselnou hodnotu stanovenou jako: ki = C1/Ci;
ve kterém A představuje číselnou hodnotu maximálního dovoleného točivého momentu platnou pro hnací hřídel s nejvyšší konstantou, kde točivý moment platí pouze pro tuto hřídel; tato hřídel musí být charakterizována symbolem M1;
k1M1 + k2M2 + ................. + knMn ≤ A N.mm,
3.2.3 Odkryté konce hnacích hřídelí musí být vhodně chráněny, pokud nejsou připojeny k odnímatelnému přídavnému zařízení.
Tato přídavná zařízení, jsou-li zabudována, tvoří nedílnou část plynoměru; měla by být zabudována v plynoměru v době prvotního EHS ověření. Zvláštní požadavky, pokud jde o jejich vliv na měřicí vlastnosti plynoměrů, nejsou.
3.1 Plynoměry mohou být vybaveny:
3.1 Plynoměry mohou být vybaveny:
a) zařízeními pro platbu předem,
„1 m3 .......... imp.”.
b) vestavnými generátory impulsů, jejichž výstupy musí nést indikaci hodnoty jednoho impulsu ve tvaru:
„1 imp ...... m3 (nebo dm3)” nebo
b) vestavnými generátory impulsů, jejichž výstupy musí nést indikaci hodnoty jednoho impulsu ve tvaru:
„1 imp
1. VŠEOBECNĚ
1.1 Část první této přílohy obsahuje všeobecná ustanovení, která musí splňovat všechny plynoměry, určené v § 1 této vyhlášky.
2. KONSTRUKCE
Tělesa plynoměrů musí být při maximální provozním tlaku plynotěsná.
2.2 Těsnost plynoměrů
2.2 Těsnost plynoměrů
2.3 Ochrana proti zasahování
Plynoměry musí být zkonstruovány tak, aby jakýkoliv zásah, který by mohl změnit jejich přesnost, nebyl možný bez poškození ověřovacích značek a ochranných plomb.
Plynoměry musí být zkonstruovány tak, aby jakýkoliv zásah, který by mohl změnit jejich přesnost, nebyl možný bez poškození ověřovacích značek a ochranných plomb.
2.4 Směr průtoku plynu
Tato šipka není nutná, jestliže směr průtoku plynu je určen konstrukcí plynoměru.
Na plynoměrech, jejichž indikační zařízení pracují pouze pro jeden směr průtoku, musí být vyznačen směr průtoku plynu šipkou.
Tato šipka není nutná, jestliže směr průtoku plynu je určen konstrukcí plynoměru.
Na plynoměrech, jejichž indikační zařízení pracují pouze pro jeden směr průtoku, musí být vyznačen směr průtoku plynu šipkou.
Při průtoku Qmax musí být plynoměr schopen měřit nepřetržitě po dobu uvedenou v části druhé nebo třetí, aniž by změny metrologických vlastností překročily meze stanovené v těchto částech.
2.5 Metrologické vlastnosti
2.5 Metrologické vlastnosti
2.1 Materiály
Plynoměry musí být vyrobeny z pevných spolehlivých materiálů, které mají nízké vnitřní pnutí, málo se mění stárnutím a které jsou dostatečně odolné vůči korozi a účinkům plynů nebo kondenzátů, jež jsou běžně distribuovány.
Plynoměry musí být vyrobeny z pevných spolehlivých materiálů, které mají nízké vnitřní pnutí, málo se mění stárnutím a které jsou dostatečně odolné vůči korozi a účinkům plynů nebo kondenzátů, jež jsou běžně distribuovány.
10. OVĚŘOVACÍ ZNAČKY A PLOMBY
- musí být opatřeny plombami EHS na místech uvedených v bodě 8.3.
- musí být opatřeny značkami prvotního EHS ověření,
10.1 Umístění značek a plomb
Plynoměry, které úspěšně prošly ověřovacími zkouškami,
- musí být opatřeny značkami prvotního EHS ověření,
10.1 Umístění značek a plomb
Plynoměry, které úspěšně prošly ověřovacími zkouškami,
10.2 Účel
Umístění značek a plomb prvotního EHS ověření na plynoměr znamená, že tento plynoměr vyhovuje požadavkům této vyhlášky.
Umístění značek a plomb prvotního EHS ověření na plynoměr znamená, že tento plynoměr vyhovuje požadavkům této vyhlášky.
4. OZNAČENÍ
4.1 Každý plynoměr musí mít následující označení buď na štítku počítadla, nebo na speciálním štítku s údaji, nebo rozděleně na nich:
nápisy však mohou být na jiných štítcích nebo na samotném plynoměru.
Tyto nápisy musí být jasně viditelné, snadno čitelné a za běžných podmínek používání plynoměru nesmazatelné.
nápisy však mohou být na jiných štítcích nebo na samotném plynoměru.
Tyto nápisy musí být jasně viditelné, snadno čitelné a za běžných podmínek používání plynoměru nesmazatelné.
d) označení velikosti plynoměru: má podobu velkého tiskacího písmene G s číslem, které je stanoveno níže v části druhé a třetí;
c) výrobní číslo a rok výroby plynoměru;
b) identifikační značku nebo jméno výrobce;
a) značku EHS schválení typu;
h) u objemových plynoměrů jmenovitou hodnotu cyklického objemu vyjádřenou jako: V .......... (nebo dm3);
g) maximální provozní tlak vyjádřený jako: pmax = ............. MPa (nebo kPa, Pa, bar, mbar);
f) minimální průtok vyjádřený jako: Qmin = ............. m3/h (nebo dm3/h);
e) maximální průtok vyjádřený jako: Qmax = ............. m3/h;
4.2 Český metrologický institut, který vydává certifikát o schválení typu, může rozhodnout o případech, kdy musí být na štítku uveden druh plynu.
4.3 Plynoměr může mít také komerční označení, zvláštní výrobní číslo, jméno distributora plynu, značku udávající, že vyhovuje evropským normám, a údaje o provedených opravách. Jakýkoliv další údaj nebo nápis je zakázán, jestliže to není výslovně povoleno.
5. POČÍTADLO A KONTROLNÍ PRVEK
5.2 Kontrolní prvek
5.2.3 Na očíslovaných stupnicích těchto kontrolních prvků musí být jasně a jednoznačně vyznačena hodnota dílku v metrech krychlových nebo v dekadických dílech metru; počátek stupnice musí být označen číslicí nula.
5.2.3.1 Délka dílku stupnice musí být po celé stupnici konstantní a ne menší než 1 milimetr.
5.2.3.2 Hodnota dílku stupnice musí být odpovídat 1 x 10n, 2 x 10n nebo 5 x 10n m3, kde n je celé kladné nebo záporné číslo nebo nula.
5.2.3.3 Značky stupnice musí být ostré a jednotné. V případech, kdy hodnota dílku odpovídá hodnotě 1 x 10n nebo 2 x 10n m3 všechny značky stupnice, které představují násobky pěti, a v případě dílku s hodnotou odpovídající hodnotě 5 x 10n m3 všechny značky stupnice, které představují násobky dvou, musí být rozlišeny větší délkou.
5.2.4 Ukazovatel nebo referenční značka musí být tak tenké, aby umožňovaly jisté a snadné čtení. Kontrolní prvek může mít odnímatelnou referenční značku dostatečně zřetelnou a velikou tak, aby umožňoval fotoelektrické snímání. Tato referenční značka nesmí zakrývat dělení stupnice; v případě nutnosti může nahradit číslici 0. Nesmí být na překážku přesnosti čtení.
5.2.2 Vestavným kontrolním prvkem může být poslední část počítadla, a to v jednom ze dvou následujících provedení:
a) spojitě se otáčející váleček s očíslovanou stupnicí;
b) ručička pohybující se po pevném ukazovateli s očíslovanou stupnicí nebo kotouč s očíslovanou stupnicí pohybující se za pevnou referenční značkou.
5.2.1 Plynoměry musí být zkonstruovány tak, aby se odečítání mohlo provádět s dostatečnou přesností. Za tímto účelem musí mít ve své konstrukci zabudován vestavný kontrolní prvek nebo zařízení, které umožňuje připojení přenosného kontrolního prvku.
5.6 Vyjmutí počítadla
Plynoměry musí být zkonstruovány tak, aby počítadlo mohlo být snadno během přezkoušení vyjmuto.
Plynoměry musí být zkonstruovány tak, aby počítadlo mohlo být snadno během přezkoušení vyjmuto.
Posun o jednu číslici na kterémkoli místě ukazatele musí být dokončen, když číslice nejbližšího nižšího rozsahu prochází poslední desetinou své dráhy.
5.5 Posun číslic
5.5 Posun číslic
Počítadlo musí být zkonstruováno tak, aby umožňovalo snadné čtení číslic seřazených vedle sebe.
5.4 Čtení počítadla
5.4 Čtení počítadla
5.1 Počítadlo
5.1.2 Počítadlo musí mít takový počet válečků, aby bylo schopno udávat v rozsahu jedné jednotky posledního válečku objem proteklý za provozní dobu tisíc hodin při maximálním průtoku.
5.1.1 Počítadla musí mít podobu válečků; poslední prvek však nemusí odpovídat tomuto požadavku. Válečky musí udávat údaj v krychlových metrech nebo v dekadických násobcích či dílech krychlového metru. Značka m3 musí být uvedena na štítku počítadla.
5.1.1.1 Válečky vyznačující dekadické díly krychlového metru, pokud jsou zabudovány, musí být jasně rozeznatelné od ostatních válečků a odděleny od nich jasně viditelnou desetinnou čárkou.
5.1.1.2 V případech, kdy poslední váleček udává dekadické násobky krychlového metru, musí být na štítku počítadla vyznačena buď
b) údaje „x 10, x 100, x 1000 atd.” takovým způsobem, že se čtení vždy provádí v krychlových metrech.
a) jedna nebo více pevných nul za posledním válečkem, nebo
Průměry očíslovaných stupnic, o nichž pojednává bod 5.2.2 písmeno (b), musí být nejméně 32 milimetrů.
Průměry válečků musí být nejméně 16 milimetrů.
5.3 Průměry válečků a číselníků
Průměry válečků musí být nejméně 16 milimetrů.
5.3 Průměry válečků a číselníků
6. MAXIMÁLNÍ DOVOLENÉ CHYBY
6.3 Maximální dovolené chyby jsou stanoveny v části druhé a třetí; platí pro povolený směr průtoku plynu.
6.2 Tyto chyby jsou vztaženy k měření objemů vzduchu o hustotě 1,2 kg/m3. Lze předpokládat, že za běžných atmosférických podmínek v laboratoři okolní vzduch v laboratoři této podmínce vyhovuje.
6.1 Chyby měření se vyjadřují jako relativní hodnota v procentech, a to poměrem rozdílu mezi zaznamenaným objemem a skutečně proteklým objemem ku skutečně proteklému objemu.
7. TLAKOVÁ ZTRÁTA
Maximální dovolené hodnoty tlakové ztráty jsou stanoveny v části druhé a třetí.
7.1 Maximální dovolené hodnoty
7.1 Maximální dovolené hodnoty
8. UMÍSTĚNÍ OVĚŘOVACÍCH ZNAČEK A PLOMB
8.3 Ověřovací značky nebo plomby by měly být umístěny:
a) na všech štítcích, které mají nápisy požadované touto přílohou s výjimkou štítků, které jsou trvalou a neoddělitelnou součástí plynoměru;
- pozměnit nebo přerušit přenos mezi měřicím zařízením a počítadlem,
- ovlivnit nebo pozměnit ukazování na indikačním zařízení plynoměru,
b) na všech částech plynoměru, které nelze jinak chránit proti zásahům, jež by mohly:
- odstranit nebo nahradit metrologicky důležité části plynoměru;
- ovlivnit nebo pozměnit ukazování na indikačním zařízení plynoměru,
b) na všech částech plynoměru, které nelze jinak chránit proti zásahům, jež by mohly:
- odstranit nebo nahradit metrologicky důležité části plynoměru;
c) na spojení s odnímatelnými přídavnými zařízeními nebo na ochranných zařízeních, která jsou uvedena v bodě 3.2.3 kapitoly I.B
8.2 Jsou-li nápisy uvedené v bodě 4.1 vyznačeny na zvláštním štítku s údaji a není-li tento štítek trvalou a neoddělitelnou součástí plynoměru, jedna ze značek nebo plomb musí být umístěna tak, aby došlo k jejímu poškození, jestliže by byl zvláštní štítek odstraněn; cílem je zabránit odstranění tohoto štítku.
8.1 Umístění značek a plomb musí být zvoleno tak, aby rozmontování částí, které jsou zaplombovány jednou z plomb nebo značek, způsobilo poškození dané plomby nebo značky.
9. EHS SCHVÁLENÍ TYPU A PRVOTNÍ EHS OVĚŘENÍ
9.2 Prvotní EHS ověření
9.2.1 Plynoměry předložené k prvotnímu EHS ověření musí být v provozním stavu.
Prvotní EHS ověření nezaručuje řádnou činnost nebo přesnost čtení přídavných zařízení, jichž se týkají body 3.1 nebo 3.2. K takovému přídavnému zařízení nesmějí být připojovány žádné ověřovací značky nebo plomby EHS, s výjimkou těch, které jsou uvedeny v bodě 8.3 písmeno (c).
Prvotní EHS ověření nezaručuje řádnou činnost nebo přesnost čtení přídavných zařízení, jichž se týkají body 3.1 nebo 3.2. K takovému přídavnému zařízení nesmějí být připojovány žádné ověřovací značky nebo plomby EHS, s výjimkou těch, které jsou uvedeny v bodě 8.3 písmeno (c).
9.1 EHS schválení typu
- schéma indikačního zařízení s mechanismy pro seřízení,
- popis plynoměru udávající jeho technické vlastnosti a princip měření,
9.1.1 Žádost o EHS schválení typu plynoměru musí obsahovat tyto doklady přiložené k předkládanému typu:
- rozměrový náčrtek metrologicky důležitých částí,
- schéma štítku počítadla a uspořádání nápisů,
- případně tabulku s údaji o hnacích hřídelích (bod 3.2),
- výkres sestavy s určením částí uvedených na seznamu,
- seznam přiložených dokumentů,
- perspektivní zobrazení nebo fotografii plynoměru,
- prohlášení, jež výslovně uvádí, že plynoměry vyrobené ve shodě s tímto typem vyhovují požadavkům na bezpečnost, zejména těm, jež se týkají maximálního provozního tlaku vyznačeného na hlavním štítku.
- seznam částí s popisem základních materiálů těchto částí,
- schéma vyznačující umístění ověřovacích značek a plomb,
- rozměrový náčrtek,
- případně plánek přídavných zařízení uvedených v bodě 3.1,
- popis plynoměru udávající jeho technické vlastnosti a princip měření,
9.1.1 Žádost o EHS schválení typu plynoměru musí obsahovat tyto doklady přiložené k předkládanému typu:
- rozměrový náčrtek metrologicky důležitých částí,
- schéma štítku počítadla a uspořádání nápisů,
- případně tabulku s údaji o hnacích hřídelích (bod 3.2),
- výkres sestavy s určením částí uvedených na seznamu,
- seznam přiložených dokumentů,
- perspektivní zobrazení nebo fotografii plynoměru,
- prohlášení, jež výslovně uvádí, že plynoměry vyrobené ve shodě s tímto typem vyhovují požadavkům na bezpečnost, zejména těm, jež se týkají maximálního provozního tlaku vyznačeného na hlavním štítku.
- seznam částí s popisem základních materiálů těchto částí,
- schéma vyznačující umístění ověřovacích značek a plomb,
- rozměrový náčrtek,
- případně plánek přídavných zařízení uvedených v bodě 3.1,
- jiné zvláštní poznámky.
- značka EHS schválení typu,
- doba platnosti EHS schválení typu,
- zásadní technické a metrologické vlastnosti, jako je minimální průtok, maximální provozní tlak, vnitřní jmenovitý průměr spojovacích částí a v případě objemových plynoměrů jmenovitá hodnota cyklického objemu,
- typ nebo obchodní označení,
- v případě plynoměrů, které jsou vybaveny hnacími hřídelemi:
- informace o umístění značek EHS schválení typu, značek a plomb prvotního EHS ověření ( případně v podobě fotografií nebo výkresů),
9.1.2 Na certifikátu EHS schválení typu se uvedou tyto údaje:
- seznam dokumentů doprovázejících certifikát EHS schválení typu,
- jméno a adresa osoby, pro kterou je certifikát EHS schválení typu vydán,
- značka EHS schválení typu,
- doba platnosti EHS schválení typu,
- zásadní technické a metrologické vlastnosti, jako je minimální průtok, maximální provozní tlak, vnitřní jmenovitý průměr spojovacích částí a v případě objemových plynoměrů jmenovitá hodnota cyklického objemu,
- typ nebo obchodní označení,
- v případě plynoměrů, které jsou vybaveny hnacími hřídelemi:
- informace o umístění značek EHS schválení typu, značek a plomb prvotního EHS ověření ( případně v podobě fotografií nebo výkresů),
9.1.2 Na certifikátu EHS schválení typu se uvedou tyto údaje:
- seznam dokumentů doprovázejících certifikát EHS schválení typu,
- jméno a adresa osoby, pro kterou je certifikát EHS schválení typu vydán,
a) údaje o hřídeli podle bodu 3.2.1 kapitoly I.B ( je-li pouze jedna hnací hřídel),
b) údaje o každé hřídeli a vzorec uvedený v bodě 3.2.2 (jsou-li dvě nebo více hnacích hřídelí),
Část II
ČÁST DRUHÁ
USTANOVENÍ TÝKAJÍCÍ SE MEMBRÁNOVÝCH PLYNOMĚRŮ
1. OBLAST POUŽITÍ
Tato kapitola se společně s částí první týká plynoměrů, v nichž se měření proteklého objemu provádí pomocí měřicích komor s deformovatelnými stěnami.
Tato kapitola se společně s částí první týká plynoměrů, v nichž se měření proteklého objemu provádí pomocí měřicích komor s deformovatelnými stěnami.
2. ROZSAH MĚŘENÍ A OZNAČENÍ VELIKOSTI
2.2 Jestliže je pro některý typ plynoměru hodnota Qmin nižší než hodnota uvedená v tabulce bodu 2.1 této kapitoly, potom číselná hodnota Qmin musí být vyjádřena číslem ze třetího sloupce uvedené tabulky, nebo jako dekadický díl tohoto čísla.
2.3 Plynoměry, které mají cyklický objem menší než je hodnota uvedená v tabulce bodu 2.1 této kapitoly, mohou být schváleny za předpokladu, že vzorek přístroje vyhovuje požadavkům dlouhodobé zkoušky stability, o které v této souvislosti pojednává bod 7.2.5.
| G | Qmax m3/h | Qmin m3/h (maximální hodnota) | V dm3 (minimální hodnota) |
|---|---|---|---|
| 1,6 | 2,5 | 0,016 | 0,7 |
| 2,5 | 4 | 0,025 | 1,2 |
| 4 | 6 | 0,040 | 2,0 |
| 6 | 10 | 0,060 | 3,5 |
| 10 | 16 | 0,100 | 6,0 |
| 16 | 25 | 0,160 | 10 |
| 25 | 40 | 0,250 | 18 |
| 40 | 65 | 0,400 | 30 |
| 65 | 100 | 0,650 | 55 |
| 100 | 160 | 1,000 | 100 |
| 160 | 250 | 1,600 | 200 |
| 250 | 400 | 2,500 | 400 |
| 400 | 650 | 4,000 | 900 |
| 650 | 1000 | 6,500 | 2000 |
2.1 Následující tabulka uvádí povolené hodnoty maximálního průtoku, jemu odpovídající horní hranice minimálních průtoků a minimální hodnoty cyklických objemů pro odpovídající označení velikosti plynoměru (G):
3. PODROBNOSTI O KONSTRUKCI
3.1 Pro každý plynoměr platí, že rozdíl mezi vypočtenou hodnotou cyklického objemu V a hodnotou tohoto objemu uvedenou na plynoměru nesmí přesáhnout 5 % hodnoty uvedené na plynoměru.
3.2 Plynoměry od G 1,6 do G 6 včetně mohou být vybaveny zařízením, které zabraňuje činnosti počítadla, jestliže směr průtoku plynu je opačný než ten, který je výslovně povolen.
4. KONTROLNÍ PRVEK
| Velikost plynoměru | Objem vzduchu k měření | Maximální dovolená typická odchylka |
|---|---|---|
| G 1,6 až G 4 včetně | 20 V | 0,2 dm3 |
| G 6 | 10 V | 0,2 dm3 |
| G 10 až G 65 včetně | 10 V | 2 dm3 |
| G 100 až G 650 včetně | 5 V | 20 dm3 |
4.3 U plynoměrů, jejichž kontrolní prvek je proveden podle bodu 5.2.2., část první B musí typická odchylka řady nejméně třiceti následných měření objemu vzduchu stanoveného níže, provedených při průtoku řádově 0,1 Qmax a za týchž podmínek, přesahovat hodnoty následující tabulky:
Objem vzduchu, který má být měřen, může být nahrazen objemem, který přibližně odpovídá celkovému počtu otáček kontrolního prvku.
- buď proveden podle bodu 5.2.2., část první B
- nebo je odnímatelný.
4.1 U plynoměrů od G 1,6 do G 6 včetně, je kontrolní prvek proveden podle bodu 5.2.2. část první B. U plynoměrů od G 10 do G 650 včetně je kontrolní prvek:
- nebo je odnímatelný.
4.1 U plynoměrů od G 1,6 do G 6 včetně, je kontrolní prvek proveden podle bodu 5.2.2. část první B. U plynoměrů od G 10 do G 650 včetně je kontrolní prvek:
4.2 Je-li kontrolní prvek proveden podle bodu 5.2.2. část první B, musí hodnota dílku stupnice tohoto prvku a její dělení vyhovovat požadavkům na typ, jak uvádí tabulka:
| Velikost plynoměru | Maximální hodnota dílku stupnice | Číslováno v |
|---|---|---|
| G 1,6 až G 6 včetně | 0,2 dm3 | 1 dm3 |
| G 10 až G 65 včetně | 2 dm3 | 10 dm3 |
| G 100 až G 650 včetně | 20 dm3 | 100 dm3 |
5. MAXIMÁLNÍ DOVOLENÉ CHYBY
5.1 Všeobecná ustanovení
5.1.2 Mají-li všechny chyby plynoměru při průtocích od 2Qmin do Qmax totéž znaménko, nesmí při prvotním EHS ověření v úhrnu překročit 1 %.
| Průtok Q | Maximální dovolená chyba při prvotním EHS ověření |
|---|---|
| Qmin ≤ Q < 2Qmin | 3 % |
| 2 Qmin ≤ Q ≤ Qmax | 2 % |
5.1.1 Maximální dovolené kladné i záporné chyby jsou uvedeny v následující tabulce:
5.2 Zvláštní ustanovení
5.2.1 Jestliže se hnací hřídele zatíží maximálními točivými momenty, které jsou vyznačeny na plynoměru a které odpovídají bodům 3.2.1 nebo 3.2.2, nesmí se údaj plynoměru při Qmin odchylovat o více než 1,5 %, bez ohledu na bod 6.3.2.
6. TLAKOVÁ ZTRÁTA
Výše uvedené hodnoty platí pro maximální hodnoty mechanické tlakové ztráty.
6.2 Mechanická tlaková ztráta
Mechanická tlaková ztráta, tzn. tlaková ztráta při zkoušení vzduchem o hustotě 1,2 kg/m3 při průtoku mezi Qmin a 2Qmin, nesmí překročit:
| Velikost plynoměru | Maximální dovolená hodnota průměrné celkové ztráty při prvotním EHS ověření | |
|---|---|---|
| N/m2 | mbar | |
| G 1,6 až G 40 včetně | 60 | 0,6 |
| G 65 až G 650 včetně | 100 | 1,0 |
6.2 Mechanická tlaková ztráta
Mechanická tlaková ztráta, tzn. tlaková ztráta při zkoušení vzduchem o hustotě 1,2 kg/m3 při průtoku mezi Qmin a 2Qmin, nesmí překročit:
6.3 Zvláštní ustanovení
6.3.2 Připojení přídavných zařízení nesmí způsobit, aby mechanická tlaková ztráta vzrostla o více než 20 Pa (0,2 mbar).
Při zkoušení vzduchem o hustotě 1,2 kg/m3 nesmí celková tlaková ztráta při průtoku Qmax překročit v průměru:
6.1 Celková tlaková ztráta
6.1 Celková tlaková ztráta
| Velikost plynoměru | Maximální dovolená hodnota celkové ztráty při prvotním EHS ověření | |
|---|---|---|
| N/m2 | mbar | |
| G 1,6 až G 10 včetně | 200 | 2 |
| G 16 až G 40 včetně | 300 | 3 |
| G 65 až G 650 včetně | 400 | 4 |
7. EHS SCHVÁLENÍ TYPU
Tento počet se na žádost oprávněného orgánu může rozšířit na různé velikosti G, jestliže se žádost o schválení týká plynoměrů různých velikostí.
Nejsou-li výsledky zkoušek zcela uspokojivé, mohou být vyžádány další kusy plynoměrů.
7.1 Jako v případě vzorku typu musí žadatel nejprve dát k dispozici oprávněnému orgánu další dva až šest kusů plynoměrů vyrobených v souladu se vzorkem typu.
Nejsou-li výsledky zkoušek zcela uspokojivé, mohou být vyžádány další kusy plynoměrů.
7.1 Jako v případě vzorku typu musí žadatel nejprve dát k dispozici oprávněnému orgánu další dva až šest kusů plynoměrů vyrobených v souladu se vzorkem typu.
7.1.1 Výjimka z tohoto ustanovení může být povolena v případě, že tyto kusy plynoměrů budou k dispozici oprávněnému orgánu později. Avšak v certifikátu o schválení typu nebude vydáno, dokud nebudou kompletně vyzkoušeny všechny plynoměry.
7.1.2 Vzorky plynoměrů zůstanou majetkem žadatele a budou mu vráceny po vydání certifikátu schválení typu.
7.2 Zkoušení
U plynoměrů s několika hnacími hřídelemi musí být zkouška provedena na hřídeli, která vykazuje nejméně příznivý výsledek.
Jestliže daný typ zahrnuje plynoměry různých velikostí G, zkoušku točivého momentu je třeba provádět pouze na plynoměrech o nejmenší velikosti G, a to za předpokladu, že tentýž točivý moment je výslovně uveden i pro plynoměry s větší velikostí G a že hnací hřídel plynoměrů s větší velikostí G má tutéž nebo větší konstantu.
7.2.7 U plynoměrů s jedním nebo více hnacími hřídelemi musí být vyzkoušeny vzduchem o hustotě 1,2 kg/m3 (viz bod 6.2, části první B) alespoň tři plynoměry o každé velikosti G, zda vyhovují požadavkům bodu 3.2.4 části první a bodů 5.2.1 a 6.3.2 části druhé.
U plynoměrů, které mají stejnou velikost G, se nejnižší hodnota točivého momentu zjištěná při zkouškách použije jako maximální dovolená hodnota točivého momentu.
Jestliže daný typ zahrnuje plynoměry různých velikostí G, zkoušku točivého momentu je třeba provádět pouze na plynoměrech o nejmenší velikosti G, a to za předpokladu, že tentýž točivý moment je výslovně uveden i pro plynoměry s větší velikostí G a že hnací hřídel plynoměrů s větší velikostí G má tutéž nebo větší konstantu.
7.2.7 U plynoměrů s jedním nebo více hnacími hřídelemi musí být vyzkoušeny vzduchem o hustotě 1,2 kg/m3 (viz bod 6.2, části první B) alespoň tři plynoměry o každé velikosti G, zda vyhovují požadavkům bodu 3.2.4 části první a bodů 5.2.1 a 6.3.2 části druhé.
U plynoměrů, které mají stejnou velikost G, se nejnižší hodnota točivého momentu zjištěná při zkouškách použije jako maximální dovolená hodnota točivého momentu.
7.2.2 Kromě toho u každého plynoměru v celém rozsahu nesmí rozdíl mezi minimální a maximální chybou, jež jsou funkcí průtoku Q, překročit 3 %.
7.2.3 Vzorek typu a předložené budou následně podrobeny dlouhodobé zkoušce stálosti. Tato zkouška se provádí:
7.2.3.2 U plynoměrů od G 16 do G 650 včetně: pokud možno při maximální kapacitě plynoměru vzduchem nebo plynem.
7.2.3.1 U plynoměrů od G 1,6 do G 10 včetně: při maximálních kapacitách plynoměru a vzduchem: avšak u plynoměrů, jejichž štítek výslovně uvádí, jaký plyn má být měřen, může být zkouška vykonána zcela nebo částečně tímto plynem.
7.2.4 Doba trvání dlouhodobé zkoušky stálosti u plynoměrů, jejichž cyklický objem se rovná hodnotám uvedeným v tabulce bodu 2.1 této části nebo je větší, má být:
7.2.4.1 U plynoměrů od G 1,6 do G 10 včetně: 1000 hodin. Zkouška se může přerušit, ale musí být provedena v průběhu šedesáti dnů.
7.2.4.2 U plynoměrů od G 16 do G 650 včetně: taková, že každý plynoměr bude měřit objem vzduchu nebo plynu odpovídající 1000 hodinám měření plynoměru při maximálnímu výkonu; zkouška musí být provedena v průběhu šesti měsíců.
7.2.6 Po dlouhodobé zkoušce stálosti musí plynoměry (s výjimkou nanejvýš jednoho z nich, jestliže se zkouška provádí na nejméně třech plynoměrech) vyhovovat následujícím požadavkům:
c) mechanický pokles tlaku nesmí vzrůst o více než 20 N/m2 (0,2 mbar).
b) hodnoty chyb se nesmějí lišit o více než 1,5 % v porovnání s původními odpovídajícími chybami.
Při průtoku Qmin tato chyba platí pouze pro odchylky v záporném smyslu;
Při průtoku Qmin tato chyba platí pouze pro odchylky v záporném smyslu;
a) u každého plynoměru v celém rozsahu nesmí rozdíl mezi maximální a minimální chybou, která je funkcí průtoku Q, překročit hodnotu 4 %;
8. PRVOTNÍ EHS OVĚŘENÍ
8.1 Zkoušky přesnosti
Plynoměr se považuje za vyhovující požadavkům týkajícím se maximálních dovolených chyb při průtocích:
Jestliže se zkouška provádí za jiných podmínek, musí být zaručeno dosažení výsledku rovnocenného s uvedenými měřeními.
Plynoměr se považuje za vyhovující požadavkům týkajícím se maximálních dovolených chyb při průtocích:
Jestliže se zkouška provádí za jiných podmínek, musí být zaručeno dosažení výsledku rovnocenného s uvedenými měřeními.
a) při průtoku Qmin;
c) při průtoku Qmax.
b) při průtoku 0,2Qmax;
8.2 Hodnoty uvedené v bodě 8.1 se mohou odchylovat o ± 5 %.
Část III
ČÁST TŘETÍ
USTANOVENÍ TÝKAJÍCÍ SE PLYNOMĚRŮ S ROTAČNÍMI PÍSTY NEBO TURBÍNAMI
- v nichž axiální tok plynu otáčí turbínovým kolem a počet otáček kola odpovídá objemu proteklého plynu.
1.2 Turbínové plynoměry
1.2 Turbínové plynoměry
1.1 Plynoměry s rotačními písty
- v nichž se měření proteklého plynu provádí pomocí měřicích komor s rotačními stěnami.
- v nichž se měření proteklého plynu provádí pomocí měřicích komor s rotačními stěnami.
2. MĚŘICÍ ROZSAH
2.1 Plynoměry musí mít jen následující rozsahy:
a dekadické násobky posledních pěti řádků.
a dekadické násobky posledních pěti řádků.
| G | Qmax (m3/h) | Měřicí rozsah | ||
|---|---|---|---|---|
| malý | střední | velký | ||
| Qmin (m3/h) | ||||
| 16 | 25 | 5 | 2,5 | 1,3 |
| 25 | 40 | 8 | 4 | 2 |
| 40 | 65 | 13 | 6 | 3 |
| 65 | 100 | 20 | 10 | 5 |
| 100 | 160 | 32 | 16 | 8 |
| 160 | 250 | 50 | 25 | 13 |
| 250 | 400 | 80 | 40 | 20 |
| 400 | 650 | 130 | 65 | 32 |
| 650 | 1000 | 200 | 100 | 50 |
| 1000 | 1600 | 320 | 160 | 80 |
3. PODROBNOSTI O KONSTRUKCI
3.1 Plynoměry s rotačními písty
3.1.3 Ložiska hřídelí rotujících pístů plynoměrů o velikosti G 160 a vyšší mohou být konstruována tak, aby k nim byl možný přístup bez porušení ochranných plomb.
3.1.2 Plynoměry mohou mít zabudováno ruční zařízení pro nastavení pístů pod podmínkou, že jej nelze použít k zasahování do správné činnosti plynoměru.
3.1.1 Plynoměry musí mít pro měření tlakové ztráty vestavěny statické tlakové ventily jak po směru, tak proti směru průtoku; tlak měřený proti směru průtoku se považuje za referenční tlak.
3.2 Turbínové plynoměry
3.2.1 Plynoměry musí mít zabudován tlakový ventil umožňující, v případě nutnosti nepřímo, stanovení tlaku bezprostředně před turbínovým kolem jako referenčního tlaku.
3.2.1.1 Je-li před rotorem zařízení pro přiškrcení průtoku plynu, může mít plynoměr zabudován kromě tlakového ventilu požadovaného v bodě 3.2.1 této části, další tlakový ventil, a to bezprostředně před škrticím zařízením, což umožní stanovení tlakového spádu na škrticím zařízení.
3.3 Tlakové ventily
3.3.1 Otvory pro tlakové ventily musí mít průměr nejméně 3 mm. U štěrbinových tlakových ventilů musí mít štěrbiny šířku nejméně 2 mm a průřez ve směru průtoku nejméně 10 mm2.
3.3.3 Tlakový ventil pro referenční tlak musí být zřetelně a nesmazatelně označen „pr” a další tlakový ventil „p”.
3.3.2 Tlakové ventily musí být opatřeny uzávěry tak, aby byly plynotěsné.
4. KONTROLNÍ PRVEK
4.1 V souladu s ustanoveními bodu 5.2.2 písmeno (a) a písmeno (b) části první, nesmí hodnota dílku stupnice kontrolního prvku překročit následující hodnoty:
| u velikostí G 16 až G 65 | 0,002 m3 |
| u velikostí G 100 do G 650 | 0,02 m3 |
| u velikostí od G 1000 do G 6500 | 0,2 m3 |
| u velikostí G 10000 a vyšších | 2,0 m3 |
| u velikostí G 16 až G 65 | 0,01 m3 |
| u velikostí od G 100 do G 650 | 0,1 m3 |
| u velikostí od G 1000 do G 6500 | 1,0 m3 |
| u velikostí G 10000 a vyšších | 10,0 m3 |
4.2 Stupnice kontrolního prvku musí být očíslována v intervalu, jehož hodnota nepřekročí:
5. MAXIMÁLNÍ DOVOLENÉ CHYBY
5.1 Všeobecná ustanovení
5.1.1 Maximální dovolené kladné i záporné chyby jsou uvedeny v následující tabulce:
| Průtok Q | Maximální dovolená chyba při prvotním EHS ověření |
|---|---|
| Qmin ≤ Q < 0,2 Qmax | 2 % |
| 0,2 Qmax ≤ Q = Qmax | 1 % |
5.1.2 Chyby nesmějí v úhrnu přesahovat polovinu maximální dovolené chyby, jsou-li všechny stejného znaménka.
5.2 Zvláštní ustanovení
5.2.1 Jestliže se hnací hřídele zatíží maximálními točivými momenty, které jsou vyznačeny na plynoměru a které odpovídají bodům 3.2.1 a 3.2.2, části první B nesmí se údaj plynoměru při Qmin odchylovat více než jak udávají hodnoty v následující tabulce:
| Qmin | Odchylky v ukazování při Qmin |
|---|---|
| 0,05 Qmax | 1% |
| 0,1 Qmax | 0,5 % |
| 0,2 Qmax | 0,25 % |
6. EHS SCHVÁLENÍ TYPU
Nejsou-li výsledky zkoušek zcela uspokojivé, mohou být vyžádány další vzorky plynoměrů.
6.1 Kromě vzorku typu musí žadatel současně dát k dispozici oprávněnému orgánu další dva až šest kusů plynoměrů vyrobených podle vzorku typu.
Tento počet se na žádost oprávněného orgánu může členit podle velikosti G, jestliže se žádost o schválení týká plynoměrů různých velikostí.
6.1 Kromě vzorku typu musí žadatel současně dát k dispozici oprávněnému orgánu další dva až šest kusů plynoměrů vyrobených podle vzorku typu.
Tento počet se na žádost oprávněného orgánu může členit podle velikosti G, jestliže se žádost o schválení týká plynoměrů různých velikostí.
6.1.2 Vzorky plynoměrů zůstanou majetkem žadatele a budou mu vráceny po vydání certifikátu o schválení typu.
6.1.1 Výjimka z tohoto ustanovení může být povolena v případě, že tyto kusy plynoměrů budou k dispozici oprávněnému orgánu později. Avšak certifikát o schválení typu nebude vydán, dokud nebudou kompletně vyzkoušeny všechny plynoměry.
6.2 Zkoušení
6.2.2 Plynoměry budou následně podrobeny dlouhodobé zkoušce stálosti provedené vzduchem nebo plynem.
6.2.2.1 Pokud je to možné, provádí se dlouhodobá zkouška stálosti při maximální kapacitě plynoměru. Doba provozu musí být taková, aby každý plynoměr měřil objem vzduchu nebo plynu odpovídající 1000 hodinám provozu při jeho maximální kapacitě, přičemž by tato doba neměla přesáhnout šest měsíců.
Za těchto zkušebních podmínek
6.2.2.2 Po této dlouhodobé zkoušce stálosti jsou plynoměry zkoušeny znovu vzduchem o hustotě 1,2 kg/m3, přičemž se použije totéž standardní vybavení jako při zkoušce uvedené v bodě 6.2.1. této části.
6.2.2.2 Po této dlouhodobé zkoušce stálosti jsou plynoměry zkoušeny znovu vzduchem o hustotě 1,2 kg/m3, přičemž se použije totéž standardní vybavení jako při zkoušce uvedené v bodě 6.2.1. této části.
a) u každého plynoměru (s výjimkou nanejvýš jednoho z nich) by se neměly hodnoty chyb, které byly stanoveny při průtocích uvedených v bodě 7.1 této části, lišit o více než 1 % od chyb zjištěných při zkoušce podle bodu 6.2.1 této části;
b) v rozsahu od 0,5 Qmax do Qmax by rozdíl mezi maximální hodnotou a minimální hodnotou křivky chyb u každého plynoměru (s výjimkou nanejvýš jednoho z nich) neměl překročit 1,5 %.
6.2.3 Plynoměry s hnacími hřídelemi pro přídavná zařízení
6.2.3.2 U plynoměrů s několika hodnotami Qmin je třeba zkoušku popsanou v bodě 6.2.3.1 této části provádět pouze pro nejmenší hodnotu Qmin. Přípustné točivé momenty pro jiné průtoky se mohou vypočítat z výsledku této zkoušky.
Převod na jiné hodnoty Qmin se řídí následujícími pravidly:
Převod na jiné hodnoty Qmin se řídí následujícími pravidly:
a) tam, kde je průtok konstantní, je odchylka chyby přímo úměrná točivému momentu;
b) tam, kde je točivý moment konstantní, je odchylka v chybě pro rotační plynoměry nepřímo úměrná průtoku a pro turbínové plynoměry nepřímo úměrná druhé mocnině průtoku.
Jestliže daný typ zahrnuje plynoměry různých velikostí G, zkoušku točivého momentu je třeba provádět pouze na plynoměrech o nejmenší velikosti G, a to za předpokladu, že tentýž točivý moment je výslovně uveden i pro plynoměry s větší velikostí G a že hnací hřídel plynoměrů s větší velikostí G má tutéž nebo větší konstantu.
U plynoměrů s několika hnacími hřídelemi se zkouška provádí na hřídeli, která vykazuje nejméně příznivý výsledek.
6.2.3.1 V případě plynoměrů s jednou nebo více hnacími hřídelemi musí být zkoušeny vzduchem o hustotě 1,2 kg/m3 nejméně tři plynoměry každé velikosti G (viz bod 6.2 této části), zda vyhovují požadavkům bodu 3.2.4 a bodu 5.2.1 této části.
U plynoměrů téže velikosti G se nejnižší hodnota točivého momentu získaná při zkouškách používá jako maximální dovolená hodnota točivého momentu.
U plynoměrů s několika hnacími hřídelemi se zkouška provádí na hřídeli, která vykazuje nejméně příznivý výsledek.
6.2.3.1 V případě plynoměrů s jednou nebo více hnacími hřídelemi musí být zkoušeny vzduchem o hustotě 1,2 kg/m3 nejméně tři plynoměry každé velikosti G (viz bod 6.2 této části), zda vyhovují požadavkům bodu 3.2.4 a bodu 5.2.1 této části.
U plynoměrů téže velikosti G se nejnižší hodnota točivého momentu získaná při zkouškách používá jako maximální dovolená hodnota točivého momentu.
6.2.1 Zkoušení bude zahrnovat zejména stanovení chyb každého plynoměru při zkoušce vzduchem o hustotě 1,2 kg/m3. Výsledek každé zkoušky se bere v úvahu odděleně.
6.2.1.1 Křivka chyb každého plynoměru musí v celém rozsahu průtoků, pro něž je schválení požadováno, zůstat v pásmu, které je dáno hodnotami maximálních dovolených chyb při prvotním EHS ověření.
6.2.1.2. U každého plynoměru v rozsahu od 0,5Qmax do Qmax nesmí rozdíl mezi maximální hodnotou a minimální hodnotou chyby přesáhnout 1 %.
7. PRVOTNÍ EHS OVĚŘENÍ
7.2 Hodnoty uvedené v bodě 7.1 se mohou odchylovat o ± 5 %.
Plynoměr se považuje za vyhovující požadavkům týkajícím se maximálních dovolených chyb při průtocích:
Qmin, 0,10 Qmax (jestliže je tato hodnota vyšší než Qmin), 0,25 Qmax, 0,40 Qmax, 0,70 Qmax a Qmax.
Jestliže se zkouška provádí za jiných podmínek, musí být zaručeno dosažení výsledku rovnocenného s uvedenými měřeními.
7.1 Zkoušky přesnosti
Qmin, 0,10 Qmax (jestliže je tato hodnota vyšší než Qmin), 0,25 Qmax, 0,40 Qmax, 0,70 Qmax a Qmax.
Jestliže se zkouška provádí za jiných podmínek, musí být zaručeno dosažení výsledku rovnocenného s uvedenými měřeními.
7.1 Zkoušky přesnosti