§ 1
Tato vyhláška stanoví požadavky na automatická kontrolní a třídicí vážicí zařízení. Tato vyhláška se nevztahuje na automatická vážicí zařízení pro výpočet ceny zboží a tisk dokladů o ceně a na zařízení pro třídění vajec.
§ 2
Automatická kontrolní a třídicí vážicí zařízení mohou být namísto úředními značkami stanovenými zvláštním právním předpisem1) označena značkou EHS schválení typu a prvotního EHS ověření, jejichž grafickou podobu stanoví zvláštní právní předpis,2) jen pokud splňují požadavky stanovené v příloze k této vyhlášce, které byly ověřeny postupy stanovenými zvláštním právním předpisem.2)
§ 3
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení sektorové přílohy pro měřidla k Protokolu k Evropské dohodě zakládající přidružení mezi Českou republikou na jedné straně a Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně druhé o posuzování shody a akceptaci průmyslových výrobků ve Sbírce mezinárodních smluv, nebo dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost, bude-li tento den dřívější.
Příloha k vyhlášce č. 249/2001 Sb.
POŽADAVKY NA AUTOMATICKÁ KONTROLNÍ A TŘÍDICÍ VÁŽICÍ ZAŘÍZENÍ
POŽADAVKY NA AUTOMATICKÁ KONTROLNÍ A TŘÍDICÍ VÁŽICÍ ZAŘÍZENÍ
1. OBECNÉ DEFINICE
Automatické kontrolní a třídicí vážicí zařízení dělí vážené zboží do dvou nebo více podskupin podle hmotnosti.
Automatické kontrolní a třídicí vážicí zařízení dělí vážené zboží do dvou nebo více podskupin podle hmotnosti.
1.1 Kontrolní vážicí zařízení
Funkcí kontrolních vážicích zařízení je rozdělit vážené zboží do dvou nebo více podskupin podle hodnoty rozdílu mezi jeho hmotností a danou jmenovitou hmotností.
Vážicí zařízení, která dělí vážené zboží, jehož hmotnost se liší od předem definované hodnoty nazývané jmenovitá hmotnost.
Funkcí kontrolních vážicích zařízení je rozdělit vážené zboží do dvou nebo více podskupin podle hodnoty rozdílu mezi jeho hmotností a danou jmenovitou hmotností.
Vážicí zařízení, která dělí vážené zboží, jehož hmotnost se liší od předem definované hodnoty nazývané jmenovitá hmotnost.
1.2 Třídicí vážicí zařízení
Funkcí vážicích zařízení pro třídění hmotnosti, dále nazývaná jako „třídicí váhy”, je rozdělit vážené zboží do několika podskupin, z nichž každá je charakterizována daným rozsahem hmotnosti.
Zařízení, která dělí vážené zboží o různé hmotnosti, pro které neexistuje žádná předem definovaná jmenovitá hmotnost.
Funkcí vážicích zařízení pro třídění hmotnosti, dále nazývaná jako „třídicí váhy”, je rozdělit vážené zboží do několika podskupin, z nichž každá je charakterizována daným rozsahem hmotnosti.
Zařízení, která dělí vážené zboží o různé hmotnosti, pro které neexistuje žádná předem definovaná jmenovitá hmotnost.
2. TERMINOLOGIE
2.1 Rozdělení podle metod kontroly nebo třídění
2.1.2 Vážicí zařízení dělící kusy váženého zboží tak, že na každý kus zboží dají jinou značku, která udává skupinu, do které tento kus patří.
2.1.1 Vážicí zařízení dělící kusy váženého zboží do různých skupin, které opouštějí vážicí zařízení samostatně.
2.1.3 Vážicí zařízení, která počítají kusy váženého zboží v každé skupině, aniž by je rozdělovala.
2.1.4 Vážicí zařízení, která pro každý kus váženého zboží ve skupině vydávají optický nebo akustický signál, aniž by je rozdělovala.
2.2 Rozdělení podle metody činnosti
2.2.1 Kontinuálně pracující kontrolní a třídicí váhy
Pohyb váženého produktu na nosiči zatížení je kontinuální a během tohoto pohybu je k dispozici informace o hmotnosti.
Vážicí zařízení s kontinuálním pohybem váženého produktu.
Pohyb váženého produktu na nosiči zatížení je kontinuální a během tohoto pohybu je k dispozici informace o hmotnosti.
Vážicí zařízení s kontinuálním pohybem váženého produktu.
2.2.2 Diskontinuálně pracující kontrolní a třídicí váhy
Vážicí zařízení s diskontinuálním pohybem váženého produktu.
Pohyb váženého produktu na nosiči zatížení je nesouvislý a informace o hmotnosti je k dispozici tehdy, je-li vážený produkt v klidu.
Vážicí zařízení s diskontinuálním pohybem váženého produktu.
Pohyb váženého produktu na nosiči zatížení je nesouvislý a informace o hmotnosti je k dispozici tehdy, je-li vážený produkt v klidu.
2.3 Zařízení, která jsou součástí vah
Zařízení pro stanovení mezí hmotnosti podskupin.
2.3.3 Nastavovací zařízení
2.3.3 Nastavovací zařízení
Zařízení pro posun zátěže na nosič zatížení a z nosiče zatížení.
Toto zařízení může být součástí vážicí jednotky.
2.3.2 Dopravní zařízení
Toto zařízení může být součástí vážicí jednotky.
2.3.2 Dopravní zařízení
2.3.1 Měřicí systém
– hmotnost kontrolní nebo tříděné zátěže,
Zařízení, které poskytuje alespoň jednu z následujících informací:
2.3.1.4 Indikační zařízení
– podskupinu, do níž kontrolní nebo tříděná zátěž patří.
– rozdíl mezi touto hmotností a referenční hodnotou,
Zařízení, které poskytuje alespoň jednu z následujících informací:
2.3.1.4 Indikační zařízení
– podskupinu, do níž kontrolní nebo tříděná zátěž patří.
– rozdíl mezi touto hmotností a referenční hodnotou,
Zařízení, které převádí data z jednotky vážení na signál a tento signál zpracovává za účelem vyslání kontrolního nebo třídicího příkazu.
2.3.1.3 Zařízení pro vyhodnocování údajů
2.3.1.3 Zařízení pro vyhodnocování údajů
Zařízení, které dává příkaz k vydání informace o hmotnosti.
2.3.1.2 Spouštěcí zařízení
2.3.1.2 Spouštěcí zařízení
Toto zařízení obsahuje nosič zatížení, vyvažovací mechanismus a zařízení udávající hodnotu hmotnosti zátěže nebo rozdíl mezi touto hodnotou a referenční hodnotou v jednotkách hmotnosti.
2.3.1.1 Vážicí jednotka
Zařízení poskytující informace o hmotnosti, která se má kontrolovat nebo třídit. Toto zařízení se může zčásti či plně skládat z neautomatických vah.
2.3.1.1 Vážicí jednotka
Zařízení poskytující informace o hmotnosti, která se má kontrolovat nebo třídit. Toto zařízení se může zčásti či plně skládat z neautomatických vah.
Zařízení, pomocí něhož se zátěž automaticky rozdělí do fyzicky samostatných podskupin. Toto zařízení nemusí být součástí vážicího zařízení.
2.3.4 Třídicí zařízení
2.3.4 Třídicí zařízení
2.3.5 Korekční zařízení (servomechanismus se zpětnou vazbou)
Zařízení, které v závislosti na výsledcích vážení automaticky upravuje nastavení plnicího zařízení předřazeného kontrolnímu vážicímu zařízení.
Zařízení, které v závislosti na výsledcích vážení automaticky upravuje nastavení plnicího zařízení předřazeného kontrolnímu vážicímu zařízení.
Zařízení udávající součet zátěží, které se pohybovaly přes nosič zatížení (součtové počítadlo) nebo zařízení udávající součet zátěží v každé podskupině.
2.3.6 Počítadlo
2.3.6 Počítadlo
Etalonová zkušební zátěž je zátěž, pomocí níž se zkouší etalonová zóna nerozhodnosti (Us) za podmínek uvedených v 7.2.1.1.
2.4 Etalonová zkušební zátěž
2.4 Etalonová zkušební zátěž
2.5 Metrologické vlastnosti
METROLOGICKÉ CHARAKTERISTIKY
METROLOGICKÉ CHARAKTERISTIKY
Hodnota vyjádřená v jednotkách hmotnosti, předvolená prostřednictvím nastavovacího zařízení za účelem stanovení meze, která odděluje po sobě následující podskupiny.
2.5.1 Jmenovitý bod nastavení
2.5.1 Jmenovitý bod nastavení
Hodnota vyjádřená v jednotkách hmotnosti, vzhledem k níž lze pro stejnou zátěž získat dvě různá rozhodnutí, která mají stejnou pravděpodobnost.
2.5.2 Skutečný bod nastavení
2.5.2 Skutečný bod nastavení
Rozsah, v němž lze jmenovitý bod nastavení nastavit na jmenovitou hodnotu hmotnosti daných zátěží.
2.5.3 Rozsah nastavení
2.5.3 Rozsah nastavení
Hodnota zátěže, pod kterou není stroj schopen správně určit a roztřídit zátěž do podskupiny, do které patří.
2.5.7 Minimální váživost
2.5.7 Minimální váživost
Rozsah vyjádřený v jednotkách hmotnosti, v němž je rozhodnutí stroje nejasné.
2.5.8 Zóna nerozhodnosti
2.5.8 Zóna nerozhodnosti
Podskupina zátěží, které spadají do daného rozsahu hmotnosti. Je-li „n“ bodů nastavení, pak se celý rozsah zátěží, od nuly do nekonečna, rozdělí na (n + 1) kategorií hmotnosti.
2.5.6 Kategorie hmotnosti
2.5.6 Kategorie hmotnosti
Rozdíl mezi hodnotou jmenovitého a skutečného bodu nastavení.
2.5.5 Chyba nastavení
2.5.5 Chyba nastavení
Interval vyjádřený v jednotkách hmotnosti mezi po sobě jdoucími jmenovitými body nastavení.
2.5.4 Interval nastavení (šířka podskupiny)
2.5.4 Interval nastavení (šířka podskupiny)
2.5.9 Kontrolní nebo třídicí rychlost (provozní rychlost)
Počet zátěží zkontrolovaných nebo roztříděných za jednotku času.
Počet zátěží zkontrolovaných nebo roztříděných za jednotku času.
2.5.12 Doba odezvy
Doba, která uplyne mezi okamžikem, kdy je zátěž celá na nosiči zatížení, a okamžikem, v němž se okamžitá odezva vážicí jednotky liší od konečné odezvy o hodnotu menší než Un.
Doba, která uplyne mezi okamžikem, kdy je zátěž celá na nosiči zatížení, a okamžikem, v němž se okamžitá odezva vážicí jednotky liší od konečné odezvy o hodnotu menší než Un.
2.5.11 Doba vážení
Doba, která uplyne mezi okamžikem, kdy je zátěž celá na nosiči zatížení, a okamžikem, kdy je k dispozici informace o hmotnosti.
Doba, která uplyne mezi okamžikem, kdy je zátěž celá na nosiči zatížení, a okamžikem, kdy je k dispozici informace o hmotnosti.
Délka zátěže naměřená ve směru, v němž se tato zátěž pohybuje.
2.5.10 Délka zátěže
2.5.10 Délka zátěže
3. OBECNÉ METROLOGICKÉ POŽADAVKY
3.1 Hodnota dílku stupnice vážicí jednotky
Jestliže má vážicí jednotka indikační zařízení se stupnicí rozdělenou do jednotek hmotnosti, pak hodnota dílku stupnice a hodnota ověřovacího dílku musí splňovat požadavky stanovené zvláštním právním předpisem.3)
Jestliže má vážicí jednotka indikační zařízení se stupnicí rozdělenou do jednotek hmotnosti, pak hodnota dílku stupnice a hodnota ověřovacího dílku musí splňovat požadavky stanovené zvláštním právním předpisem.3)
– 1 g pro zátěže o jmenovité hmotnosti do 100 g včetně,
– 1 % pro zátěže o jmenovité hmotnosti nad 100 g.
Aniž by byly dotčeny požadavky v bodu 5.1.2 nesmí být standardní zóna nerozhodnosti (Un) větší než:
3.2 Maximální standardní zóna nerozhodnosti
– 1 % pro zátěže o jmenovité hmotnosti nad 100 g.
Aniž by byly dotčeny požadavky v bodu 5.1.2 nesmí být standardní zóna nerozhodnosti (Un) větší než:
3.2 Maximální standardní zóna nerozhodnosti
3.3 Vztah mezi jmenovitou a standardní zónou nerozhodnosti
Jmenovitá zóna nerozhodnosti (Un) nesmí být menší než standardní zóna nerozhodnosti (Us).
Jmenovitá zóna nerozhodnosti (Un) nesmí být menší než standardní zóna nerozhodnosti (Us).
4. MAXIMÁLNÍ DOVOLENÉ CHYBY
4.1 Maximální dovolené chyby pro EHS schválení typu
Chyba nastavení nesmí překročit 0,5násobek standardní zóny nerozhodnosti (Us).
4.1.3 Chyba nastavení
4.1.3 Chyba nastavení
Jestliže má vážicí jednotka indikační zařízení se stupnicí dělenou v jednotkách hmotnosti, pak se považuje za neautomatické vážicí zařízení a musí splňovat při statických zkouškách požadavky stanovené zvláštním právním předpisem3), které se týkají maximálních dovolených chyb pro tato vážicí zařízení.
4.1.1 Vážicí jednotka
4.1.1 Vážicí jednotka
Skutečná zóna nerozhodnosti určená během zkoušek provedených podle bodu 5 nesmí překročit 0,8násobek standardní zóny nerozhodnosti (Us).
4.1.2 Skutečná zóna nerozhodnosti (Ua)
4.1.2 Skutečná zóna nerozhodnosti (Ua)
4.1.4 Změna skutečného bodu nastavení s časem
Změna skutečného bodu nastavení nesmí během doby provozu v délce 8 hodin překročit 0,5násobek standardní zóny nerozhodnosti (Us).
Změna skutečného bodu nastavení nesmí během doby provozu v délce 8 hodin překročit 0,5násobek standardní zóny nerozhodnosti (Us).
4.1.6 Vliv excentrického zatížení
Jestliže je možné umístit zátěže excentricky, pak maximální rozdíl mezi hodnotami hmotností nutných pro získání rovnovážné polohy při zátěži, která se rovná minimální váživosti, nesmí překročit 0,5násobek standardní zóny nerozhodnosti (Us), kdykoliv se zátěže umístí na nosič zatížení.
Jestliže je možné umístit zátěže excentricky, pak maximální rozdíl mezi hodnotami hmotností nutných pro získání rovnovážné polohy při zátěži, která se rovná minimální váživosti, nesmí překročit 0,5násobek standardní zóny nerozhodnosti (Us), kdykoliv se zátěže umístí na nosič zatížení.
4.1.5 Změna skutečného bodu nastavení s teplotou
Změna skutečného bodu nastavení nesmí pro teplotní rozdíl 5 °C překročit 0,5násobek standardní zóny nerozhodnosti (Us).
Změna skutečného bodu nastavení nesmí pro teplotní rozdíl 5 °C překročit 0,5násobek standardní zóny nerozhodnosti (Us).
4.2 Maximální dovolené chyby pro prvotní EHS ověření
Jestliže má vážicí jednotka indikační zařízení se stupnicí dělenou v jednotkách hmotnosti, pak se považuje za neautomatické vážicí zařízení a musí splňovat při statických zkouškách požadavky zvláštního právního přepisu3), které se týkají maximálních dovolených chyb pro tato vážicí zařízení.
4.2.1 Vážicí jednotka
4.2.1 Vážicí jednotka
4.2.2 Skutečná zóna nerozhodnosti (Ua)
Skutečná zóna nerozhodnosti určená během zkoušek provedených podle bodu 5 nesmí překročit 0,8násobek jmenovité zóny nerozhodnosti (Un).
Skutečná zóna nerozhodnosti určená během zkoušek provedených podle bodu 5 nesmí překročit 0,8násobek jmenovité zóny nerozhodnosti (Un).
4.2.3 Chyba nastavení
Chyba nastavení nesmí překročit 0,5násobek jmenovité zóny nerozhodnosti (Un).
Chyba nastavení nesmí překročit 0,5násobek jmenovité zóny nerozhodnosti (Un).
Změna skutečného bodu nastavení nesmí při teplotním rozdílu 5 °C překročit 0,5násobek jmenovité zóny nerozhodnosti (Un).
4.2.5 Změna skutečného bodu nastavení s teplotou
4.2.5 Změna skutečného bodu nastavení s teplotou
Změna skutečného bodu nastavení nesmí během doby provozu v délce 8 hodin překročit 0,5násobek jmenovité zóny nerozhodnosti (Un).
4.2.4 Změna skutečného bodu nastavení s časem
4.2.4 Změna skutečného bodu nastavení s časem
4.3 Maximální dovolené chyby za provozu
4.3.1 Vážicí jednotka
Jestliže má vážicí jednotka indikační zařízení se stupnicí rozdělenou do jednotek hmotnosti, pak se považuje za neautomatické vážicí zařízení a musí splňovat při statických zkouškách požadavky zvláštního právního předpisu3), které se tykají maximálních dovolených chyb pro tato vážicí zařízení.
Jestliže má vážicí jednotka indikační zařízení se stupnicí rozdělenou do jednotek hmotnosti, pak se považuje za neautomatické vážicí zařízení a musí splňovat při statických zkouškách požadavky zvláštního právního předpisu3), které se tykají maximálních dovolených chyb pro tato vážicí zařízení.
Skutečná zóna nerozhodnosti určená během zkoušek provedených podle bodu 5 nesmí překročit jmenovitou zónu nerozhodnosti (Un).
4.3.2 Skutečná zóna nerozhodnosti (Ua)
4.3.2 Skutečná zóna nerozhodnosti (Ua)
Chyba nastavení nesmí překročit 0,5násobek jmenovité zóny nerozhodnosti (Un).
4.3.3 Chyba nastavení
4.3.3 Chyba nastavení
5. PODMÍNKY PRO POUŽITÍ MAXIMÁLNÍCH DOVOLENÝCH CHYB
5.1 Normální podmínky použití
Hmotnost vážených produktů musí být v rozsahu mezi maximální a minimální váživostí vah.
5.1.1 Hmotnost vážených produktů
5.1.1 Hmotnost vážených produktů
Minimální váživost nesmí být menší než:
5.1.2 Minimální váživost
50 Un pro 200 mg < Un ≤ 500 mg,
25 Un pro Un ≤ 200 mg,
100 Un pro 500 mg < Un.
5.1.2 Minimální váživost
50 Un pro 200 mg < Un ≤ 500 mg,
25 Un pro Un ≤ 200 mg,
100 Un pro 500 mg < Un.
U všech rychlostí menších nebo rovných maximální rychlosti činnosti musí chyba nastavení a oblast nerozhodnosti zůstat menší nebo rovna hodnotám uvedeným v bodě 4.
5.1.3 Doba vážení
Doba vážení musí být větší nebo rovna době odezvy a menší nebo rovna době, během níž je zátěž celá na nosiči zatížení. Tento požadavek lze obejít, pokud to principy konstrukce nebo činnosti zařízení dovolují.
5.1.3 Doba vážení
Doba vážení musí být větší nebo rovna době odezvy a menší nebo rovna době, během níž je zátěž celá na nosiči zatížení. Tento požadavek lze obejít, pokud to principy konstrukce nebo činnosti zařízení dovolují.
5.2 Ovlivňující faktory
5.2.1 Teplota
Zařízení musí splňovat požadavky bodu 4 při všech téměř konstantních teplotách v rozsahu alespoň 25 °C.
– změna teploty nepřekročí za pět minut 1 °C.
Pokud je zařízení určeno pro provoz za podmínek regulované teploty, pak lze teplotní rozsah snížit na 10 °C.
Teplota se považuje za téměř konstantní, jestliže jsou splněny oba následující požadavky:
– rozdíl mezi krajními teplotami zaznamenanými během zkoušky nepřekročí 5 °C,
Zařízení musí splňovat požadavky bodu 4 při všech téměř konstantních teplotách v rozsahu alespoň 25 °C.
– změna teploty nepřekročí za pět minut 1 °C.
Pokud je zařízení určeno pro provoz za podmínek regulované teploty, pak lze teplotní rozsah snížit na 10 °C.
Teplota se považuje za téměř konstantní, jestliže jsou splněny oba následující požadavky:
– rozdíl mezi krajními teplotami zaznamenanými během zkoušky nepřekročí 5 °C,
Vážicí zařízení musí splňovat požadavky bodu 4, jestliže jsou vystavena vlivům jiných ovlivňujících faktorů než jsou ty, které jsou uvedeny v bodech 5.2.1 a 5.2.2 a které vyplývají z podmínek jejich instalace a předpokládaného použití.
5.2.3 Další ovlivňující faktory
5.2.3 Další ovlivňující faktory
od - 15 % do + 10 % jmenovitého napětí a
5.2.2 Napájecí zdroj
od - 2 % do + 2 % jmenovité frekvence.
Skutečný bod nastavení a skutečná zóna nerozhodnosti (Ua) musí splňovat požadavky bodu 4 pro následující změny napájecího zdroje:
5.2.2 Napájecí zdroj
od - 2 % do + 2 % jmenovité frekvence.
Skutečný bod nastavení a skutečná zóna nerozhodnosti (Ua) musí splňovat požadavky bodu 4 pro následující změny napájecího zdroje:
6. OBECNÉ TECHNICKÉ POŽADAVKY
Vážicí zařízení musí být navržena tak, aby vyhovovala použití, ke kterému jsou určena.
6.1 Provozní způsobilost
6.1 Provozní způsobilost
Vážicí zařízení musí být konstruována tak, aby za normálních okolností nemohlo dojít k tomu, že chybné nastavení pravděpodobně poruší jejich činnost, aniž by tento vliv byl snadno zjistitelný.
6.2 Náhodné chybné nastavení
6.2 Náhodné chybné nastavení
Tlumiče oscilací, jejichž charakteristiky jsou ovlivněny změnou teploty až na takový stupeň, že provoz a přesnost stroje jsou mimo předepsané meze, musí být vybaveny automatickým kompenzačním zařízením.
Musí být signalizováno, že zařízení pracuje při správné teplotě.
6.3 Tlumič oscilací (tlumič)
Tlumič oscilací nesmí být pro nepovolané osoby snadno přístupný.
Musí být signalizováno, že zařízení pracuje při správné teplotě.
6.3 Tlumič oscilací (tlumič)
Tlumič oscilací nesmí být pro nepovolané osoby snadno přístupný.
6.4 Dopravník
Jestliže dopravník obsahuje pásy, pruhy nebo řetězy, které mají dopravit vážené produkty na nosič zatížení, a jestliže tyto pásy, pruhy nebo řetězy jsou upevněny pomocí zařízení pro regulaci napětí, pak, jestliže toto napětí může ovlivnit informaci o hmotnosti získanou z vážicí jednotky, tato zařízení nesmějí být snadno přístupná.
Jestliže dopravník obsahuje pásy, pruhy nebo řetězy, které mají dopravit vážené produkty na nosič zatížení, a jestliže tyto pásy, pruhy nebo řetězy jsou upevněny pomocí zařízení pro regulaci napětí, pak, jestliže toto napětí může ovlivnit informaci o hmotnosti získanou z vážicí jednotky, tato zařízení nesmějí být snadno přístupná.
6.5 Vyrovnávání
6.5.1 Vážicí zařízení se musí udržovat v referenční (nenakloněné) poloze.
6.5.2 Jestliže jsou vážicí zařízení přenosná, pak musí být vybavena vyrovnávacím zařízením a polohovým indikátorem nebo musí v případě naklonění v podélném nebo příčném směru o 5 % splňovat požadavky uvedené v bodě 4.
6.5.3 Tam, kde se dodává polohový indikátor za účelem dosažení shody s bodem 6.5.2, musí být citlivost polohového indikátoru taková, aby jeho pohyblivá indikační část ukazovala při naklonění 0,5 % posunutí alespoň 2 mm.
Ovládací prvky zařízení pro nastavení rovnovážné polohy a nastavovací zařízení musí být možné nastavit v rozsahu alespoň jedné čtvrtiny jmenovité zóny nerozhodnosti nezávisle na tom, zda je vážicí zařízení zatíženo nebo není, podle jeho provozní metody.
6.6 Zařízení pro nastavení rovnovážné polohy a nastavovací zařízení
6.6 Zařízení pro nastavení rovnovážné polohy a nastavovací zařízení
Odnímatelné hmotnosti musí být buď závaží střední nebo vyšší třídy přesnosti podle příslušných požadavků zvláštního právního předpisu3), nebo speciálně vyrobené hmotnosti rozlišitelné podle tvaru od těchto závaží a identifikovatelné s daným zařízením.
6.7 Odnímatelné hmotnosti
6.7 Odnímatelné hmotnosti
6.8 Popisná označení
Podle konkrétního použití vážicího zařízení může Český metrologický institut nebo příslušný metrologický orgán členského státu, který vydává certifikát EHS schválení typu, požadovat jedno nebo více doplňkových označení.
6.8.2 Doplňková označení
6.8.2 Doplňková označení
6.8.4 Ověřovací značky
Štítek s jmenovitými hodnotami může obsahovat plošku pro ověřovací značky. Jestliže tento štítek nemá místo pro označení, pak zařízení určené pro tento účel musí být k dispozici v jeho blízkosti.
Štítek s jmenovitými hodnotami může obsahovat plošku pro ověřovací značky. Jestliže tento štítek nemá místo pro označení, pak zařízení určené pro tento účel musí být k dispozici v jeho blízkosti.
Štítek nesoucí uvedené označení musí být možno zaplombovat, aby ho nebylo možné bez poškození odstranit.
Popisné označení musí být neodstranitelné a musí mít takovou velikost, tvar a zřetelnost, aby za normálních podmínek použití vážicího zařízení umožňovalo snadné čtení.
Toto označení musí být seskupeno na vahách na snadno viditelném místě, buď na štítku s jmenovitými hodnotami upevněném vedle indikačního zařízení, nebo na indikačním zařízení samotném.
6.8.3 Umístění popisných označení
Popisné označení musí být neodstranitelné a musí mít takovou velikost, tvar a zřetelnost, aby za normálních podmínek použití vážicího zařízení umožňovalo snadné čtení.
Toto označení musí být seskupeno na vahách na snadno viditelném místě, buď na štítku s jmenovitými hodnotami upevněném vedle indikačního zařízení, nebo na indikačním zařízení samotném.
6.8.3 Umístění popisných označení
Vážicí zařízení musí nést následující označení:
6.8.1 Povinná označení
| – identifikační značku výrobce, | |
| – identifikační značku dovozce, | |
| – výrobní číslo a označení typu zařízení, | |
| – značku EHS schválení typu, | |
| – maximální váživost | max..................................................... |
| – minimální váživost: | min. ................................................... |
| – jmenovitou zónu nerozhodnosti: | Un ..................................................... |
| – rychlost činnosti: | ......................... počet zátěží za minutu |
| – dobu odezvy: | t .....................................................s |
| – hodnotu ověřovacího dílku stupnice vážicí jednotky podle požadavků zvláštního právního předpisu3) | |
| – meze teploty: | ....... °C/ ....................................... °C |
| – napětí elektrického zdroje: | ...................................................... V |
| – frekvenci elektrického zdroje: | ......................................................Hz |
| – identifikační značku na částech zařízení, které nejsou přímo připojeny k hlavní jednotce. | |
6.8.1 Povinná označení
7. EHS SCHVÁLENÍ TYPU
EHS schválení typu automatických kontrolních a třídicích vážicích zařízení musí být provedeno podle zvláštního právního předpisu2) a těchto doplňujících a zpřesňujících požadavků
EHS schválení typu automatických kontrolních a třídicích vážicích zařízení musí být provedeno podle zvláštního právního předpisu2) a těchto doplňujících a zpřesňujících požadavků
Žádost musí být doplněna vážicím zařízením příslušného typu a následujícími dokumenty:
7.1 Žádost o EHS schválení typu
7.1 Žádost o EHS schválení typu
– schematické výkresy znázorňující metodu činnosti a technický popis vah.
7.1.2 Popisné dokumenty:
– fotografie a je-li třeba, výkresy nebo modely podrobností metrologického významu,
– výkresy obecného uspořádání,
7.1.2 Popisné dokumenty:
– fotografie a je-li třeba, výkresy nebo modely podrobností metrologického významu,
– výkresy obecného uspořádání,
– zvláštní vlastnosti vážicí jednotky,
– elektrické vlastnosti součástek měřicího systému.
– maximální rychlost činnosti v souladu s rychlostí dopravníku zatížení s délkou zátěže,
7.1.1 Dokumenty stanovující metrologické vlastnosti:
– elektrické vlastnosti součástek měřicího systému.
– maximální rychlost činnosti v souladu s rychlostí dopravníku zatížení s délkou zátěže,
7.1.1 Dokumenty stanovující metrologické vlastnosti:
7.2 Přezkoušení pro EHS schválení typu
– konstantní hmotnost,
Etalonová zkušební zátěž.
– pevný materiál,
– je třeba se vyhnout kontaktu kov na kov.
– neelektrostatický materiál
– nehygroskopický materiál,
Etalonová zkušební zátěž musí splňovat následující podmínky:
7.2.1 Zkoušky pro EHS schválení typu
Zařízení musí splňovat metrologické požadavky uvedené v bodech 3, 4.1 a 5 ve vztahu ke standardní zóně nerozhodnosti (Us) pro etalonové zkušební zátěže v rozsahu jejich činnosti, tj. mezi minimální a maximální váživostí a minimální a maximální rychlostí.
Vážicí zařízení, která mohou mít několik jmenovitých bodů nastavení, se musí zkoušet pro alespoň dva jmenovité body nastavení.
Jestliže se zkouška provádí pro EHS schválení typu, pak se musí použít etalonová zkušební zátěž.
Etalonová zkušební zátěž.
– pevný materiál,
| – hmotnost „m” | = max., min. a 1/2 (max. + min.) |
– je třeba se vyhnout kontaktu kov na kov.
| – délka „L” (cm) | = ∛m (gramů) ± 20 % |
– neelektrostatický materiál
– nehygroskopický materiál,
Etalonová zkušební zátěž musí splňovat následující podmínky:
| – výška „h” |
7.2.1 Zkoušky pro EHS schválení typu
Zařízení musí splňovat metrologické požadavky uvedené v bodech 3, 4.1 a 5 ve vztahu ke standardní zóně nerozhodnosti (Us) pro etalonové zkušební zátěže v rozsahu jejich činnosti, tj. mezi minimální a maximální váživostí a minimální a maximální rychlostí.
Vážicí zařízení, která mohou mít několik jmenovitých bodů nastavení, se musí zkoušet pro alespoň dva jmenovité body nastavení.
Jestliže se zkouška provádí pro EHS schválení typu, pak se musí použít etalonová zkušební zátěž.
7.2.1.3 Zkoušky za normálních podmínek použití
Tyto zkoušky se musí provádět s etalonovými zkušebními zátěžemi beze změny nastavení vážíciho zařízení a bez změny ovlivňujících faktorů s výjimkou teploty; tyto zkoušky se musí v teplotním rozsahu uvedeném výrobcem opakovat několikrát. Během těchto zkoušek je možné použít za účelem získání výsledků elektrické metody měření.
7.2.1.3.3 Změna skutečného bodu nastavení s teplotou
7.2.1.3.3 Změna skutečného bodu nastavení s teplotou
Zkoušky se musí provést podle metody C, jak je popsáno v bodě 10.3.
7.2.1.3.1 Zóna nerozhodnosti a chyba nastavení
7.2.1.3.1 Zóna nerozhodnosti a chyba nastavení
7.2.1.3.2 Změna skutečného bodu nastavení s časem
Tyto zkoušky se musí provést s etalonovými zkušebními zátěžemi beze změny nastavení vah a bez změny ovlivňujících faktorů a musí se opakovat několikrát během osmi hodin činnosti. Během těchto zkoušek je možné použít za účelem získání výsledků elektrické metody měření.
Tyto zkoušky se musí provést s etalonovými zkušebními zátěžemi beze změny nastavení vah a bez změny ovlivňujících faktorů a musí se opakovat několikrát během osmi hodin činnosti. Během těchto zkoušek je možné použít za účelem získání výsledků elektrické metody měření.
7.2.1.1 Statické zkoušky
Maximální dovolené chyby musí být stejné jako chyby pro neautomatická vážicí zařízení v souladu s hodnotou jejich ověřovacího dílku stupnice a třídou přesnosti.
Vážicí jednotka vážicího zařízení se musí podrobit zkouškám citlivosti, pohyblivosti a přesnosti, které jsou uvedeny v požadavcích zvláštního právního předpisu.
7.2.1.1.2 Zvláštní zkoušky pro zařízení s vážicí jednotkou, která se skládá ze samostatného neautomatického vážicího zařízení.
Vážicí jednotka vážicího zařízení se musí podrobit zkouškám citlivosti, pohyblivosti a přesnosti, které jsou uvedeny v požadavcích zvláštního právního předpisu.
7.2.1.1.2 Zvláštní zkoušky pro zařízení s vážicí jednotkou, která se skládá ze samostatného neautomatického vážicího zařízení.
7.2.1.1.1 Zkoušky s excentrickou zátěží
Jestliže je možné umístit zátěž na nosič zatížení excentricky, pak se musí provést zkouška se zátěží, která se rovná minimální váživosti a která se postupně umísťuje do každého bodu nosiče zatížení. Maximální dovolené chyby jsou uvedeny v bodě 4.1.6.
Jestliže je možné umístit zátěž na nosič zatížení excentricky, pak se musí provést zkouška se zátěží, která se rovná minimální váživosti a která se postupně umísťuje do každého bodu nosiče zatížení. Maximální dovolené chyby jsou uvedeny v bodě 4.1.6.
Data uvedená v bodě 7.1.1 týkající se maximální provozní rychlosti jako funkce rychlosti dopravníku a délky zátěže musí souhlasit s hodnotami získanými pro dobu odezvy.
7.2.1.2 Měření doby odezvy
Doba odezvy se musí měřit za stálých zkušebních podmínek bez vlivů nevhodných ovlivňujících faktorů. Získané hodnoty nesmí být větší než hodnoty uvedené v popisném značení.
7.2.1.2 Měření doby odezvy
Doba odezvy se musí měřit za stálých zkušebních podmínek bez vlivů nevhodných ovlivňujících faktorů. Získané hodnoty nesmí být větší než hodnoty uvedené v popisném značení.
Z těchto zkoušek musí být možné zjistit, zda váhy splňují technické požadavky uvedené v bodě 3.
7.2.2 Zkoušky shody s technickými požadavky
7.2.2 Zkoušky shody s technickými požadavky
Pro účely zkoušení může Český metrologický institut nebo příslušný metrologický orgán členského státu, od žadatele požadovat etalonové zkušební zátěže, manipulační zařízení, vhodný vyškolený personál a potřebné kontrolní vážicí zařízení.
7.2.3 Ustanovení o prostředcích zkoušení
7.2.3 Ustanovení o prostředcích zkoušení
– buď v prostorách Českého metrologického institutu nebo příslušného metrologického orgánu členského státu, kterému byla žádost předložena, nebo
Vážicí zařízení předložená pro schválení typu se mohou zkoušet:
– na jakémkoliv vhodném místě určeném po dohodě mezi Českým metrologickým institutem nebo příslušným metrologickým orgánem členského státu a žadatelem.
7.2.4 Místo zkoušení
Vážicí zařízení předložená pro schválení typu se mohou zkoušet:
– na jakémkoliv vhodném místě určeném po dohodě mezi Českým metrologickým institutem nebo příslušným metrologickým orgánem členského státu a žadatelem.
7.2.4 Místo zkoušení
8. PRVOTNÍ EHS OVĚŘENÍ
Prvotní EHS ověření automatických kontrolních a třídicích vážicích zařízení musí být provedeno podle zvláštního právního předpisu2) a těchto doplňujících a zpřesňujících požadavků
Prvotní EHS ověření automatických kontrolních a třídicích vážicích zařízení musí být provedeno podle zvláštního právního předpisu2) a těchto doplňujících a zpřesňujících požadavků
8.1 Zkoušky pro prvotní EHS ověření
Prvotní EHS ověření provádí Český metrologický institut nebo příslušný metrologický orgán členského státu v jedné nebo ve dvou etapách.
Vážicí zařízení musí pro daný výrobek nebo výrobky splňovat požadavky uvedené v bodech 3, 4.2, 5 a 6 ve vztahu k zóně rozhodnutí (Un) v rozsahu činnosti, tj. mezi minimální a maximální váživostí a minimální a maximální rychlostí.
Prvotní EHS ověření provádí Český metrologický institut nebo příslušný metrologický orgán členského státu v jedné nebo ve dvou etapách.
Vážicí zařízení musí pro daný výrobek nebo výrobky splňovat požadavky uvedené v bodech 3, 4.2, 5 a 6 ve vztahu k zóně rozhodnutí (Un) v rozsahu činnosti, tj. mezi minimální a maximální váživostí a minimální a maximální rychlostí.
Zóna nerozhodnosti a chyba nastavení se musí ověřit pro výrobky, pro které je vážicí zařízení určeno, pomocí jedné z metod popsaných v bodě 10.
Metoda C bude v případě sporu referenční metodou.
8.1.2 Zkoušky druhé etapy
Metoda C bude v případě sporu referenční metodou.
8.1.2 Zkoušky druhé etapy
8.2 Ustanovení o prostředcích zkoušení
Pro účely zkoušení může Český metrologický institut nebo příslušný metrologický orgán členského státu od žadatele požadovat etalonové zkušební zátěže, manipulační zařízení, vhodný vyškolený personál a potřebné kontrolní vážicí zařízení.
Pro účely zkoušení může Český metrologický institut nebo příslušný metrologický orgán členského státu od žadatele požadovat etalonové zkušební zátěže, manipulační zařízení, vhodný vyškolený personál a potřebné kontrolní vážicí zařízení.
První etapa se může provádět v dílně nebo na jiném vhodném místě dohodnutém s Českým metrologickým institutem nebo příslušným metrologickým orgánem členského státu; druhá etapa se musí provést na místě instalace.
8.3 Místo prvotního EHS ověření
Jestliže je prvotní EHS ověření dokončeno v první etapě, pak se musí provést na místě instalace.
8.3 Místo prvotního EHS ověření
Jestliže je prvotní EHS ověření dokončeno v první etapě, pak se musí provést na místě instalace.
9. ZKOUŠKY ZA PROVOZU
10. ZKUŠEBNÍ METODY
10.1 Metoda přírůstku (metoda A)
10.1.2 Výpočty
10.1.2.5 Interval hmotnosti vydělený dvěma dává hodnotu σ.
10.1.2.6 Nyní lze odhadnout konvenční hodnotu zóny nerozhodnosti (6σ).
10.1.2.7 Hodnota v bodě 50 % (střední bod zóny nerozhodnosti) je hodnota skutečného bodu nastavení.
10.1.2.8 Chyba nastavení je rozdíl mezi jmenovitým bodem nastavení a získanou hodnotu skutečného bodu nastavení.
10.1.2.1 Ze získaných výsledků vypočítáme, v procentech, počet zamítnutí a počet přijetí.
10.1.2.2 Do diagramu rozložení pravděpodobnosti v aritmetické síti zakreslíme vztah mezi přírůstky zátěže a procentem zamítnutí.
10.1.2.3 Z přímky, kterou bychom měli dostat, zvolíme vhodný interval na některé straně bodu 50 % (hodnoty intervalů 2,275 % - 50 % a 50 % - 97,725 % odpovídají 2σ).
10.1.2.4 Odečteme interval hmotnosti odpovídající těmto bodům.
10.1.1 Postup
10.1.1.6 Pokračujeme pro několik přírůstků váhy za tento bod.
10.1.1.1 Používá se zkušební zátěž, která se rovná požadované zátěži.
Jestliže má vážicí zařízení jeden nebo dva body nastavení a jestliže je interval nastavení vážicího zařízení malý, pak se bod nebo body nastavení, které se nepoužívají, musí nastavit zcela jasně na bod nastavení, který se zkouší, aby se zabránilo možné interferenci během zkoušky.
10.1.1.2 Nastavíme bod nastavení, který se má zkoušet, tak aby se během „n” vážení vždy objevil signál „zamítnuto”.
10.1.1.2 Nastavíme bod nastavení, který se má zkoušet, tak aby se během „n” vážení vždy objevil signál „zamítnuto”.
10.1.1.3 Zvýšíme zátěž o přírůstek rovný přibližně jedné desetině jmenovité zóny nerozhodnosti (Un), jak je znázorněno na vážicím zařízení, a danou zkušební zátěž nechejte projít „n” krát zařízením.
10.1.1.4 Pokračujeme ve zkoušce tak, že zvyšujeme zkušební zátěž po jednotlivých přírůstcích, dokud se během „n” vážení neobjeví alespoň jednou signál „přijato”.
10.1.1.5 Pokračujeme ve zkoušce tak, že zvyšujeme zkušební zátěž po jednotlivých přírůstcích, dokud se během „n” vážení neobjeví vždy signál „přijato”.
10.1.1.7 Výsledky sestavíme do tabulky.
Jestliže se použije náhodný postup, pak pro každý přírůstek bude nutná zkušební zátěž.
10.1.1.8 Opakujeme zkušební postup se stejnými zkušebními zátěžemi tak, že budeme snižovat zátěže o jednotlivé přírůstky nebo že použijeme náhodné zátěže.
10.1.1.8 Opakujeme zkušební postup se stejnými zkušebními zátěžemi tak, že budeme snižovat zátěže o jednotlivé přírůstky nebo že použijeme náhodné zátěže.
10.1.1.9 Výsledky sestavíme do tabulky.
10.2 Metoda nahoru a dolů (metoda B)
10.2.2 Výpočty
10.2.2.3 Směrodatná odchylka vypočtených hodnot
Směrodatnou odchylku proměnné Ua (získané podle bodu 10.2.2.1) lze odhadnout ze vztahu:
Hodnota koeficientu H se mění v závislosti na poměru podle tabulky uvedené v bodě 10.2.2.3.1.1.
10.2.2.3.1 Zóna nerozhodnosti (Ua)
Matematická metoda výpočtu zóny nerozhodnosti je platná pouze pro:
| d/Ua: | 0.1 | 0.13 | 0.17 | 0.20 | 0.23 | 0.27 | 0.30 | 0.33; |
| H: | 1.6 | 1.47 | 1.38 | 1.32 | 1.30 | 1.25 | 1.25 | 1.25. |
10.2.2.3.1.1 Hodnoty H v závislosti na jsou:
10.2.2.3.2 Chyba nastavení
Hodnota koeficientu G se mění v závislosti na poměru podle tabulky uvedené v bodě 10.2.2.3.2.1.
Směrodatnou odchylku proměnné m (získané podle bodu 10.2.2.2) lze odhadnout ze vztahu:
Matematická metoda výpočtu zóny nerozhodnosti je platná pouze pro:
Hodnota koeficientu G se mění v závislosti na poměru podle tabulky uvedené v bodě 10.2.2.3.2.1.
Směrodatnou odchylku proměnné m (získané podle bodu 10.2.2.2) lze odhadnout ze vztahu:
Matematická metoda výpočtu zóny nerozhodnosti je platná pouze pro:
10.2.2.3.2.1 Hodnoty G v závislosti na jsou:
| d/Ua: | 0.1 | 0.13 | 0.17 | 0.20 | 0.23 | 0.27 | 0.30 | 0.33; |
| G: | 0.95 | 0.98 | 1 | 1.02 | 1.05 | 1.08 | 1.1 | 1.12. |
10.2.2.1 Zóna nerozhodnosti
B = ∑i2.ni
A = ∑i.ni,
N = celkový počet použitých výsledků (No nebo Nx, které z nich je větší),
ni = počet výsledků použitých na řádku i,
i = počet přírůstků zátěže,
d = přírůstek zátěže daného kroku (Un/4, viz bod 10.2.1.2),
kde:
Zóna nerozhodnosti se vypočítá pomocí následujícího vzorce:
Při provádění výpočtů se použije soubor s číselně menším součtem, buď výsledky X, nebo výsledky O, protože každý ze souboru výsledků dává přibližně stejnou statistickou informaci.
Značky „X” a „O” na každém řádku Mo ± id se sečtou: počet „Nx” značek „X” a počet „No” značek „O” se stejným způsobem sečte pro všechny řádky.
B = ∑i2.ni
A = ∑i.ni,
N = celkový počet použitých výsledků (No nebo Nx, které z nich je větší),
ni = počet výsledků použitých na řádku i,
i = počet přírůstků zátěže,
d = přírůstek zátěže daného kroku (Un/4, viz bod 10.2.1.2),
kde:
Zóna nerozhodnosti se vypočítá pomocí následujícího vzorce:
Při provádění výpočtů se použije soubor s číselně menším součtem, buď výsledky X, nebo výsledky O, protože každý ze souboru výsledků dává přibližně stejnou statistickou informaci.
Značky „X” a „O” na každém řádku Mo ± id se sečtou: počet „Nx” značek „X” a počet „No” značek „O” se stejným způsobem sečte pro všechny řádky.
Chyba nastavení se pak získá jako rozdíl mezi skutečným bodem nastavení m (získaným výše uvedeným výpočtem) a jmenovitým bodem nastavení.
10.2.2.2 Bod nastavení (viz bod 2.5.2)
Znaménko plus se musí použít tehdy, jestliže výpočet vychází ze zamítnutí (X), a znaménko minus se použije v případě, že výpočet vychází z přijetí (O).
Bod nastavení se vypočítá pomocí následujícího vztahu:
10.2.2.2 Bod nastavení (viz bod 2.5.2)
Znaménko plus se musí použít tehdy, jestliže výpočet vychází ze zamítnutí (X), a znaménko minus se použije v případě, že výpočet vychází z přijetí (O).
Bod nastavení se vypočítá pomocí následujícího vztahu:
10.2.1 Postup
10.2.1.1 Zvolíme se zkušební zátěž. Její hodnota by měla být menší než hodnota bodu nastavení o přibližně pětinásobek jmenovité zóny nerozhodnosti (Un).
10.2.1.2 Zvolí se hodnota přírůstku základní zátěže „d”. Tato hodnota by měla být řádově Un/4, kde Un je jmenovitá zóna nerozhodnosti uvedená na štítku se jmenovitými hodnotami na vážicím zařízení. (Tato zátěž by měla mít vhodnou hodnotu, která by umožnila použít etalonová závaží a zjednodušit tak výpočet, např. 10, 20, 50, 100, 200, 500.)
10.2.1.3 Zkušební zátěž se pak nechá procházet vážicím zařízením tam a zpět, až se hmotnost postupně mezi jednotlivými průchody vhodným způsobem zvýší tak, že zkušební zátěž plus přidaná zátěž, s celkovou hmotností Mo, spadá do rozsahu zóny nerozhodnosti se zvoleným bodem nastavení. Vážicí zařízení je nyní připraveno, aby se zahájil záznam výsledků.
Zátěž Mo se nechá projít kontrolními vahami. Jestliže se objeví signál „zamítnuto”, pak druhá zkouška zopakuje postup se zátěží Mo + d; jestliže se však objeví signál „přijato”, při druhé zkoušce se nechá projít zátěž Mo - d.
10.2.1.4 Zkoušení pokračuje následujícím způsobem:
Tato metoda zkoušení přidáním nebo odečtením hodnoty „d” podle výsledku kontrolního vážení se opakuje, dokud není dosaženo požadovaného počtu průchodů.
10.2.1.4 Zkoušení pokračuje následujícím způsobem:
Tato metoda zkoušení přidáním nebo odečtením hodnoty „d” podle výsledku kontrolního vážení se opakuje, dokud není dosaženo požadovaného počtu průchodů.
Každý vodorovný řádek v tabulce odpovídá určité hodnotě zátěže Mo ± id, celkový počet řádků pokrývá šířku zóny nerozhodnosti. Výsledky každého průchodu se zadají do tabulky ve formě kódu; doporučujeme, aby se pro zamítnutí zátěže používalo „X” a pro přijetí „O”.
10.2.1.5 Získané výsledky se musí zaznamenat do zkušební tabulky ve tvaru znázorněném v bodě 10.2.3.
10.2.1.5 Získané výsledky se musí zaznamenat do zkušební tabulky ve tvaru znázorněném v bodě 10.2.3.
10.2.3 Formulář o zkouškách, viz obrázek.
10.3 Metoda kvantově mechanického rozboru (metoda C)
Jestliže se tato metoda použije pro EHS schválení typu, pak vážicí zařízení musí pracovat s etalonovými zátěžemi, které simulují výrobní linku. Z praktických důvodů může Český metrologický institut nebo příslušný metrologický orgán členského státu, výjimečně provést tuto zkoušku na výrobní lince s výrobky, pro něž je stroj určen.
Jestliže se tato metoda použije pro EHS schválení typu, pak vážicí zařízení musí pracovat s etalonovými zátěžemi, které simulují výrobní linku. Z praktických důvodů může Český metrologický institut nebo příslušný metrologický orgán členského státu, výjimečně provést tuto zkoušku na výrobní lince s výrobky, pro něž je stroj určen.
10.3.1 Postup
10.3.1.1 Vezměme hodnotu jmenovité zóny nerozhodnosti (Un), která je uvedena na vážicím zařízení.
kde:
10.3.1.2 Vypočteme hmotnost zkušebních zátěží (v počtu sedm), které se použijí pro překlenutí zóny nerozhodnosti, hmotnost zkušebních zátěží se získá následujícím způsobem:
H a L jsou přibližné hodnoty hmotnosti v mezích zóny nerozhodnosti pro daný bod nastavení.
10.3.1.2 Vypočteme hmotnost zkušebních zátěží (v počtu sedm), které se použijí pro překlenutí zóny nerozhodnosti, hmotnost zkušebních zátěží se získá následujícím způsobem:
H a L jsou přibližné hodnoty hmotnosti v mezích zóny nerozhodnosti pro daný bod nastavení.
10.3.1.3 Ujistíme se, že zkušební zátěže překlenují zónu nerozhodnosti pro bod nastavení, který se zkouší.
10.3.1.4 Necháme projít každou zkušební zátěž padesátkrát vážicím zařízením a pokračujeme pro případ dvou nejlehčích a dvou nejtěžších zkušebních zátěží, dokud není dokončeno 200 průchodů.
Zkušební zátěže s musí nechat procházet v náhodném pořadí. Zkušební zátěže v opačných mezích zóny nerozhodnosti by však měly následovat postupně jedna po druhé, navzájem oddělené časovým intervalem, který odpovídá rychlosti činnosti použité během zkoušky.
Zkušební zátěže s musí nechat procházet v náhodném pořadí. Zkušební zátěže v opačných mezích zóny nerozhodnosti by však měly následovat postupně jedna po druhé, navzájem oddělené časovým intervalem, který odpovídá rychlosti činnosti použité během zkoušky.