§ 1
Předmět úpravy
Tato vyhláška stanoví kritéria, faktory a limity pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli.
§ 2
(K § 37 zákona)
Zařazení prací do jedné ze čtyř kategorií (dále jen „kategorizace“) vyjadřuje souhrnné hodnocení úrovně zátěže zaměstnance faktory rozhodujícími ze zdravotního hlediska o kvalitě pracovních podmínek. Kategorizace se provádí na základě zhodnocení výskytu a rizikovosti faktorů, které mohou ovlivnit zdraví zaměstnanců a úroveň zabezpečení jeho ochrany.
Zařazení prací do jedné ze čtyř kategorií (dále jen „kategorizace“) vyjadřuje souhrnné hodnocení úrovně zátěže zaměstnance faktory rozhodujícími ze zdravotního hlediska o kvalitě pracovních podmínek. Kategorizace se provádí na základě zhodnocení výskytu a rizikovosti faktorů, které mohou ovlivnit zdraví zaměstnanců a úroveň zabezpečení jeho ochrany.
§ 3
(1) Do první kategorie se zařazují práce vykonávané za podmínek, při nichž podle současné úrovně poznání není pravděpodobný nepříznivý vliv na zdraví zaměstnance.
(2) Do druhé kategorie se zařazují práce, při nichž ukazatele faktorů, jimž jsou zaměstnanci vystaveni, (dále jen „expozice“) nepřekračují hygienické limity stanovené zvláštním právním předpisem upravujícím ochranu zdraví zaměstnanců a touto vyhláškou, ale nelze vyloučit, že při této míře expozice se neprojeví u vnímavých jedinců nepříznivé účinky na zdraví. Do této kategorie se zpravidla dále zařazují práce, pro jejichž vykonávání jsou zvláštními právními předpisy stanoveny požadavky na zdravotní způsobilost osob, které takovou práci vykonávají,1) a práce, o nichž takto rozhodne orgán ochrany veřejného zdraví.
(3) Do třetí kategorie se zařazují práce, při nichž není expozice zaměstnanců faktorům spolehlivě snížena technickými opatřeními na úroveň stanovenou hygienickými limity a pro zajištění ochrany zdraví zaměstnanců je proto nezbytné využívat osobní ochranné prostředky, organizační a jiná ochranná opatření (dále jen „ochranná opatření“).
(4) Do čtvrté kategorie se zařazují práce a pracovní procesy spojené s vysokým rizikem ohrožení zdraví, které nelze zcela vyloučit ani při používání dostupných a použitelných ochranných opatření.
(5) Faktory a limity pro zařazení prací do kategorie druhé až čtvrté podle měřitelných faktorů jsou uvedeny v příloze č. 1. Práce, při kterých jsou hodnoty těchto faktorů příznivější, než odpovídá druhé kategorii, se zařazují do první kategorie. Práce, jejichž povaha neumožňuje zařazení do kategorií podle kritérií uvedených v části A přílohy č. 1, se zařazují do kategorií na podkladě současných znalostí o jejich vlivu na zdraví zaměstnanců. Příkladový seznam je uveden v části B přílohy č. 1. Při zařazování konkrétních prací do kategorií se bere v úvahu vzájemné ovlivňování účinků jednotlivých faktorů, pokud je toto ovlivňování na podkladě současných vědeckých poznatků známé.
§ 4
(1) Práce spojená s expozicí několika faktorům se zařadí do kategorie odpovídající nejnepříznivěji hodnocenému faktoru.
(2) Odborné podklady pro zařazení dané práce do kategorie musí být zjištěny a vyhodnoceny v souladu s požadavky zvláštního právního předpisu upravujícího ochranu zdraví zaměstnanců.
(3) Hodnocení zátěže zaměstnanců ionizujícím zářením jako jedním z faktorů pracovních podmínek upravuje zvláštní právní předpis.2)
§ 5
Limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů
(1) Biologické expoziční testy jsou jedním z prostředků hodnocení expozice skupin zaměstnanců nebo jednotlivých zaměstnanců chemickým látkám na základě stanovení vhodných determinantů ve vzorcích biologického materiálu odebraného exponovaným osobám ve vhodnou dobu.
(2) Limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, jejichž překročení svědčí o zvýšení expozice chemickým látkám nad hygienicky přípustnou úroveň, a doby odběrů biologického materiálu jsou uvedeny v příloze č. 2.
§ 6
Náležitosti hlášení prací s azbestem a jiných prací, které mohou být zdrojem expozice azbestu
(1) Hlášení o provádění prací s azbestem a jiných prací, které mohou být zdrojem expozice azbestu, včetně prací při odstraňování staveb nebo jejich částí, konstrukcí, zařízení, instalací nebo výrobků, jejichž součástí je azbest, se podává orgánu ochrany veřejného zdraví příslušnému podle místa konání práce.
(2) Hlášení musí obsahovat tyto údaje:
a) obchodní jméno, identifikační číslo organizace, sídlo právnické osoby nebo místo podnikání u fyzické osoby, která je zaměstnavatelem,
b) místo vykonávaných prací, jejich povaha, pravděpodobná doba jejích trvání, druh a množství azbestu, pokud je lze určit, vymezení kontrolovaného pásma a způsob zajištění jeho nepřístupnosti nepovolaným osobám,
c) technologické postupy, které budou používány v zájmu omezení expozice zaměstnanců prachu azbestu,
d) technická zařízení a organizační opatření k zajištění ochrany zdraví zaměstnanců vykonávajících práci s azbestem a materiály obsahujícími azbest a pro ochranu jiných osob přítomných na pracovišti a v blízkosti pracoviště,
e) vybavení zaměstnanců pracujících v kontrolovaném pásmu ochranným oděvem a osobními ochrannými prostředky k zamezení expozice azbestu dýchacím ústrojím, místo a způsob jejich ukládání, zajištění jejich kontroly po použití, jejich čištění a praní a případná likvidace,
f) zajištění sanitárních zařízení a prostorů pro jídlo, pití a kouření pro zaměstnance,
g) způsob manipulace s odpady obsahujícími azbest, popis určených prostředků a způsob technologie jejich sbírání a odstraňování z pracoviště,
h) zajištění závodní preventivní péče o zaměstnance, jméno a příjmení lékaře a místo provozování zdravotnického zařízení vykonávajícího tuto péči, jde-li o fyzickou osobu, a název a sídlo, jde-li o zdravotnické zařízení jako právnickou osobu,
i) jméno a příjmení a kvalifikaci osoby odpovědné za plnění úkolů zaměstnavatele v péči o bezpečnost a ochranu zdraví při práci,
j) způsob zajištění kontroly koncentrace azbestu v pracovním ovzduší a způsob zajištění dokumentace o evidenci jednotlivých zaměstnanců exponovaných azbestu.
§ 7
Náležitosti hlášení zacházení s biologickými činiteli
(1) Hlášení podle § 41 odst. 1 zákona podává zaměstnavatel, na jehož pracovištích budou nově používány biologické činitele skupin 2 až 4, místně příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví; seznam těchto biologických činitelů je uveden ve zvláštním právním předpisu upravujícím ochranu zdraví zaměstnanců.
(2) Hlášení musí obsahovat
a) obchodní jméno a identifikační číslo organizace, dále sídlo právnické osoby nebo místo podnikání u fyzické osoby, která je zaměstnavatelem,
b) jméno a příjmení a kvalifikaci osoby odpovědné za plnění úkolů zaměstnavatele v péči o bezpečnost a ochranu zdraví při práci,
c) popis činností, při nichž jsou nebo mohou být zaměstnanci exponováni působení biologických činitelů skupin 2 až 4, a hodnocení míry rizika spojeného s jejich vykonáváním,
d) návrh na zařazení jednotlivých prací do kategorií,
e) popis uskutečněných a plánovaných ochranných opatření,
f) jméno a příjmení lékaře a místo provozování zdravotnického zařízení vykonávajícího pro tyto činnosti závodní preventivní péči, jde-li o fyzickou osobu, a název a sídlo, jde-li o zdravotnické zařízení jako právnickou osobu,
g) havarijní plán obsahující opatření k ochraně pracovníků před expozicí biologickým činitelům tříd 3 a 4, která může vzniknout v důsledku selhání ochranných opatření,
h) výčet a popis prostředků umožňujících shromažďování, ukládání a likvidaci odpadů obsahujících biologické činitele skupin 2 až 4 a způsoby jejich dekontaminace a dezinfekce.
(3) Hodnocení rizika podle odstavce 2 písm. c) při pracích spojených s expozicí více skupinám biologických činitelů musí postihovat všechny nebezpečné biologické činitele, které se mohou na pracovišti vyskytovat, a musí zahrnovat
a) rozbor typu, rozsahu a doby expozice zaměstnance biologickým činitelům skupin 2 až 4, o nichž je zaměstnavateli známo, že jsou přítomny nebo je podezření na jejich přítomnost u lidí nebo zvířat v materiálech a vzorcích, které jim byly odebrány,
b) rozbor nejistot, pokud jde o jejich přítomnost v těchto materiálech nebo vzorcích,
c) rozvahu o riziku onemocnění nemocemi z povolání i jinými s prací souvisejícími onemocněními, která nejsou zařazena do seznamu nemocí z povolání uvedeného ve zvláštním právním předpisu,3) včetně nepříznivých účinků na zdraví exponovaných zaměstnanců daných alergenními nebo toxickými vlastnostmi biologických činitelů.
(4) Popis ochranných opatření podle odstavce 2 písm. e) musí obsahovat údaje
a) o úpravách pracovních procesů a o technických opatřeních sloužících k vyloučení nebo omezení úniku biologických činitelů skupin 2 až 4 při práci a při jejich přepravě do pracovního prostředí,
b) o rozsahu úprav pracovních a pomocných prostor a o jejich prostorových dispozicích,
c) o postupech používaných při odebírání, manipulaci a zpracování vzorků materiálů lidského nebo živočišného původu,
d) o vybavení pracoviště šatnami, umývárnami, sprchami, záchody a místnostmi pro zaměstnance,
e) o vybavení zaměstnanců osobními ochrannými pracovními prostředky, včetně ochranného oblečení, jejich kontroly před použitím, čištění a desinfekci po použití, jejich ukládání, zajištění oprav a údržby, a o způsobech likvidace prostředků pro jedno použití,
f) o zajištění první pomoci a desinfekci kůže,
g) o rozsahu a způsobech uplatňování režimových opatření, zejména zákazu jídla, pití a kouření v prostorech, kde je nebezpečí expozice biologickým činitelům,
h) o testech používaných ke zjišťování přítomnosti biologických činitelů skupin 2 až 4 mimo určená pracovní místa nebo uzavřená zařízení, pokud je používání takových testů při daném zacházení s biologickými činiteli účelné a technicky možné,
i) o hygienických opatřeních, jejichž účelem je zamezení nebo snížení neúmyslného přenosu nebo úniku biologického činitele z pracoviště,
j) o zajištění specifické odolnosti zaměstnanců (například očkováním),
k) o výsledcích projednaných opatření k předcházení a omezení rizik s příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví.
§ 8
Zrušují se:
1. směrnice o hygienických požadavcích na pracovní prostředí, uveřejněná pod č. 46/1978 sb. Hygienické předpisy a oznámená v částce 21/1978 Sb.;
2. směrnice, kterými se mění a doplňují směrnice č. 46/1978 sb. Hygienické předpisy o hygienických požadavcích na pracovní prostředí, uveřejněné pod č. 66/1985 sb. Hygienické předpisy a oznámené v částce 16/1985 Sb.;
3. výnos, kterým se mění směrnice č. 46/1978 sb. Hygienické předpisy o hygienických požadavcích na pracovní prostředí, ve znění směrnic č. 66/1985 sb. Hygienické předpisy, uveřejněný pod č. 77/1988 sb. Hygienické předpisy a oznámený v částce 9/1989 Sb.;
4. směrnice o poskytování ochranných nápojů při práci v horkých provozech, uveřejněná pod č. 30/1964 sb. Hygienické předpisy a oznámená v částce 14/1982 Sb.;
5. směrnice o hygienických zásadách pro práce s lasery, uveřejněná pod č. 61/1982 sb. Hygienické předpisy a oznámená v částce 14/1982 Sb.;
6. směrnice o hygienických zásadách pro práce s chemickými karcinogeny, uveřejněná pod č. 64/1984 sb. Hygienické předpisy a oznámená v částce 1/1985 Sb.;
7. výnos, kterým se mění a doplňují směrnice č. 64/1984 sb. Hygienické předpisy o hygienických zásadách pro práce s chemickými karcinogeny, uveřejněný pod č. 76/1990 sb. Hygienické předpisy a oznámený v částce 33/1990 Sb.;
8. směrnice o ochraně zdraví pracujících před účinky škodlivé prašnosti v organizacích podléhajících hornímu zákonu, uveřejněná pod č. 31/1966 sb. Hygienické předpisy a oznámená v částce 8/1967 Sb.;
9. směrnice o ochraně zdraví před nepříznivými účinky benzenu, uveřejněná pod č. 37/1974 sb. Hygienické předpisy a oznámená v částce 13/1974 Sb.;
10. směrnice o hygienických požadavcích na stacionární stroje a technická zařízení, uveřejněná pod č. 40/1976 sb. Hygienické předpisy a oznámená v částce 20/1976 Sb.;
11. nejvyšší přípustné hodnoty hluku a vibrací - příloha k vyhlášce č. 13/1977 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, uveřejněná pod č. 41/1977 sb. Hygienické předpisy a oznámená v částce 4/1977 Sb.;
12. směrnice, jimiž se stanoví způsob měření a hodnocení hluku a ultrazvuku v pracovním prostředí, uveřejněné pod č. 42/1977 sb. Hygienické předpisy a oznámené v částce 4/1977 Sb.;
13. směrnice, jimiž se stanoví způsob měření a hodnocení hluku ve stavbách pro bydlení, ve stavbách občanského vybavení a ve venkovním prostoru, uveřejněné pod č. 43/1977 sb. Hygienické předpisy a oznámené v částce 4/1977 Sb.;
14. směrnice, jimiž se stanoví způsob měření a hodnocení hluku z leteckého provozu, uveřejněné pod č. 44/1977 sb. Hygienické předpisy a oznámené v částce 4/1977 Sb.;
15. směrnice, jimiž se stanoví způsob měření a hodnocení vibrací, uveřejněné pod č. 53/1980 sb. Hygienické předpisy a oznámené v částce 32/1980 Sb.;
16. směrnice o hygienických požadavcích na pojízdné stroje a technická zařízení, uveřejněné pod č. 7/1985 sb. Hygienické předpisy a oznámené v částce 7/1985 Sb.;
17. směrnice o hygienických požadavcích na výstavbu a provoz radiodiagnostických a radioterapeutických pracovišť rentgenových oddělení, uveřejněné pod č. 67/1985 sb. Hygienické předpisy a oznámené v částce 34/1985 Sb.;
21. směrnice o hygienických požadavcích pro práci se svítivými radioaktivními barvami, uveřejněná pod č. 42/1959 ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví ČSR a oznámená v částce 26/1987 Sb.
§ 9
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
k vyhlášce č. 89/2001 Sb.
Kritéria kategorizace prací
Kritéria kategorizace prací
Část A
Část A
Kategorizace podle faktorů
1. Prach
Do čtvrté kategorie náleží práce, při nichž jsou zaměstnanci exponováni prachu, jehož koncentrace jsou vyšší než je uvedeno pro třetí kategorii.
Kategorie čtvrtá
Práce, které nejsou spojeny s každodenní expozici azbestu, se zařazují se do třetí kategorie tehdy, pokud hodnoty vláknodnů.cm-3, které charakterizují expozici různým druhům azbestu nebo jejich směsím, jsou vyšší, než je uvedeno pro druhou kategorii, nepřekračují však trojnásobek těchto hodnot.
Kategorie druhá
Do třetí kategorie náleží práce, při nichž jsou zaměstnanci exponováni
Kategorie třetí
Do druhé kategorie náleží práce, při nichž jsou zaměstnanci exponováni
Práce, které nejsou spojeny s každodenní expozicí azbestu, se zařazují se do 2. kategorie tehdy, pokud je expozice zaměstnanců charakterizovaná součinem průměrné osmihodinové koncentrace vláken chrysotilu [vl.cm-3] a počtu dnů práce spojených s expozicí (dále vláknodny) v tříměsíčním období vyšší než 12 vláknodnů.cm-3, nepřekračuje však hodnotu 36 vláknodnů.cm-3. Pro vlákna jiných druhů asbestu a jejich směsí včetně směsí, které obsahují chrysotil, je rozmezí hodnot charakterizujících druhou kategorii od 6 do 18 vláknodnů.cm-3.
Do čtvrté kategorie náleží práce, při nichž jsou zaměstnanci exponováni prachu, jehož koncentrace jsou vyšší než je uvedeno pro třetí kategorii.
Kategorie čtvrtá
Práce, které nejsou spojeny s každodenní expozici azbestu, se zařazují se do třetí kategorie tehdy, pokud hodnoty vláknodnů.cm-3, které charakterizují expozici různým druhům azbestu nebo jejich směsím, jsou vyšší, než je uvedeno pro druhou kategorii, nepřekračují však trojnásobek těchto hodnot.
Kategorie druhá
Do třetí kategorie náleží práce, při nichž jsou zaměstnanci exponováni
Kategorie třetí
Do druhé kategorie náleží práce, při nichž jsou zaměstnanci exponováni
Práce, které nejsou spojeny s každodenní expozicí azbestu, se zařazují se do 2. kategorie tehdy, pokud je expozice zaměstnanců charakterizovaná součinem průměrné osmihodinové koncentrace vláken chrysotilu [vl.cm-3] a počtu dnů práce spojených s expozicí (dále vláknodny) v tříměsíčním období vyšší než 12 vláknodnů.cm-3, nepřekračuje však hodnotu 36 vláknodnů.cm-3. Pro vlákna jiných druhů asbestu a jejich směsí včetně směsí, které obsahují chrysotil, je rozmezí hodnot charakterizujících druhou kategorii od 6 do 18 vláknodnů.cm-3.
a) prachu, jehož průměrné expoziční limity v pracovním ovzduší jsou vyšší než 30 % hodnoty přípustného expozičního limitu (dále jen PEL) pro daný druh prachu stanovené zvláštním právním předpisem upravujícím ochranu zdraví zaměstnanců, tuto hodnotu však nepřekračují,
b) prachu obsahujícímu vlákna chrysotilu, jejichž průměrné expoziční limity v pracovním ovzduší jsou v rozmezí hodnot od 0,2 vlákna.cm-3 do 0,6 vlákna.cm-3 nebo vlákna jiných druhů asbestu nebo jejich směsi včetně směsí s chrysotilem, jejichž průměrné expoziční limity jsou v rozmezí hodnot od 0,1 do 0,3 vlákna.cm-3.
2. Chemické látky
Práce spojené s expozicí chemickým látkám uvedeným v seznamu chemických karcinogenů a mutagenů ve zvláštním právním předpisu upravujícím ochranu zdraví zaměstnanců a další chemické látky označené větou R 45, R 46 a R 49 se kategorizují podle stejných kriterií jako jiné chemické látky. Pokud nejsou pro tyto látky stanoveny PEL nebo NPK-P v pracovním ovzduší, kategorizují se práce s nimi individuálně na podkladě hodnocení typu, míry a trvání expozice.
Základním kritériem kategorizace prací spojených s expozicí zaměstnanců chemickým látkám je hodnocení výsledků koncentrace těchto látek v pracovním ovzduší v dýchací zóně zaměstnance. Protože však dýchací ústrojí nemusí být jedinou cestou vstupu chemických látek do organizmu exponované osoby a na expozici se může podílet i vstup zažívacím ústrojím a kůží a množství látky přijaté dýchacím ústrojím může poměrně výrazně kolísat zejména v závislosti na plicní ventilaci, berou se v odůvodněných případech v úvahu vedle výsledků měření koncentrace látek v pracovním ovzduší také výsledky vyšetření zaměstnanců pomocí biologických expozičních testů a schopnost některých látek pronikat do organizmu jinými cestami vstupu např. neporušenou kůží.
Dále jsou uvedeny zásady kategorizace látek podle výsledků sledování jejich koncentrace v pracovním ovzduší.
Kategorie čtvrtá
Do čtvrté kategorie náleží práce, při nichž jsou překročena kritéria pro třetí kategorii.
Kategorie druhá
Do druhé kategorie náleží práce, při nichž jsou zaměstnanci exponováni
Kategorie třetí
Do třetí kategorie náleží práce, při nichž jsou zaměstnanci exponováni
Práce spojené s expozicí chemickým látkám uvedeným v seznamu chemických karcinogenů a mutagenů ve zvláštním právním předpisu upravujícím ochranu zdraví zaměstnanců a další chemické látky označené větou R 45, R 46 a R 49 se kategorizují podle stejných kriterií jako jiné chemické látky. Pokud nejsou pro tyto látky stanoveny PEL nebo NPK-P v pracovním ovzduší, kategorizují se práce s nimi individuálně na podkladě hodnocení typu, míry a trvání expozice.
Základním kritériem kategorizace prací spojených s expozicí zaměstnanců chemickým látkám je hodnocení výsledků koncentrace těchto látek v pracovním ovzduší v dýchací zóně zaměstnance. Protože však dýchací ústrojí nemusí být jedinou cestou vstupu chemických látek do organizmu exponované osoby a na expozici se může podílet i vstup zažívacím ústrojím a kůží a množství látky přijaté dýchacím ústrojím může poměrně výrazně kolísat zejména v závislosti na plicní ventilaci, berou se v odůvodněných případech v úvahu vedle výsledků měření koncentrace látek v pracovním ovzduší také výsledky vyšetření zaměstnanců pomocí biologických expozičních testů a schopnost některých látek pronikat do organizmu jinými cestami vstupu např. neporušenou kůží.
Dále jsou uvedeny zásady kategorizace látek podle výsledků sledování jejich koncentrace v pracovním ovzduší.
Kategorie čtvrtá
Do čtvrté kategorie náleží práce, při nichž jsou překročena kritéria pro třetí kategorii.
Kategorie druhá
Do druhé kategorie náleží práce, při nichž jsou zaměstnanci exponováni
Kategorie třetí
Do třetí kategorie náleží práce, při nichž jsou zaměstnanci exponováni
c) látkám s výraznými alergenními účinky označené větami R 42 nebo R 43 podle zvláštního předpisu5.
a) chemickým látkám v pracovním ovzduší, jejichž průměrné celosměnové koncentrace stanovené zvláštním právním předpisem upravujícím ochranu zdraví zaměstnanců jsou vyšší než 0,3 PEL, avšak nepřekračují PEL ani nejvyšší přípustnou koncentraci (dále NPK-P),
b) směsi chemických látek s předpokládaným aditivním účinkem, jestliže je součet podílů celosměnových průměrných koncentrací jednotlivých látek v ovzduší z jejich PEL vyšší než 0,3 ale nižší než 1.
Do třetí kategorie náleží práce při nichž jsou zaměstnanci exponováni hluku, jehož hodnoty překračují nejvyšší přípustné hodnoty o méně než 20 dB.
Do čtvrté kategorie se zařadí bez ohledu na výsledky měření hluku též jakékoliv hlučné práce, při kterých je u skupiny zaměstnanců vykonávajících tyto práce zjištěn biologickým hodnocením škodlivosti hluku průměrný přírůstek ztrát sluchu svědčící pro závažnou expozici hluku.
Do čtvrté kategorie náleží práce, při nichž jsou zaměstnanci exponováni hluku, jehož hodnoty jsou vyšší než je uvedeno u třetí kategorie.
Kategorie čtvrtá
Kategorie třetí
Do druhé kategorie náleží práce, při nichž jsou zaměstnanci exponováni hluku jehož hodnoty překračují nejvyšší přípustné hodnoty stanovené zvláštním právním předpisem4) snížené o 15 dB, avšak nejvyšší přípustné hodnoty nepřekračují.
Kategorie druhá
3. Hluk
Nejvyššími přípustnými hodnotami hluku jsou pro účely kategorizace hodnoty nekorigované na druh činnosti.
Pod pojmem hluk se pro účely této vyhlášky rozumí hluk v rozsahu od 1 Hz do 40 kHz.
Do čtvrté kategorie se zařadí bez ohledu na výsledky měření hluku též jakékoliv hlučné práce, při kterých je u skupiny zaměstnanců vykonávajících tyto práce zjištěn biologickým hodnocením škodlivosti hluku průměrný přírůstek ztrát sluchu svědčící pro závažnou expozici hluku.
Do čtvrté kategorie náleží práce, při nichž jsou zaměstnanci exponováni hluku, jehož hodnoty jsou vyšší než je uvedeno u třetí kategorie.
Kategorie čtvrtá
Kategorie třetí
Do druhé kategorie náleží práce, při nichž jsou zaměstnanci exponováni hluku jehož hodnoty překračují nejvyšší přípustné hodnoty stanovené zvláštním právním předpisem4) snížené o 15 dB, avšak nejvyšší přípustné hodnoty nepřekračují.
Kategorie druhá
3. Hluk
Nejvyššími přípustnými hodnotami hluku jsou pro účely kategorizace hodnoty nekorigované na druh činnosti.
Pod pojmem hluk se pro účely této vyhlášky rozumí hluk v rozsahu od 1 Hz do 40 kHz.
Do kategorie náleží práce, při nichž jsou zaměstnanci exponováni vibracím, jejichž hodnoty zrychlení překračují hodnoty stanovené pro třetí kategorii.
Nejvyššími přípustnými hodnotami vibrací jsou pro účely kategorizace hodnoty nekorigované na druh činnosti.
Do druhé kategorie náleží práce, při kterých jsou zaměstnanci exponováni vibracím, jejichž průměrná vážená hladina zrychlení pro běžnou dobu pracovního dne 8 hod. Law,8h je vyšší než nejvyšší přípustné hodnoty stanovené zvláštním právním předpisem4) snížené o 10 dB, avšak nejvyšší přípustné hodnoty nepřekračují.
Kategorie čtvrtá
4. Vibrace
Kategorie třetí
Do třetí kategorie náleží práce, při nichž jsou zaměstnanci exponováni vibracím, jejichž průměrná vážená hladina zrychlení pro běžnou dobu trvání pracovního dne 8 h, Law,8h překračuje nejvyšší přípustné hodnoty, avšak o méně než 10 dB.
Kategorie druhá
Nejvyššími přípustnými hodnotami vibrací jsou pro účely kategorizace hodnoty nekorigované na druh činnosti.
Do druhé kategorie náleží práce, při kterých jsou zaměstnanci exponováni vibracím, jejichž průměrná vážená hladina zrychlení pro běžnou dobu pracovního dne 8 hod. Law,8h je vyšší než nejvyšší přípustné hodnoty stanovené zvláštním právním předpisem4) snížené o 10 dB, avšak nejvyšší přípustné hodnoty nepřekračují.
Kategorie čtvrtá
4. Vibrace
Kategorie třetí
Do třetí kategorie náleží práce, při nichž jsou zaměstnanci exponováni vibracím, jejichž průměrná vážená hladina zrychlení pro běžnou dobu trvání pracovního dne 8 h, Law,8h překračuje nejvyšší přípustné hodnoty, avšak o méně než 10 dB.
Kategorie druhá
Kategorie druhá
Do druhé kategorie náleží práce
Kategorie třetí
Do třetí kategorie náleží práce
Kategorie čtvrtá
Není definována.
5. Neionizující záření a elektromagnetická pole
Do druhé kategorie náleží práce
Kategorie třetí
Do třetí kategorie náleží práce
Kategorie čtvrtá
Není definována.
5. Neionizující záření a elektromagnetická pole
c) vykonávané v prostředí, v němž se pohybují hodnoty elektromagnetických nebo magnetických polí o frekvenci od 0,1 Hz do 300 GHz v rozmezí 30% až 100 % nejvyšších přípustných hodnot stanovených zvláštním právním předpisem.5)
b) při nichž jsou zaměstnanci exponováni ultrafialovému, viditelnému nebo infračervenému záření z technologických zdrojů, jehož hodnoty překračují 30 % nejvyšších přípustných hodnot stanovených zvláštním předpisem,5) ale nejvyšší přípustné hodnoty nepřekračují;
a) s lasery zařazenými do třídy III a;5)
Kategorie čtvrtá
Není definována.
Není definována.
6. Ionizující záření
Kategorie druhá
Do druhé kategorie náleží práce se zdroji ionizujícího záření vykonávané pracovníky kategorie A podle zvláštního právního předpisu a práce vykonávané pracovníky státního dozoru nad jadernou bezpečností a radiační ochranou.2)
Kategorie třetí
Není definována.
Není definována.
6. Ionizující záření
Kategorie druhá
Do druhé kategorie náleží práce se zdroji ionizujícího záření vykonávané pracovníky kategorie A podle zvláštního právního předpisu a práce vykonávané pracovníky státního dozoru nad jadernou bezpečností a radiační ochranou.2)
Kategorie třetí
Kategorie čtvrtá
Do čtvrté kategorie náleží práce, při nichž jsou překračovány hodnoty uvedené pro třetí kategorii.
Do třetí kategorie náleží práce
7. Fyzická zátěž
Kategorie třetí
Do druhé kategorie náleží práce
Kategorie čtvrtá není definována pro ty položky, pro které není u třetí kategorie uvedena horní hranice hodnot.
Kategorie druhá
Do čtvrté kategorie náleží práce, při nichž jsou překračovány hodnoty uvedené pro třetí kategorii.
Do třetí kategorie náleží práce
7. Fyzická zátěž
Kategorie třetí
Do druhé kategorie náleží práce
Kategorie čtvrtá není definována pro ty položky, pro které není u třetí kategorie uvedena horní hranice hodnot.
Kategorie druhá
b) vykonávaná malými svalovými skupinami při převaze dynamické složky, při níž se:
bb) počty pohybů vykonávaných malými svalovými skupinami ruky a prstů např. při práci s klávesnicí nesmí překročit při vynakládaných svalových silách 3 % Fmax hodnotu 110, u 6 % Fmax hodnotu 90/min.,
ba) průměrná celosměnově vynakládaná svalová síla pohybuje od 15 % Fmax při maximálně 13 500 vykonávaných pohybech za směnu do 30 % Fmax při maximálně 7 200 vykonávaných pohybech za směnu přičemž pracovní úkony s použitou silou nad 60 % Fmax se vyskytují maximálně 600x za směnu a vynakládané síly ani občasně nepřekročí 70 % Fmax,
c) vykonávána malými svalovými skupinami při převaze statické zátěže, při níž se průměrná celosměnově vynakládaná svalová síla pohybuje v rozmezí od 6 do 10 % Fmax a vynakládané síly ani občasně nepřekročí 45 % Fmax,
d) při které hmotnost břemen ručně přemísťovaných muži nepřekračuje 30 kg a hmotnost břemen ručně přemísťovaných ženami nepřekračuje 10 kg.
a) převážně dynamická, vykonávaná velkými svalovými skupinami, při níž:
aa) celosměnový energetický výdej (netto) je u mužů v rozmezí od 4,5 MJ do 6,8 MJ u žen od 3,4 MJ do 4,5 MJ,
ac) směnová průměrná srdeční frekvence se pohybuje v rozmezí 92 až 102 tepů.min-1 u mužů i žen, přičemž minutová srdeční frekvence při hlavní pracovní operaci nepřekročí ani krátkodobě 140 tepů.min-1,
ab) minutový přípustný energetický výdej (netto) se pohybuje v rozmezí 400 až 575 W (24,1 - 34,5 KJ.min-1) u mužů a v rozmezí 240 až 395 W (14,5 - 23,7 kJ.min-1) u žen,
Kategorie čtvrtá:
Není definována.
Do kategorie 3. náleží práce vykonávané za podmínek, které překračují limity stanovené v kategorii 2 a uspořádání pracovních míst není v souladu s požadavky zvláštního právního předpisu upravujícího ochranu zdraví zaměstnanců a práce, při nichž se vyskytují nepřípustné pracovní polohy při hlavní pracovní činnosti.
8. Pracovní poloha
Kategorie druhá:
Do kategorie 2 náleží práce vykonávaná při hlavní pracovní činnosti převážně v základní pracovní poloze vsedě, vstoje nebo při střídání poloh, přičemž v průběhu práce se mohou vyskytnout i jednorázové změny poloh, a to předklonu trupu od 20° do 60°, záklonu trupu do 20°, záklonu hlavy do 20°, předklonu hlavy od 15° do 25°, rotace hlavy jednostranně do 15° zdvižení paží bez opory 20° do 60°. Doba trvání pracovních úkonů spojených s uvedenými polohami se pohybuje v rozmezí 1 až 8 minut v nepřímé závislosti na velikosti úhlu a přímé závislosti na frekvenci pohybů. Celková doba práce nepřekračuje přitom 160 minut za směnu. Nepřijatelné pracovní polohy (rotace trupu větší než 60°, vkleče, vleže, záklon a rotace hlavy je větší než 15°, předklon hlavy větší než 25°, předklon trupu větší než 60°, asymetrická poloha trupu, výpon, extrémní polohy v kloubech končetin), které nejsou součástí hlavní pracovní operace, ale mohou se vyskytnout v průběhu směny, nesmějí překročit celkově 15 minut za směnu.
Kategorie třetí:
Do kategorie 3 jsou též zařazovány a práce, při nichž se vyskytují nepřípustné pracovní polohy při hlavní pracovní činnosti.
Není definována.
Do kategorie 3. náleží práce vykonávané za podmínek, které překračují limity stanovené v kategorii 2 a uspořádání pracovních míst není v souladu s požadavky zvláštního právního předpisu upravujícího ochranu zdraví zaměstnanců a práce, při nichž se vyskytují nepřípustné pracovní polohy při hlavní pracovní činnosti.
8. Pracovní poloha
Kategorie druhá:
Do kategorie 2 náleží práce vykonávaná při hlavní pracovní činnosti převážně v základní pracovní poloze vsedě, vstoje nebo při střídání poloh, přičemž v průběhu práce se mohou vyskytnout i jednorázové změny poloh, a to předklonu trupu od 20° do 60°, záklonu trupu do 20°, záklonu hlavy do 20°, předklonu hlavy od 15° do 25°, rotace hlavy jednostranně do 15° zdvižení paží bez opory 20° do 60°. Doba trvání pracovních úkonů spojených s uvedenými polohami se pohybuje v rozmezí 1 až 8 minut v nepřímé závislosti na velikosti úhlu a přímé závislosti na frekvenci pohybů. Celková doba práce nepřekračuje přitom 160 minut za směnu. Nepřijatelné pracovní polohy (rotace trupu větší než 60°, vkleče, vleže, záklon a rotace hlavy je větší než 15°, předklon hlavy větší než 25°, předklon trupu větší než 60°, asymetrická poloha trupu, výpon, extrémní polohy v kloubech končetin), které nejsou součástí hlavní pracovní operace, ale mohou se vyskytnout v průběhu směny, nesmějí překročit celkově 15 minut za směnu.
Kategorie třetí:
Do kategorie 3 jsou též zařazovány a práce, při nichž se vyskytují nepřípustné pracovní polohy při hlavní pracovní činnosti.
Není definována.
Kategorie třetí
Není definována.
Do třetí kategorie náleží práce vykonávaná za podmínek, kdy nejsou dodržovány mikroklimatické podmínky celosměnově anebo krátkodobě únosné a jsou nutná režimová opatření.
Kategorie čtvrtá
9. Zátěž teplem
Kategorie druhá
Kategorie třetí
Není definována.
Do třetí kategorie náleží práce vykonávaná za podmínek, kdy nejsou dodržovány mikroklimatické podmínky celosměnově anebo krátkodobě únosné a jsou nutná režimová opatření.
Kategorie čtvrtá
9. Zátěž teplem
Kategorie druhá
Kategorie čtvrtá
Do druhé kategorie náleží práce spojené převážně s trvalým pobytem venku v zimním období. Trvalá práce v prostorách, v nichž jsou v zájmu technologických požadavků uměle udržovány hodnoty mikroklimatických parametrů na hodnotách nižších než odpovídá tepelným podmínkám přípustným pro daný energetický výdej. Práce spojená se střídáním pobytu v teple a v chladu, např. v chladírnách a mrazírnách více než patnáctkrát za směnu.
Kategorie třetí
10. Zátěž chladem
Kategorie druhá
Do třetí kategorie náleží práce vykonávané po dobu delší než čtyři hodiny za směnu v prostorách, v nichž je teplota vzduchu udržována uměle na teplotě +4 °C a nižší a nebo po dobu souhrnně delší než 1 hodina za směnu při teplotách nižších než -5 °C.
Není definována.
Do druhé kategorie náleží práce spojené převážně s trvalým pobytem venku v zimním období. Trvalá práce v prostorách, v nichž jsou v zájmu technologických požadavků uměle udržovány hodnoty mikroklimatických parametrů na hodnotách nižších než odpovídá tepelným podmínkám přípustným pro daný energetický výdej. Práce spojená se střídáním pobytu v teple a v chladu, např. v chladírnách a mrazírnách více než patnáctkrát za směnu.
Kategorie třetí
10. Zátěž chladem
Kategorie druhá
Do třetí kategorie náleží práce vykonávané po dobu delší než čtyři hodiny za směnu v prostorách, v nichž je teplota vzduchu udržována uměle na teplotě +4 °C a nižší a nebo po dobu souhrnně delší než 1 hodina za směnu při teplotách nižších než -5 °C.
Není definována.
11. Psychická zátěž
Kategorie třetí
Do třetí kategorie
Do druhé kategorie náleží práce vykonávané více než polovinu pracovní směny
Kategorie čtvrtá
Kategorie druhá
Není definována.
Kategorie třetí
Do třetí kategorie
Do druhé kategorie náleží práce vykonávané více než polovinu pracovní směny
Kategorie čtvrtá
Kategorie druhá
Není definována.
c) trvalé vkládání dat do počítače,
d) ve třísměnném nebo nepřetržitém pracovním režimu,
e) spojené s opakujícími se psychicky zatěžujícími faktory.
b) ve vnuceném pracovním tempu,
a) monotónní,
12. Zraková zátěž
Není definována.
Kategorie čtvrtá
Do třetí kategorie náleží trvale vykonávaná práce, při níž
Kategorie třetí
Do druhé kategorie náleží práce vykonávaná více než polovinu pracovní směny, jejíž povaha vyžaduje
Kategorie druhá
Není definována.
Kategorie čtvrtá
Do třetí kategorie náleží trvale vykonávaná práce, při níž
Kategorie třetí
Do druhé kategorie náleží práce vykonávaná více než polovinu pracovní směny, jejíž povaha vyžaduje
Kategorie druhá
a) rozeznávání kritických detailů, charakterizovaných hodnotou poměrné pozorovací vzdáleností kolem 3000 (0,0003 radiánu) a malým kontrastem,
b) používání zvětšovacích přístrojů a pomůcek,
c) sledování obrazovek nebo používání jiných technických vizuálních zařízení.
Není definována.
Do čtvrté kategorie náleží práce, při nichž jsou pracovníci exponováni biologickým činitelům zařazeným do skupiny 4. a práce s biologickými činiteli zařazenými do skupiny 3., které jsou tímto právním předpisem označeny jako biologické činitelé, které mohou být příčinou persistentní nebo latentní infekce anebo vyvolávají onemocnění, jejichž klinické projevy se rozvinou popřípadě až po řadě let, dále onemocnění, která mají velmi dlouhou inkubační dobu, onemocnění, jejichž projevy se bez ohledu na léčení opakují po dlouhou dobu a onemocnění, která mohou mít vážné dlouhodobé následky.
Kategorie čtvrtá
13. Práce s biologickými činiteli
Kategorie druhá
Do třetí kategorie náleží práce, při nichž jsou zaměstnanci exponováni biologickým činitelům zařazeným do skupiny 2. podle zvláštního právního předpisu upravujícího ochranu zdraví zaměstnanců, pokud je tato expozice nedílnou nikoliv pouze nahodilou součástí těchto prací, a dále práce při nichž jsou zaměstnanci exponováni biologickým činitelům zařazeným do skupiny 3.
Kategorie třetí
Do čtvrté kategorie náleží práce, při nichž jsou pracovníci exponováni biologickým činitelům zařazeným do skupiny 4. a práce s biologickými činiteli zařazenými do skupiny 3., které jsou tímto právním předpisem označeny jako biologické činitelé, které mohou být příčinou persistentní nebo latentní infekce anebo vyvolávají onemocnění, jejichž klinické projevy se rozvinou popřípadě až po řadě let, dále onemocnění, která mají velmi dlouhou inkubační dobu, onemocnění, jejichž projevy se bez ohledu na léčení opakují po dlouhou dobu a onemocnění, která mohou mít vážné dlouhodobé následky.
Kategorie čtvrtá
13. Práce s biologickými činiteli
Kategorie druhá
Do třetí kategorie náleží práce, při nichž jsou zaměstnanci exponováni biologickým činitelům zařazeným do skupiny 2. podle zvláštního právního předpisu upravujícího ochranu zdraví zaměstnanců, pokud je tato expozice nedílnou nikoliv pouze nahodilou součástí těchto prací, a dále práce při nichž jsou zaměstnanci exponováni biologickým činitelům zařazeným do skupiny 3.
Kategorie třetí
Část B
Část B
Seznam příkladových prací, jejichž povaha neumožňuje zařazení do kategorií podle kritérií uvedených v části A
Práce zařazené do druhé kategorie
Práce v laboratořích chemických, restaurátorských, preparátorských a práce v konzervátorských dílnách.
Práce, pro jejíž výkon je předepsáno zvláštními předpisy vstupní lékařské a psychologické vyšetření.
Práce střelmistrů v dolech a lomech.
Práce hlasatelů při živém vysílání v televizi.
Práce geologů v dolech a lomech.
Práce v ozbrojené složce celní správy.
Práce zařazené do třetí kategorie
Práce lékařských operačních týmů.
Práce, při které se vyskytují u zaměstnanců nemoci z povolání, u nichž je prokázán příčinný vztah k současnému stavu pracovních podmínek, přičemž nelze výskyt těchto onemocnění pokládat za nahodilý.
Práce, při níž se vyskytují u zaměstnanců statisticky významně častěji nemoci, které lze pokládat podle současného stavu poznání za nemoci související s prací.
Práce při pracovních procesech zařazených mezi pracovní procesy s rizikem chemické karcinogenity.
Parenterální aplikace cytostatik na zdravotnických pracovištích specializovaných na chemoterapii onkologických onemocnění.
Práce s kapalnými raketovými pohonnými hmotami.
Práce kominíků při čištění komínů a kouřových tahů.
Práce při desinsekci budov a jiných objektů plynnými toxickými nebo vysoce toxickými chemickými látkami nebo přípravky.
Práce s vysoce nebezpečnými látkami uvedenými v seznamu č. 1, přílohy č. 1 zvláštního právního předpisu.6)
Práce zařazené do čtvrté kategorie
Práce hasičů.
Práce v hyperbarickém prostředí.
Práce záchranářů.
k vyhlášce č. 89/2001 Sb.
Limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů v moči
Limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů v krvi
Limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů v moči
Limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů v krvi
| Látka | Ukazatel | Limitní hodnoty | Doba odběru | |
|---|---|---|---|---|
| Anilin | p-Aminofenol | 50 mg/g kreatininu | 52 µmol/mmol kreatininu | Konec směny |
| Arsen a arsenovodík | Arsen | 0,05 mg/g kreatininu | 0,075 µmol/mmol kreatininu | Konec týdne |
| Benzen | S-Fenylmerkapturová kyselina | 0,05 mg/g kreatininu | 0,024 µmol/mmol kreatininu | Konec směny |
| Dimethylformamid | N-Methylformamid | 15 mg/l | 0,25 mmol/l | Konec směny |
| Ethylbenzen | Mandlová kyselina | 1500 mg/g kreatininu | 1100 µmol/mmol kreatininu | Konec směny |
| Ethylenglykolmono butylether | Butoxyoctová kyselina | 100 mg/l | 0,76 mmol/l | Konec směny |
| Ethylenglykolmono butyletheracetát | Butoxyoctová kyselina | 100 mg/l | 0,76 mmol/l | Konec směny |
| Ethylenglykolmono ethylether | Ethoxyoctová kyselina | 50 mg/l | 0,48 mmol/l | Konec směny |
| Ethylenglykolmono ethyletheracetát | Ethoxyoctová kyselina | 50 mg/l | 0,48 mmol/l | Konec směny |
| Fenol | Fenol | 300 mg/g kreatininu | 360 µmol/mmol kreatininu | Konec směny |
| Fluoridy | Fluorid | 10 mg/g kreatininu | 60 µmol/mmol kreatininu | Konec směny |
| Fural | Pyroslizová kyselina | 200 mg/g kreatininu | 200 µmol/mmol kreatininu | Konec směny |
| Chrom sloučeniny (VI) | Celkový chrom | 0,030 mg/g kreatininu | 0,065 µmol/mmol kreatininu | Konec směny na konci týdne |
| Kadmium | Kadmium | 0,005 mg/g kreatininu | 0,005 µmol/mmol kreatininu | Doba odběru nerozhoduje |
| Methanol | Methanol | 15 mg/l | 0,47 mmol/I | Konec směny |
| Nikl | Nikl | 0,04 mg/g kreatininu | 0,077 µmol/mmol kreatininu | Doba odběru nerozhoduje |
| Nitrobenzen | p-Nitrofenol | 5 mg/g kreatininu | 4 µmol/mmol kreatininu | Konec směny |
| Olovo | 5-Aminolevulová kyselina | 15 mg/g kreatininu | 13 µmol/mmol kreatininu | Doba odběru nerozhoduje |
| Koproporfyrin | 0,2 mg/g kreatininu | 0,035 µmol/mmol kreatininu | ||
| Pentachlorfenol | Pentachlorfenol | 2 mg/g kreatininu | 0,85 µmol/mmol kreatininu | Před poslední směnou pracovního týdne |
| Rtuť a její sloučeniny anorganické a fenylrtuťnaté | Rtuť | 0,1 mg/g kreatininu | 0,056 µmol/mmol kreatininu | Doba odběru nerozhoduje |
| Styren | Mandlová kyselina | 400 mg/g kreatininu | 300 µmol/mmol kreatininu | Konec směny |
| Mandlová+ Fenylglyoxylová kyselina | 600 mg/g kreatininu | 300 µmol/mmol kreatininu | Konec směny | |
| Toluen | Hippurová kyselina | 1600 mg/g kreatininu | 1000 µmol/mmol kreatininu | Konec směny |
| o- Kresol | 0,5 mg/l | 4,6 µmol/l | Konec směny | |
| Trichloethylen | Trichloroctová kyselina | 100 mg/g kreatininu | 70 µmol/mmol kreatininu | Konec týdne |
| Trichlorethanol | 200 mg/g kreatininu | 150 µmol/mmol kreatininu | Konec směny | |
| Xyleny | Methylhippurová kyselina | 1400 mg/g kreatininu | 820 µmol/mmol kreatininu | Konec směny |
| Látka v krvi | Ukazatel | Limity | Doba odběru |
|---|---|---|---|
| Anilin | Methemoglobin | 1,5 % Hemoglobinu | Konec směny |
| Kadmium | Kadmium | 0,005 mg/l 0,045 µmol/l | Nerozhoduje |
| Inhibitory cholinesterazy a acetylcholinesterazy | Aktivita cholinesterazy a acetylcholinesterazy | pokles o 20 % z hodnoty před započetím prací | Konec směny |
| Nitrobenzen | Methemoglobin | 1,5 % Hemoglobinu | Konec směny |
| Oxid uhelnatý | Karbonylhemoglobin | 5 % Hemoglobinu | Konec směny |
| Olovo | Plumbaemie | 0,4 mg/l | Nerozhoduje |
| Polychlorované bifenyly | Polychlorované bifenyly | 0,05 mg/l | Nerozhoduje |