§ 1
Předmět úpravy
Tímto nařízením se v souladu s právem Evropských společenství1) stanoví imisní limity, meze tolerance, cílové imisní limity a dlouhodobé imisní cíle. Dále se stanoví způsob posuzování úrovně znečištění ovzduší, oblasti a místa se zhoršenou a dobrou kvalitou ovzduší a zásady měření úrovně znečištění ovzduší.
§ 2
Základní pojmy
Pro účely tohoto nařízení se rozumí
a) cílovým imisním limitem – koncentrace znečišťující látky ve vnějším ovzduší stanovená za účelem odstranění, zabránění nebo omezení škodlivých účinků na lidské zdraví a na životní prostředí celkově, které je třeba dosáhnout, pokud je to možné, ve stanovené době,
b) dlouhodobým imisním cílem pro ozon – taková úroveň znečištění ovzduší troposférickým ozonem, pod níž lze na základě současného stavu vědeckého poznání vyloučit přímý škodlivý vliv na zdraví lidí nebo zvířat nebo na životní prostředí,
c) posuzováním kvality ovzduší – tímto nařízením stanovená, popřípadě orgány ochrany ovzduší schválená metoda k provádění měření, výpočtu, předpovědi nebo odborného odhadu úrovně znečištění ovzduší,
d) horní mezí pro posuzování úrovně znečištění ovzduší – hodnota koncentrace znečišťující látky, při jejímž dosažení či překročení na určitém území je nutno užívat k posuzování úrovně znečištění ovzduší pouze měření,
e) dolní mezí pro posuzování úrovně znečištění ovzduší – hodnota koncentrace znečišťující látky, pod níž je na určitém území možné užívat k posuzování úrovně znečištění ovzduší pouze modelových výpočtů nebo odborných odhadů,
f) referenční metodou měření – postup, který zahrnuje popis odběru, transportu a úpravy vzorku ovzduší a stanovení koncentrace dané látky,
g) ekvivalentní metodou – metoda, kterou se prokazatelně vykazují stejné jakostní znaky a která poskytuje stejné, v případě metod rozptylu znečišťujících látek v ovzduší srovnatelné výsledky jako metoda referenční,
h) oxidy dusíku – směs oxidu dusnatého a oxidu dusičitého, jejichž koncentrace je součtem koncentrací oxidu dusnatého a oxidu dusičitého sečtených v jednotkách ppbv a vyjádřených jako oxid dusičitý v mikrogramech na metr krychlový,
i) suspendovanými částicemi – částice, které v důsledku zanedbatelné pádové rychlosti přetrvávají dlouhou dobu v atmosféře,
j) suspendovanými částicemi frakce PM10 – částice, které projdou velikostně-selektivním vstupním filtrem vykazujícím pro aerodynamický průměr 10 μm odlučovací účinnost 50 %,
k) jemnými suspendovanými částicemi frakce PM2,5 – částice, které projdou velikostně-selektivním vstupním filtrem vykazujícím pro aerodynamický průměr 2,5 μm odlučovací účinnost 50 %,
l) metoda pro výpočet rozptylu znečištění ovzduší (rozptylová metoda) – způsob výpočtu koncentrací znečišťujících látek a jejich rozptylu v čase a prostoru,
m) prekurzory ozonu – znečišťující látky vstupující do fotochemických reakcí vedoucích ke vzniku troposférického ozonu,
n) depozičním limitem – maximální přípustné množství látek znečišťujících ovzduší usazené nebo vstřebané na jednotce plochy zemského povrchu za časovou jednotku v důsledku vynášecích a vymývacích procesů z atmosféry, které nevyvolá žádné negativní efekty a procesy v ekosystému,
o) liniovým zdrojem znečišťování ovzduší – dopravní komunikace, která je používána pro provoz mobilních zdrojů znečišťování ovzduší nebo je k užívání pro provoz těchto zdrojů navrhována v rámci územního, stavebního, kolaudačního nebo jiného řízení,
p) prašným spadem – hmotnost deponovaného materiálu, který se po předcházejícím znečištění ovzduší usadil na jednotku plochy zemského povrchu za časovou jednotku v důsledku vynášecích a vymývacích procesů z atmosféry,
r) troposférickým ozonem – ozon nacházející se v přízemní vrstvě atmosféry a vznikající na základě vzájemných chemických reakcí prekurzorů ozonu.
§ 3
Imisní limity, meze tolerance, cílové imisní limity a dlouhodobé imisní cíle, depoziční limit
(1) Imisní limity a meze tolerance se stanoví pro tyto znečišťující látky
a) oxid siřičitý,
b) suspendované částice frakce PM10,
c) oxid dusičitý a oxidy dusíku,
d) olovo,
e) oxid uhelnatý,
f) benzen,
g) kadmium,
h) arsen,
i) nikl,
j) polycyklické aromatické uhlovodíky vyjádřené jako benzo(a)pyren.
(2) Pro troposférický ozon se stanoví cílové imisní limity a dlouhodobé imisní cíle.
(3) Pro prašný spad se stanoví depoziční limit, k jehož výši se přihlíží v případě nutnosti zjišťování aktuálního znečištění.
(4) Pro oxid siřičitý, oxidy dusíku a ozon se kromě imisních limitů a dlouhodobých imisních cílů pro ochranu zdraví lidí a zvířat stanoví další hodnoty imisních limitů a dlouhodobých imisních cílů k ochraně ekosystémů a vegetace.
§ 4
Posuzování úrovně znečištění ovzduší
(1) Při posuzování úrovně znečištění ovzduší se hodnotí ty znečišťující látky, pro které se stanoví imisní limity a cílové imisní limity, dále jemné suspendované částice frakce PM2,5 a dále prekurzory ozonu uvedené v příloze č. 7 k tomuto nařízení.
(2) V případě technické dostupnosti odpovídajících přístrojů je posuzována úroveň znečištění ovzduší jemnými suspendovanými částicemi frakce PM2,5 a prekurzory ozonu. Zjišťování koncentrací prekurzorů ozonu se provádí z důvodů zajištění dalších vědeckých poznatků o způsobu vzniku troposférického ozonu. Koncentrace jemných suspendovaných částic frakce PM2,5 v ovzduší se hodnotí z hlediska škodlivosti této látky na lidské zdraví.
(3) Koncentrace látek uvedených v odstavci 2 se hodnotí v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší.
(4) Posuzování úrovně znečištění ovzduší se provádí
a) měřením v sídelních seskupeních (§ 7 odst. 2 zákona), měřením v oblastech, kde úroveň znečištění ovzduší znečišťující látkou dosahuje nebo přesahuje horní mez pro posuzování, a měřením v oblastech, kde úroveň znečištění ozonem překračuje dlouhodobé imisní cíle (během posledních 5 let),
b) modelováním nebo odborným odhadem v oblastech, kde úroveň znečištění ovzduší znečišťující látkou nepřesahuje dolní mez pro posuzování,
c) kombinací měření a modelování v oblastech, kde úroveň znečištění ovzduší dosahuje nebo přesahuje dolní mez pro posuzování a současně je nižší než horní mez pro posuzování.
(5) Pro posuzování úrovně znečištění ovzduší znečišťujícími látkami ve vnějším ovzduší se stanoví
a) imisní limity, meze tolerance, cílové imisní limity a dlouhodobé imisní cíle – příloha č. 1 k tomuto nařízení,
b) depoziční limit pro prašný spad – příloha č. 1 k tomuto nařízení,
c) horní a dolní meze pro posuzování vybraných znečišťujících látek a další požadavky pro posouzení koncentrací znečišťujících látek – příloha č. 2 k tomuto nařízení,
d) způsob klasifikace a kritéria výběru míst měření koncentrací znečišťujících látek – příloha č. 3 k tomuto nařízení,
e) kritéria pro stanovení minimálního počtu míst kontinuálního měření koncentrací znečišťujících látek – příloha č. 4 k tomuto nařízení,
f) jakostní znaky dat a vyhodnocení výsledků posuzování úrovně znečištění vnějšího ovzduší – příloha č. 5 k tomuto nařízení,
g) referenční metody měření znečišťujících látek, kalibrace přístrojů a stanovení hmotnosti prašného spadu – příloha č. 6 k tomuto nařízení,
h) požadavky pro měření prekurzorů ozonu – příloha č. 7 k tomuto nařízení,
i) soubor metod pro výpočet rozptylu znečišťujících látek v ovzduší – příloha č. 8 k tomuto nařízení.
(6) Posuzování kvality ovzduší se provádí kombinací imisního měření, emisní inventury a modelování.
§ 5
Oblasti a místa se zhoršenou a dobrou kvalitou ovzduší
(1) Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší stanovené na základě imisních koncentrací ozonu podléhají národnímu programu snižování emisí prekurzorů troposférického ozonu.
(2) Místa, oblasti a sídla, kde znečištění nedosahuje imisních limitů, jsou považována za oblasti s dobrou kvalitou ovzduší.
(3) V oblastech uvedených v příloze č. 10 k tomuto nařízení a zveřejněných ve Věstníku Ministerstva životního prostředí (dále jen „Věstník ministerstva“) musí být dodržovány imisní limity pro ochranu ekosystémů a vegetace uvedené v příloze č. 1 k tomuto nařízení.
§ 6
Měření úrovně znečištění ovzduší
(1) Na území celého státu zajišťuje provoz automatizované měřicí sítě pro kontinuální měření koncentrací znečišťujících látek v ovzduší, doplněné měřeními manuálními, Ministerstvo životního prostředí (dále jen „ministerstvo“) nebo jím zřízená právnická osoba. Měřicí stanice (dále jen „stanice“) v bodech vzorkování jsou umístěny podle zásad stanovených v přílohách č. 3 a č. 4 k tomuto nařízení. K hodnocení kvality ovzduší jsou využívány také výsledky měření provedené jinými autorizovanými subjekty.
(2) Požadavky pro posouzení koncentrací znečišťujících látek, klasifikaci a umísťování stanic a kritéria pro jejich počet, referenční a ekvivalentní metody měření a analýzy, referenční a ekvivalentní metody modelování, metody kalibrování a cílová kvalita údajů musí být totožné s požadavky § 4 odst. 5. Umístění stanic projedná ministerstvo nebo jím zřízená právnická osoba s příslušnými orgány krajů a obcí.
(3) Spolehlivost údajů podle odstavce 2 zajišťuje ministerstvo nebo jím zřízená právnická osoba.
§ 7
Účinnost
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.
k nařízení vlády č. 350/2002 Sb.
Hodnoty imisních limitů a mezí tolerance, depozičního limitu, cílových imisních limitů a dlouhodobých imisních cílů
Všechny uvedené limitní hodnoty se vztahují na standardní podmínky - objem přepočtený na teplotu 293,15 K a normální tlak 101,325 kPa. U všech uvedených limitních hodnot se jedná o aritmetické průměry. Rokem je pro účely této přílohy myšlen kalendářní rok.
Uvedené imisní limity platí ode dne nabytí účinnosti nařízení vlády č. 350/2002 Sb., ve znění tohoto nařízení, pokud není uvedeno jinak.
Hodnoty imisních limitů a mezí tolerance, depozičního limitu, cílových imisních limitů a dlouhodobých imisních cílů
Všechny uvedené limitní hodnoty se vztahují na standardní podmínky - objem přepočtený na teplotu 293,15 K a normální tlak 101,325 kPa. U všech uvedených limitních hodnot se jedná o aritmetické průměry. Rokem je pro účely této přílohy myšlen kalendářní rok.
Uvedené imisní limity platí ode dne nabytí účinnosti nařízení vlády č. 350/2002 Sb., ve znění tohoto nařízení, pokud není uvedeno jinak.
Část A
Část A
Imisní limity, meze tolerance a depoziční limit vyhlášené pro ochranu zdraví lidí
1) Osmihodinový průměr je připsán dni, ve kterém končí.
1. Imisní limity vybraných znečišťujících látek
Meze tolerance vybraných znečišťujících látek
Poznámka:
Hodnocení koncentrací suspendovaných částic frakce PM2,5
Koncentrace jemných suspendovaných částic velikostní frakce PM2,5 se hodnotí z hlediska ročního aritmetického průměru, ročního mediánu, ročního 98. percentilu a ročního maxima z dvacetičtyřhodinových průměrných hodnot.
Hodnocení koncentrací rtuti
Koncentrace rtuti se hodnotí z hlediska ročního aritmetického průměru.
1. Imisní limity vybraných znečišťujících látek
Meze tolerance vybraných znečišťujících látek
| Znečišťující látka | Doba průměrování | Hodnota imisního limitu / maximální povolený počet jejího překročení za rok | Datum, do něhož musí být limit dosažen |
|---|---|---|---|
| Oxid siřičitý | 1 hodina | 350 μg.m-3 / 24 | - |
| Oxid siřičitý | 24 hodin | 125 μg.m-3 / 3 | - |
| Oxid dusičitý | 1 hodina | 200 μg.m-3 / 18 | 1.1.2010 |
| Oxid dusičitý | 1 rok | 40 μg.m-3 | 1.1.2010 |
| Oxid uhelnatý | Maximální denní osmihodinový klouzavý průměr1) | 10 mg.m-3 | - |
| Suspendované částice PM10 | 24 hodin | 50 μg.m-3 / 35 | - |
| Suspendované částice PM10 | 1 rok | 40 μg.m-3 | - |
| Benzen | 1 rok | 5 μg.m-3 | 1.1.2010 |
| Olovo | 1 rok | 0,5 μg.m-3 | - |
Poznámka:
Hodnocení koncentrací suspendovaných částic frakce PM2,5
Koncentrace jemných suspendovaných částic velikostní frakce PM2,5 se hodnotí z hlediska ročního aritmetického průměru, ročního mediánu, ročního 98. percentilu a ročního maxima z dvacetičtyřhodinových průměrných hodnot.
| Znečišťující látka | Doba průměrování | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Oxid dusičitý | 1 hodina | 50 μg.m-3 | 40 μg.m-3 | 30 μg.m-3 | 20 μg.m-3 | 10 μg.m-3 |
| Oxid dusičitý | 1 rok | 10 μg.m-3 | 8 μg.m-3 | 6 μg.m-3 | 4 μg.m-3 | 2 μg.m-3 |
| Benzen | 1 rok | 5 μg.m-3 | 4 μg.m-3 | 3 μg.m-3 | 2 μg.m-3 | 1 μg.m-3 |
Hodnocení koncentrací rtuti
Koncentrace rtuti se hodnotí z hlediska ročního aritmetického průměru.
| Doba | Hodnota depozičního limitu |
|---|---|
| 1 měsíc | 12,5 g.m-2 |
2. Depoziční limit pro prašný spad
Část B
Část B
Imisní limity vyhlášené pro ochranu ekosystémů a vegetace
| Znečišťující látka | Doba průměrování | Hodnota imisního limitu |
|---|---|---|
| Oxid siřičitý | Rok a zimní období (1. října – 31. března) | 20 μg.m-3 |
| Oxidy dusíku | 1 rok | 30 μg.m-3 |
Část C
Část C
Cílové imisní limity a dlouhodobé imisní cíle
| Účel vyhlášení | Doba průměrování | Dlouhodobý imisní cíl, který I nesmí být překročen |
|---|---|---|
| Ochrana zdraví lidí | Maximální denní osmihodinový klouzavý průměr / rok | 120 μg.m-3 |
| Ochrana vegetace | AOT 40, vypočtená z hodinových hodnot v období od května do července | 6000 μg.m-3.h |
1) K dosažení cílových imisních limitů jsou přijímána veškerá opatření, která nepřinášejí nepřiměřené náklady a nepovedou k odstavení zdrojů.
Poznámky:
1. Cílové imisní limity vybraných znečišťujících látek vyhlášené pro ochranu zdraví lidí1)
2) Pro celkový obsah v suspendovaných částicích velikostní frakce PM10.
Poznámky:
| Znečišťující látka | Doba průměrování | Hodnota cílového imisního limitu2) | Datum splnění limitu |
|---|---|---|---|
| Arsen | 1 rok | 6 ng.m-3 | 31.12.2012 |
| Kadmium | 1 rok | 5 ng.m-3 | 31.12.2012 |
| Nikl | 1 rok | 20 ng.m-3 | 31.12.2012 |
| Benzo(a)pyren | 1 rok | 1 ng.m-3 | 31.12.2012 |
1. Cílové imisní limity vybraných znečišťujících látek vyhlášené pro ochranu zdraví lidí1)
2) Pro celkový obsah v suspendovaných částicích velikostní frakce PM10.
2. Cílové imisní limity pro troposférický ozon1)
1) K dosažení cílových imisních limitů jsou přijímána veškerá přiměřená opatření, která jsou obsahem programů zpracovaných podle § 6 a § 7 zákona.
Poznámky:
a) pro cílovou hodnotu pro ochranu lidského zdraví - platné údaje za 1 rok,
4) Pokud nelze vyhodnotit průměrné hodnoty za 3 nebo 5 let na základě úplného uspořádaného souboru ročních dat, minimální roční údaj nutný pro kontrolu splnění cílových hodnot je:
b) pro cílovou hodnotu pro ochranu vegetace - platné údaje za 3 roky.
3) Osmihodinové klouzavé průměry se počítají z hodinových koncentrací a přepočítávají se každou hodinu. Každý osmihodinový průměr je připsán dni, ve kterém končí, to jest první výpočet je proveden z hodinových koncentrací během periody 17:00 předešlého dne a 01:00 dne následujícího. Poslední výpočet pro daný den se provede pro periodu od 16:00 do 24:00 hodin.
2) Splnění cílového imisního limitu se posuzuje od tohoto data. Rok 2010 bude prvním rokem, ve kterém budou údaje použity pro výpočet plnění v průběhu následujících 3, popřípadě 5 let.
5) Pro účely tohoto nařízení AOT 40 znamená součet rozdílů mezi hodinovou koncentrací větší než 80 μg.m-3 (= 40 ppb) a hodnotou 80 μg.m-3 v dané periodě užitím pouze hodinových hodnot změřených každý den mezi 8:00 a 20:00 SEČ.
1) K dosažení cílových imisních limitů jsou přijímána veškerá přiměřená opatření, která jsou obsahem programů zpracovaných podle § 6 a § 7 zákona.
| Účel vyhlášení | Doba průměrování | Hodnota cílového imisního limitu | Datum splnění limitu2) |
|---|---|---|---|
| Ochrana zdraví lidí | Maximální denní osmihodinový klouzavý průměr3) | 120 μg.m-3, nesmí být překročena ve více než 25 dnech za rok, v průměru za 3 roky4) | 1.1.2010 |
| Ochrana vegetace | AOT 40, vypočtená z hodinových hodnot v období od května do července5) | 18000 μg.m-3.h zprůměrovaná za 5 let | 1.1.2010 |
Poznámky:
a) pro cílovou hodnotu pro ochranu lidského zdraví - platné údaje za 1 rok,
4) Pokud nelze vyhodnotit průměrné hodnoty za 3 nebo 5 let na základě úplného uspořádaného souboru ročních dat, minimální roční údaj nutný pro kontrolu splnění cílových hodnot je:
b) pro cílovou hodnotu pro ochranu vegetace - platné údaje za 3 roky.
3) Osmihodinové klouzavé průměry se počítají z hodinových koncentrací a přepočítávají se každou hodinu. Každý osmihodinový průměr je připsán dni, ve kterém končí, to jest první výpočet je proveden z hodinových koncentrací během periody 17:00 předešlého dne a 01:00 dne následujícího. Poslední výpočet pro daný den se provede pro periodu od 16:00 do 24:00 hodin.
2) Splnění cílového imisního limitu se posuzuje od tohoto data. Rok 2010 bude prvním rokem, ve kterém budou údaje použity pro výpočet plnění v průběhu následujících 3, popřípadě 5 let.
5) Pro účely tohoto nařízení AOT 40 znamená součet rozdílů mezi hodinovou koncentrací větší než 80 μg.m-3 (= 40 ppb) a hodnotou 80 μg.m-3 v dané periodě užitím pouze hodinových hodnot změřených každý den mezi 8:00 a 20:00 SEČ.
3. Dlouhodobé imisní cíle pro troposférický ozon
k nařízení vlády č. 350/2002 Sb.
Stanovení požadavků pro posuzování koncentrací vybraných znečišťujících látek v ovzduší
Rokem je pro účely této přílohy myšlen kalendářní rok.
Stanovení požadavků pro posuzování koncentrací vybraných znečišťujících látek v ovzduší
Rokem je pro účely této přílohy myšlen kalendářní rok.
1. Horní a dolní mez pro posuzování (v % limitní hodnoty)
a) oxid siřičitý
| Ochrana zdraví (24-hodinový imisní limit) | Ochrana ekosystémů | |
|---|---|---|
| Horní mez pro posuzování | 60 % (75 μg.m-3 smí být překročena max. 3krát za rok) | 60 % (12 μg.m-3) |
| Dolní mez pro posuzování | 40 % (50 μg.m-3 smí být překročena max. 3krát za rok) | 40 % (8 μg.m-3) |
b) oxid dusičitý
| Hodinový imisní limit | Roční imisní limit | |
|---|---|---|
| Horní mez pro posuzování | 70 % (140 μg.m-3 smí být překročena max. 18krát za rok) | 80 % (32 μg.m-3) |
| Dolní mez pro posuzování | 50 % (100 μg.m-3 smí být překročena max. 18krát za rok) | 65 % (26 μg.m-3) |
c) suspendované částice PM10
| 24-hodinový imisní limit | Roční imisní limit | |
|---|---|---|
| Horní mez pro posuzování | 30 μg.m-3 smí být překročena max. 7krát za rok | 14 μg.m-3 |
| Dolní mez pro posuzování | 20 μg.m-3 smí být překročena max. 7krát za rok | 10 μg.m-3 |
| Horní mez pro posuzování | Dolní mez pro posuzování | |
|---|---|---|
| Oxidy dusíku | 80 % (24 μg.m-3) | 65%(19,5 μg.m-3) |
| Oxid uhelnatý | 70 % (7 mg.m-3) | 50 % (5 mg.m-3) |
| Benzen | 70 % (3,5 μg.m-3) | 40 % (2 μg.m-3) |
| Olovo | 70 % (0,35 μg.m-3) | 50% (0,25 μg.m-3 |
| Arsen | 60 % (3,6 ng.m-3) | 40 % (2,4 ng.m-3) |
| Kadmium | 60 % (3 ng.m-3) | 40% (2 ng.m-3) |
| Nikl | 70 % (14 ng.m-3) | 50% (10 ng.m-3) |
| Benzo(a)pyren | 60 % (0,6 ng.m-3) | 40 % (0,4 ng.m-3) |
d) ostatní znečišťující látky
2. Stanovení případů překročení horních a dolních mezí pro posuzování
a) Překročení horní a dolní meze pro posuzování se zjišťuje na základě koncentrace během předcházejících pěti let, pokud jsou k dispozici dostatečné údaje. Mez pro posuzování se považuje za překročenou, pokud byla během těchto pěti let překročena nejméně ve třech kalendářních letech.
b) Pokud je k dispozici méně údajů než za období pěti let, mohou se spojit krátkodobé měřicí kampaně během ročního období a v místech, která budou pravděpodobně reprezentativní pro nejvyšší úrovně znečištění, s výsledky získanými z údajů z emisních inventur a modelování za účelem určení překročení horních a dolních mezí pro posuzování.
k nařízení vlády č. 350/2002 Sb.
Umístění bodů vzorkování (míst měření) pro měření koncentrací znečišťujících látek ve vnějším ovzduší
Umístění bodů vzorkování (míst měření) pro měření koncentrací znečišťujících látek ve vnějším ovzduší
Část A
Část A
Klasifikace míst pro umístění bodů vzorkování pro kontinuální měření koncentrací oxidu siřičitého, suspendovaných částic, oxidu dusičitého a oxidů dusíku, olova, oxidu uhelnatého a benzenu ve vnějším ovzduší a kritéria jejich výběru
1. Umísťování bodů vzorkování v makroměřítku
1.1.Ochrana zdraví lidí
1.1.1. Body vzorkování zaměřené na ochranu zdraví lidí se umisťují tak, aby
b) poskytovaly údaje o úrovních v dalších lokalitách uvnitř oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší a sídelních seskupeních, které jsou reprezentativní z hlediska expozice obecné populace.
a) poskytovaly údaje o lokalitách v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší a o sídelních seskupeních, v nichž dochází k výskytu nejvyšších koncentrací, jimž populace může být pravděpodobně přímo nebo nepřímo exponována po dobu, která je významná vzhledem k době průměrování relevantní limitní hodnoty (limitních hodnot);
1.1.2. Body vzorkování se umisťují
a) tak, aby bylo vyloučeno měření ve velmi malých mikroprostředích a v jejich bezprostředním okolí.
c) tak, aby modelově reprezentovaly, pokud je to možné, podobné lokality, které neleží v jejich bezprostředním okolí, z důvodu zajištění minimalizace počtu měřících míst se zachováním požadované efektivnosti sítě.
b) tak, aby reprezentovaly, pokud je to možné, kvalitu ovzduší v okolí alespoň 200 m2 u lokalit orientovaných na dopravu a několik čtverečních kilometrů u městských lokalit,
Body vzorkování zaměřené na ochranu ekosystémů nebo vegetace se umisťují více než 20 km od sídelních seskupení nebo více než 5 km od jiných zastavěných oblastí, průmyslových zařízení nebo dálnic. Bod vzorkování se zpravidla umisťuje tak, aby reprezentoval kvalitu ovzduší v okolí alespoň 1000 km2.
1.2. Ochrana ekosystémů a vegetace
1.2. Ochrana ekosystémů a vegetace
2. Umísťování bodů vzorkování v mikroměřítku
2.1. Body vzorkování se umisťují, je-li to možné, tak, aby
b) vstupní otvor odběrové sondy vzorkovacího zařízení byl ve výši mezi 1,5 m (dýchací zóna) a 4 m nad zemí. Vyšší polohy (až do 8 m) jsou nutné a vhodné, pokud mají být údaje získané stanicí reprezentativní pro rozsáhlejší oblasti,
a) tok vzduchu okolo vstupního otvoru odběrové sondy vzorkovacího zařízení nebyl omezován žádnou překážkou ovlivňující tok vzduchu v okolí vzorkujícího zařízení (obvykle vzdáleného několik metrů od budov, balkonů, stromů a dalších překážek a nejméně 0,5 m od nejbližší budovy v případě bodů vzorkování reprezentujících kvalitu vnějšího ovzduší v prostoru linie začínající zástavby),
e) vzorkovací zařízení orientované na dopravu
2. pro měření oxidu dusičitého a oxidu uhelnatého mělo vstupní otvory odběrové sondy maximálně 5 m od okraje silnice (od obrubníku),
3. pro měření hmotných částic, olova a benzenu mělo vstupní otvory odběrové sondy umístěny tak, aby reprezentovaly kvalitu ovzduší v blízkosti linie začínající zástavby.
1. pro měření všech znečišťujících látek bylo alespoň 25 m od kraje velkých křižovatek a alespoň 4 m od středu nejbližšího jízdního pruhu,
d) u výstupního otvoru odběrové sondy vzorkovacího zařízení nebyla znemožněna recirkulace vytékajícího odebraného vzduchu zpět do vstupního otvoru vzorkujícího zařízení,
c) vstupní otvor odběrové sondy vzorkovacího zařízení nebyl umístěn v bezprostředním okolí zdrojů znečišťování ovzduší, a to proto, aby se vyloučil přímý odběr vzorků emisí nezředěných mícháním s okolním ovzduším,
2.2. Body vzorkování se umisťují rovněž tak, aby byly brány v úvahu následující faktory
h) požadavky územního plánování.
f) bezpečnost veřejnosti,
e) viditelnost místa ve vztahu k jeho okolí,
d) dostupnost elektřiny a telefonního spojení,
c) přístupnost ke vzorkovacímu zařízení,
b) bezpečnost obsluhy vzorkovacího zařízení
a) spolupůsobící zdroje znečišťování ovzduší
g) požadavky na společné umístění vzorkovacích zařízení pro různé znečišťující látky,
Postup výběru míst a vybraná místa bodů vzorkování se zdokumentují v etapě klasifikace podle kriterií Evropské agentury pro životní prostředí. Povinně se pořídí fotografie okolí vybraného místa ve směrové růžici (ve všech směrech pokrývajících celý rozsah dílků kompasu) a podrobné mapy. Umístění bodů vzorkování se pravidelně přezkoumává a pořizuje se nová dokumentace, aby byla doložena průběžná platnost výběrových kritérií.
3. Dokumentace a přezkum výběru míst
3. Dokumentace a přezkum výběru míst
Část B
Část B
Klasifikace míst pro umístění bodů vzorkování pro kontinuální měření koncentrací ozonu a kritéria jejich výběru
1. Umísťování v makroměřítku
| Typ stanice | Cíle měření | Reprezentativnost | Kritéria pro umísťování v makroměřítku |
|---|---|---|---|
| Městská | Ochrana zdraví lidí: posouzení expozice městské populace ozonu, tj. v místech, kde je zároveň relativně vysoká hustota obyvatelstva a koncentrace ozonu | Několik km2 | V místech, kde nepůsobí vliv zdrojů místních emisí, jako je doprava, benzinové stanice a pod.; Větraná místa, kde je předpokládáno dobré promíchání vzduchu; Místa, jako jsou obytné a obchodní oblasti měst, parky (daleko od stromů), velké ulice nebo náměstí s velmi malou nebo žádnou dopravou, otevřené oblasti charakterizované vzdělávacími, sportovními nebo rekreačními zařízeními. |
| Předměstská | Ochrana zdraví lidí a vegetace: určení expozice populace a vegetace nacházející se ve vnějších částech aglomerací, kde úrovně ozonu bývají nejvyšší | Několik desítek km2 | V určité vzdálenosti od oblasti s maximálními emisemi, po hlavním směru (hlavních směrech) větru v době, kdy jsou dobré podmínky pro tvorbu ozonu; V místech na vnějším okraji aglomerace, kde obyvatelstvo, citlivé plodiny nebo přírodní ekosystémy jsou vystaveny vysokým úrovním ozonu; Kde je to vhodné, některé předměstské stanice se mohou nacházet také proti směru větru od oblasti s maximálními emisemi, za účelem určení regionálních úrovní ozonu v pozadí. |
| Venkovská | Ochrana zdraví lidí a vegetace: určení expozice populace, plodin a přírodních ekosystémů koncentracím ozonu v subregionálním měřítku | Subregionální úrovně (několik stovek km2) | Stanice mohou být umístěny v malých obcích anebo oblastech s přírodními ekosystémy, lesy nebo plodinami; Místa reprezentativní pro úrovně ozónu mimo oblasti působnosti okamžitých lokálních emisí, jako jsou průmyslová zařízení nebo silnice; V otevřených oblastech, nikoli však na vrcholech vyšších hor. |
k nařízení vlády č. 350/2002 Sb.
Kritéria pro určování minimálního počtu bodů vzorkování kontinuálního měření koncentrací znečišťujících látek ve vnějším ovzduší
Kritéria pro určování minimálního počtu bodů vzorkování kontinuálního měření koncentrací znečišťujících látek ve vnějším ovzduší
Část A
Část A
Kritéria pro určování minimálního počtu bodů vzorkování kontinuálního měření koncentrací oxidu siřičitého (SO2), suspendovaných částic, oxidu dusičitého (NO2) a oxidů dusíku, olova, oxidu uhelnatého, benzenu, kadmia a amoniaku ve vnějším ovzduší
1. Minimální počet bodů vzorkování kontinuálního měření pro účely posouzení dodržování imisních limitů na ochranu lidského zdraví a zvláštních imisních limitů v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší a sídelních seskupeních, kde jediným zdrojem informací je kontinuální měření
| Velikost populace v sídelním seskupení nebo v oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (v tisících) | Jestliže koncentrace překračují horní mez posouzení | Jestliže maximální koncentrace leží mezi horní a dolní mezí posouzení | Pro SO2 a NO2, v sídelních seskupeních, kde maximální koncentrace leží pod dolní mezí posouzení |
|---|---|---|---|
| 0-250 | 1 | 1 | - |
| 250-499 | 2 | 1 | 1 |
| 500-749 | 2 | 1 | 1 |
| 750-999 | 3 | 1 | 1 |
| 1 000-1 499 | 4 | 2 | 1 |
| 1 500-1 999 | 5 | 2 | 1 |
| 2 000-2 749 | 6 | 3 | 2 |
| 2 750-3 749 | 7 | 3 | 2 |
| 3 750-4 749 | 8 | 4 | 2 |
| 4 750-5 999 | 9 | 4 | 2 |
| > 6 000 | 10 | 5 | 3 |
| 0 | Pro NO2 a suspendované částice se zahrnuje nejméně 1 stanice pro měření pozadí a 1 stanice orientovaná na měření vlivu dopravy |
a) při znečištění z rozptýlených zdrojů znečišťování ovzduší
b) při znečištění z bodového zdroje znečišťování ovzduší
Počet bodů vzorkování kontinuálního měření pro účely posuzování znečištění v blízkosti bodových zdrojů znečišťování ovzduší se vypočítá s přihlédnutím k úrovni emisí, pravděpodobnému prostorovému rozložení koncentrací znečišťujících látek a jejich distribuci ve vnějším ovzduší a potenciální expozici populace.
Počet bodů vzorkování kontinuálního měření pro účely posuzování znečištění v blízkosti bodových zdrojů znečišťování ovzduší se vypočítá s přihlédnutím k úrovni emisí, pravděpodobnému prostorovému rozložení koncentrací znečišťujících látek a jejich distribuci ve vnějším ovzduší a potenciální expozici populace.
2. Minimální počet bodů vzorkování kontinuálního měření pro posouzení dodržování imisních limitů pro ochranu ekosystémů a vegetace v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší kromě sídelních seskupení
| Jestliže maximální koncentrace překračují horní mez posouzení | Jestliže maximální koncentrace leží mezi horní a dolní mezí posouzení |
|---|---|
| jedna stanice na každých 20 000 km2 | jedna stanice na každých 40 000 km2 |
Část B
Část B
Kritéria pro určování minimálního počtu bodů vzorkování kontinuálního měření koncentrací ozonu a relevantních prekurzorů ozonu
1. Minimální počet bodů vzorkování kontinuálního měření pro účely posouzení dodržování cílových imisních limitů, dlouhodobých imisních cílů, zvláštních imisních limitů pro informování a varování veřejnosti v místech, kde je kontinuální měření jediným zdrojem informací
Poznámka:
* Alespoň 1 stanici umístit do předměstských oblastí, pokud je zde vyšší expozice populace. V sídelních seskupeních nejméně 50 % stanic umístit do předměstských oblastí.
Poznámka:
* Alespoň 1 stanici umístit do předměstských oblastí, pokud je zde vyšší expozice populace. V sídelních seskupeních nejméně 50 % stanic umístit do předměstských oblastí.
| Velikost populace (v tisících) | Sídelní seskupení (městské a předměstské)* | Jiné oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší* (předměstské a venkovské) | Venkovské pozadí |
|---|---|---|---|
| < 250 | 1 | 1 stanice/ 25 000 km2 jako průměrná hustota pro všechny oblasti na území státu | |
| < 500 | 1 | 2 | |
| < 1000 | 2 | 2 | |
| < 1500 | 3 | 3 | |
| < 2000 | 3 | 4 | |
| < 2750 | 4 | 5 | |
| < 3750 | 5 | 6 | |
| > 3750 | 1 další stanice na každé 2 milióny obyvatel | 1 další stanice na každé 2 milióny obyvatel |
V oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší a v sídelních seskupeních, ve kterých je měření ozonu povinné, se též umisťují body vzorkování pro kontinuální měření oxidu dusičitého, a to na minimálně 50 % měřicích míst ozonu, která jsou lokalizována v každé oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší nebo v sídelním seskupení v souladu s výše uvedenými kritérii (část B, bod 1).
Počet bodů vzorkování ozonu musí být, ve spojení s jinými způsoby doplňkového posuzování, jako je zejména modelování kvality ovzduší a společné měření pro ozon a oxid dusičitý, dostatečný pro zkoumání trendu znečištění ovzduší ozonem a kontrolu plnění dlouhodobých cílů. Počet stanic umístěných v předměstských oblastech sídelních seskupení a ve venkovských oblastech kolem sídelních seskupení může být snížen na jednu třetinu počtu uvedeného v bodu 1. Pokud by v důsledku tohoto postupu nepřipadala na oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší žádná stanice, je nutné zajistit v souladu s počtem stanic v sousedních oblastech dostatečné posouzení koncentrací ozonu vzhledem k dlouhodobým cílům.
2. Minimální počet bodů vzorkování kontinuálního měření pro oblasti (oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší a sídelní seskupení) dosahující dlouhodobých imisních cílů
V oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší a v sídelních seskupeních, ve kterých je informace z povinných stanic nahrazena informací z ostatních zdrojů, jako je objektivní odhad, modelování, náhodné měření nebo indikativní měření, se celkový počet měřicích míst stanovený ve větě páté snižuje na jednu třetinu. V každé oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší a sídelním seskupení musí být umístěna nejméně 1 stanice. V tomto případě se oxid dusičitý měří na všech stanicích s výjimkou venkovských pozaďových stanic, je stanice reprezentující úroveň znečišťujících látek v daném území v místech, která nejsou zatížena emisemi zdroje znečišťování ovzduší.
Počet bodů vzorkování ozonu musí být, ve spojení s jinými způsoby doplňkového posuzování, jako je zejména modelování kvality ovzduší a společné měření pro ozon a oxid dusičitý, dostatečný pro zkoumání trendu znečištění ovzduší ozonem a kontrolu plnění dlouhodobých cílů. Počet stanic umístěných v předměstských oblastech sídelních seskupení a ve venkovských oblastech kolem sídelních seskupení může být snížen na jednu třetinu počtu uvedeného v bodu 1. Pokud by v důsledku tohoto postupu nepřipadala na oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší žádná stanice, je nutné zajistit v souladu s počtem stanic v sousedních oblastech dostatečné posouzení koncentrací ozonu vzhledem k dlouhodobým cílům.
2. Minimální počet bodů vzorkování kontinuálního měření pro oblasti (oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší a sídelní seskupení) dosahující dlouhodobých imisních cílů
V oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší a v sídelních seskupeních, ve kterých je informace z povinných stanic nahrazena informací z ostatních zdrojů, jako je objektivní odhad, modelování, náhodné měření nebo indikativní měření, se celkový počet měřicích míst stanovený ve větě páté snižuje na jednu třetinu. V každé oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší a sídelním seskupení musí být umístěna nejméně 1 stanice. V tomto případě se oxid dusičitý měří na všech stanicích s výjimkou venkovských pozaďových stanic, je stanice reprezentující úroveň znečišťujících látek v daném území v místech, která nejsou zatížena emisemi zdroje znečišťování ovzduší.
k nařízení vlády č. 350/2002 Sb.
Cíle kvality údajů a kompilace výsledků posouzení kvality vnějšího ovzduší
Cíle kvality údajů a kompilace výsledků posouzení kvality vnějšího ovzduší
1. Cíle kvality údajů
Poznámka:
* 1 měření týdně, rovnoměrně po celý rok, nebo 8 týdnů, rovnoměrně rozložených po celý rok.
a) jako vodítko pro programy zlepšení kvality ovzduší jsou stanoveny následující cíle kvality údajů pro požadovanou přesnost a správnost metod posuzování, a minimální pokrytí času a sběru dat měření
** Přes den (nikoli v noci).
* 1 měření týdně, rovnoměrně po celý rok, nebo 8 týdnů, rovnoměrně rozložených po celý rok.
a) jako vodítko pro programy zlepšení kvality ovzduší jsou stanoveny následující cíle kvality údajů pro požadovanou přesnost a správnost metod posuzování, a minimální pokrytí času a sběru dat měření
** Přes den (nikoli v noci).
| Oxid siřičitý | Hmotné částice a olovo | Benzen | Oxid uhelnatý | Ozon, oxid dusnatý a oxid dusičitý | |
|---|---|---|---|---|---|
| Kontinuální měření | |||||
| Nejistota jednotlivých měření | 15% | 25% | 25% | 15% | 15% |
| Minimální sběr verifikovaných dat | 90% | 90% | 90% | 90% | 90% během léta 75% během zimy |
| Minimální pokrytí času | 35 % městské pozaďové stanice a dopravní stanice (rozložena během roku tak, aby postihla různé meteorologické a dopravní situace) 90% průmyslové stanice | ||||
| Indikativní měření | |||||
| Nejistota jednotlivých měření | 25% | 50% | 30% | 25% | 30% |
| Minimální sběr verifikovaných dat | 90% | 90% | 90% | 90% | 90% |
| Minimální pokrytí času | 14 % * | 14 % * | 14 % * | 14 % * | > 10% během letního období |
| Modelování Nejistota: | |||||
| Hodinové průměry ** | 50 % - 60 % | - | - | - | 50% |
| Osmihodinové denní maximum | - | - | - | - | 50% |
| Osmihodinové průměry | - | - | - | 50% | - |
| Denní průměry | 50% | - | - | - | - |
| Roční průměry | 30% | 50% | 50% | - | - |
| Objektivní odhad | |||||
| Nejistota | 75% | 100% | 100% | 75% | 75% |
b) přesnost měření je definována v “Příručce pro vyjádření nejistoty měření“ (ISO 1993) nebo v ISO 5725-1 “přesnost (a správnost) metod měření a výsledků“ (1994). Procenta uvedená v tabulce se týkají jednotlivých měření zprůměrovaných za dobu pro výpočet imisních limitů, resp. cílových imisních limitů a dlouhodobých imisních cílů, pro 95% interval důvěryhodnosti. Přesnost pro kontinuální měření je třeba interpretovat tak, že se použije v případě koncentrace použité pro daný limit.
c) přesnost modelování a objektivní odhadování je definováno jako maximální odchylka od naměřených a vypočítaných úrovní koncentrace za dobu pro výpočet daného limitu, aniž by byl brán v potaz čas události.
d) pokrytí času je definováno jako procento času uvažovaného pro stanovení imisního limitu, během kterého je měřena koncentrace znečišťující látky. Sběr dat je definován jako procento času měření, během kterého přístroj poskytuje platné údaje. Požadavky na minimální sběr dat a pokrytí času nezahrnují ztráty dat v důsledku pravidelné kalibrace nebo obvyklé údržby přístrojů.
2. Výsledky posouzení kvality vnějšího ovzduší
(1) V oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší a sídelních seskupeních, ve kterých jsou k doplnění informací získaných měřením nebo jako jediný způsob posouzení kvality vnějšího ovzduší používány jiné zdroje informací než měření, je třeba provést kompilaci následujících informací:
c) zdroje dat a informací,
b) použité specifické metody s odkazy na popis těchto metod,
a) popis provedeného posuzování,
e) pro imisní limity, cílové imisní limity nebo dlouhodobé imisní cíle, jejichž cílem je ochrana zdraví lidí, skupiny populace, jež jsou potenciálně exponovány koncentracím přesahujícím limitní hodnoty.
d) popis výsledků, včetně posouzení správnosti údajů, a zejména rozsah jakékoli oblasti nebo délka silnice v oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší nebo sídelním seskupení, v nichž koncentrace překračují hodnotu (hodnoty) imisních limitů, resp. cílových imisních limitů nebo dlouhodobé imisní cíle nebo případně hodnoty imisních limitů zvětšené o meze tolerance, a jakékoli oblasti, v níž koncentrace překračují horní mez posuzování nebo dolní mez pro posuzování,
(2) V oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší a v sídelních seskupeních se vytvářejí mapy ukazující distribuci koncentrací znečišťujících látek.
3. Standardizace
Pro oxid siřičitý, oxidy dusíku, benzen, oxid uhelnatý a ozon musí být objem přepočten na teplotu 293,15 K a tlak 101,325 kPa.
Pro oxid siřičitý, oxidy dusíku, benzen, oxid uhelnatý a ozon musí být objem přepočten na teplotu 293,15 K a tlak 101,325 kPa.
k nařízení vlády č. 350/2002 Sb.
Referenční metody měření a analýzy znečišťujících látek, kalibrace přístrojů a stanovení hmotnosti prašného spadu
Referenční metody měření a analýzy znečišťujících látek, kalibrace přístrojů a stanovení hmotnosti prašného spadu
Část A
Část A
Referenční metody měření a analýzy znečišťujících látek
1. Referenční metoda pro analýzu oxidu siřičitého
a) Norma ISO 6767 Stanovení hmotnostní koncentrace oxidu siřičitého s tetrachlortuťnatanem a pararosanilinem
b) Norma ISO/FDIS 10498 Vnější ovzduší - stanovení oxidu siřičitého - UV-fluorescenční metoda
2. Referenční metoda pro vzorkování a měření suspendovaných částic frakce PM10
b) Norma EN 12341 “Kvalita ovzduší - Zkušební postup prokazování ekvivalence k referenční metodě vzorkování pro frakci PM10 suspendovaných částic“. Princip měření je založen na zachycování frakce PM10 suspendovaných částic na filtru a jejich gravimetrickém stanovení.
a) ČSN ISO 7708 (definice frakcí) Velkoobjemové zařízení k odběru vzorků nebo nízkoobjemové zařízení s průtokem alespoň 2 m3.h-1 s impaktorem, gravimetrické stanovení
Norma ISO 7996: 1985 Vnější ovzduší - stanovení hmotnostních koncentrací oxidů dusíku - chemiluminiscenční metoda.
3. Referenční metody analýzy oxidu dusičitého a oxidů dusíku
3. Referenční metody analýzy oxidu dusičitého a oxidů dusíku
4. Referenční metoda pro vzorkování olova a pro analýzu olova
a) Referenční metodou pro vzorkování olova je metoda atomové absorpční spektrometrie.
b) Norma ISO 9855: 1993 Vnější ovzduší - stanovení obsahu olova v částicích aerosolu zachycených ve filtrech. Metoda atomové absorpční spektroskopie.
Bezrozptylová infračervená spektrometrická metoda
5. Referenční metoda pro analýzu oxidu uhelnatého
5. Referenční metoda pro analýzu oxidu uhelnatého
6. Referenční metoda pro vzorkování benzenu a pro analýzu benzenu
b) US EPA TO 17 Aktivní odběr volatilních látek na sorbenty
a) US EPA TO 14 Odběr pomocí kanystrů s aktivním odběrem, plynová chromatografie s plamenoionizačním detektorem
Odběr thorakálních částic a stanovení metodou atomové absorpční spektroskopie
7. Referenční metoda pro stanovení koncentrace kadmia
7. Referenční metoda pro stanovení koncentrace kadmia
8. Referenční metoda pro stanovení koncentrace amoniaku
Norma ČSN 834728 fotometrická metoda - Nessler
Norma ČSN 834728 fotometrická metoda - Nessler
Norma CEN/TC 264 WG 14
9. Referenční metoda pro stanovení koncentrace arsenu
9. Referenční metoda pro stanovení koncentrace arsenu
Norma CEN/TC 264 WG 14
10. Referenční metoda pro stanovení koncentrace niklu
10. Referenční metoda pro stanovení koncentrace niklu
11. Referenční metoda pro stanovení koncentrace rtuti
a) Nízkoteplotní plynová atomová fluorescenční spektrometrie
b) Manuální metoda - křemenný filtr + amalgamátor
HPLC a GC-MS metoda – US EPA TO 13
12. Referenční metoda pro stanovení koncentrace polycyklických aromatických uhlovodíků vyjádřených jako benzo(a)pyren
12. Referenční metoda pro stanovení koncentrace polycyklických aromatických uhlovodíků vyjádřených jako benzo(a)pyren
Norma ISO FDIS 13964 UV fotometrická metoda
13. Referenční metoda pro analýzu ozonu
13. Referenční metoda pro analýzu ozonu
Spad se zachycuje do otevřených nádob vystavených volně na sledovaném místě. Zachycený spad se váží. Podrobné stanovení postupu odběru vzorků a analýzy je uvedeno v části C této přílohy.
14. Referenční metoda pro stanovení množství prašného spadu
14. Referenční metoda pro stanovení množství prašného spadu
Část B
Část B
Kalibrování přístrojů pro měření ozonu
Kalibrační metoda pro kalibrování přístrojů pro měření ozonu je stanovena normou ISO FDIS 13964, VDI 2468, Bl. 6 - Referenční UV-fotometr.
Část C
Část C
Stanovení hmotnosti prašného spadu
Zařízení potřebná pro realizaci metody:
1. Sedimentační nádoby – zavařovací láhve „masovky“ obsahu 1 litr, vnitřní průměr 90 ± 2 mm, výška 145 mm, s víčky, gumovým těsněním a plechovými uzávěry.
2. Držáky sedimentačních lahví s vhodnou objímkou pro upevnění na sloupech, stožárech apod. (podle místních podmínek) a s plechovým krytem na sedimentační láhev, jejíž okraj má být aspoň 40 cm od okraje sloupu. Kryt je opatřen drátěným kruhem o poloměru o 15 cm větším, než je poloměr krytu umístěný 15 cm nad jeho okrajem. Kruh slouží k ochraně sedimentu před znečištěním ptačím trusem.
je prašný spad roven
3. Odpařovací skleněné, porcelánové nebo platinové misky.
Obsah lahví se kvantitativně přenese na zvážené odpařovací misky a při 105 °C odpaří do konstantní hmotnosti a váží. Z rozdílu hmotnosti se zjistí hmotnost sedimentu. V odpařeném sedimentu se podle potřeby stanoví pH 1 % výluhu (odparek se rozpustí v takovém množství destilované vody, aby na 100 ml suspenze připadl 1 g prachu), látky v žáru netěkající (vyžíháním při 700 °C do konstantní hmotnosti) nebo obsah jiných škodlivin. Hmotnost sedimentu v každé láhvi se stanoví zvlášť.
Výpočet analýzy:
Odběr vzorků:
3,82*105 * a / d2 * e (g/m2) za 30 dní.
d – průměr sedimentační nádoby v cm
Je-li a – hmotnost zachyceného sedimentu v g,
Provedení analýzy:
e – expozice ve dnech,
Držáky sedimentačních lahví se umísťují ve výšce okolo 3 m vždy po 2 na stanovených místech ve sledovaném území. Dvojice sedimentačních lahví se umísťují tak, aby byl co nejvíce vyloučen vliv větrného stínu nosného sloupu. Láhve se plní 250 ml destilované vody obsahující 25 ml propanolu nebo izopropanolu, v zimě lze užít roztok až 1 + 1. Odkryté láhve se exponují vždy 1 měsíc.
3. Odpařovací skleněné, porcelánové nebo platinové misky.
Obsah lahví se kvantitativně přenese na zvážené odpařovací misky a při 105 °C odpaří do konstantní hmotnosti a váží. Z rozdílu hmotnosti se zjistí hmotnost sedimentu. V odpařeném sedimentu se podle potřeby stanoví pH 1 % výluhu (odparek se rozpustí v takovém množství destilované vody, aby na 100 ml suspenze připadl 1 g prachu), látky v žáru netěkající (vyžíháním při 700 °C do konstantní hmotnosti) nebo obsah jiných škodlivin. Hmotnost sedimentu v každé láhvi se stanoví zvlášť.
Výpočet analýzy:
Odběr vzorků:
3,82*105 * a / d2 * e (g/m2) za 30 dní.
d – průměr sedimentační nádoby v cm
Je-li a – hmotnost zachyceného sedimentu v g,
Provedení analýzy:
e – expozice ve dnech,
Držáky sedimentačních lahví se umísťují ve výšce okolo 3 m vždy po 2 na stanovených místech ve sledovaném území. Dvojice sedimentačních lahví se umísťují tak, aby byl co nejvíce vyloučen vliv větrného stínu nosného sloupu. Láhve se plní 250 ml destilované vody obsahující 25 ml propanolu nebo izopropanolu, v zimě lze užít roztok až 1 + 1. Odkryté láhve se exponují vždy 1 měsíc.
k nařízení vlády č. 350/2002 Sb.
Měření prekurzorů ozonu
Měření prekurzorů ozonu
1. Cíle měření prekurzorů ozonu
Hlavními cíli těchto měření je analyzovat jakékoli trendy prekurzorů ozonu, kontrolovat účinnost strategií snižování emisí, kontrolovat konzistentnost emisních bilancí a pomoci přiřazovat zdroje znečišťování ovzduší koncentracím znečišťujících látek.
Dalším cílem je podporovat porozumění procesům tvorby ozonu a rozptylování prekurzorů a aplikovat fotochemické modely.
Hlavními cíli těchto měření je analyzovat jakékoli trendy prekurzorů ozonu, kontrolovat účinnost strategií snižování emisí, kontrolovat konzistentnost emisních bilancí a pomoci přiřazovat zdroje znečišťování ovzduší koncentracím znečišťujících látek.
Dalším cílem je podporovat porozumění procesům tvorby ozonu a rozptylování prekurzorů a aplikovat fotochemické modely.
2. Prekurzory ozonu
Měření prekurzorů ozonu musí zahrnovat minimálně oxid dusnatý a odpovídající těkavé organické látky (VOC). Seznam těkavých organických látek doporučených k měření
Poznámka:
Referenční metoda pro měření koncentrací oxidů dusíku a benzenu je uvedena v příloze č. 6 k tomuto nařízení.
Měření prekurzorů ozonu musí zahrnovat minimálně oxid dusnatý a odpovídající těkavé organické látky (VOC). Seznam těkavých organických látek doporučených k měření
| 1-Buten | Isopren | Ethylbenzen | |
|---|---|---|---|
| Ethan | Trans-2-Buten | n-Hexan | m,p-Xylen |
| Ethylen | Cis-2-Buten | i-Hexen | o-Xylen |
| Acetylen | 1,3-Butadien | n-Heptan | 1,2,4-Trimethylbenzen |
| Propan | n-Pentan | n-Oktan | 1,2,3-Trimethylbenzen |
| Propen | i-Pentan | i-Oktan | 1,3,5-Trimethylbenzen |
| n-Butan | 1-Penten | Benzen | Formaldehyd |
| i-Butan | 2-Penten | Toluen | Ethyltolueny (o,m,p) |
Poznámka:
Referenční metoda pro měření koncentrací oxidů dusíku a benzenu je uvedena v příloze č. 6 k tomuto nařízení.
3. Umísťování bodů vzorkování
Měření je třeba provádět zejména v městských a předměstských oblastech v jakémkoli bodu vzorkování stanoveném v souladu s požadavky tohoto nařízení, které odpovídá cílům měření uvedeným v bodu 1.
Měření oxidu dusičitého musí být prováděno minimálně v 50 % bodů vzorkování pro ozon. Měření oxidu dusičitého musí být kontinuální, vyjma venkovských pozaďových stanic, na kterých mohou být použity jiné měřicí metody.
Měření je třeba provádět zejména v městských a předměstských oblastech v jakémkoli bodu vzorkování stanoveném v souladu s požadavky tohoto nařízení, které odpovídá cílům měření uvedeným v bodu 1.
Měření oxidu dusičitého musí být prováděno minimálně v 50 % bodů vzorkování pro ozon. Měření oxidu dusičitého musí být kontinuální, vyjma venkovských pozaďových stanic, na kterých mohou být použity jiné měřicí metody.
k nařízení vlády č. 350/2002 Sb.
Soubor metod pro výpočet rozptylu znečišťujících látek v ovzduší
Soubor metod pro výpočet rozptylu znečišťujících látek v ovzduší
1. Referenční metody pro výpočet rozptylu znečišťujících látek v ovzduší
Poznámka:
*) modely pracují pouze s primární prašností (nejsou zahrnuty sekundární částice ani sekundární prašnost)
Modely nejsou vhodné pro výpočet polutantů s krátkou dobou setrvání v atmosféře ani pro rychle reagující látky (ozon apod.), ani pro výpočet imisního pozadí ze vzdálenějších zdrojů znečišťování ovzduší.
V modelech musí být zahrnuty požadavky plynoucí z tohoto nařízení.
| Jméno modelu | Oblasti použití | Velikost výpočetní oblasti | Určen pro znečišťující látky |
|---|---|---|---|
| ATEM | Městské oblasti nad úrovní střech budov; Bodové, plošné a mobilní zdroje znečišťování ovzduší | do 100 km od zdroje znečišťování ovzduší | SO2, NOx, CO, prašný aerosol*) a další méně reaktivní látky (benzen...) |
| SYMOS'97 | Venkovské oblasti; Bodové, plošné a mobilní zdroje znečišťování ovzduší | do 100 km od zdroje znečišťování ovzduší | SO2, NOx, CO, prašný aerosol*), NH3 a další méně reaktivní látky (benzen...) |
| AEOLIUS | Městské oblasti v uličních kaňonech; Mobilní zdroje znečišťování ovzduší | jednotlivé ulice | Znečištění z dopravy |
Poznámka:
*) modely pracují pouze s primární prašností (nejsou zahrnuty sekundární částice ani sekundární prašnost)
Modely nejsou vhodné pro výpočet polutantů s krátkou dobou setrvání v atmosféře ani pro rychle reagující látky (ozon apod.), ani pro výpočet imisního pozadí ze vzdálenějších zdrojů znečišťování ovzduší.
V modelech musí být zahrnuty požadavky plynoucí z tohoto nařízení.
2. Závazná metoda výpočtu rozptylu znečišťujících látek v ovzduší
Ve smyslu § 17 odst. 5 zákona je závaznou metodou pro výpočet rozptylu znečišťujících látek SYMOS'97. Metoda SYMOS'97 je závazná také v případě výpočtu výšky komína podle § 3 odst. 7 zákona.
Ve smyslu § 17 odst. 5 zákona je závaznou metodou pro výpočet rozptylu znečišťujících látek SYMOS'97. Metoda SYMOS'97 je závazná také v případě výpočtu výšky komína podle § 3 odst. 7 zákona.
k nařízení vlády č. 350/2002 Sb.
Zóny pro ochranu ekosystémů a vegetace
Území, na kterém musí být dodržovány imisní limity pro ochranu ekosystémů a vegetace, jsou následující:
Poznámka:
Pro umístění bodů vzorkování platí zásady uvedené v příloze č. 3.
Zóny pro ochranu ekosystémů a vegetace
Území, na kterém musí být dodržovány imisní limity pro ochranu ekosystémů a vegetace, jsou následující:
Poznámka:
Pro umístění bodů vzorkování platí zásady uvedené v příloze č. 3.
a) území národních parků a chráněných krajinných oblastí,
b) ostatní vybrané přírodní lesní oblasti - každoroční publikace ve Věstníku ministerstva.